28 C 46/2025 - 97

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], zapsaná v [Anonymizováno] pod číslem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 13 770,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení: - částky 5 902,13 Kč; - zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení; - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 767,93 Kč; - kapitalizovaného úroku ve výši 10 395,44 Kč; - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč; - částky 1 868,63 Kč; zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalobou podanou dne [datum] k Okresnímu soudu v [adresa] domáhala po žalované úhrady částky 13 770,76 Kč s příslušenstvím. Svůj peněžitý nárok odůvodnila žalobkyně zejména tím, že dne [datum] byla mezi žalovanou, jakožto úvěrovanou, a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitelka“), jakožto úvěrující, uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], kdy přílohu č. [hodnota] úvěrové smlouvy tvořil předpis splátek. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v částce 15 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště žalované. Vedle jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč byla žalovaná povinna k úhradě příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč, které spočívalo v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaná zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách, každá ve výši 1 992 Kč s tím, že splatnost poslední splátky připadala na den [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, neboť do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku v celkové výši 5 999,99 Kč odpovídající 3 splátkám. Splatnost celého závazku žalované nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum]. Při prodlení s úhradou peněžitých závazků žalované dle úvěrové smlouvy zatěžovala žalovanou smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na právní předchůdkyni žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] byla předmětná pohledávka postoupena původní věřitelkou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo také oznámeno žalované přípisem původní věřitelky ze dne [datum]. Po zvážení okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované právní předchůdkyně žalobkyně neuplatnila vůči žalované sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně se proto žalobou domáhala zaplacení částky 11 902,13 Kč jako nesplacené jistiny, kapitalizovaného úroku ve výši 10 395,44 Kč (tvořeného součtem nesplaceného úroku 481,36 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 751,51 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 632,09 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 121,43 Kč a nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu 409,56 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 767,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 11 902,13 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a smluvní pokuty v částce 1 868,63 Kč (nárokované ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny pohledávky 11 902,13 Kč za období od [datum] do [datum]). Žalovaná na svůj dluh ničeho nehradila navzdory před-žalobní výzvě ze dne [datum].

2. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla věc postoupena Okresnímu soudu v Uherském Hradišti jako soudu místně příslušnému.

3. K výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů, jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala původní věřitelka schopnost žalované splácet její závazky, a dále k bližšímu popisu všech dosavadních plateb žalované na její závazky, učinila právní předchůdkyně žalobkyně doplňující podání ze dne [datum], v němž sdělila, že schopnost žalované splácet úvěr byla ověřena původní věřitelkou, a to společností [právnická osoba]., na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovanou, v níž byla žalovaná povinna uvést pravdivě všechny rozhodné údaje (příjmy, výdaje, zaměstnání). S ohledem na výši příjmů a výdajů původní věřitelka vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splacení částky 15 000 Kč. Žalovaná byla ke dni podání žádosti o úvěr [Anonymizováno], bydlela [Anonymizováno], [Anonymizováno] vyživovací povinnost a byla zaměstnaná s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Měsíční výdaje žalované činily částku [částka], z toho [částka] náklady na bydlení, dále náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka] a náklady na splátky půjček ve výši [částka]. Podle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývala k úhradě případných ostatních závazků částka 9 800 Kč. Původní věřitelka dospěla k závěru, že i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru by žalované dle jejích tvrzení zůstala měsíčně částka 7 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla za to, že původní věřitelka aktivně zjišťovala finanční poměry žalované a bonita žalované byla před uzavřením smlouvy dostatečně prověřena. Dle vlastního sdělení v podání právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] žalovaná uhradila původní věřitelce částku 6 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně pak uhradila dále částku 3 000 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena dle § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), do vlastních rukou spolu s výzvou k vyjádření. Po celou dobu řízení zůstala žalovaná procesně zcela pasivní.

5. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo dle ust. § 107a o.s.ř. rozhodnuto o procesním nástupnictví tak, že namísto původní žalobkyně, [právnická osoba], IČO [IČO], bude v řízení na straně žalobkyně pokračováno se společností [Anonymizováno], sídlem [jméno FO], zapsanou v [Anonymizováno] obchodním rejstříku pod číslem [Anonymizováno]. Soud takto rozhodnul o singulární sukcesi v návaznosti na podání žalobkyně doručené soudu dne [datum], jímž bylo sděleno, že [právnická osoba], IČO: [IČO], jakožto postupitel, dne [datum] s účinností k témuž dni, uzavřela se společností [Anonymizováno], jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jíž byla mj. postoupena pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, pročež bylo – se souhlasem původního i nového věřitele – navrženo, aby soud připustil vstup [Anonymizováno] do řízení při přijmutí jeho dosavadního stavu, čemuž soud vyhověl.

6. Účastníci řízení svým procesním postojem (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaná konkludentně dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.) dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tak rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] („[právnická osoba] – [Anonymizováno]“) vyplývá, že původní věřitelka, společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] a žalovaná ujednaly, že věřitel poskytne žalované hotovostně peněžní prostředky v částce 15 000 Kč, a to jako neúčelový hotovostní úvěr se zápůjční úrokovou sazbou 8,00 % p.a. Žalovaná měla na základě smlouvy o úvěru uhradit původní věřitelce částku v celkové výši 27 888 Kč sestávající z jistiny úvěru 15 000 Kč, úroku v celkové výši 761 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč, přičemž celková dlužná částka byla splatná formou 14 měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu úvěrové smlouvy a každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

8. Z žádosti o úvěr datované ke dni [datum] se podává, že žalovaná uvedla, že je ke dni uzavření smlouvy zaměstnána u společnosti [Anonymizováno], a to ode dne [datum]. Své měsíční příjmy žalovaná vyčíslila částkou [částka], celkové měsíční výdaje byly vyčísleny v částce [částka], kdy tyto sestávaly z výdajů za bydlení a energie v částce [částka], výdajů za dopravu, jídlo a osobní náklady v částce [částka], a výdajů na měsíční splátky půjček v částce [částka] (věřitel [Anonymizováno], k doplacení zbývala částka [částka]). Žalovaná dále uvedla, že bydlí [Anonymizováno].

9. Z přehledu platební historie k žalované se podává, že ke smlouvě č. [hodnota] uhradila žalovaná dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, a dne [datum] částku 2 000 Kč, celkově tedy 6 000 Kč.

10. Z Dohody o zmene obsahu pracovnej zmluvy ze dne [datum] se podává, že žalovaná byla zaměstnaná u [Anonymizováno] obchodní společnosti [Anonymizováno] sídlem [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodnom registri vedeném [adresa], přičemž pracovní poměr žalované byl s účinností od [datum] změněn na dobu neurčitou.

11. Z výplatních pásek žalované od společnosti [Anonymizováno]. se podává, že žalovaná za měsíc prosinec 2021 obdržela čistý příjem [částka] (v přepočtu toto činí asi [částka] k datu [datum]), za měsíc leden 2022 obdržela čistý příjem [částka] (v přepočtu toto činí asi [částka] k datu [datum]), za měsíc únor 2022 obdržela čistý příjem [částka] (v přepočtu toto činí asi [částka] k datu [datum]).

12. Z čestného prohlášení o bydlišti se podává, že žalovaná dle svého prohlášení od [Anonymizováno] bydlela u své [jméno FO] na adrese [adresa].

13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], jakožto postupitel, postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba], IČO: [IČO]. Proběhnuvší postoupení pohledávky mající původ v úvěrové smlouvě č. [hodnota] bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], o jehož odeslání dne [datum] svědčí podací arch k odeslání zásilky č. [Anonymizováno].

14. Z předžalobní výzvy právního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně k plnění ze dne [datum] se podává, že žalovaná byla urgována ke splnění svých peněžitých závazků vůči věřiteli, přičemž odeslání výzvy dne [datum] prokazuje podací arch s číslem zásilky [Anonymizováno].

15. Smlouvou o postoupení pohledávek ze [datum], vč. přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že [právnická osoba], IČO: [IČO], jakožto postupitel, postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na [Anonymizováno], zapsanou v [Anonymizováno], jakožto postupníka. Právní subjektivita nové žalobkyně je dokládána výpisem z [Anonymizováno] obchodního rejstříku.

16. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, vzájemně neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé, přičemž provedené důkazy soud hodnotil samostatně i ve vzájemných souvislostech při uplatnění zásady volného hodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „Zákon č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

25. Podle ust. § 124 Zákona č. 257/2016 Sb. stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

26. Podle ust. § 86 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Podle ust. § 75 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

29. Podle ust. § 76 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

30. Podle ust. § 78 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 5 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

31. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z., jež byly uzavřeny: (i) mezi [právnická osoba]., IČO: [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a [právnická osoba], IČO: [IČO], jakožto postupníkem, dne [datum] a (ii) mezi [právnická osoba], IČO: [IČO], jakožto postupitelem a [Anonymizováno], zapsanou v [Anonymizováno] obchodním rejstříku pod číslem [Anonymizováno], jakožto postupníkem, dne [datum], z nichž vyplývá postoupení pohledávek majících původ v úvěrové smlouvě č. [hodnota] či v peněžitém plnění poskytnutým v souvislosti s danou smlouvou. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužníkovi bylo postoupení pohledávky oznámeno, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o.z. poskytnout plnění přímo postupníkovi.

32. V dané věci uzavřela původní věřitelka se žalovanou smlouvou o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. Soud však dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů, k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi původní věřitelkou a žalovanou je neplatná pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy porušení povinnosti původní věřitelky jakožto úvěrující k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované jakožto úvěrované dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. s sebou dle ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 580 o.z. nese následek neplatnosti smlouvy, k níž soud přihlédl dle ust. § 588 o.z., a to i bez návrhu žalované.

33. Vedle shora již odkazované právní úpravy vycházel soud při posouzení věci a dovození neplatnosti úvěrové smlouvy rovněž z relevantní judikatury, a sice právních závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve vztahu následkům nedostatečného prověření úvěruschopnosti úvěrovaného ze strany úvěrujícího, a dále z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021, z nichž se podává povinnost soudu zabývat se otázkou prověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr z úřední povinnosti, tj. i bez výslovné námitky vznesené úvěrovaným.

34. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně předložila soudu podklady, z nichž bylo vycházeno při posuzování úvěruschopnosti žalované. Z předložených listin však soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla původní věřitelkou prověřena dostatečně řádně, a to zejména v oblasti výdajů žalované, a nebyl tak naplněn zákonný předpoklad potřebný pro přijetí závěru o možnosti poskytnutí úvěru žalované věřitelem ve smyslu náležitého prověření způsobilosti žalované úvěr řádně splácet. Poskytovatel úvěru má přitom povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovanou, když není možné se spokojit pouze s pouhými tvrzeními žalované obsaženými v dokumentech vztahujících se k poskytnutí úvěru, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaná prokázala příslušnými listinami, případně jinak tyto relevantně doložila, k čemuž však v projednávané věci nedošlo. Žádná z žalobkyní předložených listin nedokládá, že by původní věřitelka relevantně zkoumala výdaje žalované, které zůstaly zcela neověřené, zvláště pak ve vztahu k bydlení a ostatním nákladům osobní povahy. Ohledně specifikace výdajů tak původní věřitelka vycházela pouze z vlastního tvrzení žalované uvedeného v žádosti o úvěr ze dne [datum], že její jediné měsíční výdaje činí [částka] (z čehož žalovaná uvedla, že náklady na bydlení činí [částka], náklady na dopravu, jídlo a ostatní náklady činí [částka] a splátka půjček činí [částka]), což však není potvrzováno žádným z předložených důkazů. Větší obezřetnost ze strany původní věřitelky ve vztahu k výdajové stránce žalované bylo od ní namístě požadovat rovněž s ohledem na zřejmé povědomí věřitelky o dalším závazku žalované ve zbývající částce [částka] (v rámci „[právnická osoba]“) ke dni podání žádosti o spotřebitelský úvěr. Finanční údaje byly zástupcem původní věřitelky zaznamenány do dokumentace, žalobkyně však nedoložila žádné důkazní prostředky k prokázání žalovanou tvrzených výdajů zaznamenaných do žádosti. Původní věřitelka tak nedostatečně prověřila skutečné poměry žalované potřebné pro vyhodnocení její úvěruschopnosti a spokojila se pouze s vlastním blíže nedoloženým tvrzením žalované o jejích výdajích. Přesto byla žalovaná vyhodnocena jako schopná splácet úvěr ve výši 15 000 Kč a tento jí byl původní věřitelkou schválen a poskytnut, jakkoliv nebyly spolehlivě zjištěny skutečné výdaje vynakládané v rozhodné době žalovanou a existovaly tak důvodné pochybnosti o způsobilosti žalované splácet úvěr. Soud tedy má za prokázané, že původní věřitelka řádně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ust. § 86 Zákona č. 257/2016 Sb.

35. V řízení bylo náležitě prokázáno, že žalované byla původní věřitelkou poskytnuta částka 15 000 Kč dle úvěrové smlouvy, a to v hotovosti, přičemž dle vlastního tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně v podání ze dne [datum] žalovaná uhradila původní věřitelce částku 6 000 Kč a právní předchůdkyni žalobkyně částku 3 000 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k úhradě částky 6 000 Kč (rovnající se rozdílu částek 15 000 Kč a 9 000 Kč), kdy daná částka představuje obecně zvláštní formu bezdůvodného obohacení na straně žalované ve smyslu ust. § 87 odst. 1 Zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 2991 o.z., které je žalovaná povinna vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem.

36. S ohledem na ustanovení § 86 Zákona č. 257/2016 Sb. posoudil soud smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 Zákona č. 257/2016 Sb., souladně s právními závěry formulovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Proto soud nepřiznal žalobkyni úroky z prodlení. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ust. § 87 Zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalovaného jistinu vracet. V této věci však byla žalovaná zcela neaktivní, k žalobě ani ke svým možnostem hradit dluh se nevyjádřila, a proto soud rozhodl o povinnosti uhradit dluh dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku.

37. Současně platí, že v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy nevzniklo žalobkyni ani právo na zaplacení nároků odvíjejících se od jednotlivých smluvních ujednání či jejich porušení (úroky z úvěru, zákonné úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuta), a proto byly všechny zbývající peněžité nároky uplatněné žalobkyní vůči žalované zamítnuty jakožto nedůvodné výrokem II. tohoto rozsudku.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. V řízení byla sice převážně procesně úspěšná žalovaná, nicméně žalovaná náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nenárokovala, v řízení jí žádné nevznikly, částečně úspěšní v řízení byli oba účastníci, pročež s ohledem na všechna východiska věci soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

Poučení