29 A 143/2016 - 55

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Petra Pospíšila ve věci žalobkyně: Veolia Energie ČR, a.s., IČO 45193410 sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 91/5, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 13. 6. 2016, č. j. 10616-20/2015-ERU, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Výše označeným rozhodnutím předsedkyně žalovaného na základě stížnosti žalobkyně přezkoumala postup Energetického regulačního úřadu (dále též „povinný subjekt“, „žalovaný“) při vyřizování části a) její žádosti o informace ze dne 23. 11. 2015 a v souladu s ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) postup žalovaného při vyřízení části a) žádosti o poskytnutí informace potvrdila.

2. Předsedkyně žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že stížnost žalobkyně neshledala důvodnou. Má za to, že žádost žalobkyně byla z hlediska požadovaných informací vyřízena. Žalobkyni bylo z hlediska požadovaného postupu při posuzování výše zisku sděleno, z jakých dat při uvedeném postupu vychází, jak jsou tato data získávána a jako jsou dále zpracovávána z hlediska dat relevantních, z takto získaných dat o jednotlivých cenových lokalitách je zjišťována výše zisku v těchto lokalitách dodavateli uplatňovaná, v rámci statistického zpracování dat jsou vyloučeny extrémní hodnoty a dále zjišťována četnost zbylých hodnot. Horní míra obvyklosti zisku odpovídá horní hranici třídy, ve které je splněna určitá četnost hodnot. Předsedkyně žalovaného k tomu uvedla, že žalovaný nezveřejnil žádnou metodiku či výkladové stanovisko, v němž by byla otázka zjišťování horní míry obvyklosti zisku řešena. Požadovaná informace se týká postupu správního orgánu ve správním řízení, resp. výkonu kontroly ve smyslu kontrolního řádu, přičemž popis uvedeného postupu je obsažen právě ve správních rozhodnutích či kontrolních protokolech. Při posouzení obsahu těchto rozhodnutí předsedkyně žalovaného dospěla k závěru, že popis uvedeného postupu obsažený v těchto rozhodnutích se co do slovního vyjádření mírně odlišuje, nicméně v zásadě se vždy jedná o obdobný popis užívaného postupu ve smyslu informace, která byla žadateli poskytnuta. Pokud jde o informace obsažené ve správním spise sp. zn. 09875/2015-ERU, v tomto spise kromě kontrolního protokolu, který je žadateli znám, uvedená informace taktéž není uvedena, součástí spisu jsou pouze zdrojová data a tabulka uvádějící již statistickou operaci s konkrétními hodnotami, bez zpracovaného popisu těchto operací. Informace v tom smyslu, které se žadatel domáhá, tedy vytvořena není. Předsedkyně žalovaného konstatuje, že žalovaný poskytl žalobkyni požadovanou informaci v té formě, jakou disponuje. Podrobnější popis aplikace uváděných statistických metod žalovaný nemá k dispozici a předsedkyně žalovaného se domnívá, že z hlediska ust. § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlování podstaty statistických metod do působnosti Energetického regulačního úřadu ani nespadá. Polemika nad způsobem vyjádření předmětné informace by již byla polemikou nad tím, zda Energetický regulační úřad v rámci správních rozhodnutí či kontrolních protokolů popisuje postupy užívané při kontrole ceny tepelné energie způsobem dostatečně přezkoumatelným, není však otázkou týkající se vyřizování žádosti o informace, neboť tato byla poskytnuta v plném rozsahu a formě, v jaké má žalovaný tuto informaci k dispozici. Požadavek na podrobnější zpracování informace ve smyslu podrobnějšího rozboru všech kroků by již byl vytvářením nové informace ve smyslu ust. § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

3. Ve včas podané žalobě žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí předsedkyně žalovaného zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení.

4. Předně žalobkyně namítala, že ve své žádosti jasně definovala svůj požadavek na sdělení „přesného postupu výpočtu ukazatele horní výše obvyklosti zisku“, avšak ze strany žalovaného mu do dne podání žaloby nebyl přesný postup poskytnut. Žalovaný v rámci sdělení poskytl žalobkyni pouze obecný postup. Ze žádosti bylo zřejmé, že žalobkyně požadovala znát přesný postup výpočtu horní výše obvyklosti zisku, tedy posloupnost jednotlivých kroků, kterými lze ze zadaných údajů dospět k požadovanému výsledku, přičemž za jednotlivé kroky je třeba považovat jednotlivé číselné operace, které ve svém souhrnu a přesně stanoveném pořadí představují výpočet horní výše obvyklosti zisku. Žalobkyně má za to, že výklad požadované informace je nepochybný a její popis uvedený v žádosti je natolik konkrétní, že jej nelze chápat jiným způsobem. Žalobkyně namítala, že rozsah sdělení požadované informace neodpovídá rozsahu (míře podrobnosti) požadované žalobkyní, protože neuvádí posloupnost všech kroků (jednotlivých číselných operací), kterými lze dospět po zadání číselných údajů ke konečnému číselnému výsledku. Přitom je irelevantní, zda má žalobkyně k dispozici hodnoty, které žalovaný v rámci určitého správního rozhodnutí do posloupnosti všech kroků dosadil. Žalobkyně požadovala pouze obecné sdělení jednotlivých číselných operací.

5. Žalobkyně namítala, že v poskytnuté informaci nejen že chybí jednotlivé kroky výpočtu, ale rovněž nejsou vůbec uvedeny (blíže matematicky popsány) použité statistické metody, které mají na konečný výsledek zásadní vliv. Ve sdělení například zcela absentuje postup při použití metody frekvenčního rozdělení, na základě které má být zjištěna četnost vyskytovaných hodnot v jednotlivých třídách tak, aby horní výše obvyklosti odpovídala horní hranici třídy, ve které je splněna určená minimální četnost hodnot. Z poskytnuté informace proto žalobkyně není schopná provést výpočet horní výše obvyklosti zisku, jak jej provádí žalovaný.

6. Pokud ve sdělení požadované informace bylo uvedeno, že rozhodná data slouží pro stanovení skupiny srovnatelných lokalit, ze kterých je následně horní výše obvyklosti zisku vypočtena, žalobkyně zdůrazňuje, že nepožadovala poskytnutí informace ohledně způsobu stanovení skupiny srovnatelných lokalit, ale o sdělení postupu, který z údajů těchto lokalit vypočte horní výši obvyklosti zisku. Žalobkyně považuje za irelevantní, zda byla či nebyla zveřejněna metodika či výkladové stanovisko, v němž by byla otázka zjišťování horní míry obvyklosti zisku řešena. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 107/2011-70, publikovaný pod č. 2493/2012 Sb. NSS (všechna v tomto rozsudku uvedená rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), žalobkyně uvedla, že je jí známo, že požadovaná informace v požadovaném rozsahu existuje a žalovaný ji má k dispozici, konkrétně v jedné ze dvou částí neveřejné části spisu vedeném pod sp. zn. KO-09875/2015-ERU je tato informace obsažena a písemně zachycena. Jedná se o tabulku uvádějící jednotlivé kroky statistických operací v míře podrobnosti, která je žalobkyní požadována. Informace tak v požadovaném rozsahu byla utvořena minimálně v tomto řízení a existuje.

7. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že před podáním žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím se poskytnutí požadovaných informací domáhala v rámci správního řízení pod sp. zn. 09875/2015-ERU, nicméně žalovaný požadované informace odmítl poskytnout s odůvodněním, že se nachází v neveřejné části spisu.

8. Z uvedených důvodů žalobkyně shledává napadené rozhodnutí nezákonným, protože předsedkyně žalovaného i žalovaný postupovali v rozporu se závěry Nejvyššího správního soudu, a ačkoliv požadovaná informace existuje, odmítli ji žalobkyni poskytnout.

9. Závěrem žalobkyně uvedla, že horní výše obvyklosti zisku není nikde v zákoně ani v jiném právním předpisu definována. Pro žalobkyni je přitom znalost výpočtu její výše zásadní, neboť žalovaný tuto blíže nedefinovanou veličinu používá při rozhodování o spáchání správních deliktů podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Pouze bude-li žalobkyně znát postup, jak žalovaný horní výši obvyklosti zisku chápe a jaké metody užívá k jejímu určení, bude schopna předcházet případným sankcím, které jí podle uvedeného správního deliktu hrozí. Ve výše označeném řízení vedeném pod sp. zn. KO-09875/2015-ERU byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 219.399.821 Kč, žalobkyně má proto legitimní právní zájem na tom, aby mohla do budoucna takovým likvidačním pokutám předcházet a cenové podmínky nastavit tak, aby horní výši obvyklosti zisku nepřekračovaly.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobkyně

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně uvedl, že v dané věci nejsou rozhodné důvody, které žalobkyni vedly k podání žádosti o poskytnutí informací, ani důvody, za jakým účelem požadované informace potřebuje. Předmětem rozhodování soudu by mělo být posouzení, zda žalovaný jakožto povinný subjekt podle zákona postupoval v souladu s tímto zákonem, tj. žádost o informace vyřídil řádným způsobem.

11. Žalovaný uvedl, že ze zákona je zřejmé, že aby mohla být určitá informace poskytnuta, musí být reálně existující, tzn., že se musí jednat o jakýkoliv obsah nebo jeho část, který je určitým způsobem zaznamenán, požadovaná informace tak musí být zachycena na nějakém nosiči informací. Energetický regulační úřad za účelem kontroly přiměřenosti zisku zavedl metodu posuzování zisku založenou na srovnávání údajů poskytovaných samotnými držiteli licence na výrobu a rozvod tepelné energie, které jsou dále zpracovány prostřednictvím statistické metody. Na základě této metody se přiměřenost zisku konkrétního dodavatele tepelné energie posuzuje podle individuálních okolností konkrétního případu. Energetický regulační úřad za účelem přezkoumatelnosti a přesvědčivosti odůvodnění uvádí postup výpočtu přiměřeného zisku vůči konkrétnímu držiteli licence v protokolu o kontrole a následně vydaném rozhodnutí o správním deliktu, včetně obecného popisu použité metody. Tento postup je tedy formálně zachycen a představuje informaci ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž tato informace byla žalobkyni poskytnuta.

12. Žalovaný je přesvědčen, že poskytnutá informace plně odpovídá požadavku žalobkyně vyjádřenému k žádosti o informace, když obsahuje obecný postup zjišťování ukazatele horní obvyklé výše zisku, včetně zachování posloupnosti jednotlivých kroků, které jsou v rámci tohoto postupu činěny. Z poskytnuté informace je tak zcela zřejmé, z jakých údajů žalovaný při posouzení přiměřenosti zisku vychází, jak následně provádí selekci srovnatelných cenových lokalit a na základě jakých parametrů, k vyloučení jakých hodnot zisku dochází, jakým způsobem jsou rozděleny hodnoty zisku jednotlivých držitelů licencí v rámci metody frekvenčního rozdělení na jednotlivé třídy a co se rozumí pojmem horní výše obvyklosti zisku. Pokud se žalobkyně domnívá, že existuje obecný vzorec, do něhož by mohla pouze dosadit vstupní údaje a který by představoval informaci ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, tj. který by byl zaznamenán na některém z nosičů informací, taková domněnka je nesprávná. Žalovaný zdůraznil, že sdělení podrobnějšího postupu by již představovalo číselné vyjádření výše uvedeného, přičemž takovou informaci žalobkyně výslovně nepožadovala. Pokud žalobkyně namítala, že informace v požadované podobě existuje, není žalovanému zřejmé, kde by měla být požadovaná informace obsažena. V kontrolních spisech, které jsou součástí spisu sp. zn. KO-09875/2015-ERU je daná informace obsažena pouze v kontrolních protokolech, a to v podobě, v jaké byla žalobkyni poskytnuta, a dále v tabulce obsahující rozdělení konkrétních hodnot podle metody frekvenčního rozdělení. Co se týče tabulky, tato představuje výstup pouze jednoho z kroků zjišťování tohoto ukazatele, přičemž se již jedná o konkrétní číselné vyjádření s provedením konkrétních číselných operací uvedeného kroku. Dle názoru žalovaného tato tabulka nebyla předmětem žádosti, neboť se žalobkyně výslovně konkrétních číselných vyjádření nedomáhala.

13. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. V reakci na vyjádření žalovaného byla soudu doručena replika, v níž žalobkyně především setrvala na argumentaci vyjádřené v žalobě. Pokud žalovaný uvedl, že je nesprávná domněnka, že by existoval obecný vzorec, do něhož lze dosadit vstupní údaje a který by představoval informaci ve smyslu zákona, a přitom v následujícím odstavci uvedl, že sdělení podrobnějšího postupu by znamenalo číselné vyjádření výše uvedeného, tím podle názoru žalobkyně žalovaný připouští, že posloupnost jednotlivých kroků, kterými lze po zadání číselných údajů dospět k požadovanému výsledku, existuje. Přesně tohoto podrobného postupu se žalobkyně domáhala s tím, že namísto číselných hodnot požadovala uvést slovní vyjádření či jinou vysvětlivku, co dané číslo v postupu znamená, přičemž konkrétní číselné hodnoty sdělit nepožaduje. Žalobkyni je známo, že požadovaná informace existuje, přičemž se může jednat o posloupnost jednotlivých kroků uvedených v tabulce, zmíněné ve vyjádření žalovaného. Pokud jsou v tabulce konkrétní číselné hodnoty, tak je žalobkyně nepožaduje, ale požaduje, aby žalovaný tyto číselné hodnoty nahradil slovním vyjádřením či jinou vysvětlivkou, co tyto konkrétní číselné hodnoty nebo použité číselné operace znamenají. Jedná se o skutečnosti, které musí být žalovanému známé, protože jinak by nemohl konkrétní číselné hodnoty poskládat do určitého vzorce či jiného předem daného postupu uvedeného v tabulce a výši horní výše obvyklosti spočítat.

IV. Posouzení věci soudem

15. Zdejší soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, jakož i postup povinného subjektu při vyřizování žádosti žalobkyně o informace, a shledal, že žaloba není důvodná.

16. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, kterým předsedkyně žalovaného potvrdila postup žalovaného při vyřizování části a) žádosti žalobkyně o informace ze dne 23. 11. 2015 (dále jen „žádost“). Mezi žalobkyní a žalovaným není sporu o tom, že žalobkyně podala žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, a že Energetický regulační úřad je povinným subjektem ve smyslu tohoto zákona. Spornou otázkou však zůstává, zda žalovaný žádost žalobkyně vyřídil v souladu se zákonem.

17. Podle ust. § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názor, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

18. Podle ust. § 3 odst. 3 téhož zákona se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

19. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně v části a) žádosti požadovala poskytnout „přesný postup výpočtu ukazatele „horní výše obvyklosti zisku“, který je ze strany ERU používán ve správních řízeních jako důkazní prostředek, který má prokázat, že dosažený zisk např. dodavatelů tepelné energie je nepřiměřený; při poskytnutí informace je třeba zachovat posloupnost všech kroků, které vedou od vložení příslušných údajů do získání konečného číselného výsledku (pro vyloučení pochybností společnost Veolia uvádí, že nepožaduje konkrétní čísla, ale pouze obecný postup.“ 20. Soud má ve shodě se žalovaným za to, že informace poskytnutá žalobkyni přípisem žalovaného ze dne 25. 4. 2016 odpovídá požadavku vyjádřenému v žádosti o informace v tom smyslu, že obsahuje obecný postup zjišťování ukazatele horní obvyklé výše zisku, včetně uvedení posloupnosti jednotlivých kroků, které jsou v rámci tohoto postupu činěny. Z poskytnuté informace je zřejmé, z jakých dat žalovaný při posouzení přiměřenosti zisku vychází, jak jsou tato data získávána a jak jsou dále zpracovávána z hlediska získání dat relevantních, jak je prováděna selekce srovnatelných cenových lokalit jednotlivých držitelů licencí, že v rámci statistického zpracování dat jsou vyloučeny extrémní hodnoty a dále je zjišťována četnost zbylých hodnot, a že horní míra obvyklosti odpovídá horní hranici třídy, ve které je splněna určitá četnost hodnot.

21. Pokud žalobkyně ve stížnosti proti postupu žalovaného namítala, že „jednotlivými kroky, kterými lze ze zadaných údajů dospět k požadovanému výsledku“ měla na mysli jednotlivé číselné operace, které ve svém souhrnu a v přesně stanoveném pořadí představují výpočet horní výše obvyklosti zisku, lze jí přisvědčit v tom, že takováto informace jí ze strany žalovaného poskytnuta nebyla. Žalobkyně se tedy domáhala poskytnutí postupu výpočtu horní výše obvyklosti zisku ve větší míře podrobnosti, než v jaké jí byl žalovaným poskytnut.

22. Nelze však přehlédnout, že předsedkyně žalovaného v napadeném rozhodnutí uvedla, že informace v tom smyslu, v jakém se jí žalobkyně domáhala, není vytvořena, a že povinný subjekt poskytl žalobkyni požadovanou informaci v té formě, jakou disponuje, tj. obecný popis použité metody. Uvedla, že podrobnější popis aplikace uváděných statistických metod žalovaný nemá k dispozici a že z hlediska ust. § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlování podstaty statistických metod ani nespadá do působnosti Energetického regulačního úřadu. Soud má sice na rozdíl od žalovaného za to, že pokud Energetický regulační úřad při své činnosti používá statistické metody, informace týkající se těchto metod jistě spadají do jeho působnosti, se zbývající částí odůvodnění neposkytnutí žalobkyní výslovně požadované informace (konkrétních číselných operací představujících výpočet horní výše obvyklosti zisku) se nicméně soud ztotožnil.

23. Z definice informace obsažené v ust. § 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím vyplývá, že informační povinnost se může vztahovat pouze k informacím reálně existujícím, neboť aby byla naplněna zákonná definice, musí se jednat o „obsah nebo jeho část“, který je určitým způsobem zaznamenán, tj. zachycen tak, aby mohl být kdykoli znovu zjištěn (použit, sdělen, přečten, vyslechnut apod.) Pokud určitá skutečnost sice nastala (informace vznikla), ale nebyla zaznamenána (např. z ústního jednání se nepořizoval žádný záznam), nebo pokud určitá informace vůbec nikdy neexistovala, je samozřejmé, že požadavek na poskytnutí této informace nemůže být uspokojen. Tomu ostatně odpovídá i znění ust. § 2 odst. 4 zákona, jež z povinnosti poskytovat informace vyjímá právě vytváření nových informací. Oproti obecnému vnímání pojmu informace je tedy zákonné pojetí užší, neboť informací je pouze to, co skutečně zaznamenaným způsobem existuje a nikoli jakýkoli myslitelný údaj např. o v budoucnu zamýšlených činnostech (srov. § 3 [Základní pojmy]. Furek, A. In: Furek, A., Rothanzl, L, Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2016). Uvedené vyplývá i z judikatury správních soudů, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2015, č. j. 5 As 24/2015-36: „Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se pro účely tohoto zákona informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Z toho vyplývá, že informační povinnost nastává pouze v případě informací reálně existujících. Oproti obecnému vnímání pojmu informace je tedy zákonné pojetí užší, neboť se vztahuje pouze na takovou informaci, která skutečně existuje, je zaznamenána a je v dispozici povinného subjektu, nikoli jakýkoli myslitelný údaj, který např. bude zaznamenán či doručen povinnému subjektu v budoucnu.“ Pokud tedy určité požadované informace nebyly pořízeny, resp. neexistují, povinný subjekt je není povinen žadateli poskytnout.

24. Pokud žalovaný tvrdí, že požadovaná informace byla žalobkyni poskytnuta v té formě, v jaké ji žalovaný měl k dispozici, a že ve formě, v jaké ji žalobkyně požadovala (tedy ve formě popisu jednotlivých číselných operací či vysvětlivek k provedeným operacím), neexistuje v takové podobě, že by byla zachycena na některém z nosičů informací (tedy aby mohla být považována za informaci ve smyslu zákona), soud nemá důvod toto tvrzení jakkoli zpochybňovat nebo vyvracet.

25. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že k tomu, aby mohl žalovaný spočítat horní výši obvyklosti zisku, mu musí být známo, co znamenají konkrétní číselné hodnoty či použité číselné operace z této skutečnosti nicméně neplyne, že posloupnost jednotlivých kroků, kterými lze po zadání číselných údajů dospět k požadovanému výsledku, je zachycena na nějakém nosiči informací. Lze si kupř. představit, že žalovaný horní výši obvyklosti zisku zjišťuje pomocí počítačového programu, který na základě vstupních dat za použití určitých statistických či jiných metod spočítá výsledek v konkrétním případě, ucelený popis aplikace konkrétních metod, resp. posloupnost jednotlivých kroků, na základě nichž k výsledku došel, nicméně existovat nemusí (ve formě záznamu, který by bylo možné žalobkyni poskytnout).

26. Neobstojí ani námitka žalobkyně, že požadovaná informace je obsažena ve správním spise v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. KO-09875/2015-ERU, konkrétně v tabulce uvádějící jednotlivé kroky statistických operací. Žalovaný k této námitce uvedl, že předmětná tabulka obsahuje rozdělení konkrétních hodnot podle metody frekvenčního rozdělení, a že představuje výstup pouze jednoho z kroků zjišťování ukazatele horní obvyklé výše zisku, nikoli celkový postup zjišťování tohoto ukazatele, přičemž se jedná o konkrétní číselné vyjádření s provedením konkrétních číselných operací. Přestože soudu nebyla ze strany žalobkyně ani ze strany žalovaného předmětná tabulka předložena, soud neshledal důvod zpochybňovat tvrzení žalovaného (ostatně ani žalobkyně toto tvrzení nijak nezpochybnila), že tato tabulka obsahuje pouze výsledky již provedených statistických operací s konkrétními číselnými hodnotami, bez zpracovaného popisu těchto operací. Vzhledem k tomu, že předmětná tabulka neobsahuje popis provedených operací, resp. vysvětlení, co jednotlivé operace znamenají, nejde o informaci, jejíhož poskytnutí se žalobkyně domáhala.

27. Soud tedy uzavřel, že pokud přesný postup výpočtu horní výše obvyklosti zisku ve formě, v jaké se ho žalobkyně domáhala (tj. ve formě popisu konkrétních číselných operací, resp. určitého vzorce, do něhož by bylo možné pouze doplnit vstupní údaje), nebyl žádným způsobem zaznamenán, žalovaný nepochybil, pokud ho žalobkyni neposkytl, resp. pokud jí poskytl jen obecný postup, který zaznamenán byl. Jak bylo výše uvedeno, prostřednictvím žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím se nelze domáhat poskytování informací, které neexistují a které by musel povinný subjekt aktivně vytvářet. Detailnější rozbor provedených kroků (např. použitých statistických metod, nebo postupu při použití metody frekvenčního rozdělení), by přitom byl vytvářením nové informace ve smyslu ust. § 2 odst. 4 zákona.

28. Přestože pro posouzení dané věci nejsou rozhodné důvody, které žalobkyni vedly k podání žádosti o poskytnutí informací, lze o účelnosti případného poskytnutí požadované informace pochybovat. Jak vyplývá ze žalovaným poskytnutého obecného postupu při výpočtu horní výše obvyklosti zisku, tento výpočet se v každém konkrétním případě odvíjí od vstupních dat různých držitelů licence, není tedy zřejmé, jak by mohla být požadovaná informace (pouze jakýsi obecný „vzorec“), bez znalosti vstupních dat, pro žalobkyni jakkoli užitečná.

29. Soud konstatuje, že konkrétní postup při výpočtu výše obvyklosti zisku je Energetický regulační úřad povinen uvádět v protokolu o kontrole, případně v následně vydaném rozhodnutí o správním deliktu v řízení vedeném s konkrétním držitelem licence, a právě v rámci tohoto řízení jsou účastníci řízení oprávněni se domáhat přezkoumatelného a přesvědčivého odůvodnění, jak v daném případě došlo k výpočtu výše obvyklosti zisku, resp. co znamenají konkrétně provedené číselné operace.

30. Pokud žalobkyně namítala, že před podáním žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím se domáhala poskytnutí požadované informace v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. 09875/2015-ERU, tato skutečnost není pro nyní posuzovanou věc jakkoli relevantní, neboť předmětem tohoto řízení je pouze otázka, zda žalovaný jakožto povinný subjekt postupoval při vyřizování žádosti o informace v souladu se zákonem, nikoli otázka, jak žalovaný postupoval v jiném řízení. Rozhodný v tomto smyslu není ani odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 107/2011-70, neboť ten se zabýval problematikou v odlišném kontextu, kdy se jednalo o jiného žalovaného a typově jinou věc.

V. Závěr a náklady řízení

31. Na základě výše uvedeného soud žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení