28 Co 398/2021- 893

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Aleny Bílkové a JUDr. Lucie Bičákové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 206/2009-799, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II., III. mění tak, že žaloba na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá; v zamítavém výroku IV. se rozsudek potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 2, dále„ soud prvního stupně“, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 206/2009-799, rozhodl, že základ nároku je co do požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení po právu (výrok I.), a že výše nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku bude určena v konečném rozhodnutí ve věci (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,25 % ročně od [datum] do [datum], 8,5 % ročně od [datum] do [datum], 8 % ročně od [datum] do [datum], 7,75 % ročně od [datum] do [datum], 7,5 % ročně od [datum] do [datum], 7,05 % ročně od [datum] do [datum], 7,5 % ročně od [datum] do [datum], 8 % ročně od [datum] do [datum], 8,75 % ročně od [datum] do [datum], 9 % ročně od [datum] do [datum], 7,25 % ročně od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok III.), zamítl žalobní návrh co do úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10,75 % ročně od [datum] do [datum], 9,25 % ročně od [datum] do [datum], a co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,25 % ročně od [datum] do [datum], 8,5 % ročně od [datum] do [datum], 8 % ročně od [datum] do [datum], 7,75 % ročně od [datum] do [datum], 7,5 % ročně od [datum] do [datum], 7,05 % ročně od [datum] do [datum], 7,5 % ročně od [datum] do [datum], 8 % ročně od [datum] do [datum], 8,75 % ročně od [datum] do [datum], 9 % ročně od [datum] do [datum], 7,25 % ročně od [datum] do [datum], a dála za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok IV.). O náhradě nákladů řízení nerozhodoval, protože rozsudek není konečným rozhodnutím ve věci samé.

2. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky jako náhrady škody, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Hradci Králové v průběhu konkurzního řízení sp. zn. 43K 21/2004 na majetek úpadce [právnická osoba], dále„ úpadce“, spočívajícího v tom, že konkurzní soud porušil dohledovou povinnost podle zákona o konkurzu a vyrovnání, neboť nedal správci konkurzní podstaty pokyn k doplnění soupisu konkurzní podstaty o důvod sepsání předmětných strojů na výrobu ručně pletacích přízí, a dále nedal správci konkurzní podstaty pokyn k vyloučení těchto strojů z konkurzní podstaty. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl na majetek [právnická osoba], prohlášen konkurz, správcem konkurzní podstaty byl jmenován Dr. Ing. [příjmení]. Žalobkyně tvrdí, že předmětné stroje na výrobu ručně pletacích přízí (protahovací stroje ev. [číslo] sdružovací stroj ev. [číslo] dvouzákrutové skací stroje ev. [číslo] klubkovací stroj ev. [číslo] klubkovací stroj Spiromat ev. [číslo] lepící a balící linka ev. [číslo] prstencové dopřádací stroje ev. [číslo] ev. [číslo] klubkovací stroj ev. [číslo] adjustační stroj ev. [číslo] sdružovací stroj ev. [číslo] automat na lepení pásků BF 350 ev. [číslo] balící stroj PB 200 ev. [číslo] automatická linka na ruční pletací příze ev. [číslo] měřící přístroj Aquarius ev. [číslo] počesávací stroj ČES-20 ev. [číslo] předenoskací stroj PA.FA ev. č. 2005, vijáky příze FY-51 ev. [číslo]), koupila od [právnická osoba], kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu [částka] včetně DPH. Tvrdí, že v průběhu konkurzního řízení byly tyto stroje na základě neoprávněného soupisu zařazeny do konkurzní podstaty, byť správce konkurzní podstaty si musel být od počátku vědom toho, že se jedná o její majetek. Ačkoliv opakovaně upozorňovala konkurzní soud na neoprávněné zařazení předmětných strojů do soupisu, konkurzní soud nevyzval správce konkurzní podstaty k podání potřebných vysvětlení a opravě soupisu konkurzní podstaty, nedal správci konkurzní podstaty pokyn k vyloučení tohoto majetku z konkurzní podstaty, byť neoprávněnost zařazení majetku do podstaty byla zjevná. Správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] předmětné stroje žalobkyně zadržel dne [datum], poprvé však konkurznímu soudu předložil soupis konkurzní podstaty, v němž byly zadržené stroje uvedeny, až dne [datum]. Konkurzní soud neprovedl žádné šetření a přes zjevnou neoprávněnost zařazení strojů do podstaty, nedal správci pokyn k vyloučení těchto strojů z konkurzní podstaty. Popsaným jednáním měla vzniknout žalobkyni škoda sestávající z ušlého zisku [částka] za dobu od [datum] (faktické zadržení strojů) do [datum] (vydání usnesení o zproštění Dr. [jméno] funkce správce konkurzní podstaty), kdy nemohla předmětné stroje využívat k výrobní činnosti (výrobě pletacích přízí), a dále z náhrady částky [částka], kterou musela jako odstupné zaplatit zaměstnancům, kteří původně vykonávali pro žalobkyni práci na zabavených strojích, leč po zabavení strojů je musela propustit; celkem žalovaných [částka] s příslušenstvím (úroky z prodlení). Zařazením předmětných strojů do konkurzní podstaty úpadce bylo žalobkyni znemožněno provádět výrobu pletacích přízí. Žalobkyně prováděla úvodní operace při výrobě pletacích přízí na strojích umístěných v areálu v [obec] a rozpracovaná výroba byla posléze dokončována na předmětných strojích umístěných v areálu úpadce. Na strojích pracovali do [datum] zaměstnanci úpadce, který žalobkyni účtoval za práci svých zaměstnanců. Ke dni [datum] úpadce činnost ukončil a následně prováděla tu samou mzdovou práci pro žalobkyni [právnická osoba] s.r.o., a to až do faktického zabrání strojů dne [datum]. Žalobkyni bylo postupem správce konkurzní podstaty zabráněno provozovat výrobní činnost a byla nucena propustit většinu svých zaměstnanců z pracovního poměru. Předmětný nárok na náhradu škody žalobkyně předběžně uplatnila u žalované podáním ze dne [datum] a žalovaná uplatněný nárok jako nedůvodný odmítla dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně dodala, že shodný nárok uplatnila proti žalovaným 1. Dr. Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] (bývalému správci konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba]), 2. Obci [obec] (bývalému členu věřitelského výboru úpadce [právnická osoba]), 3. České republice - [obec] správě sociálního zabezpečení, u Okresního soudu ve [obec] - řízení sp. zn. 6C 184/2007.

3. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že předpoklady odpovědnosti za škodu nebyly v tomto případě naplněny, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu konkurzního soudu, potažmo konkurzního správce, z tvrzení žalobkyně nelze dovodit příčinnou souvislost mezi údajným nesprávným úředním postupem a vznikem škody, a také zpochybnila existenci nárokovaného ušlého zisku a další škody žalobkyně. [příjmení] jiné poukázala na skutečnost, že v průběhu konkurzního řízení bylo z iniciativy jiné právnické osoby (nikoli žalobkyně) vedeno řízení o vyloučení předmětných strojů z konkurzní podstaty a konkurzní soud v té době nebyl oprávněn dát správci konkurzní podstaty pokyn k vyloučení strojů z konkurzní podstaty. Mezi společníkem a jednatelem žalobkyně v jedné osobě, jeho dalšími obchodními společnostmi a správcem konkurzní podstaty byla dne [datum] uzavřena dohoda o narovnání a byla-li sporná práva takto narovnána, pak to je další důvod, proč žalobní návrh nemůže obstát. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně na předmětných strojích sama nevyráběla, poukázala na její obchodní praktiky se společnostmi [právnická osoba], a [právnická osoba], na okolnost, že žalobkyně nenabyla pletací příze v důsledku nemožnosti užívat předmětné stroje zahrnuté do konkurzní podstaty úpadce, ale v důsledku nenaplněného obchodu se společností [právnická osoba], tudíž zde nemohla být příčinná souvislost mezi vznikem údajné škody a nemožností využívat předmětné stroje k podnikatelské činnosti žalobkyně.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku předně podrobně popsal průběh konkurzního řízení, který vzal za prokázaný spisem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. [spisová značka] o konkurzním řízení na majetek úpadce [právnická osoba] Odvolací soud na skutková zjištění popsaná zejména v odst. 15. až 76. odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě relevantní prokázané skutečnosti o průběhu konkurzního řízení, činnosti konkurzního soudu a správce konkurzní podstaty jen stručně shrnuje. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], prohlásil konkurz na majetek úpadce [právnická osoba], správcem konkurzní podstaty ustanovil Dr. Ing. [jméno] [jméno]. Dne [datum] u konkurzního soudu jeden z věřitelů ([právnická osoba]) zpochybnil platnost převodu předmětných výrobních strojů z úpadce na žalobce, neboť tyto stroje se nacházely stále v areálu úpadce a pracovali na nich zaměstnanci úpadce. Správce konkurzní podstaty na to dne [datum] sdělil, že stroje prodal úpadce žalobkyni ještě před prohlášením konkurzu dne [datum] za cenu [částka]. Žalobkyně převedla předmětné stroje na [právnická osoba], s.r.o., která si v areálu úpadce smlouvou ze dne [datum] pronajala nebytové prostory včetně práce zaměstnanců úpadce za úplatu. Věřitel, který převod zpochybňoval, postoupil svoji pohledávku za úpadcem [právnická osoba], s.r.o., která vstoupila na jeho místo konkurzního věřitele. Dne [datum] konkurzní soud udělil správci konkurzní podstaty souhlas k prodeji podniku úpadce za částku 20 mil. Kč [právnická osoba], s.r.o. Mezi [právnická osoba], s.r.o., a správcem konkurzní podstaty po uzavření smlouvy o prodeji podniku dne [datum] vznikl spor o plnění závazků z této smlouvy a dne [datum] správce konkurzní podstaty oznámil konkurznímu soudu, že z důvodu nezaplacení kupní ceny odstoupil od smlouvy o prodeji podniku, podnik úpadce znovu zapsal do konkurzní podstaty a dne [datum] předal konkurznímu soudu aktuální soupis konkurzní podstaty, v němž byly uvedeny i předmětné stroje s poznámkou, že k těmto strojům vlastnické právo uplatňuje [právnická osoba], s.r.o. Usnesením ze dne [datum] konkurzní soud uložil [právnická osoba], s.r.o., aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení podala žalobu proti správci konkurzní podstaty na vyloučení majetku z konkurzní podstaty, mimo jiné i předmětných strojů. Dne [datum] zahájila [právnická osoba], s.r.o., řízení o vyloučení podniku úpadce a o vyloučení předmětných strojů z konkurzní podstaty. Dne [datum] požádala žalobkyně konkurzní soud, aby jí předmětné stroje byly vydány a k tomuto požadavku správce konkurzní podstaty uvedl, že právní úkon, na jehož podkladě žalobkyně stroje nabyla, považuje za neúčinný, neboť stroje činily ucelený výrobní okruh, který tvoří funkční celek, a jako takové mají podstatně vyšší hodnotu, než sjednaná kupní cena mezi žalobkyní a úpadcem. Na schůzi věřitelů dne [datum] věřitelé přijali usnesení, že dosavadní správce konkurzní podstaty má být zproštěn funkce a má být ustanoven správce nový, byl také odvolán věřitelský výbor. Dne [datum] se sešel nový věřitelský výbor. Usnesením konkurzního soudu ze dne [datum] byl bývalý správce konkurzní podstaty zproštěn funkce a novým správcem konkurzní podstaty byl jmenován Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla mezi nově jmenovaným správcem konkurzní podstaty Mgr. Stejskalem a obchodními společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], a Ing. [jméno] [příjmení], uzavřena dohoda o narovnání sporných vztahů mezi všemi účastníky; správce se (mimo jiné) zavázal předmětné stroje vyloučit z konkurzní podstaty úpadce a předat je žalobci. Konkurzní soud usnesením ze dne [datum] udělil souhlas k vyloučení strojů z konkurzní podstaty a schválil dohodu o narovnání.

5. Soud prvního stupně uvedl, že na základě skutkových zjištění o průběhu konkurzního řízení dospěl k závěru, že správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] po odstoupení od smlouvy o prodeji podniku úpadce sepsal do konkurzní podstaty předmětné stroje jako součást podniku úpadce, přestože věděl, že stroje součást podniku netvoří. Do soupisu konkurzní podstaty před prodejem podniku předmětné stroje jako součást podniku nezahrnul (a nezahrnul je tam ani z jiného důvodu). Po odstoupení od smlouvy o prodeji podniku správce Dr. Ing. [příjmení] sepsal do konkurzní podstaty jako součást podniku vše, co se v areálu úpadce nacházelo, a dle názoru soudu prvního stupně tak učinil úmyslně v rozporu se svou vědomostí o vlastnictví strojů. Možná motivace k takovému postupu vyplynula z vyjádření svědka [příjmení], tj. šlo o zajištění náhrad škod, které měly být způsobeny působením [právnická osoba]. [příjmení] v areálu úpadce, ale takový důvod pro sepis majetku do konkurzní podstaty zákon o konkurzu a vyrovnání neupravoval. Odůvodnění správce Ing. [jméno], že stroje byly do konkurzní podstaty sepsány z důvodu neúčinného právního úkonu (kupní smlouvy mezi žalobcem a úpadcem), vzal soud prvního stupně za účelové. O účelovosti svědčí i vyjádření nového správce konkurzní podstaty Stejskala a sjednaná dohoda o narovnání v listopadu 2007. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové, tj. konkurzní soud, rezignoval na výkon své dohlédací činnosti nad postupem správce konkurzní podstaty, z obsahu konkurzního spisu mu bylo známo, že správce Dr. Ing. [příjmení] před prodejem podniku úpadce [právnická osoba], s.r.o., nepovažoval předmětné stroje za součást podniku úpadce a jako takové je do konkurzní podstaty nesepsal. Po opětovném sepisu podniku úpadce do konkurzní podstaty konkurzní soud pouze vyzval správce Ing. [jméno], aby ve stanovené lhůtě doplnil, zda je soupis úplný, a když bylo následně doplněno, že jako součást podniku byly sepsány i předmětné stroje, nepožadoval po správci vysvětlení, proč k tomu došlo, a omezil se jen na výzvu k podání vylučovací žaloby. Konkurzní soud zůstal dle názoru soudu prvního stupně bezdůvodně nečinný, byť mohl a měl nabýt důvodnou pochybnost o oprávněnosti sepisu předmětných strojů do konkurzní podstaty. Správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] porušil povinnost podle § 8 odst. 2 ZKV, když při výkonu funkce nepostupoval s odbornou péčí a konkurzní soud se nedůvodnou nečinností při výkonu dohlédací činnosti podle § 12 ZKV dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, dále jen OdpŠk.

6. Soud prvního stupně dále uvedl, že posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], ze dne [datum] bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] mohla žalobkyně prodat 56 654,29 kg vyrobených pletacích přízí a že k nerealizování prodeje uvedeného množství pletacích přízí a nedosažení zisku z jejich prodeje došlo v příčinné souvislosti s popsaným nesprávným úředním postupem. Uzavřel, že v důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu vznikla žalobkyni škoda v podobě ušlého zisku z prodeje ručně pletacích přízí. Jelikož zjištění výše škody si vyžádá další dokazování, rozhodl mezitímně, že základ nároku je co do požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení po právu (výrok I.) a že výše nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku bude určena v konečném rozhodnutí. Dále shledal důvodným co do základu uplatněný nárok na odstupné a vzhledem k tomu, že bylo prokázáno propuštění jednoho zaměstnance, přisoudil žalobkyni částku rovnající se průměrnému odstupnému vyplacenému jednomu zaměstnanci žalobkyně, tj. částku [částka]. Ve zbývajícím rozsahu uplatněného nároku, tj. co do částky [částka] s příslušenstvím, žalobní návrh zamítl. Žalovaná byla v prodlení s peněžitým plněním od marného uplynutí šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne [datum] a šestiměsíční lhůta skončila dne [datum]. Soud prvního stupně shledal nárok na úrok z prodlení důvodný od [datum] do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu nárok na příslušenství zamítl.

7. Odvolací soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

8. Žalobkyně včasným a přípustným odvoláním napadla výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně. Předně namítá, že důvodem propuštění zaměstnanců v žalobě uvedených bylo nejen neoprávněné zabavení strojů, ale i neoprávněné zabavení pletacích přízí ve vlastnictví žalobkyně. V žalobě je výslovně uvedeno, že správce konkurzní podstaty úpadce zadržel jak výrobní zařízení (předmětné stroje), tak i pletací příze v ceně pořízení [částka]. Žalobkyně k důkazu předložila znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že škoda způsobená žalobkyni odpovídá škodě, kterou žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Dále předložila rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka [obec], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23Co 336/2016, z něhož je zřejmé, že žalobkyni byly sebrány pletací příze uvedené v předmětné žalobě, z nichž část byla žalobkyni vrácena, za část jí bylo zaplaceno, avšak v rozsahu [částka] již není možné žalobkyni zaplatit. Sebráním pletacích přízí v uvedené tržní hodnotě se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Žalobkyně očekávala, že bude žaloba projednávána tak, jak byla podána, již samotné zabavení majetku ve výši přes [částka] je důvodem pro vyhovění žaloby z hlediska odstupného v plné výši. Dodala, že před sebráním majetku dosahovala zisku a jediným důvodem propuštění zaměstnanců a vyplacení odstupného bylo násilné sebrání významného majetku žalobkyně, který navíc nebyl ani dne [datum] sepsán do konkurzní podstaty. Dále se žalobkyně obšírně vyjádřila k vlastnictví předmětných strojů, zdůraznila, že v soupisu konkurzní podstaty nebyl rovněž uveden ani důvod soupisu předmětných strojů a soupis nebyl v souladu se zákonem a judikaturou, např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Odo 268/2003. Žalobkyně má za to, že v řízení prokázala, že opakovaně žádala konkurzní soud nápravu podle § 12 ZKV, leč marně. I z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] a [příjmení] vyšlo v předmětném řízení najevo, že se konkurzní soud vůbec nezajímal o sepsání majetku třetích osob do konkurzní podstaty, a to včetně předmětných strojů a pletacích přízí žalobkyně, zásob [právnická osoba] s.r.o., účtu [právnická osoba], s.r.o. Žalobkyně zdůraznila, že konkurz úpadce prohlásil místně nepříslušný soud, že konkurzní soud při prohlášení konkurzu vzal v úvahu smyšlenou pohledávku [právnická osoba], ve výši [částka], o které ani úpadce neúčtoval a žalobkyně tvrdí, že žádné předlužení úpadce nebylo, protože úpadce měl na účtu několik milionů korun. Konkurzní soud dále ignoroval, že správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] v rozporu se zákonem dražil majetek přes svoji společnost [právnická osoba], jeho propojení s dražebníkem bylo protiprávní. Konkurzní soud rovněž ignoroval propuštění zaměstnanců žalobkyně, návrh ze dne [datum] na odvolání správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [jméno], posléze návrh na odvolání protiprávně zvoleného věřitelského výboru i návrh, aby novým správcem konkurzní podstaty byl Ing. [jméno], místo toho byl zvolen správcem konkurzní podstaty Mgr. [příjmení]. Konkurzní soud přehlížel zvýhodňování věřitelů před žalobkyní, která měla lepší právo k finančním prostředkům, a to v řádech desítek milionů korun. Ignoroval také zmizení majetku, opět v řádu desítek milionů korun, a to včetně předmětných strojů žalobkyně. Předmětné stroje nakonec nebylo možné žalobkyni ani vydat. Kdyby konkurzní soud sjednal nápravu podle § 12 ZKV, škoda by žalobkyni nevznikla. O tom, že konkurzní soud porušoval své povinnosti, svědčí i odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž [ulice] soud vytknul konkurznímu soudu, že se například dostatečným způsobem nevypořádal s námitkami vznesenými v rámci projednání návrhu na zproštění Mgr. Stejskala z funkce správce konkurzní podstaty. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek ve výroku IV. změnil tak, že žalobnímu návrhu vyhoví, popřípadě, aby v tomto rozsahu rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního ve výrocích I., II. a III. včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že je zcela nesprávný závěr soudu prvního stupně o existenci nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu konkurzního. V řízení naopak vyšlo najevo, že konkurzní soud se při dohlédací činnosti nesprávného úředního postupu nedopustil. Dále uvedla, že požadavek naplnění příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem soudu při dohlédací činnosti a tvrzenou škodou vyžaduje, aby poškozenému vznikla škoda porušením povinností správcem konkurzní podstaty a pokud by se správce konkurzní podstaty žádného porušení povinností nedopustil, pak by ani případné porušení povinnosti konkurzního soudu při výkonu dohlédací činnosti nemohlo být v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou. Žalobce se žalobou proti správci konkurzní podstaty neuspěl, potom nemůže být žaloba proti státu důvodná. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je povinen mu plnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25Cdo 1404/2004). Zdůraznila smysl a účel vylučovacího (excindačního) řízení podle § 19 odst. 2 ZKV, odkázala na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 275/04, z něhož plyne, že není zasaženo do vlastnického práva žalobců během řízení o vylučovací žalobě. Na podkladě prokázaných skutečností dovozuje, že majetek byl zapsán do konkurzní podstaty důvodně, byl zapsán správcem konkurzní podstaty, nikoli konkurzním soudem. Dále odkázala na judikaturu o tom, že správce konkurzní podstaty má do konkurzní podstaty zapsat i takový majetek, o kterém se domnívá, že tam patří nebo může patřit. Pro případy pochybností je zde právě institut vylučovací žaloby. V řízení vyšlo najevo, že skutečnosti, které byly konkurznímu soudu a konkurznímu správci v rozhodné době známé neumožňovaly přijmout jednoduchý a spolehlivý závěr, že sepsané věci nepatří do konkurzní podstaty. Postup konkurzního soudu byl ospravedlnitelný a správný. Navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve vyhovujících výrocích změněn tak, že odvolací soud žalobu zamítne.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo (podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu, dále „o. s. ř.“), při jednání zopakoval a doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu listin - usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 40 Cm 13/2006, jímž bylo zastaveno řízení žalobkyně [právnická osoba], o vyloučení strojů u konkurzní podstaty úpadce ve věci konkurzního řízení vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, sp. zn. [spisová značka]; rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 5C 185/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22Co 173/2010, jímž byla zamítnuta žaloba žalobkyně [právnická osoba], proti správci konkurzní podstaty konkurzního řízení vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, sp. zn. [spisová značka], a spol., o náhradu ušlého zisku za období 1. 1. do [datum]; rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Cdo 2323/2007, a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS [číslo], ve věci žaloby [právnická osoba], s.r.o., o vyloučení (mimo jiné) podniku úpadce [právnická osoba], a o vyloučení strojů (předmětných strojů, o nichž v tomto řízení žalobkyně tvrdí, že jí náležely) z konkurzní podstaty úpadce - s návrhem neuspěla; rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 10C 198/2009-2524, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19Co 161/2015-2575, jímž byla zamítnuta žaloba žalobkyně [právnická osoba], proti žalované Česká republika, o náhradu škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem konkurzního soudu - Krajského soudu v Hradci Králové v konkurzním řízení sp. zn. [spisová značka].

11. Podle ustanovení § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo b) nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem se přitom rozumí porušení pravidel pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O„ úřední postup“ jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci. Stát pak prostřednictvím svých orgánů vystupuje jako nositel veřejné moci při jejím uplatňování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 25Cdo 2274/2003). Jde-li o výkon státní moci v konkurzním řízení, ustálil se výklad podávaný soudní praxí na tom, že správce konkurzní podstaty není účastníkem konkurzního řízení. Jako zvláštní procesní subjekt má správce konkurzní podstaty samostatné postavení, jak vůči úpadci, tak vůči konkurzním věřitelům. Nelze ho považovat za zástupce konkurzních věřitelů ani za zástupce úpadce (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 19, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod„ R 52/2998“). Správce konkurzní podstaty je zvláštním veřejnoprávním orgánem. Nejde však o státní orgán nebo orgán státní organizace (a zcela zjevně ani orgán společenské organizace) ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., což se podává i z toho, že nese (na rozdíl od státního orgánu) vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [číslo]).

12. Zákonem [číslo] 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od [datum] zrušen zákon o konkurzu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkurzní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy zákon o konkurzu a vyrovnání ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále ZKV).

13. Podle ustanovení § 12 odst. 1 ZKV (v rozhodném znění) soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru, nebo mu může dát pokyny sám. Takové pokyny soudu se mohou se týkat lhůt k provedení soupisu, způsobu jeho provedení, doplnění soupisu, řešení rozporů mezi správcem a věřitelským výborem, jakož i jiných záležitostí. Ustanovení § 18 ZKV (v rozhodném znění) určovalo, že soupis podstaty provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru. Nesplnil-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2 ZKV, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci (odst. 1). Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkurzu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou (odst. 2). Podle § 6 ZKV (v rozhodném znění) majetek podléhající konkurzu tvoří konkurzní podstatu (odstavec 1). Konkurz se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a kterého nabyl za konkurzu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není (odstavec 2). Podle § 19 ZKV, jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci do soupisu (odstavec 1). Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc je do soupisu pojata oprávněně (odstavec 2).

14. Nejvyšší soud České republiky ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 19, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod R 52/2998, vysvětlil, že správce konkurzní podstaty zařadí do soupisu majetku konkurzní podstaty každou věc, pohledávku nebo právo mající majetkovou hodnotu, o nichž má za to, že patří nebo mohou patřit do podstaty, i když tu je pochybnost, zda do podstaty skutečně patří. O tom, u kterých věcí jsou pochybnosti, zda náleží do podstaty, a o důvodech, které k těmto pochybnostem vedou (včetně nároků uplatněných jinými osobami), správce vyrozumí konkurzní soud. Konkurzní soud důvody zpochybňující zařazení věci do soupisu posoudí; podaří-li se pochybnosti odstranit, vydá správci pokyn, aby věc ze soupisu vyřadil, popřípadě, aby věc sepsal bez poznámky. [příjmení], které k věci uplatnily právo nepřipouštějící její soupis, konkurzní soud - nebylo-li možné námitkám těchto osob uplatněným u správce konkurzní podstaty nebo u konkurzního soudu zcela vyhovět a věc ze soupisu vyřadit - usnesením vyzve, aby svůj nárok uplatnily žalobou podanou proti správci, kterou se budou domáhat vyloučení věci ze soupisu (tzv. vylučovací či excindační žalobou). Pochybnost o tom, zda jiná osoba uplatnila důvodné námitky proti tomu, aby věc byla zařazena do podstaty, může být vyřešena (samozřejmě za předpokladu, nebrání-li tomu dříve učiněný pokyn konkurzního soudu) - a to i poté, co již byla soudem učiněna výzva k podání vylučovací žaloby - mimosoudní dohodou uzavřenou se správcem konkurzní podstaty nebo tak, že správce námitkám této osoby dobrovolně vyhoví a věc ze soupisu vyřadí; dříve, než tak učiní, může si správce vyžádat ke svému dalšímu postupu pokyn konkurzního soudu, popřípadě stanovisko věřitelského výboru. Nebude-li ani tímto způsobem pochybnost odstraněna, mohou být věci vyloučeny ze soupisu konkurzní podstaty jen na základě rozhodnutí soudu, kterým bylo vyhověno vylučovací žalobě. Osoba, která tvrdí, že věc do podstaty nepatří, může přitom podat vylučovací žalobu bez ohledu na to, zda k podání žaloby byla konkurzním soudem vyzvána. Legitimace k vylučovací žalobě je dána již tím, že věc byla správcem zařazena (zapsána) do soupisu podstaty Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Cdo 3064/2000, vyjádřil, že stát neodpovídá za škodu, způsobenou pouze tím, že správce konkurzní podstaty porušil své povinnosti v konkurzním řízení. Za škodu způsobenou třetí osobě tím, že konkurzní soud bez dalšího nevydal správci konkurzní podstaty sám pokyn k tomu, aby určitou věc vyloučil z majetku konkurzní podstaty, může stát odpovídat jen tehdy, je-li tato neúčinnost konkurzního soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež mu byly o sepsaném majetku známy. Samotná skutečnost, že bylo zahájeno řízení o vylučovací žalobě podle zákona o konkurzu a vyrovnání, nečinnost konkurzního soudu neospravedlňuje. Podstatné je, zda nároky třetích osob, jež měly soupis vylučovat, byly natolik zřejmé, že nečinnost konkurzního soudu nelze shledat za opodstatněnou (rozumně odůvodnitelnou). Taková situace nastává i tehdy, jestliže konkurzní soud zůstane nečinným, ačkoliv ví nebo musí vědět o tom, že správce konkurzní podstaty určitý majetek sepsal neoprávněně (dále srov. také rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Co 1662/2007).

15. Osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu majetku konkurzní podstaty (§ 19 odst. 2 ZKV), musí prokázat nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkurzní podstaty, svědčí jí. Závěry zde uvedené platí nejen pro řízení o vylučovací žalobě, ale i v případě, kdy má být věc vyloučena z majetkové podstaty na základě pokynu konkurzního soudu, jinak řečeno, aby mohl konkurzní soud dát správci pokyn k vyloučení strojů z konkurzní podstaty, muselo by být (na první pohled) zjevné, že stroje neměly být do podstaty zapsány a že mají být vydány právě žalobci jako jejich vlastníkovi, konkurzní soud sice může dát pokyn správci k vyloučení věci z konkurzní podstaty i v době, kdy běží řízení o vylučovací žalobě, avšak nemůže excindační řízení nahrazovat. Není bez významu ani otázka, kdy má konkurzní soud takový pokyn správci konkurzní podstaty dát (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Cdo 342/2000).

16. Nesprávný úřední postup konkurzního soudu může spočívat v tom, že nevydal správci konkurzní podstaty sám pokyn k tomu, aby určitou věc vyloučil z majetku konkurzní podstaty, ovšem v situaci, kdy zákon předpokládá, že pochybnosti o opodstatněnosti soupisu určitého majetku budou řešeny především ve zvláštním řízení (ve sporu o vylučovací nebo-li excindační žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 ZKV), lze stát činit odpovědným za nevydání pokynu konkurzním soudem správci konkurzní podstaty k vyloučení věci, jen tehdy, je-li tato nečinnost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež soudu byly o sepsaném majetku známy, jestliže jsou nároky třetích osob, jež měly soupis vylučovat, natolik zřejmé, že nečinnost soudu nebyla nečinností odůvodněnou (opodstatněnou či ospravedlnitelnou).

17. Zákon [číslo] Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zakládá objektivní odpovědnost státu za škodu, jsou-li současně splněny následující tři předpoklady: 1. příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či se dopustil nesprávného úředního postupu, 2. poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), 3. škoda je v příčinné souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, tj. nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 2Cdon 129/97). Naplnění těchto předpokladů musí být v soudním řízení bezpečně prokázáno a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některého z nich.

18. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky jako náhrady škody na podkladě tvrzení, že konkurzní soud - Krajský soud v Hradci Králové se v průběhu konkurzního řízení sp. zn. 43K 21/2004 na majetek úpadce [právnická osoba], se dopustil nesprávného úředního postupu, neboť porušil dohledovou povinnost podle § 12 ZKV, když nedal správci konkurzní podstaty pokyn k doplnění soupisu konkurzní podstaty o důvod sepsání předmětných strojů na výrobu pletacích přízí, a dále nedal správci konkurzní podstaty pokyn k vyloučení těchto strojů z konkurzní podstaty.

19. K uplatněným důvodům odvolací soud předně stručně shrnuje, že dne [datum] byl do konkurzní podstaty sepsán podnik úpadce, jako soubor hmotných i osobních a nehmotných složek podnikání (§ 5 obchodního zákoníku [účinnost]), včetně strojů umístěných v prostorách úpadce, na nichž pracovali jeho zaměstnanci; podle § 18a odst. 1 ZKV se podnik do soupisu zapisuje jako soubor a ze soupisu musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu. Důvodem pro sepsání strojů bylo, že tvořily součást podniku úpadce, nebo se tak alespoň jevily a neobstojí žalobní tvrzení ani závěr soudu prvního stupně, že správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] postupoval úmyslně účelově. V řízení spolehlivě vyšlo najevo, že předmětné stroje již svým umístěním v areálu úpadce měly s majetkem úpadce souvislost. Odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání pokynu k doplnění soupisu konkurzní podstaty o důvod sepsání strojů by mohla být dána jen v případě, pokud by k takovému nesprávnému úřednímu postupu došlo, nicméně pokynu konkurzního soudu nebylo třeba, neboť stroje byly do soupisu zařazeny jako součást podniku a krom toho, by musela být dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Je zřejmé, že neuvedení důvodu k soupisu strojů do podstaty nemůže být v příčinné souvislosti se vznikem škody, neboť neuvedení důvodu samo o sobě nemůže škodu způsobit. V době sjednání shora zmíněné dohody o narovnání byla situace jiná, oproti době sepsání předmětných strojů do konkurzní podstaty. Odvolací soud znovu připomíná, že správce konkurzní podstaty Dr. Ing. [příjmení] s [právnická osoba], s.r.o., sjednal smlouvu o prodeji podniku, posléze od této smlouvy odstoupil, přičemž v mezidobí žalobkyně předmětné stroje kupní smlouvou prodala [právnická osoba], s.r.o., která tyto stroje v době odstoupení od smlouvy o prodeji podniku a opětovného soupisu konkurzní podstaty provozovala v prostorách podniku úpadce, nebo se to tak alespoň mohlo důvodně jevit. Majetková podstata podniku jako věci hromadné v době jeho prodeje a v době odstoupení od smlouvy nemusí být totožná a nelze přehlédnout, že po opětovném soupisu podniku včetně předmětných strojů do konkurzní podstaty vlastnické právo k nim uplatňovala [právnická osoba], s.r.o., která podala vylučovací žalobu. Za této situace je ospravedlnitelný postup konkurzního soudu, který odkázal [právnická osoba], s.r.o., uplatňující vlastnické právo k předmětným strojům, na podání vylučovací žaloby. Odvolací soud zdůrazňuje, že konkurzní soud v rámci své dohlédací činnosti musí zachovávat obezřetnost, zvláště pokud jde o pokyny mimo jednání a bez provádění dokazování. S ohledem na shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že nedáním pokynu správci konkurzní podstaty k vyloučení strojů z podstaty nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Jak již bylo uvedeno, nesprávný úřední postup konkurzního soudu může spočívat v tom, že nevydal správci konkurzní podstaty sám pokyn k tomu, aby určitou věc vyloučil z majetku konkurzní podstaty, ovšem v situaci, kdy zákon předpokládá, že pochybnosti o opodstatněnosti soupisu určitého majetku budou řešeny především ve zvláštním řízení (ve sporu o vylučovací nebo-li excindační žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 ZKV), lze stát činit odpovědným za nevydání pokynu konkurzním soudem správci konkurzní podstaty k vyloučení věci, jen tehdy, je-li tato nečinnost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež soudu byly o sepsaném majetku známy, jestliže jsou nároky třetích osob, jež měly soupis vylučovat, natolik zřejmé, že nečinnost soudu nebyla nečinností odůvodněnou (opodstatněnou či ospravedlnitelnou). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Cdo 342/2000, uvedl, že osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu majetku konkurzní podstaty (§ 19 odst. 2 ZKV), musí prokázat nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkurzní podstaty, svědčí jí. Závěry zde uvedené platí nejen pro řízení o vylučovací žalobě, ale i v případě, kdy má být věc vyloučena z majetkové podstaty na základě pokynu konkurzního soudu, jinak řečeno, aby mohl konkurzní soud dát správci pokyn k vyloučení strojů z konkurzní podstaty, muselo by být zjevné, že stroje neměly být do podstaty zapsány a že mají být vydány.

20. V projednávané věci bylo spolehlivě zjištěno, žalobkyně nejpozději počátkem roku 2005 předmětné stroje prodala [právnická osoba], s.r.o., a byla to právě jmenovaná obchodní společnost, která vlastnické právo k předmětným strojům uplatňovala a dne [datum] podala proti správci konkurzní podstaty vylučovací žalobu. Bylo také spolehlivě zjištěno, že až do počátku roku 2006 se žalobkyně vyloučení strojů z konkurzní podstaty nedomáhala, netvrdila, že by byla jejich vlastníkem, k podání vylučovací žaloby přistoupila až dne [datum], nicméně v zahájeném řízení po jeho přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. nechala marně uplynout dobu jednohu roku, tudíž řízení bylo zastaveno. Uvedené svědčí o tom, že žalobkyně nehájila své zájmy, byť tvrdí, že byla vlastnicí předmětných strojů. V průběhu let 2006 a 2007 probíhala dvě excindační řízení o vydání předmětných strojů z konkurzní podstaty, vlastnictví ke strojům současně tvrdila [právnická osoba], s.r.o., a žalobkyně. Z popsaných okolností je zjevné, že konkurzní soud nemohl jednoduchou úvahou dospět k závěru, že stroje by měly být z konkurzní podstaty ve prospěch žalobkyně vyloučeny, tudíž není důvodná argumentace žalobkyně, že konkurzní soudu měl dát správci konkurzní podstata pokyn k tomu, aby předmětné stroje z konkurzní podstaty vyloučil.

21. Odvolací soud uzavřel, že žaloba není po právu, protože orgán veřejné moci, tj. Krajský soud v Hradci Králové jako konkurzní soud, se nedopustil nesprávného úředního postupu, tedy není splněn první ze shora uvedených předpokladů objektivní odpovědnost státu za škodu a netřeba se již zabývat otázkou výše škody.

22. Projednávaný právní případ se v podstatných znacích shoduje s právním případem, který již byl rozhodnut rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 10C 198/2009-2524, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19Co 161/2015-2575 (právní věc žalobkyně [osobní údaje žalobkyně], ca žalované České republice - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, o náhradu škody způsovené nesprávným úředním postupem konkurzního soudu) a odvolací soud v předmětné právní věci neshledal důvody pro odchylné rozhodnutí (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Odvolací soud vzal v úvahu rovněž fakt, že žaloba o náhradu škody vedená žalobkyní proti správci konkurzní podstaty Stejskalovi v podstatě ze stejného důvodu, byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Co 173/2010; jmenované soudy dospěly k závěru, že správce konkurzní podstaty se nevyloučením strojů z konkurzní podstaty nedopustil porušení žádné povinnosti.

23. Odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích I., II., III. tak, že zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a v zamítavém výroku IV. rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, protože tento výrok je věcně správný.

24. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a náklady úspěšné žalované vyčíslil podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (úkony vykonané od účinnosti vyhlášky, tj. od [datum] do vyhlášení konečného rozhodnutí odvolacího soudu, tj. 16x příprava účasti na jednání, 16x účast na jednání soudu prvního stupně a odvolacího soudu, 1x odvolání ve věci samé, 3x další písemné podání ve věci samé, celkem 36 x 300 = [částka]). Lhůtu plnění stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení