28 CO 96/2022 - 306

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 3 665 679 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. ledna 2022, č. j. 8 C 46/2021-272, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 665 679 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 6 905,10 Kč a odvolacího řízení ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře soudní poplatek za podanou žalobu a za podané odvolání v celkové výši 366 568 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 665 679 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu smluvní pokuty. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela [datum] kupní smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala předat žalobkyni dva kusy zdravotnických modulů, a to do [datum], za kupní cenu 39 844 337 Kč. Vzhledem k tomu, že v uvedené lhůtě nebyly moduly předány, neboť první modul byl odevzdán dne [datum], druhý dne [datum], vznikl žalobkyni nárok za zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z kupní ceny. Prodlení v období od [datum] do [datum] bylo způsobeno důvody na její straně, za toto období smluvní pokutu nenárokovala. Celkově trvalo prodlení s dodáním obou kusů modulů od [datum] do [datum] (celkem 86 dnů), s dodáním jednoho z modulů byla žalovaný v prodlení ještě od [datum] do [datum] (12 dnů). Výzva k zaplacení smluvní pokuty byla žalované doručena [datum], splatnost byla stanovena na 30 dnů, od [datum] požadovala žalobkyně úrok z prodlení.

2. Žalovaná se bránila se tím, že k nedodržení lhůty pro předání předmětu koupě došlo výlučně z důvodů na straně žalobkyně, která ač dne [datum] oznámila výběr žalované jako dodavatele, uzavřela kupní smlouvu až [datum]. Dále namítla, že pro výrobu předmětu koupě bylo nezbytné s žalobkyní projednat a schválit přesné parametry předmětu koupě, jednalo se o tzv. zakázku se skrytým vývojem, u které jsou takticko-technické parametry pouze obecné, konkrétní řešení bylo třeba projednat a odsouhlasit konečným uživatelem. Mezi účastníky několik měsíců probíhala jednání ohledně upřesnění dílčích parametrů předmětu koupě, žalobkyně vznášela dodatečně a nově pozměňovací požadavky, které žalovaná musela do projektu zapracovávat, následně nevyhověla žádosti žalované o prodloužení termínu dodání. Z tohoto důvodu žalovaná považovala nárokovanou smluvní pokutu za nemravnou a nepřiměřenou, neboť zkrácení termínu dodání a prodloužení vývoje a výroby předmětu koupě jde k tíži žalobkyně.

3. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně a žalovaná se pokusily uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem mělo být dodání dvou kusů zdravotnických modulů – zdravotnických pracovišť umístěných v kontejneru [anonymizováno] se zdravotnickou zástavbou určených pro vybavení polní nemocnice. Předmět smlouvy byl vymezen širokými rámcovými technickými podmínkami, platnými právními předpisy a takticko-technickými parametry. Odevzdání a převzetí zboží bylo podmíněno úspěšným provedením vojskových zkoušek, schválením technických podmínek pro výrobu a dodáním dokumentace pro zavedení vojenského materiálu do užívání v rezortu Ministerstva obrany.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Uzavřel, že tvrzená kupní smlouva [číslo] v níž byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z kupní ceny, nebyla platně uzavřena. V předmětné smlouvě totiž podle soudu prvního stupně nebyl dostatečně jasně určen předmět koupě jako jedna z hlavních náležitostí kupní smlouvy, neboť předmět závazku byl v návrhu smlouvy určen tak široce, že bylo možné vyložit ho velkým množstvím způsobů. Přihlédl i k tomu, že mezi účastníky bylo ujednáno, že smlouva může být měněna či doplňována pouze písemnými dodatky, ohledně předmětu smlouvy bylo však mezi účastníky jednáno toliko ústně, tudíž nemohlo dojít ke zhojení vad původního závazku. S ohledem na zásadu, že na právní jednání je třeba pohlížet spíš jako na platné než neplatné, soud prvního stupně zkoumal, zda listina označená jako kupní smlouva nenaplňuje náležitosti smlouvy o dílo, a dospěl k závěru, že nejde ani o platně uzavřenou písemnou smlouvu o dílo, neboť z této listiny není zřejmé, jaké plnění má žalovaná žalobkyni poskytnout. Následně přesto uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jíž se žalovaná jako zhotovitel zavázala zhotovit pro žalobkyni jako objednatele dílo spočívající v dodávce dvou kusů jedinečných ISO kontejnerů s [anonymizováno] pracovištěm, dle požadavků a specifikace žalobkyně. Podstatnou část uvedeného závazku tvořila výroba a vývoj řešení pro konkrétní zadaný případ, kdy nebylo možné postupovat typovým způsobem. Cena díla byla stanovena dostatečně určitě již v rámci neplatné kupní smlouvy částkou 39 844 337 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Za žalobkyni v tomto směru jednal [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], který za žalobkyni také uzavřel ústní smlouvu o dílo. Ujednaná částka nebyla účastníky rozporována, k řádnému schválení ceny díla došlo v rámci provedených zkoušek a protokolárního předání díla. Předmět díla byl účastníky ujednán v první polovině roku 2018, kdy docházelo k rozsáhlým specifikacím a zpracováním požadavků žalobkyně do díla zhotovovaného žalovanou. Provedené dílo bylo žalobkyní schváleno během provedených vojskových zkoušek.

6. Soud prvního stupně dále konstatoval, že v neplatné kupní smlouvě byl k jednání za žalobkyni stran technické části zmocněn [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ze souhlasného schválení díla na provedených vojskových zkouškách, kde nikdo nevznesl námitky, vzal soud prvního stupně za prokázané, že za žalobkyni jednala osoba, která měla k uzavření takového závazku oprávnění. Stejně tak považoval soud prvního stupně za prokázané, že technik žalované, Ing. [jméno] [příjmení], měl z podstaty výkonu své činnosti oprávnění ke vstupu do kontraktace se žalobkyní. Soud prvního stupně doplnil, že ze zápisů o jednání mezi účastníky a z výslechů svědků zjistil, že jednáním ohledně předmětu díla byly dále přítomni i další pověření zaměstnanci žalované.

7. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvedl, že kromě předpisů práva soukromého vzal při řešení věci v úvahu i předpisy práva veřejného, konkrétně Společný pokyn Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [datum], podle kterého typově podobné výrobky jako shora citované kontejnery (např. stavební buňka, mobilní dům), které nejsou se zemí spojeny pevným základem a nelze je proto de iure považovat za stavbu, lze považovat za výrobek plnící funkci stavby. V souvislosti s tím odkázal na § 2587 věta druhá o. z., podle kterého se dílem vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části, i z tohoto důvodu dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo. S ohledem na neplatnost kupní smlouvy bylo podle soudu prvního stupně neplatné i dílčí ujednání o smluvní pokutě; soud prvního stupně proto žalobu zamítl.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že pokud soud prvního stupně posoudil uzavřenou písemnou smlouvu jako neplatnou, neuvedl, jaké dílo – odlišné či přesněji specifikované, než v textu písemné smlouvy – mělo být provedeno podle ústní smlouvy o dílo, jak ujednání účastníků posoudil, ani jak mohlo dojít k ústní dohodě o ceně díla, když z žádného zápisu o jednání ani ze svědecké výpovědi taková dohoda nevyplynula. Soud prvního stupně podle žalobkyně ani nevysvětlil, z jakých skutkových zjištění usuzuje na oprávnění účastníků schůzek k uzavření smlouvy o dílo a na vážnost vůle stran takovou smlouvu uzavřít. Podle žalobkyně nebral soud prvního stupně v úvahu zákonné limity kontraktačního procesu. Žalobkyně je organizační složkou státu, a je proto omezena zákonem č. 134/2019 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nabývání majetku státem je vyžadována písemná forma s projevy smluvních stran na jedné písemnosti. Došlo k platnému uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná, předmět koupě byl ve smlouvě podrobně specifikován, a to ve spojení s takticko-technickými parametry, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Jednání vedená mezi účastníky na jaře [rok] probíhala výhradně za účelem kontroly, zda žalovanou navržené konstrukční a dispoziční řešení odpovídá kupní smlouvě, a tedy i podmínkám takticko-technických parametrů. Soud prvního stupně se podle žalobkyně nezabýval tím, zda údajné další požadavky vznesené ze strany žalobkyně byly požadavky nad rámec kupní smlouvy či pouze požadavky na dodržení smluvních ujednání stanovených především takticko-technickými parametry. [anonymizována dvě slova] [příjmení] při své svědecké výpovědi uvedl, že přesné technické parametry dodávaných kontejnerů byly stanoveny již v rámci zadávacích podmínek dané veřejné zakázky a následně se staly součástí kupní smlouvy a účelem jednání vedených se žalovanou byl soulad jejího návrhu dispozice kontejneru [anonymizováno] s kupní smlouvou (včetně takticko-technických parametrů), o jednání o smlouvě o dílo naopak nic neuvedl. Žalobkyně soudu prvního stupně také vytýkala absenci konkrétních skutkových zjištění o tom, v jakém směru není předmět smlouvy dostatečně přesně určitě specifikován, co přesně muselo být nad rámec uzavřené kupní smlouvy upřesněno jednáním smluvních stran, bez čeho by nebylo možné zboží dodat, a to za situace, kdy konkrétní dispoziční řešení kontejnerů [anonymizováno] bylo ponecháno na žalované za podmínky, že dodaný produkt musí splňovat smluvní zadání. Závěr soudu prvního stupně týkající se dohody o„ ceně díla“ považuje žalobkyně za nesprávný, skutečnost, že výše sjednané úplaty účastníci nerozporovali, svědčí naopak o tom, že ani jedna ze smluvních stran nepovažovala kupní smlouvu za neplatnou a účastníci neměli v úmyslu uzavřít ústní smlouvu o dílo nebo tuto cenu schválit v rámci provedených zkoušek a protokolárního předání díla, kdy šlo jen o potvrzení převzetí kontejneru, navíc ze strany osob, které nejsou v kupní smlouvě uvedeny jako osoby oprávněné k právnímu jednání jménem některé ze smluvních stran. Dodala, že pro výrobu kontejnerů nedodala žádný materiál, kontejnery nejsou ani nemovitou věcí. Navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobě vyhověl.

9. Žalovaná k odvolání uvedla, že mezi stranami bylo nesporné pouze to, že účastníci uzavřeli smlouvu označenou jako kupní. Slyšení svědkové potvrdili, že se jednalo o dodání a vývoj jedinečného výrobku, který pro potřeby [ulice] České republiky nebyl dosud realizován, jednalo se proto o zakázkovou výrobu, kterou nebylo možné bez součinnosti zástupců uživatele realizovat, neboť takticko-technické parametry příliš obecné. Uvedená součinnost pak dle žalované představovala podstatnou část toho, čeho bylo k vyrobení věci zapotřebí. Soud prvního stupně proto podle žalované hodnotil předmětný závazek přiléhavě; pokud nebyl platně ujednán hlavní závazek k dodání zboží, nemohlo vzniknout žalobkyni ani právo na úhradu smluvní pokuty za nesplnění tohoto závazku. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 2085 odst. 1 o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

13. Podle § 2086 odst. 1 o. z. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Podle § 2086 odst. 2 o. z. se za kupní smlouvu nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

14. Podle § 2089 odst. 1 o. z. má-li kupující určit dodatečně vlastnosti předmětu koupě a neučiní-li to včas, určí je prodávající sám a oznámí to kupujícímu, jaké vlastnosti určil. Přitom přihlédne k potřebám kupujícího, které zná. Podle § 2089 odst. 2 o. z. má kupující právo sdělit prodávajícímu odchylné určení vlastností předmětu koupě, než jaké určil prodávající; neučiní-li to bez zbytečného odkladu po oznámení prodávajícího, je vázán tím, co určil prodávající.

15. Podle § 2092 o. z. doba, v níž má prodávající plnit, běží ode dne účinnosti smlouvy. Má-li však kupující splnit určitou povinnost ještě před odevzdáním věci, začíná doba, v níž má prodávající plnit, běžet ode dne splnění této povinnosti.

16. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

17. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

19. Podle § 2591 o. z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

20. Podle § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluví a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prdlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 1975 o. z. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

24. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

26. Z kupní smlouvy [číslo] odvolací soud zjistil, že žalobkyně jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřely dne [datum] smlouvu, jíž se žalovaná zavázala odevzdat žalobkyni dva kusy zdravotnických modulů – zdravotnických pracovišť v kontejnerech ISO se zdravotnickou zástavnou určených pro vybavení polní nemocnice (Modul zdravotnický – pracoviště [anonymizováno]) podle schválených Technických podmínek pro výrobu, v jakosti podle ČSN a podle takticko-technických parametrů, které se staly přílohou [číslo] smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zpracovat a předložit ke schválení návrh Technických podmínek pro výrobu a provést vojskové zkoušky. Žalobkyně se zavázala řádně odevzdané zboží podle schválených Technických podmínek převzít a zaplatit žalované dohodnutou kupní cenu. Pokud jde o čas plnění, žalovaná se zavázala zahájit plnění po zveřejnění smlouvy v registru smluv a zboží odevzdat do [datum]. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 39 844 337 Kč včetně daně z přidané hodnoty za dva kusy zboží. Pro případ prodlení s odevzdáním zboží v dohodnutém termínu se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z kupní ceny neodevzdaného zboží v Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý započatý den prodlení. Podle ujednání účastníků mohla být smlouva měněna nebo doplňována vzájemně odsouhlasenými a podepsanými písemnými dodatky. Účastníci se ve smlouvě dohodli i na tom, jaké jsou podmínky pro provedení zkoušek a pro odevzdání a převzetí zboží. Součástí smlouvy se staly Požadavky na zabezpečení státního ověřování jakosti (Příloha [číslo]), Katalogizační doložka (Příloha [číslo]) a Takticko-technické parametry (Příloha [číslo]).

27. Z přejímacího dokladu [číslo] odvolací soud zjistil, že kontejner č. MCZU [číslo] byl předán a žalobkyní převzat dne [datum].

28. Z přejímacího dokladu [číslo] odvolací soud zjistil, že kontejner č. MCZU [číslo] byl předán a žalobkyní převzat [datum].

29. Z dopisu ze dne [datum] a faktury [číslo] odvolací soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala z důvodu prodlení s odevzdáním zboží smluvní pokutu ve výši 3 665 679 Kč a vyzvala žalovanou k její úhradě ve lhůtě 30 dnů od doručení faktury. Dopis byl žalované doručen [datum].

30. Z vyjádření žalované ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná odmítla částku vyúčtovanou penalizační fakturou uhradit.

31. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobkyně opakovaně zaslala žalované vyúčtování smluvní pokuty v nezměněné výši; dopis byl žalované doručen [datum].

32. Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] oslovil žalovanou, uvedl, že by rád spolupracoval se žalovanou před vlastním procesem výroby i při něm, aby došlo k ujasnění představy o finální podobě a předejití komplikacím při vojskových zkouškách a předávání výrobků. Dotazoval se na to, zda bude možné provést vnější nátěr jednoho z kontejnerů ve světlém odstínu ČSN [číslo] nebo světlejším.

33. Ze záznamu o zahajovacím jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že předmětem jednání bylo představení návrhu konstrukčního řešení zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno]. Byly nabídnuty tři varianty umístění gantry a vyšetřovacího lůžka, návrh zpracovali zástupci [právnická osoba]; dále byl představen návrh umístění ovladovny, její prostorové uspořádání, způsob ochrany osob před zářením, její počítačové vybavení. Řešil se návrh typů klimatizace, počet klimatizací, jejich umístění. Žalovaná se zavázala, že všechny body zohlední ve výkresové dokumentaci a 3D modelu pracoviště a po zpracování vyvolá další jednání.

34. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že byl představen návrh pracoviště [anonymizováno] ve 3D modelu, došlo k odsouhlasení polohy gantry a vyšetřovacího lůžka, byl rozporován návrh otevřené stěny mezi vyšetřovacím prostorem a ovladovnou a zvolené řešení mělo být posouzeno hlavním rentgenologem AČR. Bylo zde uvedeno, že nad rámec specifikace byl vznesen požadavek na instalaci dodatečných otvorů pro mobilní klimatizaci a dodávka jednoho kontejneru v jiném odstínu.

35. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že došlo k požadavku na změnu dveří ze dvou samostatných na jedny dvoukřídlé, na rozšíření zadních dveří na [anonymizováno] mm, posunutí gantry k ovladovně, zajištění průchodu kolem LCB v šířce [anonymizováno] mm, na posun klimatizace, zajištění antivibrační podložky pro počítače. Dále se rampa měla doplnit kloubem a vyřešit uchycení sluneční clony.

36. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že předmětem jednání byla prezentace finální dispozice zdravotnického modulu a prezentace změn dohodnutých na předchozím jednání. Byla schválena změna dvou dveří na jedny, posunutí klimatizace, posunutí gantry směrem k ovladovně, rozšíření druhých dveří na 900 mm, uspořádání ovladovny, záložních prostupů pro klimatizaci. Dále bylo uvedeno, že schváleno bylo odstranění vodního hospodářství, k tomu bylo třeba ujednání dodatku ke kupní smlouvě. Žalovaná mimo jiné navrhovala vypuštění požadavku na kapsy pro vysokozdvižný vozík ve spodním rámu kontejneru, což bylo na místě žalobkyní zamítnuto. Žalobkyně prezentovala svůj požadavek na předvedení výsuvného systému kontejneru, buď formou vzorku u žalované, nebo prohlídkou již existujícího kontejneru kdekoli v Evropě.

37. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o prodloužení termínu dodání zboží; uvedla, že žalovaná je stále ve fázi, kdy probíhá tvorba výrobní dokumentace, že návrh bylo nutné konzultovat s uživatelem kontejnerů, finální podoba vypadá zcela jinak, než původní návrh, který však podle žalované nebyl v rozporu s kupní smlouvou.

38. Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sdělil žalované, že vnitřní zástavba pracoviště [anonymizováno] byla prezentována radiologickým asistentům jako konečným uživatelům, aby jejich stanovisko bylo známo před vyslovením souhlasu s realizací pracoviště. Souhlas s řešením uspořádání dle návrhu představeného [datum] byl dán při zohlednění v e-mailu uvedených připomínek. Žalovaná na uvedený e-mail a vznesené připomínky reagovala dne [datum].

39. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobkyně odmítla požadavek žalované na změnu termínu dodání s odůvodněním, že je vázána pravidly zákona o zadávání veřejných zakázek. Dále uvedla, že je rovněž povinna trvat na dodání zboží v jakosti dle uzavřené smlouvy a že jakékoli požadavky uživatele nad rámec přílohy [číslo] (Takticko-technické parametry) jsou nepřípustné.

40. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že jednání bylo uskutečněno na žádost žalované, podle zástupce žalované došlo v několika případech k úpravě návrhu technického řešení kontejneru tak, aby konfigurace vyhovovala jeho uživateli. Úprava technického řešení a její schválení uživatelem byla dokončena v [anonymizováno] týdnu roku [rok]. Podle uživatele byl projekt odsouhlasen k [datum]. Ke dni jednání zbývalo vyřešit posouvání počítačové schrány, rozpojení ovládacího kabelu tlakového injektoru a přesné rozmístění věšáků. Podle zástupců žalobkyně se jednalo o problémy, které neprodlužují termín započetí výroby. Dále zde bylo uvedeno, že ze strany žalované není dořešena manipulace s kontejnerem. Zástupce žalované uvedl, že uživatel vznesl více požadavků na další úpravy (šířka dveří, barva jednoho z kontejnerů, otvory pro klimatizaci, vypuštění vodoinstalace), byl však upozorněn na nutnost postupovat v souladu se smlouvou. Žalovaná žádala odsouhlasit jí předložený nákres kontejneru, potvrdit finální verzi a její shodu se smlouvou, aby se mohlo na jeho základě začít s výrobou, což žalobkyně odmítla, neboť soulad se smlouvou nelze až do fáze vojskových zkoušek posuzovat.

41. Z dopisu žalované ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o požadavcích uživatele na změny projektu, a pokud jde o změnu šířky jednoho kusu dveří ze [číslo] mm na 850 mm, vypuštění vodního hospodářství, zhotovení čtyř kusů prostupů na případnou mobilní klimatizaci a nalakovaní jednoho z kontejnerů v jiném barevném odstínu, než požaduje technická specifikace. Uvedl, že první návrh uživatel obdržel již v dubnu 2018, po každém jednání s uživatelem se však kontejner musel překreslovat podle požadavků uživatele. Podle žalované tím však došlo ke zdržení se zahájením výroby kontejneru, proto opakovaně požádala o prodloužení termínu k jeho dodání.

42. Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná ohlásila žalobkyni, že je připravena dodat druhý kus kontejneru [anonymizováno] dle kupní smlouvy [číslo] ve 12. týdnu roku.

43. Z protokolu č. [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že dne [datum] došlo k přejímací zkoušce zařízení [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Z protokolu č. [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že téhož dne bylo měřeno rozptýlené záření ze zařízení [anonymizováno]. Prohlášení o shodě zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno] č. v. [číslo] bylo vydáno dne [datum]. Osvědčení o jakosti a kompletnosti uvedeného modulu bylo vydáno dne [datum], prohlášení o stáří výrobku dne [datum].

44. Z nabídkové ceny podle bodu 5. zadávací dokumentace odvolací soud zjistil, že cena zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno] činila dle nabídky žalované 16 464 602 Kč, s daní z přidané hodnoty 19 922 168 Kč; dle položkového rozkladu činila cena kontejneru ISO 2 875 000 Kč, technické zástavby 1 613 750 Kč a zdravotnického a přístrojového vybavení 11 975 852 Kč (vše bez daně z přidané hodnoty).

45. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná byla požádána o součinnost při provedení zkoušky kompatibility modulu [anonymizováno] se zdravotnickými moduly (připojení na EC 360 kW) s tím, že tato zkouška je nad rámec vojskových zkoušek. Provedení zkoušky bylo naplánováno na [datum], současně bylo žalované navrženo, aby zároveň došlo k odevzdání zboží podle kupní smlouvy [číslo]. Podle zápisu ze dne [datum] bylo provedeno ověření funkčnosti při zapojení na vnější zdroj elektrické energie.

46. Ze závěrečné zprávy o výsledcích vojskových zkoušek ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že souhrn klasifikace dílčích zkoušek byl hodnocen jako vyhovující a zavedení zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno] do užívání v rezortu Ministerstva obrany bylo doporučeno. Termín zkoušek byl nařízen od [datum] do [datum], z dopisu žalované ze dne [datum] však bylo zjištěno, že žalované se nepodařilo odstranit technické problémy a došlo k dalšímu neočekávanému zdržení, z tohoto důvodu požádala o schválení dodání kontejneru k [datum] namísto původně plánovaného [datum]. Dále bylo zjištěno, že po provedení části zkoušek a zjištění nedostatků měl být kontejner převezen [datum] zpět k žalované k odstranění nedostatků a provedení úprav. Odstranění závad bylo konstatováno při závěrečném jednání komise dne [datum], současně bylo zjištěno, že energetické zabezpečení systému polní nemocnice neumožňuje zajistit provoz a údržbu zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno]. Komise odsouhlasila uvedeného dne znění závěrečné zprávy a doporučila zavedení modulu do užívání v AČR. Dne [datum] byly zkoušky ukončeny.

47. Ze zadávací dokumentace z [datum] odvolací soud zjistil zadávací podmínky pro účast v řízení na dodání osmi kusů zdravotnických modulů, součástí byl i návrh kupní smlouvy, doba plnění byla určena do [datum]. Požadavkem žalobkyně jako zadavatele bylo, že dodavatel ve své nabídce předloží návrh technického řešení technologické výbavy zdravotnického modulu, včetně způsobu řešení vnitřní zástavby, s tím, že u vybraného dodavatele bude tento návrh a takticko-technické parametry předmětem schválení, popř. připomínkování v rámci zpracování technických podmínek. Dodavatel měl povinnost předložit v nabídce schválení daného typu počítačového tomografu pro provoz v České republice a protokol o jeho zkoušce dle ČSN a povolení hlavního hygienika s používáním počítačového tomografu. Lhůta pro podání nabídek končila [datum]. Součástí dokumentace byl návrh kupní smlouvy, specifikace zboží a normativní výnos Ministerstva obrany [číslo]. Dne [datum] bylo podáno vysvětlení zadávací dokumentace [číslo] změna zadávací dokumentace, s ohledem na změny došlo k prodloužení lhůty k podání nabídek do [datum]. Ze specifikace zboží pro zdravotnický modul – pracoviště [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že pracoviště [anonymizováno] mělo být umístěno v rozkládacím kontejneru 1:3 o rozměrech ISO IC s bočně vysouvatelnými sendvičovými stranami. Bylo určeno, jaké normy musí kontejner splňovat, jaké konstrukční prvky a technická řešení musí obsahovat, jaká musí být jeho vnitřní zástavba a technické a přístrojové vybavení.

48. Z usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum] (správně 2018) odvolací soud zjistil, že dne [datum] bylo zahájeno správní řízení, jehož účastníky byli žalobkyně jako zadavatel a [právnická osoba] jako navrhovatel, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání části veřejné zakázky Zdravotnické moduly pro polní nemocnice. Účastníkům byla stanovena lhůta 7 dnů ode dne doručení usnesení k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí.

49. Z usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že správní řízení bylo zastaveno, neboť navrhovatel [právnická osoba] vzal dne [datum] svůj návrh ze dne [datum] zpět. Proti uvedenému rozhodnutí bylo možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Podle sdělení ze dne [datum] uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

50. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k podpisu kupní smlouvy [číslo].

51. Z výpisu Ministerstva vnitra odvolací soud zjistil, že smlouva [číslo] byla zveřejněna v registru smluv dne [datum].

52. Zjištěné skutečnosti plynou přímo z textu uvedených listinných důkazů, k jejichž pravosti a obsahové správnosti neměli účastníci námitky.

53. S ohledem na dále uvedené závěry odvolací soud neprovedl výslech Ing. [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení žalované, že prodlení žalované bylo způsobeno prodlevami s uzavřením kupní smlouvy ze strany žalobkyně, ani neprovedl důkaz výslechem dalších svědků navržených žalovanou a vyjádřením společnosti [právnická osoba], k prokázání tvrzení žalované, že finální podoba předmětu plnění je obvykle výsledkem společného jednání smluvních stran a že se jedná o obvyklý postup žalobkyně při zadávání veřejných zakázek, neboť by jimi byly prokazovány skutečnosti, které neměly rozhodující vliv na právní hodnocení věci.

54. Na základě provedeného dokazování vzal odvolací soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě řízení o zadání veřejné zakázky dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání dvou kusů zdravotnických modulů – zdravotnických pracovišť, umístěných v kontejnerech ISO se zdravotnickou zástavbou, žalovaná se zavázala dodat zboží do [datum], kupní cena byla stanovena ve výši 39 844 337 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Předmět kupní smlouvy byl mimo jiné specifikován prostřednictvím takticko-technických parametrů. V uvedené kupní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z kupní ceny za každý započatý den prodlení s odevzdáním zboží. Odvolací soud vzal dále za prokázané, že po uzavření kupní smlouvy probíhala mezi zástupci žalobkyně, žalované a koncového uživatele zdravotnických pracovišť pracovní schůzky, jejichž náplní bylo projednání řešení vnitřní zástavby kontejnerů a vypořádání se s požadavky uživatele zdravotnických pracovišť. První kontejner byl žalovanou předán dne [datum], druhý kontejner byl předán dne [datum].

55. Odvolací soud se neztotožnil se závěry soudu prvního stupně o neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky z důvodu neurčitosti ujednání o předmětu smlouvy, a se závěrem o uzavření ústní smlouvy o dílo v první polovině roku 2018. Předmětem koupě může být nejen existující věc, ale i věc, která ještě neexistuje (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 981/2001, dostupný stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí na [webová adresa]). Předmět koupě musí být identifikován nezaměnitelně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1551/2009), může však být upřesněn až následně (§ 2089 o. z.) a není ani vyloučeno, aby výběr zboží byl v určitých případech ponechán na prodávajícím. Předmět koupě může být dostatečně konkretizován odkazem na jiný dokument, např. na dříve učiněnou objednávku či např. na typ a číslo výrobku v katalogu. Pokud jde o určitost vymezení předmětu smlouvy, soudní praxe akceptovala i řešení, kdy nedílnou součástí smlouvy byl položkový rozpočet, který obsahoval specifikaci prací, které měly být provedeny a materiálů, které měly být použity; pak nebylo možné dovodit, že předmět smlouvy nebyl sjednán určitě (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 23 Cdo 964/2012). V tomto případě dospěl odvolací soud k závěru, že předmět koupě byl ve smlouvě dostatečně vymezen, žalovaná jako prodávající se zavázala odevzdat žalobkyni dva kusy zdravotnických modulů, umístěných v kontejnerech ISO se zdravotnickou zástavbou, určených pro vybavení polní nemocnice, s upřesněním, že se jedná o pracoviště [anonymizováno], a to podle takticko-technických parametrů, které se staly přílohou [číslo] uvedené smlouvy. Takticko-technické parametry dále specifikovaly, že pracoviště [anonymizováno] musí být umístěno v rozkládacím kontejneru 1:3 o rozměrech ISO IC nebo ISO ICC s bočně vysunovatelnými sendvičovými stranami, a stanovily i požadavky na konstrukci kontejneru, jednotlivě pro střechu, stěny, podlahy i dveře kontejneru, požadavky na nátěry vnitřní i vnější, značení kontejneru, jeho přepravu a manipulaci, požadavky na odolnost, jednotlivé instalace, klimatizaci a topení, telefonní a datové rozhraní, rozvody vody, vnitřní zástavbu i přístrojové vybavení. Tyto takticko-technické požadavky byly již součástí zadávací dokumentace v řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jehož se žalovaná zúčastnila a v němž předložila nabídku s návrhem technického řešení technologické výbavy zdravotnického modulu, včetně řešení vnitřní zástavby, což byl jeden ze základních požadavků zadavatele.

56. Pokud jde o posouzení smlouvy uzavřené mezi účastníky jako smlouvy kupní, text smlouvy výslovně odkazoval na skutečnost, že smlouva je uzavírána na veřejnou zakázku zadanou ve veřejném řízení podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle § 2079 o. z.

57. Smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. To, zda je o podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí, je třeba posoudit případ od případu. Rozhodující by měl být hodnotový poměr podílu smluvních stran na obstarání toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Podstatná část nemusí nutně znamenat převážnou část. Co lze chápat pod pojmem podstatná část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí, je třeba posuzovat nejen v rovině kvantitativní, tzn. podstatná část objemu vstupního materiálu či surovin, ale také kvalitativní, např. podstatnou částí mohou být rovněž plány či technické postupy, konkrétní zadání objednatele, jeho součinnost apod.

58. V tomto případě žalobkyně nedodávala žalované žádný materiál či suroviny ke zhotovení zdravotnických pracovišť, ani žádné plány či specifické technické postupy, neboť zvolení konkrétního řešení bylo na žalované, odvíjelo se od typu žalovanou zvoleného kontejneru a technického zařízení, ovšem tak, aby byl splněn požadavek na dodání kontejneru s pracovištěm [anonymizováno], určeného pro vybavení polní nemocnice, při dodržení takticko-technických parametrů, které byly součástí smlouvy. Z cenové nabídky žalované vyplynulo, že cena zdravotnického modu činila dle nabídky žalované celkem 16 464 602 Kč (bez daně z přidané hodnoty), z toho cena kontejneru ISO činila 2 875 000 Kč, cena technické zástavby 1 613 750 Kč a zdravotnického a přístrojového vybavení 11 975 852 Kč (vše bez daně z přidané hodnoty), ani z toho nebylo možné uzavřít, že by práce žalované svou hodnotou převažovala nad hodnotou žalovanou dodaného materiálu.

59. Mezi účastníky nebylo sporné, že kupní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena, obě strany se jí řídily a postupovaly podle ní, následně vznikl spor pouze o to, zda prodlení s odevzdáním předmětu plnění bylo způsobeno žalovanou nebo naopak okolnostmi na straně žalobkyně a zda žalované vznikla povinnost platit smluvní pokutu. Podle obsahu záznamů o jednáních mezi žalobkyní a žalovanou byly na jednáních smluvních stran po uzavření smlouvy řešeny spíše konkrétní otázky technického rázu související s užíváním zdravotnických pracovišť a bylo konzultováno zvolené řešení pracoviště z hlediska shody s uzavřenou smlouvou. [příjmení] zúčastněné na těchto jednáních nebyly k uzavření (nové) smlouvy oprávněné; již ze zadávací dokumentace je zřejmé, že za žalobkyni jednala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pokud jde o [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ten byl pouze zástupcem žalobkyně oprávněným jednat ve věcech technických a byl kontaktní osobou uživatele – [anonymizována tři slova] [obec], za žalovanou byl oprávněn jednat [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako člen představenstva. Závěr soudu prvního stupně o uzavření ústní smlouvy o dílo v první polovině roku 2018 není tedy správný, z provedených důkazů nelze ani vůli smluvních stran jednat o uzavření jiné smlouvy dovozovat.

60. Vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal závěry soudu první stupně o neplatnosti smlouvy uzavřené [datum] správnými, posoudil odlišně od soudu prvního stupně i otázku vzniku nároku na smluvní pokutu, kterou strany sjednaly pro případ prodlení s dodáním zboží.

61. V řízení bylo prokázáno, že první z kontejnerů odevzdala žalovaná žalobkyni dne [datum], druhý dne [datum], tedy po lhůtě dohodnuté pro dodání obou kontejnerů. S ohledem na námitky žalované uplatněné v řízení se odvolací soud zabýval tvrzením žalované, že prodlení s odevzdáním zboží bylo způsobeno okolnostmi na straně žalobkyně.

62. Žalovaná v první řadě poukázala na skutečnost, že zdržení plnění předmětu budoucí zakázky a neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně fakticky započalo ještě před samotným uzavřením kupní smlouvy, neboť k uzavření kupní smlouvy došlo teprve [datum], tedy skoro tři měsíce po odeslání oznámení o výběru dodavatele v zadávacím řízení.

63. Podle § 246 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu, b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány, c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud podané námitky odmítl, d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

64. Lhůta pro podání nabídek v zadávacím řízení byla stanovena do [datum], následně byla prodloužena do [datum]. V souvislosti s prodloužením lhůty nedošlo ke změně lhůty, do které mělo být plnění ze smlouvy poskytnuto. V řízení byly podány námitky jedním z účastníků, řízení o nich bylo zastaveno rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum], právní moci toto rozhodnutí nabylo [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k podpisu kupní smlouvy dne [datum], [datum] byla smlouva uzavřena. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně byla při postupu uzavírání smlouvy limitována zákonem o zadávání veřejných zakázek a lhůtami v něm uvedenými, s ohledem na podání námitek jedním z účastníků řízení nebylo možné uzavřít kupní smlouvu bezprostředně poté, co žalované došlo oznámení o výběru dodavatele v zadávacím řízení. V tomto případě tedy nebylo možné dospět k závěru, že by žalobkyně otálela s uzavřením kupní smlouvy s žalovanou a s ohledem na pravidla pro zadávání veřejných zakázek jí nebylo možné přičíst k tíži ani to, že při stanovení doby plnění ve smlouvě nebyla nijak zohledněna doba, která uplynula od doby oznámení o výběru dodavatele do doby uzavření kupní smlouvy. Je třeba dodat, že žalovaná přistoupila k podpisu smlouvy s konkrétním datem dodání předmětu koupě, a zavázala se tak k plnění zajištěnému smluvní pokutou ve lhůtě, která jí byla v době uzavření smlouvy již známa.

65. Žalovaná dále namítala, že prodlení bylo způsobeno neposkytnutím součinnosti ze strany žalobkyně po uzavření kupní smlouvy, a to hromadícími se dodatečnými požadavky a upřesňováním detailů ze strany žalobkyně i uživatele zdravotnických modulů a jejich liknavým přístupem ke spolupráci se žalovanou. Žalovaná byla odvolacím soudem poučena podle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby tvrdila, v čem spočívalo prodlení žalobkyně, jakou povinnost žalobkyně porušila a jak konkrétně neposkytla žalované potřebnou součinnost. Žalovaná však na základě tohoto poučení žádná konkrétní tvrzení nedoplnila, uvedla, že se jedná o obvyklý postup žalobkyně při zadávání veřejných zakázek a při následném uzavření obdobných kupních smluv s jinými dodavateli technicky složitého zboží, které nemůže být dopředu přesně definováno v zadávací dokumentaci, do kupní smlouvy jsou vtěleny minimální parametry, v nichž je dodavatel povinen pohybovat se při plnění zakázky, a následuje společné upřesnění, dotváření a doladění těchto parametrů v každém konkrétním případě, aby předmět každé kupní smlouvy co nejlépe a nejefektivněji sloužil stanovenému účelu. Tvrdila, že mezi stranami proběhla řada telefonických rozhovorů, e-mailové komunikace a jednání, v jejichž rámci byly postupně upřesňovány požadavky žalobkyně.

66. Splnění závazku žalované ze smlouvy nebylo na součinnosti žalobkyně spočívající v upřesňování technických požadavků závislé, žalovaná mohla odevzdat zboží bez konzultací se žalobkyní, za předpokladu, že u dodaného zboží budou úspěšně provedeny vojskové zkoušky. [jméno] žalovaná v rámci svého vyjádření připustila, že taková dodatečná vyjasnění a upřesnění měla za účel eliminovat možné problémy při provedení vojskových zkoušek a předání pracoviště [anonymizováno]. Žalovaná uvedla, že se domnívala, že ve výsledku dojde k finálnímu odsouhlasení vnitřní dispozice kontejneru, bez vyjasnění a schválení vnitřní dispozice nemohla některá konstrukční řešení provádět. Snažila se zohlednit požadavky žalobkyně, přičemž někdy nebylo snadné dovodit, zda se jedná o požadavek ultimativní či nezávazný. Podle žalované žalobkyně do finálního znění dodávaného zboží zasahovala a zapracování požadavků žalobkyně způsobovalo prodlení s finalizací zboží. Pokud jde o požadavky nad rámec kupní smlouvy, žalovaná uvedla, že se jednalo například o instalaci dodatečných otvorů pro napojení mobilní klimatizace, dodávku jednoho kontejneru v jiném odstínu. Zapracování těchto požadavků vždy po nějakou dobu trvalo, neboť bylo třeba sledovat, jak tyto požadavky zasáhnou do konstrukčního řešení kontejneru. Z protokolu o jednání ze dne [datum] však vyšlo najevo, a žalovaná sama tuto skutečnost připustila, že ještě uvedeného dne chyběly na kontejnerech otvory pro manipulaci a že tedy uvedené řešení bylo v rozporu s požadavky smlouvy, nelze proto uzavřít, že by prodlení s realizací a předáním kontejnerů bylo způsobeno důvody na straně žalobkyně.

67. K námitce žalované, že souhlas s realizací pracoviště byl vysloven až [datum], a žalované tak zůstalo na realizaci pouze necelých pět měsíců, je třeba dodat, že předpokladem odevzdání předmětu koupě nebylo odsouhlasení finálního řešení zvoleného žalovanou ze strany žalobkyně. Z provedených důkazů naopak vyplynulo, že jednání mezi stranami sloužila k upřesnění některých detailů tak, aby se eliminovala možnost, že některý z kontejnerů nesplní požadavky vyplývající ze smlouvy a taková skutečnost vyjde najevo až při provádění vojskových zkoušek. Zápisy o jednání žalobkyně a žalované bylo současně prokázáno, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou na skutečnost, že předmět koupě musí být odevzdán v souladu s takticko-technickými parametry, tedy v jakosti dle uzavřené smlouvy, že jakékoli požadavky nad rámec takticko-technických parametrů jsou nepřípustné a dohodu nelze jakkoli měnit, neboť je žalobkyně vázána pravidly zákona o zadávání veřejných zakázek.

68. Namítá-li žalovaná, že žalobkyně zasahovala do finální podoby dodaného zboží, a odkazuje na požadavek na řešení mobilní klimatizace a na jiný nátěr jednoho z kontejnerů, je třeba uvést, že požadavek na provedení klimatizace byl již součástí zadání dle smlouvy a takticko-technických podmínek, dotaz na možnost provedení změny nátěru jednoho z kontejnerů byla zmiňována [anonymizována dvě slova] [příjmení] již v mailu ze dne [datum], tedy bezprostředně po podpisu kupní smlouvy, nikoli až v procesu plnění závazku ze strany žalované, a nejednalo se ani o požadavek, který by zasáhl do konstrukčního řešení kontejneru nebo jinak přispět k prodlení žalované. Dne [datum] žalovaná představila finální dispozice kontejnerů, která byla následně shledána vyhovující i jejich budoucím uživatelem, v té době tedy mohlo být započato s výrobou.

69. Pro úplnost však lze dodat, že i pokud by byla součinnost žalobkyně při upřesnění požadavků na předmět koupě nezbytná, žalovaná ani netvrdila, že by žalobkyni k jejímu poskytnutí jakkoli vyzvala, nebo že by postupovala dle § 2089 odst. 1 o. z. podle kterého má-li kupující určit dodatečně vlastnosti předmětu koupě a neučiní-li to včas, určí je prodávající sám a oznámí to kupujícímu, jaké vlastnosti určil; přitom přihlédne k potřebám kupujícího, které zná. Podle § 2089 odst. 2 o. z. má kupující právo sdělit prodávajícímu odchylné určení vlastností předmětu koupě, než jaké určil prodávající; neučiní-li to bez zbytečného odkladu po oznámení prodávajícího, je vázán tím, co určil prodávající. Pokud žalovaná zůstala v tomto směru nečinná a vyčkávala na pokyny žalobkyně, nemůže se dovolávat toho, že prodlení s plněním dle kupní smlouvy způsobila žalobkyně neposkytnutím součinnosti ke splnění závazku žalované.

70. Důvodná není ani obrana žalované založená na námitce, že bylo ponecháno na vůli žalobkyně, kdy předmět koupě převezme, a žalovaná byla připravena předat předmět koupě i dříve. Z kupní smlouvy vyplynulo, že žalovaná byla seznámena s tím, že vojskové zkoušky trvají cca 2 měsíce, jaká je doba na odstranění nedostatků, jak dlouho se zpracovává zpráva o výsledku zkoušek, co je podmínkami převzetí i že konkrétní termín a dobu odevzdání zboží je nutno sjednat prodávajícím a odsouhlasit s přejímajícím nejméně 10 kalendářních dnů před předpokládaným odevzdáním. Dále bylo ujednáno, že jako předmět dodání lze použít i objekt zkoušek za předpokladu, že prodávající provede očistu, odstraní závady a poškození, které při provádění zkoušek vznikly.

71. Dle závěrečné zprávy o výsledcích vojskových zkoušek ze dne [datum] byl souhrn klasifikace dílčích zkoušek hodnocen jako vyhovující a zavedení zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno] do užívání v rezortu Ministerstva obrany bylo doporučeno. Termín zkoušek byl nařízen od [datum] do [datum], z dopisu žalované ze dne [datum] však bylo zjištěno, že žalované se nepodařilo odstranit technické problémy a došlo k dalšímu neočekávanému zdržení, z tohoto důvodu požádala o schválení dodání kontejneru k [datum] namísto původně plánovaného [datum]. Dále bylo zjištěno, že po provedení části zkoušek a zjištění nedostatků měl být kontejner převezen [datum] zpět k žalované k odstranění nedostatků a provedení úprav. Odstranění závad bylo konstatováno při závěrečném jednání komise dne [datum], současně bylo zjištěno, že energetické zabezpečení systému polní nemocnice neumožňuje zajistit provoz a údržbu zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno]. Komise odsouhlasila uvedeného dne znění závěrečné zprávy a doporučila zavedení modulu do užívání v AČR. Dne [datum] byly zkoušky ukončeny.

72. Z uvedeného vyplývá, že doba předání kontejnerů se odvíjela jak od připravenosti žalované předat předmět smlouvy, tak od postupu žalobkyně při provádění vojskových zkoušek, které byly předpokladem pro řádné odevzdání a převzetí předmětu smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že vojskové zkoušky nepřekročily trváním dobu předpokládanou ve smlouvě, ukončeny byly [datum]. S ohledem na výsledky vojskových zkoušek byla žalovaná požádána o součinnost při provedení zkoušky kompatibility modulu CT se zdravotnickými moduly (připojení na EC 360 kW) s tím, že tato zkouška je nad rámec vojskových zkoušek. Provedení zkoušky bylo naplánováno na [datum], současně bylo žalované navrženo, aby společně s provedením zkoušky došlo k odevzdání zboží podle kupní smlouvy [číslo]. Podle zápisu ze dne [datum] bylo provedeno ověření funkčnosti při zapojení na vnější zdroj elektrické energie. První modul byl [datum] předán.

73. Druhý modul byl předán [datum], přičemž z protokolu č. [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že dne [datum] bylo měřeno rozptýlené záření ze zařízení [anonymizováno] a dále bylo zjištěno, že prohlášení o shodě zdravotnického modulu – pracoviště [anonymizováno] č. v. [číslo] bylo vydáno dne [datum]. Osvědčení o jakosti a kompletnosti uvedeného modulu bylo vydáno dne [datum], prohlášení o stáří výrobku dne [datum]. Žalovaná namítala, že e-mailem ze dne [datum] ohlásila žalované svou připravenost dodat druhý kus kontejneru ve [anonymizováno] týdnu roku (tedy od [datum]). Nelze však přehlédnout, že ve smlouvě bylo ujednáno, že konkrétní termín a dobu odevzdání zboží je nutno sjednat a odsouhlasit prodávajícím s přejímajícím nejméně 10 kalendářních dnů před předpokládaným odevzdáním, ani to, že nebylo možné řádně předat druhý z kontejnerů před datem poslední zkoušky a vydáním potřebných osvědčení, neboť podmínkou předání zboží bylo dodání i shora uvedených potvrzení a prohlášení. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně smluvní pokutu ani nenárokuje, a to vzhledem k vyžádání další zkoušky nad rámec vojskových zkoušek.

74. Odvolací soud se zabýval i námitkou nepřiměřenosti smluvní pokuty a jejím uplatněním v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že ani tato námitka není důvodná. Při posuzování přiměřenost v případě smluvní pokuty stanovené na základě určité procentní sazby nelze vycházet při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty z poměru celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, neboť v takovém případě je celková výše smluvní pokuty závislá na celkové době jeho prodlení. Nepřiměřenost je třeba posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 32 Odo 1299/2006). Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Určující význam mají důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a okolnosti, které sjednání smluvní pokuty provázely. Úvahy o nepřiměřenosti se mohou upínat jen k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. Při posuzování nepřiměřenosti není rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluhu, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případně ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení. Dále žalovaná namítala, že žalobkyni nevznikla žádná škoda, ani proto by neměla být žalobkyni smluvní pokuta přiznána.

75. Odvolací soud má za to, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % z kupní ceny denně odpovídá hodnotě a důvody pro její moderaci neshledal. Předpokladem pro uplatnění nároku ze smluvní pokuty není vznik škody, neboť ač může smluvní pokuta plnit i reparační funkci, věřitel je podle § 2048 o. z. oprávněn smluvní pokutu požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením smluvní povinnosti škoda vznikla. Žalovaná nesplnila svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázala (odevzdat dva kontejnery se zdravotnickou zástavbou řádně a včas), požadavek na zaplacení sjednané smluvní pokuty nelze v dané věci hodnotit ani jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, neboť nebylo zjištěno, že by žalobkyně jednala s žalovanou o technických parametrech zboží, ačkoli věděla, že nepřipustí jejich změny a prodlužovala finální odsouhlasení produktu se záměrem sankcionovat prodlení žalované pokutou, jak žalovaná tvrdí. Žalobou uplatněná výše smluvní pokuty odpovídá dohodnuté výši, neboť kupní cena dvou kontejnerů činila 39 844 337 Kč (jednoho 19 922 168,50 Kč) včetně daně z přidané hodnoty, žalovaná byla v prodlení s odevzdáním dvou kusů kontejnerů po dobu 86 dnů (od [datum] do [datum]), smluvní pokuta za toto období činila 3 426 612,98 Kč (86 x 39 844, 337 Kč) a s odevzdáním jednoho kusu kontejneru po dobu 12 dnů (od [datum] do [datum]), smluvní pokuta za toto období činila 239 066,02 Kč (12 x 19 922, 1685 Kč), celkem smluvní pokuta činí 3 665 679 Kč. Žalobkyni náleží podle § 1968 o. z. také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to od [datum], neboť účastníci si v kupní smlouvě dohodli, že smluvní pokuta je splatná do 30 dnů ode dne doručení jejího vyúčtování povinné smluvní straně, což žalobkyně učinila fakturou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum].

76. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila žalovanou částku včetně úroku z prodlení od [datum], neboť žalovaná neuhradila žalobkyní vyúčtovanou smluvní pokutu ve lhůtě stanovené kupní smlouvou, a nákladů na uplatnění pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

77. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně, to podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve věci plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů, a to ve výši 300 Kč za každý z 11 provedených úkonů podle § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (předžalobní výzva, žaloba, podání z [datum] a z [datum], 2x přípravu na jednání před soudem, účast na jednání soudu dne [datum] a [datum] za každé započaté dvě hodin, účast na místním šetření), dále na cestovné ve výši celkem 3 605,10 Kč, a to z [obec] do [obec] a zpět [datum], celkem 178 km osobním automobilem se spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění do [datum] ve výši 27,20 Kč za 1 l azákladní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 4,40 Kč za 1 km činí 1 020,40 Kč ( (4,9/100x27,20 + 4,40) x178), na cestě z [obec] do [obec] a zpět dne [datum], celkem 178 km osobním automobilem se spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 36,10 Kč za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 4,70 Kč za 1 km činí 1 151,50 Kč ( (4,9/100x36,10 + 4,70) x178) a na cestě z [obec] do [obec] a zpět dne [datum], celkem 250 km osobním automobilem se spotřebou 4,9 l motorové nafty na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění od [datum] výši 27,20 Kč za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 4,40 Kč za 1 km činí 1 433,20 Kč ( (4,9/100x27,20 + 4,40) x250). Celkem náklady žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně činí 6 905,10 Kč.

78. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši stanovené podle § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 1 800 Kč za odvolání, přípravu na dvě jednání u odvolacího soudu a za účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum] a [datum] a za vyjádření k podání žalované ze dne [datum].

79. Žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena, povinnost k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání byla procesně neúspěšné žalované stanovena podle § 2 odst. 3 věta prvá a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve výši dle položky 1 písm. b) Sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.

80. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Lhůta k zaplacení soudních poplatků byla stanovena s ohledem na povahu a výši této povinnosti na třicet dnů od právní moci rozsudku.

Poučení