28 C 409/2020- 151
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 1 § 120 odst. 3 § 126 § 131 § 132 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 151 odst. 2 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8 odst. 1 § 9 odst. 4 písm. a
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13 § 81 § 81 odst. 1 § 82 odst. 1 § 2894 odst. 2 § 2951 odst. 2 § 2956
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy takto:
Výrok
I. Žaloba, aby bylo žalované uloženo nahradit žalobci škodu, která mu byla způsobena porušením jeho osobnostních práv ve výši 400 000 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplati žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 26 922,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení žalované částky jako náhrady nemajetkové újmy v penězích v souvislosti s článkem uveřejněném periodiku [anonymizována dvě slova], jehož je vydavatelkou. Dne [datum] byl v tomto periodiku, které je určeno rusky mluvícím čtenářům, občanům [země] v [anonymizováno], uveřejněn článek s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, který byl věnován sporu žalobce se [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [země]. Tento [anonymizováno] probíhal před Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp.zn. 10 C 146/2015 a žalobce se v něm domáhal prohlášení neplatnosti rozhodnutí svazu, jímž byl ze svazu vyloučen. Toto rozhodnutí bylo shledáno neplatným. V článku byl popisován stav soudního sporu a byl zde uveřejněn názor [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], že důvodem vyloučení žalobce bylo, že neprojevoval žádnou iniciativu. Toto není dle žalobce pravdivá informace, neboť po dobu jeho činnosti byl za aktivitu a činnost pro svaz chválen, jedná se o snahu o poškození jeho jména. Dále není pravdivé tvrzení, že projevy žalobce vyvolávaly nespokojenost u jeho kolegů. Pro jeho vyloučení ze svazu nebyl podle žalobce žádný důvod. Žalobce je osobou známou v rusky mluvící komunitě v [anonymizováno], která požívá velké úcty a dobré pověsti. Nepravdivá tvrzení v článku měla za následek zhoršení jeho pověsti, zpochybnění jeho postavení a zásah do jeho osobnostních práv. Následkem toho došlo ke změně přístupu k žalobci a snížení jeho významu v komunitě. Žalobce s článkem nesouhlasil a opakovaně se kvůli němu obrátil na redakci periodika [anonymizována dvě slova] s výzvou ke stažení článku, uvedení věcí na pravou míru, případně k otištění jeho vyjádření. Na jeho výzvu ani žalovaná a ani redakce periodika nereagovala. Žalobce se obracel na redakci opakovaně, informoval i o výsledku soudního sporu. Předpokládal, že periodikum bude veřejnost informovat o dalším vývoji sporu. Ani na to nebylo nijak reagováno. Podle žalobce došlo k poškození jeho osobnostních práv, čímž došlo ke vzniku škody, za kterou odpovídá žalovaná.
2. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 400 000 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila teprve na soudním jednání konaném ve věci dne [datum]. Namítala, že v projednávané věci není pasivně věcně legitimována, neboť není vydavatelem předmětného periodika. Vydavatelem je dle jejího tvrzení právnická osoba, která je držitelem ochranné známky. Kromě toho namítala, že uveřejněním napadeného článku nemohlo dojít k zásahu do osobnostních práv žalobce. Navrhla zamítnutí žaloby.
4. Z důvodu uplatněné námitky nedostatku pasívní věcné legitimace v řízení se soud v prvé řadě obrátil na [stát. instituce], které je pověřeno vedením databáze periodického tisku. [stát. instituce] soudu podáním ze dne [datum] sdělilo, že vydavatelem tiskoviny [anonymizována dvě slova] s evidenčním číslem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] byla na základě oznámení původního vydavatelem od [datum] žalovaná [celé jméno žalovaného]. Vydavatelem této tiskoviny byla žalovaná od [datum] do [datum], kdy v souladu se zákonem oznámila změnu v osobě vydavatele. (prokazováno Sdělením [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], ze dne [datum]) Soud proto uzavřel, že žalovaná byla v rozhodném období vydavatelem periodika [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) a je tudíž v projednávané věci osobu pasívně věcně legitimovanou.
5. Soud dále provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s.ř.), vyslechl žalobce jako účastníka řízení (ustanovení § 131 o.s.ř.) a dále vyslechl svědka [jméno] [příjmení] [příjmení] (ustanovení § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.
6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:
7. Dne [datum] byl v periodiku [anonymizována čtyři slova]) [číslo] na straně A2 uveřejněn článek s názvem„ [anonymizována tři slova]“. Soudu byl předložen originál tiskoviny v ruském jazyce a překlad článku do češtiny. Obsah článku byl účastníky učiněn nesporným, včetně překladu. V článku se hovoří o soudním sporu, který probíhal před Obvodním soudem pro Prahu 7, v němž se žalobce od roku [rok] domáhal určení, že jeho vyloučení z řad [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [země] bylo nezákonné. Článek popisuje pozici žalobce ve svazu a uvádí, že byl na základě hlasování členů v roce [rok] ze svazu vyloučen. Podle vyjádření [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] bylo důvodem vyloučení žalobce to, že neprojevoval žádnou iniciativu a měl vyvolávat nedorozumění a nespokojenost kolegů. V závěru článku se uvádí, že autoři článku budou kauzu sledovat a podávat zprávy, jak se vyvíjí. (prokazováno článkem). Dne [datum] se právní zástupce žalobce obrátil na [anonymizována dvě slova] s výzvou k odstranění nepravdivých informací a právem na odpověď, kde uvádí, že citovaný článek poškodil dobré jméno žalobce a požádal o stažení článku a otištění dementi zprávy, včetně uvedení na pravou míru, že prohlášení [anonymizováno] se nezakládají na pravdě. (prokazováno výzvou ze dne [datum]) Dne [datum] se právní zástupce žalobce obrátil na [anonymizována dvě slova] s výzvou, aby došlo k nápravě v souvislosti s citovaným článkem, zejména aby byla veřejnosti podána zpráva o ukončení soudního sporu, který rozhodl ve prospěch žalobce a konstatoval, že jeho vyloučení je neplatné. Vyzval k uveřejnění informací o výsledku sporu v dalším vydání periodika. (prokazováno výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum]) Dne [datum] se právní zástupce žalobce obrátil na [anonymizována dvě slova] s předžalobní výzvou, kde konstatoval, že jeho předchozí výzvy zůstaly bez jakékoli reakce a vyzval k aktualizaci informací o soudním případu žalobce a současně vyzval k náhradě škody, která měla spočívat ve snížení společenského uplatnění žalobce, kterou vyčíslil částkou 400 000 Kč a vyzval k její úhradě. (prokazováno předžalobní výzvou ze dne [datum]) Žalovaná je fyzickou osobou podnikatelem od roku [rok]. Z veřejné databáze [stát. instituce] lze dohledat, že byla v rozhodném období vydavatelem periodického tisku – periodika [anonymizována dvě slova], evidenční číslo [anonymizováno] [číslo], které je evidováno od roku [rok] (prokazováno výpisem z živnostenského rejstříku, výpisem z Databáze periodického tisku pro veřejnost)
8. O soudním sporu žalobce s [anonymizována čtyři slova] a [země], který probíhal před Obvodním soudem pro Prahu 7, veřejnost informoval dále článek ze dne [datum] uveřejněný na [anonymizováno]. Jako důvod vyloučení žalobce ze spolku se zde uvádí neplacení členských příspěvků žalobcem, fakt, že v minulosti žalobce byl v minulosti u [anonymizováno] a dále to, že měl působit potíže ostatním členům. Dne [datum] byl rovněž na [anonymizováno] uveřejněn článek, kde se uvádí, že žalobce se svojí žalobou na spolek uspěl a jeho vyloučení bylo shledáno neplatným. Bude však proti němu podáno odvolání. Byla uveřejněna i informace o tom, že tento rozsudek byl potvrzen odvolacím Městským soudem v Praze. Na [anonymizováno] byla dne [datum] uveřejněna dále informace o tom, že probíhal soud duchovního [jméno] [příjmení] týkající se jeho spolupráce s [anonymizováno], kde žalobce vystupoval jako svědek. (prokazováno články [anonymizováno]) Žalobce se účastní zasedání [anonymizována čtyři slova], stejně tak jako akcí organizovaných mezinárodním sdružením [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] akcí na [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] (prokazováno články, webovými stránkami velvyslanectví)
9. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 10 C 146/2015 -82 ze dne 24.dubna 2018 bylo zjištěno, že žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že rozhodnutí valné hromady žalovaného [příjmení] [anonymizována tři slova] a [země] [anonymizováno] ze dne [datum], jímž byl žalobce ze svazu vyloučen, je neplatné. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že žalobce ve svazu působil od roku [rok], kdy požádal o přijetí za člena a působil ve funkci zástupce atamana a rovněž náčelníka oddílu, až do roku [rok], kdy sám z této funkce odstoupil. V roce [rok] byl žalobce rozhodnutím valné hromady z organizace [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [země] vyloučen. Soud po provedeném dokazování toto rozhodnutí shledal neplatným, zejména z důvodu neurčitosti důvodů uvedených ve vyloučení žalobce a uložil žalovanému uhradit náhradu nákladů řízení. K odvolání žalovaného o věci rozhodoval Městský soud v Praze, který rozsudkem sp.zn. 20 Co 273/2018-111 ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu 1. stupně potvrdil. (prokazováno rozsudky)
10. Dne [datum] byla mezi žalovanou a společností [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřena dohoda o předání závazků a práv na vydávání novin [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavírala s redaktory smlouvy o dílo, jejichž předmětem byly články pro noviny [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] dále objednávala grafické práce, tisk a distribuci novin [anonymizována dvě slova] u [právnická osoba] [anonymizováno], tiskárny [právnická osoba] a [právnická osoba], distribuci novin předplatitelům fakturovala společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno]. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] je také držitelem ochranné známky (prokazováno dohodami, fakturami, výpisem z [anonymizována dvě slova]) Periodikum [anonymizována dvě slova] bylo založeno jako orgán zastupitelství [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova], od roku [rok] vychází nejen na internetu, ale i ve formě tištěného týdeníku. [příjmení] [příjmení] [jméno] označil [anonymizována dvě slova] za největší ruskojazyčný sdělovací prostředek v [anonymizováno] (zdroj Wikipedia)
11. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] čte příležitostně. O článku mu řekl jeden z ruskojazyčných podnikatelů, který ho konfrontoval, tvrdil, že se o něm píše, že je hajzl“. Pro ruskojazyčného čtenáře má článek mnohem negativnější vyznění, označení„ kozáček“ je pejorativní. V článku mu vadí i označení„ špion“, podle něj to evokuje, že se měl do svazu nějak vetřít, což není pravda, naopak byl o členství požádán. Členem [anonymizována dvě slova] byl od založení až do svého vyloučení. Měl konflikt s [anonymizováno] [příjmení]. Ten má přátelské vztahy s žalovanou. Podle něho došlo k dohodě mezi žalovanou a panem [příjmení], že žalovaná jeho osobu dehonestouje. Opakovaně kontaktoval redakci [ulice] [anonymizováno], chtěl, aby veřejnost informovala o výsledku jeho soudního sporu se svazem. Důvodem jeho vyloučení ze svazu měla být údajně jeho nedostatečná iniciativa, což ale není pravda, sama žalovaná v [anonymizována dvě slova] popisovala jeho iniciativu ohledně dárcovství krve. Vadí mu, že je v článku popisován jako někdo, kdo se chtěl do svazu nějak vetřít, že má nějaké postranní úmysly. Také se nepravdivě tvrdilo, že v minulosti neplatil členské příspěvky, že nedrží slovo. To jej poškozuje v jeho podnikatelských aktivitách. Před ústním jednáním v této věci jej kontaktovala žalovaná telefonicky, požadovala, aby žalobu stáhl, jinak vyhrožovala, že ho bude v [anonymizována dvě slova] označovat jako agenta [anonymizováno]. Následkem uveřejnění článku mu byla zmařena investice, kterou plánoval v [anonymizováno], kvůli investici měl v [země] vydání. Jeho obchodní partner pan [příjmení] namítal, že s někým, o kom takto píšou noviny, nechce mít nic společného, proto k obchodu nedošlo. Když se o článku dozvěděl, obstaral si originál vydání. [anonymizována dvě slova] je k dispozici v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Kvůli uveřejnění článku byl žalobce vyškrtnut ze seznamu osob pravidelně zvaných na [anonymizováno] [země] v [obec], také z [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobci byly znemožněny společenské kontakty. Žalobce nepodniká, je zaměstnancem. Zamýšlená podnikatelská iniciativa v [anonymizováno] byla jeho jediná. Žalobce byl také na informace v článku dotazován při své přednáškové činnosti studenty, při přednášce v [anonymizováno]. Studenti měli informace z tohoto periodika, byl s nimi konfrontován. To vše dává do souvislosti s článkem, protože popisované skutečnosti nastaly po uveřejnění článku. Žalobce ví, že v médiích byly okolnosti soudního řízení proti děkanovi [příjmení], u soudu byly televizní štáby. Je třeba rozlišovat mezi dopady na ruskojazyčnou komunitu v [země], která převážně česky nehovoří a nečte většinově česká média a zásahem [ulice] [anonymizováno]. Na svoje výzvy redakci nedostal žádnou odpověď. Jednou měl telefonický kontakt s žalovanou před ústním jednáním v této věci. O této věci se vyjadřoval zástupce ředitele [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pan [příjmení], je také přítelem žalované. Měl se vyjádřit tak, že žalobce ničeho nedosáhne, že bude zašlapán do asfaltu. To ví žalobce od svého známého. [anonymizována dvě slova] vystupuje jako oficiální periodikum a hlas ruského velvyslanectví. Je k dispozici ve středisku [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], na všech konzulátech v [anonymizováno], v řadě cestovních kanceláří specializovaných na cesty do [země], byl k dispozici i na palubách letadel [anonymizováno]. Žalovaná se snažila tímto článkem žalobce diskreditovat v ruskojazyčné komunitě, které je periodikum převážně určeno. Žalobce zaznamenal na článek řadu negativních reakcí. Po rozhodnutí soudu ve věci jeho členství došlo na svazu k personálním změnám. Negativní reakce a zájem pana [příjmení] o jeho osobu trvá. Žalobce se ale už o svaz nijak nestará. [anonymizována dvě slova] o něm napsal celkem 2 články, jeden je předmětem řízení a druhý se týká jeho aktivity [obec] [anonymizováno] ve věci dárcovství krve, který vyšel v [anonymizováno] [rok]. Je pravdou, že v minulosti byl členem [anonymizováno], přesto mu vadí označení„ špion“ v článku. Je rozdíl mezi označením zpravodajský důstojník a špion, který působí převážně v zahraničí. To ale žalobce nikdy nepůsobil. Není také výjimkou, že špion působil pro několik stran. Podle žalobce osoba, která v minulosti byla řídícím orgánem, zpravodajským důstojníkem [anonymizováno], požívá určité cti. Tímto článkem byla jeho čest narušena. Vadí mu také to, že se v článku uvádí, že neměl iniciativu a neplatil členské příspěvky, což není pravda. Tím byla dotčena jeho čest. Kdyby se v článku psalo, že byl zpravodajský důstojník [anonymizováno], to by byla informace pravdivá a nemohl by nic namítat. Vadilo mu, že byl popisován jako někdo, kdo neplní svoje povinnosti, neplatí příspěvky, neprojevuje iniciativu. O jeho členství v [anonymizováno] pan [příjmení] celou dobu věděl, ale využil toho, až když ho chtěli ze svazu vyloučit. Označení„ kozáček“ má negativní nádech. Obecně zdrobněliny mají v ruském jazyce negativní vyznění. Důvody jeho vyloučení jsou osobní spory s [anonymizováno] [příjmení]. Ostatní členové věděli o jeho členství v [anonymizováno] a nevadilo jim to. Pokud je mu známo, pan [příjmení] byl v minulosti také členem ruských represivních složek, stejně tak jako manžel žalované, který byl členem [anonymizováno]. Redakci žádal, aby uveřejnila informaci o výsledku jeho soudního sporu.
12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že periodikum [anonymizována dvě slova] zná a odebírá. Článek četl. Zná žalobce minimálně 15 roků. V minulosti byl hlavním představitelem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [země], spolupracoval s žalobcem, ten byl jeho zástupcem. Kvůli chování a jednání [anonymizováno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] vystoupil. Žalobce zde zůstal, ale [anonymizována dvě slova] žalobce vyloučila. Důvody byla zástupné. Žádné důvody jeho vyloučení nebyly, bylo to proto, že byl jeho přítelem. Jejich posty byly obsazeny mladšími, kteří byli loajální panu [příjmení]. V článku se psalo o tom, že žalobce byl vedením vyloučen, že byl vyhozen dveřmi a on se vrátil oknem. Článek byl ponižující a nepravdivý. Autorem článku je podle něho žalovaná, která měla s [anonymizováno] dobré vztahy. Oba byli členové koordinační rady [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. To je svaz lidí, kteří působí v [anonymizováno] a kteří pocházejí z bývalého [anonymizována dvě slova]. Všichni patřili do naší organizace, také časopis [anonymizována dvě slova]. Já jsem předseda tohoto spolku. Když jsem vystoupil z [anonymizována dvě slova], žalovaná a pan [příjmení] se všemi možnými způsoby snažili překážet nám v naší činnosti. Potom vystoupili i z koordinační rady a založili si vlastní organizaci se stejným názvem jako my. [příjmení] jsme nebyli registrovaný spolek, což působilo zmatky, protože lidé nevěděli, o kterou organizaci se jedná. Do toho se vložilo vyslanectví, které žalované uložilo, aby nepoužívala stejný název, což zapůsobilo. S žalobcem jsem o článku hovořil, měl kvůli tomu problémy, konkrétně nemohl jet přednášet na [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Přednáška byla kvůli článku ze strany vedení univerzity odmítnuta, s odůvodněním, že žalobce není poctivý, že je podvodník, že to píšou v novinách. Já jsem je ujišťoval, že to tak není, že je to můj přítel, přesto se přednáška neuskutečnila. Kvůli článku jsme nemohli s žalobcem realizovat naše podnikatelské aktivity v [anonymizováno], kde jsem měl obchodní přátele. Měli jsme tam podnikatelské záměry, např. prodávat součástky pro tramvaje. Žalobce si tam kvůli tomu pronajal byt a kancelář. Naši partneři ale viděli článek a už s žalobcem spolupracovat nechtěli. Byli to významní členové omské podnikatelské sféry, dokonce jeden člen [anonymizována dvě slova]. Žalobce měl také rozhovor pro omskou televizi. Bylo to pro žalobce nepříjemné a vše to bylo zapříčiněno uveřejněním článku, žádná jiná příčina nebyla. [ulice] partneři, přestože měli důvěru ve svědka, s žalobcem spolupracovat nechtěli. Uváděli, že jestliže toto se píše v českých novinách, že v žalobce důvěru nemají. Obrátili se proto na vedení redakce, požadovali, aby vyšel opravný článek, aby se žalobci omluvili, že by to napravilo vzniklou situaci, která bránila podnikatelským aktivitám, vedení redakce odmítlo. Žalobce kontaktoval i přímo žalovanou, chtěl situaci vyřešit. Neví, jaká byla její reakce. Žalobce se obrátil i na atamana, chtěl vědět, zda je možné věc uzavřít nějakou smírnou cestu. Byl svolán ještě další všekozácký sněm, žalobce tam uváděl, že ho to poškozuje, chtěl to vyřešit tak, že ze svazu sám vystoupí. [příjmení] [příjmení] s tím nesouhlasil. Smír navrhoval žalobce i u soudu, ani s tím ale [anonymizováno] [příjmení] nesouhlasil. Žalobce měl snahu, aby to vyřešilo, jak s atamanem [příjmení], tak i s žalovanou. Oni to všechno odmítali. Pokud by se žalovaná omluvila, tak by se to vyřešilo. Žalobce se po soudu do [anonymizována dvě slova] vrátil. Pak došlo ke změně a výmazu této organizace. U žalobce došlo k poškození jeho dobrého jména. Je členem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], je prvním viceprezidentem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která má hlavní kancelář v [anonymizováno] v [anonymizováno], tam se odehrávaly schůzky, dokonce na úrovni prezidentů, scházel se s veterány. Kvůli článku vznikly o žalobci v těchto organizacích pochybnosti, mohla tam vzniknout i vůči němu nedůvěra. Vyžaduje to, aby žalobce tu situaci opakovaně vysvětloval, přestože je to už spousta let. [anonymizována dvě slova] se distribuoval prostřednictvím [příjmení] [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] ho distribuuje zástupcům ruskojazyčných organizací, je i na internetu. Distribuuje se také v letadlech [anonymizováno]. Kvůli článku ustala naše pozvání na [příjmení] [anonymizováno], kam jsme předtím s žalobcem byli zváni. Žalovaná má přátelské vztahy s [příjmení] [anonymizováno], zde se pravděpodobně negativně o žalobci vyjadřuje, proto ta pozvání na ambasádu ustala. Po uveřejnění napadeného článku se od svědka a od žalobce začala část ruskojazyčné komunity distancovat, vnímal negativní vlivy, ustala pozvání na ambasádu. Toto přikládá následkům článku. Článek vnímal jako urážku. Označení„ kozáček“ v ruštině má jednoznačně negativní vyznění, obecně zdrobněliny jsou vnímány negativně. I označení„ špion“ ve spojení s přídavným jménem„ zastrčený“ má negativní vyznění. Naznačuje, že se jedná o špiona, zastrčeného diverzanta. V češtině to nemá takový přesný význam, ale v ruštině to má jednoznačně negativní vyznění. Žalobce je pro něho víc než přítel, bere ho jako svého bratra. Článek neměl vůbec vyjít. Měli konflikty s [anonymizováno] [příjmení], každý viděl pravdu někde jinde. [příjmení] [příjmení] se snažil lidi dostávat pod svůj morální nátlak, přisvojil si označení kozácký plukovník. Ví o tom, že žalobce byl aktivním členem [anonymizováno], ví také, že manžel žalované byl aktivním členem [anonymizováno]. To pouze slyšel. V roce [rok] dostal žalobce medaili na počest 90. výročí [anonymizováno]. Sám také dostal v česku různá vyznamenání. Jsou s žalobcem členové různých mezinárodních organizací. Žalobce je zván na zasedání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kterou organizuji. Žalobce působí v organizaci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], účastní se společenských akcí, které mají návaznost na jeho práci pro organizaci, která se stará o válečné hroby a memoriály. Po určitou dobu měl žalobce problémy s pozvánkami na společenské akce, to se v průběhu času změnilo. Žalobce se účastnil společenských akcí, které měly návaznost na záchranu památníku generála Koněva. Byli tam čeští veteráni, velvyslanec, ruští veteráni, další osobnosti. Neví, zda žalobce v minulosti působil jako expert televizní stanice [anonymizováno].
13. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.
14. Veškeré takto provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
15. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že žalovaná byla v rozhodném období vydavatelem ruskojazyčného periodika [anonymizována dvě slova], kde byl dne [datum] uveřejněn článek s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, jehož obsah učinili účastníci nesporným. V článku byla uveřejněna informace o tom, že Obvodní soud pro Prahu 7 projednával žalobu podanou žalobcem proti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] ohledně jeho vyloučení. Dle vyjádření [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] bylo důvodem žalobce vyloučení to, že neprojevoval iniciativu, jeho projevy vyvolávaly nedorozumění a podle jeho kolegů se jeho členství stalo neslučitelným se základními morálními principy svazu. Obvodní soud pro Prahu 7 soudní jednání odročil a vyzval účastníky k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobce se opakovaně obrátil na [anonymizována dvě slova] s výzvou k odstranění informací, včetně práva na odpověď, uvedení na pravou míru a aktualizaci článku a podání informace o dalším vývoji soudního případu. [anonymizována dvě slova] uveřejnil kromě napadeného článku ještě jeden další článek v roce [rok], který zmiňuje žalobce v souvislosti s akcí kozáků [obec] [anonymizováno], která se týká dárcovství krve. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že o žalobci vyšly v tomto periodiku další články.
16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. § 2956 a násl. občanského zákoníku.
17. Podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
18. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
19. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
20. Podle ust. § 2894 odst. 2 občanského zákoníku nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
21. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
22. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
23. Podle § 2957 věty první a druhé občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody.
24. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ustanovení § 81 a násl. o.z. je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ustanovení § 81 o.z. a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.
25. Z relevantní judikatury soud uvádí následující:
26. Svoboda projevu představuje jeden z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03).
27. Může-li být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a tak naplněn hlavní cíl sledovaný § 13 o. z., má poskytnutí právě této morální formy zadostiučinění přednost (jde tedy o primární způsob zadostiučinění). Přiměřenost morálního zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy, která neoprávněným zásahem vznikla, podle okolností každého konkrétního případu již postačující, a tím i účinná. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až poté, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným. Vzniklou nemajetkovou újmu na osobnosti fyzické osoby musí soud hodnotit jak podle celkové povahy, tak i podle jednotlivých okolností každého konkrétního případu. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2925/2006)
28. U újmy, která nemá majetkový charakter, je z povahy věci vyloučena náhrada, která by znamenala uvedení do předešlého stavu. Nastupuje proto princip kompenzační (satisfakční), kdy poskytnuté plnění má přinést odčinění nemajetkové újmy v podobě zadostiučinění, které má alespoň zmírnit (odčinit) nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému možnost, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela spolehlivě a exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí prostředků či předmětů, pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní či usnadní život. Peněžitá náhrada je uváděna jako subsidiární způsob, který nastupuje teprve v případě, že jiná forma není dostačující. Při určení přiměřenosti satisfakce je třeba vycházet z celkové povahy i z jednotlivých okolností případu (k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři vzniklé nemajetkové újmy apod.). Je nezbytné zkoumat míru tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (srov. NS 30 Cdo 332/2007).
29. Jde-li o požadavek na přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích, je na soudech zjistit v prvé řadě míru závažnosti zásahu do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, tj. ověření toho, zda k němu došlo ve značné míře, což předpokládá zhodnocení jak podle celkové povahy případu, tak podle jeho jednotlivých okolností. Současně je třeba přihlížet i k tomu, že tato forma zadostiučinění je právním institutem do jisté míry výjimečného charakteru, který se uplatní právě jen za splnění zákonem stanovených předpokladů. Přiznání zadostiučinění v penězích soudem tedy předpokládá naplnění řady zákonných podmínek, které současně musí být soudem skutečně seznány a pro daný případ individualizovány. Určujícím je mimo jiné především zjištění, že v konkrétním případě jde o nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato fyzická osoba objektivně zejména vzhledem k povaze, intenzitě, trvání a rozsahu působení nepříznivého následku může pociťovat a prožívat jako závažnou. Soud současně musí uvážit, že právo na náhradu nemajetné újmy v penězích je („ pouze“) jedním z dílčích a relativně samostatných prostředků ochrany jednotného práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, které vzniká tehdy, kdy ostatní potencionální satisfakční instrumenty k vyvážení a zmírnění nepříznivých následků protiprávního zásahu do osobnostních práv nedostačují. Je proto na soudu, aby při úvahách o uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích se těmito okolnostmi zabýval a do svého rozhodnutí je také promítl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 1092/2011).
30. Náhrada nemajetkové újmy neplní pouze funkci satisfakční, ale rovněž i funkci preventivně-sankční, přiměřené zadostiučinění má tedy rušitele a jeho možné následovníky odrazovat od protiprávního jednání a být tak nástrojem speciální i generální prevence, přičemž sankce musí být patřičně důrazná (srov. I. ÚS 1586/09 ze dne [datum]). Tuto funkci však nelze mechanicky uplatňovat bez rozdílu u všech typů zásahů do osobnostních práv; významnou roli však hraje právě tam, kde hrozí opakování podobných zásahů, a je proto třeba žalovaného od dalších zásahů účinně odradit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012, sp. zn. 30 Cdo 1231/2011). Peněžité zadostiučinění plní především satisfakční funkci, avšak jeho úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze v zásadě vylučovat (srov. např. rozs. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, sp.zn. 30 Cdo 3322/2008, sp.zn. 30 Cdo 83/2011). Je však třeba zdůraznit, že v soukromoprávních vztazích je primární funkcí náhrady újmy funkce kompenzační, popřípadě satisfakční, zatímco funkce preventivně-sankční je pouze odvozená a zprostředkovaná. Nelze ji tedy chápat v tom smyslu, že by účelem uložení peněžité náhrady bylo exemplární potrestání původce zásahu, a tedy požadavek, aby náhrada byla natolik vysoká, aby se porušování právní normy původci zásahu„ nevyplácelo“. Sankční postih je vyhrazen výlučně státní moci a veřejnému právu (zde srov. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3157/2013) Na místě je spíše vyvážený přístup soudu, pečlivě hodnotící okolnosti každého případu, v němž dochází ke střetu práva na ochranu soukromí se svobodou projevu a právem na informace (zde srov. ÚS sp. zn. I. ÚS 4022/17, příp. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 2887/2010). Preventivně-sankční funkce peněžité náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv ze strany informačních médií se uplatní pouze v rámci primární funkce kompenzačně-satisfakční a nelze jí bez dalšího odůvodnit stanovení podstatně vyšší náhrady v případech zásahů do osobnostních práv ze strany informačních médií než v ostatních případech obdobně intenzivní nemajetkové újmy, a to jen z důvodu, aby byla se zřetelem k majetkovým poměrům původce zásahu způsobilá ho exemplárně potrestat a odradit od opakování obdobného zásahu. (k tomu srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1004/2020)
31. Soud se v prvé řadě zabýval zjištěním, zda došlo k neoprávněnému jednání žalované, která v rozhodném období odpovídala za obsah periodika. Předmětem posouzení bylo, zda se jednotlivé napadené výroky týkají osoby žalobce a zda jsou způsobilé zasáhnout do jeho práv, případně zda tyto výroky porušují obecně uznávaná pravidla slušnosti.
32. Soud vycházel z obsahu článku, kde se podávala informace o soudním sporu žalobce s [anonymizována čtyři slova] a [země] a konstatuje, že informace o tom, že žalobce byl vyloučen ze svazu rozhodnutím většiny členů svazu z důvodu, že neprojevoval iniciativu, vyplývá z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, který o věci rozhodoval. Tento důvod měl uvádět jeden z členů svazu, náčelník štábu [anonymizováno]. Oporu v odůvodnění rozsudku tento soud shledal i v publikovaném dalším důvodu vyloučení žalobce, že měl vyvolávat nedorozumění a nespokojenost členů, přičemž tyto důvody byly známy i žalobci, který s nimi nesouhlasil a žádal svaz o jejich vysvětlení. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 vyplynul i důvod, který však vůbec nebyl v napadeném článku zmíněn, ale který žalobce zmiňoval v tomto řízení v rámci svojí výpovědi, a to údajné porušení finanční disciplíny, která měla spočívat v neplacení příspěvků. Jako pravdivé vyhodnotil soud i tvrzení obsažené v článku, že chování žalobce nebylo jeho členy shledáno slučitelným se základními morálními principy, v rozsudku se přímo zmiňují kulturní a historické hodnoty kozáctva a kodex kozáků. Z rozsudku vyplynulo rovněž to, že žalobci bylo svazem vytýkáno i jeho jednání v souvislosti se sporem [jméno] [příjmení], kvůli kterému se na svaz obrátila pravoslavná církev v [obec], přičemž svaz se domníval, že následkem toho došlo k poškození dobrého jména organizace. Jako nepřesnou soud hodnotí informaci obsaženou v článku o tom, že pro vyloučení žalobce hlasovalo 35 členů organizace z 37, neboť z cit. rozsudku vyplynulo, že pro vyloučení žalobce se vyslovila většina 33 členů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi hlasování. Okolnosti, za kterých žalobce do svazu vstoupil a fakt, že řízení bylo Obvodním soudem pro Prahu 7 odročeno, v řízení sporovány nebyly. Pokud jde o otázku členství žalobce v tehdejší [anonymizováno], žalobce v průběhu řízení uváděl, že se jedná o informaci pravdivou a tato informace byla známa jak členům svazu, tak vedení svazu, konkrétně atamanovi od počátku jeho členství. V této souvislosti soud konstatuje, že ani označení„ špion“, resp. informace o členství žalobce v [anonymizováno] se jednak v článku vůbec neobjevuje a jednak ji nelze hodnotit jako informaci nepravdivou a tedy způsobilou zasáhnout do práv žalobce. Z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 pak vyplynulo, že důvody neplatnosti vyloučení žalobce ze svazu spatřuje soud především v tom, že ve vyloučení žalobce z [anonymizována čtyři slova] a [země] zejména nejsou dostatečně určitě uvedeny důvody vyloučení žalobce tak, aby se proti nim mohl účinně bránit v souladu se stanovami. Stejné důvody neplatnosti vyloučení žalobce pak shledal i odvolací soud.
33. Lze tedy shrnout, že napadené výroky žalované lze považovat za pravdivé, popř. informace s pravdivým základem a tudíž uveřejněnými informacemi nemohlo dojít k zásahu do práv žalobce na ochranu osobnosti.
34. S ohledem na shora uvedené závěry se soud konkrétní újmou na straně žalobce z důvodu nadbytečnosti nezabýval, přesto pouze pro úplnost uvádí, že žalobce se v řízení domáhal výlučně náhrady nemajetkové újmy v penězích, nedomáhal se uveřejnění omluvy, případně stažení uveřejněných článků z internetu. Navrhovaná forma zadostiučinění však dle soudu není přiměřená. Nebylo tvrzeno a ani prokazováno, že by morální zadostiučinění (omluva) žalobci nebyla postačující, případně z jakých důvodů. Nástroje k ochraně práva na ochranu osobnosti jsou relativně rozmanité a je na žalobci, aby si zvolil konkrétní způsob požadovaného zadostiučinění. Ve výzvě adresované [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] se žalobce domáhal kromě odstranění nepravdivých informací také práva na odpověď dle zák. č. 46/2000 Sb., tiskový zákon, výzva však byla podána po zákonné lhůtě, nebyla směřována vydavateli a neobsahovala text požadované odpovědi. Ani další výzva žalobce směřovaná na [anonymizována dvě slova] neobsahovala žádný konkrétní návrh k nápravě vzniklého stavu, neobsahovala text omluvy, případně návrh vysvětlujícího textu, který by podle žalobce mohl přispět ke zmírnění tvrzeného zásahu do jeho práv. Návrh na zahájení soudního řízení byl pak soudu podán teprve dne [datum], tedy s odstupem přesně tří let od uveřejnění sporného článku.
35. Žalobce v řízení tvrdil, že následkem uveřejnění článku došlo k zásahu do jeho osobnostních práv, zejména do práva na čest a důstojnost, a že toto jednání žalované mělo za následek zhoršení jeho společenského kreditu ve specifické oblasti ruskojazyčné komunity v [země], zmaření některých jeho podnikatelských, resp. pedagogických aktivit a ohrožení jeho postavení v organizacích, kde působí. Soud konstatuje, že tyto tvrzené následky v řízení nebyly prokázány, resp. nebyly nijak konkretizovány. Pokud jde o přednáškovou činnost žalobce, svědek [příjmení] uváděl, že žalobci byla jeho přednáška na univerzitě [anonymizováno] v [anonymizováno] zrušena, žalobce naopak vypovídal, že v rámci této přednášky byl studenty s údaji z článku konfrontován. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobce se i nadále účastní společenských akcí jak v souvislosti s členstvím v organizaci [anonymizováno 5 slov], tak setkání veteránů československé pohraniční stráže, [příjmení] [anonymizována dvě slova] a rovněž i společenských akcí na [anonymizováno] [země]. Konkrétní újma na straně žalobce tedy v řízení nebyla prokázána.
36. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. (výrok I.)
37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 6 úkony právní pomoci po 3 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – písemný závěrečný návrh, g) – 3 x účast na jednání soudu, a dále 1 úkon právní pomoci po 1 550 Kč (ust. § 11 odst. 2 písm. f) účast na vyhlášení rozsudku, když jejich výše je dána ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, celkem 26 922,50 Kč.
38. Soud nepřiznal žalované náhradu za úkony – 3 x jednání s klientkou, které nepovažuje za účelně vynaložené náklady. (výrok II.)
39. Celkové náklady žalované ve výši 26 922,50 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrady hotových výdajů advokáta a daň z přidané hodnoty) byly přisouzeny v zákonné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Citovaná rozhodnutí (10)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.