28 C 48/2020-121

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 890 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 700 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 700 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do nároku na zaplacení částky 190 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 190 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 109 999,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 890 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany sporu mezi sebou v režimu obchodního zákoníku dne [datum] v návaznosti na úspěch žalované ve veřejném nabídkovém řízení uzavřely smlouvu o dílo, jehož předmětem bylo komplexní provedení stavebních prací v rámci projektu„ snížení energetické náročnosti [anonymizováno] pro seniory [část obce]“. Žalovaná jako zhotovitel díla měla dle žalobkyně nejen odpovědnost za veškeré své subdodavatele, ale také za případně způsobené vady daného díla, přičemž záruční doba byla ve smlouvě o dílo sjednána na 10 let (120 měsíců). Záruční lhůta 10 let byla nabídnuta v rámci výběrového řízení ze strany žalované. Žalobkyně v tomto ohledu akcentovala, že žalovaná byla ve výběrovém řízení úspěšná také díky této skutečnosti. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaná byla jakožto účastnice veřejného nabídkového řízení předem seznámena nejen s veškerou projektovou dokumentací, ale také se všemi podmínkami smlouvy o dílo – veškeré stěžejní náležitosti spolupráce tedy byly s ohledem na veřejnoprávní charakter modelu realizace projektu stanoveny předem a žalovaná je předem znala a akceptovala.

2. Žalobkyně v rámci své argumentace odkázala předně na čl. 13 a čl. 14 smlouvy o dílo, dle něhož měla žalovaná dle názoru žalobkyně v případě oprávněně reklamované vady díla povinnost tuto vadu odstranit do 2 týdnů od doručení písemné reklamace. Pro případ nedodržení této lhůty byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč denně za každý jednotlivý případ prodlení s opravou oprávněně reklamované vady.

3. K předání díla došlo dne [datum], přičemž v červnu 2019 byla zjištěna vada díla na dešťosvodu (dešťový svod mezi 2. a 3. patrem nebyl řádně ukotven a došlo k rozpojení dešťosvodu) a vada díla na střeše nad vchodem do objektu – zde se mělo jednat o nedodržení standardního technologického postupu při realizaci díla ze strany žalované. Na betonovou konstrukci stříšky (markýzy) nebyla dle žalobkyně před prováděním oplechování položena speciální mřížka pod titanovo-zinkový plech. Konstrukce stříšky umístěná venku nasává vzdušnou vlhkost, která se sráží pod plechem. Střešní plech byl takto vystaven vlhkosti, pročež se jeho živostnost podstatně zkrátila (tato vada se navíc manifestovala znovu, a to v únoru 2022 – ani prvotní oprava této vady tak nebyla žalovanou v prosinci 2017 provedena dostatečně kvalitně a tato závada se nyní opětovně manifestuje ve stejném, ne-li větším rozsahu). Montáž dešťových svodů i oplechování vstupní markýzy včetně povrchových úprav pak byly součástí projektové dokumentace a žalovaná tyto práce v rámci realizace projektu prováděla. Skutečnost, že montáž dešťosvodů nebyla provedena zcela bezchybně, vyplývá i z předávacího protokolu – již zde je o těchto vadách hovořeno, avšak neznamenaly tehdy překážku v převzetí díla.

4. Žalobkyně dále podotkla, že v předávacím protokole bylo sjednáno, že reklamace případných vad mají být u žalované uplatněny mailem. Žalobkyně tedy obě jmenované vady u žalované reklamovala emailem ze dne [datum], k němuž přiložila fotografie vad – na tento mail žalovaná nereagovala. Žalovaná zareagovala až na urgenci z [datum], dne [datum] reklamaci mailem akceptovala a dne [datum] reklamované vady na místě prověřila prostřednictvím svého pracovníka. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou mailem ke sdělení závazného termínu opravy vad, následně žalovanou urgovala dne [datum] dopisem, kdy žalovanou opětovně upozorňovala i na smluvní ujednání ohledně smluvní pokuty za prodlení s odstraňováním vad. Žalovaná dne [datum] reagovala žádostí o zmírnění dopadů prodlení s odstraněním reklamačních závad a omluvou za vzniklé prodlení. Následně žalovaná dne [datum] vady odstranila, o čemž žalobkyni vyrozuměla mailem ze dne [datum] s tím, že reklamaci považuje za vyřízenou.

5. Žalobkyně také doplňovala, že považuje její mailovou reklamaci za dostačující, neboť tento postup byl předvídán v předávacím protokole a bylo by nadmíru formalistické uzavřít, že mailová reklamace ze dne [datum] nebyla reklamací písemnou ve smyslu smlouvy o dílo ze dne [datum].

6. Žalobkyně shrnula, že žalovaná reklamaci uznala, a že vytknuté vady odstranila, avšak s prodlením, které je sankcionováno zmíněnou smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč denně za každý případ a den prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných závad. Žalobkyně tedy vyfakturovala žalované smluvní pokutu ve výši 890 000 Kč za období od [datum] (kdy dle žalobkyně uplynula dvoutýdenní lhůta k opravě vad) do [datum], kdy žalovaná vady odstranila (89 dnů * 5 000 Kč). Faktura byla splatná dne [datum], avšak žalovaná ji přes upomínky odmítla zaplatit a je tak dle názoru žalobkyně od [datum] v prodlení s úhradou smluvní pokuty, která v tomto případě představuje smluvní sankci za prodlení žalované s odstraněním oprávněně reklamovaných závad. Žalobkyně v tomto kontextu připomenula, že žalovaná byla s textem smlouvy o dílo, včetně ujednání o majetkových sankcích, předem obeznámena v rámci výběrového řízení na realizaci projektu. Žalovaná taktéž konstatovala, že smluvní pokuta odpovídá ceně díla a charakteru projektu, navíc se jednalo o zásadní práce, bez jejichž řádné realizace nemůže [název žalobkyně] bezproblémově fungovat. Žalobní nárok pak vychází mj. i z kontroly provedené u žalobkyně ze strany hl. m. [obec], které projekt financovalo, přičemž město v návaznosti na tvrzené porušení smluvních podmínek ze strany žalované v souvislosti s jejím tvrzeným prodlením s odstraněním vytknutých vad u žalobkyně indikovalo, aby majetkovou sankci z prodlení vůči žalované uplatnila.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala ani částečně. Předně uvedla, že ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že reklamace musí být písemná – žalobkyně však žalované poslala jen nekonkrétní email, v němž absentoval podrobný popis vad a toho, jak se tyto vady projevují. O písemnou a formálně bezvadnou reklamaci se tak ze strany žalobkyně vůbec nejednalo (žalovaná v tomto kontextu odkázala na tato rozhodnutí: Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012; Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007; Ústavní soud, sp. zn. I. ÚS 1264/11; Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 1230/2019).

8. Dle žalované neexistuje ani další podmínka pro uplatnění žalované sankce – nebyla sjednána žádná dohoda o konkrétním termínu odstranění vad. Prodlení se pak nemůže odvíjet ode dne [datum] – smlouva o dílo smluvní pokutou nesankcionuje prodlení zhotovitele se zahájením odstraňování vad, ale prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad – k žádnému takovému prodlení však nemohlo dojít, neboť nebyl sjednán žádný závazný termín opravy reklamovaných vad – žalovaná se tedy do žádného prodlení s odstraněním vad nedostala.

9. Žalovaná argumentovala také tím, že neuznala, že je za vady odpovědná, že neakceptovala mailovou reklamaci (o formálně bezvadnou reklamaci se pak dle názoru žalované ani nejednalo, jak bylo zmíněno) a nijak se nezavázala k odstranění vad. Odborní pracovníci žalované zastávají názor, že se nejedná o vady, ale mohlo by se jednat o poškození díla třetí osobou, případně o vady způsobené nedostatečnou údržbou. Snad uklízečka vylila na střeše nějakou žíravou kapalinu, která předmětné poškození střechy způsobila. Ani za vadu dešťosvodů žalovaná neodpovídá, jelikož tyto byly rozpojeny třetími osobami, nebo se rozpojily vlivem jejich ucpání a nedostatečné údržby. Skutečnost, že žalovaná předmětné vady opravila, neznamená, že by akceptovala reklamaci a svou odpovědnost za vady – jednalo se o pouhou korektnost a vstřícnost žalované vůči žalobkyni a žalovaná vady odstranila z vlastní dobré vůle, aniž by k tomu byla jakkoliv povinna, a aniž by opravu chtěla po žalobkyni proplatit. Klempířské opravy na střeše navíc prováděl subdodavatel žalované a právě to, že nešlo o vady, za které by žalovaná odpovídala, vedlo žalovanou k tomu, že žalovaná nestanovila žádný konkrétní termín opravy a pouze se opravu snažila zajistit nad rámec svých smluvních povinností. Žalovaná taktéž naznačovala, že práce na předmětné poškozené části střechy v rámci projektu ani nerealizovala.

10. Během ústních jednání byly provedeny tyto listinné důkazy: smlouva o dílo, evidenční číslo zhotovitele [číslo]; krycí list rozpočtu ze dne [datum], spolu se zkráceným popisem prací bez datace; harmonogram stavby ze dne [datum]; příloha [číslo] Smlouvy o dílo [číslo] nazvaná: Dohoda o jednotném přístupu při odsouhlasování drobných změn a změnový list, včetně protokolu o změně díla, datováno [datum] a [datum]; dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo ze dne [datum], včetně harmonogramu prací; dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo ze dne [datum], včetně krycího listu rozpočtu; dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo ze dne [datum], včetně krycího listu nabídky položkového rozpočtu, rekapitulace stavebních dílů vedlejších rozpočtových nákladů a soupisu prací; fotografie vad na díle ze [datum] a ze [datum]; zápis o předání a převzetí stavby datován [datum], včetně přílohy [číslo] k přijímacímu zápisu stavby (soupis vad a nedodělků stavby) a včetně přílohy nazvané: Seznam předávané dokumentace; email [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresován [jméno] [příjmení] a na adresu [email]; emailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] za žalobkyni ze dne [datum]; emailová zpráva ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] na adresu [email], v kopii [jméno] [příjmení] za EMV; dopis Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a taktéž výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum], která předcházela dopisu žalované strany ze dne [datum]; email [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaný [jméno] [příjmení]; faktura [číslo] ze dne [datum]; dopis žalované ze dne [datum], označený„ věc: vrácení faktury [číslo] Smlouva o dílo [číslo]“; předžalobní výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum], včetně dokladu o doručení; reakce zástupce žalované ze dne [datum] a další replika žalující strany ze dne [datum]; faktura, daňový doklad žalované ze dne [datum]; soupis provedených prací z [datum]; zkrácený popis prací; zpráva posouzení a hodnocení nabídek ze dne [datum], spolu s přílohou; architektonické a stavebně technické řešení, výpis klempířských prvků, datováno [datum]; architektonické a stavebně technické řešení podhledy, bourací práce, levé křídlo datováno [datum]; architektonické a stavebně technické řešení, půdorys typizovaného podlaží, bourací práce, levé křídlo, datováno [datum]; architektonické a stavebně technické řešení řez B, navrhovaný stav střední část, datováno [datum].

11. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující rozhodné skutečnosti z hlediska skutkového stavu:

12. Strany sporu spolu dne [datum] sjednaly smlouvu o dílo, žalovaná byla v pozici zhotovitele a žalobkyně v postavení objednatele. Smlouva o dílo byla uzavřena ve znění dodatků ze dne [datum], [datum] a [datum] a předmětem díla byla stavební realizace projektu komplexního„ snížení energetické náročnosti Domova pro seniory [část obce]“. Celková cena díla byla po jejích aktualizacích sjednána na částku 9 533 653,60 Kč. Žalovaná se jakožto zhotovitel zavázala realizovat dílo podle předem vypracované projektové dokumentace, s níž se před zahájením prací seznámila; dále měla zajistit, aby dílo odpovídalo smlouvě (čl. VIII.); měla zajistit kooperaci a dohled nad jejími subdodavateli, za které odpovídala; a v neposlední řadě měla při realizaci díla postupovat s odbornou péčí (čl. X).

13. V čl. XIII. smlouvy o dílo byla sjednána odpovědnost zhotovitele (žalované) za vady – vady díla vznikly, pokud dílo neodpovídalo výsledku určenému ve smlouvě o dílo. Záruční doba byla ve smlouvě sjednána na 120 měsíců ode dne předání a převzetí díla. Zhotovitel (žalovaná) za vady zjištěné v průběhu záruční doby odpovídal, pokud byly způsobeny porušením jeho povinností. V bodu 5. tohoto článku bylo sjednáno, že„ objednatel je povinen reklamovat vady díla písemně u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. V reklamaci budou vady popsány či uvedeno, jak se projevují. Objednatel je oprávněn v reklamaci upřesnit volbu svého nároku z vad díla.“ V bodu 6. tohoto článku bylo sjednáno, že„ zhotovitel se zavazuje, že odstraňování závad reklamovaných zadavatelem zahájí v nejkratším možném termínu, nejpozději však do 2 týdnů od písemného doručení popisu reklamovaných vad. Zároveň se zavazuje, že odstranění reklamovaných závad bude provedeno v nejkratším možném termínu, který bude písemně potvrzen před zahájením těchto prací. Při nedodržení takto dohodnutých termínů je objednatel oprávněn nedostatky odstranit třetí osobou na náklady zhotovitele bez předchozího upozornění na tuto skutečnost.“ 14. V čl. XIV. 3 smlouvy pak bylo mezi stranami sporu sjednáno, že„ v případě prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý případ a den prodlení (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum] včetně dodatků [číslo] přílohy [číslo]).“ 15. Dešťové svody a jejich repase a zpětná montáž a taktéž práce v rámci oplechování a střešních izolací vstupní markýzy včetně povrchových úprav jsou součástí projektové dokumentace a žalovaná realizovala práce i na těchto částech budovy. Tesařské i klempířské práce a izolace střech včetně střešní krytiny byla žalovanou prováděna i dle výkazů výměr – soupisů prací a dle položkového rozpočtu. Aplikovány byly mj. povlakové krytiny střech a střešní hydroizolační folie a bylo provedeno oplechování střešní markýzy nad vstupem do objektu. Tyto jmenované práce byly také součástí rozpočtových položek provedených prací a projektové dokumentace (prokázáno zkráceným popisem prací bez datace – body 20 – 36, bod 40 a bod 49; výkazem výměr – soupisem prací – body 9, 17 – 28 a 34; harmonogramem stavby ze dne [datum]; harmonogramem prací; krycími listy rozpočtu; krycím listem nabídky položkového rozpočtu, včetně rekapitulace stavebních dílů vedlejších rozpočtových nákladů a soupisu prací; soupisem provedených prací z [datum]; zkráceným popisem prací; architektonickým a stavebně technickým řešením, výpisem klempířských prvků, datováno [datum]; architektonickým a stavebně technickým řešením podhledy, bourací práce, levé křídlo datováno [datum]; architektonickým a stavebně technickým řešením, půdorys typizovaného podlaží, bourací práce, levé křídlo, datováno [datum]; architektonickým a stavebně technickým řešením řez B, navrhovaný stav střední část, datováno [datum]).

16. Dne [datum] bylo dílo předáno a převzato. V popisu přebíraného díla je uvedeno, že v rámci realizace stavby mělo mj. dojít k řádnému provedení kompletního zateplení obvodového pláště objektu včetně zateplení dříve neupravených střech. Součástí zateplení objektu byla výměna skladby terasy ve středním křídle včetně dlažby, výměna nevyhovující sklobetonové stěny u schodiště za plastovou prosklenou výplň, úprava balkonů a lodžií včetně výměny zábradlí. Případné reklamace vad díla měla žalobkyně uplatňovat u žalované na emailu [email], případně telefonicky u této pracovnice žalované. Jednou z vad a nedodělků stavby při jejím převzetí bylo pod bodem 10. popsáno„ dopojení dešťových svodů“ – v protokole vytknuté vady měly být žalovanou odstraněny do [datum] (prokázáno zápisem o předání a převzetí stavby datován [datum], včetně přílohy [číslo] k přijímacímu zápisu stavby – soupis vad a nedodělků stavby, a včetně přílohy nazvané„ seznam předávané dokumentace“).

17. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované mailem (v předmětu mailu uvedeno„ reklamace“) žádost o řešení závad, které se na díle objevily v rámci záruční lhůty. Žalobkyně požádala o opravu dešťosvodu mezi 2. a 3. patrem a střechy nad vchodem, přičemž pro názornost byly k emailu přiloženy fotografie obou závad, které byly k důkazu prováděny i během tohoto řízení. Žalobkyně také uvedla, že v případě potřeby je žalované k dispozici ke konzultaci. Dne [datum] žalobkyně mailem žalovanou urgovala a požádala o informaci, jak bude reklamace řešena, jelikož termín dle čl. XIII. 6 smlouvy o dílo již uplynul. Dne [datum] žalovaná na tento mail reagovala taktéž emailovou zprávou, v níž žalobkyni sdělila, že dne [datum] se dostaví k prověření vad technik žalované a dohodne s žalobkyní termín opravy. [příjmení] se k prověření vad dostavil dne [datum]. Následně dne [datum] žalobkyně žalovanou s poukazem na čl. XIII. 6 a XIV. 3 smlouvy o dílo opětovně mailem urgovala ohledně„ řešení reklamace“ s tím, že technik žalované vady prohlédl dne [datum] a od té doby stále nedošlo ke stanovení termínu jejich odstranění. Žalobkyně tedy v této souvislosti výslovně požádala žalovanou o stanovení konkrétního a závazného termínu provedení opravy vytknutých vad. V příloze emailu byl obsažen.pdf soubor obsahující předmětnou smlouvu o dílo.

18. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve smyslu čl. XIII. 6 a XIV. 3 smlouvy o dílo, za období prodlení od [datum] do [datum]. V dopise žalobkyně uvedla, že ačkoliv byla žalovaná opakovaně urgována a upozorňována na předmětná smluvní ustanovení, nesdělila ke dni [datum] ani termín opravy, ani opravu neprovedla, přičemž jedinou aktivitou, kterou žalovaná v mezidobí vyvinula, byla obhlídka vad realizovaná [datum]. Poté byla žalovaná zcela nekontaktní a nikterak s žalobkyní ohledně vyřízení reklamace nekomunikovala, a to ač byla dne [datum] vyzvána ke sdělení termínu opravy s odkazem na čl. XIII. 6 a XIV. 3 smlouvy o dílo. Žalovaná reagovala až svým dopisem ze dne [datum]. V něm mj. uvedla, že si dovoluje žalobkyni požádat o možnost„ zmírnění dopadů z důvodů neplnění termínu k odstranění reklamační závady.“ Žalovaná se omluvila za prodlení a za to, že oprava trvá takto dlouho a uváděla důvody jejího dosavadního neplnění, mezi nimiž jmenovala nutnost objednání opravy u subdodavatele – domluva se subdodavatelem nebyla delší dobu finální z důvodu tehdejšího náhlého úmrtí zástupce tohoto subdodavatele a z důvodu nutnosti vyhledání jiného subdodavatelského subjektu. Žalovaná se také vyjádřila v tom smyslu, že v rámci vady střechy by preferovala opravit pouze vymezenou poškozenou část střechy. Žalovaná taktéž uvedla, že práce (včetně oplechování střešní markýzy) dle svého prověření provedla standardně a v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaná doplnila, že s ohledem na probíhající jednání se subdodavateli by„ reklamaci ráda uzavřela do [datum]“.

19. Emailem ze dne [datum] žalovaná následně žalobkyni sdělila, že dne„ [datum] byly v plném rozsahu odstraněny reklamační závady (uvolněný dešťosvod mezi 2. a 3. patrem a poškozený plech střechy nad vchodem DD [ulice]).“ Dále žalovaná v mailu uvedla, že„ reklamaci tímto považuje za vyřízenou a vyřazuje ji z evidence.“ Žalobkyně učinila nesporným, že vytknuté závady byly žalovanou dne [datum] odstraněny, avšak doplnila, že vada na střeše se z důvodu nedostatečné prvotní opravy a nedostatečného technologického postupu při realizaci díla opět objevila v únoru 2022 na dalším místě na střeše (prokázáno těmito důkazy: email [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresován [jméno] [příjmení] a na adresu [email]; emailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] za žalobkyni ze dne [datum]; emailová zpráva ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] na adresu [email], v kopii [jméno] [příjmení] za EMV; dopis Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a taktéž výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum], která předcházela dopisu žalované strany ze dne [datum]; email [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaný [jméno] [příjmení]; fotodokumentace vad z [datum] a [datum]).

20. V navazujícím období přelomu let 2019 a 2020 žalobkyně vyfakturovala žalované smluvní pokutu za prodlení s odstraněním reklamovaných vad v žalované výši, se splatností do [datum]. Mezi účastníky řízení v tomto období proběhla i další korespondence, v jejímž rámci žalovaná odpovědnost za vady popřela a uvedla, že reklamaci neakceptovala, přičemž nárokovanou smluvní pokutu zaplatit odmítla (viz faktura [číslo] ze dne [datum]; dopis žalované ze dne [datum], označený„ věc: vrácení faktury [číslo] Smlouva o dílo [číslo]“; předžalobní výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum], včetně dokladu o doručení; reakce zástupce žalované ze dne [datum] a další replika žalující strany ze dne [datum]).

21. Všechny listinné důkazy zdejší soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o.s.ř., přičemž vycházel z důkazů označených a přiložených v soudních spisech. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula najevo žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení ani nebylo tvrzeno nebo namítáno. Soud tedy veškeré důkazy hodnotil v jejich vzájemné souvislosti jako věrohodné a pravé.

22. S ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav věci pak soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování realizací znaleckého zkoumání mechanismu vzniku vytknutých vad. Pro nadbytečnost soud neprováděl ani účastnický výslech jednatele žalované a svědkyň [příjmení] a [anonymizováno] a svědka [příjmení], které navrhovala žalovaná slyšet k prokázání toho, že žalovaná vycházela při své podnikatelské činnosti klientům vždy vstříc i nad rámec jejích povinností. Dle názoru soudu bylo prokázáno, že žalovaná reklamaci obou dotčených vad akceptovala, a to aniž by kdykoliv v době do provedení opravy naznačila opak, tedy že s vytknutými vadami nesouhlasí a nehodlá je opravit z důvodu, že neshledává svou odpovědnost za tyto vady – s touto argumentací žalovaná přišla až v návaznosti na oficiální vyfakturování smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad.

23. Za situace, kdy se žalovaná v předmětném období od září do prosince 2019 opakovaně vyjádřila v tom směru, že se za prodlení s opravami reklamačních vad omlouvá a že reklamaci hodlá v prosinci 2019 vyřídit, pokládal soud znalecké zkoumání ohledně mechanismu vzniku závad za nadbytečné. Žalovaná závady dne [datum] obhlédla prostřednictvím svého odborného technika a následně měla dostatečný časový prostor na to, aby reklamaci případně sporovala anebo neuznala (pokud byla přesvědčena o tom, že za vytknuté vady není odpovědná). Žalovaná se však k prvotním výzvám žalobkyně nevyjádřila v zásadě nijak a na výslovnou výzvu žalobkyně ke sdělení závazného termínu opravy reagovala až dne [datum] poté, co jí byla ze strany žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyúčtována smluvní pokuta za prodlení s provedením opravy. Žalovaná sice v dopise z [datum] uvedla, že nezjistila, že by práce provedla v rozporu s projektovou dokumentací, nevyjádřila se ale v tom smyslu, že by reklamaci neuznávala – naopak se za prodlení omluvila, uvedla, že reklamaci hodlá vyřešit v prosinci 2019 v součinnosti se subdodavatelem, a následně opravy sama bez jakéhokoliv předchozího vyrozumění žalobkyně provedla dne [datum], přičemž následně deklarovala, že v návaznosti na realizaci oprav reklamačních vad považuje reklamaci za vyřízenou.

24. Zdejší soud je tedy toho názoru, že žalovaná svým postojem a jednáním v inkriminované době od září do prosince 2019 odpovědnost za vytknuté vady a za porušení svých povinností při realizaci díla akceptovala, když se omluvila za prodlení s vyřešením reklamace, vady sama opravila a až do provedení opravy se nevyjádřila v tom směru, že by reklamaci jakkoliv sporovala či neakceptovala jako neoprávněnou. Dle názoru soudu tedy bylo za takovéto důkazní a skutkové situace nadbytečné zatěžovat toto řízení dalšími nemalými náklady souvisejícími se znaleckým zkoumáním – žalovaná reklamaci akceptovala, sama opravila vytknuté vady (ač s prodlením), omluvila se za prodlení s vyřízením reklamace a sama se nakonec vyjádřila i v tom smyslu, že provedením opravy reklamačních vad pokládá předmětnou reklamaci za vyřízenou. Soud taktéž v tomto ohledu zastává názor, že pokud by žalovaná byla skutečně přesvědčena o tom, že vytknuté vady nebyly způsobeny nekvalitní realizací díla z její strany, jistě by tyto opravy sama od sebe a na vlastní náklady neprovedla a reklamaci by bezprostředně po jejím uplatnění výslovně odmítla. Soud tedy pokládá skutkový stav pro účely meritorního rozhodnutí ve věci za dostatečně objektivizovaný.

25. Po právní a skutkové stránce soud dokazováním zjištěné rozhodné skutečnosti posoudil a vyhodnotil následovně:

26. Předně je na místě podotknout, že strany sporu se v čl. XVII. smlouvy o dílo dohodly, že poměry smlouvou neupravené se budou řídit ustanoveními obchodního zákoníku.

27. Dle ust. § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle odst. 2 dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle odst. 3 cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

28. Dle ust. § 554 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla.

29. Dle ust. § 560 odst. 1 obchodního zákoníku dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Odst. 2 stanoví, že Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Dle odst. 3 zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Dle odst. 4 spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426.

30. Dle ust. § 561 obchodního zákoníku zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit.

31. Dle ust. § 562 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Dle odst. 2 soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla: a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí; b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1; c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Dle odst. 3 ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.

32. Dle ust. § 563 odst. 1 obchodního zákoníku záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Dle odst. 2 pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431.

33. Dle ust. § 564 obchodního zákoníku při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441 (nároky z vad zboží). Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

34. Dle ust. § 436 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad; b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné; c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

35. Dle ust. § 300 obchodního zákoníku okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

36. Dle ust. § 374 odst. 1 obchodního zákoníku okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala. Dle odst. 2 odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich hospodářských poměrů. Dle odst. 3 účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.

37. Dle ust. § 301 obchodního zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

38. Dle ust. § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.., občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Dle odst. 2 smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Dle odst. 3 ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

39. Dle ust. § 545 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.., občanského zákoníku, nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. Dle odst. 2 věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto. Dle odst. 3 nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

40. Soud má předně za prokázané, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli platnou smlouvu o dílo ve smyslu ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku Cena díla byla sjednána rozpočtem (na částku 9 533 653,60 Kč). Žalovaná byla při realizaci díla mj. odpovědna za své subdodavatele a jejich činnost a pro případ„ prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad“ se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý případ a den prodlení. Žalovaná se ve smlouvě o dílo také mj. zavázala,„ že odstraňování závad reklamovaných zadavatelem (žalobkyní) zahájí v nejkratším možném termínu, nejpozději však do 2 týdnů od písemného doručení popisu reklamovaných vad.“ Zároveň se žalovaná mj. zavázala,„ že odstranění reklamovaných závad bude provedeno v nejkratším možném termínu, který bude písemně potvrzen před zahájením těchto prací.“ Platně a účinně byla ve smlouvě o dílo sjednána taktéž smluvní pokuta za prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad. Smlouva o dílo byla uzavřena na základě úspěchu žalované ve veřejném výběrovém řízení na realizaci daného stavebního projektu.

41. Dílo bylo předáno dne [datum], záruční doba byla sjednána na 10 let a končí tedy dne [datum]. Již při předání díla byly žalované vytknuty nedodělky ohledně„ dopojení dešťových svodů“. Dlužno podotknout, že žalovaná očividně v rámci projektu realizovala činnosti také na inkriminovaných částech objektu, na nichž se později objevily předmětné vady (viz bod 15. tohoto odůvodnění) – tyto vady se manifestovaly v červnu 2019 a žalované byly písemně vytknuty v rámci mailové reklamace ze dne [datum] (soud v tomto směru pro úplnost podotýká, že žalovaná v průběhu tohoto řízení, ani dříve, nenamítala, že by k vytknutí vad ze strany žalobkyně nemělo dojít ve lhůtě předpokládané v ust. § 562 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku a ve smlouvě o dílo).

42. V reklamaci žalobkyně popsala, na kterých konkrétních částech díla se vady v záruční době objevily a pro názornost popisu připojila jejich fotografie. Tento postup byl zcela v souladu se smlouvou (viz čl. XIII. 5: V reklamaci budou vady popsány či uvedeno, jak se projevují.). Lze tedy konstatovat, že žalobkyně splnila svou povinnost vady žalované oznámit a popsat. Adekvátní je taktéž připomenout, že pro oznámení vad obchodní zákoník neurčuje žádné formální ani obsahové náležitosti. Význam tohoto oznámení a funkce povinnosti oznámit zhotoviteli vady díla spočívají v tom, aby se informace o vadách dostala ke zhotoviteli a umožnila mu zpětnou reakci. Zákon zde dává přednost primární vzájemné interakci obou stran před případným soudním řešením, neboť vady předmětu plnění jsou ve své převažující většině technické povahy a jejich sanace je především věcí jednání a dohody obou smluvních stran (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1553/2011).

43. Argumentace žalované, že v mailu ze dne [datum] nebyly vady popsány a absentoval i popis jejich projevů, tedy není případná – mail ze dne [datum] obsahuje popis toho, na jakých částech díla se vady objevily a pro ilustraci vad byly připojeny také jejich fotografie, což je dle názoru soudu dostačující popis k tomu, aby měla žalovaná možnost na reklamaci reagovat, aby seznala, jaké konkrétní vady se na díle projevily a aby navrhla další postup. Navazující aktivita již byla na žalované, ta však byla velmi laxní a reagovala až na upomenutí ze dne [datum].

44. Zdejší soud také zastává názor, že lichá je i námitka žalované ohledně toho, že mailová reklamace ze dne [datum] není reklamací písemnou ve smyslu smlouvy o dílo. Soud v tomto směru opět odkazuje na poznatky o bezformálnosti oznámení vad vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1553/2011; dále na to, že mailové reklamování vad bylo předpokládáno samotnými stranami smlouvy dílo v protokolu o předání díla; a taktéž na skutečnost, že i sama žalovaná zcela bez okolků se žalobkyní o reklamaci komunikovala mailem a nikterak se proti tomuto druhu komunikace neohrazovala. Pokud by byla aprobována argumentace žalované, že daná reklamace nebyla písemná ve smyslu smlouvy o dílo, vedlo by to k přepjatému formalismu a k naprostému odhlédnutí od reálného stavu věci a od toho, že v obchodních vztazích je předpokládán zejména neformální styk (pokud tomu nebrání kogentní norma) a zcela standardně se komunikuje i prostřednictvím emailů. Nejinak tomu bylo i v tomto případě a jak již bylo zmíněno, samotné strany sporu si v předávacím protokolu k dílu ujednaly, že komunikaci ohledně reklamací povedou mailem.

45. Taktéž je třeba podotknout, že judikaturu, na kterou v tomto kontextu odkazovala žalovaná (jedná se o tato rozhodnutí: Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012; Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007; Ústavní soud, sp. zn. I. ÚS 1264/11; Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 1230/2019 – viz bod 7. tohoto odůvodnění), nelze dle názoru soudu na tento případ aplikovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1593/2012 pojednává o tom, že mailová komunikace neopatřená elektronickým podpisem není písemnou změnou smlouvy – v tomto případě však ke změně smlouvy nedocházelo, realizována byla toliko reklamace vad předaného díla. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1230/2007 hovoří o tom, že smlouva, která musí být písemná a nebyla podepsána smluvními stranami, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky – v tomto případě se nejedná o smlouvu nepodepsanou smluvními stranami a o spor ohledně právních následků takovéto smlouvy, nýbrž o spor týkající se realizace reklamace vad již předaného díla. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1264/11 pojednává o změnách smlouvy a platnosti oferty ke změně smlouvy v případě, že nebyla dodržena sjednaná forma – v tomto případě však nedocházelo k jakékoliv změně smlouvy o dílo. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1230/2019 pak řeší otázku nedodržení písemné formy námitek proti výpovědi z nájmu – v tomto případě se však nejednalo o formální úkon, u něhož by byla kogentní zákonnou normou požadována taková forma, jakou má smlouva o dílo z [datum], nýbrž toliko o neformální reklamaci, učiněnou navíc způsobem předpokládaným oběma smluvními stranami v předávacím protokolu z [datum].

46. Reklamace tedy byla dne [datum] žalobkyní učiněna v souladu se smlouvou o dílo i s předávacím protokolem a obsahuje veškeré potřebné náležitosti k tomu, aby na ní mohla žalovaná reflektovat. Žalobkyně si také zvolila, že požaduje reklamaci vady vyřešit opravou předmětných částí díla. Nelze dospět k závěru, že mailová forma reklamace by nevyhovovala smluvnímu požadavku písemnosti reklamace. Reklamace byla v daném mailu sepsána v elektronické podobě a odeslána žalované, která na ni zprvu vůbec nereagovala, a pokud již posléze v této věci komunikovala, činila tak taktéž primárně prostřednictvím emailů.

47. Soud má z emailové korespondence stran sporu z předmětného období a z jednání žalované v tomto období (září – prosinec 2019) také za prokázané, že se jednalo o reklamaci oprávněnou a že žalovaná tuto reklamaci akceptovala a nijak ji nesporovala až do chvíle, kdy jí byla po opravě vad vyfakturována smluvní pokuta z prodlení. Pouhé konstatování žalované o tom, že žalovaná nezjistila, že by bylo dílo realizováno v rozporu s projektovou dokumentací (viz dopis žalované ze dne [datum]), neznamená, že by žalovaná za vady neodpovídala, notabene za situace, kdy je následně sama opravila, omlouvala se za prodlení s touto opravou a s vyřešením reklamace a po provedení opravy sama věc výslovně uzavřela s tím, že„ reklamaci“ považuje za vyřízenou (viz email žalované ze dne [datum]). Lze znovu připomenout, že prokázáno bylo také to, že i práce na později vadných částech díla byly předmětem činnosti žalované v rámci inkriminovaného projektu, za jehož realizaci žalovaná odpovídala.

48. V tomto směru soud neakceptoval ani argumentaci žalované, že se mělo ve smyslu odstranění vad jednat o pouhou její vstřícnost, a že žalovaná předmětné vady odstranila, i když vůbec nemusela, přičemž reklamaci nikdy reálně neuznala. Této verzi jednak neodpovídá provedené dokazování, a navíc pokud měla žalovaná pochybnosti o tom, že je za vady odpovědná, měla dostatek prostoru reklamaci po jejím uplatnění odmítnout jako neoprávněnou, zvláště pak poté, co technik žalované dne [datum] vady osobně shlédl a žalovaná tak mohla předmětné vady vyhodnotit. Namísto odmítnutí reklamace či jakékoliv jiné reakce však byla žalovaná posléze nekomunikativní až do [datum], kdy se omluvila za prodlení s řešením reklamace. Následně dne [datum] žalovaná bez jakéhokoliv předchozího oznámení vady opravila. Již dne [datum] byla přitom žalovaná mailem vyzvána, aby v souladu se smlouvou určila závazný termín opravy, na což však až do [datum] nereagovala, jak bylo uvedeno. Dlužno také podotknout, že žalovaná byla odpovědná za své subdodavatele, a že pokud měla s opravou vad komplikace s jejími subdodavateli související, nezbavuje jí to odpovědnosti za vady a prodlení s jejich opravou – žalovaná navíc mohla žalobkyni kdykoliv vyrozumět a komunikovat s ní, namísto toho však byla laxní a prakticky nekontaktní. V popsaném postupu žalované tedy soud její pouhou vstřícnost nad rámec jejích smluvních povinností neshledává.

49. Odkázat lze také na zásadu pacta sunt servanda – pokud žalovaná nerespektovala smluvenou dvoutýdenní lhůtu k zahájení„ odstraňování závad reklamovaných zadavatelem“, přes opakovanou výzvu žalobkyně nestanovila včas termín opravy, jak byla smluvně zavázána, a poté byla nekontaktní, aby se následně za prodlení omluvila a reklamaci nakonec vyřídila opravou vad bez jakéhokoliv předchozího obeznámení žalobkyně, nelze dovodit, že by se žalovaná do žádného prodlení s odstraněním reklamovaných vad nedostala, nadto za situace, kdy porušila smlouvu o dílo, když nestanovila závazný termín opravy, ani nezačala reklamaci řešit ve smluvené dvoutýdenní lhůtě.

50. Co se týká žalovanou tvrzené neodpovědnosti žalované za vytknuté vady, soud předně opakuje, že pokud by žalovaná za vady neodpovídala, jen těžko by je na vlastní náklady opravila a ještě se žalované omlouvala za prodlení s opravou a s vyřízením reklamace. Jak bylo zmíněno, žalovaná měla prostor reklamaci odmítnout, ale po jejím uplatnění tak neučinila – akceptaci reklamace začala žalovaná sporovat až po opravě vad v rámci vzniku sporu o úhradu smluvní pokuty za prodlení s opravou vad. Žalovanou namítané poškození díla třetími osobami pak také nevyplývá z žádného provedeného důkazu. Třetí osoby by jen stěží mohly poničit dané části díla, tj. okap nacházejí se několik metrů nad zemí a střechu budovy (v tomto směru soud připomíná i zcela nepodložené tvrzení žalované o tom, že uklízečka měla na střechu vylít jakousi žíravinu). Soud k tomu dodává, že výhrada ohledně nekvalitně provedených spojů okapů byla obsažena již v předávacím protokolu k dílu a zcela totožná vada na střeše, jako byla původní vada vytknutá žalované v srpnu 2019, se navíc dle fotodokumentace na objektu objevila v letošním roce znovu, tudíž je nasnadě, že ani tato vada nebyla způsobena zásahem třetí osoby.

51. Ve spojení s formou komunikace žalované v období od září do prosince 2019 a s tím, že žalovaná prvotní vady nakonec sama dobrovolně a na vlastní náklady odstranila poté, co se omluvila za prodlení s vyřízením reklamace, lze tedy uzavřít, že žalovaná sama uznala svou odpovědnost za dané vady a že v inkriminovaném období druhé poloviny roku 2019 ji nijak nesporovala, stejně jako uplatněnou reklamaci. Žalovaná měla k dispozici mechanismy, jejichž prostřednictvím mohla reklamaci sporovat okamžitě po jejím uplatnění, což se nestalo.

52. Jak již bylo avizováno, soud v tomto kontextu nepřistupoval ani ke znaleckému zkoumání mechanismu vzniku vad, jelikož je za dané situace pokládal za nadbytečné, neboť žalovaná vady sama opravila a svou odpovědnost za ně po uplatnění reklamace až do jejího vyřízení neodmítla, jak bylo výše opakovaně konstatováno. Soud tedy neshledal důvod, aby bylo toto řízení zatěžováno dalšími náklady, jelikož odpovědnost žalované za dané vady pokládá za prokázanou komunikací účastníků z předmětného období a tím, že žalovaná na vlastní náklady opravu vad provedla poté, co se za prodlení s opravou žalobkyni výslovně omluvila a požádala ji o zmírnění dopadů smluvní pokuty z prodlení s odstraněním vad.

53. Soud tedy shrnuje, že reklamaci žalobkyně ze dne [datum] pokládá za oprávněnou a formálně zcela standardní a odpovídající smlouvě o dílo i zákonným předpokladům. Žalovaná dle názoru soudu svou odpovědnost za vytknuté vady uznala, když se proti reklamaci nijak neohradila, a to ani poté, co vady shlédl technik žalované. Sporovat akceptaci reklamace žalovaná začala až po opravě vad a poté, co byl indikován spor o smluvní pokutě. Žalovaná nezapočala s odstraňováním vad ve smluvené lhůtě, ani nestanovila závazný termín opravy – až do konce listopadu 2019 byla v zásadě nekontaktní, načež se výslovně omluvila za prodlení s vyřízením reklamace, požádala o zmírnění dopadů prodlení souvisejících se smluvní pokutou z prodlení a uvedla, že reklamaci hodlá vyřídit v prosinci 2019. To sice žalovaná dne [datum] splnila, avšak aniž by žalobkyni předem jakkoliv obeznámila o svém postupu. Žalovaná tedy reklamaci uznala, sama předmětné vady v komunikaci označovala jako reklamační a byla si také vědoma svých pochybení co do včasnosti vyřízení reklamace. Je tedy evidentní, že žalovaná se do prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad dostala, a že nárok žalobkyně na smluvní pokutu z tohoto prodlení je v základu opodstatněný.

54. Žalované je však dle názoru soudu nutno přisvědčit v tom směru, že smlouva o dílo v čl. XIII. 6 nehovoří výslovně o tom, že by měla být reklamace finálně vyřízena (včetně celkového odstranění vad) ve lhůtě 2 týdnů od jejího uplatnění, a že by prodlení žalované s odstraněním oprávněně reklamovaných vad ve smyslu čl. XIV. 3 smlouvy o dílo bylo zcela adekvátní mechanicky vázat na marné uplynutí lhůty dvou týdnů od uplatnění reklamace.

55. Čl. XIII. 6 smlouvy o dílo hovoří o tom, že„ zhotovitel se zavazuje, že odstraňování závad reklamovaných zadavatelem zahájí v nejkratším možném termínu, nejpozději však do 2 týdnů od písemného doručení popisu reklamovaných vad. Zároveň se zavazuje, že odstranění reklamovaných závad bude provedeno v nejkratším možném termínu, který bude písemně potvrzen před zahájením těchto prací. …“ V čl. XIV. 3 smlouvy pak bylo mezi stranami sporu sjednáno, že„ v případě prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý případ a den prodlení.“ Skutečnost, že žalovaná vady v celém rozsahu neodstranila ve lhůtě dvou týdnů od doručení reklamace, dle názoru soudu apriori neznamená, že se žalovaná dostala do prodlení odvíjejícího se od čl. XIV. 3 smlouvy o dílo. Odstranění vad v celém jejich rozsahu v pouhých 2 týdnech od jejich oznámení soud nepokládá za proveditelné a je toho názoru, že žalovaná měla v oné dvoutýdenní lhůtě zahájit proces odstraňování reklamovaných závad, nikoli je v celém rozsahu finálně odstranit. Pokud však žalovaná tuto dvoutýdenní lhůtu nedodržela, vady osobně prohlédla až dne [datum] a dne [datum] byla žalobkyní již i s výslovným odkazem na smluvní ujednání o smluvní pokutě z prodlení explicitně vyzvána ke stanovení závazného termínu opravy, přičemž měla v tomto kontextu postupovat„ v nejkratším možném termínu“, musela se žalovaná do prodlení v procesu„ odstranění oprávněně reklamovaných vad“ dostat nejpozději dne [datum] – nejpozději tohoto dne (tj.„ v nejkratším možném termínu“ po výzvě ze dne [datum]) měla žalovaná dle názoru soudu sdělit závazný termín opravy a projevit ve vztahu k žalobkyni ve směru reakce na reklamaci konkrétní iniciativu, nebo případně reklamaci odmítnout.

56. Soud k tomuto závěru o počátku prodlení žalované s odstraněním vad dospěl i z důvodu, že oproti reklamaci ze dne [datum] je již v mailu ze dne [datum] obsažen také výslovný odkaz na smluvní ujednání o smluvní pokutě dle čl. XIV. 3 smlouvy o dílo i výzva ke stanovení závazného termínu opravy ve smyslu čl. XIII. 6 smlouvy o dílo, přičemž žalovaná byla v mailu upozorněna také na možnost uplatnění této smluvní sankce z prodlení v případě její další neaktivity. Namísto neprodlené reakce však žalovaná žalobkyni nekontaktovala až do [datum], kdy se za prodlení s vyřízením reklamace omluvila a požádala o zmírnění dopadů smluvní pokuty z prodlení, resp. do [datum], kdy provedla opravu vad, aniž by o tom žalobkyni předem zpravila.

57. Žalovaná se tedy dle názoru soudu do prodlení v procesu„ odstranění oprávněně reklamovaných vad“ dostala dne [datum] a toto prodlení trvalo až do [datum], tj. 71 dnů. Žalovaná byla v prodlení s opravou 2 vytknutých vad, za každou z nich a každý den prodlení s jejich odstraněním se pak žalovaná ve smlouvě o dílo z vlastní vůle zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč denně.

58. V kontextu judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 438/2005) soud konstatuje, že smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká a přísná, neboť dosahuje poměru zhruba 0,1 % denně z celkové ceny díla (pokud je počítána ve výši 10 000 Kč denně). K moderaci smluvní pokuty tedy soud v tomto případě nepřistoupil. V kontextu uplatněné smluvní pokuty soud zmiňuje také ust. § 300 obchodního zákoníku a ust. § 545 odst. 3 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 – v tomto řízení nebylo zjištěno jakýchkoliv okolností, které by žalovanou povinnosti hradit smluvní pokutu zbavily. Žalovaná se v tomto směru nemůže dovolávat ani komplikací s jejími subdodavateli – za jejich řádnou činnost a jejich koordinaci byla žalovaná odpovědná ze smlouvy o dílo. Žalovaná se mohla a v případě potřeby také měla na subdodávkách týkajících se opravy vad domluvit s jiným subjektem, případně měla tyto komplikace žalobkyni včas (nikoliv téměř po 3 měsících od uplatnění reklamace) oznámit.

59. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobkyni přiznal nárok na zaplacení smluvní pokuty za období prodlení žalované s odstraněním oprávněně reklamovaných závad, trvající od [datum] do [datum], tj. 71 dnů. Započítáno bylo 70 dnů prodlení, tj. při smluvní pokutě 10 000 Kč denně částka celkem 700 000 Kč. Do prodlení s úhradou této smluvní pokuty se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti faktury [číslo] ze dne [datum], tj. dne [datum]. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na smluvní pokutě něčeho uhradila.

60. Ve zbytku nároku, představujícím žalovanou smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] s příslušenstvím, soud žalobu zamítl (viz také bod 53. a zejména body 54. – 57. tohoto odůvodnění a výrok II. tohoto rozsudku).

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 109 999,10 Kč (tj. 57,4% z celkové sumy nákladů řízení, které by v případě plného úspěchu žalobkyně ve sporu čítaly 191 636 Kč včetně DPH). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které by v případě plného úspěchu ve věci náležela odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 890 000 Kč sestávající z částky 11 860 Kč za každý z 10 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, pročež byla náhrada nákladů řízení vypočítána včetně této daně (její původní výše z plné sumy nákladů řízení čítá 25 536 Kč).

62. V této věci se jednalo o následující úkony právní služby právní zástupkyně žalobkyně: převzetí a příprava zastoupení (viz § 11 odst. 1 písm. a) a. t.); výzva k plnění (viz § 11 odst. 1 písm. d) a. t.); žaloba (viz § 11 odst. 1 písm. d) a. t.); písemná vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] (viz § 11 odst. 1 písm. d) a. t.); účast na setkání s mediátorem (viz § 11 odst. 1 písm. g) a. t.); účast na jednáních soudu dne [datum] a dne [datum] – 2 úkony (viz § 11 odst. 1 písm. g) a. t.). Veškeré popsané náklady pokládá soud za účelně vynaložené, pročež soud za tyto úkony náhradu přiznal. Za poradu s klientem ze dne [datum] soud odměnu nepřiznal, neboť realizace této porady nebyla ze strany zástupkyně žalobkyně nijak konkrétně doložena.

63. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v poměru 78,7% - z tohoto důvodu jí soud přiznal nárok na náhradu poměrné části ve výši 57,4% z celkové sumy nákladů řízení, neboť od procentuálního vyjádření úspěchu žalobkyně ve sporu v rámci výpočtu náhrady nákladů řízení byla odečtena míra úspěchu žalované (13,2%).

64. Lhůta k plnění povinností stanovených ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku se odvíjí od ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a jedná se tak o pariční lhůtu ve standardním třídenním trvání od právní moci tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna poukázat k rukám právní zástupkyně žalující strany.

Poučení