28 Co 1/2025 - 174

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem Preslova 25/72, 150 00 [adresa] 5 zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. září 2024, č. j. 5C 51/2023-139, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11 300 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta [Jméno advokáta B].

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro [adresa], dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 10. 9. 2024, č. j. 5 C 51/2023-139, zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobci zaplatila 72 000 Kč s úrokem z prodlení od 7. 2. 2023 do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 38 520 Kč (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že žalobce jako ubytovatel a žalovaná jako objednatelka uzavřeli dne 2. 11. 2022 smlouvu o ubytování účastníků lyžařského kurzu pořádaného žalovanou, šlo o ubytování v hotelu [nazev], [adresa]. Oba účastníci o ubytování jednali prostřednictvím svých odpovědných zaměstnanců, žalobce jednal prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] - ředitelky hotelu [nazev], žalovaná jednala prostřednictvím člena pedagogického sboru [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 30. 10. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] učinil prostřednictvím e-mailové komunikace u žalobce závaznou objednávku, jejímž předmětem byla rezervace ubytování v hotelu [nazev] pro 45 osob od 8. 1. 2023 do 12. 1. 2023 (tj. 4 noci) za 800 Kč/osoba/noc. Dne 2. 11. 2022 tuto objednávku akceptovala [tituly před jménem] [jméno FO] e-mailem. Dne 24. 12. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] e-mailem žalobci sdělil, že objednávku pobytu v hotelu [nazev] musí zrušit, protože vedení školy lyžařský kurz z interních důvodů „zarazilo“; toto sdělení žalobce posoudil jako odstoupení od sjednané smlouvy o ubytování a podle bodu 30. Všeobecných obchodních podmínek mu vznikl nárok na storno poplatek ve výši 100 %, nicméně žalované fakturou ze dne 17. 1. 2023, č. [číslo], vyúčtoval storno poplatek jen ve výši 50 %, tj. částku 72 000 Kč. Dne 19. 1. 2023 žalovaná sdělila žalobci, že vyúčtovanou částku nezaplatí, protože se žalobcem smlouvu o ubytování v hotelu [nazev] neuzavřela. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení vyúčtovaného storno poplatku, protože smlouva o ubytování byla uzavřena platně. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouva o ubytování platně uzavřena nebyla, uplatnil nárok na zaplacení žalované částky jako náhrady škody z titulu předsmluvní odpovědnosti podle § 1729 odst. 1 o. z.; v důsledku protiprávního jednání žalované (spočívajícího v ukončení jednání bez spravedlivého důvodu) prokazatelně došlo ke vzniku majetkové újmy (škody) na straně žalobce, tj. ušlého zisku za neobsazené pokoje v hotelu [nazev] v době od 8. 1. 2023 do 12. 1. 2023, které se žalobci již nepodařilo v tak krátké lhůtě „přeprodat“. Předžalobní výzvu ze dne 5. 2. 2023 doručil žalobce žalované do datové schránky dne 6. 2. 2023.

3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a na svoji obranu předně uvedla, že k platnému uzavření smlouvy o ubytování nedošlo. Poukázala na fakt, že v minulosti již účastníci uzavřeli smlouvy o ubytování a vždy výhradně v písemné formě. Žalobcem popsaná e-mailová komunikace byla pouhým jednáním o smlouvě, přičemž zaměstnanec žalované [tituly před jménem] [jméno FO] v e-mailové zprávě ze dne 30. 10. 2022 výslovně uvedl: „Můžete mi zaslat smlouvu?“, čímž dal jasně najevo, že předpokladem uzavření smlouvy je její uzavření v písemné formě se všemi dalšími náležitostmi. Návrh smlouvy byl žalované zaslán dne 2. 11. 2022, žalovaná na návrh smlouvy nereagovala, návrh neakceptovala a smlouvu neuzavřela, tudíž mezi účastníky právní vztah ze smlouvy o ubytování nevznikl. Zaslaná písemná smlouva byla návrhem (ofertou) ve smyslu ustanovení § 1731 a násl. o. z., k přijetí nabídky (akceptaci) návrhu nedošlo. Bylo evidentní i s přihlédnutím k předchozí praxi, že žalovaná nepovažovala v žádném okamžiku smlouvu za uzavřenou. K tvrzení žalobce, že jeho nárok vyplývá ze všeobecných obchodních podmínek uveřejněných na webových stránkách hotelu [nazev], uvedla, že tyto podmínky nebyly předmětem jednání ani nebyly součástí navrhované písemné smlouvy a nikdy nebyly ze strany žalované akceptovány. Jestliže mezi účastníky nebyla uzavřena platná smlouva o ubytování, nemohly pro ni být závazné zmínění všeobecné obchodní podmínky a žalobcům požadavek na zaplacení stornopoplatku nemá oporu ani v zákoně, ani ve smlouvě. Žalovaná dodala, že se na ni nevztahují ustanovení občanského zákoníku o jednání za podnikatele. Bylo evidentní a vyplývalo to i z předchozí praxe mezi účastníky, že učitel (v daném případě [tituly před jménem] [jméno FO]) nebyl oprávněn žalovanou (příspěvkovou organizaci) právně zavazovat a uzavírat smlouvy s plněním ve výši desítek tisíc korun; zaměstnanec mohl předjednat termín a podmínky ubytování, smlouvu by však musel podepsat ředitel školy, který také veškeré předchozí smlouvy takto uzavíral a podepisoval. Z e-mailové komunikace bylo zřejmé, že se [tituly před jménem] [jméno FO] na vedení školy odvolával a žádal zaslání písemného návrhu smlouvy žalované.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry jen stručně shrnuje.

5. Soud prvního stupně předně řešil otázku, zda účastníci uzavřeli smlouvu o ubytování.

6. Z účastníky navržených a provedených důkazů vzal soud prvního stupně za zjištěné, že [tituly před jménem] [jméno FO] v dubnu a srpnu 2022 poptával u žalobce volnou kapacitu v chatě [nazev] pro lyžařský kurz a e-mailem ze dne 25. 8. 2022 ředitelka hotelu [tituly před jménem] [jméno FO] nabídla mj. termín 8. - 12. 1. 2023, načež [tituly před jménem] [jméno FO] jí sdělil, že o tento termín by případně měli zájem, avšak vedení školy požaduje určité záruky, pokud by došlo ke špatné epidemiologické situaci a kurz by musel být zrušen, aby studenti nepřišli o své peníze. Ředitelka hotelu odpověděla, že cena je 800 Kč/osoba/noc a nabídla pojištění storna s tím, že se předem musí uhradit celá částka a pojistné, a pro případ plošné uzavírky z důvodu vyšší moci, by se zaplacená záloha vrátila anebo přesunula na další rok. Dne 30. 10. 2022 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO] ředitelce hotelu: „S pobytem tedy počítáme, bez obědů. Můžete mi zaslat smlouvu?“, načež dne 2. 11. 2022 ředitelka hotelu žalované zaslala smlouvu. Nebylo tvrzeno ani doloženo, že by zaslanou smlouvu žalovaná podepsala a podepsanou ředitelce hotelu poslala. Dne 24. 12. 2022 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO] ředitelce hotelu, že se moc omlouvá za případné komplikace, že vedení lyžařský kurz z interních důvodů zarazilo, kurz je zrušen a v lednu nedorazí. Dne 17. 1. 2023 poslala ředitelka hotelu [tituly před jménem] [jméno FO] a řediteli žalované fakturu na zaplacení částky 72 000 Kč za stornovaný pobyt v hotelu a dne 19. 1. 2023 hospodářka školy odpověděla, že škola si pobyt v hotelu neobjednala a neuzavřela se žalobcem žádnou smlouvu, tudíž považuje fakturu za bezpředmětnou. Dále vyšel ze zjištění, že vedení žalované pověřilo [tituly před jménem] [jméno FO], aby zjistil informace týkajících se realizace lyžařského kurzu pro studenty, což jmenovaný učinil, vyžádal si návrh smlouvy a ten pak poslal řediteli školy. Vrácení podepsané smlouvy nebylo ze strany hotelu [nazev] urgováno, nebylo žádáno ani zaplacení zálohy.

7. Skutková zjištění soud prvního stupně právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“, aplikovaná ustanovení v odůvodnění rozsudku citoval a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu.

8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouvu o ubytování účastníci platně neuzavřeli. Žalovaná si vyhradila písemnou formu smlouvu, žalobce jí návrh takové smlouvy poslal, ale k podpisu smlouvy žalovanou nikdy nedošlo. V daném případě nelze zaměňovat rezervaci ubytování za řádné uzavření smlouvy o ubytování a žalované nevznikly z navržené, ale neuzavření smlouvy, žádné závazky a obdobně jí nevznikly ani závazky ze Všeobecných smluvních podmínek žalobce, které jsou součástí platně uzavřené smlouvy. Na jednání [tituly před jménem] [jméno FO] nelze aplikovat ustanovení § 166 o. z., neboť nebyl oprávněn za žalovanou předmětnou smlouvu uzavřít a v rámci e-mailové komunikace to dal žalobci jasně najevo; v jeho jednání nelze spatřovat ani překročení zástupčího oprávnění ve smyslu § 440 odst. 1 o. z. Žalobce byl navíc s postupem v obdobných případech i z minulosti obeznámen, jak bylo prokázáno výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], která vypověděla, že školami byly písemné smlouvy vždy vyžadovány a byly podepisovány ředitelem školy nebo jeho zástupcem, který k tomu měl patřičné oprávnění.

9. Soud prvního stupně dále řešil otázku, zda žalobci vzniklo právo na právo na náhradu újmy ve smyslu § 1729 o. z.

10. Na podkladě skutkových zjištění dospěl k závěru, že žalobci se nemohlo jevit uzavření smlouvy o ubytování za vysoce pravděpodobné, neboť neznal stanovisko osoby oprávněné uzavřít (za žalovanou) navrženou smlouvu, tj. neznal stanovisko ředitele žalované školy. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 25Cdo 3020/2022. Uzavřel, že žalobci právo na právo na náhradu újmy nevzniklo.

11. Soud prvního stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalované náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na bránění práva.

12. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítl, že závěr soudu prvního stupně, že k platnému uzavření smlouvy o ubytování nikdy nedošlo, spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť z platné právní úpravy vyplývá, že smlouva o ubytování nevyžaduje písemnou formu. Občanský zákoník je na rozdíl od předchozí právní úpravy založen na zásadě bezformálnosti právních jednání a dle § 1745 o. z. platí, že „Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.“ Z provedeného dokazování vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zaměstnanec (člen pedagogického sboru) žalované dne 28. 4. 2022 poptával e-mailem volnou kapacitu v chatě [nazev] u žalobce, k poptávce sdělila ředitelka hotelu [nazev], že aktuální volná kapacita je mj. v termínu od 8. - 12. 1. 2023. Dne 25. 8. 2022 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o aktualizaci termínů a dne 25. 8. 2022 mu ředitelka hotelu odpověděla, že nabízí mj. termín 8. - 12. 1. 2023 (4 noci), načež dne14. 9. 2022 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], že o termín 8. - 12. 1. 2023 by měli případně zájem, avšak vedení školy požaduje určité záruky, pokud by došlo ke špatné epidemiologické situaci a kurz by musel být zrušen, že studenti nepřijdou o své peníze, dále se dotazoval na cenu. Dne 14. 9. 2022 ředitelka hotelu odpověděla, že cenu 800 Kč/osoba/noc potvrzuje a nabídla řešení ohledně pojištění storna s tím, že místo 50 % se hradí celá částka předem i s pojistným, dodala, že pokud by nastala uzavírka plošná z důvodu vyšší moci, pak by se záloha vrátila anebo přesunula na další rok. Dne 30. 10. 2022 učinil [tituly před jménem] [jméno FO] závaznou objednávku, když napsal: „S pobytem tedy počítáme, bez obědů. Můžete mi zaslat smlouvu?“. Ředitelka hotelu následně akceptovala objednávku dne 2. 11. 2022, sdělila, že „děkuje za potvrzení a zasílá smlouvu.“ Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že smlouva o ubytování byla mezi účastníky platně uzavřena dne 2. 11. 2022, kdy došlo k akceptaci objednávky ze strany pověřeného zaměstnance žalobce.

13. Žalobce dále namítl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná jednala prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zaměstnance žalované a řádného člena pedagogického sboru (komise tělesné výchovy), který učinil objednávku ubytování prostřednictvím oficiální školní e-mailové adresy ([e-mail]). Za daných okolností měl žalobce za to, že [tituly před jménem] [jméno FO] je oprávněn za žalovanou jednat, a to navíc za situace, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] se žalobcem již v minulosti obdobné ubytování pro školu sjednával. [tituly před jménem] [jméno FO] byl oprávněn smlouvu o ubytování za žalovanou uzavřít, neboť jednal jakožto zaměstnanec žalované ve smyslu § 166 odst. 1 o. z., tedy v rozsahu obvyklém vzhledem k jeho pracovnímu zařazení nebo funkci, přičemž rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Žalobce při jednání o podmínkách smlouvy legitimně nabyl dojmu, že dotčený zaměstnanec žalované byl vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nebo funkci oprávněn činit jménem žalované právní jednání, a to včetně uzavření ústní smlouvy o ubytování, neboť rozhodující byl stav, jak se jevil žalobci (veřejnosti).

14. Žalobce měl za to, že podstatné byly následující důkazy, které byly soudem prvního stupně provedeny, avšak soud je v rámci rozhodování nikterak nereflektoval. Konkrétně se jednalo o tyto důkazy: výroční zpráva žalované za rok 2022/2023, v níž je na straně č. [číslo] uvedeno, že „Sportovní kurz prvních ročníků - Uskutečnil se tradiční sportovní kurz pro první ročníky, který organizovali učitelé tělesné výchovy.“; metodický pokyn Ministerstva školství ze dne 22. 12. 2005, č. j. [číslo], v jehož čl. [číslo] je zakotven legislativní rámec pro pořádání lyžařského výcviku následovně: „Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokážou seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. ([číslo]). Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu. (čl. [číslo]); manuál pro vedoucí pracovníky škol - Hromadné výjezdy mimo školu dle kterého: „Za kvalifikované personální obsazení odpovídá ředitel školy a navrhuje ho vedoucí kurzu. Může být zajišťováno pracovníky z řad učitelů školy, kteří mají buď pedagogické tělovýchovné vzdělání nebo učitelů, kteří v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků prošli kurzem „Základního školního lyžování“ v rozsahu min. 50 hodin.“ K přípravě lyžařského kurzu se v manuálu dále uvádí, že: „Ředitel školy stanoví vedoucího, instruktorský sbor a zdravotníka. Vedoucí LVK zajistí mj. objekt pro konání LVK a dopravu; školní řád žalované, v jehož [číslo] je zakotveno, že „Vzájemné vztahy mezi zaměstnanci a právním subjektem - [právnická osoba], a rovněž organizační zabezpečení chodu školy, upravuje Organizační řád školy, Pracovní řád pro zaměstnance a Kodex učitele.“ Výše specifikované listinné důkazy podporují závěr, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl pověřen organizací lyžařského kurzu a takové pověření v sobě nutně zahrnuje i oprávnění sjednat jménem žalované smlouvu o ubytování pro účely realizace lyžařského výcviku. Dne 24. 12. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] prostřednictvím e-mailu žalobci sdělil, že objednávku pobytu v hotelu [nazev] musí zrušit, že vedení školy lyžařský kurz z interních důvodů „zarazilo“, což lze interpretovat jako odstoupení od smlouvy o ubytování.

15. Žalobce vynaložil veškeré možné úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby škodě - ušlému zisku zabránil, či alespoň minimalizoval jeho rozsah, přesto se mu nepodařilo „přeprodat“ veškeré pokoje původně rezervované pro žalovanou. Za daných okolností, kdy soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o ubytování mezi účastníky platně nevznikla, bylo na místě, aby se zabýval otázkou nárokem žalobce z titulu předsmluvní odpovědnosti ve smyslu § 1729 odst. 1 o. z. V daném případě totiž v důsledku protiprávního jednání žalované (spočívajícím v ukončení jednání bez spravedlivého důvodu) prokazatelně došlo ke vzniku majetkové újmy (škody) na straně žalobce, přičemž konkrétně se jedná o majetkovou újmu v podobě ušlého zisku ve výši ušlého výdělku za pokoje, které zůstaly v hotelu [nazev] v termínu od 8. 1. 2023 do 12. 1. 2023 neobsazeny. Soud prvního stupně na právní posouzení nároku z titulu předsmluvní odpovědnosti rezignoval, v této souvislosti toliko poukázal na nepřiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3020/2022. Žalobce navrhl, aby odvolací odvoláním napadený rozsudek změnil a žalobnímu návrhu vyhověl.

16. Žalovaná k žalobcovu odvolání zdůraznila, že její zaměstnanec [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl oprávněn uzavřít za žalovanou smlouvu o ubytování a dal to žalobci jasně najevo, jestliže napsal „zašlete smlouvu“. Žalobci mělo být přinejmenším z tohoto jasného slovního vyjádření, které je podloženo dlouholetou praxí mezi stranami (jak bylo rovněž tvrzeno a prokázáno), naprosto zřejmé, že je-li po něm požadováno zaslání smlouvy, nemůže to znamenat, že smlouva je uzavřena. Zaměstnanec (u kterého žalobce podsouvá, že se jednalo o „pověřeného“ zaměstnance) tedy svým jednáním zcela jasně a nepochybně dal najevo, že žádá zaslání smlouvy (jejího návrhu) a že tedy žádnou smlouvu neuzavírá. Je pravdou, že smlouva o ubytování nemusí mít písemnou formu. Opět je ale zjevné, že zaměstnanec žalované svým požadavkem „zašlete smlouvu“ dal jasně najevo, že žalovaná požaduje uzavření písemné smlouvy, což je opět potvrzeno předchozí smluvní praxí mezi stranami. Všem aktérům muselo být zjevné, že [tituly před jménem] [jméno FO] může zjistit termín, možnou kapacitu a cenové podmínky (což jistě dělal v minulosti i v projednávaném případě), ale zcela jistě nikdy za žalovanou právně nejednal ve smyslu uzavření smlouvy o ubytování (ani v tomto případě, ani nikdy v minulosti). Žalovaná odmítla, že za ni mohl [tituly před jménem] [jméno FO] jednat (co do oprávnění uzavírat smlouvy o ubytování) podle § 166 o. z., jak tvrdil žalobce. Představa, že učitel tělesné výchovy střední školy je automaticky oprávněn školu zavazovat k plnění v řádu desítek tisíc, rozhodně nespadá do rozsahu „obvyklého vzhledem k jeho pracovnímu zařazení nebo funkci“ a rozhodně se to tak nemůže jevit veřejnosti, natož žalobci - podnikateli, který má jednat s péčí řádného hospodáře a s potřebnou odborností.

17. Žalovaná se dále ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, že předložené dokumenty (výroční zpráva, metodický pokyn MŠMT, manuál pro vedoucí pracovníky škol apod.) byly pro posouzení projednávané věci irelevantní a nebylo lze z nich dovodit, že byla uzavřena platná smlouva o ubytování, popř. že na straně žalované vznikla povinnost k náhradě škody z titulu předsmluvní odpovědnosti. Kompetence zajistit organizaci lyžařského kurzu, která je těmito dokumenty prokazována, podle názoru žalované (a soudu prvního stupně) rozhodně nezahrnuje kompetenci uzavřít platnou smlouvu o ubytování.

18. Základním předpokladem předsmluvní odpovědnosti tohoto institutu je vysoká pravděpodobnost uzavření smlouvy. Žalobce ale sám tvrdil, že smlouva byla uzavřena, tedy nemohl nabýt dojmu, že uzavření smlouvy se jeví jako vysoce pravděpodobné, a to tím spíš za situace, kdy zaslaná písemná smlouva (návrh) obsahuje řadu ustanovení, která vůbec nebyla předmětem předchozího jednání nebo nebyla najisto ujednána; nedošlo tak ke shodě na celém obsahu smlouvy. Dále pak žalovaná připomněla, že mezi zasláním návrhu smlouvy ze dne 2. 11. 2022 a tzv. zrušením pobytu dne 24. 12. 2022 uplynulo 52 dnů, kdy přinejmenším ke konci této doby se žalobci nemohlo jevit uzavření smlouvy jako „vysoce pravděpodobné“, ba naopak - bylo každým dnem čím dál méně pravděpodobné. Žalobce, resp. jeho zástupkyně měli (mohli) vynaložit potřebnou péči podnikatele, zajímat se o uzavření písemné smlouvy a její zaslání, aby tak zabránili případnému vzniku škody, o které tvrdí, že mu vznikla.

19. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

20. Odvolací soud přezkoumal postupem podle ustanovení § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

21. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.

22. Podle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

23. Správný je závěr soudu prvního stupně, že smlouvu o ubytování účastníci platně neuzavřeli. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že žalovaná projevila vůli, aby smlouva o ubytování byla uzavřena v písemné formě a žalobce jí prostřednictvím ředitelky hotelu [nazev] návrh smlouvy poslal, nicméně žalovaná návrh neakceptovala a nepodepsala, tudíž nebyla návrhem smlouvy vázána a k platnému uzavření smlouvy nedošlo.

24. Podle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odst. 2 strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

25. Právo na náhradu škody způsobené ukončením jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu je založeno na obecném pravidle, že při respektování zásady smluvní volnosti lze chování jednoho z potencionálních smluvních partnerů považovat za protiprávní (porušující povinnosti jednat v právním styku poctivě, zakotvenou v § 6 odst. 1 o. z.) za předpokladu, že jednání o uzavření smlouvy dospělo do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena (uzavření smlouvy se jí jevilo jako vysoce pravděpodobné), a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla spravedlivý důvod (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25Cdo 856/2018, ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25Cdo 15/2021, ze dne 21. 1. 2022, sp. zn. 23Cdo 3689/2020, rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz).

26. Pro řešení předestřeného nároku je významné skutkové zjištění, že žalovaná prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] požádala žalobce prostřednictvím ředitelky hotelu [nazev] o písemný návrh smlouvy o ubytování pro žalovanou, nadto mezi účastníky nebylo pochybností o tom, že školy vždy žádají písemnou formu smlouvy, konec konců i účastníci tak v minulosti postupovali a za školu smlouvu podepsal (uzavřel) ředitel školy či pověřený zástupce ředitele. Jestliže žalobce podepsaný návrh smlouvy neobdržel, stanovisko ředitele žalované k návrhu smlouvy neznal a ani nezjišťoval, pak právě s ohledem na to, že žalobce nejednal přímo s osobou příslušnou učinit právní jednání za žalovanou a neznal její stanovisko, nemohl se domnívat, že došlo ke shodě na všech náležitostech. Odkázal-li soud prvního stupně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 203, sp. zn. 25Cdo 3020/2022, pak odkázal na judikaturu přiléhavou.

27. V řízení nebylo prokázáno, že by [tituly před jménem] [jméno FO] v minulosti se žalobcem obdobné ubytování pro školu sjednával, jak tvrdí žalobce v odvolání; žalovaná doložila, že v minulosti smlouvy o ubytování byly uzavřeny v písemné formě a za žalovanou jednal ředitel školy [tituly před jménem] [jméno FO] (smlouvy ze dne 15. 10. 2018, ze dne 3. 12. 2019), načež žalobce toto tvrzení žalované nezpochybnil a netvrdil, že by tomu jinak. Jako účelové se pak jeví žalobcova odvolací námitka, že při jednání o podmínkách smlouvy legitimně nabyl dojmu, že zaměstnanec žalované [tituly před jménem] [jméno FO] byl oprávněn činit jménem žalované právní jednání, a to včetně uzavření ústní smlouvy o ubytování, protože taková praxe nebyla obvyklá. Znovu je třeba připomenout, že jmenovaný zaměstnanec výslovně požádal, aby písemný návrh smlouvy byl zaslán žalované, a že i v minulosti byly smlouvy uzavřeny v písemné formě, jak je v případě, že smluvní stranou je škola, pravidlem, což konec konců výslovně potvrdila ve výpovědi ředitelka hotelu [nazev]. Na podkladě zjištěných skutečností nelze dovodit, že by bylo obvyklé, že učitelé jsou oprávněni za školu jako příspěvkovou organizaci ústně uzavírat smlouvy o ubytování (nebo smlouvy jiné) a zavazovat školu k plnění. V projednávané věci nebyl zaměstnanec [tituly před jménem] [jméno FO] interně oprávněn zavazovat ústně (ani písemně) žalovanou, tedy nebyl oprávněn zavazovat žalovanou ani externě.

28. Na uvedených závěrech nic nemění obsah listin žalobcem v odvolání citovaných z výroční zprávy žalované za rok 2022/2023, metodického pokynu Ministerstva školství ze dne 22. 12. 2005, č. j. [číslo] manuálu pro vedoucí pracovníky škol - Hromadné výjezdy mimo školu, školního řád žalované. Z pověření organizační přípravou kurzu bez dalšího nevyplývá pověření zastupovat a zavazovat žalovanou příspěvkovou organizaci. Soud prvního stupně žalobcem navržené důkazy provedl a nezjistil z nich skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.

29. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je ve výroku o věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení věcně správný.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení vyčíslenou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) takto: odměna advokáta 2x 3 980 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), g) počítaná z tarifní hodnoty 72 000 Kč za (i) vyjádření k odvolání, (ii) účast při jednání odvolacího soudu, odměna 1x 1 990 (v poloviční výši) podle § 11 odst. 2 za (iii) účast při jednání odvolacího soudu, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, paušální náhrada hotových výdajů 3x 4 500 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 3, daň z přidané hodnoty 21 % ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů, tj. 1 350 Kč; celkem 11 300 Kč. Lhůta a místo plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení