29 A 149/2021–101

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Martina Kopy a Mariana Kokeše ve věci žalobce: Z. R. zastoupen Mgr. Hanou Vašicovou, advokátkou Příkop 4, 602 00 Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně Moravské nám. 1/1, 602 00 Brno za účasti: 1) J. H. 2) J. Č. 3) J. Č. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2021, č. j. ZKI BR–O–51/594/2021–4, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Podstata věci

1. V této věci je sporu o zakreslení hranice mezi pozemkem žalobce a pozemky osob zúčastněných na řízení v katastru nemovitostí po obnově katastrálního operátu. Žalobce není spokojený s rozhodnutím katastrálního úřadu, který vyhověl jeho námitce a hranici vyznačil jako spornou.

II. Předmět sporu

2. Žalobce se u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj („katastrální úřad“) domáhal provedení opravy chyby v katastrálním operátu. Nesouhlasil se zakreslením hranice mezi jeho pozemkem parc. č. XA a sousedními pozemky parc. č. XB (jehož vlastníky jsou J. Č. a J. Č.), a XC (jehož vlastníky J. Č., J. Č., J. H. a dalších sedm osob) v katastrálním území R. u S. Žalobce namítal, že ve věci určení hranice proběhlo několik jednání s různým výsledkem, ale současný zakreslený stav neodpovídá tomu, jak se vlastníci dotčených pozemků dohodly na posledním jednání. Při tomto posledním jednání nevznikl žádný grafický výstup, který by všichni jeho účastníci podepsali. Proto podle něj zakreslení hranice neodpovídá ani původnímu ani dohodnutému stavu. Hranici tedy považuje za spornou a požaduje nové zjišťování průběhu hranic.

3. Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2021, č. j. OR–480/2019–706–49 („rozhodnutí katastrálního úřadu“), katastrální úřad námitce žalobce vyhověl. Rozhodl, že se v katastrálním operátu katastrálního území R. u S. v souboru popisných informací vyznačí upozornění na spornou hranici u pozemků parc. č. XA, XB a XC a změní se evidovaná výměra u pozemků parc. č. XA a XB. V souboru geodetických informací se vyznačí mezi podrobnými body č. 1613–1, č. 1613–2 a č. 1300–98 sporná hranice, přičemž body č. 1613–1 a č. 1613–2 se povedou s kódem kvality 8 podle neměřického záznamu č. 1613. Změní se také geometrické a polohové určení u pozemků parc. č. XA, XB, XD a XC, které tvoří spojnice podrobných bodů č. 1300–90, 1300–97, 1300–98, 1300–107, 1613–1 a 1613–2.

4. Rozhodnutí katastrálního úřadu bylo již třetím v pořadí. Předchozí dvě rozhodnutí žalovaný zrušil pro různé vady řízení. Nejprve pro nepřezkoumatelnost ve vztahu k důvodům vyznačení sporných hranic mezi pozemky, u kterých při předchozích šetřeních došlo mezi dotčenými vlastníky ke shodě. Z odůvodnění prvního rozhodnutí katastrálního úřadu plynulo nedodržení všech zákonných požadavků při zjišťování průběhu hranic. Při prvním zjišťování průběhu hranic neobdrželi všichni účastníci písemnou pozvánku nejméně týden před vlastním místním šetřením a na dodatečné zjišťování hranic dne 23. 4. 2018 nedostali řádnou pozvánku všichni vlastníci dotčených pozemků. Proto katastrální úřad na den 9. 1. 2020 svolal místní šetření, k němuž pozval všechny dotčené vlastníky. Ti se neshodli na průběhu vlastnických hranic mezi body č. 1300–98, č. 1300–84 a č. 1300–93. Proto katastrální úřad vyznačil předmětnou hranici jako spornou.

5. Ve druhém případě bylo důvodem zrušení rozhodnutí katastrálního úřadu to, že technický podklad (nově vypracovaný neměřičský záznam č. 1603) pro vyznačení sporné hranice do obnoveného katastrálního operátu neodpovídal právním předpisům. Záznam totiž převzal souřadnice bodů č. 1603–1 a č. 1603–2 z výsledků měření při zjišťování průběhu hranic (tj. pouze přečísloval body č. 1300–93 a č. 1300–84). Tímto postupem došlo v bodě č. 1603–2 k zalomení hranice mezi body č. 1300–98 a 1603–1. Při porovnání s analogovou mapou však bylo zřejmé, že dotčená hranice nebyla lomená, ale přímá. Žalovaný proto katastrálnímu úřadu uložil provést novou transformaci rastru katastrální mapy platné před obnovou katastrálního operátu a vyhotovit nový neměřický záznam s určením nových bodů sporné hranice vektorizací rastru katastrální mapy. Katastrální úřad proto vyhotovil nový neměřičký záznam č. 1613, na jehož podkladě se provedou změny v katastrálním operátu.

6. Žalobce se i proti třetímu rozhodnutí katastrálního úřadu odvolal. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 9. 2021, č. j. ZKI BR–O–51/594/2021–4, žalobcovo odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu („rozhodnutí žalovaného“).

III. Žaloba

7. Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí katastrálního úřadu za věcně a právně nesprávné. V námitkách uváděl, že se vlastníci dotčených pozemků dohodli na jiném zakreslení hranice mezi pozemky par. č. XA, XB a XC, než jak tuto hranici zobrazuje obnovený katastrální operát. Takto odsouhlasenou podobu ale katastrální úřad nereflektoval.

8. Žalovaný podle žalobce pominul zásadní pochybení katastrálního úřadu při vyhotovování neměřiského záznamu č. 1613. Nevypořádal se s námitkou žalobce, že celé řízení bylo zmatečné. Jednotlivé náčrty zjišťování hranic datumově neodpovídají šetřením na místě a není možné dohledat, kdy a v jakém rozsahu se hranice mezi jednotlivými pozemky vymezovaly. Vlastnící dotčených pozemků se shodli na náčrtu zjišťování hranic č. 1300.

9. Dne 15. 3. 2018 při zjišťování hranic vznikl pracovní koncept (náčrt hranice), který svým podpisem potvrdil žalobce. Dne 24. 4. 2018 se průběh hranice znovu vyšetřoval a byl zachycen v náčrtu zjišťování hranic č. 1300. Katastrální úřad vyšel ze skutkového stavu, který neodpovídá podkladům obsaženým ve spisu. Žalobce upozorňuje na existující odlišnosti mezi str. 5 soupisu nemovitostí č. 1300 a doručního listu zjišťování průběhu hranic, jejichž kopii si pořídil mobilním telefonem, a podklady obsaženými ve spisu. Z toho žalobce dovozuje, že katastrální úřad dokumenty ve spisu dodatečně doplňoval. S touto námitkou se žalovaný nijak nevypořádal.

10. Žalobce podával svoje námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu především z důvodu zalomení hranice jeho pozemku parc. č. XA s pozemky parc. č. XC a XB směrem do jeho pozemku. Tím dochází k trvalému poškození jeho opěrné zdi. Tohoto problému si byl vědom i katastrální úřad, který na něj poukazuje v odůvodnění svého rozhodnutí. I přes uvedené však vyhotovil neměřický záznam č. 1613, kde spornou hranici zasazuje ještě více do pozemku žalobce. A žalovaný to nenapravil.

11. Rozhraní dnešního pozemku parc. č. XD, XA a XB (bod 1300–93, resp. č. 1613–1) se v průběhu let nijak neměnilo. Katastrální úřad měl podle žalobce pro transformaci rastru katastrální mapy využít starší katastrální mapu, vyjít z polního náčrtu č. –64 ohledně oměrné míry 18,1 m mezi dnešním bodem č. 1300–93 (1613–1) a bodem č. 1300–92. Ze stejné míry vycházel i pracovní koncept náčrtu zjišťování hranic ze dne 15. 3. 2018. Katastrální úřad při vyhotovení neměřického záznamu č. 1613 transformoval rastr katastrální mapy před obnovou katastrálního operátu, a to mapy novější. Pokud by vzal v úvahu uvedené starší mapové podklady, zjistil by významný rozdíl. Žalovaný se touto skutečností vůbec nezabýval. Pouze uvedl, že tento rozdíl žalobce nijak blíže nespecifikoval. Rozdíl přitom plyne z jednotlivých starších mapových podkladů a ze soutisku starší a novější verze PK mapy.

12. Katastrální úřad měl podle žalobce vyjít ze starších mapových podkladů, protože novější katastrální mapa obsahuje chyby, které se další transformací znásobují. Katastrální úřad v záznamu podrobného měření změn č. 1613 v grafické části sice vyznačil hranici pozemků bez zlomu, ale zároveň posunul polohu bodu č. 1300–93 (1613–1) jižním směrem, čímž celou hranici posunul do žalobcova pozemku. Tím nezákonně zmenšil jeho výměru o 15 m, zatímco výměru sousedního pozemku zvětšil o 12 m. Nová výměra ani neodpovídá výměře těchto pozemků před obnovou katastrálního operátu. I kdyby byl postup katastrálního úřadu správný, výměra obou pozemků se neměla měnit, jelikož nevedl k překročení mezní odchylky podle bodu č. 14.9 přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb.

13. Sporným je také bod č. 1300–97, protože všichni vlastnící neodsouhlasili jeho polohu. Tento bod navíc v rozporu s § 91 vyhlášky č. 357/2013 Sb., nebyl v terénu nijak stabilizován. Spornou by měla být také hranice mezi pozemky parc. č. XB a č. XD a pozemky parc. č. XD a č. XE. Katastrální úřad chybně navíc nezahrnul do souboru geodetických informací i podrobné body č. 1300–97, č. 1300–107 a č. 1300–90.

IV. Vyjádření žalovaného k žalobě

14. Rozhodnutí o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu podle žalovaného nemohou zasáhnout do hmotných práv účastníků řízení. Žalovaný uznává, že v řízení došlo k dílčím nesrovnalostem při procesu mapování. Tyto vady ale byly odstraněny, zejména provedením důkazu ohledáním na místě dne 9. 1. 2020. Žalobce ve své žalobě neodkazuje na žádná konkrétní zákonná ustanovení, která měl katastrální úřad nebo žalovaný porušit.

15. Podle § 42 odst. 4 katastrálního zákona platí, že pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné. Podkladem pro zápis aktuálně platného geometrického a polohového určení je pouze původní výsledek zeměměřických činností. Nelze proto souhlasit se žalobcem, že katastrální úřad měl vycházet ze starších mapových podkladů, na které odkazuje ve své žalobě.

16. Podkladem pro vyznačení sporné hranice v digitální katastrální mapě byla katastrální mapa č. VS X–24–11, platná před obnovou katastrálního operátu. Žalobcem namítané, avšak technologicky odůvodněné, rozdíly nijak neprokazují údajné pochybení katastrálního úřadu při obnově katastru či v řízení o námitce proti obsahu katastrálního operátu obnoveného novým mapováním.

17. S námitkou žalobce, že po provedené opravě zákresu sporné hranice by měly výměry parcel č. XA a XB zůstat nezměněné, se žalovaný již vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. Žalobcem požadovaný postup se uplatní pouze při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací, nikoliv při obnově katastrálního operátu novým mapováním, jak je tomu v projednávaném případě.

18. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by z příslušných dokladů plynul nesouhlas vlastníků s umístěním podrobného bodu č. 1300–97, ani že by tento bod nebyl v terénu nijak stabilizován. Naopak z měřického náčrtu č. 1300 je zcela zřejmé zaměření tohoto bodu podle svého označení trubkou umístěnou v terénu samotnými vlastníky, kteří tím vyjádřili svoji vůli o umístění tohoto lomového bodu společné hranice mezi pozemky parc. č. XB a XE.

19. Ačkoliv žalobce tvrdí, že byl napadeným rozhodnutí zkrácen na svých právech, z obsahu žaloby není zřejmé, na jakých právech a jakým konkrétním postupem správního orgánu k tomuto zkrácení došlo, a jaká konkrétní ustanovení právních předpisů byla takovým postupem správního orgánu porušena. Z obsahu žaloby vyznívá žalobcův požadavek na takové zobrazení sporné hranice mezi předmětnými pozemky, které bude odpovídat jím tvrzenému a požadovanému průběhu hranice v terénu. Předmětem správního řízení však nebylo řešení otázky týkající se určení hranic pozemků v terénu, ale řešení situace, jaké výsledky zjišťování průběhu hranic pozemků se při obnově katastrálního operátu novým mapováním do obnoveného operátu převezmou. Katastrálním inspektorátům nepřísluší rozhodovat o sporné vlastnické hranici.

V. Replika žalobce

20. Pokud se katastrální operát ve vztahu k hranici pozemků chápe jako původní katastrální mapa, potom je z logiky věci jasné, že vznikala a měnila se na základě výsledků zeměměřických činností v dané lokalitě. Pokud existuje nějaký takový výsledek zeměměřických činností, je vhodné využít k rekonstrukci hranic přímo jej místo transformace analogové mapy, která na základě těchto výsledků vznikala a je tedy jejich produktem. Původním výsledkem zeměměřických činností není polní náčrt –64, ovšem míra 18,1 m odpovídá tomu, co se zjistilo v náčrtu zjišťování hranic 1300A i 1300 při obnově katastrálního operátu v době, kdy byl v terénu stabilizován roxor, stejně jako při zákresu změny zjišťování hranic signovaným předsedou komise Ing. D. a žalobcem ze dne 15. 3. 2018. V této souvislosti se v jiné verzi náčrtu 1300A a 1300 uvádí stabilizace trubkou a je tedy na místě otázka, zdali nedošlo mezi časem zjišťování hranic a časem zaměření v terénu k účelovému posunutí hranice.

21. Žalobce dodal, že převýšení v terénu je rozhodně větší než 2 m a rozdíl mezi vodorovnou a šikmou délkou se v tomto místě může blížit hodnotě 2 m. Vysvětlení rozdílu ve starších podkladech a novějších (cca 18 m oproti 20 m) je spekulativní šikmou délkou. V geometrických plánech se uvádějí délky vodorovné, ovšem způsob jejich měření, zvláště v těžším terénu, je problematický. Není nic neobvyklého, že se tyto chyby ve výsledcích objevují.

22. Rozdíly v soutisku různých map mohou být technologicky odůvodnitelné. Faktem zůstává, že hranice z těchto podkladů, zobrazená v nové katastrální mapě jako sporná, má přesnost kk8. Deklarovaná vodorovná délka o hodnotě 18,1 m od kamenného mezníku, který byl v terénu zaměřen, po vedlejší lomový bod hranice, tedy není v rozporu se zobrazenou hranicí v katastrální mapě. Trojmezí parcel č. XF, XA a XB je ve všech mapových operátech stejné, včetně analogové mapy VS X–24–11, pouze se jedná o jinak posunutou/transformovanou mapu. Problém je v samotné transformaci provedené katastrálním úřadem, nikoliv v uvedené analogové mapě. Sporná hranice je výsledkem nikoliv nového mapování, ale přepracování souboru geodetických informací. Proto by se tedy výměry parcel neměly měnit vzhledem k mezním odchylkám podle katastrální vyhlášky.

23. Žalobce si je dobře vědom skutečnosti, že k odstranění spornosti hranice mezi pozemky bude muset podat civilní žalobu. V podané správní žaloby se skutečně nesnaží spornost hranice odstranit, ale pouze trvá na tom, aby se sporná hranice vedla a vyznačila tak, jak byla před obnovou katastrálního operátu, tedy bez jakéhokoliv lomu a bez posunutí podrobného bodu 1300–93 (1613–1) jižním směrem, tj. celé sporné hranice více do pozemku žalobce parc. č. XA. Na podporu svých tvrzení si žalobce nechal vypracovat odborné vyjádření Ing. J. Ž., soudního znalce v oboru geodezie a kartografie, odvětví geodézie a kartografie, který ho vyhotovil dne 7. 9. 2022 („odborné vyjádření“). Část jeho závěrů navrhl k důkazu.

VI. Jednání před soudem

24. Dne 9. 1. 2024 se u soudu konalo jednání ve věci. Obě strany shrnula svá stanoviska k jejímu meritu. Soud poté přistoupil k dokazování. Žalobce navrhl k důkazu část odborného vyjádření Ing. J. Ž., soudního znalce v oboru geodezie a kartografie, odvětví geodezie a kartografie ze dne 7. 9. 2022.

25. V dokazované části odborného vyjádření se uvádí: „Výběr identických bodů pro následnou transformaci rastrového obrazu katastrální mapy je na odborném posouzení zpracovatele, případně ověřovatele výsledku zeměměřické činnosti. V případech, kdy se transformuje mapa měřítka 1:2880, s povolenou mezní polohovou chybou 2,83 m, volba identických bodů silně ovlivňuje výsledné určení průběhu sporné hranice. Zároveň je však tato hranice určena body s kódem kvality 8 a tedy s výše uvedenou nejistotou v poloze 2,83 m. Reálně tedy může obraz katastrální mapy souhlasit s měřenou polohou v terénu, kde jsou však rozdílné souřadnice obrazu a polohy až do této mezní polohové odchylky 2,83 m. Názorně jsou zobrazeny různé varianty výsledků transformace v přílohách č. 1 až č. 4 (červeně). Příloha č. 1 obsahuje 4x výsledný průběh sporné hranice, který byl znalcem 4x po sobě určen shodnostní transformací s použitím stejných identických bodů jako byly použity v NZ č. 1613. Příloha č. 2 obsahuje 4x výsledný průběh sporné hranice, který byl znalcem 4x po sobě určen podobnostní transformací s použitím stejných identických bodů jako byly použity v NZ č. 1613. Příloha č. 3 obsahuje 4x výsledný průběh sporné hranice, který byl znalcem určen 2x shodnostní a 2x podobnostní transformací s použitím různých kombinací vhodných identických bodů. Příloha č. 4 obsahuje soutisk všech určených variant řešení a je jasně patrné, že jednotlivé varianty se mohou od sebe značně lišit, přestože je u všech řešení dodržen předepsaný postup určení. Tímto znalec názorně předvedl možnosti rozptylu při použití stejných postupů i při různé volbě identických bodů. Možnosti rozptylu různých variant řešení potvrzuje i soutisk jednotlivých variant provedených znalcem s řešením v NZ č. 1603 a NZ č. 1613, viz příloha č.

5. Znalec doporučuje, v rámci zpracování průběhu sporné hranice, nezasahovat do koncových bodů č. 1300–93 = 1603–1 (trojmezí) a č. 1300–98, ale pouze narovnat tuto spojnici v místě bodu č. 1300–84 (1603–2) tak, aby byla spojnice mezi koncovými body přímá.“ 26. Další důkazy soud neprováděl. Po závěrečných návrzích a krátkém přerušení vyhlásil tento rozsudek.

VII. Hodnocení věci soudem

27. Žaloba není důvodná.

28. Podstatou žalobních námitek je nesouhlas žalobce s vymezením severní hranice mezi jeho pozemkem a dvěma sousedními pozemky v obnoveném katastrálním operátu.

29. Katastrální zákon upravuje několik způsobů, kterými lze provést obnovu katastrálního operátu. Jeden z těchto způsobů, který katastrální úřad použil i v této věci, je nové mapování [§ 40 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona]. Zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním se provádí podle skutečného stavu v terénu a za účasti vlastníků a jiných oprávněných osob (§ 42 odst. 1 katastrálního zákona). Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné (§ 42 odst. 4 katastrálního zákona). Toto ustanovení doplňuje § 50 odst. 4 vyhlášky č. 537/2013 Sb., podle kterého: „Dojde–li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.“ Konečně, pokud jde o možnost revize, § 45 odst. 3 katastrálního zákona uvádí: „Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.“ 30. V průběhu obnovy katastrálního operátu však katastrální úřad nemůže upravovat vlastnické ani jiné soukromoprávní vztahy k nemovitostem, obdobně jako při dalších svých činnostech, typicky v případě opravy chyb v katastru nemovitostí (srovnej rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2006, čj. 2 As 58/2005–125, č. 986/2006 Sb. NSS, ze dne 25. 2. 2011, č. j. 5 As 88/2009–75, č. 771/2011 Sb. NSS, nebo ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012–32, č. 2902/2013 Sb. NSS). Jinými slovy, „pokud by byl průběh hranice mezi vlastníky sporný, je o něm s konečnou platností oprávněn rozhodnout jen soud v nalézacím řízení k návrhu některého z vlastníků; katastrální úřad však v takovém případě opravu chyby provést nemůže.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008–134).

31. Přímo k otázce sporné hranice v řízení o námitkách proti obnově katastrálního operátu pak zvláštní senát zřízený zákonem o rozhodování některých kompetenčních sporů uvedl: „Spor o určení průběhu hranice je sporem o rozsah vlastnického práva, který vyplývá z občanskoprávních vztahů (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). […] Žalobce se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu; v řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu však takové nároky s úspěchem vznášet nelze.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2005, č. j. Konf 90/2004–12).

32. Katastrální úřad zahájil v roce 2016 v katastrálním území R. u S. obnovu katastrálního operátu novým mapováním podle § 40 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Cílem obnovy katastrálního operátu bylo mimo jiné nahradit doposud platnou analogovou katastrální mapu. Po obnově katastrálního operátu novým mapováním se výměry určují s vyšší přesností. Stěžejním úkonem pro toto soudní řízení byla etapa „zjišťování průběhu hranic“ podle § 43 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 357/2013 Sb.

33. Žalobce má do jisté míry pravdu, že fázi zjišťování průběhu hranic, které probíhalo v několika dnech v letech 2017 a 2018, provázelo několik procesních pochybení katastrálního úřadu. Na první zjišťování průběhu hranic nebyla všem účastníkům doručena písemná pozvánka nejméně týden před vlastním místním šetřením a na dodatečné zjišťování hranic dne 23. 4. 2018 nebyli řádně pozváni všichni vlastníci dotčených pozemků. Tyto chyby ostatně vedly k tomu, že žalovaný dvakrát zrušil rozhodnutí katastrálního úřadu.

34. Výsledkem zjišťování průběhu hranic byly dva náčrty (pod č. j. OR–480/2019–706–7) s označením č. 1300 a č. 1300A. Byť na první pohled zakreslovaly spornou hranici shodně, ve skutečnosti se lišil rozměr hranice mezi pozemkem parc. č. XB a XC (1,55 m vs. 2,30 m). V důsledku toho se hranice pozemku žalobce v náčrtu 1300A zalomila směrem do jeho pozemku. Tento stav, který jasně svědčil v neprospěch žalobce, přitom měl být výsledkem vyšetření hranice mezi pozemky XB, XA a XC dne 15. 3. 2018. V tento den proběhlo zjišťování průběhu hranic, kterého se zúčastnil pouze žalobce (v soupisu nemovitostí nebyl k tomuto datu podepsán nikdo jiný). Ve výsledku tak nebylo zřejmé, jakým způsobem proběhlo zjišťování hranic s natolik odlišným výsledkem a proč by s ním žalobce souhlasil.

35. V průběhu dodatečného zjišťování hranice dne 23. 4. 2018 se přítomni vlastnící tří dotčených pozemků včetně žalobce dohodli, že hranice mezi jejich pozemky je nesporná a vede tak, jak to vyznačuje náčrt zjišťování hranic č. 1300. Později se ale zjistilo, že na dodatečné zjišťování hranic nebyli řádně pozváni všichni vlastníci dotčených pozemků. K protokolu o dodatečném zjišťování hranic navíc zůstal připojen i náčrt 1300 A s červeně vyznačeným odlišným průběhem hranice mezi pozemky parc. č. XA, XB a XC a délkou hranice mezi parc. č. XB a XC (lomové body č. 97, 84) s hodnotou 2,30 m. Tento náčrt pak byl podkladem pro následné geodetické zaměření, jehož výsledkem je současný stav obnoveného souboru geodetických informací.

36. Je tedy pravdou, že zjišťování hranic provázely různé nesrovnalosti ve vymezení dotčené hranice a ve výsledku tak nebylo zcela jasné, na čem se konkrétně jednotliví vlastníci dohodli. Nelze však tvrdit, že by z toho důvodu bylo celé řízení vedené katastrálním úřadem zmatečné, jak namítá žalobce. Za účelem odstranění vzniknutých nesrovnalostí a pochybností se dne 9. 1. 2020 konalo další dodatečné zjišťování hranic, ke kterému katastrální úřad pozval všechny dotčené vlastníky. Ti se však neshodli na průběhu vlastnických hranic mezi body č. 1300–98, č. 1300–84 a č. 1300–93.

37. Je zřejmé, že za dané situace katastrální úřad neměl jinou možnost, jak postupovat. Při dodatečném zjišťování hranic dne 23. 4. 2018 se sice vlastníci shodli na vytyčení hranice tak, jak ji vyznačuje náčrt č. 1300, všichni dotčení vlastníci pozemků ale nebyli o konání zjišťování hranic vyrozuměni. Proto z jeho výsledků katastrální úřad nemohl vycházet. A při dalším zjišťování hranic dne 9. 1. 2020, ke kterému již byli řádně předvoláni všichni vlastníci dotčených pozemků, se na průběhu hranice neshodli. Katastrální úřad proto z důvodu přetrvávajícího sporu o hranice předmětných pozemků mezi jejich vlastníky aplikoval § 42 odst. 4 katastrálního zákona, takže do obnovovaného katastrálního operátu jednoduše převzal hranici pozemků z původního katastrálního operátu a tuto hranici označil jako spornou. Současně řádně poučil účastníky o možnosti určení sporné hranice soudem podle § 50 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb. Jak správně podotkl žalovaný, katastrální úřad o sporné hranici vůbec nemůže rozhodovat.

38. Žalobce se mýlí, pokud namítá, že katastrální úřad měl pro transformaci použít starší katastrální mapu. Ze zákona jasně plyne, že v případě rozporu o průběhu hranic pozemků, se za platné považují ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. To znamená, že se vychází z údajů obsažených v katastrálním operátu před jeho obnovou. Katastrální operát přitom tvoří (mimo jiné) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a její číselné vyjádření (§ 5 odst. 2 katastrálního zákona). Pokud tedy katastrální úřad vycházel z původní katastrální mapy, postupoval v souladu se zákonem.

39. K námitce žalobce, že po provedené opravě zákresu sporné hranice měly výměry parcel č. XA a XB zůstat nezměněné, se dostatečně vyjádřil žalovaný ve svém rozhodnutí. Žalobce totožnou námitku formuloval již odvolání a ve své žalobě nijak nereaguje na vysvětlení které mu poskytl žalovaný. Soud proto odkazuje na odůvodnění žalovaného, který poukázal na to, že v případě obnovy katastrálního operátu novým mapováním se do souboru popisných informací zavedou výměry určené z jejího grafického počítačového souboru (DKM) nikoliv porovnáváním s výměrou evidovanou v katastru před obnovou katastrálního operátu.

40. Žalobcem požadovaný postup se uplatní pouze při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (tedy nikoliv při obnově katastrálního operátu novým mapováním), při kterém se vychází z definice, že u parcel se ponechají dosavadní výměry, pokud se nepřekročí mezní odchylky podle bodu 14.9 přílohy ke katastrální vyhlášce. Naopak při obnově katastrálního operátu novým mapováním se do souboru popisných informací katastrálního operátu nově zavedou výměry určené výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranic parcel evidovaných v obnoveném katastrálním operátu (viz § 54 katastrální vyhlášky). Přestože sporná hranice je nyní zakreslená ve stejném místě, jak tomu bylo u předchozí katastrální mapy, ke změně výměry parcely mohlo dojít tím, že se ve srovnání s předchozím stavem mírně posunuly zbylé hranice pozemku (resp. jejich lomové body).

41. Nedůvodné jsou také námitky, kterými se žalobce snaží domoci toho, aby za sporný byl označen také bod č. 1300–97 a hranice mezi pozemky parc. č. XB a č. XD a také pozemky parc. č. XD a č. XE. Žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Nemůže proto ani úspěšně namítat, že jejich hranice měly být označeny jako sporné. Pokud při vyznačování těchto hranic došlo k pochybení katastrálního úřadu, bylo na vlastnících dotčených pozemků, aby případně také podali námitky proti výsledku obnovy katastrálního operátu.

42. Lze proto uzavřít, že správní orgány v dané věci postupovaly v souladu s katastrálním zákonem, pokud hranici pozemků označily jako spornou pro rozpory mezi vlastníky. Tuto spornou hranici pak vyznačily pro účely obnovy katastrálního operátu tak, že ji převzaly z katastrálního operátu původního. Pokud žalobce s průběhem hranice nesouhlasí, bude se muset smířit s tím, že soukromoprávní spor mezi ním a osobami zúčastněnými na řízení o průběhu hranice může vyřešit jedině soud v občanskoprávním řízení. V něm se žalobce bude moci případně opřít o závěry odborného vyjádření provedeného k důkazu při jednání soudu, jehož obsah však s ohledem na výše uvedené nemohl ovlivnit posouzení merita této věci. Správní orgány totiž z pohledu veřejného práva postupovaly, jak měly.

VIII. Závěr a náklady řízení

43. Soud posoudil žalobní námitky jako nedůvodné. Proto žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 soudního řádu správního).

44. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Proto mu je soud nepřiznal (§ 60 odst. 1 soudního řádu správního). Výrok o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení se opírá o § 60 odst. 5 soudního řádu správního. V dané věci soud osobám zúčastněným na řízení neuložil žádnou povinnost, současně pak neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu jejich dalších nákladů řízení.

Poučení

I. Podstata věci II. Předmět sporu III. Žaloba IV. Vyjádření žalovaného k žalobě V. Replika žalobce VI. Jednání před soudem VII. Hodnocení věci soudem VIII. Závěr a náklady řízení