28 Co 150/2018- 448

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o zaplacení 98 334,44 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 6. 2021, č. j. 112 C 8/2015-407, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni 47 912,42 Kč spolu s úrokem ve výši 24,18 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku; ve zbývající části se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudem prvního stupně 21 451,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Kladně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 6. 2021, č. j. 112 C 8/2015-407, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 98 334,44 Kč spolu s úrokem ve výši 24,18% ročně z částky 98 334,44 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 98 334,44 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Dále uložil žalobkyni, aby žalovaným zaplatila na nákladech řízení částku 133 529,96 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výrok II.).

2. Při svém rozhodování vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ [příjmení]“ nebo„ předchůdce žalobkyně“), akceptovala dne [datum] návrh žalovaných na uzavření smlouvy ze dne [datum]. Žalovaní požádali [příjmení] o poskytnutí úvěru ve výši 129 000 Kč a zavázali se vrátit tyto finanční prostředky v 66 splátkách po 3 770 Kč měsíčně, s úrokem ve výši 24,18 % ročně; součástí splátky byly rovněž poplatek za správu ve výši 99 Kč a poplatek za pojištění ve výši 84 Kč Smluvní vztah se řídil také obchodními podmínkami pro osobní úvěry [příjmení] a všeobecnými obchodními podmínkami. Strany smlouvy se dohodly, že veškeré spory ze smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným [právnická osoba], [IČO]. Protože žalovaní úvěr řádně nespláceli, [příjmení] dopisem ze dne [datum] celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalované k neprodlené úhradě dluhu. Pohledávka za žalovanými byla [příjmení] postoupena žalobkyni (resp. [právnická osoba] a.s., [IČO], která zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní, rozhodným dnem fúze byl [datum]), oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovaným zasláno dne [datum]. Rozhodčím nálezem JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. A/2011 [číslo], bylo žalovaným uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 146 241,13 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 40 810,40 Kč. Na základě uvedeného rozhodčího nálezu byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 6. 2012, č. j. 56 EXE 415/2012-41, nařízena exekuce, usnesením ze dne 1. 12. 2015, č. j. 142 EX 00793/12-279, byla exekuce zastavena. Soud prvního stupně dále zjistil, že v rámci exekuce bylo vymoženo celkem 310 644,25 Kč, na účet oprávněného (žalobkyně) byla převedena částka 215 729,25 Kč.

3. Soud prvního stupně s ohledem na dobu uzavření smlouvy posuzoval nárok uplatněný žalobou podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák., přičemž při tomto hodnocení vycházel z obsahu návrhu na uzavření smlouvy a z jeho akceptace, a dále uzavřel, že došlo k uzavření smlouvy o pojistné smlouvě dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. S ohledem na námitky žalovaných soud prvního stupně konstatoval, že způsob volby rozhodce nebyl sjednán transparentně, přesto žalobkyně zahájila rozhodčí řízení podáním návrhu po dni [datum], kdy bylo vydáno sjednocující usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Soud prvního stupně dále s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1091/19, konstatoval, že rozhodčí nález vydaný na základě neplatné rozhodčí doložky není způsobilým exekučním titulem, a vzhledem k tomu, že exekuce byla zahájena až po shora uvedeném rozhodném datu, nedošlo ke stavení promlčecí doby po dobu zahájeného rozhodčího řízení. Soud prvního stupně dále dovodil, že nárok žalobkyně je promlčen, neboť ke dni [datum] zesplatněním celého zbytku dluhu byli žalovaní v prodlení s úvěrovými splátkami na jistině ve výši 124 030,58 Kč, přičemž tato částka narůstala postupně neplněním dílčích splátek a poslední splátka před zesplatněním byla splatná [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum], bylo podle soudu prvního stupně nutné vzít v úvahu promlčení od splátky splatné [datum] (s ohledem na čtyřletou promlčecí dobu). Promlčení splátek pojistného se řídilo občanským zákoníkem, promlčecí doba tedy byla tříletá. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že žalovaní hradili svůj dluh i po postoupení pohledávky od [datum] do poslední úhrady dne [datum], neboť tyto částky byly žalobkyni placeny na základě neústavního postupu věřitele, který podal návrh na vydání rozhodčího nálezu, jenž však nebyl způsobilým exekučním titulem. Soud prvního stupně dále konstatoval, že neposoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou, nicotnou nebo trpící jinými vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a jako důvodnou neposoudil ani námitku žalovaných o neplatnosti smlouvy z důvodu rozdílného právního posouzení stranami, neboť takový případný omyl nemůže neplatnost způsobit.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalovaným, kteří byli v řízení úspěšní, náhradu nákladů řízení v plné výši.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla, že ze strany soudu prvního stupně došlo k nesprávnému posouzení věci. Pokud jde o posouzení nároku jako promlčeného, žalobkyně uvedla, že primárně byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, a na jejím základě byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 129 000 Kč. Tuto skutečnost nemůže změnit neplatnost rozhodčí doložky či tvrzení žalovaných, že splátky spláceli na základě neplatného rozhodčího nálezu, neboť žalovaní jako dlužníci spláceli svůj dluh z důvodu svého závazku sjednaného v úvěrové smlouvě. Proto bylo nutné aplikovat § 323 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 407 odst. 2, odst. 3 obch. zák., a jejich jednání posoudit jako uznání závazku částečným plněním dluhu; od každé úhrady tak počínala běžet nová čtyřletá promlčecí doba. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána [datum], k promlčení žádné části nároku nemohlo podle žalobkyně dojít. Žalobkyně připomněla, že žalovaní zaplatili poslední (částečnou) splátku ve výši 2 000 Kč dne [datum], následně se dostali do prodlení se splácením dluhu. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky bylo dohodnuto, že je věřitel oprávněn prohlásit všechny závazky za okamžitě splatné. V tomto případě přistoupila [příjmení] ke zesplatnění úvěru dne [datum], oběma žalovaným zaslala dne [datum] prohlášení o okamžité splatnosti, které bylo žalovaným doručeno v souladu se zásadami uvedenými ve Všeobecných obchodních podmínkách [příjmení] dne [datum]. Úvěr byl zesplatněn v částce 146 241,13 Kč, z toho jistina činila 124 030,58 Kč, smluvní úroky po splatnosti činily 16 715,46 Kč, úroky z prodlení po splatnosti činily 2 597,09 Kč a poplatky po splatnosti činily 2 898 Kč. Po započítání plateb, které byly provedeny žalovanými po zesplatnění pohledávky i po podání žaloby, činí zůstatek dluhu 98 334,44 Kč spolu s úrokem ve výši 24,18 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaní k odvolání uvedli, že jsou přesvědčeni, že mezi účastníky (jejich předchůdci) došlo k uzavření smlouvy o půjčce, která byla pouze ve formuláři [příjmení] nadefinována jako„ úvěr“, nebyla však podřízena režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Právní předchůdce žalobce souhlasil s tím, že poskytnuté finanční prostředky budou vraceny postupně, tedy souhlasil s plněním ve splátkách. Jednotlivé nároky ze smlouvy se proto podle žalovaných promlčovaly ve tříleté promlčecí lhůtě. Pokud by však soud nepřisvědčil právní kvalifikaci smlouvy žalovaných, a měl za to, že žalovaní uzavřeli smlouvu o úvěru, byly by promlčeny všechny nároky vzniklé před [datum], celkem by podle žalovaných bylo promlčeno 40 427,60 Kč. Žalobkyně nijak nevysvětlila, jak dospěla k žalovaným částkám, jak je možné, že ač žalovaní uhradili 24 938,32 Kč, jistina byla ponížena pouze o 9 126,84 Kč, přičemž způsob započtení plateb přijatých předchůdcem žalobkyně není z historického výpisu z úvěrového účtu patrný. Žalovaní souhlasili s názorem soudu, že rozhodčí řízení zahájené dne [datum] bylo zahájeno až po publikaci sjednocujícího stanoviska velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, věřitel tedy již při zahájení rozhodčího řízení věděl, že je jeho postup nezákonný. I přesto byl dne [datum] podán návrh na zahájení exekučního řízení. Žalobkyně za této situace není chráněna dobrou vírou a promlčecí doba jejího nároku přestala běžet až dnem řádného zahájení této projednávané věci. Nemůže obstát ani tvrzení žalobkyně, že plněním žalovaných ve splátkách došlo k uznání dluhu, neboť k domnělým splátkám docházelo nedobrovolně prostřednictvím nezákonně vedené exekuce na základě neplatného rozhodčího nálezu. Žalovaní dále uvedli, že v rámci exekučního řízení uhradili částku 278 136,25 Kč, která po zohlednění veškerých promlčených nároků, na které není žalobkyně oprávněna započítávat, zcela pokryla případný nepromlčený zůstatek nároku žalobkyně. Žalovaní uvedli, že žalobkyně při vyčíslení svého nároku nesprávně jako data plnění uváděla data přijetí vymoženého plnění na svůj účet, bez zohlednění rozhodovací praxe i sdělení soudního exekutora, že pohledávka zaniká plněním k rukám exekutora a že na výši úroků nemá vliv okamžik vyplacení oprávněnému. Dále upozornili, že byť v průběhu řízení žalobkyně sama uvedla, že ke zesplatnění pohledávky došlo nejdříve dnem [datum], úroky z prodlení požaduje již od [datum]. Žalovaní proto trvají na tom, že nyní žalobkyní požadovaná výše pohledávky je zcela nesprávná. Z uvedených důvodů navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

7. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, jež mu předcházelo, podle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 212a odst. 1, odst. 5 o. s. ř., a shledal odvolání žalobkyně částečně důvodným.

8. Odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování podle § 213 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. o návrh a akceptaci smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek a obchodních podmínek pro osobní úvěry, potvrzení o čerpání úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy, výpis z úvěrového účtu, přehled odchozích a příchozích plateb soudního exekutora a o přehled databáze [příjmení] [jméno] národní banky.

9. Z návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaní navrhli, aby s nimi [příjmení] uzavřela smlouvu o [příjmení] půjčce (dále ve smlouvě„ úvěr“), požádali, aby jim [příjmení] poskytla úvěr ve výši 129 000 Kč, který by spláceli v 66 měsíčních splátkách po 3 770 Kč (z toho splátka úvěru 3 587 Kč, poplatek za správu ve výši 99 Kč měsíčně a pojištění ve výši 84 Kč měsíčně). Pro případ, že by [příjmení] neakceptovala jejich návrh, žádali, aby jim poskytla úvěr v rozmezí mezi požadovanou výší a minimální požadovanou výši, což byl úvěr ve výši 5 000 Kč, který by žalovaní spláceli v 66 měsíčních splátkách ve výši 355 Kč (splátka 172 Kč, poplatek za správu ve výši 99 Kč a pojištění 84 Kč měsíčně). Úvěr neměl být vázán na splnění žádného účelu, načerpán měl být převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaní prohlásili a stvrdili svým podpisem, že se seznámili se Všeobecnými pojistnými podmínkami a Doplňkovými pojistnými podmínkami, a dále že se seznámili s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], s Obchodními podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba] a Informacemi o finančních službách uzavíraných na dálku.

10. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [příjmení] potvrdila přijetí návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce a oznámila, že tento návrh bezvýhradně přijímá a uzavírá s žalovanými smlouvu. Zavázala se poskytnout žalovaným [příjmení] půjčku (dále ve smlouvě„ úvěr“) a žalovaní se zavázali plně splatit úvěr, úroky a poplatky a veškeré další závazky vzniklé v souvislosti s poskytnutým úvěrem. [příjmení] [příjmení] potvrdila, že jistina bude poskytnuta ve výši 129 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru bude činit 1 290 Kč, úvěr bude splacen v 66 měsíčních splátkách, výše splátky bude činit 3 587 Kč, poplatek za správu 99 Kč a poplatek za pojištění 84 Kč, celkem 3 770 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,18 % ročně. Úvěr byl evidován na účtu č. [bankovní účet], splátky byly splatné k 9. dni v měsíci počínaje dnem [datum] Poslední splátka byla splatná k [datum] Smluvní strany se dále dohodly, že čerpání úvěru není vázáno na splnění žádného účelu, úvěr byl načerpán převodem na účet č. [bankovní účet]. Dále strany uvedly, že na vztah založený touto smlouvou se vztahují [ulice] podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], které jsou součástí smlouvy o [příjmení] půjčce, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Informace o finančních službách uzavíraných na dálku. Součástí ujednání stran bylo to, že veškeré spory ze smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným Správcem Seznamu rozhodců, vedeném [právnická osoba], [IČO].

11. Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], odvolací soud mimo jiné zjistil, že pokud doručuje [příjmení] písemná sdělení v listinné podobě prostřednictvím držitele poštovní licence, není-li prokázán opak nebo dohodnuto jinak, považuje se tuzemská zásilka za doručenou pátým dnem po dni odeslání (bod [číslo] písm. a)).

12. Z Obchodních podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], účinných od [datum], odvolací soud mimo jiné zjistil, že veškeré propočty úroků se provádějí na základě jednoho roku s počtem 360 dnů a měsíce s počtem 30 dnů pro skutečný počet příslušného úrokového období (bod 9.), dále že k porušení smlouvy ze strany klienta dojde, poruší-li klient kterékoliv ustanovení smlouvy nebo těchto podmínek, zejména když je v prodlení s jakoukoli splátkou jistiny, úroků, poplatků, nákladů, pojistného resp. jiných výloh (bod [číslo] písm. a)), a pokud došlo k porušení smlouvy ze strany klienta či v případě smrti klienta, byla banka oprávněna již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků klienta vůči bance prohlásit za okamžitě splatné (bod [číslo] písm. b)).

13. Z výpisu z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] byla žalovaným poskytnuta částka 129 000 Kč. Žalovaní uhradili dne [datum] částku 3 950 Kč, dále byla [datum] registrována na účtu platba 12 238,32 Kč. Z těchto plateb došlo k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 290 Kč a splátky úvěru za duben 2010. Dále byla na účet připsána dne [datum] splátka 3 950 Kč, z ní a z předchozích plateb došlo k úhradě splátek za květen – červenec 2010. Dále byla na účet připsána dne [datum] částka 2 800 Kč a dne [datum] částka 2 000 Kč Tyto platby byly použity na úhradu splátky za srpen a září 2010. V období od července 2010 se žalovaní dostávali do prodlení s placením splátek a byl jim vyúčtován úrok z prodlení a poplatky za výzvu k zaplacení. V období od [datum] měla být placena splátka za duben 2011 (pojištění ve výši 84 Kč, částka 99 Kč za správu úvěru, jistina ve výši 1 068,55 Kč, úrok 2 518,45 Kč, celkem 3 770 Kč), ke dni [datum] byla vyčíslena celá zbývající nesplacená jistina ve výši 116 104,95 Kč (částka 129 000 Kč ponížená o již zaplacené nebo nezaplacené splátky jistiny po splatnosti), splatný úrok ve výši 1 325,73 Kč a splatný úrok z prodlení za duben 2011 ve výši 641,15 Kč.

14. Z potvrzení o čerpání úvěru ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [příjmení] potvrdila, že úvěr byl načerpán dle požadavku klienta formou převodu částky 129 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 290 Kč. [příjmení] 129 000 Kč byla převedena na účet č. [bankovní účet] dne [datum].

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [příjmení] postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] které byly vyčísleny ke dni [datum], [právnická osoba] a.s., [IČO]. Mezi postoupenými pohledávkami byla rovněž pohledávka za žalovanými ze smlouvy [číslo]. Celková výše pohledávky za žalovanými byla vyčíslena na 146 241,13 Kč, z toho jistina po splatnosti ve výši 124 030,58 Kč, smluvní úrok po splatnosti ve výši 16 715,46 Kč, úrok z prodlení po splatnosti ve výši 2 597,09 Kč a poplatky po splatnosti ve výši 2 898 Kč.

16. Z přehledu odchozích a příchozích plateb soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Frýdek – [město], který byl soudu prvního stupně doručen [datum], odvolací soud zjistil, že žalobkyni bylo soudním exekutorem vyplaceno celkem 215 729,25 Kč (a to včetně přímých plateb na účet žalobkyně), žalovaným byl vrácen přeplatek 32 508 Kč (platby připsané na účet soudního exekutora od [datum] do [datum]), na náklady exekuce bylo zaplaceno 29 899 Kč. Součástí zprávy soudního exekutora byl přehled přijatých a odeslaných plateb, včetně dat a částek.

17. Z přehledu databáze časových řad [příjmení] [jméno] národní banky odvolací soud zjistil, že obvyklá výše úrokových sazeb pro domácnosti a úvěry s fixací sazby nad jeden rok do pěti let včetně činily v době uzavření smlouvy (březen 2010) 14,26% ročně, s fixací nad pět let 14,33% ročně, u kontokorentních a revolvingových úvěrů 13,86% ročně, u kontokorentů 15,38% ročně a u úvěrů z kreditních karet 21,81% ročně.

18. Odvolací soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanými dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaným poskytl částku 129 000 Kč. Žalovaní se ve smlouvě zavázali úvěr splácet v 66 pravidelných měsíčních splátkách po 3 770 Kč (z toho 99 Kč činil poplatek za správu úvěru a 84 Kč pojistné), vždy k 9. dni měsíce, první splátka byla splatná [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 24,18 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 290 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaní neplatili sjednané splátky řádně a včas, dopisem ze dne [datum] [příjmení] oznámila žalovaným, že došlo k zesplatnění pohledávky. Pohledávka za žalovanými byla postoupena žalobkyni (resp. [právnická osoba] a.s., [IČO], která zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní), postoupení pohledávky bylo žalovaným písemně oznámeno.

19. Odvolací soud se dále zabýval námitkami účastníků, které uplatnili v řízení před soudem prvního stupně i v souvislosti s podaným odvoláním. V první řadě se jednalo o otázku posouzení smluvního vztahu účastníků.

20. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Odvolací soud proto shledal správným závěr soudu prvního stupně, že věc je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy posuzovat podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do [datum], a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum].

21. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Jako podstatné části lze u smlouvy o úvěru označit závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé strany v její prospěch peněžní prostředky, určení výše peněžních prostředků, které mají být poskytnuty, závazek druhé strany poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úroky. Jde o smlouvu konsensuální, pro její vznik stačí dohoda o uvedených náležitostech a nevyžaduje se, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo. Výše úvěru je zpravidla ve smlouvě sjednána formou určitého limitu, který vyjadřuje maximální výši, do které může dlužník úvěr čerpat. Požadavku, aby závazek věřitele byl kvalifikován jako závazek poskytnout peněžní prostředky„ do určité částky“, vyhovuje i smluvní ujednání, podle něhož se věřitel zaváže úvěr poskytnout přímo jako určitou částku. Kromě podstatných částí smlouva o úvěru zpravidla obsahuje i úpravu dalších otázek, přičemž tak lze činit i odkazem na úvěrové podmínky, které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 273 odst. 1 obch. zák.

23. Smlouva, kterou žalovaní a [příjmení] uzavřeli, je sice v záhlaví označena jako Smlouva o [příjmení] půjčce, nicméně dále v textu jak návrhu smlouvy, tak jeho akceptace, používá již pouze označení„ úvěr“ a především obsahuje všechny podstatné části daného smluvního typu, jak je vymezuje § 497 obch. zák., tedy zejména závazek [příjmení] poskytnout žalovaným finanční prostředky, určení jejich výše, závazek žalovaných poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaní požadovali, do jaké výše chtějí od [příjmení] finanční prostředky poskytnout, pokud by jejich návrh nebyl akceptován, požadovali, aby [příjmení] poskytla finanční prostředky v rozmezí mezi požadovanou výší úvěru a požadovanou minimální výší úvěru.

24. Pro právní kvalifikaci právního úkonu není rozhodné jeho označení ani to, na které ustanovení zákona odkazuje, nýbrž obsah daného právního úkonu a jím založeného právního vztahu, tj. práva a povinnosti z něj pro účastníky vyplývající (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 1998, sp. zn. 32 Cdo 666/98). Z judikatury Nejvyššího soudu se zároveň podává závěr, podle něhož slovně vyjádřený úkon lze vykládat podle vůle konajícího jen za předpokladu, že tvrzená vůle není v rozporu s jednoznačným jazykovým projevem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1116/2001).

25. S ohledem na uvedené odvolací soud považuje posouzení daného smluvního vztahu jako smlouvy o úvěru soudem prvního stupně za správné. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nedospěl ani k závěru, že by smlouva byla neplatná z důvodu, že byla uzavřena v omylu, neboť byla nadefinována jako smlouva o půjčce, nikoli o úvěru, nikde ve smlouvě nebyl uveden odkaz na obchodní zákoník, který by smlouvu subsumoval pod ustanovení týkající se smlouvy o úvěru. Žalovaní uvedli, že se proto domnívali, že uzavírají smlouvu o půjčce v režimu starého občanského zákoníku.

26. Podle § 49a obč. zák. je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

27. Omyl, který je kvalifikován jako speciální vada vůle ve vztahu k § 37 obč. zák., spočívá v tom, že jednající měl nesprávnou, resp. nedostatečnou, představu o právních účincích právního úkonu. Omyl je právně významným (a má za následek neplatnost právního úkonu) jen tehdy, jestliže právní úkon učinila jednající osoba v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro učiněný právní úkon rozhodující (podstatný) a bez níž by k právnímu úkonu, jaký je uzavřen, nedošlo, a osoba, které byl učiněný právní úkon určen, tento omyl buď vyvolala (např. uvedením nepravdivé skutečnosti, která byla rozhodující pro jednání druhé strany), anebo jej sice nevyvolala, avšak o omylu v době učinění právního úkonu věděla nebo vědět musela, a vzdor tomu druhou stranu na omyl neupozornila.

28. V tomto případě podstatnou náležitostí smlouvy byl závazek [příjmení] poskytnout žalovaným finanční prostředky, určení jejich výše, závazek žalovaných poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky, nikoliv to, jak je smlouva nazvána a jak účastníci smluvního vztahu vnímají jeho právní posouzení. Za situace, kdy žalovaní měli v úmyslu získat finanční prostředky a byli připraveni zavázat se vrátit je podle dohodnutých pravidel (tedy v dohodnuté době spolu s ujednanými úroky), jejich představa o případné odlišné právní kvalifikaci takového právního úkonu není podstatným omylem o skutečnosti, která by byla podstatná pro uzavření smlouvy, a jehož důsledkem by byla její neplatnost. Dále odvolací soud připomíná, že každý je povinen podle okolností případu zajistit si odpovídající míru objektivních informací o skutečnostech, která má za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. Jen pokud takový požadavek nezanedbá, lze se účinně omylu dovolat.

29. Odvolací soud pro úplnost uvádí, s ohledem na námitky žalovaných vznesené v průběhu řízení, že neshledal smlouvu uzavřenou mezi účastníky neplatnou ani z jiných důvodů.

30. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2011, právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Na posuzovanou smlouvu o úvěru je tedy nutné aplikovat také ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

31. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, musí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.

32. Žalovaní namítali, že smlouva nesplňuje všechny náležitosti dle § 4 odst. 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, nicméně podle odvolacího soudu jsou informace, jejichž nedostatek žalovaní namítají, obsaženy v Obchodních podmínkách pro osobní úvěry [právnická osoba], a Všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba], které jsou nedílnou součástí smluvních ujednání mezi stranami, se kterými se žalovaní seznámili a stvrdili svým podpisem, že s jejich obsahem souhlasí (ujednání ohledně roční sazby procentních nákladů v bodu 11, ujednání ohledně práva splatit poskytnutý úvěr nebo jeho část je upravena v bodu 8., podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, jsou upraveny v bodu 17. Obchodních podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], informování o změně podmínek, poplatků a úhradě nákladů ve Všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba]).

33. Důsledkem nesplnění náležitostí uvedených v § 4 pak není neplatnost smlouvy, ale změna v úročení spotřebitelského úvěru ve výši diskontní sazby, s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele (§ 6 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru).

34. Žalovaní dále namítali, že je neplatné ujednání smlouvy o úrocích z poskytnutých peněžních prostředků, neboť úroky byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.

35. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle odst. 2 téhož ustanovení se v pochybnostech má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

36. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

37. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích dovodil, že při sjednávání úroku z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zároveň uvedl, že lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné životní situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014).

38. Jak již bylo shora uvedeno, v posuzovaném případě byl úrok z úvěru dohodnut ve výši 24,18 % ročně, a to při poskytnutí úvěru ve výši 129 000 Kč a jeho splácení po dobu 66 měsíců. Obvyklá výše úrokových sazeb pro domácnosti a úvěry s fixací na jeden rok až pět let v době uzavření smlouvy (březen 2010) činila 14,26 % ročně, s fixací nad pět let 14,33 % ročně (u kontokorentních a revolvingových úvěrů 13,86 % ročně, u kontokorentů 15,38 % ročně a u úvěrů z kreditních karet 21,81 % ročně). Lze tak uzavřít, že se v případě dohodnutého úroku sice jedná o úrok vyšší, s ohledem na shora uvedená pravidla však nikoli v rozsahu, který by naplňoval rozpor tohoto ujednání s dobrými mravy.

39. Žalovaní dále namítali, že žalobkyni nelze jí požadovaný nárok přiznat z důvodu promlčení, odvolací soud se proto zabýval i touto námitkou, a posoudil ji odlišně než soud prvního stupně.

40. Podle § 391 odst. 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

41. Podle § 392 odst. 1 obch. zák. u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

42. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

43. Podle § 407 odst. 3 obch. zák. plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.

44. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 téhož ustanovení je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

45. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

46. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

47. V první řadě je nutné uvést, že soud prvního stupně v souvislosti se zkoumáním otázky promlčení a běhu promlčecí doby správně posoudil otázku rozhodčí doložky ve smlouvě o úvěru, která neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc nebo konkrétní způsob jeho určení, ale pouze odkázala na rozhodčí řád, pokud uzavřel, že je takové ujednání absolutně neplatným. Důsledkem neplatnosti rozhodčí doložky je to, že rozhodčí nález vydaný na jejím základě není způsobilým exekučním titulem. Soud prvního stupně rovněž správně zhodnotil důsledky skutečnosti, že exekuční návrh byl v tomto konkrétním případě podán až po vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Podle odvolacího soudu je závěr soudu prvního stupně o tom, že nedošlo ke stavení promlčecí doby, správný. Pokud žalobkyně v řízení uváděla, že exekuční návrh byl podán relativně krátce po přijetí tohoto rozhodnutí a že tedy judikatura nebyla v té době dosud ustálena, je nutné vzít v potaz, že žalobkyně je subjektem, který se dlouhodobě specializuje na správu a vymáhání pohledávek, proto by jí zásadní rozhodnutí vztahující se k neplatnosti rozhodčích doložek měla být známa a měla na tuto skutečnost reagovat.

48. Smlouva uzavřená mezi [příjmení] a žalovanými byla posouzena jako smlouva o úvěru, proto se otázky promlčení řídí obchodním zákoníkem (§ 261 odst. 3 písm. d) obch. zák.).

49. Odvolací soud se v této souvislosti neztotožnil s námitkou žalovaných, že by promlčení jejich závazku mělo být posuzováno z důvodu ochrany spotřebitele podle občanského, nikoli obchodního zákoníku.

50. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010, dovodil, že úprava promlčení obsažená v občanském zákoníku v § 101 a násl. není těmi jinými ustanoveními směřujícími k ochraně spotřebitele, které měl na zřeteli zákonodárce v § 262 odst. 4 části věty první před středníkem obch. zák.; výkladem tohoto ustanovení nelze dospět k závěru, že odůvodňuje aplikaci jakéhokoli ustanovení, jež by mohlo být pro spotřebitele výhodnější. Uvedl, že by takový závěr vnášel do právních vztahů zásadní nejistotu a znamenal by výrazný zásah do rovnosti účastníků těchto vztahů. Úprava promlčení není úpravou, která směřuje k ochraně spotřebitele. Promlčení nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru se řídí úpravou obsaženou v obchodním zákoníku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1592/2012).

51. Žaloba byla v tomto případě podána [datum], při zohlednění promlčecí doby v délce čtyř let (dle § 397 obch. zák.) je zřejmé, že jsou promlčeny všechny dlužné splátky úvěru splatné do [datum]. Nepromlčena zůstala splátka splatná [datum] ve výši 3 686 Kč, neboť pojistné bylo v tomto případě rovněž promlčeno, protože se řídí úpravou zákona č. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, a promlčecí doba činila tři roky, a další dosud nesplatné splátky jistiny (následně vyčísleny částkou 116 104,95 Kč), dne [datum] splatný úrok ve výši 1 325,73 Kč a k [datum] splatný úrok z prodlení ve výši 641,15 Kč.

52. Pokud jde o úroky a úroky z prodlení, které vznikly do [datum], jsou i tyto promlčeny, neboť povinnost platit úroky z prodlení nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle § 393 odst. 1 obch. zák. běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí„ jako celek“. Dojde-li k promlčení závazku dlužníka vrátit z důvodu úvěru poskytnuté peněžní prostředky, promlčí se i úroky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3477/2006).

53. Dále je nutné uvést, že ani odvolací soud neshledal důvodným argument žalobkyně, že po zesplatnění pohledávky i po podání žaloby žalovaní částečně plnili na svůj dluh a tím uznali i zbytek svého závazku a ani část nároku žalobkyně tak není promlčena. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně uzavřel, že pokud došlo k plnění ze strany žalovaných, dělo se tak v rámci vykonávacího řízení, na základě exekučního příkazu soudního exekutora, nelze tedy uzavřít, že by byla splněna podmínka předpokládaná § 407 odst. 3 obch. zák. a že by bylo možné usuzovat, že žalovaní tímto (nikoli dobrovolným) plněním uznávají zbytek dluhu.

54. S ohledem na uvedené odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka žalobkyně není promlčena zcela, jak uzavřel soud prvního stupně, ale pouze zčásti. Z tohoto důvodu bylo nutné zohlednit platby vymožené v exekuci jiným způsobem, než při výpočtu pohledávky učinila žalobkyně. V této souvislosti je nutné uvést, že odvolací soud rozdílně hodnotil i okamžik, ke kterému je možné považovat závazek žalovaných za splněný, a v tomto směru shledal důvodnou námitku žalovaných, kteří uváděli, že žalobkyně chybně vyšla při stanovení výše své pohledávky a výpočtu úroků z prodlení z okamžiku, kdy jí byly platby, které žalovaní zaplatili v průběhu exekuce, připsány na účet, měla však vyjít z toho, kdy tyto platby byly zaplaceny soudnímu exekutorovi.

55. Podle § 46 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen„ exekuční řád“), peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního příkazu.

56. Otázka okamžiku, v němž je splněn dluh povinného, který v rámci exekuce plnil soudnímu exekutorovi, byla řešena Nejvyšším soudem se závěrem, že jestliže dlužník zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora část dluhu, nemá věřitel od tohoto okamžiku právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky. Tento závěr vychází z úvahy, že prodlení exekutora s předáním částky, kterou přijal od povinného, oprávněnému je věcí vnitřního vztahu mezi nimi a nemůže jít k tíži povinného, který dluh splnil. Pokud dlužník v rámci exekuce učinil jednostranný právní úkon, kterým poskytl věřiteli předmět plnění s úmyslem splnit svůj dluh, a exekutor plnění přijal jako osoba oprávněná plnění jménem věřitele přijmout, jeho dluh v rozsahu poskytnutého plnění zanikl. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil opakovaně, a to např. v rozsudku ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3594/2007, nebo v rozsudku ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2859/2009.

57. Žalovaní dále uváděli, že by měly být při výpočtu výše dlužné částky zohledněny i platby, které si ponechal soudní exekutor na náklady řízení, s tímto hodnocením se však odvolací soud nemohl ztotožnit. V tomto případě došlo k zastavení exekuce rozhodnutím soudního exekutora ze dne 1. 12. 2015, č. j. 142 EX 00793/12-279, s tím, že výrokem II. byla povinným uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech řízení částku 4 317 Kč (se zohledněním již částečně vymožených nákladů exekuce) a výrokem IV. byla zamítnuta žádost povinných o zrušení dosud vydaných příkazů k náhradě nákladů exekuce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Pokud soudní exekutor část vymoženého plnění použil na úhradu nákladů exekuce (přičemž s odpočtem náhrady nákladů exekuce počítá i shora citovaný § 46 odst. 4 exekučního řádu), postupoval na základě vydaných příkazů k náhradě nákladů exekuce, a tyto peněžní prostředky nelze zohlednit ve prospěch žalovaných na úhradu pohledávky žalobkyně.

58. Pokud jde o výpočet výše dlužné částky, odvolací soud obecně k mechanismu výpočtu uvádí, že při započtení uhrazených částek postupoval podle § 330 odst. 2 obch. zák., podle kterého při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. Dále, jak bylo shora uvedeno, za rozhodující považoval datum, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet soudního exekutora, a vycházel z částek, které byly určeny na úhradu pohledávky žalobkyně, bez zohlednění částek, které soudní exekutor odpočetl za účelem náhrady nákladů exekuce. Dále odvolací soud uvádí, že při výpočtu úroku z úvěru vyšel z úročení dohodnutého ve smlouvě, tedy že veškeré propočty úroků se provádějí na základě jednoho roku s počtem 360 dnů. Nakonec je nutné uvést, že odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyni nelze přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení od [datum], jak ve svém návrhu požadovala. [příjmení] zesplatnila pohledávku za žalovanými dopisem ze dne [datum], který byl zaslán žalovaným poštou dne [datum]. Na doručení se uplatnila pravidla uvedená ve Všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba], zásilka se považuje za doručenou dnem [datum]. Teprve následujícího dne mohli žalovaní splnit svůj závazek a až [datum] se dostali do prodlení.

59. Pro úplnost je třeba dodat, že žalovaní ve vztahu k výši dlužné částky namítali, že kromě splátky úvěru byla smlouvou ujednána i platba za správu úvěru a za pojištění, přičemž žalobkyně o tyto částky nikdy svůj návrh neupravila, ač podle přesvědčení žalovaných měla. Žalobkyně požadovala úhradu částky, která sestávala z nesplacené jistiny a dále z úroků, úroků z prodlení a poplatků po splatnosti do doby zesplatnění pohledávky (které byly součástí dohodnutých splátek úvěru). Jak již bylo uvedeno, všechny dlužné splátky úvěru splatné do [datum], a to včetně pojistného a poplatku za správu úvěru, byly v době podání žaloby promlčené. Soud tak mohl zohlednit pouze poplatek za správu úvěru, který byl součástí splátky splatné [datum] (pojistné z této splátky bylo rovněž promlčeno). Pokud jde o poplatky a pojistné, které měly být součástí dalších splátek, v důsledku zesplatnění pohledávky již nebyly žalobkyní požadovány a soud o nich proto nerozhodoval.

60. Odvolací soud tedy vyšel z provedených důkazů a zjistil, že ke dni zesplatnění činila pohledávka žalobkyně, která nepodlehla promlčení, na jistině 117 173,50 Kč, na úroku 3 844,18 Kč, na úroku z prodlení 641,15 Kč a na poplatku za správu úvěru 99 Kč (vyplývá z výpisu z účtu [příjmení]). Žalovaní na dluh zaplatili další částku až dne [datum] ve výši 5 000 Kč (dle přehledu soudního exekutora). Úrok od zesplatnění do dne [datum] narostl na částku 29 040,87 Kč, úrok z prodlení na částku 9 307,97 Kč. Platbou ve výši 5 000 Kč došlo k úhradě poplatku za správu úvěru v celé výši 99 Kč, nejdříve splatného úroku z úvěru ve výši 3 844,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 641,15 Kč, ze zbývající částky byla uhrazena část úroku z úvěru ve výši 415,67 Kč. Do dalšího období tedy zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok z úvěru ve výši 28 625,20 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 307,97 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní uhradili 5 000 Kč, přirostl úrok o 4 249,88 Kč (celkem činil 32 875,08 Kč) a úrok z prodlení o částku 1 362,14 Kč (celkem 10 670,11 Kč). Částkou 5 000 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok 27 875,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 670,11 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní uhradili 5 000 Kč, přirostl úrok o 865,72 Kč (celkem činil 28 740,80 Kč) a úrok z prodlení o částku 268,52 Kč (celkem 10 938,63 Kč). Částkou 5 000 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok 23 740,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 938,63 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní uhradili 13 238,20 Kč, přirostl úrok o 8 106,26 Kč (celkem 31 847,06 Kč) a úrok z prodlení o 2 514,35 Kč (celkem 13 452,98 Kč). Částkou 13 238,20 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 18 608,86 Kč a úrok z prodlení ve výši 13 452,98 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 966 Kč, přirostl úrok o 708,31 Kč (celkem 19 317,17 Kč), úrok z prodlení o částku 219,70 Kč (celkem 13 672,68 Kč). Částkou 966 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 18 351,17 Kč a úrok z prodlení ve výši 13 672,68 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 17 939 Kč, přirostl úrok o 865,72 Kč (celkem 19 216,89 Kč), úrok z prodlení o částku 268,52 Kč (celkem 13 941,20 Kč). Částkou 17 939 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 1 277,89 Kč a úrok z prodlení ve výši 13 941,20 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 302 Kč, přirostl úrok o 1 652,73 Kč (celkem 2 930,62 Kč), úrok z prodlení o částku 512,63 Kč (celkem 14 453,83 Kč). Částkou 302 Kč došlo k úhradě části úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 2 930,62 Kč a úrok z prodlení ve výši 14 151,83 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 8 025 Kč, přirostl úrok o 708,31 Kč (celkem 3 638,93 Kč), úrok z prodlení o částku 219,70 Kč (celkem 14 371,53 Kč). Částkou 8 025 Kč došlo k úhradě části úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 3 638,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 6 346,53 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 7 378,99 Kč, přirostl úrok o 3 935,08 Kč (celkem 7 574,01 Kč), úrok z prodlení o částku 1 176,61 Kč (celkem 7 523,14 Kč). Částkou 7 378,99 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 195,02 Kč a úrok z prodlení ve výši 7 523,14 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 297 Kč, přirostl úrok o 2 439,74 Kč (celkem 2 634,76 Kč), úrok z prodlení o částku 711,34 Kč (celkem 8 234,48 Kč). Částkou 5 297 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru i úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 0 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 572,24 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 350 Kč, přirostl úrok o 2 282,34 Kč (celkem 2 282,34 Kč), úrok z prodlení o částku 665,45 Kč (celkem 6 237,69 Kč). Částkou 350 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 1 932,34 Kč a úrok z prodlení ve výši 6 237,69 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 349 Kč, přirostl úrok o 1 101,82 Kč (celkem 3 034,16 Kč), úrok z prodlení o částku 321,25 Kč (celkem 6 558,94 Kč). Částkou 4 349 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru i úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 0 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 244,10 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 194 Kč, přirostl úrok o 1 337,93 Kč (celkem 1 337,93 Kč), úrok z prodlení o částku 390,09 Kč (celkem 5 634,19 Kč). Částkou 194 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 1 143,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 5 634,19 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 482,51 Kč, přirostl úrok o 787,02 Kč (celkem 1 930,95 Kč), úrok z prodlení o částku 229,46 Kč (celkem 5 863,65 Kč). Částkou 4 482,51 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru i úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 0 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 312,09 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 485 Kč, přirostl úrok o 1 731,43 Kč (celkem 1 731,43 Kč), úrok z prodlení o částku 504,82 Kč (celkem 3 816,91 Kč). Částkou 485 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 1 246,43 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 816,91 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 218,50 Kč, přirostl úrok o 550,91 Kč (celkem 1 797,34 Kč), úrok z prodlení o částku 160, 63 Kč (celkem 3 977,54 Kč). Částkou 5 218,50 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru i úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 0 Kč a úrok z prodlení ve výši 556,38 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 185 Kč, přirostl úrok o 1 652,73 Kč (celkem 1 652,73 Kč), úrok z prodlení o částku 481,88 Kč (celkem 1 038,26 Kč). Částkou 185 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 117 173,50 Kč, úrok ve výši 1 467,73 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 308,26 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 925,30 Kč, přirostl úrok o 1 023,12 Kč (celkem 2 490,85 Kč), úrok z prodlení o částku 327,92 Kč (celkem 1 366,18 Kč). Částkou 4 925,30 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, úroku z prodlení i jistiny, do dalšího období zůstala k placení pouze jistina ve výši 116 105,23 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 558 Kč, přirostl úrok o 1 403,71 Kč (celkem 1 403,71 Kč), úrok z prodlení o částku 449,91 Kč (celkem 449,91 Kč). Částkou 558 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 116 105,23 Kč, úrok ve výši 845,71 Kč a úrok z prodlení ve výši 449,91 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 6 477,30 Kč, přirostl úrok o 1 091,78 Kč (celkem 1 937,49 Kč), úrok z prodlení o částku 349,93 Kč (celkem 799,84 Kč). Částkou 6 477,30 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 112 365,26 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 397 Kč, přirostl úrok o 1 358,50 Kč (celkem 1 358,50 Kč), úrok z prodlení o částku 435,42 Kč (celkem 435,42 Kč). Částkou 397 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 112 365,26 Kč, úrok ve výši 961,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 435,42 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 696 Kč, přirostl úrok o 226,42 Kč (celkem 1 187,92 Kč), úrok z prodlení o částku 72,57 Kč (celkem 507,99 Kč). Částkou 4 696 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 109 365,17 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 83 Kč, přirostl úrok o 1 909,88 Kč (celkem 1 909,88 Kč), úrok z prodlení o částku 612,14 Kč (celkem 612,14 Kč). Částkou 83 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 109 365,17 Kč, úrok ve výši 1 826,88 Kč a úrok z prodlení ve výši 612,14 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 2 050 Kč, přirostl úrok o 661,11 Kč (celkem 2 487,99 Kč), úrok z prodlení o částku 211,90 Kč (celkem 824,04 Kč). Částkou 2 050 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 109 365,17 Kč, úrok ve výši 437,99 Kč a úrok z prodlení ve výši 824,04 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 426 Kč, přirostl úrok o 1 762,97 Kč (celkem 2 200,96 Kč), úrok z prodlení o částku 565,05 Kč (celkem 1 389,09 Kč). Částkou 426 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 109 365,17 Kč, úrok ve výši 1 774,96 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 389,09 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 236 Kč, přirostl úrok o 514,20 Kč (celkem 2 289,16 Kč), úrok z prodlení o částku 164,81 Kč (celkem 1 553,90 Kč). Částkou 5 236 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 107 972,23 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 2 182,05 Kč, přirostl úrok o 725,21 Kč (celkem 725,21 Kč), úrok z prodlení o částku 232,44 Kč (celkem 232,44 Kč). Částkou 2 182,05 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 106 747,83 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 165 Kč, přirostl úrok o 860,39 Kč (celkem 860,39 Kč), úrok z prodlení o částku 275,77 Kč (celkem 275,77 Kč). Částkou 165 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 106 747,83 Kč, úrok ve výši 695,39 Kč a úrok z prodlení ve výši 275,77 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 296 Kč, přirostl úrok o 1 218,88 Kč (celkem 1 914,27 Kč), úrok z prodlení o částku 390,67 Kč (celkem 666,44 Kč). Částkou 5 296 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 104 032,54 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 566 Kč, přirostl úrok o 908,38 Kč (celkem 908,38 Kč), úrok z prodlení o částku 291,15 Kč (celkem 291,15 Kč). Částkou 566 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 104 032,54 Kč, úrok ve výši 342,38 Kč a úrok z prodlení ve výši 291,15 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 543,40 Kč, přirostl úrok o 279,50 Kč (celkem 621,88 Kč), úrok z prodlení o částku 89,58 Kč (celkem 380,73 Kč). Částkou 5 543,40 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 99 491,75 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 976 Kč, přirostl úrok o 1 937,93 Kč (celkem 1 937,93 Kč), úrok z prodlení o částku 621,13 Kč (celkem 621,13 Kč). Částkou 4 976 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 97 074,81 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 3 684 Kč, přirostl úrok o 1 825,65 Kč (celkem 1 825,65 Kč), úrok z prodlení o částku 585,15 Kč (celkem 585,15 Kč). Částkou 3 684 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 95 801,61 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 3 648 Kč, přirostl úrok o 2 252,14 Kč (celkem 2 252,14 Kč), úrok z prodlení o částku 721,84 Kč (celkem 721,84 Kč). Částkou 3 648 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 95 127,59 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 108 Kč, přirostl úrok o 1 980,71 Kč (celkem 1 980,71 Kč), úrok z prodlení o částku 634,84 Kč (celkem 634,84 Kč). Částkou 5 108 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 92 635,14 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 46 Kč, přirostl úrok o 1 555,50 Kč (celkem 1 555,50 Kč), úrok z prodlení o částku 498,56 Kč (celkem 498,56 Kč). Částkou 46 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 92 635,14 Kč, úrok ve výši 1 509,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 498,56 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 831 Kč, přirostl úrok o 622,20 Kč (celkem 2 131,70 Kč), úrok z prodlení o částku 199,42 Kč (celkem 697,98 Kč). Částkou 5 831 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 89 633,68 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 2 527 Kč, přirostl úrok o 1 866,32 Kč (celkem 1 866,32 Kč), úrok z prodlení o částku 598,18 Kč (celkem 598,18 Kč). Částkou 2 527 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 89 571,18 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 001 Kč, přirostl úrok o 1 744,70 Kč (celkem 1 744,70 Kč), úrok z prodlení o částku 559,20 Kč (celkem 559,20 Kč). Částkou 5 001 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 86 874,08 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 4 943 Kč, přirostl úrok o 1 808,86 Kč (celkem 1 808,86 Kč), úrok z prodlení o částku 579,76 Kč (celkem 579,76 Kč). Částkou 4 943 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 84 319,70 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 228 Kč, přirostl úrok o 1 132,69 Kč (celkem 1 132,69 Kč), úrok z prodlení o částku 363,04 Kč (celkem 363,04 Kč). Částkou 228 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 84 319,70 Kč, úrok ve výši 904,69 Kč a úrok z prodlení ve výši 363,04 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 3 329 Kč, přirostl úrok o 622,98 Kč (celkem 1 527,67 Kč), úrok z prodlení o částku 199,67 Kč (celkem 562,71 Kč). Částkou 3 329 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 83 081,08 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 682 Kč, přirostl úrok o 1 729,89 Kč (celkem 1 729,89 Kč), úrok z prodlení o částku 554,45 Kč (celkem 554,45 Kč). Částkou 5 682 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 79 683,42 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 2 188 Kč, přirostl úrok o 1 552,10 Kč (celkem 1 552,10 Kč), úrok z prodlení o částku 497,47 Kč (celkem 497,47 Kč). Částkou 2 188 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 79 544,99 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 413 Kč, přirostl úrok o 1 121,98 Kč (celkem 1 121,98 Kč), úrok z prodlení o částku 359,61 Kč (celkem 359,61 Kč). Částkou 413 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 79 544,99 Kč, úrok ve výši 708,98 Kč a úrok z prodlení ve výši 359,61 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 3 375 Kč, přirostl úrok o 1 709,69 Kč (celkem 2 418,67 Kč), úrok z prodlení o částku 547,98 Kč (celkem 907,59 Kč). Částkou 3 375 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 79 496,25 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 2 049 Kč, přirostl úrok o 533,95 Kč (celkem 533,95 Kč), úrok z prodlení o částku 171,14 Kč (celkem 171,14 Kč). Částkou 2 049 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 78 152,34 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 386 Kč, přirostl úrok o 944,86 Kč (celkem 944,86 Kč), úrok z prodlení o částku 302,84 Kč (celkem 302,84 Kč). Částkou 386 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 78 152,34 Kč, úrok ve výši 558,86 Kč a úrok z prodlení ve výši 302,84 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 3 616 Kč, přirostl úrok o 472,43 Kč (celkem 1 031,29 Kč), úrok z prodlení o částku 151,42 Kč (celkem 454,26 Kč). Částkou 3 616 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 76 021,89 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 608 Kč, přirostl úrok o 1 072,29 Kč (celkem 1 072,29 Kč), úrok z prodlení o částku 343,68 Kč (celkem 343,68 Kč). Částkou 608 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 76 021,89 Kč, úrok ve výši 464,29 Kč a úrok z prodlení ve výši 343,68 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 6 580 Kč, přirostl úrok o 612,74 Kč (celkem 1 077,03 Kč), úrok z prodlení o částku 196,39 Kč (celkem 540,07 Kč). Částkou 6 580 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 71 058,99 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 616 Kč, přirostl úrok o 1 002,29 Kč (celkem 1 002,29 Kč), úrok z prodlení o částku 321,25 Kč (celkem 321,25 Kč). Částkou 616 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 71 058,99 Kč, úrok ve výši 386,29 Kč a úrok z prodlení ve výši 321,25 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 6 634 Kč, přirostl úrok o 477,28 Kč (celkem 863,57 Kč), úrok z prodlení o částku 152,97 Kč (celkem 474,22 Kč). Částkou 6 634 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 65 762,78 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 540 Kč, přirostl úrok o 795,07 Kč (celkem 795,07 Kč), úrok z prodlení o částku 254,83 Kč (celkem 254,83 Kč). Částkou 540 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 65 762,78 Kč, úrok ve výši 255,07 Kč a úrok z prodlení ve výši 254,83 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 120 Kč, přirostl úrok o 88,34 Kč (celkem 343,41 Kč), úrok z prodlení o částku 28,31 Kč (celkem 283,14 Kč). Částkou 120 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 65 762,78 Kč, úrok ve výši 223,41 Kč a úrok z prodlení ve výši 283,14 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 5 871 Kč, přirostl úrok o 485,88 Kč (celkem 709,29 Kč), úrok z prodlení o částku 155,73 Kč (celkem 438,87 Kč). Částkou 5 871 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 61 039,94 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 788 Kč, přirostl úrok o 655,98 Kč (celkem 655,98 Kč), úrok z prodlení o částku 210,25 Kč (celkem 210,25 Kč). Částkou 788 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru a části úroku z prodlení, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 61 039,94 Kč a úrok z prodlení ve výši 78,23 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 6 679 Kč, přirostl úrok o 286,99 Kč (celkem 286,99 Kč), úrok z prodlení o částku 91,98 Kč (celkem 170,21 Kč). Částkou 6 679 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 54 818,14 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 882 Kč, přirostl úrok o 957,31 Kč (celkem 957,31 Kč), úrok z prodlení o částku 306,83 Kč (celkem 306,83 Kč). Částkou 882 Kč došlo k úhradě části úroku z úvěru, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 54 818,14 Kč, úrok ve výši 75,31 Kč a úrok z prodlení ve výši 306,83 Kč. Do dne [datum], kdy žalovaní zaplatili částku 7 370 Kč, přirostl úrok o 294,56 Kč (celkem 369,87 Kč), úrok z prodlení o částku 94,41 Kč (celkem 401,24 Kč). Částkou 7 370 Kč došlo k úhradě úroku z úvěru, úroku z prodlení a části jistiny, do dalšího období zůstala k placení jistina ve výši 47 912,42 Kč.

61. Z uvedeného vyplývá, že při správném zohlednění již uhrazených částek žalovanými má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky 47 912,42 Kč spolu se smluveným úrokem a úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně, oboje od [datum], jak ve svém návrhu požadovala, neboť žalovaní jsou s uhrazením zbytku dluhu v prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.).

62. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a přiznal žalobkyni oproti rozhodnutí soudu prvního stupně právo na zaplacení 47 912,42 Kč spolu s úrokem ve výši 24,18 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení; ve zbývající části, v níž byla žaloba zamítnuta, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

63. O nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodoval podle § 224 odst. 1, odst. 2, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že ve věci úspěšnější žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, odpovídající rozdílu úspěchu (60 %) a neúspěchu (39%) žalobkyně ve věci v rozsahu 21%, přičemž odvolací soud v tomto případě zohlednil, že žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět z důvodu, že i v průběhu řízení byla část dluhu žalovanými uhrazena. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 059 Kč a náklady zastoupení účastníka advokátem, a to odměna dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 5 980 Kč (z tarifní hodnoty 121 163,16 Kč) za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (za převzetí a přípravu zastoupení a za žalobu), dále odměna ve výši 5 100 Kč (z tarifní hodnoty 99 771,67 Kč) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (za podání ze dne [datum]), odměna ve výši 5 060 Kč (z tarifní hodnoty 98 334,44 Kč) za každý z úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (za podání ze dne [datum], [datum], [datum], a jednání u soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů právní služby, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu ve výši 1 000 Kč (za 10 půlhodin po 100 Kč), náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, za účast na jednání dne [datum] (ve výši z 5 100 Kč) a dne [datum] (ve výši z 5 060 Kč) a náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, každá cesta celkem 66 km, osobním vozem [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km, průměrné ceně pohonných hmot 28,60 Kč za 1 litr (v roce 2017), 29,80 Kč (v roce 2018) a 33,60 Kč (v roce 2019) a za použití základní sazby náhrady za 1 km jízdy, která podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činila u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč (v roce 2017), 4 Kč (v roce 2018) a 4,10 Kč (v roce 2019), celkem 1 773,30 Kč. Dále žalobkyni náleží podle § 137 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 16 676,80 Kč Celkem náklady žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně činily 102 149,10 Kč, z toho 21% představuje částku 21 451,30 Kč.

64. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodováno podle § 224 odst. 1, odst. 2, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně sice se svým odvoláním částečně uspěla, nicméně poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení byl přibližně poloviční (žalobkyně žádala přiznat částku 98 334,44 Kč, úspěšná byla pouze ohledně částky 47 912,42 Kč), a proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá žádný z účastníků.

65. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení