28 CO 174/2021 - 555

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti: RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., [datum narození] bytem [adresa] vedlejší účastnice na straně žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. dubna 2021, č. j. 4 C 30/2019-199, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku III. tak, že výše přiměřené náhrady činí 1 142 000 Kč; ve výroku I., II. a ve zbývající části výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 752,50 Kč a odvolacího řízení ve výši 16 914,50 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny nahradit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi společně a nerozdílně náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 752,50 Kč a odvolacího řízení ve výši 16 914,50 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (dále jen„ dům“), pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemků p. [číslo] p. [číslo], (dále jen„ zahrada“), vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“, výrok I.), že se nemovitosti přikazují do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II.), že je žalobce povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu 866 667 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), že je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení 120 807,50 Kč k rukám zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), a že je žalovaná povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení 3 505 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem s tím, že dlouhodobě špatné vztahy účastníků mu brání v jejich užívání, a navrhl přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Žalovaná nabyla podíl na nemovitostech o velikosti 1/6 na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od své matky. S navrženým způsobem vypořádání nesouhlasila, požadovala rozdělení domu na dvě bytové jednotky či přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví nebo oddělení zahrady a její přikázání do jejího vlastnictví, zbývající část nemovitostí pak žalobci. Žalovaná také namítala neplatnost darovací smlouvy ze dne [datum], na základě které žalobce získal podíl o velikosti 2/6 3. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 5/6, který nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (3/6) a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené se svou matkou [jméno] [příjmení] (2/6). Žalovaná vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 1/6, který nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], uzavřené se svou matkou, sestrou žalobce. Darovací smlouvy datované dnem [datum] byly dvě, v první z nich byly nemovitosti neúplně specifikovány, neboť chybělo označení domu, na základě této smlouvy bylo vedeno u katastrálního úřadu vkladové řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo], návrh byl vzat zpět. Druhá smlouva téhož data již byla perfektní, na jejím základě došlo ve vkladovém řízení vedeném pod sp. zn. V [číslo] [rok] k vkladu práva s účinky ke dni [datum]. Vztahy mezi účastníky jsou špatné, do nemovitostí neinvestují, tyto chátrají. Žalobce podával [datum] a [datum] vysvětlení na Policie ČR týkající se zpřístupnění nemovitostí právní předchůdkyni žalovaném (své sestře), a dále byl na základě jejího oznámení prověřován Policií ČR pro podezření z podvodného převedení nemovitostí, věc byla založena bez dalšího opatření. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o nabytí dodatečně zjištěného majetku po [jméno] [příjmení], která byla matkou žalobce a právní předchůdkyně žalované, tito nabyli dědictví každý jednou polovinou, rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce právní předchůdkyni žalované e-mailem z [datum] ke smírnému vyřešení věci a odkoupení jejího podílu, což bylo odmítnuto. Dále vyzvala žalovaná žalobce dopisem z [datum] k zpřístupnění nemovitostí. Obvyklá cena nemovitostí činí 5 200 000 Kč, oddělení zahrady by bylo v budoucnu možné pouze po úpravě pozemků obklopujících dům tak, aby kolem zůstal zachován dostatečný prostor, část zahrady se navíc nachází pod stávající stavbou garáže. Oba účastníci disponují na svých účtech dostatečnou částkou k zaplacení přiměřené náhrady druhému z účastníků.

4. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle občanského zákoníku č 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), konkrétně vycházel z § [číslo], § [číslo], § 1144 a § 1147 o. z. a uzavřel, že darovací smlouva, na jejímž základě nabyl žalovaný vlastnictví k podílu 2/6 na nemovitostech, není neplatná, neboť rozhodná je vůle smluvních stran, důvodem neplatnosti není shoda v datu obou v řízení zkoumaných darovacích smluv. Soud prvního stupně neshledal důvody pro nevyhovění požadavku na zrušení spoluvlastnictví, rozdělení domu na jednotky měl vzhledem k dlouhodobě špatným vztahům mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalované a nyní i žalovanou, které vedou i k neshodám ohledně investic do nemovitostí, za kontraproduktivní. Rozdělení domu by si investice zcela jistě vyžádalo, účastníci by se však na nich zjevně nedokázali dohodnout ani v budoucnu, stejně tak jako na opravách a nezbytných nákladech na provoz domu. K požadavku žalované na oddělení zahrady soud prvního stupně uvedl, že nemovitosti tvoří funkční celek, zahrada a možnost jejího užívání slouží k účelnému využití domu a zlepšují komfort bydlení, tj. zahrada by měla sdílet stejný osud jako zbývající část nemovitostí. Pro jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobce svědčí podle názoru soudu prvního stupně zejména velikost jeho podílu, žalobce má o přikázání zároveň zájem, a je solventní k vyplacení přiměřené náhrady žalované v částce podle znaleckého posudku a velikosti jejího podílu ve výši 866 667 Kč. Na straně žalobce shledal soud prvního stupně také silnější rodinnou vazbu (je synem původní vlastnice, žalovaná„ jen“ její vnučkou) a nemovitosti účelněji využije pro trvalé bydlení, na rozdíl od žalované, která v nich hodlá pouze přespávat, aby nemusela dojíždět do zaměstnání v [obec] z bydliště v [obec].

5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal je plně úspěšnému žalobci. Za účelně vynaložené náklady žalobce považoval náklady na zaplacení soudního poplatku 7 000 Kč, zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnu ve výši 11 780 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 866 667 Kč podle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za celkem 7 a půl úkonu (převzetí a příprava zastoupení, sepis jednoduché výzvy, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum], [datum] a [datum] v trvání přes dvě hodiny), paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (19 057,50 Kč), tedy celkem 120 807,50 Kč. Při určení výše náhrady nákladů státu vycházel soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. z celkového neúspěchu žalované, proto jí uložil povinnost k zaplacení plné náhrady nákladů řízení státu placených z rozpočtových prostředků ve výši 3 505 Kč.

6. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná. Namítala, že darovací smlouva ze dne [datum] je neplatná, neboť ji dárkyně [jméno] [příjmení] po odstranění vad specifikace předmětu převodu nepodepsala. Žalovaná také nesouhlasila se způsobem vypořádání spoluvlastnictví, oddělením zahrady by podle jejího názoru nedošlo ke zhoršení užitnosti a funkčnosti zbývající části nemovitostí. Nespatřuje problém v tom, že by s žalobcem byli sousedy. Žalovaná by si chtěla na zahradě postavit dům a přestěhovat se do něj, v [obec] začala pracovat jen proto, aby se mohla denně starat o babičku, dojíždění ji finančně zatěžuje. Dodala, že na zahradu je přímý vstup z obecního pozemku. Podle názoru žalované bylo také pominuto, že ona v domě bydlela až do své dospělosti, tj. má k nemovitostem citový vztah. Poukazovala také na to, že žalobce od roku [rok] užíval nemovitosti podle svého, tj. je to on, kdo závažným způsobem narušil a stále narušuje spoluvlastnické vztahy, dokonce se nedávno pokusil napadnout otce žalované, zavinění velmi špatných vztahů je tedy výhradně na žalobci. Žalovaná také vytýkala žalobci, že se nikdy nevyjádřil k „ podvodnému jednání“, že podíl na nemovitostech o velikosti 2/6 měla zdědit její matka, respektive [jméno] [příjmení] jí je chtěla darovat, o čemž žalobce věděl a chtěl jí v tom zabránit a„ přiměl“ babičku (tj. [jméno] [příjmení]) k podpisu darovací smlouvy. Žalovaná měla dále za to, že žalobce [jméno] [příjmení] z nemovitostí vlastně vystěhoval. Nesouhlasila také s nákladovými výroky, za okolností tohoto případu by si dle žalované každý z účastníků měl nést své náklady sám. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V podání ze dne [datum] žalovaná navrhovala aktualizaci znaleckého posudku, neboť v mezidobí se cena nemovitostí podstatně zvýšila, deklarovala, že je připravena nést náklady na vznik bytových jednotek nebo na oddělení zahrady. 7. [ulice] účastnice na straně žalované v odvolacím řízení uvedla, že na výsledku řízení má právní zájem, neboť je hlavní dědic po své matce, včetně rodinného domu vedlejší účastnice, který postavila její babička [jméno] [příjmení]. Žalobce ji podvodem připravil o celé dědictví po mamince, resp. o 2/6 nemovitostí v [část obce], a zároveň tak poškodil její dceru (žalovanou), které všechny své podíly darovala. Dodala, že vše, co žalobce uvádí, jsou lži. Babičku odvezli, donutili ji podepsat darovací smlouvu, ona s ní mohla do té doby mluvit jen dvakrát, a to za přítomnosti jejího bratra (žalobce). Teď už vidí, proč to žalobce dělal, aby dělat podvody.

8. Žalobce k odvolání uvedl, že rozdělení nemovitostí, ani oddělení zahrady dobře možné, a to pro velmi špatné vztahy účastníků, když např. jen v době po předání klíčů došlo k odcizení upomínkových předmětů na matku žalobce. Oddělení zahrady by navíc zhoršilo komfort užívání domu, který je velký, je koncipován k bydlení dvou rodin, tj. je třeba i tomu odpovídající zahrada. Žalobce se snaží ve věci spoluvlastnictví dohodnout již od roku [rok], žalovaná však neustále mění požadavky, což žalobce považuje za spekulativní. Žalobce také odmítl veškerá nařčení ze strany žalované týkající se darovací smlouvy a chování vůči jeho matce. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro částečnou změnu rozsudku soudu prvního stupně.

10. Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle pravidel obsažených v § [číslo], § 1144 a § 1147 o. z. Zároveň je třeba zabývat se námitkami žalované ve vztahu k jí tvrzeným důvodům neplatnosti darovací smlouvy datované [datum], na základě které byl proveden vklad vlastnického práva žalobce ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech o velikosti 2/6.

11. Žalovaná už v řízení před soudem prvního stupně tvrdila, že při darování podílu 2/6 žalobci mohlo dojít ke spáchání podvodu a že [jméno] [příjmení] darovací smlouvu, na základě které bylo vloženo vlastnické právo žalobce k 2/6 nemovitostí do katastru nemovitostí, nepodepsala. Vzhledem k nedostatečnému poučení ze strany soudu prvního stupně poskytl žalované poučení dle § 118a o. s. ř. odvolací soud, a to o nutnosti tvrdit a prokázat, v čem konkrétně spočíval omyl [jméno] [příjmení] při podpisu darovací smlouvy datované [datum], jakým konkrétním jednáním a jakou osobou a kdy měl být tento omyl vyvolán, dále co způsobilo nedostatek vůle [jméno] [příjmení] k podpisu téže smlouvy, jakým konkrétním jednáním ji žalobce k podpisu přiměl, a o potřebě navrhnout důkazy k tvrzením týkajícím se podpisu darovací smlouvy.

12. Žalovaná v návaznosti na shora uvedená poučení tvrdila, že její prarodiče [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] již v minulosti žalobci darovali rodinnou firmu, takže z toho je zjevné, že nemovitosti (podíl na nich) měla obdržet její matka [jméno] [příjmení]. Žalobce se o svou matku nestaral, naopak jí intenzivně pomáhali rodiče žalované i ona sama. Žalovaná se o babičku starala, včetně zajišťování její léčby a doprovodu k lékařům, dokonce s ní v domě i bydlela. Na začátku [anonymizováno] [rok] si [jméno] [příjmení]„ nechala od žalované připravit listinu vyjadřující její vůli“ darovat podíl na nemovitostech její matce a tuto podepsala, své přání ještě [datum] sepsala vlastnoručně. Další darovací listinu nalezla matka žalované [datum] ve své oblíbené knize Pohádka máje, kam ji [jméno] [příjmení] založila. Žalobce se o této vůli [jméno] [příjmení] dozvěděl [datum], využil toho, že rodiče žalované odjeli až do Vánoc řešit granty do zahraničí a sama žalovaná nastupovala na stáž do nemocnice Na [obec], a babičku v [anonymizováno] [rok] donutil z domu se odstěhovat,„ zbavil ji svobody“ a rodině žalované s ní znemožňoval kontakt. Žalovaná také tvrdila, že celé rodině, včetně žalobce, bylo známo, že se [jméno] [příjmení] léčila na [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] paměti. Proto si psala deník, který žalovaná našla [datum], z něhož je tato její léčba zřejmá, je zřejmé i to, že jí byly předepsány léky, tyto však neužívala. Žalovaná také tvrdila, že žalobce přiměl [jméno] [příjmení] [datum] k podpisu darovací smlouvy a o absenci její vůle svědčí fakt, že pokud by mu chtěla podíl na nemovitostech skutečně darovat, tak mohla po upozornění z katastrálního úřadu na chyby ve smlouvě tyto opravit, což se ale nestalo. Podle žalované její babička žádnou darovací smlouvu nepodepsala, nebyl k tomu důvod, aby tak ze svobodné vůle učinila vůči žalobci, darovací smlouva byla vypracovaná bez jejího vědomí a vůle. [jméno] [příjmení] odmítla s žalobcem darovací smlouvu podepsat, proto ji tento musel„ zfalšovat“. Podvodné jednání žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je podle názoru žalované zjevné již jen ze samotných listin předložených katastrálnímu úřadu, žalobce byl veden snahou obohatit se na úkor matky žalované, měl by být stíhán za podvod, křivá svědectví a ovlivňování třetích osob, když zmanipuloval i soudem ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná rovněž tvrdila, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a pracovnice katastrálního úřadu v [obec] s předmětnými listinami manipulovali, a pokud byla z podnětu její matky věc šetřena Policií ČR, tak nebylo postupováno řádně. K prokázání svých tvrzení navrhla důkaz rozhodnutími vydanými v dědických řízeních týkajících se jejího dědy a babičky [jméno] [příjmení], korespondencí vedenou v rodině k vodnému, stočnému a spotřebě elektřiny v domě, listinami psanými k darování podílu její matce rukou babičky, jejím deníkem a lékařskými zprávami z [datum] a [datum], fakturou k vodovodním rozvodům, úředními záznamy o podání vysvětlení žalobcem na Policii ČR, videozáznamy z [datum] (k prokázání toho, že žalobce nedovolil rodině žalované s babičkou o samotě hovořit), listinami ze spisu katastrálního úřadu v [obec], korespondencí mezi žalobcem a matkou žalované či jejími zástupci, komunikací s notářkou, Policií ČR a pracovnicí katastrálního úřadu, korespondencí mezi [jméno] [příjmení] a matkou žalované ze dne [datum], [datum] a [datum], zprávou ČAK ke kárnému řízení vedenému proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřovací knihou Mgr. [jméno] [příjmení], spisem Policie ČR sp. zn. [anonymizováno] [číslo], výpovědí [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobce a žalované. Žalovaná také tvrdila, že jí a její rodině žalobce zabavil věci, které jsou uzamčeny v domě, kam nemá žalovaná přístup. Žalobce tyto věci odcizil, zabavil a zničil, žalovaná proto podala na něj, jeho manželku a syna [datum] oznámení o skutečnostech nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin. Upozorňovala také na to, že se žalobce o nemovitosti nestará a tyto chátrají. Dodala, že nikdy nebrojila a nebrojí proti zrušení spoluvlastnictví, má nadále zájem o nemovitosti jako celek či, vyčlenění bytové jednotky nebo oddělení zahrady.

13. Žalobce označil tvrzení žalované za nepravdivá a spekulativní tvrzení a smyšlené konstrukce, tvrdil, že [jméno] [příjmení] nikdo k sepisu a podpisu darovací smlouvy nenutil či nenabádal. O jmenovanou se starala prakticky výhradně manželka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], která ji denně navštěvovala, matka žalované jí pouze občas telefonovala a žalovaná rozhodně s [jméno] [příjmení] v domě nebydlela. Matka žalobce v [anonymizováno] [rok] nastydla, proto ji žalobce vzal s jejím souhlasem do své domácnosti, kde ze své vůle zůstala i poté, byla tam spokojená a byla ráda, že již nebydlí sama. Pobyt matky žalobce v jeho domácnosti byl z podnětu jeho sestry [jméno] [příjmení] opakovaně prověřován Policií ČR i orgány sociální péče, [jméno] [příjmení] vždy stěhování do domácnosti [jméno] [příjmení] odmítla s tím, že je u syna spokojená. Pokud by [jméno] [příjmení] hodlala darovat podíl na nemovitostech sestře žalobce, ten by toto akceptoval jako její rozhodnutí. Žalobce vždy spolupracoval s Policií ČR v rámci šetření vyvolaných jeho sestrou, dokonce zbavil Mgr. [jméno] [příjmení] mlčenlivosti. Při sepisu první darovací smlouvy se tento pouze dopustil chyby v označení nemovitostí, chyběl dům, proto došlo ke zpětvzetí návrhu na vklad práva a následně k zahájení nového vkladového řízení na základě opravené darovací smlouvy. [jméno] [příjmení] obě darovací smlouvy četla a podepsala je před žalobcem a Mgr. [jméno] [příjmení]. Podle názoru žalobce ji k darování vedlo naléhání [jméno] [příjmení] a žalované ohledně majetku. K darování„ rodinné firmy“ (pěstování malého množství roubovaného ořešáku) a zchátralé památkově chráněné chalupy se zahradou ve špatném stavu došlo proto, že žalobce byl schopen zajistit finanční prostředky na opravu i pronájem potřebně velkého pozemku. Přesto se žalobce, jako kompenzaci za toto darování, vzdal v dědickém řízení po otci podílu o velikosti 1/6 na nemovitostech ve prospěch své sestry, matky žalované. Žalobce nadále požaduje přikázání nemovitostí do svého vlastnictví s tím, že oddělení zahrady by narušilo nemovitosti jako funkční celek, takovému postupu (stejně tak jako rozdělení domu na jednotky) brání také konfliktní vztahy účastníků.

14. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

18. Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

19. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud odkazuje. Odvolací soud doplnil i s ohledem na reakci žalované na poučení odvolacím soudem dokazování a dospěl k závěru, že obrana žalované týkající se nedostatků darovací smlouvy jako nabývacího titulu žalobce ve vztahu k ideální 2/6 nemovitostí není důvodná.

20. Darovacími smlouvami, ověřovacím prohlášením a zprávou katastrálního úřadu bylo prokázáno, že vklad vlastnického práva žalobce k ideálním 2/6 nemovitostí byl proveden pod V [číslo] v řízení zahájeném [datum], a to na základě darovací smlouvy datované [datum], která byla jako dárkyní podepsána [jméno] [příjmení], jejíž podpis ověřil advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], řízení o vkladu vlastnického práva na základě darovací smlouvy ze stejného data bylo vedeno pod V [číslo] a bylo [datum] zastaveno pro zpětvzetí návrhu poté, co katastrální úřad zaslal výzvu k doplnění s ohledem na chybějící označení domu. Předložené darovací smlouvy souhlasí dle sdělení katastrálního úřadu s listinami předloženými s návrhem na vklad, ověření podpisu dárkyně [jméno] [příjmení] je uvedeno přímo v textu smlouvy. Razítko advokáta je na smlouvě vložené do katastru s adresou [adresa], na smlouvě předložené s návrhem, který byl vzat zpět, s adresou [adresa]. Razítko advokáta s adresou [adresa]. Katastrální úřad sdělil, že spisy [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] [rok] již byly skartovány. K návrhu na vklad učiněný [datum] byla připojena plná moc pro advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako zmocnitel je uvedena [anonymizováno] [ulice], plná moc je ručně označena datem [anonymizováno] a předtištěným„ [rok]“.

21. Zprávami České advokátní komory bylo v odvolacím řízení prokázáno, že vzhledem k tomu, že žalovaná podala stížnost na jednání advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ke kterému mělo dojít v letech [rok] a [rok], nemohla se takovým jednáním kontrolní rada již zabývat, a že Mgr. [jméno] [příjmení] měl evidováno sídlo na adrese [adresa] JUDr. [jméno] [příjmení] policii v [anonymizováno] [rok] sdělil, že si na záležitost přípravy smlouvy mezi žalobcem a jeho matkou po 13 letech již nepamatuje, žádné podrobnosti neví, uplynula také lhůta pro skartaci příručních spisů; v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] měl sídlo na adrese [adresa], od [anonymizováno] [rok] na adrese [adresa], na obou adresách ale krátký čas působil paralelně, na jím vystavených listinách mohou být obě adresy.

22. Z dopisu datovaného [datum] bylo zjištěno, že jím [jméno] [příjmení] sděluje své matce, že se dozvěděla o převodu podílu na nemovitostech na žalobce, že byl slíben jí a že jí jej matka v minulosti už darovala. Upozorňuje na to, že se o matku starala a zajišťovala jí lékařskou péči, jen kvůli ní tato nemá dluhy, že zařídili i rozvod vody a že si nedovede vysvětlit, proč matka takto naložila s jejím dědictvím, které jí vlastně náleží po její babičce. Z dopisu datovaného [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] mimo jiné vyčítá své matce, že„ vše rozdala a jí nedala nic“, že svěřuje klíče od peněz švagrové a této více věří než své dceři. Fakturou [číslo] bylo v odvolacím řízení prokázáno, že byla vystavena na odběratele [jméno] [příjmení], předmětem činnosti byla instalace rozvodů, celková cena 5 550 Kč.

23. Z dopisů datovaných [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že jsou adresovány žalobci, pisatelem je [jméno] [příjmení], která mu vytýká zištné získání podílu na nemovitostech, odvezení maminky do [anonymizováno], zabránění v užívání jejího podílu na nemovitostech, zabavení jejich věcí, požaduje setkání s matkou, umožnění užívání nemovitostí, předání klíčů a vydání věcí. Z dopisu datovaného [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalobce vůči adresátce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v reakci na předžalobní výzvu popisuje, jak je který prostor v domě užíván, souhlasí se spoluužíváním WC, chodby, pozemků, sklepu i předsklepí [jméno] [příjmení] s tím, že prostory jsou přístupné a jmenovaná dlouhodobě užívá pokoj [číslo] pokud vyměnil zámek u kuchyně v roce [rok], stalo se tak na žádost matky poté, co [jméno] [příjmení] s dcerami odvezla z domu cennosti.

24. Z rukou psané listiny datované [datum] bylo zjištěno, že obsahuje text„ Daruji své dceři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], celý svůj podíl na nemovitosti [adresa] (na domě, garáži a přilehlém pozemku) [jméno] [příjmení]“. Z rukou psané listiny datované [datum] bylo zjištěno, že obsahuje text„ Přeji si, aby mé dvě šestiny domu [číslo] dostala má dcera [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]“.

25. Darovací smlouva, na základě které byl vklad práva ve prospěch žalobce proveden, obsahovala všechny náležitosti, včetně správné specifikace nemovitostí, kterých se převod spoluvlastnického podílu týkal (§ 5 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2007). Na této listině je vlastnoruční podpis dárkyně i obdarovaného, stejně tak jako prohlášení o pravosti podpisu, které splňuje náležitosti § 25a odst. 1, odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 8. 2009. Ze zjištěných skutečností také plyne, že právní předchůdkyně žalované, [jméno] [příjmení], věděla už v roce [rok] o tom, že podíl na nemovitostech její matka žalobci darovala a že šlo o její vůli, darování opakovaně už v letech [rok] až [rok] vytýkala své matce i bratrovi (žalobci), nezpochybňovala přitom vůli své matky a její projev, s darováním však nesouhlasila, neboť měla za to, že podíl na nemovitostech jí matka již písemně darovala a že převod neodpovídá rovnoměrnému (či dle jejího přesvědčení spravedlivému) rozdělení majetku mezi sourozence (děti [jméno] [příjmení]). Sepis listin, v jejichž textu [jméno] [příjmení] matce žalované podíl na nemovitostech daruje nebo vyjadřuje vůli o tom, aby je matka žalované nabyla, nevedl k pozbytí vlastnictví [jméno] [příjmení], neboť darovací smlouva mohla dle § 133 odst. 2 tehdy účinného občanského zákoníku nabýt účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí, který není ani tvrzen. Dokládané přání [jméno] [příjmení] nemohlo být zohledněno ani v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], neboť jak vyplývá z usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 24. 9. 2008, č. j. 80 D 967/2008, v době úmrtí disponovala jen majetkem nepatrné hodnoty, který byl vydán žalobci jako vypraviteli pohřbu, a dále, jak je zřejmé z protokolu ze dne [datum], movitými věcmi v domě, který byl rozdělen mezi dědice – žalobce a matku žalované, [jméno] [příjmení].

26. K závěru o zfalšování listin nevede ani zjištění o rozdílných adresách na razítku advokáta na darovacích smlouvách. To mohlo být totiž způsobeno také paralelním užíváním kanceláře na dvou adresách v přechodném období (a tomu odpovídajících razítek), které [anonymizováno] [příjmení] potvrdil. S tím koresponduje otisk razítka s adresou evidovanou až od [datum] již na návrhu na vklad podaný [datum]. Pokud došlo k podpisu dárkyně a jeho ověření až počátkem roku 2007 a původní datum uzavření darovací smlouvy bylo v textu zavkladované smlouvy ponecháno, nevede taková nepřesnost k neplatnosti smlouvy, účinky převodu nastávají vždy až ke dni zahájení vkladového řízení.

27. Nelze učinit závěr ani o jiných nedostatcích vůle nebo jejího projevu na straně [jméno] [příjmení]. Ve zprávě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], obsažené ve spisu Policie České republiky vedeném na základě oznámení [jméno] [příjmení] o„ podvodném převedení nemovitostí“ učiněném dne [datum], je k pacientce [jméno] [příjmení] uvedeno, že provedla její orientační psychologické vyšetření a shledala, že tato je plně orientovaná místem, časem i osobou a její [anonymizováno] funkce jsou bez deficitu. Ve věci nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání [anonymizováno] činu, úkony [anonymizováno] řízení nebyly zahájeny. K tvrzení žalované o tom, že [jméno] [příjmení] byla [anonymizováno] léčena pro [anonymizována dvě slova] stavy a [anonymizována dvě slova], a že neužívala předepsanou medikaci a že to bylo žalobci známo, je třeba dodat, že tato tvrzení uplatnila žalovaná až v odvolacím řízení, přestože byla soudem prvního stupně řádně poučena dle § 119a odst. 1 o. s. ř. a nejde o skutečnosti, které by nově vznikly po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně nebo které by z jiného důvodu byly přípustným odvolacím důvodem dle § 205a o. s. ř.

28. Vady vůle neplynou ani z obsahu„ deníku“ [jméno] [příjmení]. Pod návěštím [rok] je první záznam datován [anonymizována dvě slova], mezi daty jsou prodlevy od několika měsíců do několika dní, záznamy jsou psány různými rukopisy, týkají se oblečení, medikace, počasí. Záznamy k datům [anonymizováno]., [anonymizováno]., [anonymizována dvě slova]. obsahují jen označení dne v týdnu a údaj o počasí, následuje záznam označený„ Pondělí“, pod ním je„ Evině“ a dále„ 1. Popletla jsem prášky, tak [jméno] mi je bude chodit každý den dávat.

2. Přivezte mi nebo pošlete ty klíče, takhle nemůžu vůbec ven do krámu.“. K datům [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. je připojeno jen označení dne v týdnu, k 7. 11. ještě„ babička“. Následuje záznam o medikaci a délce řemínku pro šicí stroj, poté jen datum [anonymizována dvě slova]. a údaj„ vodoměr [anonymizována dvě slova]“.

29. Ze zjištěných skutečností nelze dovozovat ani nátlak na [jméno] [příjmení] ze strany žalobce nebo omezování její svobody ze strany žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení], jejíž otec spolu s [jméno] [příjmení] původně vlastnil nemovitost (její rodina užívala patro, [jméno] [příjmení] přízemí domu) uvedla v rámci vyšetřování policie, že když se zhoršil zdravotní stav [jméno] [příjmení], tak si ji žalobce vzal k sobě domů, do té doby za ní jezdil on i jeho manželka, vozili jí jídlo, manželka žalobce se o [jméno] [příjmení] starala i jinak, [jméno] [příjmení] za matkou dojížděla do doby, kdy byla ještě soběstačná. Tvrzení žalobce o tom, že matku [jméno] [příjmení] vzal koncem roku [rok] k sobě, protože nastydla a necítila se dobře, odpovídá i zpráva vystavená dne [datum] Oblastní nemocnicí [právnická osoba], urgentní chirurgický příjem, o tom, že pacientka [jméno] [příjmení] byla ošetřena pro bolesti v dolní části zad po nastydnutí a inkontinenci moči, bylo vyloučeno čerstvé [anonymizováno], konstatován [příjmení] [jméno] chronický, a byla odeslána k [anonymizováno] vyšetření. Nedostatek svobodné vůle nebo omyl nedovozuje odvolací soud ani z přesvědčení žalované, že babička [jméno] [příjmení] neměla žádný důvod žalobci podíl na nemovitostech darovat. V tomto směru je třeba dodat, namítané skutečnosti směřují zejména k možnému omylu v pohnutce. Takový omyl však nemá na platnost smlouvy vliv, neboť pohnutka se součástí právního úkonu v dané věci nestala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 1237/2004).

30. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo v odvolacím řízení prokázáno, že [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající převedli na žalobce jako kupujícího podíl ve výši 3/6 na nemovitostech, návrh na vklad práva pro žalobce na základě této smlouvy do katastru nemovitostí byl podán [datum].

31. Z usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19. 8. 2004 ve věci sp. zn. 80 D 539/2004 bylo zjištěno, že bylo vydáno v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] nabyla na základě dohody dědiců (jimiž byli dále žalobce a [jméno] [příjmení]) podíl o velikosti 1/6 na nemovitostech, vyjma tohoto podílu na garáži, který nabyl žalobce.

32. Odvolací soud nevycházel z dopisu ze dne [datum], neboť tento byl žalobcem předložen v kopii, žalovaná rozporovala pravost a správnost této listiny a žalobce nenavrhl jiný důkaz k prokázání v dopise uvedených skutečností s tím, že jej předložil pouze k dokreslení rodinných vztahů. Ze sdělení ze dne [datum] a e-mailové korespondence ze dne [datum] a [datum] nezjistil odvolací soud žádné relevantní skutečnosti. Odvolací soud nedoplnil dokazování dalšími důkazy navrženými žalovanou, neboť šlo o důkazy k prokázání skutečností, které nebyly v dané věci právně relevantní (výslech žalované a její matky a videozáznam z [datum] k prokázání tvrzení, že [jméno] [příjmení] slíbila nemovitosti darovat matce žalované a že žalovaná a její matka o [jméno] [příjmení] pečovaly a že jim v prosinci [rok] nebylo umožněno s ní hovořit) nebo byly navrženy k tvrzením, která přes poučení poskytnuté odvolacím soudem nebyla dostatečně konkrétní (výslech [anonymizováno] [příjmení] k prokázání„ podvodného jednání“), či k prokázání skutečností, které k závěru o tom, že žalobce [jméno] [příjmení] k uzavření smlouvy„ přiměl“ nebo ji„ uvedl v omyl“, nejsou dostatečné, neboť šlo prokázání skutečností, ze kterých žalovaná mylně takové závěry dovozuje (projev vůle nemovitosti darovat matce žalované založený do její oblíbené knihy a způsob zájmu a péče o [jméno] [příjmení] ze strany jejích potomků).

33. Odvolací má i po doplnění dokazování za to, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí s podílem 5/6, a to na základě darovací smlouvy datované [datum] a kupní smlouvy z [datum], žalovaná je spoluvlastníkem nemovitostí s podílem 1/6, který nabyla od své matky, sestry žalobce.

34. Jak správně konstatoval soud prvního stupně, žalobce nemůže být podle § 1140 o. z. nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, má tedy právo dožadovat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem.

35. Oba účastníci navrhovali přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví toho kterého z nich, žalovaná alternativně požadovala rozdělení domu na jednotky či oddělení zahrady.

36. Reálné rozdělení nemovitostí, včetně rozdělení na bytové jednotky, je skutečně primárním způsobem vypořádání. Avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Podle názoru odvolacího soudu reálné rozdělení není dobře možné, přestože žalovaná proklamovala, že ponese náklady spojené s vytvořením bytových jednotek, neboť mu brání dlouhodobě konfliktní vztahy účastníků, včetně vysoce konfliktních vztahů v jejich širších rodinách, které byly v řízení nepochybně zjištěny. Žalovaná osočuje žalobce minimálně v tomto řízení ze spáchání řady trestných činů, Ze spisu Policie České republiky sp. zn. KRPS [číslo] bylo zjištěno, že byl veden na základě oznámení [jméno] zelené o„ podvodném převedení nemovitostí“ ze dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 17. 5. 2021, č. j. 13 C 164/2020-118, bylo prokázáno, že byl vydán v řízení vedeném žalobkyní [jméno] [příjmení] proti současnému žalobci o zaplacení 69 053 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení z důvodu užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu. Z oznámení ze dne [datum] a z jeho doplnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná podala [datum] na Policii ČR, Obvodní oddělení Mladá Boleslav, oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestního činu na žalobce, jeho manželku a syna [jméno], a to z důvodu poškozování práv žalované, zničení, krádeže a zatajení jejich věci. Je proto zřejmé, že vztahy účastníků jsou aktuálně vyhrocené, rozdělení domu na jednotky by tak v poměrech projednávané věci vedlo pouze ke vzniku dalších sporů mezi účastníky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018).

37. Téže kritérium brání podle názoru odvolacího soudu i oddělení zahrady. Oddělení zahrady ani nepředstavuje reálné rozdělení předmětu spoluvlastnictví a bylo by k němu možno přistoupit jen tehdy, pokud by to bylo v posuzovaném případě přiměřené. Taktomu však v dané věci není. Účastníci by se tímto postupem stali přímými sousedy, a při úrovni jejich vztahů by i tak byla založena situace vedoucí ke vzniku konfliktů v souvislosti s užíváním a údržbou takto sousedících nemovitostí, stejně tak jako s běžným životem souvisejícím s bydlením. Překážku pro rozdělení nemovitostí způsobem požadovaným žalovanou představuje i skutečnost, že zahrada, byť jen zčásti, přiléhá k domu a slouží k jeho lepšímu využití, tvoří s domem jeden funkční celek, a. měla by tak být jako celek přikázána tomu, komu připadne i dům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1181/2008, či jeho usnesení z 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1438/2014).

38. Je proto třeba přistoupit k další možnosti vypořádání, a to je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků. O to projevili zájem oba účastníci, odvolací soud tedy zvažoval všechny skutečnosti, jež mohou v projednávané věci podpořit výlučné vlastnictví toho kterého z nich, zejména velikost jejich spoluvlastnických podílů, budoucí účelné využití nemovitostí, existenci rodinných vazeb a solventnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 16. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016). Všechna výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa].

39. Žalobce je výrazně většinovým spoluvlastníkem, jde o dům původně spoluvlastněný jeho matkou, tj. má k němu i velmi blízkou rodinnou vazbu, účelně jej hodlá využít k bydlení a je solventní k zaplacení přiměřené náhrady žalované. Pokud žalovaná vytýkala žalobci absenci investic do nemovitostí a jejich údržby, je třeba uvést, že to mu nelze s ohledem na dlouhodobé konflikty mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ohledně vlastnictví nemovitostí a nakládání s nimi a nyní i s žalovanou, nelze přičítat k tíži, neboť za takových okolnosti je pochopitelné, že při nejistotě, jaká bude budoucnost nemovitostí, k investicím do nich nepřistoupil.

40. Z výpisu z účtů vedených na jméno žalobce u [anonymizováno] bylo zjištěno, že jejich zůstatek k [datum] činil 314 741,30 Kč a 49 000,74 euro. Z potvrzení o solventnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že je ve vztahu k žalované vydala [právnická osoba]

41. Vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem má odvolací soud za to, že jsou splněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem jejich přikázáním do výlučného vlastnictví žalobce. Při stanovení částky přiměřené náhrady, kterou je třeba uložit žalobci k zaplacení žalované, odvolací soud vyšel ze závěrů znaleckého posudku [číslo] zpracovaného v odvolacím řízení, jímž byla aktuální obvyklá cena nemovitostí stanovena na 6 852 000 Kč (z toho obvyklá cena zahrady 1 163 000 Kč, obvyklá cena zbývající části nemovitostí 5 964 000 Kč). Vzhledem k velikosti podílů účastníků činí přiměřená náhrada pro žalovanou 1 142 000 Kč, žalobce je v uvedené částce solventní.

42. Ze všech shora uvedených důvodů změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. tak, že výši přiměřené náhrady určil na 1 142 000 Kč. Ve výroku I., II. a ve zbývající části výroku III. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

43. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. i o nákladech řízení odvolacího řízení. Vyšel z toho, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, které má povahu tzv. iudicii duplicis. Ústavní soud ve svém nedávném nálezu z [datum], sp. zn. IV. ÚS 40/22, dostupném na [webová adresa], uvedl, že v takovém řízení je pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; použití § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého by mohla být jednomu z účastníků přiznána plná náhrada nákladů řízení, je v takovém typu řízení podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva, obstrukčním chováním spoluvlastníka či nezájmem účastníka řízení o konstruktivní vyřešení věci. Ani v řízení před soudem prvního stupně, ani v odvolacím řízení neshledal odvolací soud žádné z popsaných specifických okolností, má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

44. Tyto úvahy se promítají i do výroků, kterými bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků hradit náklady státu, a to každý v rozsahu jejich jedné poloviny. V řízení před soudem prvního stupně bylo z rozpočtových prostředků zaplaceno na znalečné celkem 3 505 Kč, polovina z této částky činí 1 752,50 Kč, žalobci i žalované společně a nerozdílně s jí podporující vedlejší účastnicí byla proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost k zaplacení 1 752,50 Kč, v odvolacím řízení z rozpočtových prostředků státem hrazeno 33 829 Kč, polovina z této částky, tedy 16 914,50 Kč je povinen podle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit jak žalobce, tak společně a nerozdílně žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované.

45. Lhůta k plnění ve výroku III. a IV. byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod.

Poučení