29 A 36/2025–41

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: ZTM company s.r.o., IČO: 17829313 sídlem Přibická 944, 691 25 Vranovice zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Sedlákovou sídlem Křoví 111, 594 54 Křoví proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, č. j. ZKI BR–O–11/213/2025–5, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh správního řízení

1. Žalobce se u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno–venkov (dále jen „katastrální úřad“ nebo „správní orgán prvního stupně“) domáhal provedení opravy chyby v katastrálním operátu v k. ú. V. n. S. spočívající v nesprávném zobrazení hranic trojmezí parcel č. XA, XB a XC zobrazeného v obnoveném katastrálním operátu podrobným lomovým bodem č. 1857–35.

2. Žalobou podanou u krajského soudu žalobce brojí proti napadenému rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 18. 12. 2024, č. j. OR–3366/2024–703–13. Tímto rozhodnutím katastrální úřad zamítl námitku žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního, neboť se nejednalo o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Katastrální úřad konstatoval, že neshledal rozpor ve výsledném operátu obnovy mezi vyšetřeným a zaznamenaným stavem vyznačeným v katastrální mapě. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ve shodě s katastrálním úřadem dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že obsah katastrální mapy je shodný s obsahem elaborátu obnovy katastrálního operátu novým mapováním. To znamená, že hranice mezi předmětnými pozemky, jejíž správnost zobrazení v katastrální mapě žalobce napadá, je v aktuálně platné katastrální mapě vyznačena shodně s náčrtem zjišťování průběhu hranic č. 1857, měřickým náčrtem č. 1857 i soupisem nemovitostí č. 1857. V rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebylo zjištěno pochybení vzniklé jak zřejmým omylem při obnově katastru, tak nepřesností při zobrazení hranic v katastrální mapě, a že tedy obnovený katastrální operát (tj. DKM) neobsahuje chybné údaje ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. Dále navrhuje, aby krajský soud zrušil i rozhodnutí prvostupňové postupem dle § 78 odst. 3 s. ř. s.

4. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se žádným způsobem nevypořádal s jeho odvolacími námitkami a nedostatečně zjistil skutkový stav.

5. Žalobce ve stručné žalobě konkrétně namítá, že katastrální úřad i žalovaný pochybili při určení nové hranice mezi pozemky parc. č. XB a XC. Tyto pozemky žalobce nabyl dne 4. 12. 2023 od společnosti BEDA s.r.o. a neměl možnost aktivně zasáhnout do procesu zjišťování hranice uvedených pozemků. Pokud došlo k odsouhlasení hranice tak, jak byla vyznačena předchůdcem žalobce umístěnými kolíky, bylo tak za situace, kdy v soupisu nemovitostí č. 1857 je uváděno, že ,, XC má výměru 236 m2, zahrada, zemědělský půdní fond, v kolonce zjištěné změny, výzvy, poučení, poznámky“ – není žádná poznámka, že by se hranice stanovila jinak oproti stávajícímu stavu nebo, že by výměra nově měla být o 15 m2 méně, při následném zaměření bez vlastníků pozemků došlo k odstranění kolíku podatele a došlo k jinému zaměření než které bylo odsouhlaseno na místě dne 25. 10. 2022. Dále žalobce tvrdí, že pozemek parc. č. XA nyní zasahuje do pozemku parc. č. XB tak, že je zalomen v bodě č. 1857–35, předtím byl v rovině. Tímto způsobem podle žalobce očividně došlo k zásahu do vlastnického práva, jelikož mu z pozemku XC bylo odňata část pozemku o velikosti nejméně 15 m2. Proto žalobce namítá s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, že obnovou katastrálního operátu nemůže dojít ke změně vlastnického práva. V závěru žalobce zpochybňuje způsob obnovy katastrálního operátu v podobě mapování v terénu, který považuje za nevhodný, když tento způsob je určen pro situace, kdy je potřeba evidenci zpřesnit III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný shodně jako katastrální úřad neshledal rozpor ve výsledném operátu obnovy mezi vyšetřeným a zaznamenaným stavem v katastrální mapě. Nebylo zjištěno, že by katastrální úřad při zavedení obnoveného katastrálního operátu novým mapováním pochybil, jelikož namítaná hranice mezi pozemky parcelní XA na straně jedné a pozemky parcely č. XB a XC na straně druhé zcela odpovídá výslednému obsahu elaborátu obnovy novým mapováním a je ve shodě s podklady uloženými v dokumentaci katatsrálního úřadu.

7. K žalobcově námitce, že s ním jako novým vlastníkem (původně společnost BEDA s. r. o.) nebylo před ukončením etapy zjišťování hranic dále komunikováno, žalovaný uvádí, že katastrální úřad nebyl povinen žalobce jako nového vlastníka nemovitosti znovu vyzvat k, neboť je singulárním sukcesorem, a z tohoto titulu ze zákona nastupuje do všech práv a povinností předchozího vlastníka souvisejících s vlastnictvím předmětné nemovitosti. Žalobce měl tedy možnost seznámit se s novým obnoveným katastrálním operátem ještě před vyhlášením jeho platnosti. Obnovený operát byl vyložen k veřejnému nahlédnutí v budově obecního úřadu ve Vranovicích ve dnech 30. 10. 2024 až 11. 11. 2024. Tato možnost byla vlastníkům a jiným oprávněným, kteří měli trvalý pobyt nebo sídlo v obci oznámena veřejnou vyhláškou dne 26. 9. 2024.

IV. Posouzení věci soudem

8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (stavebního úřadu), včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

9. Žalobce sice předně namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, resp. nesrozumitelnost, nicméně tuto námitku nijak blíže nerozvádí.

10. Nepřezkoumatelnost je ovšem vadou správního rozhodnutí, k níž je soud povinen přihlédnout i z úřední povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2003, č. j. 2 Ads 33/2003–78, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, č. j. 1 As 287/2015–51, bod 24) vyplývá, že „[P]řezkoumatelné rozhodnutí je rozhodnutí srozumitelné, s dostatkem důvodů podporujících výrok rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dána především tehdy, opřel–li soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem nebo pokud zcela opomněl vypořádat některou z námitek uplatněných v žalobě (viz např. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007–58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004–73).“ Ačkoliv byl tento právní názor vysloven ve vztahu k soudnímu rozhodnutí, lze jej vztáhnout i rozhodnutí správních orgánů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–74). Současně je třeba zdůraznit, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je třeba v rámci soudního přezkumu nahlížet jako na jeden celek, tedy že rozhodnutí se mohou vzájemně argumentačně doplňovat v obou směrech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 14. 10. 2021, č. j. 7 As 447/2019–60).

11. Krajský soud neshledal, že by napadené a prvostupňové rozhodnutí byla nepřezkoumatelná. Z jejich výroků je zřejmé, jak správní orgány rozhodly, a z jejich odůvodnění je zřejmé i to, proč takto rozhodly. Z odůvodnění vyplývá, na základě jakých skutečností a jakých podkladů dospěly správní orgány k závěrům, které se odrazily ve výrocích rozhodnutí.

12. Pokud jde o meritorní námitky, v nyní projednávané věci je mezi účastníky spornou otázka, zda měl katastrální úřad vyhovět námitce žalobce k provedení opravy jím namítané chyby v katastrálním operátu ve vztahu k předmětným pozemkům.

13. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ 14. Při novém mapování se v souladu s § 42 odst. 1 katastrálního zákona zjišťují hranice podle skutečného stavu v terénu. Zjišťování hranic provádí komise složená ze zaměstnanců katastrálního úřadu a ze zástupců obce a orgánů určených katastrálním úřadem, za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných. Před samotným šetřením jsou vlastníci a jiní oprávnění vyzváni podle § 37 katastrálního zákona k tomu, aby se na výzvu katastrálního úřadu zúčastnili jednání a aby ve stanovené lhůtě označili trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků 15. Dle § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) (dále jen „katastrální vyhláška“) platí, že „[ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.“ 16. Dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde–li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.“ 17. Podle § 50 odst. 2 katastrální vyhlášky „se lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.“ 18. Oprava chyby v katastrálním operátu slouží zejména k odstranění rozporu mezi stavem zápisů v katastrálním operátu a obsahem listin, jež byly podkladem pro jejich zápis, založených ve sbírce listin katastrálního úřadu. Při opravě chybného údaje nemůže katastrální úřad fakticky právo nalézat, tedy posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich obsah, přecházejí na jiné osoby apod. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (srov. nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012–32, a ze dne 31. 7. 2013, č. j. 7 As 90/2012–65).

19. Cestou předvídanou v citovaném § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravit pouze takový chybný údaj katastru, který vznikl některým ze zákonem stanovených způsobů, tj. mimo jiné zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Zřejmým omylem při vedení katastru lze rozumět takový omyl, který je naprosto evidentní již při povrchním zkoumání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 As 187/2012–31). Při zápisu do katastru nemovitostí mohou v zásadě vznikat dva typy nesouladů – technický a právní. Technický nesoulad spočívá v technické chybě, jež vznikla při provádění zápisu do katastru nemovitostí – zapsaný stav neodpovídá podkladům, na jejichž základě byl proveden. Právní nesoulad naopak spočívá ve sporu o to, zda podklady, na základě kterých byl zápis do katastru proveden, odpovídají skutkové a právní realitě. Z uvedeného vyplývá, že opravou zřejmého omylu lze řešit toliko nesoulad technický, čemuž odpovídá i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015–27), a nesoulad, na kterém panuje mezi vlastníky všech dotčených pozemků shoda (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008–134). Právní nesoulad je pak možné řešit postupem dle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, případně žalobou na určení vlastnictví; tedy u civilních soudů, nikoliv cestou opravy chyby v katastrálním operátu. Omyl je charakteristický tím, že je v něm obsažen lidský činitel a jako omyl tedy není možné posuzovat objektivní skutečnosti, které způsobují nesoulad katastru se skutečným stavem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007–103).

20. Ze správního spisu soud zjistil, že na části katastrálního území V. n. S. byl podle § 40 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona obnoven katastrální operát novým mapováním. Ve dnech 30. 10. až 11. 11. 2024 byl obnovený operát vyložen v budově Obecního úřadu ve Vranovicích k veřejnému nahlédnutí. Žalobce dne 5. 11. 2024 podal námitku proti obnovenému katastrálnímu operátu, v níž nesouhlasil se zobrazením hranice mezi pozemkem parc. č. XA na straně jedné a pozemky parc. č. XB a XC na straně druhé v podrobném bodě č. 1857–35 v obnoveném katastrálním operátu. Uvedl, že podle geometrického plánu č. 1728–10/2020 má pozemek parc. č. XC šířku 13,52 m a v obnoveném operátu je jeho šířka 14,83 m a tím obecní pozemek parc. č. XB zasahuje do jejího pozemku parc. č. XA. Dále konstatoval, že původní hranice pozemku parc. č. XA byla rovná bez viditelného lomu a po obnově operátu je zalomená v bodě č. 1857–35 do parcely č. XA o 1,31 m.

21. Katastrální úřad v rámci obnovy vyzval dotčené vlastníky pozemků v souladu s § 37 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona ke splnění povinnosti označit ve stanovené lhůtě trvalým způsobem na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků do 24. 8. 2022, a to ti, kteří měli trvalý pobyt nebo sídlo v Obci Vranovice, s čímž byli seznámeni prostřednictvím veřejné vyhlášky. Obec Vranovice výzvu katastrálního úřadu vyvěsila na úřední desce obecního úřadu v období 18. 7. 2022 – 1. 6. 2024. K zjišťování průběhu hranic pozemků parc. č. XA a XC byl pozván i tehdejší vlastník předmětných pozemků (společnost BEDA s.r.o.). Zjišťování hranic v terénu se dne 25. 10. 2022 zúčastnili oba jednatelé společnosti. Výsledky šetření byly zaznamenány v náčrtu zjišťování průběhu hranic (dále též „ZPH") č. 1857 a v soupise nemovitostí č. 1857. Hranice vyšetřené v rozsahu náčrtu č. 1857 byly zaměřeny v období březen až červen roku 2023. Výsledky zaměření byly zaneseny do měřického náčrtu č. 1857. Trojmezí pozemků parc. č. XA, XB a XC bylo v měřickém náčrtu č. 1857 označeno jako podrobný bod č. 1857–35. Z měřického náčrtu č. 1857 i ze zápisníků měření vyplývá, že podrobný bod č. 1857–35 byl i v době jeho zaměření stále označen dočasně – dřevěným kolíkem. Byly opět změřeny zajišťovací míry, aby byl mimo jakoukoliv pochybnost zaměřen bod, který si vlastníci odsouhlasili při zjišťování hranic. Z porovnání zajišťovacích měr naměřených při šetření hranic a totožných zajišťovacích měr znovu zjišťovaných při zaměřování odsouhlaseného trojmezí pozemků parc. č. XA, XB a XC vyplývá, že rozdíl u zajišťovací míry č. 1 (mezi podrobnými body č. 1856–20 a 1857–35) je 0,03 m, u zajišťovací míry č. 2 (mezi podrobnými body č. 1857–28 a 1857–35) je 0,05 m a u zajišťovací míry č. 3 (mezi podrobnými body č. 1857–27 a 1857 35) je 0,13 m. Mezní rozdíl délek podle bodu č. 15.2 přílohy katastrální vyhlášky činí ve všech třech případech 0,34 m. Je tedy zřejmé, že nebyl překročen mezní rozdíl délek při dvojím měření zajišťovacích mír a bod, který byl v terénu zaměřen, je totožný s bodem, který si vlastníci odsouhlasili jako trojmezí parcel č. XA, XB a XC při zjišťování průběhu hranic v terénu. Katastrální úřad kontrolně přepočítal souřadnice podrobného bodu č. 1857–35 ze zápisníků měření a zjistil, že jsou podle bodu 13. 9 přílohy katastrální vyhlášky v souladu se souřadnicemi vypočtenými při obnově operátu novým mapováním. Oba jednatelé společnosti BEDA s.r.o. v soupise nemovitostí svými podpisy stvrdili, že se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními výsledky šetření souhlasí.

22. Zjišťování hranic v dané lokalitě bylo protokolárně ukončeno dne 4. 10. 2024. Všichni členové komise ZPH stvrdili svými podpisy v soupise nemovitostí č. 1857, že průběh hranic, obvody budov, ostatní předměty obsahu katastrální mapy a údaje souboru popisných informací katastru nemovitostí byly zjištěny v rozsahu zakresleném v náčrtu, který je součástí protokolu, že všechny vlastnické hranice byly vyšetřeny a shledány jako nesporné, s výjimkou těch, o nichž je to v soupisu nemovitostí výslovně uvedeno, a že nesporné hranice, pokud nebyly předem označeny trvalým způsobem, byly označeny dřevěnými kolíky, jejichž nahrazení předepsanými hraničními znaky zajistí vlastníci na svůj náklad před podrobným měřením. Komise dále konstatovala, že přezkoumala v celém rozsahu obsah soupisu nemovitostí č. 1857 a jeho příloh a shledala je úplné a po věcné i formální stránce správné.

23. Krajský soud proto ve shodě s žalovaným uvádí, že jak v protokolu o výsledku zjišťování průběhu hranic pro obnovu spis. zn. OO–3/2022–703 ze dne 16. 10. 2024, tak v jednotlivých náčrtech ZPH a soupisech nemovitostí nejsou zaznamenány okolnosti namítané žalobcem, tedy že by rozporoval polohu umístění dřevěného kolíku v daném bodě případně jiné poznámky. Nezbývá než uzavřít, že výsledkem zjišťování průběhu předmětné hranice v terénu zejména podrobného bodu č. 1857–35 je stav dokumentovaný v náčrtu ZPH č. 1857, ze kterého vyplývá, že napadený bod byl nesporně vyšetřen. Na výsledky ZPH navazovalo podrobné měření (stejně jako další geodetické a kartografické práce), které bylo podkladem pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním, jehož výsledkem je digitální katastrální mapa vyhotovená v souřadnicovém systému S–JTSK. Protokolárně vyšetřené lomové body hranic (nejen) v předmětné lokalitě byly očíslovány a technickými prostředky zaměřeny polární metodou, měřené hodnoty byly zaznamenány do zápisníku podrobného měření č. 1833 (měřeno leden 2023 až červen 2023) a napadený bod byl zaznamenán v měřickém náčrtu č. 1857 (vyhotoveném v březnu 2023 až červnu 2023). Předmětný lomový bod, který byl komisionálně vyšetřen v procesu ZPH, byl následně zaměřen a jeho souřadnice byly vypočteny způsobem dokumentovaným ve výpočetním protokolu. Z výsledných souřadnic lomových bodů předmětné hranice byla nově určena výměra parcely č. XC, tedy nikoliv přebírána z dosavadního katastrálního operátu či z dřívějších pozemkových evidencí, což vyplývá z § 37 odst. 2 katastrální vyhlášky. Výpočet výměry parcel předmětných pozemků je pak podrobně popsán v odůvodnění rozhodnutí žalovaného i katastrálního úřadu. V této souvislosti krajský soud nemůže přisvědčit obecným námitkám žalobce, který tento proces zpochybňuje (např. údajným odstraněním kolíku či nesprávně zvoleným způsobem obnovy operátu) či poukazuje na pochybení úřadů, která však blíže nekonkretizuje.

24. Jak bylo již výše uvedeno, z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že katastrální úřad je povinen opravit pouze takové údaje, které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu – musí existovat rozpor mezi údaji katastru a listinami založenými ve sbírce listin (viz již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015–27). Žalovaný po věcném zkoumání uvedl, že výměra parcely č. XC nevykazuje chybu ve smyslu § 36 odst.1 písm. b) katastrálního zákona, tedy chybu vzniklou nepřesností při výpočtu výměr parcel, při které by byly překročeny mezní odchylky stanovené katastrální vyhláškou. Žalovaný se ztotožnil se závěry katastrálního úřadu, který je podložil jak podrobným komentářem výsledků obnovy katastrálního operátu, tak kontrolními výpočty.

25. Rovněž dle názoru krajského soudu se nejedná o zřejmý omyl a není tak splněna podmínka podle § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky. Nelze proto přisvědčit námitce žalobce že operát katastru nemovitostí vykazuje chybu vzniklou zřejmým omylem či chybu vzniklou nepřesností při měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, při které byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem, kdy krajský soud má za to, že správní orgány přezkoumatelným způsobem odůvodnily aktuální stav údajů v katastru nemovitostí.

26. Současně nelze přisvědčit námitce žalobce, že by obnova katastrálního operátu byla provedena bez možnosti žalobce, coby nového vlastníka, se vyjádřit, resp. s ním nebylo nikterak komunikováno. Předně krajský soud poukazuje na skutečnost, že dle tvrzení žalobce došlo k nabytí předmětných pozemků od společnosti BEDA s.r.o. dne 4. 12. 2023, nicméně z obsahu správního spisu je zřejmé, že zjišťování hranic v dané lokalitě bylo protokolárně ukončeno až dne 4. 10. 2024. Nadto katastrální úřad dopisem ze dne 22. 11. 2024 dle § 36 odst. 3 správního řádu vyzval účastníky řízení k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí. Ze spisového materiálu vyplývá, že možnosti seznámit se s obsahem spisu a s podklady pro vydání rozhodnutí využil dne 25. 11. 2024 jednatel žalobce Z. H., který do protokolu uvedl, že nesouhlasí s bodem č. 1857–35, že je vyznačen mimo osu „soumezí“ a je odlišný od původního bodu č. 1728–1 určeného v geometrickém plánu č. 1728–10/2020. Tyto námitky nicméně katastrální úřad důkladně vypořádal, což následně aproboval i žalovaný. Nad rámec toho nelze odhlédnout od zjevné účelovosti takto vznesené námitky, neboť z veřejného rejstříku je zřejmé, že osoby jednatelů předchozího vlastníka (společnost BEDA s.r.o.) a žalující společnosti jsou shodné. Tyto osoby tak byly od samého počátku aktivně zapojeni do proces obnovy katastrální operátu v dané lokalitě, a to i s ohledem na jejich povinnost § 37 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

V. Závěr a náklady řízení

27. Krajský soud proto na základě výše uvedeného žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná.

28. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci a průběh správního řízení II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci soudem V. Závěr a náklady řízení