28 C 354/2023 - 70

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] pro zánik věcného břemene takto:

Výrok

I. Určuje se, že právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy zřízené k tíži pozemků parc. č. [hodnota], jehož součástí je na něm stojící budova č. p. [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota], vše zapsáno v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, obec [adresa] a katastrální území [adresa], na základě usnesení soudu číslo deníku [Anonymizováno] ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], a parc. č. [hodnota], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], je promlčeno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21 695,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 7 025 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhal, po změně žaloby, která byla připuštěna usnesením č.j. 28 C 354/2023 ze dne 4. 6. 2024, aby soud určil, že věcné břemeno, specifikované ve výroku I. rozsudku, je promlčeno, neboť nebylo využíváno po dobu delší než 30 let. Pozemky oprávněné z věcného břemene jsou zarostlé keři a stromy, jsou asi o 2 výše než pozemky žalobce (povinné pozemky), tedy to samo o sobě vylučuje možnost přístupu na ně. K prokázání toho, že na oprávněné pozemky nikdo nevstupuje, tedy že věcné břemeno cesty není využíváno odkazoval na výpovědi sousedů.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, z důvodu, že bylo předmětné věcné břemeno opakovaně využíváno, a to předchozím vlastníkem panem [jméno FO], dne 19. 2. 1999, a dále pro přístup pracovníků, kteří v roce 1999 provedli sečení pozemků. Taktéž žalobkyně, spolu se svým zmocněncem několikrát vstoupila přes pozemek žalobce na své pozemky, také i s pracovnicí městského úřadu [adresa]. Žalovaná dále namítala, že žalobce brání výkonu práva z předmětného věcného břemene od roku 1999 vytvořením prudkého svahu a stavbou plotu. Není možná jízda, ale vstoupit na oprávněné pozemky přes povinné pozemky možné je.

3. Soud nejprve v rámci právního hodnocení důvodnosti žaloby posuzoval, zda žalované nesvědčí ochrana tzv. dobrověrného nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí. K tomu zmocněnec žalované uvedl, že pozemky kupovali v dobré víře, že věcné břemeno je platné. To ověřoval zmocněnec žalované v katastru nemovitostí, avšak pouze z neplaceného náhledu na internetu, z něhož nebylo možné zjistit, jaké konkrétní věcné břemeno je k pozemkům zapsáno. Před uzavřením smlouvy byli (on a žalovaná) na místě, viděli bránu, plot, a věděli, že bude nutné pokračovat v dalších jednáních. Viděli, že přístupové pozemky jsou zarostlé, z toho ale nemožnost přístupu nedovozoval. Před uzavřením kupní smlouvy věděl, že bude nutné uzavřít smlouvu s vlastníky dalších přístupových pozemků, s panem [jméno FO] a paní [jméno FO]. Při uzavření kupní smlouvy vycházeli z toho, že cesta vedoucí přes pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] má charakter účelové veřejné komunikace, k čemuž zmocněnec žalované uvedl argumentaci a odkaz na důkazy. Žalovaná měla informaci o věcném břemeni na pozemcích parc. č. [hodnota] a č. [hodnota] od syna vlastnice kupovaných pozemků pana [jméno FO], který za svou matku při prodeji jednal, tento před uzavřením kupní smlouvy poskytl žalované smlouvu o zřízení věcného břemeno z roku 1931 a první stranu výpisu z katastru nemovitostí (listu vlastnictví) z roku 2016, na kterém bylo věcné břemeno uvedeno.

4. Z jednotlivých, dále uvedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], k pozemkům č. [hodnota] a č. [hodnota] jako povinným pozemkům je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy pro oprávněné pozemky parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], a to na základě listiny – Pozemková kniha Usnesení soudu číslo deníku – [Anonymizováno], a dále věcné břemeno chůze a jízdy ze dne 23. 7. 1997, právní účinky vkladu ke dni 25. 7. 1997 k povinnému pozemku parc. č. [Anonymizováno] pro oprávněný pozemek parc. č. [hodnota], č. [hodnota], [Anonymizováno], na základě listiny – smlouva o věcném břemeni [Anonymizováno] (list vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] prokazující stav evidovaný k datu 19. 12. 2023). Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] jako oprávněných pozemků je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy, k povinným pozemkům č. [hodnota], č. [hodnota], zapsané na základě listiny – Pozemková kniha Usnesení soudu číslo deníku – [Anonymizováno], a dále věcné břemeno chůze a jízdy a průhonu ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] jako oprávněných pozemků k povinnému pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsané na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne 3. 12. 2021, právní účinky zápisu k 3. 11. 2022, zápis proveden dne 24. 11. 2022. Nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne 21. 10. 2021, právní účinky zápisu ke dni 4. 11. 2021, zápis proveden 26. 11. 2021 (list vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] prokazující stav evidovaný ke dni 19. 12. 2023). Z listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] prokazující stav evidovaný ke dni 21. 10. 2021 soud zjistil, že předchozím vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], [jméno FO], a to na základě usnesení soudu o dědictví [spisová značka] ze dne 16. 11. 2016, právní účinky vkladu k 14. 12. 2016[Anonymizováno]

6. Pozemky č. [hodnota] a č. [hodnota] dále v textu uváděny též jen jako povinné pozemky, a pozemky parc. č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] dále uváděny též jen jako oprávněné pozemky.

7. Oprávněné pozemky žalovaná nabyla kupní smlouvou podepsanou dne 21. 10. 2021 za obě smluvní strany, v [adresa]. Prodávající je [jméno FO], s uvedeným bydlištěm [adresa] (kupní smlouva na č. l. 42 - 45v). V kupní smlouvě je v článku IV. odstavci 8. uvedeno, že kupující prohlašuje, že se seznámil se stavem přístupových komunikací ke kupovaným parcelám. Ve smlouvě není uvedeno nic o předmětném břemeni cesty a chůze ani nic jiného ohledně přístupu na pozemky.

8. Smlouvou o zřízení věcného břemene podepsanou dne 3. 12. 2021 v [adresa] mezi žalovanou a [jméno FO] a [jméno FO], podpisy účastníků ověřeny dne 3. 12. 2021, zřídili spoluvlastníci pozemku [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] [jméno FO] a [jméno FO], ve prospěch oprávněných pozemků žalované věcné břemeno - služebnost stezky, průhonu a cesty (smlouva ze dne 3. 12. 2021 č. l. 39- 40 ). Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán dne 3. 11. 2022 (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na č. l. 37). Služebnost je zapsána v katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 3. 12. 2021 (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], stav ke dni 22. 9. 2023).

9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] prokazující stav k datu 21. 10. 2021 soud zjistil, že k uvedenému datu bylo zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch oprávněných pozemků k povinným pozemkům, zapsané na základě listiny – Pozemková kniha Usnesení soudu číslo deníku – [Anonymizováno], tedy předmětné věcné břemeno bylo zapsáno v katastru nemovitostí ke dni podepsání kupní smlouvy, kterou žalovaná nabyla oprávněné pozemky.

10. Z obsahu dopisu datovaného dnem 24. 2. 1999 adresovaného městskému úřadu v [adresa] panem [jméno FO], soud dospěl k tomu, že [jméno FO], jako tehdejší vlastník oprávněných pozemků, dne 19. 2. 1999 zjistil, že žalobce staví plot mezi pozemkem č. [hodnota] a oprávněnými pozemky, uvádí, že výstavbou plotu by bylo zabráněno vstupu na jeho pozemky a již při zemních úpravách, které provedl žalobce došlo k zabránění vjezdu na oprávněné pozemky odbagrováním části vjezdu. [jméno FO] se domáhá dle § 5 a následujících občanského zákona o nastolení pokojného stavu a řešení situace úřadem. V dopise je uvedeno, že byl sepsán v [adresa], [jméno FO] jako svou adresu uvedl [adresa]. Dopisem datovaným dnem 6. 4. 1999 v [adresa] [jméno FO] urguje odpověď na dopis ze dne 24. 2. 1999, opět je jako adresa pana [jméno FO] uvedeno [adresa].

11. V dopise ze dne 19. 4. 1999 od [právnická osoba] v [adresa] adresovaném [jméno FO] je uvedeno, že oprávněné pozemky nejsou již řadu let udržovány, zarůstají plevelem, stromy na nich jsou nemocné a na pozemcích vznikají „černé skládky“, každý rok městský úřad čelí oprávněným stížnostem okolo bydlících občanů. Adresát je vyzván, aby do 30. června 1999 provedl jako vlastník pozemků vyčištění pozemků od plevele a přerostlé trávy, vykácel nemocné a ošetřil ostatní stromy a provedl odklizení nepovolené skládky a údržbu pozemků. Dopis ze dne 4. 6. 1999 od [právnická osoba] v [adresa] adresovaném [jméno FO] je reakcí na dopisy pana [jméno FO] uvedené v odstavci 10., tedy odpovědí na stížnost ohledně stavby plotu, s tím, že stavba plotu je započata na základě ohlášení z roku 1996, odbor výstavby a životního prostředí z předloženého výpisu nezjistil jakékoli omezení vlastnického práva a proto stavebníkovi sdělil, že proti stavbě plotu nemá námitek. [jméno FO] při jednání prohlásil, že o žádné služebnosti neví a bylo dohodnuto, že prozatím se stavbou plotu nebude pokračovat, po předložení pozemkové knihy čísl. [Anonymizováno] pro zjištění práv a povinností váznoucí na pozemcích pana [jméno FO], bude stavební úřad pokračovat v jednání, o jehož průběhu jej bude informovat.

12. Z přípisu [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 23. 6. 2023, s připojenou kopií z katastrální knihy (ručního listu vlastnictví č. [hodnota]), přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 19. 7. 2023, soud vzal za podstatné zjištění, že list vlastnictví č. [hodnota] byl digitalizován v roce 1997, do provedení digitalizace se výpisy z katastru nemovitostí vyhotovovaly ručně, vyplnění údajů z několika elaborátů katastru nemovitostí, byly vyhotovovány i neúplné výpisy, v niž nebyly uvedeny všechny evidované údaje, v ručním listu vlastnictví je zapsána služebnost cesty a čerpání vody čd. [Anonymizováno]. Uvedená zjištění se vztahují k tomu, že v roce 1996 při ohlášení stavby plotu žalobce (viz dopis ze dne 4. 6. 1999), stavební úřad neměl informaci o věcném břemenu, které je předmětem tohoto sporu, avšak věcné břemeno, bylo v té době v katastru nemovitostí evidováno. K tomu se váže předložený e-mail ze dne 21. 8. 2023 na č. l. 23, z něhož soud nezjistil žádné právně relevantní skutečnosti.

13. Soud z fotografií provedených k důkazu (fotografie na č. l. 12, 13, 83 spisu sp. zn. [spisová značka]), o kterých obě strany sporu shodně uvedly, že na nich zachycený stav je shodný se stavem na místě samém v roce 2021, kdy byla uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaná nabyla oprávněné pozemky, ve spojení s katastrální mapou, došel k závěru, že přístup k oprávněným pozemkům na fotografiích je po cestě nacházející se na pozemku [adresa]), cesta končí u brány a plotu, které je oplocením pozemku parc. č. [hodnota], na němž se nachází dům žalobce. Po levé straně se nachází pozemek parc. č. [hodnota] (ve vlastnictví [jméno FO]), který je oplocen, a mezi pozemkem č. [Anonymizováno] a č. [hodnota] je výškový rozdíl, respektive, od pozemku č. [hodnota] směrem k pozemku [Anonymizováno] je prudký svah, ve výšce nejméně odpovídající výšce plotu, tj. 2 metrů. Průchod na pozemek č. [hodnota] (ve vlastnictví žalované) je v prostoru mezi koncem oplocení pozemku č. [hodnota] a koncem oplocení na pozemku č. [hodnota] (před bránou žalobce), i těchto místech pokračuje prudká svah ve výšce nejméně 2 metrů, a roste zde strom, dle šířky kmene starý nejméně několik desítek let. V místě kudy účastníci označili, že lze mezerou v oplocení vstoupit na pozemky žalované není žádná stezka, chodníček, či jiné změny ve vegetaci a terénu, které by vypovídaly o tom, že se v těchto místech prochází.

14. U zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] o žalobě, kterou se žalovaná v této věci domáhá vůči žalobci v této věci (účastníci jsou v opačných procesních postaveních) zřízení služebnosti cesty ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] přes pozemek parc. č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]. Ze spisu soud provedl k důkazu uvedené listiny (jednotlivá čísla listu spisu) a učinil z nich následující závěry: - Z protokolu o jednání soudu ze dne 13. 9. 2023 – odst. 2 na čl. 4 protokolu: Zástupkyně, advokátka, [Jméno žalované] uvádí: „Žalobkyně před zakoupení předmětných pozemků přístup ke svým pozemkům neřešila. Vycházela z historické situace, kdy jí bylo známo, že vlastníci okolních pozemků užívají předmětný pozemek, přestože to nebylo žádným způsobem písemně zachyceno ani vloženo do katastru nemovitostí. Není nám známo, jakým způsobem řešil předchozí vlastník pozemků přístup k těmto pozemkům.“ - Z protokolu o jednání soudu ze dne 13. 9. 2023 – odst. 2 na čl. 5 protokolu: Zástupkyně, advokátka, [Jméno žalované] uvádí, že žalovaný (pan [jméno FO]) jednal s panem [jméno FO] o poloze mezníku, v roce 1996. [jméno FO] se odvolal proti rozhodnutí o povolení plotu a pak už o věci nebylo jednáno. - Ze sdělení Městského úřadu [adresa], odbor stavební a životního prostředí ze dne 9. 10. 2023 na č. l. 61, sdělení Městského úřadu [adresa], odbor rozvoje a investic, úřad územního plánování ze dne 31. 10. 2023 na č. l. 89-90, sdělení Městského úřadu [adresa], odbor životního prostředí a služeb ze dne 31. 10. 2023 na č. l. 96, sdělení Městského úřadu [adresa], odbor dopravy ze dne 20. 11. 2023 na č. l. 109, a sdělení Městského úřadu [adresa], odbor dopravy ze dne 30. 4. 2024 na č. l. 143 neučinil soud žádná právně relevantní zjištění. - Ze smlouvy o zřízení věcného břemeno ze dne 23. 7. 1997 na č. l. 144, soud zjistil, že smlouvou je zřizováno právo jízdy a právo chůze po parcele č. [hodnota] v celé šíři a délce na parcelu č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], a je uvedeno, že v užívání parcely čís. [Anonymizováno] nebude bráněno ani třetím osobám.

15. V řízení sp. zn. [spisová značka] byly provedeny výslechy svědků – osob bydlících v okolí oprávněných a povinných pozemků, v části výpovědí svědci uváděli skutečnosti relevantní i pro toto řízení, soud, s ohledem na vyšší věk svědků, a na to, že výslechům byli přítomni zástupci účastníků, případně i účastníci sami, mohli jim klást otázky a také s ohledem na to, že žalobce, který provedení výslechu svědků navrhoval, s tím souhlasil, soud neprováděl výslechy svědků, ale toliko přečetl jejich výpovědi z protokolu ve spise sp. zn. [spisová značka]. Výslechy svědků se konaly dne 29. 2. 2024, jednalo se o svědky [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Jméno žalobce] (syna žalobce). Všichni svědci byli poučeni o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, stejně jako o trestněprávních následcích křivé svědecké výpovědi, z výpovědí všech svědků souladně vyplynulo, že na oprávněných pozemcích je neudržovaná vegetace (keře, vzrostlé stromy) o pozemky se desítky let nikdo nestará. Svědek [jméno FO] uvedl, že od dětství neviděl, že by na pozemcích někdo sekal trávu, kácel stromy nebo uklízel zbytek budovy, která se na pozemku nachází. Svědek [jméno FO] uvedl, že naposledy viděl na pozemcích paní [jméno FO] v 70. letech, jezdila tam česat ovoce. Dále tento svědek uvedl, že na pozemcích je 40 let stará náletová zeleň. Jedná se o hustý porost, který nikdo neudržoval. Ohledně přístupu z cesty vedoucí po pozemku žalobce parc. č. [Anonymizováno] uvedl, že v místě kde má žalobce bránu jsou pozemky výše, je tam svah, který se nedá vyjet a starý strom, asi 100 let stará lípa, dříve se tam jezdilo jen s koňmi. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že od roku 1975 kdy umřel pan [jméno FO] se o pozemky nikdo nestaral, ten tam měl dřív záhonky, pozemek upravoval, od jeho smrti tam nikoho neviděla, jednou viděla jeho syna, v té době měl asi 17 let. Z katastrální mapy soud ověřil, že svědkyně bydlí v domě na pozemku č. [hodnota], který má společnou hranici s pozemkem č. [hodnota] a z další strany sousedí s pozemkem č. [Anonymizováno] (zjištěno z katastrální mapy).

16. Kupní smlouvou ze dne spolu s geometrickým plánem spojeným se smlouvou (č. l. 14 – 16), žalovaná prokazovala tvrzení, že v době uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 10. 2021 měla dobrou víru v tom, že přístup k pozemkům, které kupovala vede přes pozemky [Anonymizováno] po veřejné cestě, toto tvrzení však s ohledem na právní posouzení věci soudem není právně relevantní.

17. Z čestného prohlášení ze dne 17. 9. 2024 [jméno FO] soud učinil závěr, že před uzavřením kupní smlouvy žalovaná věděla, že je zřízeno věcné břemeno cesty, tak jak je zapsáno v katastru nemovitostí na základě smlouvy ze dne 10. 2. 1931.

18. Soud hodnocení provedených důkazů a zjištění z nich učiněných došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu a jeho právnímu posouzení.

19. Podle § 109 zákona č. 40/1964 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

20. Podle § 618 o. z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

21. Podle 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

22. Žalobce jako vlastník pozemků, k jejichž tíži je zřízeno věcné břemeno má právní zájem na určení, že právo odpovídající věcnému břemeni je promlčeno. Žalovaná je vlastníkem pozemků, kterým svědčí právo z věcného břemene. Žalovaná se stala vlastníkem pozemků vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 3. 11. 2021 na základě kupní smlouvy uzavřené dne 21. 10. 2021.

23. Žalovaná byla společně se svým druhem, který v tomto řízení vystupuje jako její zástupce, a který podniká v oblasti zprostředkování a prodeje realit (dle tvrzení samotného obecného zmocněnce žalované), před uzavřením kupní smlouvy na místě, kde se v terénu stýkají pozemky č. [Anonymizováno], č. [hodnota] a č. [hodnota], tedy na místě, kudy má být realizováno věcné břemeno spočívající v přístupu na pozemky, které byly předmětem kupní smlouvy. Stav na místě samém je zachycen na fotografiích provedených k důkazu a soud tento stav vyhodnotil tak, že byly dány okolnosti – stav přístupu na pozemek žalované (přes svah se vzrostlým stromem, mezerou mezi oplocením, bez zjevné cesty či pěšiny), které by objektivně každou osobu postupující s běžnou péčí a opatrností měly vést k pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným stavem, tedy konkrétně, z toho jak to namístě samém vypadalo muselo být žalované a jejímu zástupci zjevné, že na pozemek nikdo po dlouhou dobu nevstupoval, tedy nevykovával věcné břemeno, žalovaná, potažmo pokud při koupi měla pomoc odborníka, měla přistoupit k ověření, jaký je skutečný stav, nadto když to nebylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, jelikož zmocněnec žalované komunikoval se synem prodávající a nebylo nic jednoduššího, než se ho zeptat, zda jsou pozemky užívány, zda na ně někdo chodí apod. Tento závěr je podpořen také tím, že žalovaná a její zástupce věděli, že vlastnice pozemků a její rodina bydlí v [adresa], tedy že je nepravděpodobné, že by pozemky jakkoli využívali.

24. Uvedené soud považuje za objektivní okolnosti ve smyslu rozsudku Nevyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2967/2023, ze dne 29. 4. 2024, které činní legitimním požadavek na to, aby si žalovaná jako nabývající osoba ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem. A jestliže tak neučinila nevztahuje se na ni ochrana dle § 984 o. z., a tedy nelze uzavřít, že nabyla více práv, že kolik svědčilo prodávající v okamžiku uzavření kupní smlouvy.

25. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda a kdy došlo k promlčení práva odpovídající předmětnému věcnému břemeni. Při tomto vyšel ze zjištění vyplynuvších z výpovědí [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří s ohledem na svůj věk, a to, že bydlí v přímém sousedství povinných a oprávněných pozemků mohou přímo vědět o stavu oprávněných pozemků a o tom, zda o ně někdo pečuje, respektive jestli pozemky někdo užívá, a tedy zda je věcné břemeno využíváno. Z toho co svědci uvedli, došel soud k závěru, že pozemky naposledy užíval pan [jméno FO], který zemřel v 70. letech 20. století a později se o pozemky již nikdo nestaral. To je plně v souladu s tím, že z korespondence uvedené v odst. 10 a 11. rozsudku vyplývá, že následující vlastník [jméno FO] bydlel v [adresa], tedy s ohledem na vzdálenost pozemků v [adresa] od jeho bydliště, pozemky soustavně užívat ani nemohl, toto plyne i z dopisu ze dne 24. 2. 1999. Z této korespondence pak má soud rovněž za prokázané, že právní předchůdce prodávající [jméno FO], se o tom, že je mu bráněno ve výkonu věcného břemene dozvěděl nejpozději v únoru roku 1999 (dopis ze dne 24. 2. 1999).

26. Právo odpovídající věcnému břemeni se nepromlčuje, pokud je vykonáváno, jakmile však jeho výkon ustane, počne běžet desetiletá promlčecí doba, a to od okamžiku, kdy právo přestalo být vykonáváno. Za výkon práva ve smyslu § 109 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2012, je nutno považovat pouze takové chování, které realizuje obsah práva. Soud došel k závěru, že právo přestalo být vykonáváno dne 20. 2. 1999, v dopise ze dne 24. 2. 1999 se uvádí, že pan [jméno FO] zjistil stavbu plotu dne 19. 2. 1999, tedy v tento den ještě mohl své právo realizovat, když byl přítomen v [adresa]. Skutečnost, že by výkonu věcného břemeno bylo případně bráněno sama o sobě nezpůsobuje stavení běhu desetileté promlčení lhůty. Proto, aby ke stavění běhu promlčení lhůty došlo, musel by oprávněný z věcného břemene uplatnit obranu svého práva žalobou (k tomu vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1848/2013). Z provedeného dokazovaní ničeho o tom, že by takováto žaloba byla podána neplyne, ani to nebylo žádným z účastníků tvrzeno.

27. Soud dospěl k závěru, že právo odpovídající předmětnému věcnému břemeni nebylo vykonáváno nejpozději od 20. 2. 1999, k promlčení tak došlo nejpozději ke dni 20. 2. 2009, pozdější vstupy žalovaného a jejího zmocněnce na pozemek tuto skutečnost nemohou nijak zvrátit. Rovněž má soud v řízení za prokázáno, že nedošlo k žádné údržbě vegetace na oprávněných pozemcích po dobu alespoň 30 let, jak shodně uvedli svědci, sousedé žalobce, pokud tedy zmocněnec žalované uváděl, že předmětné věcné břemeno mělo být využito pro vstup pracovníků, kteří provedli údržbu vegetace na pozemcích, pak soud uzavírá, že z provedeného dokazování má prokázané, že k tomuto nedošlo. Nicméně i pokud by tomu tak bylo, je logické, že by se tak stalo v časové návaznosti na výzvu městského úřadu ze dne 19. 4. 1999, a tedy i v tomto případě, by bylo možno uzavřít, že desetiletá promlčecí lhůta uplynula dříve, než žalovaná uzavřela kupní smlouvu ze dne 21. 10. 2021. Soud proto dospěl k závěru, že právo odpovídající věcnému břemeni je promlčeno, a žalobě vyhověl.

28. Výrokem II. soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení žalobce podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 695,17 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 0000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., přípravy a převzetí věci, sepis a podání žaloby, účast u jednání dne 23. 7. 2024, 11. 9. 2024, 25. 9. 2024, včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náklady právního zastoupení tvoří náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 a.t. (vždy za 4 započaté půl hodiny) a cestovné dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a to za cestu k jednání soudu dne 23. 7. 2024, 11. 9. 2024, 25. 9. 2024, za cestu z Ostravy do Karviné a zpět (50 km) vozidlem VW Passat, reg. zn. [Anonymizováno] při kombinované spotřebě nafty 4,1 l/100 km, průměrná cena za 1 litr (38,70 Kč) a sazba základní náhrady za 1 km (5,60 Kč) podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. A daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 277 Kč ve výši 3 418,17 Kč. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za uplatněné úkony právní služby – porady s klientem, neboť s ohledem na průběh řízení, na to, že žalobce nebyl vyzýván k doplnění tvrzení či důkazních návrhů a ani takto ve větším rozsahu neučinil, nelze případné porady, jež se měly konat před jednáním soudu, posoudit jako účelně vynaložené náklady řízení, na jejichž náhradu má úspěšný účastník právo. Rovněž soud nepřiznal žalobci právo na náhradu za právní zastoupení za účast na jednání konaném dne 21. 5. 2024, neboť na tomto jednání došlo toliko k návrhu na změnu žaloby, tak aby žaloba mohla být podle aktuální rozhodovací praxe nejvyššího soudu úspěšná, a z toho důvodu bylo jednání bez zahájení věcného projednání odročeno. Procesně tedy žalobce zavinil odročení jednání a bylo by nespravedlivé, aby mu za to byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení.

29. Výrokem III. rozhodl soud podle § 147 odst. 1 o. s. ř. a žalobci uložil, aby uhradil žalované náhradu nákladů řízení, které způsobil svým zaviněním, a to náklady za cestu k jednání konaném dne 21. 5. 2024, když jednání muselo být bez zahájení věcného projednání věci odročeno z důvodu podaného návrhu na změnu žaloby, přičemž právně zastoupenému žalobci nic nebránilo tento procesní návrh učinit s dostatečným časovým předstihem, když důvodem pro učinění návrhu bylo rozhodnutí nejvyššího soudu vydané dne 27. 10. 2020, tedy zástupce žalobce tak mohl učinit s dostatečným časovým předstihem, respektive lze po něm legitimně požadovat, aby podal žalobu, která bude v souladu s předmětným rozhodnutím nejvyššího soudu, pokud své pochybění napravuje až v průběhu řízení pak mu jednak za toto nelze přiznat náhradu nákladů (viz předchozí odstavec) a jednak toto odůvodňuje postup dle § 147 odst. 1 o. s. ř. Soud proto žalované přiznal právo na náhradu za použití vozidla za cestu k jednání a zpět z místa jejího bydliště podle § 29 odst. 1 ve spojení s § 30 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a to vozidlem Ford Galaxy reg. zn. [Anonymizováno], při kombinované spotřebě nafty 5,2 l/100 km, průměrná cena za 1 litr (38,70 Kč) a sazba základní náhrady za 1 km (5,60 Kč) podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., celkem ujeto 914 km, celkem tedy 7 025 Kč, když vozidlo bylo použito s předchozím souhlasem soudu.