28 Co 151/2023 - 192

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudců Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 308 560 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 13. dubna 2023, č. j. 10 C 344/2021-143 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v II. výroku mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 109 641,40 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [Jméno advokáta A], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 26 620,30 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [Jméno advokáta A], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 308 560 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 95 785,71 Kč od 19. 6. 2021 do 22. 11. 2021, z částky 58 076,23 Kč od 21. 6. 2021 do 22. 11. 2021, z částky 10 401,86 Kč od 10. 5. 2021 do 22. 11. 2021, z částky 68 671,46 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, z částky 122 516,79 Kč od 3. 5. 2021 do zaplacení, z částky 117 371,95 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení, dále 6 000 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávek, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 109 963 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, namítla nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně. Nezpochybňovala uzavření dvou smluv o dílo mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, poukázala však na smluvní ujednání v článku VIII. odst. 6, dle kterého zhotovitel ([právnická osoba]) není oprávněn postoupit smlouvu ani převést jakákoliv práva či povinnosti ze smlouvy na jakoukoliv třetí osobu. Toto ustanovení je třeba vykládat tak, že společnost [právnická osoba] potřebovala k postoupení pohledávky na uhrazení ceny díla na žalobkyni předchozí výslovný souhlas žalované, ten však nebyl dán. Ze smluvního ujednání vyplývá zcela zřejmá vůle stran omezit postoupení pohledávky předchozím písemným souhlasem žalované jako objednatele, tento článek chrání žalovanou před nepříznivými důsledky, které by způsobila změna v osobě zhotovitele. Ačkoliv se soud prvního stupně otázce aktivní legitimace žalobkyně věnoval, v rozsudku zcela překvapivě uvedl, že citované ustanovení obou smluv o dílo nepředstavuje zákaz postoupení pohledávky bez předchozího písemného souhlasu žalované, ale zákaz postoupení smlouvy ve smyslu § 1895 o. z., že tedy k postoupení pohledávky nebyl nutný souhlas žalované a pohledávky byly na žalobkyni platně postoupeny. Tento závěr není správný. Nadto je napadený rozsudek v tomto smyslu nepřezkoumatelný, soud svůj závěr řádně nezdůvodnil. Pokud jde o listinu označenou jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 18. 1. 2021, za žalovanou parafovanou ekonomkou společnosti [tituly před jménem] [jméno FO], bylo prokázáno, že tato nebyla oprávněna k vyslovení souhlasu s postoupením pohledávky. Mezi stranami bylo navíc sjednáno, že písemný souhlas s postoupením pohledávky by musel být dán předem, potom je uvedená listina z 18. 1. 2021 sama o sobě důkazem, že žalovaná předchozí písemný souhlas neudělila, neboť z listiny vyplývá, že k postoupení pohledávek došlo 18. 1. 2021 a [tituly před jménem] [jméno FO] listinu parafovala až dne 20. 1. 2021. Žalovaná navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek změnil tak, že žaloba bude v plném rozsahu zamítnuta a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila písemně, s odvoláním nesouhlasila, ztotožnila se s napadeným rozsudkem a navrhla jeho potvrzení. Poukázala na skutečnost, že žalovaná věděla o faktoringové spolupráci mezi zhotovitelem, společností [právnická osoba], a žalobkyní, jak vyplývá z jí potvrzených dvou „Oznámení o postoupení pohledávek“ z 26. 7. 2018 a z 18. 1. 2021, jakož i z cesních doložek na žalovaných pěti fakturách, na nichž bylo uvedeno číslo účtu žalobkyně pro platbu, na tento účet žalovaná po podání žaloby zcela uhradila čtvrtou a pátou fakturu a částečně i druhou fakturu. Až ohledně zbylé žalované částky ve výši 308 560 Kč začala žalovaná argumentovat uvedenou námitkou o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. K proběhlé úhradě výše uvedené tvrdil jednatel žalované, a to ve své účastnické výpovědi, že byly na účet žalobkyně zaplaceny údajně omylem.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou ze dne 10. 11. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 472 823,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávek s odůvodněním, že se stala na základě smlouvy o faktoringové spolupráci ze dne 15. 9. 2015 věřitelem pěti pohledávek společnosti [právnická osoba] za žalovanou na zaplacení ceny díla z titulu dvou smluv o dílo uzavřených mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (zhotovitel). Cena díla byla dle smlouvy o dílo postupně fakturována ze strany zhotovitele na vrub žalované. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky vyplývající z: - faktury č. 210164 ze dne 31. 3. 2021, splatné 2. 5. 2021, ve výši 122 516,59 Kč (první faktura), - z faktury č. 2101179 ze dne 9. 4. 2021, splatné 9. 5. 2021, ve výši 79 073,32 Kč (druhá faktura), - z faktury číslo 2101178 ze dne 9. 4. 2021, splatné 11. 5. 2021, ve výši 117 371,95 Kč (třetí faktura), - z faktury číslo 2101285 ze dne 19. 5. 2021, splatné 18. 6. 2021, ve výši 95 785,71 Kč (čtvrtá faktura), - z faktury číslo 2101286 ze dne 19. 5. 2021, splatné 20. 6. 2021, ve výši 58 076,23 Kč (pátá faktura). Zákonného úroku z prodlení se žalobkyně domáhala z jednotlivých fakturovaných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti faktury, s ohledem na počet faktur se domáhala nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 6 000 Kč (5 x 1 200 Kč). V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět podáním ze dne 29. 11. 2021. Doložila (výpisem ze svého účtu), že žalovaná uhradila v plné výši čtvrtou a pátou fakturu (variabilní symbol platby se shoduje s číslem faktur), dále na druhou fakturu (variabilní symbol se shoduje s číslem druhé faktury) uhradila částku ve výši 10 401,86 Kč. Všechny platby poukázala žalovaná na účet žalobkyně dne 22. 11. 2021. Celkem tak žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 164 263,80 Kč (10 401,86 Kč + 95 785,71 Kč +58 076,23 Kč) spolu s odpovídajícím příslušenstvím. Předmětem řízení tak zůstala částka 308 560 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je specifikován ve výroku napadeného rozsudku. V tomto smyslu soud prvního stupně řízení v uvedené části zastavil, současně rozhodl o vrácení odpovídající části soudního poplatku ve výši 6 570,50 Kč žalobkyni (usnesení soudu prvního stupně z 14. 7. 2022, č. j. 10 C 344,2021-104, které nabylo právní moci 10. 8. 2022).

6. Soud prvního stupně rozhodl napadeným rozsudkem, vzal za prokázané následující skutečnosti: - mezi žalovanou jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo, první dne 8. 10. 2020 s předmětem díla: Rekonstrukce vodní nádrže v areálu [právnická osoba], [adresa], termín provedení díla byl sjednán po prodloužení dodatkem č. 2 na 30. 4. 2021, cena díla byla sjednána po navýšení dodatkem č. 1 na částku 1 413 746,89 Kč bez DPH. Druhá smlouva o dílo byla uzavřena 20. 1. 2021 s předmětem díla Likvidace sedimentů vytěžených v rámci rekonstrukce vodní nádrže, s termínem provedení díla do 23. 3. 2021, za cenu díla ve výši 617 055,35 Kč bez DPH. - Pokud jde o cenu díla, smluvní strany si ujednaly, že bude uhrazena postupně na základě dílčích faktur, přílohou každé faktury bude soupis skutečně provedených prací a dodávek a zjišťovací protokol schválený kontaktní osobou objednatele. Tyto listiny byly přílohou první, druhé i třetí faktury. - V první smlouvě, v čl. VIII bodě 6, si účastníci dohodli, že „Zhotovitel není bez předchozího výslovného písemného souhlasu objednatele oprávněn postoupit tuto smlouvu, ani převést jakákoliv práva či povinnosti vyplývající z této smlouvy na jakoukoliv třetí osobu“. V druhé smlouvě v čl. VIII bodě 8 si dohodli, že „Smluvní strany nejsou bez předchozího výslovného písemného souhlasu druhé smluvní strany oprávněny postoupit tuto smlouvu, ani převést jakákoliv práva či povinnosti vyplývající z této smlouvy na jakoukoliv třetí osobu“. - Žalované bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek zhotovitele na žalobkyni a žalovaná jej vzala 20. 1. 2021 na vědomí, jak potvrdila v listině Oznámení o postoupení pohledávek. Souhlas s postoupením pohledávek učinila na tomto Oznámení zaměstnankyně žalované, ekonomka [tituly před jménem] [jméno FO], která žalovanou jako podnikatele zastupovala. - Žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o faktoringové spolupráci dne 15. 9. 2015, žalobkyně a společnost [právnická osoba] se dle uvedené smlouvy dohodli na převodu pohledávek z předmětných pěti faktur ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni postupem dle smlouvy - oznámením faktur a přijetím pohledávek k postoupení ze strany žalobkyně. - Zhotovitel vyfakturoval žalované cenu díla pěti předmětnými fakturami (viz odst. 5), všechny obsahovaly cesní klauzuli o postoupení pohledávek žalobkyni. Pokud jde o právní hodnocení, soud prvního stupně nepovažoval za důvodnou námitku žalované o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně z důvodu smluvního ujednání o nemožnosti postoupení, které posoudil jako smluvní ujednání odpovídající zákazu postoupení smlouvy ve smyslu § 1895 o. z., nikoliv ve smyslu zákazu postoupení pohledávek ze zhotovitele na žalobkyni ve smyslu § 1881 odst. 1 o. z. Uzavřel, že k postoupení pohledávek na žalobkyni nebyl souhlas žalované nutný a k postoupení mohlo ve smyslu § 1879 o. z. dojít bez souhlasu dlužníka (žalované). I přesto, že nebyl souhlas žalované s postoupením pohledávky třeba, i tak byl dle soudu prvního stupně dán, a to souhlasem ekonomky žalované [tituly před jménem] [jméno FO] na Oznámení o postoupení pohledávky, když takové jednání žalovanou zavazuje ve smyslu § 430 a 431 o. z. Pokud žalovaná namítala zánik žalované pohledávky z důvodu jednostranného zápočtu z titulu nákladů za odstranění nedodělků zhotovitele ze dne 15. 11. 2021, tuto námitku soud prvního stupně vyhodnotil jako nedůvodnou s odkazem na to, že započítávaná pohledávka neexistuje, neboť žalovaná od smlouvy neodstoupila a současně uplatňuje náhradu škody za nedodělky, což bez odstoupení není možné, navíc by byla započítáváná proti pohledávce zhotovitele, který ji postoupil, nejedná se proto o vzájemné pohledávky. Soud prvního stupně proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (ve znění částečného zpětvzetí), přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jednotlivých fakturovaných částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle tohoto nařízení i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z každé z pěti faktur. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni. Náklady řízení specifikoval soudním poplatkem ve výši 17 071 Kč, přičemž zohlednil, že část soudního poplatku ve výši 6 570,50 Kč již byla žalobkyni vrácena, dále přiznal žalobkyni náklady na její právní zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Konkrétně odměnu za dva úkony právní služby (za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby) z tarifní hodnoty ve výši 472 823,80 Kč, tedy dvakrát 10 220 Kč ve smyslu § 7, § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Odměnu za pět úkonů právní služby z tarifní hodnoty 308 560 Kč, tj. pětkrát 9 540 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 citované vyhlášky (pětkrát účast u jednání soudu), sedm režijních paušálů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, náhradu za ztrátu času cestou k jednání soudu za deset půl hodin po 100 Kč za cestu k jednomu jednání, tedy celkem 5 000 Kč dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky, jízdné za cestu vlakem k pěti jednáním na trase [adresa] a zpět při ceně jízdenky za jednu cestu ve výši 306 Kč, z toho DPH ve výši 21 % ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 16 122 Kč, celkem 109 963 Kč.

7. Podle § 430 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází (odst. 1). Podnikatele zavazuje jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna (odst. 2).

8. Podle § 431 o. z., překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

11. Podle § 1884 odst. 1 o. z., dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné, musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

12. Podle § 1895 odst. 1 o. z., nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoliv ze stran převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tímto postoupením strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

13. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně ohledně uzavření dvou smluv o dílo dne 8. 10. 2020 a 20. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem a ohledně jejich podstatného obsahu, dále ohledně toho, že cena díla první, druhou a třetí fakturou (které zůstaly předmětem řízení) byla správně fakturována v souladu se smlouvami, tedy že k fakturám byly doloženy soupisy skutečně provedených prací a dodávek a zjišťovací protokoly stvrzené žalovanou, dále ohledně skutečnosti, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena smlouva o faktoringové spolupráci, na základě které převedla společnost [právnická osoba] svou pohledávku na zaplacení ceny díla z předmětných faktur na žalobkyni (viz odst. 6).

14. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování listinami založenými ve spise a zjistil následující: - Pohledávka z první faktury byla na žalobkyni postoupena ke dni 31. 3. 2021, pohledávka z druhé a třetí faktury ke dni 9. 4. 2021 (smlouva o faktoringové spolupráci, sestava pohledávek společnosti [právnická osoba] pro žalobkyni, žurnál postoupených pohledávek vyhotovených žalobkyní). - Ve smlouvách o dílo se její účastníci mimo jiné dohodli, že „...cena díla se považuje za uhrazenou okamžikem odepsání fakturované ceny díla z bankovního účtu objednatele, pokud objednatel uplatní nárok na odstranění vady díla ve lhůtě splatnosti faktury, není povinen až do odstranění vady uhradit cenu díla. Okamžikem odstranění vady díla začne běžet nová lhůta splatnosti faktury v původní délce“ (čl. IV. bod 8 první smlouvy o dílo, čl. IV bod 10 druhé smlouvy o dílo). - Na každé ze tří sporných faktur je uvedeno, že „…je fakturováno dle předmětné smlouvy o dílo…“, na každé z faktur je doložka ve znění „…dodavatel neodvolatelně oznamuje odběrateli, že pohledávku včetně příslušenství vyplývající z této faktury postoupil obchodní společnosti [Anonymizováno]. Platbu je proto nutné poukázat výhradně na účet [Anonymizováno] a.s., č. účtu [č. účtu] u [právnická osoba]. Dluh odběratele vyplývající z této faktury zaniká pouze jeho splněním společnosti [Anonymizováno] a.s…“ (faktura č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). - Dopisem ze dne 18. 1. 2021 označeným jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ (Oznámení) oznámil zhotovitel společnost [právnická osoba] žalované jako objednateli, že postoupil veškeré své peněžité pohledávky za žalovanou vzniklé od 18. 1. 2021 (tedy i budoucích) z jakýchkoliv dodávek zboží či jiných věcí, za zhotovení, úpravy či opravy díla, respektive z poskytnutí služeb, které již byly či budou uskutečněny postupitelem jako dodavatelem/poskytovatelem na společnost [Anonymizováno] (žalobce). Proto požadují, aby veškeré platby v souvislosti s uvedenými pohledávkami žalovaná poukazovala od uvedeného data výhradně na bankovní účet společnosti [Anonymizováno] č. [č. účtu] vedený u [Anonymizováno] a.s. Dále v tomto dopise požádala společnost [právnická osoba] žalovanou, aby jedno podepsané a datované vyhotovení uvedeného Oznámení zaslali zpět na adresu [Anonymizováno] jako potvrzení, že jim toto Oznámení bylo doručeno. Na spodní straně Oznámení je uvedená doložka, která byla předtištěna textem „…Potvrzujeme, že nám bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek, a že s postoupením výše uvedených pohledávek na [Anonymizováno] souhlasíme…“. Rukou je doplněno datum 20. 1. 2021, připojen otisk razítka žalované, podpis [jméno FO], k tomu rukou dopsáno [tituly před jménem] [jméno FO], ekonom firmy [Jméno žalované] (Oznámení o postoupení pohledávek z e dne 18. 1. 2021). - Oznámení o postoupení pohledávek totožného obsahu, mezi totožnými subjekty, bylo společností [právnická osoba] zasláno žalované již v předchozím období, konkrétně 26. 7. 2018, žalovaná s takovým oznámením souhlasila, jak vyplývá z následné emailové zprávy ze dne 3. 8. 2018 (oznámení o postoupení pohledávek z 18. 1. 2021, z 26. 7. 2018, email z 3. 8. 2018). - Investorem díla Rekonstrukce vodní nádrže v [Anonymizováno] (v rámci kterého byly uzavřeny předmětné smlouvy o dílo), bylo [právnická osoba], které uzavřelo smlouvu s žalovanou jako zhotovitelem. Žalovaná následně uzavřela předmětné smlouvy o dílo se společností [právnická osoba] Dle sdělení investora ze dne 28. 6. 2021 bylo dílo řádně předáno a se zhotovitelem (žalovanou) finančně vyrovnáno (emailová komunikace mezi zástupcem investora a zástupcem společnosti [právnická osoba] z 28. 6. 2021). - Žalovaná vystavila na vrub společnosti [právnická osoba] dne 26. 10. 2021 fakturu za stavební práce a náklady nutně vynaložené na dokončení díla, aby bylo způsobilé k předání investorovi, a další náklady na odstranění vad a nedodělků na částku 308 500 560 Kč. Dopisem ze dne 15. 11. 2021 žalobkyně oznámila společnosti [právnická osoba] jednostranný zápočet pohledávky z uvedené faktury vůči pohledávce z předmětných tří faktur (které zůstaly předmětem tohoto řízení) ve výši 308 560 Kč (jednostranný zápočet z 15. 11. 2021, faktura ze dne 26. 10. 2021). Až 28. 7. 2021, následně 26. 10. 2021 a 16. 11. 2021 (tedy několik měsíců po vystavení předmětných faktur na zaplacení díla) žalovaná jako objednatel u zhotovitele společnosti [právnická osoba] dopisem oznámila, že musela vynaložit náklady na vady (blíže nespecifikované) díla, aby bylo způsobilé předání investorovi, tyto náklady (blíže nespecifikované) celkem dle dopisu měly činit 308 560 Kč, zároveň v dopise ze dne 16. 11. 2021 oznámila započtení pohledávek výše uvedené. Existenci vad i započtení společnost [právnická osoba] písemně odmítla (písemná korespondence z uvedených dnů mezi účastníky).

15. Z ujednání v článku VIII. obou smluv o dílo dle názoru odvolacího soudu vyplývá vyloučení (zákaz) postoupení pohledávky na zaplacení ceny díla, když účastníci smlouvy si výslovně dohodli, že zhotovitel není bez předchozího výslovného písemného souhlasu objednatele oprávněn postoupit tuto smlouvu ani převést jakákoliv práva či povinnosti vyplývající z této smlouvy na jakoukoliv třetí osobu. Bez dalších prokázaných okolností by tedy postoupení předmětné pohledávky na zaplacení ceny díla ze zhotovitele na žalobkyni nebylo možné. V daném případě však z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná s postoupením takové pohledávky ze strany zhotovitele na žalobkyni souhlasila. Souhlas nepochybně vyplývá z doložky na Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2021, která je podepsána 20. 1. 2021 ekonomkou žalované, která výslovně potvrzuje doručení oznámení o postoupení pohledávek (i budoucích) ze zhotovitele na žalobkyni a s tímto výslovně souhlasila, takové jednání ekonomky žalované samotnou žalovanou zavazuje ve smyslu shora citovaných ustanovení o zastoupení podnikatele, podle názoru odvolacího soudu takové prohlášení ekonomky spadalo pod její činnost, i v případě překročení oprávnění ekonomky by takové jednání žalovanou zavazovalo, neboť ani zhotovitel, ani žalobkyně nemohla o případném překročení vědět, taková vědomost v řízení nebyla tvrzena ani prokázána. Ostatně obdobný souhlas s postoupením pohledávek byl prokázán již z období roku 2018, kdy takové oznámení o postoupení pohledávek bylo potvrzeno jinou pracovnicí, [jméno FO] ze sekretariátu žalované, jak vyplývá z emailu ze dne 3. 8. 2018, ani v tomto případě nebylo tedy Oznámení o postoupení pohledávek stvrzováno a odsouhlasováno přímo vedením žalované. Závěr o souhlasu s postoupením pohledávky dále podporuje prokázaná fakturace zhotovitelem, kdy předmětné faktury obsahují zcela zřetelně formulovanou cesní doložku, že pohledávky z faktur byly převedeny na žalobkyni a na její účet mají být uhrazeny. Předmětné faktury byly vystaveny dne 31. 3. 2021 a 9. 4. 2021. Žalovaná je nijak nerozporovala, ani do dne splatnosti nezpochybňovala kvalitu provedených prací. Na základě faktur, a to až v průběhu řízení, provedla žalovaná částečnou úhradu, zaplatila čtvrtou a pátou fakturu v plné výši (uvedené faktury obsahovaly totožnou cestní doložku), druhou fakturu uhradila částečně - ve výši 10 401,86 Kč, to vše 22. 11. 2021. Tyto částečné úhrady rovněž prokazují, že žalovaná byla s postoupením předmětných pohledávek na žalobkyni srozuměna, faktury uhradila na účet, který vyplývá z cesní doložky, stejně tak tento účet vyplývá z oznámení o postoupení pohledávek, které žalovaná odsouhlasila. Ve světle uvedeného, obrana žalované, že uvedené úhrady byly činěny omylem, vyznívají jako zcela účelové. Pokud žalovaná namítá, že souhlas s postoupením měl být dle smlouvy udělen předem a že se tomu tak nestalo, když souhlas byl udělen až 20. 1. 2021, přičemž postoupení proběhlo 18. 1. 2021 (jak žalovaná dovozuje z Oznámení), tato námitka je lichá. Dne 18. 1. 2021 bylo postoupení pohledávek oznámeno, a to včetně postoupení pohledávek vzniklých zhotoviteli vůči žalované v budoucnu, kdy pohledávky z předmětných tří faktur (vystavených dne 31. 3. 2021 a 9. 4. 2021) byly postoupeny právě až 31. 3. 2021 a 9. 4. 2021.

16. S ohledem na výše uvedené, kdy žalovaná předem souhlasila s postoupením předmětných pohledávek, došlo dle shora citovaných zákonných ustanovení k platnému postoupení pohledávek na zaplacení ceny díla z první a druhé faktury v plné výši, z třetí faktury ve zbývající částce po částečné úhradě, celkem tedy ve výši 308 560 Kč, ze zhotovitele na žalobkyni. S úhradou faktur se žalovaná dostala do prodlení dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, proto žalobkyni náleží ve smyslu § 1970 o.z. i zákonný úrok z prodlení, kdy požadovaná sazba úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni náleží v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. i náklady spojené s uplatněním pohledávky z každé z pěti předmětných faktur ve výši 1 200 Kč, celkem tedy 6 000 Kč. Ve výsledku byl tedy rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. věcně správný, a proto byl odvolacím soudem dle § 219 o. s. ř. potvrzen.

17. Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že žaloba by byla důvodná i v případě absence souhlasu žalované s postoupením pohledávek. V této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 27 ICdo 30/2022, který částečně vyjasňuje právní následky postoupení pohledávky v rozporu s ujednáním dlužníka a věřitele vylučujícím postoupení pohledávky. V této oblasti dosud nepanovala v teorii shoda, uplatňovaly se názory o absolutní neplatnosti, relativní neplatnosti, platnosti postoupení a vzniku odpovědnostního vztahu mezi postupitelem a dlužníkem, neúčinnosti postoupení pohledávky. Citované rozhodnutí řeší situaci, kdy postupník o zákazu postoupení pohledávky ujednaném mezi dlužníkem a věřitelem věděl, za takové situace je postoupení pohledávky neúčinné, a to dočasně, do doby, než s postoupením pohledávky udělí, třeba i konkludentně, dlužník souhlas. Z uvedeného rozhodnutí dle názoru odvolacího soudu lze dovodit, že v případě dobrověrného postupníka jeho ochrana převýší ochranu dlužníka a postoupení pohledávky bude účinné. V daném případě dobrá víra žalobkyně jako postupníka, která je dle § 7 o. z. presumována, nebyla zpochybněna. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně znala obsah smluv o dílo, když pohledávky vyplývající z předmětných faktur jí byly postupovány tím způsobem, že jí byly předkládány jednotlivé faktury zhotovitele a žalobkyně potvrzovala, které pohledávky, z kterých faktur považuje za postoupené.

18. Žalovaná v odvolacím řízení nebrojila proti závěru soudu prvního stupně o nemožnosti jednostranného zápočtu pohledávky ze dne 15. 11. 2021. Pouze nad rámec tedy odvolací soud uvádí, že tento závěr je správný. Tvrzená pohledávka žalované k zápočtu měla vzniknout na základě faktury vystavené žalovanou dne 26. 10. 2021, tato pohledávka tedy neexistovala v době postoupení pohledávky na zaplacení ceny díla na žalobkyni (31. 3. 2021 a 9. 4. 2021), nejednalo se proto o vzájemnou pohledávku způsobilou k započtení ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z., k platnému započtení proto nemohlo dojít. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalovaná postupem vyplývajícím ze zákona či ze smluvních ujednání řádně uplatnila vady, konkrétní vady z korespondence účastníků ani nevyplývají, nebylo tedy prokázáno, že by žalované vznikla jakákoliv práva z vadného plnění. Kvalitu díla začala žalovaná zpochybňovat až několik měsíců po fakturaci, přitom z emailu investora z června 2021 vyplývá, že dílo bylo v pořádku předáno, investor se o jakýchkoli vadách nezmiňuje.

19. Pokud jde o výrok II. napadeného rozsudku o náhradě nákladu řízení, pak soud prvního stupně s výhradou uvedenou níže náklady řízení správně specifikoval a vyčíslil (viz odst. 6). Nesprávně postupoval soud prvního stupně, pokud do nákladů řízení žalobkyně započetl DPH z cestovného právního zástupce žalobce k jednáním soudu, cesty k jednání učinil právní zástupce žalobkyně prostřednictvím vlakové přepravy dle doložených jízdenek, kdy v ceně jízdenky je již DPH započítána. Soud prvního stupně DPH vyčíslil v částce 16 122 Kč, správně měla být DPH počítána pouze z odměn, režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas, činí tak celkem 15 800,40 Kč. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně před soudem prvního stupně tak činí částku 109 641,40 Kč. V tomto smyslu odvolací soud dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II. napadeného rozsudku.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně, žalované tedy byla uložena povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení vynaložených žalobkyní. Žalobkyni vznikly náklady na právní zastoupení vypočtené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., účinné ke dni poskytnutí jednotlivých úkonů právní služby, a to odměna za dva úkony právní služby po 9 540 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 31. 7. 2023, účast na jednání odvolacího soudu 14. 1. 2025) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d/, g/ citované vyhlášky, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, jeden ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání v délce dvanáct půl hodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 citované vyhlášky, z uvedeného DPH dle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 4 542,30 Kč, dále cestovné za cestu vlakem z [adresa] a zpět ve výši 448 Kč, celkem náklady řízení žalobkyně činí částku 26 620,30 Kč.

Poučení