28 CO 273/2022 - 1064

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20C 72/2015-947, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II., VII. a VIII. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že návrh, aby do výlučného vlastnictví žalovaného byla přikázána položka c) e. tři kusy mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka] a položka c) n. kalendárium ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka] se zamítá a že celková hodnota majetku přikázaného do vlastnictví žalovaného činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje, ve výroku IV. se mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jmění manželů částku [částka] [anonymizována dvě slova], [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a ve výroku V. se mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému podíl z nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil společné členství manželů ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], se sídlem [adresa]). Dále z věcí patřících do společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal a) jednu ideální polovinu bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu ve výši [číslo] ([list vlastnictví]), a podílu na pozemku parc. [číslo] v rozsahu [číslo] ([list vlastnictví]), vše v katastrálním území Dejvice, obec Praha, v hodnotě [částka], b) družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], spojený s právem užívání bytu [číslo] o velikosti 3+1, v 10. podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku č. parc. [číslo], v katastrálním území Stodůlky, v hodnotě [částka], c) automobil Fiat Punto v hodnotě [částka], d) peněžní prostředky na účtu ING Konto [číslo] ve výši [částka], e) hodnotu odkupného vztahující se k životnímu pojištění žalobkyně z pojistné smlouvy [číslo] ve výši [částka], vše v celkové hodnotě [částka] (výrok II.). Z věcí patřících do společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal a) bytovou jednotku [číslo] umístěné v budově [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu ve výši [číslo] ([list vlastnictví]), a podílu na pozemku parc. [číslo] v rozsahu [číslo] ([list vlastnictví]), vše v katastrálním území Nusle, obec Praha, v hodnotě [částka], b) automobil Škoda Fabia Combi v hodnotě [částka], c) investiční zlato či majetková hodnota získaná jeho prodejem: a. dukát [jméno] [jméno] [příjmení], AU 999,9, standard, v hodnotě [částka], b. majetkovou hodnotu čtyř kusů mincí [příjmení] [jméno] 1/1 OZ v hodnotě [částka], c. majetkovou hodnotu jednoho kusu zlaté mince [příjmení] [jméno] 1/1 OZ ve výši [částka], d. majetkovou hodnotu jednoho kusu zlaté mince [příjmení] [jméno] 1/1 OZ ve výši [částka], e. tři kusy mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka], f. zlatou cihlu 1 gram - Pamp, Au 999, [číslo] v hodnotě [částka], g. pamětní stříbrnou minci Zvěrokruh - skopec v hodnotě [částka], h. majetkovou hodnotu cihly Argor - Heraeus ve výši [částka], i. tři sady stříbrných medailí [příjmení] [jméno] [příjmení] v hodnotě [částka], j. dva kusy zlaté mince Kangaroo Dreaming ve tvaru slitku 10 gramů Proof, Au 999, [číslo] v hodnotě 2x [částka], celkem [částka], k. majetkovou hodnotu dvou Nugget - Kangaroo, prodejní cena kusu [částka], celkem ve výši [částka], l. majetkovou hodnotu jednoho Nugget - Kangaroo, prodejní cena kusu [částka], m. medaili k životnímu jubileu 60 let, Ag, v hodnotě [částka], n. kalendárium ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka] - č. l. 381, celkem [částka], d) peněžní prostředky na účtech žalovaného: a. peněžní prostředky na účtu ING Konto č. účtu [číslo] ve výši [částka], b. peněžní prostředky na účtu Komerční banky č. účtu 51 [bankovní účet] ve výši [částka], c. peněžní prostředky na účtu [obec] spořitelny č. účtu [bankovní účet] ve výši [částka], celkem [částka], vše celkem ve výši [částka] (výrok III.). Uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na vypořádání jmění manželů částku [částka] (výrok IV.). Žalobkyni uložil, aby žalovanému zaplatila podíl z nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (výrok V.). Rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení (výrok VI.). Uložil žalobkyni, aby České republice zaplatila náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena dodatečným usnesením (výrok VII.) a žalovanému uložil, aby České republice zaplatil náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena dodatečným usnesením (výrok VIII.).

2. Žalobkyně se domáhala vypořádání společného jmění manželů s odůvodněním, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18C 306/2014-13, přičemž předmětem vypořádání učinila nemovité věci, družstevní podíl, investiční zlato, movité věci, nájemné, peněžní prostředky na bankovních účtech účastníků a životní pojištění. Tvrdila, že žalovaný si za doby trvání manželství počínal nehospodárně, společné finanční prostředky investoval do nákupu zlata bez jejího vědomí, nepodílel se na nákladech na společnou domácnost ani na hmotném zabezpečení a péči o jejich dceru. Uvedla rovněž, že důvodem rozvratu manželství byl mimomanželský vztah žalovaného. Podle jejího názoru vypořádací podíly účastníků tedy nemohou být stejné. Žalobkyně uplatnila vnosy spočívající v daru od tety ve výši ve výši [částka], které měly být použity na podnikání žalovaného, a z části na [příjmení], a dále vnos [částka] na pořízení kuchyňské linky. Následně začala tvrdit, že z darů od tety zaplatila podíl v bytě v [část obce].

3. Žalovaný navrhl, aby byl vypořádán celý byt v [část obce], trval na tom, že byt v [část obce] je v jeho výlučném vlastnictví. Žádal o vypořádání podílu k bytu ve [část obce]. Dále tvrdil, že ke dni zániku manželství měl v držení pouze dukát [jméno] [jméno] [příjmení], ostatní žalobkyní uvedené mince byly prodány ještě v době trvání manželství. Požadoval také vypořádání příjmů z bytu v [část obce]. Nesouhlasil s tím, že by se nepodílel na nákladech na společnou domácnost a že investoval finanční prostředky pouze pro sebe. Nesouhlasil též s disparitou s tím, že známost navázal až po ukončení společného soužití účastníků.

4. Po provedeném dokazování na základě jednotlivých skutkových zjištění ohledně věcí patřících do společného jmění manželů podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, soud prvního stupně vzal v daném případě za prokázané pro věc rozhodné skutečnosti: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Žalobou ze dne [datum] se žalovaný domáhal rozvodu manželství, žalobkyně se k návrhu žalovaného připojila. Společnou domácnost vedli účastníci do prosince [rok]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18C 306/2014-13, který nabyl právní moci dne [datum].

5. S ohledem na datum uzavření manželství účastníků ([datum]) soud prvního stupně posuzoval nabývání věcí do jmění manželů podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2012, dále jen„ obč. zák“. Vzhledem k tomu, že právní moc rozvodu manželství účastníků nastala dne [datum] (v odůvodnění rozsudku zjevně omylem uvedeno datum [datum]; pozn. odvolacího soudu), soud prvního stupně vypořádal společné jmění manželů podle § 740 a § 742 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2013, dále jen„ o. z.“. V této souvislosti soud prvního stupně vzal v tomto případě za relevantní, že účastníci po částečném zpětvzetí žaloby učinili předmětem vypořádání společného jmění ve smyslu § 709 o. z. věci, které byly specifikovány ve výrocích II. až V. napadeného rozsudku.

6. Soud prvního stupně shledal důvod k disparitě podílů účastníků ve skutečnosti, že žalovaný po ukončení společného soužití prodal investiční zlato ve společném jmění manželů a použil jej výlučně pro vlastní potřebu, přičemž se jednalo o dispozici s částkami, které převyšovaly obvyklou správu jmění manželů. Důvod v žalobkyní spočívající v mimomanželském poměru žalovaného podle soudu prvního stupně nebyl prokázán, neboť žalovaný tvrzení vyvrátil cestovní smlouvou, ve které bylo uvedeno, že zájezd je sjednán pro jednu osobu. K tomu dodal, že mimomanželský poměr ani není důvodem pro disparitu podílů, k čemuž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 2921/2005 a sp. zn. 22Cdo 1112/2006.

7. Ohledně bytu v [část obce] soud prvního stupně přihlédl k tomu, že žalobkyně nabyla jeho ideální polovinu v roce 2004, přičemž nebylo prokázáno, že by kupní cena byla zaplacena z výlučných prostředků žalobkyně. K tomu s poukazem na § 118b odst. 1 o. s. ř.) uvedl, že žalobkyně začala tvrdit skutečnosti o vnosech do této položky od své tety až po koncentraci řízení ([datum]), proto se jimi nezabýval. V tomto ohledu uvedl, že do koncentrace řízení žalobkyně tvrdila, že ideální polovina bytu je ve společném jmění manželů a k vnosům od tety uváděla pouze darovanou částku, přičemž doplnila, že finanční prostředky byly použity na podnikání žalovaného, na pořízení vozidla a dále že byly spotřebovány. Soud prvního stupně vzal navíc v úvahu, že tvrzené darování proběhlo až v roce 2006, a proto nemohlo být použito na pořízení ideální poloviny nemovitosti pořizované v roce 2004. S odkazem na § 143 odst. 1 obč. zák. dále uzavřel, že druhou ideální polovinu nemovitosti získala žalobkyně do výlučného vlastnictví dědictvím po tetě [jméno] [příjmení], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný poskytl paní [příjmení] poskytl peníze na privatizaci bytu. Poznamenal dále, že toto tvrzení zaznělo po koncentraci řízení, navíc nebylo významné z hlediska vypořádání společného jmění manželů, neboť by se jednalo o vztah mezi paní [příjmení] a manželi či paní [příjmení] a žalovaným. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že předmětem vypořádání je ideální jedna polovina bytu v [část obce], jejíž cenu stanovil na [částka], když cenu stanovenou ve znaleckém posudku s ohledem na výpověď znalce [příjmení] [příjmení] navýšil o 15 %.

8. U bytu v [část obce] bylo podle soudu prvního stupně prokázáno, že žalovaný byl od [datum] členem Lidového bytového družstva v [obec], později Lidového bytového družstva [obec a číslo], že žalovanému byl přidělen pro dvě osoby a dne [datum] mu byl přenechán do osobního užívání, čímž mu podle § 155 obč. zák. vzniklo právo užívání. Následně účastníci uzavřeli manželství a účastníkům tak vzniklo právo společného užívání, které se transformovalo na společný nájem bytu. V této souvislosti soud prvního stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26Cdo 627/2003 vyšel z názoru, že na byty v domech lidových bytových družstev se nevztahovala ustanovení občanského zákoníku, ve znění účinném před [datum], o družstevních bytech, ale platila pro ně (s menšími odchylkami) obecná právní úprava vztahující se na byty z tzv. státní (komunální) výstavby, obsažená zejména v občanském zákoníku ve znění platném před uvedeným datem, a v zákoně č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, přičemž pojem byt„ družstevní“, používaný občanským zákoníkem ve znění účinném před [datum] (srov. § 154 a násl. obč. zák. ve znění do [datum]) byl vykládán tak, že šlo toliko o byt v domě stavebního bytového družstva, nikoliv též i o byt v domě jednotného zemědělského družstva, příp. v domě lidového bytového družstva. Soud prvního stupně pak vzal za relevantní, že bytové družstvo vzniklo až v době, kdy manželům svědčilo společné právo nájmu bytu, a to tak, že [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo] vzniklo (bylo založeno) v roce 1992 rozdělením Lidového bytového družstva v [obec], čímž dle ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. vznikl účastníkům jako manželům společný nájem družstevního bytu a společné členství v bytovém družstvu a poté [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo] převedlo na žalovaného tuto bytovou jednotku a spoluvlastnický podíl na společných částech domu. K tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 855/2008 s tím, že dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jednáním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně. Soud prvního stupně tudíž uzavřel, že byt v [část obce] spadá do společného jmění manželů, u kterého navýšil jeho cenu stanovenou ve znaleckém posudku o 15 %, a to na částku [částka]. V tomto ohledu dodal, že u této položky neshledal důvod k disparitě, neboť sice právo užívání bytu vzniklo žalovanému již před uzavřením manželství, avšak byt mu byl přidělován již s vědomím uzavírání manželství, což plyne z toho, že bylo počítáno s tím, že bude byt užívat v počtu dvou osob. Zásluhu o nabytí položky, která by odůvodňovala disparitu, tedy neshledal.

9. Soud prvního stupně dále uzavřel, že účastníkům jako manželům vzniklo právo společného družstevního bytu ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo] spolu se společným členstvím v bytovém družstvu spojeným s právem užívání bytu [číslo] v roce [rok] podle § 703 odst. 2 obč. zák. poté, co byl tento byt směněn za menší byt v témže domě, ke kterému svědčilo členské právo žalobkyni. V této souvislosti pak podle § 739 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, deklaroval zánik společného členství účastníků v družstvu s ohledem na vypořádání společného jmění manželů. Současně soud prvního stupně zohlednil vnos žalobkyně na pořízení tohoto bytu s tím, že nedošlo-li by ke směně a nabytí bytu [číslo] do společného jmění manželů, hodnota výlučného majetku by se zvyšovala, přičemž jiným výkladem by byla žalobkyně poškozena. Podle soudu prvního stupně obvyklá (tržní) cena družstevního podílu k bytu [číslo] činila [částka] s tím, že členská práva ocenil ve zvýšené výši. Soud prvního stupně pak dodal, že neshledal vnos žalobkyně z dědictví po otci na pořízení kuchyňské linky do bytu, neboť nebyl prokázán tvrzený tok peněz, když peníze z dědictví žalobkyně nabyla v roce 1995 a byt, kam měla být linka umístěna, až v roce 2000, přičemž důkazy k použití vnosu přes poučení podle § 118a o. s. ř. neuvedla a v průběhu řízení tvrzení měnila. Podle názoru soudu prvního stupně jako pravděpodobná se jevila prvotní varianta tvrzení žalobkyně, a to, že peníze byly spotřebovány na chod domácnosti.

10. Ohledně vypořádání automobilů soud prvního stupně přihlédl k tomu, že se účastníci dohodli na jejich hodnotě i na tom, komu mají být přikázány do vlastnictví. Jednalo se přitom o automobil Fiat Punto, [registrační značka], v hodnotě [částka], který žalovaná zakoupila v květnu 2008 za částku [částka], a o automobil Škoda Fabia Combi, [registrační značka], v hodnotě [částka], který koupil žalovaný dne [datum] za cenu [částka].

11. Soud prvního stupně měl po provedeném dokazování také za prokázané, že žalovaný v průběhu manželství ze společných úspor manželů nakoupil či prodal následující investiční zlato a mince.

12. Dne [datum] žalovaný zakoupil dukát [jméno] [jméno] [příjmení], Au 999,9, za částku [částka]. Tento dukát má stále v držení a má o něj zájem. Soud prvního stupně mu jej přikázal do vlastnictví při zohlednění ceny [částka], když vyšel ze středu současných cen, neboť podle zprávy [obec] mincovny cena dukátu se na trhu pohybuje mezi [částka] až [částka].

13. Žalovaný dále nakoupil tři kusy mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka]; zlatou cihlu 1 gram za [částka]; pamětní stříbrnou minci Zvěrokruh - skopec v hodnotě [částka]; tři sady stříbrných medailí [příjmení] [jméno] [příjmení] v hodnotě [částka]; dne [datum] dva kusy zlatých mincí Kangaroo dreaming slitků 10 g Proof, Au 999, [číslo], za částku [částka]; jeden kus, medaili k životnímu jubileu 60. let - šedesátiny, průměr 50mm, hmotnost 42 g, ryzost [číslo] Ag, za částku [částka]; přičemž tyto položky měl naposledy v držení a nebylo prokázáno, že by je prodal. Z uvedených důvodů soud prvního stupně tyto položky za nákupní cenu přikázal do vlastnictví žalovaného.

14. Dne [datum] žalovaný zakoupil 4 ks [příjmení] [jméno] 1/1 OZ - zlato za částku [částka], přičemž dne [datum] prodal [právnická osoba] 4 ks [příjmení] [jméno] 1/1 [příjmení] [příjmení], rok slitku 2011 za částku [částka], kterou soud prvního stupně přikázal žalovanému do vlastnictví.

15. Dne [datum] žalovaný prodal spol. [právnická osoba] jeden kus zlaté mince [příjmení] [jméno] 1/1 Oz za částku [částka]. Soud prvního stupně dovodil, že stejně jako ostatní investiční zlato žalovaný za trvání manželství zlato koupil, prodal je a částku si ponechal pro svoji výlučnou potřebu, a proto mu také tuto položku přikázal do jeho vlastnictví.

16. Dne [datum] žalovaný prodal spol. [právnická osoba] jeden kus zlaté mince [příjmení] [jméno] 1/1 Oz za částku [částka]. Shodně jako předchozí tuto položku soud prvního stupně přikázal do vlastnictví žalovaného.

17. Dne [datum] žalovaný prodal jeden kus Argor-Heraeus 100 g Au, slitek [číslo], za částku [částka].

18. Dne [datum] žalovaný prodal dva kusy Nugget-Kangaroo 1/1 [příjmení] [příjmení], rok slitku [rok] a [rok], za částku [částka] ([částka] na kus).

19. Dne [datum] žalovaný prodal jeden kus zlaté mince Nugget-Kangaroo 1/1 Oz za částku [částka].

20. Ohledně shora uvedených prodejů mincí soud prvního stupně dospěl k závěru, že tyto prodeje neomlouvá ani krátká nezaměstnanost žalovaného v období od [datum] do [datum], neboť žalovaný disponoval s mincemi bez souhlasu žalobkyně i poté, co již nebyl evidován na úřadu práce.

21. Existence kalendária ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka] byla podle názoru soudu prvního stupně na základě postoje žalovaného k tvrzením a i jeho informační povinnosti prokázána kopií diáře. Při prokazování její existence soud prvního stupně přihlédl k tomu, že žalovaný existenci investičního zlata popíral a že jednotlivé položky připouštěl až na základě jednoznačných důkazů, a proto jeho tvrzení o investičním zlatě posoudil jako nevěrohodná. Tuto položku pak přikázal stejně jako zbývající investiční zlato do vlastnictví žalovaného.

22. K tvrzení žalobkyně, že žalovaný disponoval bez jejího vědomí s účty a že prostředky použil pro sebe soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný přesunoval peněžní prostředky mezi jednotlivými účty a že tomu tak bylo i na dolarovém účtu, kdy peníze z dolarového účtu byly převedeny na další účet žalovaného (účet vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet]), přičemž z peněz bylo nakonec nakoupeno investiční zlato, které bylo vypořádáváno. Podle soudu prvního stupně bylo lze z pohybů na účtech uzavřít, že veškeré dispozice s finančními prostředky přesahující běžnou správu majetku, se týkaly investic do zlata, které bylo vypořádáno. Z těchto důvodů soud prvního stupně prostředky na účtech přikázal do vlastnictví toho, na koho je účet veden. U žalobkyně se jednalo o peněžní prostředky na účtu ING Konto [číslo] ve výši [částka] a o hodnotu odkupného vztahující se k životnímu pojištění žalobkyně z pojistné smlouvy [číslo] ve výši [částka]. U žalovaného se jednalo o peněžní prostředky na účtu ING Konto č. účtu [číslo] ve výši [částka], na účtu Komerční banky č. účtu 51 [bankovní účet] ve výši [částka] a na účtu [obec] spořitelny č. účtu [bankovní účet] ve výši [částka].

23. Soud prvního stupně přisvědčil žalovanému, který učinil předmětem vypořádání příjem z pronájmu ideální jedné poloviny bytu v [část obce]. Podle soudu prvního stupně bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že příjem z pronájmu byl použit na výživu jejich dcery. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 30C 213/2014 totiž bylo zjištěno, že dcera účastníků podala žalobu proti svému otci s tím, že jí nepřispívá na výživu, nakonec ale účastníci uzavřeli smír k výši výživného. Tím bylo podle názoru soudu prvního stupně prokázáno, že žalovaný plnil svoji vyživovací povinnost jinak, než příjmem z pronájmu, a má tedy nárok na to, aby tento příjem byl vypořádán v rámci společného jmění manželů. Soud prvního stupně sečetl příjmy, které za rozhodné období byly z pronájmu získány, a to na základě daňových přiznání a nájemní smlouvy za rok [rok] za 5 měsíců po [částka] (celkem [částka]), přičemž nezohlednil, zda byly smlouvy uzavřeny výhodně či nikoliv s tím, že relativní neplatnost smluv nebyla žalovaným uplatněna. Soud prvního stupně dále odečetl výdaje ve výši [částka] (vždy [částka] měsíčně za fond oprav, pojištění [částka], správu [částka]), další výdaje se zařizováním bytu ve výši [částka], celkem [částka], a uzavřel, že žalovanému náleží jedna čtvrtina z rozdílu ve výši [částka] jakožto jedna polovina z jedné poloviny bytu ve společném jmění manželů.

24. Soud prvního stupně uzavřel, že masa společného jmění manželů měla hodnotu [částka], od které odečetl vnos žalobkyně ve výši [částka] za družstevní byt [příjmení] [číslo] čímž dospěl k hodnotě [částka] s tím, že každému z manželů náleží hodnota [částka]. S ohledem na majetek, který byl tomu kterému z manželů přikázán, soud prvního stupně dospěl k závěru, že bylo třeba, aby žalovaný žalobkyni doplatil částku [částka].

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

26. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

27. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. Namítla především, že spoluvlastnický podíl v bytě v [část obce] nespadá do společného jmění manželů. Se shrnutím svých tvrzení učiněných v průběhu řízení uvedla, že z hlediska právní kvalifikace se jednalo o pochybení jejího předešlého právního zástupce. V této souvislosti zdůraznila, že spoluvlastnický podíl na jednotce nabyla ze svých výlučných prostředků, které obdržela darem od [jméno] [příjmení], přičemž dodala, že výzvě soudu prvního stupně vyhověla a do vydání napadeného rozsudku byly z její strany tvrzeny všechny rozhodné skutečnosti s tím, že za situace, kdy sám soud prvního stupně ji po koncentraci řízení vyzval k doplnění tvrzení, nemohl následně jej zcela pominout s odkazem na zásadu koncentrace řízení. S odkazem na jí označené výpisy z bankovních účtů namítla, že soud prvního stupně se fakticky spokojil s tím, že původně bylo učiněno nesporným, že spoluvlastnický podíl do společného jmění manželů patří, avšak správně měl účastníky vést k tomu, aby buď učinili nesporným, že spoluvlastnický podíl na bytové jednotce byl financován ze společných příjmů, anebo aby toto tvrzení sporovali a uvedli své vlastní skutkové verze. Namítla rovněž, že soud prvního stupně postupoval podle § 144 obč. zák., který však neměl být aplikován. Vyjádřila rovněž nesouhlas k metodice stanovení ceny spoluvlastnického podílu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nesouhlasila ani se stanovením hodnot mincí soudem prvního stupně, a to dukátu [jméno] [jméno] [příjmení], tří kusů mincí EURO 1 unze gold 999,9 a dvou kusů zlatých mincí Kangaroo Dreaming, neboť soud prvního stupně jejich hodnotu bezdůvodně nevalorizoval, resp. hodnotu dukátu [jméno] [jméno] [příjmení] valorizoval nedostatečně. Z opatrnosti též navrhla, aby z věcí patřících do společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného byla přikázána majetková hodnota [částka] [anonymizováno] dolarů, a to pro případ, že by její návrh na vypořádání investičního zlata byl z části zamítnut. Podle žalobkyně měla být také valorizována hodnota bytové jednotky v [část obce], jakož i hodnota družstevního podílu spojeného s právem nájmu bytu [číslo] ve [část obce]. Namítla též, že soud prvního stupně opomenul její finanční vnosy, a to částku [částka] na podnikání žalovaného, částku [částka] na automobil Fiat a částku [částka] na úhradu kuchyňské linky v bytě v k. ú. [příjmení]. Ohledně kuchyňské linky, namítla, že není pravdou, že by její pořízení nedoložila, neboť předložila smlouvu o dílo s tím, že jak smlouva na kuchyňskou linku, tak zálohová faktura byly na její jméno žalobkyně. K tomu akcentovala, že předmětných [částka] v tehdejších cenách pro ni znamenal významný finanční obnos a bez uspořených prostředků z dědictví by ho jen stěží mohla dát dohromady. Podle žalobkyně žalovanému ani nevznikl nárok na podíl z nájemného z této jednotky. K tomu z opatrnosti uvedla, že pokud by býval byl podíl na jednotce součástí společného jmění manželů, do dne zániku manželství nabytím právní moci rozvodového rozsudku dne [datum] bylo inkasované nájemné součástí společného jmění manželů, a tedy mohlo být vypořádáno pouze v rámci společného jmění manželů, nebylo lze tudíž je vypořádávat separátně a případně až za dobu od [datum] a snížené o daň z příjmu. Podle názoru žalobkyně soud prvního stupně nerozhodl správně ani o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem, neboť ohledně sporných položek vypořádání společného jmění byla podstatně úspěšnější než žalovaný a bylo tedy na místě přiznat jí náhradu nákladů řízení stanovenou principiálně totožně, jako když je každý z účastníků v řízení částečně úspěšný. V závěru odvolacího řízení žalobkyně již netrvala na svém původním návrhu, aby byl ve věci vypracován aktualizovaný znalecký posudek na ocenění předmětných nemovitostí a navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, aby do celkové masy společného jmění manželů nebyla zahrnuta polovina bytu v [část obce], popřípadě, aby byla zahrnuta jen jeho hodnota ve výši [částka], tedy po odečtu 15 % z ceny stanovené naposledy znaleckým posudkem a se započtením poměrné části podlahové plochy, a aby byly sníženy o 15 % také hodnoty družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo] a bytu v [část obce], dále aby s ohledem na jí navrženou změněnou celkovou hodnotu společného jmění manželů bylo žalovanému uloženo, aby jí na vyrovnání podílů zaplatil částku [částka], aby byl zamítnut nárok žalovaného na podíl z příjmu bytu v [část obce] a aby jí jako úspěšné v řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení.

28. Včasné odvolání podal také žalovaný. Zdůraznil zejména, že soud prvního stupně dostatečně nezjistil skutkový stav, neboť řádně nezjistil hodnotu vypořádávaných nemovitostí, pokud odhadl jejich hodnotu. Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že ve společném jmění manželů se nachází polovina bytu v [část obce] a byt ve [část obce], nikoli však se závěrem, že do něj tak patří byt v [část obce]. V této souvislosti zopakoval svůj názor, na jehož podporu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28Cdo 1999/2001 s tím, že samotná změna povahy družstva nemůže být považována za vznik nového členství v družstvu a že účastníci ani neučinili během manželství žádný právní úkon, který by měl za následek vznik jejich společné účasti v Lidovém bytovém družstvu. Poukázal pak také na to, že svou výlučnou zásluhu na získání bytu. Vyjádřil souhlas s tím, že zlatá mince dukát [jméno] [jméno] [příjmení] je součástí společného jmění manželů, avšak nesouhlasil s jeho oceněním, neboť podle jeho názoru v případě výkupu by tato mince nedosahovala ani pořizovací hodnoty. Namítl dále, že napadeným rozsudkem mu byla přikázána hodnota [částka] za prodej tří kusů mincí EURO 1 unze gold 999,9, ale i mince EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka], avšak z napadeného rozsudku nebylo zřejmé, jakým způsobem soud prvního stupně dospěl k závěru, že měl zakoupit mince„ EURO 1 unze gold 999,9“. V tomto ohledu zdůraznil, že žádná taková mince neexistuje, neboť se jedná jen o obecnou charakteristiku prodávaného materiálu (unce - hmotnostní jednotka, gold 999,9 - jednotka ryzosti zlata). K tomu dodal, že dne [datum] skutečně uhradil [jméno] [příjmení] částku [částka], předmětem nákupu však byla zlatá mince [příjmení] [jméno] 1/1 OZ ve výši [částka], zlatý slitek Argor -Heraeus ve výši [částka] a dva kusy zlatých mincí Nugget - Kangaroo v celkové výši [částka]. Podle jeho názoru tímto postupem tak soud prvního stupně nepřípustně započítal dvakrát majetkovou hodnotu k jeho tíži. Namítl dále, že soud prvního stupně pouze na základě údajné kopie diáře žalovaného dovodil, že zakoupil i 36 kusů mincí označených jako„ kalendárium ze zlata a stříbra“ v hodnotě [částka]. Takovýto záznam v diáře podle žalovaného rozhodně nemůže prokazovat pořízení těchto zlatých mincí, přičemž popřel, že by takové mince kupoval, nebo měl ve svém držení. K tomu dodal, že soud prvního stupně provedl detailní šetření ohledně finančních transakcí v rámci jeho bankovních účtů, přičemž nákupu zlatých mincí v této hodnotě neodpovídá žádná transakce. Vyjádřil rovněž nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, který do vypořádání zahrnul medaili k životnímu jubileu 60 let v hodnotě [částka], jež však byla předána jako dar jeho bratrovi, přičemž nebyl přitom proveden žádný důkaz o tom, že by tato medaile byla součástí společného jmění manželů v době zániku manželství. Nesouhlasil ani se závěrem soudu prvního stupně, jenž považoval za součást vypořádávaného společného jmění manželů i peněžní prostředky, které získal prodejem zlatých mincí za trvání manželství, a které byly spotřebovány. V této souvislosti namítl, že přistoupil k prodeji zlata kvůli tomu, že na přelomu let [rok] a [rok] kvůli nedostatku zakázek neměl prakticky žádné příjmy z podnikatelské činnosti, přesto musel platit zdravotní pojištění a sociální odvody. Podle žalovaného soud prvního dospěl ke správnému závěru, že součástí společného jmění manželů jsou i příjmy z pronájmu bytu v [část obce], avšak nesouhlasil s odečtem nákladů. Navrhl tedy, aby byl napadený rozsudek změněn, případně aby byl v plném rozsahu zrušen, a aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu jednání.

29. K odvolání žalobkyně žalovaný uvedl, že nikdy před koncentrací řízení netvrdila, že by polovina bytu v [část obce] byla pořízena z finančních prostředků, které by byly v jejím výlučném vlastnictví. V tomto ohledu uvedl, že iniciativa směřující k privatizaci bytu pocházela od něj a že celá kupní cena byla uhrazena z prostředků ve společném jmění manželů, které pocházely z jeho podnikatelské činnosti. Podotkl rovněž, že samotná tvrzená výše údajného daru [částka], která podle tvrzení žalobkyně před koncentrací byla beztak spotřebována, přitom ani nekorespondovala s kupní cenou poloviny bytu, která činila [částka], a že žalobkyně pro svá tvrzení ani nepředložila žádné relevantní důkazy. Setrval na svém názoru, že byt v [část obce] není součástí společného jmění manželů, a proto ani nebylo třeba vyčíslovat jeho hodnotu. Dále uvedl, že hodnotu dukátu [jméno] [jméno] [příjmení] považoval za nižší, než jak jí stanovil soud prvního stupně, přičemž znovu zdůraznil, že část mincí ještě během trvání společného jmění manželů prodal za cenu, za kterou je koupil, anebo za cenu nižší. Ohledně částky [částka] [anonymizováno] dolarů poukázal na to, že sama žalobkyně ve svém odvolání uvedla, že ohledně této položky se odvolala„ jen z opatrnosti“, aniž by uvedla jakoukoliv konkrétní výhradu proti závěru soudu prvního stupně, přičemž se ani nejednalo o hodnotu, která by existovala v době zániku společného jmění manželů a bylo jednoznačně prokázáno, že ani nešlo o žádný výběr hotovosti, ale pouze o převod částky z jednoho (dolarového) účtu na druhý (korunový). K rozsahu vypořádání vyšší částky společného jmění uvedl, že tento požadavek žalobkyně byl absolutně mimo realitu, což blíže k jednotlivým částkám uváděným žalobkyní rozvedl. Ohledně nájemného za byt v [část obce] namítl, že v rámci vypořádání společného jmění manželů je namístě vypořádat i příjmy z nevypořádaného společného jmění manželů, k čemuž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 5703/2015.

30. Odvolací soud ve smyslu § 212 ve spojení s § 212a odst. 1, 5 a § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek.

31. Soud prvního stupně sice provedl řádné a obsáhlé dokazování, odvolací soud v zásadě souhlasil s jeho skutkovými závěry týkajícími se masy společného jmění manželů, s ohledem na odvolací námitky žalovaného však podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval důkazy ohledně žalobkyní tvrzeného nákupu žalovaného tří kusů mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka] a kalendária ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka].

32. Z výpisu z účtu žalovaného [číslo] u [právnická osoba], za období od [datum] do [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] z účtu žalovaného odešla částka [částka] na účet [číslo] [bankovní účet] označený jako„ [příjmení] [jméno]“ (č.l. 522 spisu).

33. Z kopie listu z diáře žalovaného založené na č. l. 381 spisu odvolací soud zjistil, že vedle telefonních čísel s označením jmen, poznámek jako např. týkajících webových stránek leteckých společností či léků apod. je na tomto listu poznámka: „ KALENDÁRIUM - [částka] - 24 ks Ag, Au - [částka] - 12 ks [částka]“.

34. Podle názoru odvolacího soudu shora uvedenými důkazy označenými žalobkyní nebyla prokázána její tvrzení ohledně nákupu mincí a kalendária žalovaným. Z výpisu z účtu žalovaného totiž lze vzít (pouze) za prokázané, že dne [datum] žalovaný převedl na účet [jméno] [příjmení] částku [částka], nikoli již to, že se konkrétně jednalo o nákup tří kusů mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka]. Z kopie diáře žalovaného pak bylo prokázáno to, že si v blíže neurčený den mimo jiné učinil poznámku o kalendáriu ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka], avšak nebylo lze jednoznačně uzavřít, zda a popřípadě, kdy takto označené kalendárium koupil. Přitom takovou skutečnost nelze dovodit z toho, že„ žalovaný existenci investičního zlata popíral“ a že„ jednotlivé položky připouštěl až na základě jednoznačných důkazů“, což bylo pro soud prvního stupně důvodem, pro který tvrzení žalovaného o investičním zlatě posoudil jako nevěrohodná, respektive pro který posoudil jako věrohodný důkaz„ i pouhou kopii diáře, kterou předložila žalobkyně“.

35. Na základě takto upřesněného skutkového stavu, s přihlédnutím k rozhodným skutečnostem prokázaným již v rámci dokazování v řízení před soudem prvního stupně, které byly uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterými odvolací soud plně souhlasil, a proto na ně pro stručnost odkazuje, odvolací soud dospěl k dílčím odlišným závěrům, než soud prvního stupně.

36. Odvolací soud zcela souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že do celkové masy společného jmění manželů v tomto případě náležela jednu ideální polovinu bytové jednotky [číslo] v [část obce], bytová jednotka [číslo] v [část obce] a družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a že správně rozhodl o zrušení společného členství účastníků v tomto družstvu. Ohledně těchto položek se soud prvního stupně též řádně vypořádal s námitkami obou účastníků týkajících se jejich nabytí a jejich právní kvalifikace.

37. K odvolacím námitkám lze uvést, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že polovina bytu v [část obce] patří do společného jmění manželů, což také účastníci při jednání soudu prvního stupně dne [datum] zcela jasně učinili nesporným, a až následně, po koncentraci řízení dne [datum] a po uplynutí třiceti denní lhůty poskytnuté soudem prvního stupně účastníkům k případnému doplnění jejich tvrzení a důkazů, v podání ze dne [datum], resp. ze dne [datum] změnila svá tvrzení s tím, že byt v [část obce] nespadá do společného jmění manželů.

38. K závěru soudu prvního stupně, že byt v [část obce] spadá do společného jmění manželů lze též vedle již soudem uvedené právní argumentace odkázat na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26Cdo 2198/2003, či v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26Cdo 2103/2012 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]).

39. Odvolací soud také zcela souhlasil s postupem, jakým soud prvního stupně určil hodnotu předmětných nemovitostí, resp. i členského podílu v družstvu, neboť odpovídal znaleckým závěrům uvedeným ve znaleckém posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ve znění jeho Doplňku [číslo] ze dne [datum] a jeho výpovědi učiněné před soudem prvního stupně dne [datum]. Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně provedl ocenění předmětných nemovitostí v souladu s ustálenou soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22Cdo 1205/2019), přičemž vycházel z aktualizovaného znaleckého posudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 22Cdo 3956/2018) a s ohledem na skutečnost, že od Doplňku 4 znaleckého posudku, respektive výslechu znalce, neuplynuly ještě ani dva roky, odvolací soud i přes současnou situaci na realitním trhu, kterou oba účastníci dokládali aktuální inzercí týkající se prodeje nemovitostí obdobných předmětným nemovitostem, odvolací soud neshledal důvody pro vypracování aktualizovaného znaleckého posudku k ocenění předmětných nemovitostí, na kterém již ostatně v závěru odvolacího jednání netrvala ani žalobkyně.

40. Pokud se týká poloviny bytové jednotky [číslo] v [část obce], bytové jednotky [číslo] v [část obce] a družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [obec a číslo], odvolací soud u těchto položek hodnotil zásluhy obou účastníků o jejich získání, k čemuž přihlédl při rozhodování o přikázání jednotlivých položek do výlučného vlastnictví žalobkyni a žalovaného. Odvolací soud tedy vzal v úvahu, že se žalobkyně přičinila o to, že za trvání manželství účastníků do společného jmění manželů připadla polovina bytové jednotky v [část obce] a družstevní podíl odpovídající bytové jednotce [číslo] ve [část obce], který byl směněn za družstevní byt [číslo] ke kterému žalobkyni svědčila práva odpovídající jejímu členství v družstvu ještě před uzavřením manželství. Současně odvolací soud vzal v úvahu, že žalovaný se zasloužil o byt v [část obce], který mu byl přidělen ještě před uzavřením manželství účastníků, přičemž skutečnost, že mu byl přidělen pro dvě osoby, nijak nesnižuje jeho zásluhu. Z těchto důvodů se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, na základě kterých rozhodl o přikázání těchto položek mezi účastníky.

41. Soud prvního stupně také dospěl ke zcela správným závěrům ohledně bankovních účtů účastníků, kdy se řádně vypořádal s otázkou dolarového účtu žalovaného, jakož i ohledně movitých věcí, tedy automobilů tov. zn. Škoda Fabia Combi a [příjmení] [příjmení], a to včetně stanovení jejich hodnot. V tomto ohledu lze plně odkázat na závěry soudu prvního stupně.

42. Jak již bylo shora uvedeno odvolací soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobce zakoupil tři kusy mincí EURO 1 unze gold 999,9 v hodnotě [částka] a kalendárium ze zlata a stříbra v celkovém počtu 36 kusů v ceně [částka], a proto s těmito hodnotami nebylo lze počítat při určení celkové hodnoty masy společného jmění manželů a o tyto částky se také snížila celková hodnota věcí přikázaných ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného. S ostatními závěry soudu prvního stupně týkajícími se investičního zlata a majetkových hodnot získaných jeho prodejem odvolací soud souhlasil, a to včetně ocenění jednotlivých položek.

43. K odvolacím námitkám žalovaného je třeba uvést, že žalovaný věrohodným způsobem neprokázal, že hodnoty získané z prodeje mincí, které soud prvního stupně zahrnul do společného jmění manželů, spotřeboval ještě za trvání manželství účastníků, přestože k tomu byl soudem prvního stupně vyzván soudem prvního stupně při jednání dne [datum]. Stejně tak žalobce v průběhu řízení před soudem prvního stupně netvrdil ani neprokazoval, že medaili k životnímu jubileu 60. let v hodnotě [částka] daroval ještě za trvání manželství svému bratrovi, což začal nepřípustně tvrdit až ve svém odvolání proti napadenému rozsudku, přestože byl soudem prvního stupně před skončením jednání řádně poučen (srov. § 119a o. s. ř.), a proto k tomuto tvrzení odvolací soud ve smyslu § 205a o. s. ř. nemohl přihlížet.

44. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud v tomto případě neshledal natolik výjimečné okolnosti, jež by vedly k disparitě podílů účastníků. Soud prvního stupně správně s ohledem na závěry uvedené v jím označených rozhodnutích soudu prvního stupně uzavřel, že otázka zavinění rozvratu manželství není důvodem pro disparitu podílů. Podle názoru odvolacího soudu důvodem pro modifikaci podílů v daném případě nebyla ani skutečnost, že žalovaný po ukončení společného soužití prodával investiční zlato a hodnotu takto získanou použil pro svou výlučnou potřebu, když na druhou stranu nebylo lze přehlédnout, že žalobkyně výlučně hospodařila s bytem v [část obce].

45. Odvolací soud tedy uzavřel, že podíly obou účastníků byly shodné.

46. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního ohledně přikázání věcí patřících do společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalobkyně v celkové hodnotě [částka] a u žalovaného pak s věcmi v celkové hodnotě [částka], neboť do věcí jemu přikázaných na rozdíl od soudu prvního stupně nezahrnul shora uvedené věci v hodnotách [částka] a [částka]. Podle odvolacího soudu celková masa společného jmění manželů ke dni [datum] tudíž činila [částka]. Tato částka tedy představovala 100 %, ze kterých 50 % činila částka 6 608 008, [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci byly přikázány věci v hodnotě [částka], bylo třeba, aby mu žalobkyně na vyrovnání podílu zaplatila částku 1 239 424, [částka].

47. S ohledem na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22Cdo 5703/2015, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k názoru, že v daném případě bylo též třeba mezi účastníky vypořádat příjem z nájmu bytu v [část obce]. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně s ohledem na zjištěné příjmy a výdaje související s tímto bytem správně vypočetl částku, jež náležela žalovanému ke dni jeho rozhodnutí, a to ve výši [částka], odvolací soud k této částce připočetl částku [částka] odpovídající období od června [rok] do října [rok], tedy za celkem 17 měsíců s přihlédnutím k výši nájmu [částka] měsíčně a výdajům [částka] měsíčně a výši podílu žalovaného.

48. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. ve věci samé, jakož i výroky VII. a VIII. o nákladech řízení státu, ve kterých nebylo shledáno pochybení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil a podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. jej změnil ve výrocích III., IV. a V.

49. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť v daném případě se jednalo o tzv. iudicium duplex, kdy k podání žaloby byl aktivně legitimován kterýkoliv z bývalých manželů.

Poučení