29 A 57/2014 - 71

Rubrum

Stavebníkem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 2006 je především ten, kdo požádal o vydání stavebního povolení na stavbu.

Výrok

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce JET IMPERA, a.s., IČ: 26906350, se sídlem v Praze, Hybernská 1009/24, zastoupeného JUDr. Lenkou Vojáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Brandlova 4, proti žalovanému Magistrátu města Brna, se sídlem v Brně, Malinovského nám. 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2014, č.j. MMB/0200855/2014, sp. zn. OUSR/MMB/0200855/2014, takto:

Odůvodnění

I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci a shrnutí obsahu správních rozhodnutí

1. V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-Bystrc, stavební úřad (dále též „stavební úřad“), ze dne 18.4.2014, č.j. 14-06234/SU/KRI, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 190 000 Kč za správní delikt podle § 180 odst. 2 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Podle označené skutkové podstaty spočívalo protiprávní jednání v tom, že žalobce „jako stavebník prováděl v období od listopadu 2012 do dubna 2013 stavbu na pozemku p.č. 2459/383 v k.ú. Bystrc v rozporu se stavebním povolení. Jednalo se o stavbu, která byla povolena pod názvem „Zdravotní středisko s byty“ stavebním povolením ze dne 16.11.2009, č.j. SU/09-08878, sp.zn. OST/OBC/734-09/Kri, na uvedeném pozemku na nároží ulic Chvalovka – Teyschlova“.

2. Provedené změny stavby spočívaly ve změně celkové dispozice všech podlaží objektu tím, že bylo přesunuto těleso schodiště a výtahu z jižní části objektu k severní fasádě, dále šlo o změny v umístění a zmenšení počtu garážových stání v 1. PP, umístění nových sklepních kójí a místnosti pro kola a kočárky v 1. PP, dále byly provedeny změny vzhledu spočívající v jiném rozmístění a velikosti okenních otvorů, a dále šlo o změny vnitřní dispozice, spočívající v jiném umístění vnitřních dělících příček v 1. PP a v 1. NP. Byly též provedeny změny vodorovných konstrukcí, spočívající v jejich jiném rozmístění pro budoucí balkóny v 1. – 3. NP, což mělo za následek i další změny vzhledu stavby.

3. Platnost původního stavebního povolení ze dne 16.11.2009 na předmětnou stavbu byla prodloužena rozhodnutím ze dne 10.6.2011, č.j. 11-07934/SU/KRI/01, sp.zn. OST/OBC/718- 11/Kri, přičemž původní podmínky pro provedení stavby a projektová dokumentace nebyly rozhodnutím změněny. Pozemek p.č. 2459/383 v k.ú. Bystrc vznikl oddělením z původního pozemku p.č. 2459/109 v k.ú. Bystrc.

4. Provádění stavby v rozporu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení zjistil stavební úřad při výkonu kontrolní prohlídky dne 9.4.2013, přičemž zjištěné změny vyžadovaly předchozí projednání v řízení o změně stavby před dokončením. Na to bylo zahájeno řízení o správním deliktu žalobce (§ 180 odst. 2 písm. g) stavebního zákona), a to opatřením stavebního úřadu ze dne 1.8.2013. Při ústním jednání dne 17.9.2013 uvedl zástupce žalobce, že k nápravě pochybení bylo vyvinuto maximální úsilí tak, aby se docílilo dodatečného povolení provedených změn stavby. Stavební úřad uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu, nejprve rozhodnutím ze dne 7.10.2013, č.j. 13-16131/SU/KRI, které však žalovaný zrušil rozhodnutím ze dne 5.12.2013, č.j. MMB/0403358/2013. Důvodem zrušení rozhodnutí bylo to, že výroková část prvostupňového rozhodnutí o správním deliktu neobsahovala přesný popis skutku s označením místa a času jeho spáchání (údaje nestačí uvést v odůvodnění rozhodnutí). Stavební úřad při novém projednání věci předvolal opětovně zástupce žalobce k ústnímu jednání, který dne 8.4.2014 uvedl do protokolu shodná tvrzení, jako při prvním ústním jednání. Také uvedl, že si je vědom pochybení s tím, že stavebník spoléhal na to, že změny stavby budou řešeny v rámci kolaudačního řízení.

5. Stavební úřad novým rozhodnutím ze dne 18.4.2014 opět žalobce uznal vinným ze spáchání deliktu a uložil mu pokutu podle § 180 odst. 3 písm. c) stavebního zákona ve výši 190 000 Kč (původním prvostupňovým rozhodnutím uložil pokutu 200 000 Kč), a dále povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že žalobce nepochopil závažnost protiprávního jednání, žalovaný upřesnil, že změny provedené na stavbě, vyžadovaly předchozí povolení stavebního úřadu v řízení o změně stavby před dokončením. Změny totiž představovaly mimo jiné zásah do systému nosných konstrukcí, dotýkaly se hygienických a požárních předpisů a k jejich posouzení byla nutná stanoviska příslušných dotčených orgánů. Nově měla být provozována např. lékárna, a tak bylo nutné předem zajistit pro lékárenský provoz kladné stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Stavebník nemohl mít předem najisto postavené, že změny stavby budou povoleny. Jelikož uvedený objekt neměl sloužit pro vlastní potřebu stavebníka, nýbrž veřejnosti (byty a zdravotní středisko), patří provedené změny stavby bez předchozího povolení mezi společensky velmi závažné delikty. Tomu odpovídá i zákonem stanovená horní hranice možné pokuty za předmětný správní delikt, která činí 500 000 Kč.

7. Ke změnám stavby žalovaný upřesnil, že plocha pro bydlení zůstala zachována, byly realizovány větší byty. Původní projekt obsahoval pro potřebu parkování celkem 8 míst (6 garáží a 2 parkovací místa), v novém řešení je k dispozici pouze 7 garáží. Bude tak zvýšena potřeba parkování v přilehlém okolí. V době konání kontrolní prohlídky (ve fázi provedených změn), nebylo zřejmé, zda bude možné povolit např. přístavbu venkovního schodiště do prostoru zamýšlené lékárny. V původním řešení nebylo schodiště plánováno.

8. Pokud žalobce spoléhal na to, že změny stavby projedná při „kolaudačním řízení“, pak byl žalovaným upozorněn, že souhlas s užíváním staveb již není od roku 2006 (od účinnosti tohoto stavebního zákona) vydáván ve správním řízení tak, jak tomu bylo za působnosti předchozího stavebního zákona č. 50/1976 Sb. (kolaudační souhlas není rozhodnutím). Se svým záměrem provést změny stavby měl stavebník povinnost seznámit předem stavební úřad. Stavební úřad pak posuzuje změny stavby buď za nepodstatné (promítne do protokolu z kolaudačního řízení), a nebo za zásadní, které je nutno projednat v řízení o změně stavby před dokončením. Za alarmující žalovaný označil to, že žalobce má v předmětu podnikání také provádění staveb, včetně jejich změn a odstraňování, přesto argumentuje tak, že provedené změny (bez veřejnoprávní kontroly) chtěl řešit až ve fázi kolaudace, a že tedy měl dostatek času. V dané věci bylo vydáno stavební povolení dne 16.11.2009, jeho platnost byla následně prodloužena rozhodnutím ze dne 10.6.2011 a dle sdělení zástupce žalobce byla stavba zahájena v listopadu 2012, přičemž projektová dokumentace, podle které stavby probíhaly, již byla oproti vydanému stavebnímu povolení změněna. Ve spisu stavebního úřadu byly založeny výkresy pro stavbu „Brno-Kamechy – Zdravotní středisko“ (datum 11/2007), avšak nový projekt byl zpracován pro stavbu „Bytový dům se zdravotním střediskem – Kamechy I. etapa“ (s datem 06/2011).

9. Již prvostupňový správní orgán žalobci vytkl, že stavba byla od počátku (listopad 2012) realizována podle změněné projektové dokumentace, kdy se žalobce snažil obejít časově náročné správní řízení. Jednal v rozporu se zákonem i přes letité zkušenosti s investiční výstavbou a povinnostmi stavebníka podle stavebního zákona.

10. Za polehčující okolnosti správní orgány uznaly, že žalobce při projednání deliktu spolupracoval, byl si vědom svého pochybení a k jeho nápravě vyvinul maximální úsilí. Ve prospěch žalobce bylo hodnoceno také to, že dosud nespáchal správní delikt. Pro žalobce polehčujícím bylo i to, že skutečně bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení změn stavby, a proto stavební úřad dospěl k závěru, že k nápravě žalobce postačí pokuta uložená v dolní polovině zákonného rozpětí sazby, tedy ve výši 190 000 Kč, tj. 38% z maximální sazby pokuty.

11. Námitce žalobce, uplatněné teprve v doplnění odvolání ze dne 7.5.2014, že žalobce není stavebníkem předmětné stavby, žalovaný nepřisvědčil. Žalobce odkazoval na to, že uzavřel se společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., dne 11.1.2013 Dohodu o změně stavebníka. Uvedené pak obě společnosti potvrdily v notářském zápisu ze dne 27.3.2013 (sepsán pro účely zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí), a sice že stavebníkem předmětné budovy je společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., a že žalobce stavebníkem budovy nikdy nebyl, nýbrž jen vlastníkem pozemků. Žalovaný zcela vyloučil tvrzení žalobce, neboť po celou dobu výstavby byl stavebníkem žalobce, který vůči stavebnímu úřadu jako stavebník vystupoval (v různých fázích stavebního řízení). Právní titul pro provádění předmětné stavby byl vždy vydán pro žalobce. Žalovaný označil námitku žalobce za účelově uplatněnou až „v druhém“ odvolacím řízení, přitom při všech předcházejících jednáních žalobce nezpochybňoval své postavení stavebníka. Stavební povolení ze dne 16.11.2009 bylo vydáno na základě žádosti žalobce jako stavebníka ze dne 25.5.2009. Platnost stavebního povolení byla na základě žádosti žalobce jako stavebníka prodloužena rozhodnutím ze dne 10.6.2011. Dne 22.4.2013 podal žalobce jako stavebník žádost o dodatečné povolení předmětných změn stavby. Pro tohoto stavebníka následně vydal stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení (24.7.2013). Pro první ústní jednání dne 17.9.2013 k projednání správního deliktu udělil žalobce (statutární zástupce) plnou moc k jeho zastupování pro Ing. P. P., jenž do protokolu uvedl, že žalobce si je vědom svého pochybení, a že k nápravě vyvinul maximální úsilí, aby docílil dodatečného povolení provedených změn stavby. Stejného zmocněnce zmocnil žalobce i k druhému ústnímu jednání ve věci dne 8.4.2014. Zmocněnec do protokolu uvedl, že stavbu žalobce zahájil v listopadu 2012 a dále zopakoval, že si je žalobce vědom svého pochybení a bere na vědomí podstatu deliktu. Opět zdůraznil, že žalobce vyvinul úsilí k docílení dodatečného povolení provedených změn stavby, přitom povolení již bylo vydáno a stavba probíhá v souladu s podmínkami tohoto dodatečného povolení. Žalobce rovněž podal žádost o vydání kolaudačního souhlasu pro předmětnou stavbu, která byla podepsána statutárním zástupcem žalobce. V žádosti však požadoval vydání kolaudačního souhlasu nejen pro sebe, jako stavebníka, ale též pro stavebníka IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. II. Obsah žaloby

12. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že byl vydanými správními rozhodnutími zkrácen na svých právech. Podle žalobce dospěl žalovaný k nezákonnému rozhodnutí, neboť za protiprávní jednání uložil pokutu nesprávné osobě – žalobci. Žalobce již v doplnění odvolání ze dne 7.5.2014 (stavebnímu úřadu doručeno dne 12.5.2014) proti prvostupňovému rozhodnutí uvedl, že mezi žalobcem a společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. byla dne 11.1.2013 uzavřena Dohoda o změně stavebníka. Pro účely zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí byl dne 27.3.2013 sepsán Notářský zápis NZ – 231/2013, N 250/2013 – Osvědčení o prohlášení, v němž si obě společnosti postavení stavebníka potvrdily. Tvrzení uvedená v této listině měla osvědčit, že stavebníkem budovy na pozemku p.č. 2459/383 v k.ú. Bystrc (oddělen geometrickým plánem z pozemku p.č. 2459/109 v k.ú. Bystrc) je společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. Žalobce jako stavebník oznámil stavebnímu úřadu změnu stavebníka. Stavební úřad ji vzal dne 23.1.2013 bez dalšího na vědomí. V souvislosti s výše uvedeným je tak dle žalobce nepochybné, že stavebníkem a investorem předmětné výstavby je ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., která je dle Dohody o změně stavebníka právním nástupcem původního stavebníka (žalobce) a zároveň investorem stavby „Zdravotní středisko s byty“.

13. Žalobce nikdy předmětnou stavbu sám neprováděl, resp. nebyl investorem ani zhotovitelem. Zhotovitelem stavby byla na základě smlouvy o dílo společnost ŽSD a.s. Žalobce není a fakticky nikdy nebyl stavebníkem ani investorem budovy postavené na pozemku p.č. 2459/109, resp. 2459/383 v k.ú. Bystrc, nýbrž je jen vlastníkem uvedených pozemků. Stavební úřad zahájil řízení o správním deliktu dne 23.8.2013, tedy v době, kdy již měl informace o změně stavebníka. Žalovaný nadále trvá na tom, že stavebníkem předmětné stavby je žalobce, a to i přes shora uvedenou argumentaci ohledně nedostatku pasivní legitimace na straně žalobce. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného. III. Vyjádření žalovaného k žalobě

14. Ve vyjádření k žalobě žalovaný zejména uvedl, že Notářský nápis ze dne 27.3.2013 byl sepsán za účelem vydání Osvědčení o prohlášení obou společností. Podle čl. I tohoto Osvědčení o prohlášení se mimo jiné žalobce stal stavebníkem dle stavebního povolení ze dne 16.11.2009 a dále se jím stala společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. na základě vzájemné Dohody o změně stavebníka. Žalobce sice uváděl, že se stal stavebníkem z důvodu vlastnictví pozemků v uvedené lokalitě, avšak dle žalovaného se jím stal proto, že o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu požádal (nestal se stavebníkem na základě rozhodnutí stavebního úřadu ani z důvodu vlastnictví pozemků).

15. Žalovaný dále poukázal na vnitřně rozporná tvrzení žalobce, kdy na jedné straně tvrdil, že nikdy stavebníkem předmětné stavby nebyl, a na druhé straně odkazoval na Dohodu o změně stavebníka, ze níž vyplývá, že stavebníkem opravdu byl.

16. Žalovaný při posuzování odvolání vycházel z následujících skutečností:

1. Ani při jednom ústním jednání neuplatnil zmocněnec žalobce argument, že žalobce není stavebníkem.

2. Proti prvnímu rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 7.10.2013 podal žalobce dne 25.10.2013 odvolání, avšak ani v něm neuplatnil žalobce argument, týkající se nedostatku jeho pasivní legitimace. Naopak uvedl, že žalobce realizoval a realizuje stavbu bytových domů v lokalitě Kamechy, která je před dokončením, přitom jde o rozsáhlou výstavbu probíhající téměř 10 let. Současně uvedl, že změny v objektu byl připraven řešit formou změny stavby před dokončením.

3. Rovněž v odvolání ze dne 6.5.2014 (doručené dne 9.5.2014) žalobce nezpochybnil, že je stavebníkem a pachatelem správního deliktu. Odvolání podepsal předseda představenstva žalobce, tj. osoba, která věděla, zda žalobce stavbu prováděl či nikoliv, přičemž namítal nesprávné posouzení společenské nebezpečnosti jednání žalobce a požadoval zastavení řízení nebo snížení pokuty.

4. Teprve v doplnění odvolání ze dne 7.5.2014 (stavební úřad obdržel dne 12.5.2014) uplatnil žalobce důkazní listiny Notářský zápis ze dne 27.3.2013 a Dohodu o změně stavebníka ze dne 11.1.2013 spolu s tvrzením, že žalobce není stavebníkem, a že řízení o správním deliktu bylo zahájeno s nesprávnou právnickou osobou. Pokud jde o notářský zápis, pak řízení k provedení záznamu tohoto dokumentu do katastru nemovitostí bylo zahájeno až dne 8.4.2013 a ukončeno dne 16.4.2013.

5. Protiprávní jednání se váže k časovému úseku od listopadu 2012 do dubna 2013 (zjištěno při kontrolní prohlídce stavby dne 9.4.2013, kdy byl stavebník vyzván k bezodkladnému zastavení prací). Porušení výzvy k zastavení prací nebylo shledáno. K zahájení prací uvedl zástupce žalobce do protokolu z ústního jednání dne 8.4.2014 následující: „Stavbu jsme zahájili přibližně v měsíci listopadu 2012. Projektová dokumentace, podle které jsme začali stavět již byla změněná oproti stavebnímu povolení. Společnost JET IMPERA, a.s. bere na vědomí podstatu správního deliktu“. Žalobce i v době po kontrolní prohlídce aktivně vystupoval v pozici stavebníka, a to i po vyhotovení Notářského zápisu ze dne 27.3.2013. Žalobce podal dne 22.4.2013 na stavební úřad žádost o dodatečné povolení stavby, dále dne 11.6.2013 doplnil žalobce podklady a dne 8.4.2014 podal jako stavebník žádost o vydání kolaudačního souhlasu (vydán dne 17.6.2014).

17. Stavebníkem předmětné stavby v době, která se vztahuje k protiprávnímu jednání, byl nepochybně žalobce. Rozhodnutí tak bylo vydáno v souladu s právními předpisy a výše pokuty, s ohledem na posouzení zákonem stanovených kritérií, nepřekročila meze správního uvážení.

18. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobce k vyjádření žalovaného

19. V replice žalobce nejprve reagoval na výtku žalovaného o jeho rozporných tvrzeních. Podle žalobce však skutkový stav vyplývá z předložených listinných důkazů. Stavební povolení sice bylo vydáno v roce 2009 pro žalobce, avšak ten stavebníkem ani zhotovitelem stavby nikdy nebyl a na listinách byl uváděn jen z titulu vlastnictví pozemku, na kterém byla stavba realizována. Tím byl vyjádřen souhlas s výstavbou bytového domu na cizím pozemku. Práva a povinnosti ze stavebního povolení převedl žalobce na společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. před zahájením výstavby, což smluvní strany stvrdili uzavřením Dohody o změně stavebníka ze dne 11.1.2013.

20. K námitce žalovaného, že žalobcem nebyla ve správním řízení uplatněna námitka nedostatku pasivní legitimace, žalobce uvedl, že si jeho zástupci tuto nesrovnalost neuvědomovali a vyjadřovali se toliko k provádění stavby v rozporu se stavebním povolením. Tato okolnost nemůže jít k tíži žalobce. Stavební úřad byl prokazatelně informován o změně stavebníka a tuto změnu akceptoval. Následně měl postupovat v souladu s listinami založenými ve správním spise, případně s údaji dostupnými z veřejně přístupných databází. V době zahájení řízení o správním deliktu (23.8.2013) a v době vydání rozhodnutí o uložení pokuty (7.10.2013) již byl proveden zápis rozestavěné stavby do katastru nemovitostí ve prospěch společnosti IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. Zápis měl deklaratorní povahu. Společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. byla investorem stavby od počátku výstavby, o tom svědčí smlouva o dílo ze dne 1.10.2012. V době, vztahující se ke zjištěnému protiprávnímu jednání, nebyl žalobce stavebníkem, a proto neměl být uznán vinným ze spáchání správního deliktu. V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

21. Zdejší soud v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.

22. V daném případě žalobce učinil předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o uložení pokuty za spáchání správního deliktu dle stavebního zákona. Pokud jde o obecně uplatněné žalobní body (nezákonnost rozhodnutí, zkrácení na právech žalobce), soud je neshledal důvodnými. Rozhodnutí správních orgánů jsou po formální i obsahové stránce v souladu se zákonem, nepostrádají žádnou ze zákonných náležitostí. Výroky rozhodnutí o správním deliktu přitom splňují i požadavky kladené na tento typ rozhodnutí judikaturou. Rovněž tak nelze rozhodnutí žalovaného považovat za nepřezkoumatelné, žalovaný se řádně zabýval odvoláním žalobce, včetně jeho doplnění, a ve svém rozhodnutí se vyjádřil ke všem odvolacím námitkám. Žalovaný vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn stavebním úřadem, a pouze k odvolacím námitkám doplnil předchozí právní hodnocení. Žalobce nebyl zkrácen na svých právech.

23. Pokud jde o konkrétní námitky žalobce, pak ten v jediném žalobním bodu uplatnil námitku nedostatku pasivní legitimace na straně žalobce s tím, že stavební úřad mu nezákonně uložil pokutu jako nesprávné osobě. Žalobce tvrdil, že nebyl fakticky nikdy stavebníkem ani investorem předmětné stavby. Byl pouze vlastníkem pozemků, na nichž byla stavba umístěna. V době zahájení řízení o správním deliktu dne 23.8.2013 již měl stavební úřad informace o změně stavebníka. Proto v doplnění odvolání ze dne 7.5.2014 uplatnil žalobce námitku (ve správním řízení poprvé), že mezi žalobcem a společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., byla dne 11.1.2013 sjednána Dohoda o změně stavebníka předmětné stavby a následně byl o tom sepsán Notářský zápis (dne 27.3.2013). Listiny podle žalobce svědčí o tom, že stavebníkem a investorem předmětné stavby ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona je společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., která se stala dle Dohody o změně stavebníka právním nástupcem žalobce. Změna stavebníka byla oznámena stavebnímu úřadu, který ji vzal dne 23.1.2013 bez dalšího na vědomí. Ve shodě s obsahem citovaných listin však žalobce dokonce tvrdil, že sám stavbu nikdy neprováděl a nebyl investorem ani zhotovitelem. Zhotovitelem stavby byla na základě smlouvy o dílo společnost ŽSD a.s.

24. V souvislosti s uplatněným žalobním bodem soud nejprve poukazuje na právní úpravu uvedenou v § 75 odst. 2 věta první s.ř.s., podle kterého platí, že soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Rozsah soudního přezkumu napadených rozhodnutí tak žalobce vymezil právě shora citovaným žalobním bodem. Soud ještě poukazuje na § 72 odst. 1 a § 71 odst. 2 věta třetí s.ř.s., podle nichž platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci doručením písemného vyhotovení, přitom rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body, lze jen ve lhůtě pro podání žaloby. V uvedené věci bylo napadené rozhodnutí žalovaného doručeno žalobci dne 16.6.2014, z čehož plyne, že poslední den lhůty k podání žaloby i k event. rozšíření žaloby o další žalobní body připadl na pondělí dne 18.8.2014. Jelikož repliku žalobce doručil krajskému soudu prostřednictvím datové schránky až dne 9.12.2014, nebylo možné případně v ní uplatněné nové žalobní body vzít pro opožděnost v úvahu. Soud má však za to, že námitky uplatněné v replice se vesměs jen týkaly včas uplatněného žalobního bodu (že pokuta byla uložena nesprávné osobě).

25. Klíčovým právním ustanovením pro posouzení případu je § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, který obsahuje definici pojmu „stavebník“. Podle tohoto ustanovení se stavebníkem rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele, realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Definici předmětného pojmu lze rozdělit do 4 částí: 1. stavebníkem se rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení; 2. stavebníkem se rozumí i jeho právní nástupce; 3. stavebníkem je osoba, která stavbu provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu ve své podnikatelské činnosti; 4. stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

26. V nyní posuzované věci krajský soud zjistil ze správního spisu, že žalobce (JET IMPERA, a.s.) požádal dne 25.5.2009 stavební úřad o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu. V žádosti se označil za stavebníka. Na základě této žádosti bylo žalobci jako stavebníkovi vydáno stavebním úřadem stavební povolení ze dne 16.11.2009, č.j. SU/09- 08878 (právní moci nabylo dne 5.12.2009). V podmínkách stavebního povolení bylo mimo jiné uvedeno, že stavba bude provedena podle projektové dokumentace, zpracované Ing. arch. V. Č., která byla ověřena stavebním úřadem ve stavebním řízení. Případné změny nesmí být prováděny bez předchozího projednání se stavebním úřadem. Stavba bude prováděna společností JET IMPERA, a.s., Hlinky 114, 603 00 Brno, přičemž případná změna stavebního podnikatele v průběhu výstavby bude stavebnímu úřadu oznámena.

27. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že na základě žádosti žalobce (JET IMPERA, a.s.) byla prodloužena platnost výše uvedeného stavebního povolení rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 10.6.2011, č.j. 11-07934/SU/KRI/01 (právní moc dne 30.6.2011). Již na základě kontrolní prohlídky stavby dne 2.11.2012 bylo zjištěno provádění stavby v rozporu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení. Také při kontrolní prohlídce stavby dne 9.4.2013 bylo zjištěno její provádění v rozporu s původní projektovou dokumentací, přičemž zjištěné změny vyžadovaly předchozí projednání v řízení o změně stavby před dokončením. Stavební úřad vyzval stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a dne 15.4.2013 oznámil zahájení řízení o odstranění nepovolených změn stavby.

28. Byl to rovněž žalobce (JET IMPERA, a.s.), kdo jako stavebník podal u stavebního úřadu dne 22.4.2013 žádost o dodatečné povolení změn stavby. Žádost dne 11.6.2013 doplnil o nezbytné doklady. Stavební úřad rozhodl o dodatečném povolení stavby dne 24.7.2013, č.j. 13-06774/SU/KRI, opět pro žalobce jako stavebníka (v právní moci dne 9.8.2013).

29. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že v průběhu celého správního řízení o projednávaném správnímu deliktu byl kontaktní pouze žalobce (jako stavebník), a to prostřednictvím zmocněnce Ing. P. P., jemuž plnou moc k zastupování udělil statutární zástupce společnosti JET IMPERA, a.s. (Ing. J. B.) již dne 16.9.2013. Ing. P. uvedl ke změnám stavby při ústních jednáních (dne 17.9.2013 a 8.4.2014), že žalobce si je vědom svého pochybení, přitom k jeho nápravě vyvinul maximální úsilí, aby docílil dodatečného povolení provedených změn stavby. Současně potvrdil zahájení stavby v listopadu 2012. U druhého ústního jednání dne 8.4.2014 zmocněnec ještě doplnil, že dodatečné povolení stavby již bylo vydáno a stavba probíhá v souladu s podmínkami, které povolení stanovilo. Ze správního spisu bylo zřejmé, že to byl právě Ing. P. P., kdo podával jménem žalobce (jako žadatele a stavebníka) žádost o vydání stavebního povolení. V žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne 18.4.2013 byl dokonce uveden jako kontaktní osoba žalobce (včetně uvedení adresy, telefonního čísla a e-mailu).

30. Žalobce dále poukazoval, v souvislosti s uplatňováním změny stavebníka, na dopis (tzv. Žádost o provedení změny stavebníka) ze dne 21.1.2013, který adresoval stavebnímu úřadu a žádal ho v něm o provedení změny stavebníka, uvedeného v původním stavebním povolení. Dopis podepsal jménem žalobce Ing. P. P. (zmocněnec žalobce) s uvedením „zástupce investora“ a připojil k němu Dohodu o změně stavebníka, uzavřenou dne 11.1.2013 mezi žalobcem a společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. Jejím obsahem byla dohoda obou účastníků na změně stavebníka, dále že společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. bude investorem předmětné stavby, a dále že kolaudační rozhodnutí pro tuto stavbu bude vydáno na nového stavebníka (IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s.). Dohodu za obě smluvní strany podepsal Ing. J. B., předseda představenstva, a za společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., ji ještě spolupodepsal Ing. P. H., první místopředseda představenstva. Uvedenou Dohodu vzal stavební úřad dne 23.1.2013 bez dalšího na vědomí. Obsah Dohody o změně stavebníka obě společnosti potvrdily notářským zápisem ze dne 27.3.2013, č.j. NZ 231/2013 N 250/2013.

31. Uvedeným dopisem ze dne 21.1.2013 chtěl žalobce zřejmě docílit toho, že stavební úřad ho již jako stavebníka nebude spojovat se spáchaným správním deliktem. Nelze však nepoukázat na rozpory, které z uvedeného dopisu a připojené Dohody o změně stavebníka vyplývají. Na jedné straně jde o „tvrzení“ již v názvu Dohody, že dochází ke změně v osobě stavebníka (žalobce je nahrazen společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s.) a na druhé straně jde o tvrzení, že žalobce nikdy nebyl investorem stavby a ani stavbu neprováděl. Přitom v dopise ze dne 21.1.2013 pro stavební úřad se zmocněnec žalobce ing. P. P. označil za zástupce investora (žalobce). Pokud pak stavební úřad vzal uvedený dopis ze dne 21.1.2013 či Dohodu o změně stavebníka na vědomí, pak to nemohlo ničeho změnit na postupu při podání žádosti o dodatečné povolení změn stavby dne 22.4.2013, kterou opět podal žalobce jako stavebník (společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. takovou žádost nepodala).

32. Ze správního spisu soud ještě zjistil, že žádost o vydání kolaudačního souhlasu ze dne 7.4.2014 (u stavebního úřadu podána dne 8.4.2014) podali jako žadatelé dva stavebníci, jednak žalobce a jednak IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. Vzhledem k podpisu a razítku v závěru této žádosti je zřejmé, že žádost fakticky podával žalobce. Následně vydal stavební úřad kolaudační souhlas dne 17.6.2014, č.j. 14-05578/SU/KRI, a to pro oba označené stavebníky.

33. Z výše uvedené geneze případu (viz podklady ve správním spise) je zřejmé, že od počátku výstavby předmětné stavby byl stavebníkem žalobce, tedy osoba, která ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona pro sebe žádala o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu. Vydáním stavebního povolení mu tak vzniklo veřejné subjektivní právo provést stavbu. Jako žadatel o stavební povolení k provedení stavby se stal žalobce stavebníkem pro účely daného řízení a též důležitým partnerem pro stavební úřad po celou dobu stavebního procesu. Vedle práva provést stavbu mu k tomu vznikly i povinnosti nejen přímo ze zákona, ale i z vydaného stavebního povolení. Po vzniku práva stavby (pravomocné stavební povolení) již mohou být za stavebníka považovány vedle žadatele též další osoby (osoba provádějící stavbu, investor stavby, objednatel stavby). V dané věci se společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., nepochybně mohla stát dalším stavebníkem na základě definice uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, tj. jako investor, a to vedle žalobce, jako žadatele o stavební povolení na danou stavbu. Posledně uvedená společnost by tak byla oprávněna jako investor stavby podat např. žádost o vydání kolaudačního souhlasu. K případnému právnímu nástupnictví stavebníka soud uvádí, že v době zjištěného protiprávního jednání se o univerzální sukcesi z povahy věci nemohlo jednat (žalobce nezanikl) a dohoda žalobce se společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. o tom, že bude namísto žalobce investorem stavby, nemohla v době protiprávního jednání zřejmě zapříčinit ani sukcesi singulární, neboť v uvedenou dobu ještě nedošlo k převodu práv k nemovité věci. Změnily se jen záměry stran.

34. Soud nemá pochybnosti o tom, že po celou dobu výstavby byl stavebníkem žalobce (společnost JET IMPERA, a.s.), který vystupoval po celou dobu – v jednotlivých fázích řízení jako stavebník vůči stavebnímu úřadu. Takové závěry potvrdil i zmocněnec žalobce Ing. P. P. při projednání správního deliktu dne 8.4.2014 (stavba byla zahájena v listopadu 2012, práce probíhaly dle změněné projektové dokumentace). Krajský soud z úřední činnosti (rovněž z veřejného rejstříku) zjistil, že Ing. P. P. byl členem dozorčí rady žalobce v letech 2003-2014 a též technickým pracovníkem žalobce, což vyplynulo z písemných podání, založených ve správním spise. Zmocněnec žalobce byl podrobně informován o průběhu výstavby, za žalobce - stavebníka byl důležitou kontaktní osobou pro stavební úřad. Ze správního spisu jednoznačně vyplývá, že po celou dobu výstavby předmětné stavby jednal se stavebním úřadem jako stavebník pouze žalobce (s výjimkou žádosti o kolaudační souhlas, kterou sice opětovně podával žalobce, ale jednak za sebe jako stavebníka a dále za společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., jako dalšího stavebníka), předkládal stavebnímu úřadu žádosti, dokládal požadované doklady, podřizoval se kontrolním prohlídkám stavby, reagoval na závady sdělené stavebním úřadem a napravoval je atp.

35. Ve správním spise byl zachycen rozsah nepovolených změn, které soud ověřil z části připojené projektové dokumentace a především z porovnání změn stavby vůči vydanému stavebnímu povolení, které zpracoval Ing. arch. V. Č. s již novým označením stavby jako „bytový dům se zdravotním střediskem“. Právě zde byl jako investor uváděn žalobce (JET IMPERA, a.s.) a nikoliv společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., jak namítal žalobce v žalobě. Pokud teprve nyní (poprvé v doplnění odvolání ze dne 7.5.2014) žalobce argumentuje odkazem na Dohodu o změně stavebníka a Notářský zápis, že vlastně stavebníkem nebyl, pak se s ohledem na výše uvedené soudu jeví takové tvrzení účelové, ve snaze vyhnout se uložení pokuty za spáchaný správní delikt. Ve všech fázích stavebního řízení a při všech jednáních, která předcházela udělení pokuty za správní delikt, žalobce nikdy nezpochybnil skutečnost, že je stavebníkem. Naopak odpovědnost za provedení změn stavby, v rozporu se stavebním povolením či bez jejich předchozího projednání se stavebním úřadem, žalobce jednoznačně uznal a přislíbil nápravu. Důležitým podkladem tak ve věci bylo samo stavební povolení, tedy právní titul pro provádění předmětné stavby, vydaný pro žalobce jako žadatele - stavebníka.

36. V souvislosti s osobou „stavebníka“ lze v souladu s § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona uvažovat též o možnosti právního nástupnictví, tedy že by na místo původního stavebníka (žalobce) nastoupil stavebník nový, tj. žalobcem zmíněná společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. V nyní posuzované věci však tato společnost neměla vůli vystupovat vůči stavebnímu úřadu jako stavebník (vyjma žádosti o vydání kolaudačního souhlasu). Do žádného kontaktu se stavebním úřadem se jako stavebník nedostala. V dané věci tak platí, že stavebníkem předmětné stavby se stal žalobce na základě toho, že o vydání stavebního povolení požádal (stavebníkem se nestal z důvodu vlastnictví pozemků). Stejnou možnost měla i společnost IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., toho však nevyužila. Žalobce byl stavebníkem i v době od listopadu 2012 do dubna 2013, kdy byl spáchán předmětný správní delikt. To potvrzuje jak jeho chování v uvedeném období, tak i skutková zjištění, např. v době kontrolní prohlídky stavby dne 9.4.2013, kdy bylo zjištěno provádění stavby v rozporu s ověřenou dokumentací a žalobce (stavebník) byl vyzván k bezodkladnému zastavení prací. Žalobce, vědom si své odpovědnosti, se této výzvě podřídil. Do protokolu o ústním jednání potvrdil prostřednictvím zmocněnce provádění stavby podle změněné dokumentace již od počátku výstavby - listopadu 2012. Nejen v době kontroly stavby, ale i následně, po vyhotovení Dohody o změně stavebníka a Notářského zápisu ze dne 27.3.2013, na které žalobce odkazoval v žalobě, vystupoval žalobce zcela aktivně jako stavebník předmětné stavby (jiný stavebník vůči stavebnímu úřadu nevystupoval). Jednalo se mimo jiné o podání žádosti o dodatečné povolení stavby dne 22.4.2013, doplnění podkladů dne 11.6.2013, a také žádost o vydání kolaudačního souhlasu dne 8.4.2014 (jednak pro sebe a jednak pro druhého stavebníka IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s.).

37. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že stavebníkem předmětné stavby v době, která se vztahuje k zjištěnému protiprávnímu jednání, byl nepochybně žalobce. Soud dále podotýká, že si nemohl nepovšimnout propojenosti osob či sídla mezi žalobcem a společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., které uzavřely Dohodu o změně stavebníka, na kterou poukazoval žalobce v souvislosti s nezákonně uloženou pokutou.

38. K pojmu „stavebník“ ještě krajský soud doplňuje, že žádá-li o vydání stavebního povolení stavební podnikatel pro objednatele stavby v rámci inženýrské činnosti, měl by být vybaven plnou mocí, žádost by měl podat objednatelovým jménem a jako stavebník by měl být v žádosti označen objednatel. Taková situace však v posuzované věci nenastala. Nezanikne-li žadatel o stavební povolení jako osoba, zůstává stavebníkem i po skončení stavebního procesu, a to v rozsahu povolení k provedení stavby. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.7.2006, č.j. 7 As 64/2005-53, se pro každé řízení, resp. proces, určuje stavebník zvlášť, a tak jím bude např. žadatel o změnu stavby v rozsahu požadované změny atp. I z tohoto pohledu lze trvat v nyní posuzované věci na tom, že žalobce byl stavebníkem předmětné stavby po celou dobu (i v době spáchání správního deliktu), neboť nežádal jen o vydání stavebního povolení, ale např. i o dodatečné povolení změny stavby. V průběhu řízení, ale i po jeho skončení, může dojít ke změně osoby stavebníka také právním nástupnictvím. Při nástupnictví lze připustit jak univerzální sukcesi, tedy osoba stavebníka zanikne a veškerá její práva a povinnosti přebírá osoba nástupnická, tak i sukcesi singulární, tedy stavebník převede na jinou osobu vlastnické právo k nemovité věci, která byla předmětem stavebního řízení. K uvedeným změnám stavebníka z důvodu právního nástupnictví dochází ze zákona. Jak již bylo výše uvedeno, v nyní posuzované věci o univerzální sukcesi nemohlo jít (žalobce nezanikl) a Dohoda o změně stavebníka mezi žalobcem a společností IMPERA ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. o tom, že druhá z obou jmenovaných společností bude investorem výstavby, zřejmě nemohla způsobit ani sukcesi singulární, protože jí nedošlo v lednu 2013 k převodu práv k nemovitosti, která byla předmětem stavebního řízení; Dohodou došlo jen ke změně záměrů stran (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.1.2016, č.j. 6 As 196/2015-33).

39. Soud uzavírá, že pokuta za předmětný správní delikt byla uložena osobě za něj odpovědné. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a výše pokuty, s ohledem na posouzení zákonných kritérií, nepřekročila meze správního uvážení. Z rozhodnutí správních orgánů vyplývá jejich snaha o řádné zdůvodnění uložené pokuty. Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě řádně zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem. VI. Závěr a náklady řízení

40. Krajský soud v Brně tedy shledal žalobcovy námitky nedůvodnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Rubrum