28 C 42/2017-60

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sebökovou LL.M. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa]

2. MUDr., Mgr. [celé jméno žalované], Ph.D., [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: ochrana osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že Prvá žalovaná je povinna zaslat omluvné dopisy, a to žalobci prostřednictvím zástupce žalobce, a adresovaného JUDr. [jméno] [příjmení], předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky a v kopii opět zástupci žalobce, jakož i adresovaného Nakladatelství [nakladatelství], s. r. o. a v kopii opět zástupci žalobce, a to těchto znění: „ Vážený pan JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení] advokát se sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] advokáta se sídlem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [PSČ] [obec] Vážený pane doktore, hluboce se Vám omlouváme za slova MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., tom, že jste se dopustil jednání, kvůli němuž není možná spolupráce s Vámi na školení znalců, resp. dokonce že jste se vůči nám dopustil„ bezprecedentního jednání". Tato mohou neoprávněně vzbudit dojem, že jste se vůči nám dopustil nějakého závadného jednání, a nepochybně zasáhla do Vašich osobnostních práv. Vzhledem k tomu, že [název žalované] nese odpovědnost za jednání MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. přijměte prosím touto cestou morální satisfakci. [název žalované] podpis děkana" „ Vážený pan [příjmení] [jméno] [příjmení] předseda senátu Nejvyšší soud České republiky [ulice a číslo] [PSČ] [obec] a v kopii též Mgr. [jméno] [příjmení] advokátu se sídlem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [PSČ] [obec] Vážený pane doktore, [název žalované] se hluboce omlouvá jUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa žalobce], za slova pronesená její zaměstnankyní MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., která mohla neoprávněně vzbudit dojem, že se výše jmenovaný dopustil vůči naší univerzitě nějakého závadného jednání. Jednání MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], za nějž je [název žalované] odpovědna, nepochybně zasáhlo do osobnostních práv JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení]. [název žalované] podpis děkana" „ Nakladatelství [nakladatelství], s. r. o. [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] a v kopii též Mgr. [jméno] [příjmení] advokátu se sídlem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [PSČ] [obec] Vážení, [název žalované] se hluboce omlouvá JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa žalobce], za slova pronesená její zaměstnankyní MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., která mohla neoprávněně vzbudit dojem, že se výše jmenovaný dopustil vůči naší univerzitě nějakého závadného jednání. Jednání MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], za nějž je [název žalované] odpovědna, nepochybně zasáhlo do osobnostních práv JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení]. [název žalované] podpis děkana" se zamítá

II. Žaloba s tím, že Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nemateriální újmě v penězích částku 200.000 Kč, se zamítá.

III. Žaloba s tím, že Druhá žalovaná je povinna zaslat omluvné dopisy, a to žalobci prostřednictvím zástupce žalobce, a adresovaného JUDr. [jméno] [příjmení], předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky a v kopii opět zástupci žalobce, jakož i adresovaného Nakladatelství [nakladatelství], s. r. o. a v kopii opět zástupci žalobce, a to těchto znění: „ Vážený pan JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení] advokát se sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] advokáta se sídlem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [PSČ] [obec] Vážený pane doktore, hluboce se Vám omlouvám za svoje slova o tom, že jste se dopustil jednání, kvůli němuž není možná spolupráce s Vámi na školení znalců, resp. dokonce že jste se vůči mně či 1. LF UK dopustil„ bezprecedentního jednání". Tato mohou neoprávněně vzbudit dojem, že jste se dopustil nějakého závadného jednání, a nepochybně zasáhla do Vašich osobnostních práv. Přijměte prosím touto cestou morální satisfakci. MUDr. Mgr. [celé jméno žalované], Ph.D. podpis" „ Vážený pan [příjmení] [jméno] [příjmení] předseda senátu Nejvyšší soud České republiky [ulice a číslo] [PSČ] [obec] a v kopii též Mgr. [jméno] [příjmení] advokátu se sídlem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [PSČ] [obec] Vážený pane doktore, hluboce omlouvám JUDr. MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa žalobce], za svoje slova, která mohla neoprávněně vzbudit dojem, že se výše jmenovaný dopustil vůči mně či vůči 1. LF UK nějakého závadného jednání. MUDr. Mgr. [celé jméno žalované], Ph.D. podpis" „ Nakladatelství [nakladatelství], s. r. o. [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] a v kopii též Mgr. [jméno] [příjmení] advokátu se sídlem [adresa] MUDr. [celé jméno žalobce], Ph.D., [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa žalobce], za svoje slova, která mohla neoprávněně vzbudit dojem, že se výše jmenovaný dopustil vůči mně či vůči 1. LF UK nějakého závadného jednání. MUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] [anonymizováno], Ph.D. podpis" se zamítá

IV. Žaloba s tím, že druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nemateriální újmě v penězích částku 200.000 Kč, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce prvé žalované.

VI. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce druhé žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobce domáhal na prvé žalované omluvy a zaplacení nemajetkové újmy, tak jak je uvedeno ve výroku I a II. tohoto rozsudku a zároveň se žalobce domáhal na druhé žalované omluvy a zaplacení nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč tak jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku.

2. Svou žalobu odůvodnil následovně: Druhá žalovaná je zaměstnankyní prvé žalované a dne 12.6.2017 zaslala druhá žalovaná., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, JUDr. [jméno] [příjmení], řídícímu předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky, e-mailovou zprávu tohoto znění: „ [příjmení] [jméno], musím tě informovat, že vzhledem k jednání [jméno] vůči 1. LF UK (jejíž je stále zaměstnancem!!!), které se odehrálo v minulých dnech a významně pracovně (i osobně) se dotýká i mě, není možná spolupráce s ním na školení znalců. Patrně o této skutečnosti bude vyrozuměn i NS přípisem děkana (aby jsi byl připraven, bližší podrobnosti až osobně).

3. Téhož dne, tj. 12.6.2017 zaslala druhá žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucímu redaktorovi Nakladatelství [nakladatelství], s.r.o., e-mailovou zprávu tohoto znění: „ Dobrý den, musím Vás informovat, že vzhledem k bezprecedentnímu jednání dr. [celé jméno žalobce], kterého se dopustil ve vztahu k 1. LF UK i mé osobě, není možná spolupráce na druhém vydání učebnice Medicínské právo. Jsem připravena - v případě vašeho souhlasu - potřebné texty dokončit sama a odevzdat do konce srpna celé aktualizované vydání. Velmi se omlouvám za tuto komplikaci.

4. Dle názoru žalobce druhá žalovaná jednala jako zaměstnanec prvé žalované, o čemž svědčí jednak skutečnost, že v přípisu, adresovaném JUDr. [jméno] [příjmení], řídícímu předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky, u svého podpisu připojila funkci, a to: přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, jednak skutečnost, že uvedla, že jednání,„ které se odehrálo v minulých dnech a významně pracovně (i osobně) se dotýká i mě", a pro nějž„ není možná spolupráce s ním na školení znalců", se dle slov shora jmenované měl žalobce dopustit„ vůči 1. LF UK".

5. Dle názoru žalobce se slova druhé žalované, adresovaná řídícímu předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky a vedoucímu redaktorovi předního českého nakladatelství právnické literatury, hanlivě se vyjadřující o žalobci se žalobce citelné dotkla a nepochybně jsou objektivně způsobilá negativně zasáhnout do osobnostních práv žalobce.

6. První žalovaná namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť první žalovaná nikdy nepověřila žalovanou č. 2 k vyhotovení a odeslání předmětných e-mailových zpráv ze dne 12. 6. 2017 (konkrétně pak JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]). Z obsahu předmětných e-mailových zpráv je naopak zcela zřejmé, že se jedná toliko o korespondenci týkající se soukromých aktivit, na kterých se žalobce a žalovaná č. 2 společně podíleli, a to mimo rámec plnění svých pracovních povinností k první žalované. Dále uvedla, že v rámci odeslaných předmětných e- mailových zpráv ze dne 12. 6. 2017 bylo bez vědomí první žalované k podpisu žalované č. 2 toliko formalisticky připojeno uvedení její funkce zastávané v rámci organizační struktury žalované č. 1, a to v důsledku automatického nastavení podpisu v rámci e-mailové schránky, když žalovaná č. 2 má veškeré e-mailové zprávy ze své pracovní e-mailové schránky automaticky přeposílány do své soukromé e-mailové schránky, ze které vyřizuje veškerou svou elektronickou korespondenci, a to jak pracovní, tak i soukromou. K samotné věci první žalovaná uvedla, že obsah předmětných e.mailových zpráv žádným způsobem nevybočil z rámce slušné a věcné soukromé a neveřejné komunikace a nebylo jakkoliv hanlivé či nepravdivé.

7. Druhá žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout, a to jak ve vztahu k první žalované z důvodu nedostatku její pasivní věcné příslušnosti, tak z důvodu neexistence Ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace první žalované uvedla, že se druhá žalovaná na adresáty zpráv obrátila v ryze soukromé záležitosti, která nemá nic společného s činností druhé žalované jako zaměstnance první žalované a nebyla učiněna v rámci výkonu jejího zaměstnání u první žalované. Touto činností bylo provádění školení znalců ve spolupráci a s Nejvyšším soudem ČR a spolupráce na vytvoření knihy Medicínské právo 2. vydání. Z takto výsostně soukromých aktivit žalované 2) nelze v žádném případě vyvozovat, že by se mohlo jednat o činnosti, které žalovaná 2) vykonávala v rámci výkonu zaměstnání. Nad výše uvedené žalovaná 2) uvádí, že pokud by žalobce vyvozoval odpovědnost žalované Pokud je v předmětných e.mailech uvedena i funkce druhé žalované, kterou vykonává v rámci svého zaměstnání, tak tato skutečnost není relevantní, neboť veškeré emaily, které druhá žalovaná ze svého počítače odesílá, a které se netýkají výkonu jejího zaměstnání u žalované, jsou automaticky přesměrovány a jsou odesílány z adresy [email], která nemá žádný vztah k první žalované. Dále druhá žalovaná uvedla, že předmětné emaily byly koncipovány jako soukromé emaily, mají čistě osobní charakter a nebyly a nejsou určeny širší odborné, nebo laické veřejnosti, natož aby byly kdekoliv zveřejněny. Předmětné emaily také v žádném případě neobsahují jakékoliv hodnotící soudy žalované 2) ani jakákoliv dehonestující tvrzení, které by mohly být považovány za nepravdivé, ale pouze závěry žalované 2) o možnosti další spolupráce se žalobcem, které osobně učinila na základě jeho předchozího chování, plnění povinností v rámci předchozí spolupráce a vývoje vzájemného osobního vztahu, včetně porušení vzájemných ústních dohod. Navíc předmětné emaily byly zaslány v kopii i žalobci, což by v případě, že by žalovaná 2) měla v úmyslu jakkoliv poškodit žalobce, nebo zasáhnout do jeho práv, určitě neučinila. Z obsahu předmětných emailů jednoznačně vyplývá, tak byly adresovány pouze osobám, se kterými žalovaná 2) (a v návaznosti na ni i žalobce) spolupracovali a týkali se pouze dalšího pokračování ve spolupráci v rozsahu, ve kterém probíhala v minulých letech. Konkrétně se jednalo o školení znalců v oboru Zdravotnictví odvětví Stanovení imateriální újmy, které organizačně zajišťovala Společnost medicínského práva z.s. v níž je žalovaná 2) statutárním orgánem a současně byli oba i členy lektorského týmu a spolupráce na vytvoření publikace Medicínského právo 2. vydání, kdy žalovaná 2) figuruje jako vedoucí autorského kolektivu a žalobce jako člen kolektivu. Je nesporné, že pro výkon vysoce specializovaných činností je vedle vysoké odbornosti jednotlivých osob také bezprostředně nutná velice úzká spolupráce mezi nimi. Taková spolupráce je však logicky možná pouze v případě, kdy jak profesní, tak osobní vztahy jsou na takové úrovni, že umožňují dlouhodobou a bezproblémovou spolupráci při důvěře ve spolupracující osobu. Navíc za situace, kdy žalovaná 2) byla v obou případech gestorem řádného výkonu činností, případně byla za takové činnosti osobně odpovědná, a to včetně povinností vyplývajících z uzavřených smluvních vztahů.

8. Žalobce ve své replice k vyjádření první žalované uvedl, že jednání druhé žalované souviselo s výkonem práce pro první žalovanou. Školení znalců probíhá u první žalované. Učebnici Medicínské právo připravovali žalobce a druhá žalovaná jako výukový text pro studenty první žalované.

9. Žalobce ve své replice k vyjádření druhé žalované uvedl, že skutečnost, že závadné e-maily nebyly zveřejněny, nevylučuje, že zasáhly do osobnostních práv žalobce. Protože nebyly zveřejněny, žalobce také nepožaduje omluvu publikováním ve veřejných prostředcích.

10. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

11. Žalovaní nesporovali tvrzení žalobce, že druhá žalovaná je zaměstnankyní prvé žalované na pozici přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z licenční smlouvy nakladatelské ze dne 7.11.2011 uzavřené mezi druhou žalovanou a nakladatelstvím [nakladatelství], s.r.o., z jejího Dodatku č.1 ze dne 18.11.2014 a z Přílohy č.1 a dne 12.6.2017 soud zjistil, že nakladatel [nakladatelství] vydá v knižní podobě dílo s názvem [jméno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] Medicínské právo 2.vydání.

12. Z výpisu ze spolkového rejstříku Společnosti medicínského práva z.s. soud zjistil, že druhá žalovaná je statutárním orgánem tohoto spolku.

13. Z listiny označené jako Školení znalců v oboru Zdravotnictví odvětví Stanovení imateriální újmy –společné prohlášení soud zjistil, že organizační zajištění školení znalců zajišťuje Společnost medicínského práva z.s., jehož je druhá žalovaná statutárním orgánem.

14. Z e.mailové komunikce mezi druhou žalovanou a jejím synem z června 2017 soud zjistil, že k podpisu druhé žalované je připojeno uvedení její funkce zastávané v rámci organizační struktury žalované č. 1, konkrétně uvedení„ přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze“.

15. Dne 12.6.2017 zaslala druhá žalovaná. JUDr. [jméno] [příjmení], řídícímu předsedovi senátu Nejvyššího soudu České republiky, e-mailovou zprávu tohoto znění: „ Ahoj [jméno], musím tě informovat, že vzhledem k jednání [jméno] vůči 1. LF UK (jejíž je stále zaměstnancem!!!), které se odehrálo v minulých dnech a významně pracovně (i osobně) se dotýká i mě, není možná spolupráce s ním na školení znalců. Patrně o této skutečnosti bude vyrozuměn i NS přípisem děkana (aby jsi byl připraven, bližší podrobnosti až osobně). K podpisu druhé žalované bylo automaticky připojeno přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 16. Téhož dne, tj. 12.6.2017 zaslala druhá žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucímu redaktorovi Nakladatelství [nakladatelství], s.r.o., e-mailovou zprávu tohoto znění: „ Dobrý den, musím Vás informovat, že vzhledem k bezprecedentnímu jednání dr. [celé jméno žalobce], kterého se dopustil ve vztahu k 1. LF UK i mé osobě, není možná spolupráce na druhém vydání učebnice Medicínské právo. Jsem připravena - v případě vašeho souhlasu - potřebné texty dokončit sama a odevzdat do konce srpna celé aktualizované vydání. Velmi se omlouvám za tuto komplikaci. K podpisu druhé žalované bylo automaticky připojeno přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

17. Při jednání konaném dne 25.10.2018 byl právní zástupce žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení žaloby, a to do jakých konkrétních práv žalobce bylo předmětnými e.maily zasaženo, v čem spatřuje neoprávněnost zásahu druhé žalované a příčinnou souvislost mezi tvrzeným zásahem do jeho práv a vznikem tvrzené újmy. Právní zástupce uvedl, že bylo zasaženo do žalobcova práva na čest a důstojnost a v dalším požádal soud o poskytnutí lhůty k doplnění svých tvrzení. Sod žádosti právního zástupce žalobce na poskytnutí lhůty k doplnění neposkytl, neboť toto shledal v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, když žalobce měl dostatečně dlouhou dobu na přípravu. Předpokladem úspěšnosti žalobcova nároku by bylo prokázání neoprávněného zásahu do žalobcových osobnostních práv a příčinné souvislosti mezi tímto zásahem a tvrzenou újmou ve smyslu § 81 odst.1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce neoprávněný zásah do svých osobnostních práv spatřoval v předmětných e.mailech ze dne 12.6.2017 odeslaných druhou žalovanou, Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že obsahem předmětné e.mailové komunikace nemohlo být zasaženo do osobnostních práv žalobce, soud v této korespondenci nespatřuje ani neoprávněný zásah do žalobcových osobnostních práv, a to z důvodů, které budou rozvedeny níže.

18. Podle čl. 10 odst. 1 Základní listiny práv a svobod má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

19. Podle čl. 17 odst. 1, 2 a 4 Základní listiny práv a svobod je svoboda projevu zaručena. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

20. Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. (nález Ústavního soudu sp. zn.

IV. ÚS 154/97)

21. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 téhož ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

22. Prostředky ochrany pak konkretizuje § 82 odst. 1 o.z., podle kterého má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Pokud jde o uplatněný satisfakční nárok (žalobce požaduje morální zadostiučinění ve formě omluvy a rovněž zadostiučinění peněžité), ten se odvíjí od § 2956 o.z., podle kterého platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2957 o.z. musí být způsob a výše přiměřeného zadostiučinění určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti hodné zvláštního zřetele.

23. Žalobce odvozuje pasivní legitimaci první žalované z toho, že při zaslání emailů, v jejichž textu žalobce spatřuje zásah do svých osobnostních práv, jednala druhá žalovaná jako zaměstnanec první žalované. Z provedeného dokazování soud zjistil, že z textu předmětných emailů vyplývá, že se druhá žalovaná na adresáty zpráv obrátila v ryze soukromé záležitosti, a nebyla učiněna v rámci výkonu jejího zaměstnání u první žalované. Obě emailové zprávy se týkaly činností, které žalovaná 2) jako soukromá osoba vykonávala v těsné spolupráci se žalobcem. Těmito činnostmi bylo provádění školení znalců ve spolupráci a s Nejvyšším soudem ČR a spolupráce na vytvoření knihy Medicínské právo 2.

24. Na základě výše uvedeného soud žalobu ve vztahu k první žalované zamítl z důvodu nedostatku její pasivní věcné legitimace, tak jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

25. Ve vztahu k druhé žalované soud žalobu zamítl tak jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku, neboť se žalobci nepodařilo prokázat, že předmětnými e.maily bylo neoprávněně zasaženo do jeho osobnostních práv, jelikož k takovému zásahu do osobnostních práv dochází výlučně tehdy, jestliže mezi zásahem a porušením osobnostní sféry existuje příčinná souvislost a jestliže příslušný zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti nelze tolerovat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 2796/2005, ze dne 31.8.2006). V daném případě ovšem žalobce neprokázal ani příčinnou souvislost mezi jednáním druhé žalované spočívajícím v odeslání e-mailových zpráv ze dne 12. 6. 2017 a domnělým zásahem do jeho osobnostních práv, ani že by dané jednání druhé žalované bylo právními předpisy nedovolené, morálně nepřípustné, hanlivé. Obsahem předmětných e.mailových zpráv byly pouze závěry druhé žalované o možnosti další spolupráce se žalobcem, které osobně učinila na základě jeho předchozího chování, plnění povinností v rámci předchozí spolupráce a vývoje vzájemného osobního vztahu. V daném případě navíc nedošlo ani ke zveřejnění předmětných e-mailových zpráv ze dne 12. 6. 201, kdy se jednalo toliko o soukromou korespondenci mezi druhou žalovanou a adresáty e-mailových zpráv ze dne 12. 6. 2017. Navíc předmětné emaily byly zaslány v kopii i žalobci, což svědčí o korektnosti jednání druhé žalované vůči žalobci. Soud se zcela ztotožňuje s názorem první žalované, že neveřejný charakter předmětných e-mailových zpráv ze dne 12. 6. 2017 sám o sobě, minimalizuje jejich způsobilost působit jakékoliv ohrožení cti či vážnosti žalobce. Nadto se nelze domáhat, aby se soukromé osoby v soukromé komunikaci mezi sebou samými zcela zdržely jakéhokoli subjektivního hodnocení jednání třetích osob. Takový požadavek by fakticky nepřípustně limitoval svobodu projevu zaručenou cl. 17 Listiny základních práv a svobod, ale i rovněž Listinou základních práv a svobod zaručené právo na soukromí ve prospěch absolutizovaného práva na ochranu osobnosti. Jestliže žalobce z předmětné korespondence jako příklad výrazu zasahujícího do jeho osobnostních práv zvláště uvádí výraz„ bezprecedentní", pak je třeba přisvědčit první žalované, že toto slovo je významově neutrální, bezpříznakové a synonymní např. k výrazu„ nevídaný", které bez bližšího kontextu samo o sobě nenese žádné kladné či záporné hodnotící vyznění.

26. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo než žalobu jakožto nedůvodnou zcela zamítnout.

27. O nákladech řízení ve vztahu k první žalované rozhodl soud výrokem V. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 12.342 Kč, jež spočívala v odměně advokáta za tři úkony právní služby po 3.100 Kč, když soud vyšel z tarifní hodnoty 50.000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhl., tj. 21.700 Kč (1x převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě, účast na ústním jednání) ve spojení se třemi režijními paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 shora cit. vyhl., jednak v neposlední řadě 21% DPH z ve výši 2.142 Kč podle ustanovení § 137 o.s.ř.

28. O nákladech řízení ve vztahu k druhé žalované rozhodl soud výrokem VI. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 12.342 Kč, jež spočívala v odměně advokáta za tři úkony právní služby po 3.100 Kč, když soud vyšel z tarifní hodnoty 50.000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhl., tj. 21.700 Kč (1x převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě, účast na ústním jednání) ve spojení se třemi režijními paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 shora cit. vyhl., jednak v neposlední řadě 21% DPH z ve výši 2.142 Kč podle ustanovení § 137 o.s.ř.