28 Co 199/2022- 295

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] b) [příjmení] [příjmení], [datum narození] oba bytem [adresa] oba zastoupení advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím a o zaplacení [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28C 315/2018-209, ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28C 315/2018-221, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. od [datum] do zaplacení žaloba zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku IV. mění tak, že co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] se zrušuje a v této části se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno].

IV. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou se žalované nepřiznává náhrada nákladů řízení o zaplacení [částka] s příslušenstvím.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 do tří dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek ze žalob ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení ze den [datum rozhodnutí], č. j. 28C 315/2018-221, soud prvního stupně uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni a) na základě majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], částku ve výši [částka], a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení (výrok I.) a aby oběma žalobcům oprávněným společně a nerozdílně zaplatila účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení (výrok II.). Ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou žalobu zamítl v části nároku na úhradu majetkové újmy, vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] co do částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení (výrok III.). Uložil žalované, aby žalobkyni a) zaplatila na základě majetkové újmy vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení (výrok IV.) a aby oběma žalobcům oprávněným společně a nerozdílně zaplatila úrok z prodlení z částky účelných nákladů spojených s léčením žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (výrok V.). Rozhodl též, že ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok VI.) a že ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou se žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok VII.). Dále žalované uložil, aby České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 4 zaplatila soudní poplatek ze žalob ve výši [částka] (výrok VIII.).

2. Žalobci se vůči žalované žalobami doručenými soudu prvního stupně ve dnech [datum] (žaloba byla původně projednávána pod sp. zn. 28C 315/2018) a [datum rozhodnutí] (žaloba byla původně projednávána pod sp. zn. 38C 179/2020) domáhali odškodnění majetkové újmy vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a jednak náhrady škody za účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) v rozhodných obdobích, a to v souvislosti s úrazem, který utrpěla žalobkyně a) dne [datum], za který odpovídá žalovaná, se kterou žalobci uzavřeli cestovní smlouvu, přičemž k úrazu žalobkyně a) došlo při dopravní nehodě autobusu v průběhu jednodenního výletu uskutečněného v rámci zájezdu v Egyptě pořádaného žalovanou. Žalobci, respektive posléze jen žalobkyně a) za období od [datum] do [datum] požadovala úhradu za celkem 181 dní po 15,5 hodiny denně a za [částka] za 1 hodinu, celkem tedy [částka] s příslušenstvím. S ohledem na vývoj judikatury pak dne [datum] požadovala [částka] za 1 hodinu denní péče. Ohledně nákladů na léky za období prvního pololetí roku 2018 se oba žalobci se domáhali částky [částka]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně a) požadovala částku [částka], kterou odvozovala od referenční částky měsíční péče ve výši [částka] ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, celkem [částka], od které odečetla částku dobrovolně poskytována žalovanou (6x [částka]) a částku státního pečovatelského příspěvku (6x [částka]), domáhala se pak celkem částky [částka] s příslušenstvím, když náklady na léky za období prvního pololetí roku [rok] ve výši [částka] byly žalovanou v průběhu řízení zaplaceny a po částečném zastavení řízení se žalobci domáhali zaplacení příslušenství z této částky.

3. Žalovaná především činila spornou otázku rozsahu a účelnosti péče žalobce b) o žalobkyni a), neboť dle jejího názoru některé úkony, které žalobce b) v rozhodných obdobích vykonával, nepřekračovaly rámec manželské solidarity. Uznala jen 7 hodin nezbytné péče o žalobkyni a) denně, přičemž akceptovala částku [částka] za 1 hodinu péče. Současně vznesla námitku promlčení, a to ohledně zvýšení hodinové částky o [částka] za první pololetí roku 2018.

4. Soud prvního stupně v tomto případě vzal za prokázaný následující skutkový stav: Žalobci se na základě cestovní smlouvy uzavřené dne [datum] s žalovanou zúčastnili v termínu od [datum] do [datum] zájezdu do Taby v Egyptě. Na výletě do Káhiry dne [datum], zakoupeném žalobci od delegáta žalované, utrpěla žalobkyně a) v důsledku havárie autobusu zranění s trvalými následky, pro něž byla uznána plně invalidní. Veškeré níže uvedené obtíže a komplikace jsou v přímé příčinné souvislosti s nehodou v Egyptě. Žalobkyně je upoutána na invalidní vozík z důvodu trvalého ochrnutí dolní poloviny těla se všemi z toho plynoucími negativními důsledky, pozbyla možnosti jakékoli seberealizace, psychicky strádá, musí užívat řadu léků a je odkázána na pomoc a péči manžela. Žalobkyně a) zvládne toliko základní úkony hygieny horní části těla. Na manželovi je závislá při koupání a další hygieně včetně cévkování, dále při přijímání potravy a tekutin, které musí manžel připravit a taktéž je na manžela odkázána při rehabilitaci, u které musí být manžel po celou dobu přítomen, přičemž bez rehabilitací by se zdravotní stav žalobkyně a) zhoršoval ještě daleko rychleji. Žalobkyně a) bez asistence nezvládá ani přesuny na vozík a z vozíku, apod. Veškerá medikace, kterou žalobkyně a) pobírá a nárokuje k proplacení, souvisí s jejím traumatem, a to i ve vztahu na antidepresiva, která žalobkyně a) pobírá. Žalobkyně a) je zcela ochrnutá na spodní polovinu těla a trpí zásadními přidruženými komplikacemi (inkontinence, masivní úbytek svalové hmoty dolní poloviny těla, zásadní snížení soběstačnosti). Zdravotní stav žalobkyně a) je trvalý, bez perspektivy na zlepšení, naopak se bude zhoršovat, je zde dáno riziko proleženin a nezbytnost jejich prevence a rehabilitace. Žalobkyně a) je prakticky zcela závislá na pomoci žalobce b) ve všech činnostech a úkonech spojených s běžným životem osoby, která je trvale odkázána po ochrnutí na rehabilitační antidekubitální lůžko, resp. na invalidní mechanický vozík. Žalobkyně a) se částečně samostatně pohybuje na vozíku pouze v prostorech, které jsou pro ni upraveny v domě žalobců, při jiném pohybu je závislá na žalobci b). [jméno] není (tento závěr byl učiněný již k [datum]) způsobilá ani k tomu, aby fyzicky dokázala zvládnout např. přesun z lůžka na vozík a zpět, zabezpečit si běžnou osobní hygienu, běžné činnosti spojené s přípravou a přijímáním potravy a tekutin. Žalobkyně a) není sama schopna ani kontrolovat pro ni nezbytný příjem léků apod. S přihlédnutím k věku žalobkyně se bude její stav rapidně zhoršovat a její závislost na manželovi se bude ještě zvyšovat. [jméno] soběstačnosti, která byla u žalobkyně a) dokumentována v prvních letech po traumatu, jasně klesá. Žalobce b) denně od 6:00 do 22:15 hodin pomáhá a asistuje žalobkyni a) při veškerých činnostech, od hygieny, přes cévkování, oblékání, rehabilitování, až po přijímání potravy a její přípravu a podávání. Mezi 12:30 až 15:00 hodin dováží a připravuje jídlo a věnuje se částečně i domácím pracím, během této doby zpravidla také obstarává pro manželku léky, hygienické potřeby, apod. Jediné období, kdy žalobkyni a) nejsou poskytovány pečovatelské úkony, je doba mezi 20:00 a 21:30, kdy žalobci společně sledují televizi. Žalobkyni a) je od roku 2020 třeba během noci více, i několikrát, polohovat na lůžku v rámci prevence proleženin. Náklady vynaložené v souvislosti s úrazem a léčením žalobkyně a) (léky, pomůcky a ostatní náklady) byly vynaloženy řádně a účelně, přičemž za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] byly žalovanou v průběhu řízení zaplaceny. Žalobkyně a) pobírala v obou rozhodných obdobích podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči II. stupně ve výši [částka] měsíčně. Ceníky pečovatelských služeb v místě bydliště žalobců se pohybovaly v rozmezí od 75 do [částka] za hodinu péče. Od [datum] začala žalovaná dobrovolně hradit žalobkyni a) částku přes [částka] měsíčně (zprvu [částka] měsíčně) na péči.

5. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel především ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 25Cdo 1416/2020, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 25Cdo 289/2020, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 31Cdo 1904/2021, jakož i v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020, č. j. 23Co 34/2020-434, přičemž věc samu posoudil podle § 442, § 449 odst. 1, 3 a § 852i zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,obč. zák.“).

6. Soud prvního stupně uzavřel, že nárok na náhradu nákladů péče o nesoběstačnou žalobkyni a) náleží přímo poškozené žalobkyni a). V této souvislosti vyjádřil názor, že pokud by se měli o žalobkyni a) starat profesionální pečovatelé, žalována by byla diametrálně vyšší částka. Podle soudu prvního stupně je žalobkyně a) ale v takovém psychickém rozpoložení, že péče o ní není možná jinde, než v domě žalobců a že ji může vykonávat jen žalobce b) jako její manžel.

7. Ohledně namítané manželské solidarity soud prvního stupně s poukazem na § 687 a násl. obč. zák. uvedl, že žalobce b) zcela vrchovatě naplnil požadavky manželské solidarity již tím, že zcela rezignoval na svůj vlastní život, koníčky, práci i na život rodinný, a že je neustále k dispozici své ženě, které se tak snaží vytvořit prostředí, v němž by v rámci možností nejen přežívala, ale také chtěla žít. Žalobce b) chrání v rámci manželské solidarity důstojnost své ženy, poskytuje jí pomoc i při těch nejintimnějších úkonech, a to s takovým nasazením, které je vzhledem k věku obou manželů obdivuhodné a příkladné. Podle soudu prvního stupně nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že až do úrazu byli žalobci aktivním párem, který spolu cestoval, a tvořili vzájemně se doplňující svazek, v jehož rámci žalobkyně a) zcela samostatně zastávala (nejen) úkony péče o domácnost, které nyní také musí řešit žalobce b). V tomto ohledu soud prvního stupně podotkl, že je sice pravdou, že se těmto úkonům žalobce b) věnuje zpravidla v „ poledním klidu“ mezi 12:30 hodin až 15:00 hodin, avšak žalobce b) by se těmto úkonům rozhodně nemusel věnovat v takovém rozsahu, pokud by nedošlo k úrazu žalobkyně a), jež dané úkony do té doby zastávala sama. Současně soud prvního stupně přihlédl i ke skutečnosti, že žalobce b) v rámci poledního klidu zpravidla také zajišťuje léky a léčebné potřeby pro žalobkyni a), a že se tedy i v této době zpravidla věnuje úkonům přímo souvisejícím s péčí o její osobu. Zdůraznil dále, že zdravotní stav žalobkyně a) nevzešel z náhody, ale z invazivního a zaviněného zásahu třetí osoby, kdy v důsledku porušení povinností smluvních partnerů žalované došlo ke zničení nejen jednoho, ale dvou životů, do té doby aktivních lidí, tehdy ve středních letech, a že navíc bylo prokázáno, že žalobkyně a) před úrazem zastávala v domácnosti většinu prací a byla zcela soběstačná. Podle soudu prvního stupně žalobkyně a) vyžaduje natolik rozsáhlou péči, že žalobci b) je znemožněno vykonávat jakoukoliv jinou činnost a jeho čas je v návaznosti na péči o žalobkyni a) natolik rozmělněn, že nelze uvažovat o tom, že by se snad žalobce b) mohl věnovat i nějakým svým zálibám nebo si přivydělávat.

8. Soud prvního stupně tedy uzavřel tedy, že potřebná péče poskytovaná žalobcem b) jde zcela zřetelně nad rámec běžné rodinné solidarity, žalobce b) vykonává nejen veškerou péči o svou nepohyblivou manželku, ale také veškerou péči o domácnost a že rozsah jeho péče o žalobkyni a) je v zásadě celodenní ve všech oblastech života a značně se promítá do jeho života, a proto ji lze bez jakýchkoli pochybností považovat za výrazně přesahující míru běžné rodinné solidarity. Z tohoto důvodu, podle názoru soudu prvního stupně, není ani na místě stanovit přesný čas (počet hodin), který vynakládá žalobce b) na jednotlivé činnosti při péči o žalobkyni a) a deklarovaných 15,5 až 16 hodin denně nelze považovat za nepřiměřený rozsah, přičemž péči o žalobkyni a) je pak nutno vykonávat nejen přes den (asistované podávání jídla, polohování, přesun na invalidní vozík, cévkování, vyprazdňování stolice, tělesná hygiena, péče o zdraví, podávání léků, osobní aktivity, péče o domácnost), ale i v noci (podávání léků, cévkování, polohování). Podle názoru soudu prvního stupně 7 hodin každodenní péče, které žalovaná uznala, se zcela míjí s reálnou časovou náročností pečovatelského nasazení žalobce b) s tím, že jen těžko bylo lze vzít za prokázané, že žalobce b) poskytuje žalobkyni a) sotva polovinu péče, která je v časových snímcích popsána.

9. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 444/11, na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 870/14, a na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 350/03, soud prvního stupně přihlédl k závažnosti způsobené škody na zdraví a možnosti vyléčení, eliminaci škodlivých následků, jakož i traumatu a neutěšenému psychickému stavu žalobkyně a) a uzavřel, že u jejích nároků na proplacení pečovatelských nákladů je na místě vycházet z částky [částka] za hodinu péče.

10. Ohledně nároku žalobkyně a) na úhradu nákladů vzniklých jí v souvislosti s péčí o ní za první pololetí roku 2018 žalobkyně a) soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně původně celkem [částka], tedy za 181 dnů po 15,5 hodiny každodenní péče za [částka] za 1 hodinu, avšak v průběhu jednání zástupce žalobců uvedl, že i ve směru tohoto nároku by mělo být vycházeno z judikované referenční částky [částka] za hodinu péče, tedy celkem [částka], čemuž soud prvního stupně přisvědčil.

11. Soud prvního stupně následně přihlédl k rámcovému harmonogramu žalobců za rozhodné období, který začínal v 6:00 hodin ráno a končil ve 22:15 hodin večer, celkem v trvání 16 hodin a 15 minut. V této souvislosti soud prvního stupně vzal v úvahu, že žalobce b) při svém výslechu potvrdil, že během„ večerního sledování televize“ (90 minut, 20:00 - 21:30 hodin) žalobkyni a) pečovatelské úkony neposkytuje, a proto přistoupil soud ke krácení nároku o 45 minut sledování televize. Podle soudu prvního stupně tedy byla televize sledována 1,5 hodiny, přičemž 45 minut tohoto času bylo nad rámec nárokované péče v rozsahu 15,5 hodiny a adekvátní tak bylo nárok pokrátit o 45 minut.

12. V návaznosti na názor vyjádřený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20Co 198/2021-399, ohledně neopodstatněnosti a částečné duplicity položky zahrnující přípravu a dovoz jídla s položkou„ pomoc při podávání jídla a pití“ s vykázanými 2 hodinami péče soud prvního stupně nárokovanou časovou sumu péče pokrátil ještě o 15 minut, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně a) před úrazem byla zcela soběstačná, přičemž to byla ona, kdo tyto úkony v domácnosti zastával a žalobce b) tedy byl nucen okolnostmi k tomu, aby obstarával i tyto záležitosti, a to navíc v rámci celkové komplexní a celodenní péče o žalobkyni a). Současně soud prvního stupně vyjádřil názor, že čas na dovoz jídla není pečovatelským úkonem. V tomto ohledu přihlédl také k tomu, že žalobce b) navíc dováží předpřipravené jídlo s tím, že pokud by měl i každý den vařit, výsledná časová investice do péče o žalobkyni a) by byla ještě o to vyšší. Další vykazované úkony související s přípravou a podáváním jídla již soud prvního stupně jako pečovatelské úkony shledal a žádný další čas neodečítal, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně a) je i v těchto ohledech odkázána na asistenci žalobce b), což před úrazem v nejmenším nebyla. K tomu soud prvního stupně vzal v úvahu, že žalobce b) navíc v rámci doby, kdy zajišťuje dovoz pokrmů, zpravidla obstarává také medikaci, hygienické či další pomůcky, poukazy a další záležitosti, které s péčí o žalobkyni a) přímo souvisejí.

13. Ohledně položky„ volná chvíle“ od 12:30 hodin do 15:00 hodin soud prvního stupně dodal, že žalobce b) se v tomto čase dále stará o dům a jeho výbavu, uklízí jej a opravuje, zpravidla v této době taktéž obstarává pro žalobkyni a) léčebné či hygienické pomůcky, medikamenty nebo žalobkyni a) připravuje k užití speciální nahřívací bačkory. Také tedy i tyto úkony soud prvního stupně shledal jako úkony celkové a komplexní péče o žalobkyni a) a o prostředí, v němž žalobkyně a) žije.

14. U položky„ cévkování“ soud prvního stupně dospěl k závěru, že evidentně zabírá deklarovaný čas. K tomu uvedl, že žalobce b) cévkuje žalobkyni a) šestkrát denně plus mínus po 45 minutách, navíc oběma žalobcům tento úkon může často trvat i déle, a to zejména s přihlédnutím k jejich pokročujícímu věku a aktuálnímu dennímu stavu žalobkyně a). Z tohoto důvodu neshledal důvodu ke krácení.

15. Soud prvního stupně tedy od nárokovaných 15,5 hodin každodenní péče odečetl 1 hodinu času (45 minut sledování televize a 15 minut dovozu jídla). Vzhledem k tomu, že podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., je dovoz jídla honorován odměnou [částka] denně, soud prvního stupně tuto částku k nároku žalobkyně a) za první pololetí roku 2018 přičetl.

16. Nárok na náhradu nákladů za péči žalobkyně a) za první pololetí roku [rok] soud prvního stupně vypočetl na [částka], od kterého odečetl státní příspěvek ve výši [částka] a dospěl k celkové výsledné částce [částka], kterou žalobkyni a) přiznal spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, neboť od uvedeného dne je žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením této částky s ohledem na předžalobní upomínku s dodejkou.

17. Co do částky [částka], tedy součtu příspěvku vypláceného žalobkyni ve výši [částka] a snížené částky [částka] denně za první pololetí roku [rok] (181 dnů x [částka]) spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně ohledně nároku žalobkyně a) týkajícího se období prvního pololetí roku 2018 žalobu zamítl.

18. Námitku promlčení, vznesenou žalovanou týkající se zvýšení nároku žalobkyně a) za období prvního pololetí roku 2018 ze [částka] na [částka] za hodinu péče, soud prvního stupně neshledal důvodnou. V této souvislosti odkázal nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3367/13, s tím, že vzhledem k tomu, že o zvýšení tohoto druhu nároku může rozhodnout pouze soud, a to podle vlastní úvahy (§ 136 o. s. ř.), je plně postačující, aby byl nárok na zvýšení uveden během řízení, k čemuž v tomto případě došlo na posledním ústním jednání.

19. U nároku žalobkyně a) na náhradu nákladů vzniklých jí vynaložením finančních prostředků na zajištění její základní obsluhy za období prvního pololetí roku 2020 soud prvního stupně neshledal žádný prostor ke krácení náhrady, a proto žalobkyni a) přiznal částku rovnající se referenčnímu bodu ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, od něhož byla již v žalobě odečtena částka příspěvku na péči a částka, kterou dobrovolně hradila žalovaná. V této souvislosti soud prvního stupně zdůraznil, že v tomto období již žalobkyně a) začínala trpět na proleženiny a spasmy, tedy se přidaly další závažné obtíže, které bylo třeba řešit, a žalobce b) se jí každodenně věnoval opakovaně i v nočních hodinách, kdy ji zejména intenzivně polohoval v rámci prevence proleženin, které v roce [rok] ještě neměla. Podle názoru soudu prvního stupně nebylo lze přehlédnout také to, že věk žalobců nadále pokročil a že zdravotní stav žalobkyně a) se zhoršil, stejně jako její stav psychický. Soud prvního stupně byl v tomto ohledu veden úvahou, že veškeré úkony tedy musely být pro žalobce b) čím dál více časově i psychicky náročné a složitější, přičemž zlepšení situace nelze presumovat.

20. Za první pololetí roku [rok] tak soud prvního stupně žalobkyni a) přiznal částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení, a to s ohledem na předžalobní upomínku s dodejkou.

21. Soud prvního stupně jako opodstatněný přiznal oběma žalobcům nárok na proplacení nákladů spojených s léčením žalobkyně a) za první pololetí roku 2018 ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. za období od [datum] do zaplacení.

22. Ohledně nároků obou žalobců na proplacení nákladů spojených s léčením žalobkyně a) za první pololetí roku [rok] soud prvního stupně konstatoval, že byl žalovanou uznán a také zaplacen, přičemž jej posoudil jako důvodný. Vzhledem k tomu, že tyto náklady byly žalovanou uhrazeny až během soudního řízení a bez požadovaného příslušenství, soud prvního stupně žalobcům přiznal z částky účelných nákladů [částka] úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. za období od [datum] do zaplacení.

23. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou soud prvního stupně rozhodl podle § 150 o. s. ř.

25. Výrok o poplatkové povinnosti žalované byl odůvodněn odkazem na § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.

26. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ale jen proti výroku I. co do částky [částka] s příslušenstvím a výrokům IV., VI., VII. a VIII. V odvolání především namítla, že v prvním pololetí roku 2018 žalobkyně a) pobírala příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně, tj. [částka], který bylo třeba odečíst od náhrady nákladů na léčení ve výši [částka]. Dále uvedla, že při posledním ústním jednání právní zástupce žalobců uvedl, že na náhradu nákladů na péči může být nárokováno [částka] při 15,5 hodinách denně po [částka] za 1 hodinu péče a za celkem 181 dní. Podle žalované nebylo zřejmé a přezkoumatelné, zda se jednalo o změnu žaloby, anebo jen o změnu skutkové či právní argumentace. Z jejího pohledu došlo ke změně žaloby, byť o ní soud prvního stupně procesně řádně nerozhodl. K tomu dodala, že pokud důsledkem změny žaloby bylo zvýšení požadované náhrady nákladů na ošetřování oproti původně žalované částce, tento rozdíl byl promlčen, a proto vznesla námitku promlčení. Nesouhlasila rovněž s výpočtem nároku žalobkyně a) za náklady vynaložené na její péči, neboť podle jejího názoru měl být proveden jiným způsobem. Svoji kalkulaci specifikovala tak, že položku„ pomoc při podávání jídla a pití“ podle žaloby v trvání 1 hodiny neuznala z důvodu společného stravování žalobců v rámci principu manželské a rodinné solidarity, neboť takto by se manželé mohli stravovat, i pokud by nebyla žalobkyně a) zdravotně postižená; položku„ pomoc při oblékání a svlékání“ shledala důvodnou v rozsahu 1,5 hodiny; položku„ pomoc při samostatném pohybu“ v trvání 3 hodin shledala důvodnou v polovičním rozsahu 1,5 hodiny; položku„ pomoc při přesunu na lůžko a vozík“ v rozsahu 1 hodiny shledala důvodnou; položku„ pomoc při úkonech osobní hygieny“ shledala důvodnou v rozsahu 2 hodin; položku„ pomoc při ošetřovatelských úkonech“ - cévkování, ruční vybavování stolice a dohled nad používáním léků shledala důvodnou v rozsahu 1 hodiny. Celkem žalovaná shledala důvodnou péči o žalobkyni a) v rozsahu 7 hodin, a to s oceněním [částka] za 1 hodinu péče. Podle jejího názoru tak žaloba s ohledem na plnění ve výši [částka] v rozhodném období byla podána důvodně co do částky [částka]. Ohledně nároku na náhradu za první pololetí roku [rok] s odkazem na shora uvedeno kalkulaci za období prvního pololetí roku 2018 namítla, že podle jejího názoru byla žaloba podána důvodně jen co do částky [částka], což bylo méně, než kolik měsíčně dobrovolně mimosoudně zálohově platila žalobkyni (25 200x 6 = [částka]). Namítla rovněž nesprávné právní posouzení věci v důsledku nedostatečně zjištěného skutkového stavu z důvodu neprovedení navržených důkazů, a to výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem z oboru ošetřovatelství, jakož i nerespektování judikatury Městského soudu v Praze, když ke stejnému nároku žalobkyně a) vůči za jiná období bylo uznáno 9,5 hodin péče denně, aniž by takový odklon soud prvního stupně z pohledu § 13 o. z. přesvědčivě odůvodnil. Dále namítla nerespektování sjednocujícího judikátu velkého senátu Nejvyššího soudu k metodice zjišťování nároku na náhradu nákladů na péči sp. zn. 31Cdo 1904/2021 při aplikaci na posuzovaný případ. Nesouhlasila též s odůvodněním napadeného rozsudku, ze kterého podle ní vyplynul nerovný procesním přístupem k oběma stranám sporného řízení se zdůrazněním, že se jí jednalo o spravedlivý proces a rovnost procesních zbraní ve sporu, jehož předmět je nesmírně sociálně citlivý. Se znalostí nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, uvedla, že její právní zástupce si provedl rešerši judikatury soudů k náhradě nákladů na péči o osoby obdobně zdravotně postižené jako žalobkyně ve II., případně v III. stupni závislosti na péči třetích osob, jež mu vyšla v rozsahu 6 až 8 hodin uznávané péče denně. Namítla také vadu řízení spočívající v neprovedení výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], k čemuž dodala, že z jejího pohledu věcně příslušným znalcem je znalec pro obor a odvětví posudkové lékařství, případně znalec pro odvětví ošetřovatelství Mgr. [jméno] [příjmení]. Na podporu své odvolací argumentace poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, kterou označila, stejně judikaturu Ústavního soudu. Závěrem zdůraznila, že navrhovala vyčkat prvních pilotních meritorních rozsudků Nejvyššího soudu ve věci nároků žalobkyně a) na náhradu nákladů na péči, což žalující strana setrvale odmítá a že právní zástupce žalobců argumentuje, že Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, vlastně rozhodl o uznání asi 16 hodin denně péče žalobce b) o žalobkyni a), což se nestalo, neboť Ústavní soud uvedl jen, že se jedná o„ horní hranici“, přičemž hledání konkrétní časové hranice ponechal na rozhodnutí tzv. obecných soudů. Navrhla tedy, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ohledně náhrady nákladů řízení namítla, že mělo být rozhodnuto podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a že nebyly dány podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalobce b).

27. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na správné závěry soudu prvního stupně vyplývající z provedených důkazů. Podle žalobců v odůvodnění napadeného rozsudku byly jasně popsány všechny rozhodné skutkové okolnosti, které se staly základem následného právního hodnocení věci a soud prvního stupně jasně a srozumitelně ve vzájemných souvislostech vysvětlil, ze kterých skutkových zjištění vyšel, které považoval za prokázané a jaký měly vliv na jeho konečné rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je tak ucelené, logické a bez vnitřních rozporů. Ve vyjádření k odvolání poukázali na to, že sama žalovaná částku [částka] za 1 hodinu péče o žalobkyni a) považuje za nespornou, a proto její námitka o zvýšení hodinové sazby nebyla důvodná. K tomu také poukázali nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19. Ani námitka promlčení vznesená žalovanou nebyla podle jejich názoru důvodná, neboť pro řádné a včasné uplatnění nároku je podstatné jeho včasné a náležité skutkové vymezení v úkonu učiněného vůči příslušnému soudu, přičemž nepochybně svůj nárok jasně a přesně vymezili ještě před uplynutím promlčecí lhůty. Nadto odkázali na § 153 odst. 2 o. s. ř. a na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 31Cdo 1904/2021, s tím, že při stanovení náhrady škody za poskytované pečovatelské úkony má být postupováno v souladu s úpravou obsaženou ve vyhlášce [číslo] Sb. K tomu odkázali také na nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3367/13, a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1796/16. Uvedli rovněž, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku řádně vypořádal s rozhodnutími Městského soudu v Praze a že v obdobné věci byl znalec [příjmení] [příjmení] vyslechnut, avšak k nápravě nedostatků jeho znaleckého posudku nedošlo. K rešerši judikatury soudů k náhradě nákladů na péči o osoby obdobně zdravotně postižené jako žalobkyně a), kterou provedl právní zástupce žalované, odkázali nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19. K rozsahu péče vymezenému žalovanou namítli, že rozsah 7 hodin denně považují za zcela nedostatečný, neboť neodpovídá reálně poskytované péči žalobkyni a). V tomto ohledu uvedli, že Městský soud v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 17Co 256/2022, stejně jako další senát tohoto soudu, přiznal žalobkyni a) nárok v rozsahu 16 hodin nezbytné péče s odpovídajícím odůvodněním, kterým všechny argumenty žalované, které byly zcela obdobné jako v této právní věci, jednoznačně odmítl. Zdůraznili dále, že domácí péče je vždy prioritní a že žalovaná zcela pomíjí závěr Ústavního soudu, že poskytovaná péče musí být v kvalitě, která zajistí poškozeným nejen to, aby žít mohli, ale také, aby žít chtěli. K tomu dodali, že stanovení rozsahu nezbytné péče není otázkou odbornou, ale právní, a že žalovanou navrhované znalecké posudky nemohou ve věci přinést nic nového, a to zejména proto, že oba znalci (MUDr. [příjmení] i Mgr. [příjmení]) ve svých posudcích shodně konstatovali, že nejsou znalci z daného oboru. Podle žalobců je zcela nepřípustné vytvářet jakési„ pilotní rozhodnutí”, neboť by se zcela nepochybně jednalo o nezákonné zasahování do nezávislé činnosti soudů. Vyjádřili pak souhlas s postupem soudu prvního stupně, který o náhradě nákladů řízení rozhodoval podle § 142 odst. 3 a § 150 o. s. ř.

28. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř.

29. Odvolací soud vzal v úvahu rozhodování soudů v obdobných věcech účastníků.

30. Odvolacímu soudu, stejně jako účastníkům řízení, jsou známa rozhodnutí soudů, ve kterých byly projednávány nároky žalobkyně a) v obdobích následujících po prvním pololetí roku [rok] a v období bezprostředně následujícím po prvním pololetí roku [rok].

31. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 42C 304/2019 týkající se období od [datum] do [datum] byla žalobkyni a) přiznána náhrada za náklady vynaložené v souvislosti s péčí o ní v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a to celkem 15,5 hodin péče po [částka] za 1 hodinu, když soud uzavřel, že žalobkyně a) je na žalobci b) plně odkázána a že jeho úkony jsou prováděny po právu v intencích zákona č. 108/2006 Sb., přičemž soud nevyžadoval záznamy o každodenní péči, aby„ (b) ylo vypsáno do každé minuty, v jakém časovém intervalu byla přesně tato péče učiněna“ a že„ (j) jak vyplynulo z výpovědi žalobce, je na něj a jeho péči žalobkyně plně odkázána po celých 24 hodin.“ 32. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19C 123/2020 týkající se období od [datum] do [datum] byla žalobkyni a) přiznána náhrada za náklady vynaložené v souvislosti s péčí o ní v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a to celkem 11,25 hodin péče po [částka] za 1 hodinu, když jako úkony spadající do běžné solidarity a tudíž neoceněné byly posouzeny tyto položky: snídaně a podání léků (8:15 - 8:45 hodin), dovoz oběda a polední léky (12:30 - 14:00 hodin), polední přestávka (14:00 - 15:00 hodin), společná večeře (19:30 - 20:00 hodin), přičemž společné sledování televize od 20:00 do 21:30 hodin bylo z jedné poloviny posouzeno jako spadající do běžné rodinné solidarity.

33. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 32C 25/2021 týkající se období od [datum] do [datum] byla žalobkyni a) rozsudkem pro zmeškání přiznána náhrada za náklady vynaložené v souvislosti s péčí o ní v celkové výši [částka].

34. Dále jsou odvolacímu soudu známa rozhodnutí soudů, která se však týkala dřívějších období, kdy ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18C 361/2015 pro období od [datum rozhodnutí] do [datum] a ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18C 148/2016 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23Co 34/2020 byla pro období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] akceptována péče v žalovaném rozsahu 15,5 hodiny denně, přičemž ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15C 165/2018 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 20Co 198/2021 byla pro období od [datum] do [datum] jako důvodná posouzena péče v rozsahu 9,5 hodiny denně.

35. Podle § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud doplnil dokazování a podle § 129 odst. 1 o. s. ř. sdělil podstatný obsah listiny předložené žalovanou, a to znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo].

36. Soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav tak byl doplněn o prokázanou skutečnost, že specialista na ošetřovatelství s ohledem na praktické zkušenosti mimo jiné vyjádřil názor, že nezbytnými úkony péče o žalobkyni a) jsou pomoc při cévkování v rozsahu 20 minut za výkon, pomoc při ranní hygieně, a to konkrétně při přesunu z lůžka a manuální vybavení stolice v rozsahu 15 minu denně, pomoc a dohled při použití přístroje Vertikál v rozsahu 1,25 hodiny denně a pomoc při večerní hygieně v rozsahu maximálně 30 minut, přičemž ostatní činnosti jsou s malou dopomocí, jako např. obouvání, oblékání a příprava léků v rozsahu maximálně 1 hodina denně, celkem tedy 5 hodin denně s tím, že časový rozsah je velmi těžké stanovit.

37. Současně odvolací soud upřesnil skutkový stav zajištěný soudem prvního stupně přečtením přepisu záznamu o jednání ze dne [datum], v rámci kterého žalobce b) mimo jiné vypověděl, že„ (P) rotože se jí objevil dekubit, už ho má bohužel asi dva měsíce, úspěšně jsme se bránili dekubitům, teď se jí tedy objevil dekubit, byli jsme s ním u lékaře, dostali jsme mast Betadine … a proto musím za noc několikrát jí polohovat, je potřeba několikrát ji otočit“, přičemž k dotazu ohledně vývoje zdravotního stavu žalobkyně a) žalobce b) vypověděl, že„ (z) ačala v poslední době trpět na proleženiny, v roce [rok] proleženiny ještě neměla.” 38. Ze shora uvedeného se tedy podává, že závěr soudu prvního stupně, že v období prvního pololetí [rok]„ (j) iž žalobkyně a) začínala trpět na proleženiny a spasmy, tedy se přidaly další závažné obtíže“ nemohl obstát, neboť neodpovídal provedeným důkazům. Podle názoru odvolacího soudu z výpovědi žalobce b) bylo lze uzavřít, že žalobkyně a) začala trpět na proleženiny nejdříve okolo začátku listopadu [rok].

39. Na základě takto doplněného a upřesněného skutkového stavu, s přihlédnutím k rozhodným skutečnostem prokázaným již v rámci dokazování v řízení před soudem prvního stupně, které byly uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, odvolací soud dospěl k dílčím odlišným závěrům než soud prvního stupně.

40. S ohledem na míru soběstačnosti žalobkyně a) prokázanou v tomto konkrétním případě s přihlédnutím k názorům Mgr. [jméno] [příjmení] odvolací soud jako důvodné (nezbytné) úkony péče žalobce b) o žalobkyni a) v plném rozsahu deklarovaném žalobci, respektive tak, jak je spontánně popsal žalobce v rámci své výpovědi s tím, že byly shodně prováděny v obou rozhodných obdobích, posoudil následující úkony: oblékání, obouvání bot a přesun na vozík v době od 7:00 do 7:15 hodin, tedy 15 minut; ranní hygiena včetně následného přesunu na lůžko v době od 8:00 do 8:15 hodin, tedy 15 minut; cvičení na stroji Motomed v době od 10:00 do 10:45 hodin, tedy 45 minut; cvičení na stroji Vertikál v době od 10:45 do 11:30 hodin, tedy 45 minut; cvičení na stroji Vertikál v době od 16:30 do 17:00 hodin, tedy 30 minut; cvičení na stroji Motomed v době od 17:00 do 17:30 hodin, tedy 30 minut; večerní hygiena v době od 18:30 do 19:30 hodin, tedy 60 minut. Pokud se týká cévkování, odvolací soud vyšel z názoru, že i přes přibývající věk žalobce b) s ohledem na celkovou délku jeho péče o žalobkyni a) po jejím propuštění do domácího ošetřování a tím nabyté zkušenosti bylo lze uzavřít, že v obou rozhodných obdobích svoji činnost při cévkování již ovládl natolik, že mu nemohla zabrat tolik času, jako v době, kdy se s touto činností seznamoval a učil se jí. Z tohoto důvodu odvolací soud uzavřel, že na jedno cévkování žalobkyně a) včetně nezbytného úklidu mu postačilo maximálně 30 minut, tedy za celý den 180 minut na 6 cévkování. K tomu je nutno poznamenat, že žalobce b) sám svoji výpověď doplnil tak, že jedno cévkování spolu se souvisejícími úkony mu zabere zhruba 45 minut, když mimo jiné vypověděl, že jedno cévkování pravidelně probíhá ve 12:00 hodin, přičemž mezi 12:30 hodin až 15:00 hodin má tzv. polední přestávku. Přesto žalobkyně a) požadovala úhradu za každé cévkování v rozsahu 1 hodiny.

41. V poměrech projednávané věci jako úkony, které lze zahrnout pod rodinnou či manželskou solidaritu, odvolací soud posoudil snídani včetně přípravy léků do hrnečku u postele (8:15 - 8:45 hodin), odpolední přestávku včetně společného oběda a podání léku (12:30 - 15:00 hodin), večeře včetně dohlédnutí na to, aby si žalobkyně a) vzala lék (19:30 - 20:00 hodin) a dívání se na televizi (20:00 - 21:30 hodin). Uvedené činnosti by totiž podle názoru odvolacího soudu žalobci vykonávali i v případě, že by žalobkyně a) neměla zdravotní omezení. Příprava jídla, společné stravování v domácnosti, pomoc s podáním léku či dohled nad jeho správnou aplikací, jakož i společně trávený čas sledováním televize lze totiž hodnotit jako obvyklé činnosti manželů s přihlédnutím k jejich soužití a věku.

42. Odvolací soud tedy jako důvodnou péči žalobce b) o žalobkyni a) v obou rozhodných obdobích posoudil v rozsahu 7 hodin denně, čímž se v zásadě shodoval s posouzením rozsahu péče ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19C 123/2020 v období [datum rozhodnutí] do [datum] pouze s tím rozdílem, že odvolací soud více přihlédl k nabytým zkušenostem žalobce b) při cévkování, když stanovil jeho rozsah na 30 minut, zatímco soud v dané věci vycházel z jedné hodiny, a posoudil celé sledování televize oběma žalobci jako činnost spadající do manželské solidarity, nikoli jen její půlku. Ze závěrů uvedených v dalších shora uvedených rozhodnutích týkajících se období, jež byla nejblíže oběma rozhodným obdobím, odvolací soud ani nemohl vycházet, neboť soud ve věci vedené pod sp. zn. 42C 304/2019 (období od [datum rozhodnutí] do [datum]) nijak nehodnotil jednotlivé činnosti vykonávané žalobcem b) týkající se péče o žalobkyni a) a ve věci vedené pod sp. zn. 32C 25/2021 (období od 1. 7. 2020 do [datum]) se s ohledem na vydaný rozsudek pro zmeškání blíže nezabýval žalovanou částkou. Ani z dalších shora uvedených rozhodnutí odvolací soud nevycházel, neboť v nich byly řešeny nároky žalobkyně v obdobích, které již byly více vzdálené oběma rozhodným obdobím, pokud se týkala období od [datum] do [datum rozhodnutí] (sp. zn. 18C 361/2015), od [datum rozhodnutí] do [datum rozhodnutí] (sp. zn. 18C 148/2016, resp. sp. zn. 23Co 34/2020) a od [datum rozhodnutí] do [datum rozhodnutí] (sp. zn. 15C 165/2018, resp. sp. zn. 20Co 198/2021), u kterého však již jako důvodná byla posouzena péče v rozsahu 9,5 hodin.

43. S ohledem na závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na [webová adresa]) a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 31Cdo 1904/2021 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]) odvolací soud při určení výše náhrady nákladů na péči vzal za relevantní částku stanovenou v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, tedy [částka] za hodinu v obou rozhodných obdobích.

44. V návaznosti na shora uvedené považuje odvolací soud za vhodné dodat, že tzv. referenční částka [částka], ze které vycházel soud prvního stupně s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, při výpočtu náhrady za péči poskytnutou žalobcem b) žalobkyni a) v prvním pololetí roku 2020, byla vypočtena pro období 31 dnů při 16 hodinové péči denně za [částka] na hodinu. Z odůvodnění napadeného rozsudku ale bylo lze dovodit, že soud prvního stupně veden žalobou vycházel z této částky u rozhodného období od [datum] do [datum] pro všech 6 měsíců, aniž by vzal v úvahu, že v tomto období měly 31 dnů jen 3 měsíce a že celé období mělo 182 dnů, nikoli 186.

45. Námitku promlčení žalované ohledně zvýšení částky ze [částka] na [částka] u nároku žalobkyně a) za náklady vynaložené na její péči v období prvního pololetí roku 2018, odvolací soud neposoudil jako důvodnou, neboť podle jeho názoru posouzení výše ohodnocení pečovatelského úkonu je na úvaze soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. Soud je ale vázán žalobním petitem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř., jenž nesmí překročit. V této souvislosti vzal odvolací soud za relevantní, že v daném případě se ze záznamu z jednání soudu prvního stupně ze dne [datum] podává, že právní zástupce žalobců v reakci na vyjádření právního zástupce žalované a soudu ohledně judikaturou uznávané částky [částka] za hodinu poskytnuté péče sice uvedl, že stanovení výše je na volné úvaze soudu, avšak nenavrhl změnu žaloby v tom smyslu, že by nárok žalobkyně a) za dané období vypočetl s ohledem na základní sazbu [částka], čímž by tzv. rozšířil žalobu o další peněžní částku na [částka]. Lze tedy konstatovat, že v daném případě ke změně žaloby nedošlo. Z odůvodnění napadeného rozsudku ale vyplývá, že soud prvního stupně ve vztahu k danému rozhodnému období při výpočtu nároku žalobkyně a) vycházel ze základní částky [částka] za hodinu a s ohledem na jím důvodně stanovený rozsah péče v počtu 14,5 hodiny denně včetně [částka] denně za dovoz jídla uzavřel, že žalobkyni a) vznikl nárok na částku [částka], tedy více, než žalobci uplatnili v žalobě ze dne [datum] původně projednávané pod sp. zn. 28C 315/2018, ve které se z tohoto titulu domáhali zaplacení [částka] s příslušenstvím. Vzhledem však k tomu, že soud prvního stupně veden svými právními závěry od částky [částka] odečetl částku [částka] (státní příspěvek ve výši [částka] + [částka] za sníženou částku ve vztahu k dovozu jídla denně) a přiznal žalobkyni a) částku [částka] s příslušenstvím, nepřiznal tak žalobkyni a) více než požadovala v žalobním petitu, a proto bylo možné uzavřít, že soud prvního stupně ve svém důsledku nepřekročil žalobu, čímž ani nezatížil řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nadto nebylo lze přehlédnout, že proti zamítnuté žalobě co do částky [částka] s příslušenstvím nebylo podáno odvolání, a proto se touto částkou ve vztahu k původně podané žalobě odvolací soud nemohl zabývat.

46. Výši náhrady za péči poskytnutou žalobcem b) žalobkyni a) v rozhodných obdobích odvolací soud vypočetl následovně: období od [datum] do [datum] (celkem 181 dnů): 7 hodin x [částka] x 181 dnů = [částka]; 164 710 – 26 400 (státní příspěvek na péči ve výši [částka] x 6 měsíců) = [částka] období od [datum] do [datum] (celkem 182 dny): 7 hodin x [částka] x 182 dny = [částka]; 165 620 – 26 400 (státní příspěvek na péči ve výši [částka] x 6 měsíců) = [částka]; 139 220 – 151 200 (plnění poskytnuté žalovanou ve výši [částka] x 6 měsíců) = - [částka].

47. Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavřel, že žalobní nárok žalobkyně a) na náhradu nákladů za péči poskytnutou jí žalobcem b) byl pro období prvního pololetí roku 2018 podán důvodně jen co částky [částka], a proto co do zbývající částky [částka] bylo třeba žalobu zamítnout, a že pro období prvního pololetí roku 2020 nebyla žaloba podána důvodně, pokud se žalobkyně a) domáhala zaplacení částky [částka], neboť za toto období jí náklady již byly uhrazeny.

48. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu vyhovujícího výroku I. a ve vyhovujícím výroku IV. změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení zamítl.

49. Co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum], který byl žalobkyni a) soudem prvního stupně přiznán ve výroku II., odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a v této části podle § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil, neboť v tomto ohledu soud prvního stupně neměl splněny podmínky řízení, pokud se žalobci žalobou podanou dne [datum] a původně vedenou pod sp. zn. 28C 179/2020 domáhali zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. (až) od [datum].

50. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2, a to ohledně žaloby původně vedené pod sp. zn. 28C 315/2018 s přihlédnutím k důvodně podané žalobě jen co do částky [částka] s příslušenstvím, kdy rozhodnutí v daném případě záviselo rozhodnutí soudu na úvaze soudu, a důvodně podané žalobě o zaplacení [částka] s příslušenstvím ve spojení s § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř., ohledně žaloby původně vedené pod sp. zn. 28C 179/2020 s přihlédnutím k nedůvodně podané žalobě o zaplacení [částka] s příslušenstvím a důvodně podané žalobě o zaplacení [částka] s příslušenstvím, jež byla částečně vzata zpět, ve spojení s § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., po spojení věcí s ohledem na důvodnou žalobu o náhradu nákladů za účelné náklady spojené s léčením žalobkyně a) za první pololetí roku 2018 co do částky [částka], kdy rozhodnutí v daném případě záviselo rozhodnutí soudu na úvaze soudu, a na důvodně podané žaloby za náklady na léky v obou rozhodných obdobích o zaplacení náhrady za léky v rozhodných obdobích [částka] a ve výši [částka] (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], kdy byl žalovanou tato částka zaplacena) ve spojení s § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.

51. V daném případě vznikly žalobcům náklady řízení v souvislosti s jejich právním zastoupením, přičemž jejich právní zástupce v řízení ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, učinil důvodně tyto úkony právní služby: v řízení původně vedeném pod sp. zn. 28C 315/2018 ve vztahu k žalobkyni a) činil předmět řízení [částka] (138 310 + 3 361), sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 5. AT činila [částka] za jeden úkon právní služby; ve vztahu k žalobci b) činil předmět řízení [částka], sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 3. AT činila [částka] za jeden úkon právní služby; vzhledem k tomu, že právní zástupce, poté, co mu každý ze žalobců udělil plnou moc, zastupoval v řízení společně oba žalobce, sazba mimosmluvní odměny podle § 12 odst. 4 AT činila u žalobkyně a) [částka] a u žalobce b) [částka], celkem tedy za oba žalobce [částka] za jeden úkon právní služby. V tomto řízení právní zástupce žalobců účelně učinil úkony právní služby: - převzetí věci a příprava zastoupení podle plné moci ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. a) AT), tedy ve vztahu k žalobkyni a) úkon ve výši [částka] a ve vztahu k žalobci ve výši [částka]; - písemná výzva k plnění ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. d) AT), společný úkon ve výši [částka]; - písemná žaloba ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), společný úkon ve výši [částka]; - odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; - dovolání ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; - zpětvzetí dovolání ze dne [datum], resp. ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; - částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), společný úkon ve výši [částka]; - návrh na pokračování řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; - účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), společný úkon ve výši [částka]; - písemné sdělení soudu ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; celkem [částka]. V souvislosti s výše uvedenými právními úkony náleželo právnímu zástupci žalobců 11 režijních paušálů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, celkem [částka]. Náklady za právní služby za uvedenou fázi řízení činily [částka], s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily celkem [částka]. V řízení původně vedeném pod sp. zn. 28 C 179/2020 ve vztahu k oběma žalobcům, s ohledem na nedůvodně podanou žalobu o zaplacení [částka] činil předmět řízení [částka], sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 3. AT činila [částka] za jeden úkon právní služby, vzhledem k tomu, že právní zástupce, poté, co mu každý ze žalobců udělil plnou moc, zastupoval v řízení společně oba žalobce, sazba mimosmluvní odměny podle § 2 odst. 4 AT činila u každého ze žalobců [částka], celkem tedy za oba žalobce [částka] za jeden úkon právní služby. V tomto řízení právní zástupce žalobců účelně učinil úkony právní služby: - převzetí věci a příprava zastoupení podle plné moci ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. a) AT), tedy ve vztahu ke každému ze žalobců úkon ve výši [částka]; - písemná výzva k plnění ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. d) AT), společný úkon ve výši [částka]; - písemná žaloba ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), společný úkon ve výši [částka]; - odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), společný úkon ve výši [částka]; - účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), společný úkon ve výši [částka]; - částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), společný úkon ve výši [částka]; celkem [částka]. V souvislosti s výše uvedenými právními úkony náleželo právnímu zástupci žalobců 7 režijních paušálů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, celkem [částka]. Náklady za právní služby za uvedenou fázi řízení činily [částka], s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily celkem [částka]. V řízení po spojení věcí ve vztahu k žalobkyni a) činil předmět řízení [částka] ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno] + [část]), sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 5. AT činila [částka] za jeden úkon právní služby, resp. podle § 12 odst. 4 AT činila [částka], ve vztahu k žalobci b) činil předmět řízení [částka] (3 361 + 227,30), sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bod 3. AT činila [částka] za jeden úkon právní služby, resp. podle § 12 odst. 4 AT činila [částka], celkem tedy za oba žalobce [částka] za jeden úkon právní služby. V tomto řízení právní zástupce žalobců účelně učinil úkony právní služby: - účast na jednání soudu dne [datum], které trvalo více jak dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), společný úkon ve výši 2 x [částka]; - účast na jednání soudu dne [datum], při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek (§ 11 odst. 2 písm. f) AT), společný úkon ve výši [částka]; - písemné vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. d) AT), společný úkon ve výši [částka]; - účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], které trvalo více jak dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), společný úkon ve výši 2 x [částka]; - písemné vyjádření ze dne [datum] (11 odst. 1 písm. d) AT), společný úkon ve výši [částka]; celkem [částka]. V souvislosti s výše uvedenými právními úkony náleželo právnímu zástupci žalobců 6 režijních paušálů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT, celkem [částka]. Náklady za právní služby za uvedenou fázi řízení činily [částka], s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] pak činily celkem [částka]. Celkové náklady řízení žalobců za řízení před soudy obou stupňů činily [částka].

52. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou ohledně nákladů řízení o zaplacení [částka] s příslušenstvím bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 150 o. s. ř. Odvolací soud s ohledem na okolnosti případu neshledal podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalované ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. s tím, že dle jeho názoru se takové rozhodnutí zásadně nedotkne majetkových poměrů žalované.

53. Poplatková povinnost žalované byla stanovena ve smyslu § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. a položky 1 Sazebníku soudních poplatků, a to s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyni byla přiznána částka v celkové výši [částka] Odvolací soud současně postupem ve smyslu § 167 odst. 2 a § 164 o. s. ř. opravil chybu v počtech, jež se stala při výpočtu výše soudního poplatku, kdy na místo správné částky [částka] byla uvedena částka [částka].

54. Výrok I. co do částky [částka] s příslušenstvím a výroky II., III. a V. zůstaly odvoláním nedotčeny (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

Poučení