28 Co 360/2021- 278

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 4/2020-237, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], do tří dnů do právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalované uložil zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a dále co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a žalované uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], jako náhrady škody na zdraví, vzniklé v souvislosti s domovní prohlídkou, která u ní byla provedena dne [datum] na základě příkazu soudce Obvodního soudu mu pro [část Prahy] dne 7. 9. 2015, sp. zn. 37NT 5099/2015. Prohlídka byla provedena v rodinném domě v [město], který je ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a to za přítomnosti žalobkyně, která je manželkou vlastníka a která zde bydlela. Žalobkyně uvedla, že byla přepadena policejním komandem nad ránem bez předchozí výzvy k zpřístupnění či opuštění obývaných nemovitostí, došlo k poškození skleněné výplně na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje domu na terasu a byl poškozen rám levého křídla dveří. Teprve poté byl doručen příkaz k domovní prohlídce, podle protokolu o výslechu byl výslech žalobkyně zahájen dne [datum] ve 4:50 hodin a podle dokumentace tedy ještě před samotným započetím domovní prohlídky. V souvislosti s chováním policie žalobkyni vznikly psychické problémy, asi za 2 měsíce vyhledala pomoc psychologa a v roce 2017 pak pomoc [lékaře], byla rovněž [umístěna] na [příslušné] klinice v období od [datum] do [datum], trpí posttraumatickou stresovou poruchou, je medikována kombinací antidepresiv a anxiolytik a podstupuje individuální psychoterapii. Její stav vyústil až v invaliditu. Žalobkyně předložila znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], podle něhož trpí posttraumatickou stresovou poruchou, jde o [zdravotní] poruchu úzkostného spektra, která se rozvinula v reakci na těžký stres a v příčinné souvislosti se zásahem policejní jednotky v září roku 2015. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] zpracoval znalecký posudek a ohodnotil bolestné [částka] bodů, přičemž hodnota bodu činí [částka] a celkové bolestné představuje částku [částka]. Ztížení společenského uplatnění bylo znalcem stanoveno ve výši [částka]. Za zpracování znaleckých posudků žalobkyně zaplatila [částka] a [částka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a poukazovala na to, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 43T 1/2017, byl manžel žalobkyně obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a přečinem nedovoleného ozbrojování a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podmíněně odložen za současného vyslovení dohledu na zkušební dobu pěti let. Jako vedlejší trest mu byl uložen trest propadnutí věcí, mimo jiné i předmětů zajištěných policejním orgánem dne [datum] v průběhu domovní prohlídky v rodinném domě v [město] Příkaz k provedení domovní prohlídky byl vydán na návrh dozorového státního zástupce ze dne [datum], protože bylo důvodné podezření, že se v domě nachází věci důležité pro trestní řízení. Domovní prohlídka byla provedena dne [datum], byly zajištěny věci sloužící k výrobě marihuany, byly zajištěny rostliny konopí a rovněž nelegálně držená zbraň. Domovní prohlídka byla provedena v souladu se zákonem na základě příkazu soudu za přítomnosti nezúčastněné osoby. Po celou dobu trestního řízení, přípravného řízení ani v řízení před soudem, Ing. [jméno] [příjmení], ani žalobkyně nevznesli žádnou stížnost na postup policejního orgánu při provádění domovní prohlídky a neuvedli nic, co by zpochybňovalo zákonnost tohoto úkonu. Chybí odpovědností titul za tvrzenou škodu, neboť při provádění domovní prohlídky nebyla porušena žádná pravidla předepsaná právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila předběžně svůj nárok u žalované podáním doručeným žalované dne [datum], které doplnila podáním doručeným dne [datum]. Nárok byl uplatněn ve výši [částka] a sestával se z nároku na náhradu škody na zdraví ve výši [částka] a z nároku na náhradu nákladů vynaložených na znalecké posudky ve výši [částka].

4. Soud prvního stupně provedl dokazování obsahem spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 43T 1/2017, zejména protokolem o provedení domovní prohlídky ze dne [datum], příkazem k domovní prohlídce ze dne [datum], protokolem o výslechu osoby podezřelé ze dne [datum] a obsahem úředního záznamu ze dne [datum]. Dále provedl důkaz obsahem znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace geront psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení] a provedl jeho výslech, stejně tak provedl dokazování obsahem znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], který stanovil ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a neuplatnil žádný modifikační koeficient.

5. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že dne [datum] proběhla v rodinném domě, v němž žalobkyně bydlela, domovní prohlídka, která byla dle protokolu započata v 6:15 hodin. Předchozí výslech žalobkyně před zahájením domovní prohlídky nebyl proveden, přestože v protokolu o jejím výslechu jakožto osoby podezřelé ze stejného dne je uvedeno, že tento výslech započal ve 4:50 hodin a měl být ukončen téhož dne ve 20:16 hodin, přičemž jmenovaná v rámci výslechu uvedla jednu větu. Při domovní prohlídce byla poškozena skleněná výplň na obou křídlech dveří vedoucích z obývacího pokoje na terasu domu a dále byl poškozen rám levého křídla dveří v čelní části. Žalobkyně nebyla před zahájením domovní prohlídky vyzvána ke zpřístupnění prostor. Domovní prohlídka proběhla tak, že nejprve do domu vtrhla zásahová jednotka a poté policisté Obvodního ředitelství [obec a číslo], SKPV, odboru obecné kriminality, 9. oddělení, [ulice a číslo], [obec a číslo], což bylo zjištěno z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která domovní prohlídce byla přítomna. U žalobkyně se po provedení domovní prohlídky objevily psychické problémy, asi po dvou měsících od zásahu vyhledala pomoc psychologa a v listopadu 2017 i pomoc psychiatra. Od té doby se ambulantně léčí, od [datum] do [datum] byla hospitalizována na Psychiatrické klinice a diagnosticky bylo uzavřeno, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V důsledku tohoto poškození zdraví bylo u žalobkyně znalcem zjištěno ztížení společenského uplatnění, jehož výše podle metodiky Nejvyššího soudu ČR činí [částka].

6. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 1, § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) - dále jen zákon. Zároveň soud odkázal na § 82 odst. 1, § 83 odst. 1, 2, § 85 odst. 3, § 85a odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., (trestní řád) a příslušná zákonná ustanovení citoval, stejně jako ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o. z.

7. V souzené věci byla domovní prohlídka u žalobkyně vykonána na základě příkazu soudce v rámci [vedeného] řízení vedeného vůči Ing. [jméno] [příjmení], manželu žalobkyně, pro spáchání přečinu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, [uvedené] stíhání skončilo odsuzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] a obžalovaný byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a přečinem nedovoleného ozbrojování. Domovní prohlídka byla provedena v rámci trestního řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem a nedošlo k ní na základě nezákonného rozhodnutí. V dalším se soud zabýval otázkou, zda v průběhu konání domovní prohlídky nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona a nedošlo k porušení předpisů upravujících způsob vedení domovní prohlídky. Soud uzavřel, že orgány policie neprovedly před započetím domovní prohlídky v rozporu s § 84 trestního řádu předchozí výslech toho, u koho měla být domovní prohlídka provedena, tedy u žalobkyně. Žalobkyně se v prostorách zdržovala a nebyl žádný důvod, proč předchozí výslech proveden nebyl. To, že k tomu došlo, vyplývá z protokolu o provedené domovní prohlídce, podle protokolu měl výslech započít ve 4:50 hodin a byl ukončen ve 20:16 hodin, byť byl velmi stručný. Časový údaj o započetí výslechu v protokolu je nesmyslný, neboť domovní prohlídka byla započata v 6:15 hodin. V protokolu o domovní prohlídce zcela absentuje jakékoliv odůvodnění, proč nemohl být předchozí výslech proveden. To je v rozporu, jak se zněním § 84 trestního řádu, tak s judikaturou Ústavního soudu, například s nálezem sp. zn. III. ÚS 287/96 a nebo III. ÚS 464/2000. Z protokolu o domovní prohlídce není jasné, zda policie postupovala podle § 85a odst. 2 trestního řádu a vyzvala žalobkyni ke zpřístupnění objektu. Z výpovědi svědkyně [příjmení], která se prohlídky účastnila jako svědek vyplynulo, že policejní orgány před započetím domovní prohlídky nezvonily, do objektu nejprve vnikla zásahová jednotka. V protokolu není žádný údaj o tom, že by žalobkyně byla vyzvána ke zpřístupnění objektu. Policie tedy porušila i toto ustanovení trestního řádu. Soud uzavřel, že policejní orgány se dopustily při domovní prohlídce nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona a je dán první z předpokladů o vzniku odpovědnosti státu za škodu. Žalobkyně prokázala, že jí vznikla v souvislosti s touto domovní prohlídkou újma na zdraví, jejíž výše byla vyčíslena ve znaleckém posudku ve formě ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. Soud se ztotožnil s výpočtem, který provedl znalec, a neshledal důvody k modifikaci základní částky. Soud shledal rovněž příčinnou souvislost mezi poruchou zdraví na straně žalobkyně a nesprávným úředním postupem policie při domovní prohlídce. Oba znalci v závěrech znaleckých posudků i v rámci výpovědí před soudem se shodli, že spouštěčem posttraumatické stresové poruchy u žalobkyně byl právě policejní zásah dne [datum], a to především jeho provedení. Naopak soud neshledal důvodným nárok žalobkyně na vyplacení bolestného ve výši [částka], a to včetně příslušenství, neboť obtíže, kterými žalobkyně odůvodňovala nárok na tuto částku, byly zohledněny již při vyčíslení ztížení společenského uplatnění. [příjmení] za ztížení společenského uplatnění byla žalobkyni přiznána, včetně příslušenství od [datum], požadavek na příslušenství za předchozí období byl zamítnut. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Do nákladů řízení soud zahrnul žalobkyní požadované náklady za vyhotovení znaleckých posudků ve výši [částka].

Poučení