29 Af 22/2024–108

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: SYNOT TIP a.s., IČO: 26301091 sídlem Janktáře 1475, 686 01 Uherské Hradiště zastoupený advokátem Mgr. Radimem Němečkem sídlem Kollárova 447, 686 01 Uherské Hradiště proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2024, č. j. 11035/2024–900000–312, sp. zn. 3849–3/2020–640000–12 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 29. 8. 2023, č. j. 17235–29/2023–640000–12. Celní úřad uvedeným rozhodnutím shledal žalobce vinného ze spáchání přestupků dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“), jichž se měl dopustit tím, že: a. v rozporu s podmínkami stanovenými v jednotlivých základních povoleních při kontrole v jednotlivých kasinech nepředložil stejnopis nebo úředně ověřenou kopii účinného povolení k umístění herního prostoru (body 1, 3, 6, 8, 12 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), b. v rozporu s podmínkou stanovenou ve výroku VI písm. a) bodu 6 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 14. 3. 2019, č. j. MF–37014/2016/34–64, nezajistil, aby v kasinu ve Zlíně bylo všech sedm stolů živé hry viditelně označeno výrobním číslem či jiným jedinečným identifikátorem (bod 2 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), c. v rozporu s podmínkou stanovenou ve výroku V písm. b) bodu 11 ve spojení s výrokem V písm. b) bodu 14 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 27. 8. 2019, č. j. MF–37010/2016/34–171, nesplnil oznamovací povinnost vůči celnímu úřadu ohledně přerušení provozování herní pozice technického zařízení z důvodu mimořádné události – poruchy (bod 4 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), d. v rozporu s podmínkami stanovenými v jednotlivých povoleních neumožnil v kasinech v Uherském Hradišti, Napajedlech a Uherském Brodě živou hru současně u všech povolených započitatelných stolů živé hry–kola štěstí po celou dobu provozní dobu kasin (body 9, 17 a 18 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), e. v rozporu s podmínkami stanovenými v jednotlivých povoleních neposkytl v rámci vzdáleného přístupu data reportující údaje o parametrech konta účastníků hazardní hry (body 10 a 11 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), f. v rozporu s podmínkou stanovenou v herním plánu schváleném rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 12. 2. 2021, č. j. MF–37014/2016/34–89 při zkoušce živé hry–kola štěstí se v devíti případech tato kola štěstí neotočila kolem své osy minimálně třikrát, přesto krupiérka ve hře pokračovala, ačkoliv mělo dojít k anulování těchto her (bod 19 výroku I. prvostupňového rozhodnutí). Celní úřad dále shledal žalobce vinného ze spáchání: g. přestupku dle § 123 odst. 3 písm. g) zákona o hazardních hrách, kterého se dopustil tím, že provozoval pouze 29 povolených herních pozic technické hry namísto 30 (bod 5 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), h. přestupků dle § 123 odst. 3 písm. d) zákona o hazardních hrách, kterého se dopustil tím, že umístil ochrannou známku „SYNOTTip club–logo“ nad vstup do kasin a současně na vstupní dveře do kasin uvedl v rámečku označení „SYNOT TIP CASINO“ (body 7 a 16 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), i. přestupku dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách, kterého se dopustil tím, že v kasinu v Uherském Hradišti provozoval o šest technických zařízení více než je maximální povolený počet (bod 13 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), j. přestupku dle § 123 odst. 3 písm. d) zákona o hazardních hrách, kterého se dopustil tím, že měl umístěn v kasinu v Uherském Hradišti nepovolený hrací stůl živé hry (bod 14 výroku I. prvostupňového rozhodnutí), k. přestupku dle § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), kterého se měl dopustit tím, že měl umístěny před kasinem v Napajedlech dva reklamní poutače bez uvedení sdělení o zákazu účasti osob mladších 18 let na hazardní hře a viditelné a zřetelné varování „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“ (bod 15 výroku I. prvostupňového rozhodnutí).

2. Za uvedené přestupky celní orgány uložily žalobci úhrnný trest pokuty ve výši 1 000 000 Kč a dále mu uložily povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil a aby případně zrušil i rozhodnutí prvostupňové (§ 78 odst. 3 s. ř. s.).

4. Žalobce namítá, že žalovaný při výměře uloženého trestu nezohlednil konkrétní skutkové okolnosti a intenzitu porušení zákonem chráněných hodnot. Upozorňuje taktéž na téměř tříletý časový odstup mezi provedením první kontroly a zahájením přestupkového řízení, což podle něj způsobuje neodůvodněné průtahy s vyřízením věci a nezákonné rozšiřování předmětu řízení krátce před uplynutím promlčecí doby jednotlivých přestupků. Časový odstup zapříčinil pokles společenské škodlivosti spáchaných přestupků, což celní úřady nezohlednily při výměře uložené sankce. K posouzení jednotlivých jednání uvedených v bodu 1 tohoto rozsudku namítá žalobce následující: skutky pod písm. a) – při jednotlivých kontrolách žalobce předložil například úředně ověřenou kopii předcházející verze povolení nebo prostou kopii povolení. Celní úřad navíc mohl z informačního systému ověřit, že žalobce povolením v době kontrol disponoval. To vše snižuje společenskou škodlivost posuzovaných jednání; skutek pod písm. b) – celní orgány nehodnotily jako polehčující skutečnost, že jednotlivé stoly živé hry bylo možné identifikovat z kamerových záznamů, navíc bylo jejich umístění v kasinu povoleno; skutky pod písm. c) a g) – žalobce nesouhlasí s výkladem pojmu „mimořádná událost“ jako každé neplánované odstávky technického zařízení. Technické zařízení v projednávaném případě totiž nebylo porouchané, ale stačilo jej pouze pomocí tlačítka restartovat. Poté ihned přešlo do běžného provozního režimu. Žalobce má za to, že takovou událost nebyl povinen celnímu orgánu oznamovat. Žalovaný taktéž nijak nehodnotil důkazy, které žalobce k prokázání své argumentace navrhl v podání ze dne 16. 8. 2023. Přestupek spočívající v údajném neprovozování 30 technických zařízení je pak pouze méně závažným produktem výše popsaného jednání, jde tedy o případ vyloučeného jednočinného souběhu přestupků. Podpůrně žalobce argumentuje, že v projednávaném případě se v kasinu nacházelo 30 povolených herních pozic technické hry, byť jedno z nich bylo dočasně nefunkční. Formální stránka přestupku i proto nebyla naplněna; skutky pod písm. h) a k) – žalobce logo „SYNOTtip club“ používá jako obchodní označení v souvislosti s různými obchodními aktivitami, nikoliv jako reklamu na hazardní hry. Zákaz dle § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách je třeba vykládat restriktivně. Žalovaným citovaná judikatura není přiléhavá, protože v projednávané věci logo neobsahuje slova „kasino“ či „herna“; skutky pod písm. d) – žalovaný se nedostatečně vypořádal se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2011, č. j. 1 Afs 91/2010–45, stran posouzení způsobu nastavení živé hry–kol štěstí. Ustanovení § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách výslovně neobsahuje pravidlo „jeden stůl živé hry, jeden krupiér“. Za neodůvodněné průtahy přitom nelze podle žalobce považovat, pokud krupiér například prodává žetony či vyplácí výhry, neboť jde o činnosti, jež s provozem živé hry bezprostředně souvisejí. Žalobce tedy nastavil živou hru v kasinech v souladu se zákonem, nenaplnil tedy formální stránku přestupku; skutky pod písm. e) – žalobci byla od 1. 6. 2019 uložena povinnost předávat celnímu úřadu herní a finanční data. Zavádění procesu bylo složité, Ministerstvo financí jeho fungování analyzovalo a upozorňovalo subjekty na případné nedostatky. Podle žalobce tak vznikla správní praxe tolerující počáteční nesrovnalosti. Celní úřad však přesto potrestal žalobce za podobné nedostatky po třech, resp. sedmi měsících po spuštění systému. Navíc v posuzované věci celní úřad zjistil, že žalobce mu neposkytl celkem třináct datových položek, což je nepatrná část celkového objemu dat každodenně reportovaných. Žalovaný měl tyto skutečnosti zohlednit při posouzení škodlivosti spáchaných přestupků a ukládané sankce; skutky pod písm. i) a j) – žalovaný nijak nevyložil, jak byl v projednávaném případě porušen společenský zájem, aby se v kasinu nenacházely nepovolené stoly živé hry. Žalobce upozornil, že podstatou vytýkaného pochybení je pouze nesprávné označení stolu č. LW–2005 (nesprávně bylo uvedeno č. LW–0703). Počet povolených stolů (5) však byl v projednávaném případě dodržen. Jde tak pouze o administrativní nedostatek, který nebyl způsobilý přivodit třetí osobě jakoukoliv újmu, neboť všechna zařízení živé hry–kola štěstí vykazují shodné parametry a vlastnosti. Žalobce se dále domnívá, že nebyl naplněn materiální znak přestupku spočívajícím v údajném nepovoleném provozování 46 hracích automatů.

5. Žalobce závěrem rozporuje i výši uložené pokuty. V prvostupňovém i napadeném rozhodnutí totiž absentuje zohlednění výše zmíněných polehčujících skutečností. Argumentace žalovaného, že trest byl uložen při spodní zákonné hranici (2 %), nemůže sama o sobě obstát.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na vypořádání odvolacích námitek v napadeném rozhodnutí. K obecným žalobním námitkám uvádí, že skutkové okolnosti a intenzita předmětných přestupků jsou naprosto typické v oblasti provozování hazardních her. Nebylo k nim proto třeba přihlížet jako ke zvláštním okolnostem. K námitce delšího časového odstupu mezi posuzovaným jednáním a přestupkovým řízením žalovaný odkázal na § 88 zákona č. 250/2016 Sb. zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Skutková podstata přestupků, jichž se měl žalobce dopustit, se týká porušení povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, celní úřad proto celkem třikrát rozšířil předmět přestupkového řízení, aby je projednal ve společném řízení. Kusý úryvek komentářové literatury, jež citoval žalobce, se týká zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku plynutí času – promlčení.

7. Žalovaný dále reagoval na dílčí námitky ohledně jednotlivých posuzovaných skutků následovně: skutky pod písm. a) – možnost správních orgánů ověřit určitou skutečnost nahlédnutím do informačních systémů je irelevantní ve vztahu k existenci zákonem stanovených povinností. Povolení k umístění herního prostoru jsou často měněna a stanovují specifické podmínky, proto je zákonem stanovena povinnost mít v herním prostoru vždy k dispozici účinný stejnopis takového povolení či jeho ověřenou kopii. Nesplněním této podmínky žalobce ztížil průběh kontroly celního úřadu; skutek pod písm. b) – žalobce prokazatelně nesplnil zákonnou povinnost mít živé hry–kola štěstí označeny výrobním číslem či jiným identifikátorem. Možnost identifikace pomocí kamerových záznamů nesnižuje společenskou škodlivost takového jednání; skutky pod písm. c) a g) – provozování technické hry po celou provozní dobu provozovny může zabránit buď překážka mimořádné události nebo plánovaná odstávka zařízení. Veškeré neplánované odstávky (bez ohledu na jejich původ) pak mají povahu překážky mimořádné události a musí být oznámeny celnímu úřadu. Žalovaný se neztotožňuje ani s námitkou konzumpce méně závažného přestupku provozováním menšího než povoleného množství technických zařízení. Oba mají podobný chráněný zájem (provozování kasina v souladu s povolením, resp. se zákonem) a jsou podobně významné. Podmínky faktické konzumpce proto nebyly naplněny; skutky pod písm. h) a k) – žalovaný odkázal na definici reklamy v zákoně o regulaci reklamy a zmínil, že zákonodárce zákaz propagace hazardu omezil jen na specifické místo, a to budovu či veřejně přístupnou vnitřní část budovy, ve kterých se herní prostor nachází. Žalovaný k tomu citoval závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2022, č. j. 16 A 95/2020–41; skutky pod písm. d) – žalovaný citoval důvodovou zprávu k zákonu o hazardních hrách a odbornou literaturu zmiňující předcházení vzniku tzv. kvazikasin, tedy provozoven s nepoměrně vysokým počtem hracích automatů oproti stolům živé hry. Proto musí být po celou dobu provozu kasina hráčům umožněna hra živé hry u všech stolů. Žalovaný dále odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, č. j. 4 As 54/2022–40, k principu „jeden stůl živé hry, jeden krupiér“. Žalovaný je přesvědčen, že je zcela vyloučeno současné zajištění provozu většího počtu stolů živé hry pouze jednou osobou (krupiérem); skutky pod písm. e) – žalovaný nesouhlasí s žalobcem ohledně závaznosti postupu Ministerstva financí při posuzování řádného reportování dat o uživatelských účtech. Neposkytnutí těchto dat celnímu úřadu je společensky škodlivé a nežádoucí z důvodu řádné kontroly provozování hazardních her. Navíc, neposkytnutí záznamu „konto_zmeny.csv“ má vliv na použitelnost navazujících dat (např. doba vedení dočasného uživatelského konta“); skutky pod písm. i) a j) – žalobce byl povinen nejen dodržet počet povolených hracích stolů (5), ale i to, že půjde právě o stoly v povolení specifikované. Nešlo proto pouze o administrativní pochybení. Nepovolený provoz 46 hracích automatů není pouhým produktem souvisejícího skutku. Žalobcem provozovaný počet herních automatů prokazatelně neodpovídal počtu povolených stolů živé hry.

8. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného namítá, že celní orgány vůbec nehodnotily skutečné následky posuzovaného jednání a že nepřihlédly k nízké závažnosti spáchaných přestupků. Žalobce připomenul trestněprávní teorii o postupném slábnutí potřeby trestněprávní reakce na trestný čin, v projednávaném případě tak měly celní orgány delší časový odstup od posuzovaného jednání taktéž zohlednit. Žalovaný nijak nevypořádal námitku, že celní úřad zahájil přestupkové řízení až po třech letech. Žalobce zopakoval svoji argumentaci ohledně nesprávného posouzení projednávaných skutků. V případě skutků pod písm. c) a g) žalovaný podal výklad „mimořádné události“ v rozporu se zněním důvodové zprávy. Ustanovení § 68 odst. 5 zákona o hazardních hrách pak nehovoří o povinnosti provozování technických zařízení „po celou provozní dobu kasina“, na rozdíl od § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Ke skutku pod písm. h) a k) žalobce namítá, že mu žalovaný fakticky znemožňuje označit provozovnu svou obchodní firmou.

IV. Posouzení věci soudem

9. Krajský soud, za splnění podmínek pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání (§ 51 s. ř. s.), přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (celního úřadu), včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

10. Krajský soud se předně zabýval námitkou žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, neboť se jedná o tak závažnou vadu, že by se jí soud musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002–35, rozhodnutí správních soudů jsou rovněž dostupná na www.nssoud.cz). Je–li totiž správní rozhodnutí nepřezkoumatelné, lze jen stěží uvažovat o jeho přezkumu správním soudem, což ostatně vyplývá již z lingvistické stránky věci, kdy nepřezkoumatelné rozhodnutí prostě nelze věcně přezkoumat. Takové rozhodnutí by bylo nutno zrušit pro nepřezkoumatelnost, která může nastat buď pro nesrozumitelnost (nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, jde o výrok s obsahem rozporuplným, nevykonatelným apod.), nebo pro nedostatek důvodů (odůvodnění je v rozporu s výrokem, popř. uvádí jiné důvody než ty, v nichž má mít dle zákona oporu, odůvodnění postrádá rozhodný důvod pro výrok či neobsahuje žádné hodnocení provedených důkazů a závěr z nich učiněný).

11. Žalobce nepřezkoumatelnost konkrétně shledává v nedostatku rozhodných důvodů, neboť podle něj v napadeném rozhodnutí absentuje dostatečné odůvodnění, proč jej žalobce shledal vinným z přestupků. Žalovaný taktéž dle žalobce nedostatečně odůvodnil uloženou sankci. Vychází–li krajský soud z výše uvedených závěrů, jakož i ze základních zásad vztahujících se k obsahovým náležitostem odůvodnění rozhodnutí, pak je zřejmé, že žalobou napadené rozhodnutí tyto základní obsahové náležitosti nepostrádá. Z odůvodnění rozhodnutí je možno seznat, jakými úvahami byl žalovaný ve své rozhodovací činnosti veden, jakými skutečnostmi se zabýval a jaké důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí. Z rozhodnutí jsou patrné závěry, které žalovaný ve vztahu k žalobcem uplatněným námitkám zaujal a na základě jakých konkrétních skutečností k nim dospěl. Napadené rozhodnutí netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, o čemž svědčí i skutečnost, že žalobce se závěry žalovaného polemizuje, a proto krajský soud mohl přistoupit k věcnému přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí. Délka přestupkového řízení nebyla nepřiměřená 12. Žalobce obecně namítá, že celní úřad zahájil přestupkové řízení až téměř tři roky po provedení první kontroly, na základě níž pojal podezření o spáchání přestupku, a prvostupňové rozhodnutí vydal až po téměř čtyřech letech. Celní úřad měl taktéž bez věcného zdůvodnění rozšiřovat předmět řízení o další skutky, z původních 14 skutků na 17 skutků a následně na konečných 22 skutků. Podle žalobce celní úřad postupoval v rozporu se zásadami procesní ekonomie a rychlosti řízení.

13. Žalobce obdobnou námitku vznesl již v odvolání. Žalovaný na ní reagoval na straně 14 napadeného rozhodnutí, že žalobce se protiprávního jednání dopouštěl v průběhu několika let a že skutková podstata těchto přestupků se týkala porušení povinností v oblasti provozování hazardních her. Předmět řízení proto byl třikrát řádně rozšířen. Snížení společenské nebezpečnosti protiprávního jednání v důsledku plynutí času se projevuje v právní úpravě promlčení.

14. Krajský soud se ztotožňuje s vypořádáním odvolací námitky žalovaným, žalobní námitku shledal nedůvodnou.

15. Dle § 30 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky činí promlčení doba 3 roky, jde–li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.

16. Dle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

17. Dle § 88 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky platí, že [p]okud se podezřelý dopustil více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, a k jejich projednání je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení.

18. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že celní úřad provedl „první“ kontrolu dne 28. 11. 2019 v kasinu na adrese náměstí Práce 1099, 760 01 Zlín (protokol č. j. 86111–11/2019–640000–61). Na základě kontroly pojal celní úřad podezření, že žalobce spáchal dva přestupky dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020 (úřední záznam č. j. 3849/2020–640000–1). Jelikož v následujícím období celní úřad provedl v dalších provozovnách žalobce kontroly, z nichž vzešla další podezření na přestupkové jednání žalobce v oblasti provozování hazardních her, spojil celní úřad dle 140 odst. 1 správního řádu řízení o těchto podnětech dvakrát do společného řízení (usnesení o společném řízení ze dne 7. 5. 2020, č. j. 3849–4/2020–640000–12; a ze dne 21. 10. 2021, č. j. 83672/2021–640000–12). O takto vymezeném předmětu řízení pak celní úřad zahájil přestupkové řízení doručením oznámení o zahájení řízení žalobci (oznámení ze dne 23. 9. 2022, č. j. 75162–3/2022–640000–12). Vzhledem k tomu, že celní úřad prováděl ohledně provozování hazardních her v mezidobí další kontroly či šetření, z nichž opětovně pojal podezření o protiprávním jednání žalobce, rozšířil předmět přestupkového řízení celkem třikrát (přílohy č. 18, 26 a 30 správního spisu).

19. Skutečnost, že celní úřad zahájil přestupkové řízení po téměř třech letech od okamžiku, kdy se dozvěděl o tvrzeném protiprávním jednání žalobce, nezpůsobuje nezákonnost jeho postupu. Nelze přisvědčit žalobci, že by snad samotná délka přestupkového řízení znamenala, že došlo ke snížení škodlivosti jím spáchaných přestupků. Zákonodárce přisuzuje škodlivost typovým jednáním (přestupkům) rozpětím správního trestu, což má následně vliv na délku promlčecí doby. Promlčecí doba za všechny projednávané přestupky činila tři roky [§ 30 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 123 odst. 7, odst. 9 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023]. Doručením usnesení o zahájení přestupkového řízení celní úřad běh promlčecí doby přerušil a zahájil běh doby nové. Pokud celní orgány tedy promlčecí dobu dodržely, je irelevantní, zda byl žalobce shledán vinným dva měsíce, rok nebo tři roky od spáchání přestupků, důležité je, že se tak stalo v rámci zákonem vymezeného časového úseku. Společenský význam stíhání žalobce za protiprávní jednání zde stále byl. Vzhledem k počtu projednávaných přestupků, jejich závažnosti i počtu kontrol a úkonů pak nemá krajský soud ani za to, že by se celní orgány dopustily neodůvodněných průtahů. Spojení věcí do společného řízení pak podle krajského soudu vedlo k dodržení zásady hospodárnosti (odhlédnuto od povinnosti celního úřadu takto postupovat).

20. Krajský soud taktéž nesouhlasí s žalobcem, že by v usneseních o rozšíření společného řízení absentovalo věcné odůvodnění. V každém z těchto usnesení celní úřad uvedl právní ustanovení vymezující skutkovou podstatu dalších přestupků, jež nově žalobci kladl za vinu, dále popis skutku, jímž měl žalobce skutkovou podstatu daného přestupku naplnit, a konečně odkázal na § 88 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedeného je podle krajského soudu zřejmé, proč celní úřad předmět společného řízení opakovaně rozšířil. Žalobce ostatně ani nenamítal, že by některý z projednávaných přestupků nespadal mezi přestupky, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy (provozování hazardních her).

21. Žalobce v replice vznesl námitku, že se celní orgány nezabývaly následky jeho jednání. U řady posuzovaných skutků totiž k újmě na zákonem chráněných statcích nedošlo. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 10. 2019, č. j. 9 As 145/2018–32, uvedl, že obecně platí, že zákon může chránit objekt deliktního jednání (zákonem chráněný zájem) jak proti přímému zásahu do něj (poruchový přestupek), tak proti pouhému ohrožení (ohrožovací přestupek). Jde přitom o právně politické rozhodnutí zákonodárce, v němž se odráží důležitost a význam chráněného právního statku (oblasti společenských vztahů, zájmů či hodnot), jinými slovy, zda odpovědnost nastupuje až v případě vzniku poruchového následku (majetkové škody, újmy na zdraví apod.), nebo již v případě hrozby vzniku takového následku. Ohrožovací přestupek je dokonán jednáním, které ohrožuje zákonem chráněný zájem, aniž by bylo požadováno, aby došlo k poruchovému následku. Všechny nyní projednávané přestupky jsou přestupky ohrožovacími, žalobce je spáchal již tím, že porušil zákonem či základním povolením uloženou povinnost, celní orgány nemusely pro konstatování viny posuzovat jejich následek. Předložení stejnopisu či úředně ověřené kopie účinného povolení k umístění herního prostoru 22. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o hazardních hrách základní povolení je rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování druhu hazardní hry, o jehož vydání rozhoduje ministerstvo na žádost.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o hazardních hrách v základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hra provozována.

24. Dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020 se právnická osoba dopustí přestupku tím, že provozuje hazardní hru v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými v základním povolení, schváleným herním plánem nebo provozuje hazardní hru prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl v základním povolení schválen.

25. Dle výroku V písm. b) bodu 7 rozhodnutí Ministerstva financí o změně základního povolení ze dne 27. 8. 2019, č. j. MF–37010/2016/34–171, [p]rovozovatel zajistí, aby v herním prostoru byl k dispozici stejnopis nebo jeho úředně ověřená kopie účinného povolení k umístění herního prostoru, a na vyžádání jej bezodkladně předloží místně příslušnému celnímu úřadu.

26. Mezi účastníky není sporu ohledně zjištěného skutkového stavu. Žalobce v průběhu šesti kontrol v jím provozovaných kasinech nepředložil celnímu úřadu stejnopis nebo úředně ověřenou kopii účinného povolení k umístění herního prostoru. Žalobce však namítá, že předložením kopie účinného povolení snížil závažnost jím spáchaných přestupků, neboť nevyvstaly pochybnosti o pravosti předloženého povolení. Celní úřad si navíc mohl vše ověřit v informačním systému Ministerstva financí.

27. Žalobní námitka je nedůvodná. Zákonné povolení představuje nezbytnou podmínku pro provozování hazardních her (vedle dalších zákonných podmínek). V případě žalobce základní povolení zcela jednoznačně stanovilo, že na dotčených provozovnách se musí nacházet stejnopis či úředně ověřená kopie jeho účinného znění. Takový požadavek je racionální, neboť základní povolení jsou často měněna, přičemž dodržování nových či změněných podmínek povolení původního je možno ověřit právě a pouze ze stejnopisu nebo jeho úředně ověřené kopie. Žalobce se nemůže své povinnosti zbavit tím, že ji přenese na celní úřad (aby povolení kontroloval z informačního systému ministerstva). Neobstojí ani argument žalobce, že postačovalo předložení prosté kopie (kterou si mohl například v průběhu kontroly vytisknout z emailu). Prostou kopii je totiž mnohem snadnější upravit (viz skutkový stav řešený v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2020, č. j. 51 Af 33/2020–33), pochybnosti o její pravosti tak mohou přetrvávat. Označení stolů živé hry výrobním číslem či jiným identifikátorem 28. Při kontrole provedené dne 28. 11. 2019 v kasinu na adrese náměstí Práce 1099, 760 01 Zlín, celní úřad zjistil, že se zde nacházelo sedm stolů živé hry – kola štěstí, avšak bez viditelného označení výrobním číslem, nebo jiným jedinečným identifikátorem (protokol č. j. 86111–11/2019–640000–61). Dle výroku VI. písm. a) odst. 6 rozhodnutí Ministerstva financí o změně základního povolení ze dne 14. 3. 2019, č. j. MF–37014/2016/34–64, „[p]rovozovatel zajistí, aby byl hrací stůl živé hry umístěný v prostoru kasina, který je využíván k provozování hazardních her, viditelně označen výrobním číslem nebo jiným jedinečným identifikátorem“ (příloha č. 20 správního spisu, ID–281147/2022–640000).

29. Celní úřad shledal žalobce vinným z přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť do kasina umístil sedm stolů živé hry bez označení v souladu s výše citovaným ustanovením základního povolení. Žalobce k tomu namítá, že jednotlivé stoly živé hry bylo možné identifikovat z kamerových záznamů, a že počet stolů živé hry odpovídá povolenému počtu stolů v povolení k umístění kasina ze dne 11. 11. 2019, č. j. MMZL 161382/2019 (příloha č. 31 správního spisu, ID–92770/2023–640000).

30. Žalobní námitka je nedůvodná. Základní povolení žalobci zřetelně stanovilo podmínku pro provozování živé hry označit jednotlivé hrací stoly tak, aby je od sebe bylo možné odlišit, a aby je bylo případně možné spárovat s příslušnými hazardními hrami povolenými v povolení k umístění kasina. Tím, že žalobce v posuzovaném případě stoly požadovaným způsobem neoznačil, znemožnil kontrolu dodržování pravidel v jednotlivých povoleních. Jak správně uvedly celní orgány, z kamerových záznamů nelze ověřit, že v daném kasinu byly umístěny právě ty stoly živé hry, jež žalobce mohl provozovat. Nelze současně souhlasit s žalobcem, že by šlo o pouhé administrativní pochybení. V případě zanedbání povinnosti totiž může docházet k záměnám jednotlivých zařízení či dokonce jejich přesouvání mezi jednotlivými provozovnami, což se stalo ostatně i v případě přestupku žalobce projednávaného níže. Chybějícím označením stolů živé hry se tedy žalobce dopustil přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020. Nedodržení oznamovací povinnosti o přerušení provozování technického zařízení 31. Při kontrole provedené dne 29. 11. 2019 v kasinu na adrese Kvítková 470, 760 01 Zlín, celní úřad zjistil, že se zde nacházely tři stoly živé hry a třicet technických zařízení, přičemž technické zařízení č. 3ON300097 bylo mimo provoz. Povinná osoba sdělila celnímu úřadu, že technické zařízení je mimo provoz od 28. 11. 2019, přivolaný servisní technik se dosud nedostavil. V čase 11:25 (kontrola byla zahájena 10:35) dorazil do kasina servisní technik, který technické zařízení zprovoznil (protokol č. j. 86111–11/2019–640000–61).

32. Celní úřad shledal žalobce vinným z přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť v rozporu s níže citovanými ustanoveními základního povolení bezodkladně neoznámil přerušení provozování technického zařízení č. 3ON300097.

33. Článek V písm. b) rozhodnutí Ministerstva financí o změně základního povolení ze dne 27. 8. 2019, č. j. MF–37010/2016/34–171, stanovalo: v bodě 11, že „provozovatel provozuje v herním prostoru herní pozice koncových zařízení technické hry po celou provozní dobu uvedenou v povolení k umístění herního prostoru ode dne zahájení jejich provozu podle výroku V písm. a) bodu 1 tohoto výroku. V případě, že plnění povinnosti zabrání překážka mimořádné události nebo plánovaná odstávka zařízení podle výroku V písm. a) bodu 7, oznámí provozovatel podle výroku V písm. b) bodu 14 tuto skutečnost. Pokud má překážka mimořádné události za následek nedodržení zákonem stanoveného počtu herních pozic koncových zařízení technické hry v herně, uzavře provozovatel celý herní prostor. Pokud má překážka mimořádné události za následek nedodržení zákonem stanoveného počtu herních pozic koncových zařízení technické hry v kasinu, přeruší provozovatel provoz technické hry v kasinu do doby obnovení jejich provozování“. v bodě 14, že „…Dojde–li k přerušení provozování z důvodu mimořádné události podle výroku V písm. b) bodů 11 a 12, oznámí provozovatel bezodkladně poté, co k přerušení provozování z tohoto důvodu dojde, místně příslušnému celnímu úřadu způsobem podle výroku V. písmena a) bodu 1 tuto skutečnost. Oznámení o přerušení provozování obsahuje zejména název a adresu herního prostoru, důvod a okamžik přerušení provozu konkrétních herních pozic koncových zařízení technické hry identifikovaných jejich výrobním číslem spolu s předpokládaným datem obnovy provozu“ (zvýrazněno krajským soudem).

34. Krajský soud je toho názoru, že žalobce byl v posuzovaném případě povinen celnímu úřadu oznámit přerušení provozování technického zařízení č. 3ON300097. Z vyjádření povinné osoby vyplývá, že zařízení nebylo v provozu minimálně od 28. 11. 2019 do provedení kontroly celního úřadu. Pokud to žalobce přirovnává ke „ztrátě kuličky rulety či poškození karty“ jako přerušení provozu hry či zařízení nenaplňující znaky mimořádné události (viz důvodová zpráva k zákonu č. 349/2023 Sb.), tak nejde o přirovnání přiléhavé. V projednávané věci žalobce musel přivolat servisního technika ke zprovoznění zařízení, z povahy věci tedy nešlo o jednoduchou a okamžitě nahraditelnou (mimořádnou) událost. Taktéž není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že oznámení mimořádné události celnímu úřadu by trvalo déle, než trvalo samotné zprovoznění technického zařízení. V projednávaném případě bylo zařízení mimo provoz minimálně přes noc, oznámení prostřednictvím datové zprávy by dle krajského soudu pravděpodobně tolik času nezabralo (§ 12 vyhlášky č. 10/2019 Sb.).

35. Nedůvodná je taktéž námitka, že celní orgány neprovedly navrhované důkazy. Žalobce ve vyjádření ke společnému řízení o přestupcích ze dne 15. 8. 2023 uvedl, že servisní technik „byl přivolán až v den kontroly – tedy 29. 11. 2019 (což lze dokázat výpisem telefonních hovorů…)“. Celní úřad v prvostupňovém rozhodnutí navržený důkaz neprovedl pro nadbytečnost. Krajský soud s celním úřadem souhlasí, na posouzení odpovědnosti žalobce za porušení oznamovací povinnosti nic nemění, kdy povinná osoba zavolala servisního technika ke zprovoznění technického zařízení. Stěžejním zůstává, že žalobce neprovozoval technické zařízení z důvodu mimořádné události a neoznámil tuto skutečnost bezodkladně celnímu úřadu. Porušení povinnosti provozovat nejméně třicet technických zařízení v kasinu 36. Z toho důvodu, že ve dnech 28. 11. 2019 až 29. 11. 2019 nebylo v provozu zařízení č. 3ON300097, celní úřad dospěl k závěru, že žalobce neprovozoval v kasinu na adrese Kvítková 470, 760 01 Zlín, nejméně třicet povolených herních pozic technické hry, a dopustil se proto přestupku dle § 123 odst. 3 písm. g) zákona o hazardních hrách.

37. Dle § 68 odst. 5 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020 platí, že v kasinu, ve kterém je provozována technická hra, může být provozováno nejméně 30 povolených herních pozic technické hry.

38. Dle § 123 odst. 3 písm. g) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2020 se právnická osoba dopustí přestupku tím, že provozuje kasino v rozporu s § 68.

39. Krajský soud nesouhlasí s žalobcem, že spácháním přestupku nedodržením oznamovací povinnosti došlo ke konzumpci přestupku neprovozování třiceti technických zařízení. Nelze přisvědčit ani názoru, že zařízení, které je dočasně nefunkční, je stále v provozovně provozováno.

40. Při posuzování jednočinného či vícečinného souběhu přestupku je nutno vycházet z trestněprávní doktríny (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 20019, č. j. 8 As 5/2009–80). Faktickou konzumpci komentářová literatura popisuje jako „případ, který vylučuje jednočinný souběh trestných činů tehdy, když jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem nebo vedlejším, málo významným produktem základního trestného činu. Předpoklady faktické konzumpce jsou vytvořeny faktickým průběhem činu a nevyplývají z poměru skutkových podstat trestných činů nebo jejich trestních sankcí“ (srov. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 174).

41. V projednávaném případě však předpoklady pro faktickou konzumpci nebyly naplněny. Skutečnost, že v kasinu žalobce se nacházelo technické zařízení mimo provoz, totiž samo o sobě nevedla ke správněprávní represi. Až tehdy, když žalobce tuto skutečnost neoznámil celnímu úřadu, se dopustil přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c). Jednání, spočívající v neprovozování nejméně třiceti technických zařízení v kasinu, nebylo prostředkem či produktem takového přestupku. Faktická konzumpce dopadá pouze na jednočinný souběh, nikoliv souběh vícečinný. Podpůrně lze uvést, že za situace, kdyby žalobce měl v kasinu umístěno 31 technických zařízení, z nichž by jedno nebylo v provozu a žalobce by tuto skutečnost neoznámil celnímu úřadu, stále by sice spáchal přestupek dle 123 odst. 1 písm. c), nespáchal by už přestupek dle § 123 odst. 3 písm. g) zákona o hazardních hrách.

42. Účelem § 68 zákona o hazardních hrách je omezit počet kasin mimo jiné právě stanovením minimálního počtu technických her, které musí být v kasinu provozovány, čímž jsou zvýšeny náklady na provoz kasina. Zamezuje tak vzniku malých „kasin“, které by byly přítomny v obcích ve velkém počtu a tedy mnohem více dostupné. Tento účel lze dosáhnout tím, že technické hry budou skutečně v provozu, tedy fungovat ve smyslu, že je lze hrát, a nikoliv, že nějaká, třeba i zcela nefunkční technická zařízení budou pouze v kasinu přítomna (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2023, č. j. 3 As 128/2021–34). Žalobce v projednávaném případě technické zařízení neprovozoval minimálně od 28. 11. 2019 do 29. 11. 2019, neboť na něm nebylo možné hrát. Propagace hazardní hry na budovách kasin 43. Při kontrole dne 22. 7. 2021 v kasinu na adrese Moravská 93, 688 01 Uherský Brod, celní úřad pořídil fotografie vstupu do kasina. Zjistil z nich, že žalobce nad vchod umístil svou zapsanou ochrannou známku, jež se skládá z nápisu „SYNOTtip CLUB“ a symbolu „PLAY“ (ležatý trojúhelník), na vstupních dveřích pak žalobce dále umístil označení „SYNOTtip CASINO“ (fotodokumentace v příloze č. 9 správního spisu).

44. Při kontrole zahájené dne 16. 6. 2022 v kasinu na adrese Kvítkovická 1579, 763 61 Napajedla, celní úřad provedl dne 13. 7. 2022 kontrolní úkon. V rámci něj zjistil, že nad vstupními dveřmi je kasino označeno nápisem „CASINO“, na střeše kasina pak byly umístěny dva nápisy „SYNOTtip CLUB“ a symbolu „PLAY“ (ležatý trojúhelník) (fotodokumentace v příloze č. 16 správního spisu).

45. Celní úřad shledal na základě těchto zjištění žalobce vinným ze dvou přestupků dle § 123 odst. 3 písm. d) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2021: právnická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost dle § 66.

46. Dle § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 [n]a budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází, nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních her nebo získání výher.

47. Dle § 68 odst. 2 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 musí být kasino viditelně označeno názvem, který obsahuje slovo „kasino“.

48. Podle § 1 odst. 2 zákona o regulaci reklamy se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak (zvýrazněno krajským soudem).

49. Krajský soud nemůže přisvědčit tvrzení žalobce, že logo „SYNOTtip CLUB“ není zakázanou reklamou na provozování hazardních her, tj. že jde pouze o obchodní označení související s jeho podnikatelskými aktivitami.

50. Ustanovení § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách obsahuje absolutní zákaz reklamy, sdělení či jiné formy propagace hazardních her či získání výher (přitom zákon o hazardních hrách výslovně neuvádí, co se rozumí pod pojmem reklama, sdělení nebo jiná forma propagace, nicméně pomocí demonstrativního výčtu uvádí, co zákon tímto označením rozumí). Účelem tohoto zákazu pak je zabraňovat nepovolenému lákání veřejnosti ke vstupu do herního prostoru. Právní úprava zákazu reklamy v zákoně o hazardních hrách je přitom úpravou speciální k právní úpravě obsažené v zákoně o regulaci reklamy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020–32).

51. V projednávaném případě šlo o umístění loga žalobce na budově nad vchodem (v případě kasina v Uherském Brodě) či na střeše budovy (v případě kasina v Napajedlech). Tato skutečnost je přitom pro nyní posuzovanou věc zásadní, neboť zákon o hazardních hrách obsahuje speciální právní úpravu týkající se propagace hazardních her cílící na prostor, kde jsou tyto hry provozovány; k těmto prostorům směřuje také zákaz upravený v § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách. Správní orgány tak nepochybily, pokud vycházely právě z § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách upravujícího striktní zákaz propagace hazardních her na budově, v níž jsou hazardní hry provozovány, a zákon o regulaci reklamy použily subsidiárně. Ve výkladu právních norem, při kterém celní orgány loga umístěná na budovách podřadily pod formu propagace hazardních her, krajský soud žádné pochybení neshledává. Celní orgány správně vycházely i ze zákona o regulaci reklamy, podle něhož se reklamou rozumí i propagace ochranné známky.

52. Žalobci přitom není kladeno za vinu, že budovy označil svým logem (ochrannou známkou). Zásadní bylo umístění a velikosti jednotlivých označení, které již neplnilo funkci informační, nýbrž propagační. V případě kasina v Uherském Brodě žalobce splnil informační povinnost dle § 68 odst. 2 tím, že na vstupní dveře umístil nápis „CASINO“. Jak je zřejmé z fotografií ve spise, umístěním ochranné známky velkým písmem nad vchod nepropagoval žalobce své ostatní podnikatelské činnosti, ale právě provozování hazardních her. V případě kasina v Napajedlech toto platí dvojnásob, neboť žalobce umístil na budovu ze dvou stran svá loga takovým způsobem, že převládajícím účelem bylo upozornit na možnost hraní hazardních her. Žalovaný taktéž přiléhavě odkázal na závěr rozsudku Krajského soudu v Ústní nad Labem ze dne 25. 9. 2020, č. j. 16 A 95/2020–41, dle něhož „…slovo Synot v dalším nápisu zcela jednoznačně evokuje hazardní hry. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že Synot je uskupení obchodních společností, které podniká především v hazardním průmyslu, a to nejen v České republice, ale v řadě dalších zemí“. Provoz stolů živé hry 53. Celní úřad provedl kontroly v kasinu na adrese Zelný trh 40, 686 01 Uherské Hradiště, v kasinu na adrese Kvítkovická 1579, 763 61 Napajedla, a v kasinu na adrese Moravská 93, 688 01 Uherský Brod (přílohy č. 6, 16 a 25 správního spisu). V rámci kontrol provedl zkoušky, zda žalobce umožňoval hru na všech započitatelných stolech živé hry v kasinu. Průběh jednotlivých zkoušek je podrobně popsán v jednotlivých protokolech, žalobce ostatně zjištěný skutkový stav nezpochybňuje. Jelikož v době kontrol byly v kontrolovaných kasinech přítomny menší počty krupiérů, než bylo umístěných stolů živé hry, dospěl celní úřad k závěru, že se žalobce dopustil přestupků dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách v rozhodném znění, neboť nemohl současně umožnit hru na všech stolech živé hry, jak mu ukládala základní povolení a povolení k umístění herního prostoru.

54. Podle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách v kasinu musí být umožněna hra nejméně u třech hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina.

55. Dle výroku VI písm. a) bod 15 již citovaného rozhodnutí Ministerstva financí č. j. MF–37014/2016/34–64, [p]rovozovatel zajistí, aby byla účastníkům živé hry v kasinu vždy bezodkladně umožněna současně hra na započitatelných hracích stolech uvedených v povolení k umístění kasina, jejíchž provoz byl zahájen.

56. Ve výroku II. písm. a) rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště ze dne 27. 1. 2020, č. j. MUUH–EKO/3659/2020/Háj (příloha č. 42 správního spisu), jsou vymezeny povolené započitatelné živé hry v kasinu v Uherském Hradišti. Ve výroku II. písm. a) rozhodnutí Městského úřadu Napajedla ze dne 21. 3. 2022, č. j. 2281/2022/MěÚ (příloha č. 45 správního spisu, ID–117639/2023–640000), jsou vymezeny povolené započitatelné živé hry v kasinu v Napajedlech. Ve výroku II. písm. a) rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod ze dne 4. 4. 2022, č. j. MUUB/34100/2022/OF, jsou vymezeny povolené započitatelné živé hry v kasinu v Uherském Brodě.

57. Otázkou, zda § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách stanovuje pravidlo „jeden stůl živé hry, jeden krupiér“, se zabýval Nejvyšší správního soud například v rozsudcích ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020–32, či ze dne 11. 4. 2023, č. j. 3 As 367/2020–36. Ačkoliv toto ustanovení výslovně neobsahuje pravidlo „jeden stůl živé hry, jeden krupiér“, účel živé hry vyžaduje, aby měl každý stůl živé hry svého krupiéra po celou provozní dobu kasina. Hlavní činností kasina totiž je právě živá hra, nikoliv hra technická. Ačkoliv i v kasinu může vedle živé hry docházet k provozu technických her, je tato vedlejší činnost limitována stanovením minimálního počtů stolů, u kterých musí být po celou dobu provozu kasina umožněna živá hra povolená v souladu s § 98 odst. 2 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023, tzv. započitatelné stoly živé hry. Nejvyšší správní soud navíc potvrdil, že uvedená judikatura plně respektuje výkladové metody vyžadované Ústavním soudem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2023, č. j. 7 As 291/2022–40, bod [14]), čehož se žalobce nespěšně dovolává v žalobě.

58. V projednávané věci je zřejmé, že žalobce v ani jednom z kontrolovaných kasin (v Uherském Hradišti, Napajedlech a Uherském Brodě) nezajistil přítomnost krupiérů, který by odpovídal počtu započitatelných stolů živé hry. Nakonec to žalobce ani netvrdí. Podle něj je jeden krupiér schopen současně obsloužit více stolů živé hry. Krajský soud se vzhledem k uvedeným ustáleným závěrům judikatury s jeho názorem neztotožňuje a konstatuje, že celní úřady správně shledaly žalobce vinného ze spáchání přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách, neboť provozoval hazardní (živou) hru v rozporu s podmínkami stanovenými v jednotlivých základních povoleních. Neposkytnutí herních a finančních dat 59. Ve výroku V písm. a) bodě 21 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 10. 4. 2019, č. j. MF–37010/2016/34–139 (příloha č. 20 správního spisu), byla stanovena podmínka provozování technické hry, že [o]de dne 1. 6. 2019 provozovatel na své náklady zajistí a předá celnímu úřadu, který vykonává působnost v místě sídla provozovatele19, nebo je–li toto sídlo mimo území ČR Celnímu úřadu pro hl. město Prahu, vzdálený přístup podle vyhlášky č. 10/2019 Sb. Do té doby, a to nejpozději den před zahájením provozování technické hry, zřídí a předá provozovatel celnímu úřadu, který vykonává působnost v místě sídla provozovatele, nebo je–li toto sídlo mimo území ČR Celnímu úřadu pro hl. město Prahu, vzdálený přístup a s ním spojený export herních a finančních dat dle stávající konfigurace zařízení, která však musí umožnit přehled alespoň o finančních tocích souvisejících s provozováním technické hry a internetové technické hry, kdy provozovatel na vyžádání dozorujícího orgánu seznámí osoby pověřené dozorujícím orgánem s technickým řešením vzdáleného přístupu do 10 pracovních dnů od vyžádání a dojde–li ke změně v nastavení vzdáleného přístupu, informuje provozovatel o této změně dozorující orgány nejméně jeden den předem, s uvedením obsahu změny, tj. čeho se budou plánované změny týkat, a data účinnosti této změny. Provozovatel uchovává herní a finanční data podle předchozí věty v souladu s požadavky na uchovávání herních a finančních dat podle vyhlášky č. 208/2017 Sb., a to po dobu alespoň 3 let od jejich vzniku.

60. Dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 10/2019 Sb. při poskytování vzdáleného přístupu se herní a finanční data poskytují způsobem, v rozsahu, formátu a struktuře podle přílohy k této vyhlášce. Dle přílohy k vyhlášce jsou obsahem datového souboru „konto.csv“: [ú]daje o uživatelském kontě účastníka hazardní hry zřizovaného podle zákona o hazardních hrách jako trvalé nebo dočasné uživatelské konto, jehož prostřednictvím je umožněna účast na hazardní hře, za kterou je poskytován automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období. Obsahem datového souboru „konto.zmeny.csv“ jsou [ú]daje o parametrech nově zřízeného uživatelského konta účastníka hazardní hry a záznamy o jeho změnách pro druh hazardní hry a za období, za které se poskytuje daný automatizovaný výstup pro vzdálený přístup. Při prvním poskytnutí automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup obsahuje datový soubor záznamy o všech aktuálně nastavených parametrech uživatelských kont, jejichž prostřednictvím se účastníci hazardní hry mohou účastnit hazardní hry, ke které je automatizovaný výstup poskytován.

61. Celní úřad ve dnech 19. 11. 2020 a 20. 11. 2020 kontroloval, zda žalobce výše uvedené povinnosti dle základního povolení splňoval v období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, které bylo následně rozšířeno o období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 (protokol o kontrole č. j. 1653/2021–640000–61 a dokument s názvem „083207r20_příloha č.7_DQ03_kontrola_konto_zmeny_rozšíření.pdf„; oba v příloze č. 8 správního spisu).

62. Celní úřad zjistil, že žalobce ve dnech 30. 7. 2019, 17. 8. 2019 a 1. 9. 2019 neposkytl údaje o třech uživatelských kontech v souboru „konto.zmeny.csv“. Dále zjistil, že dne 21. 1. 2020 žalobce neposkytl údaje o deseti uživatelských kontech taktéž v souboru „konto.zmeny.csv“. Shledal proto žalobce vinným ze dvou přestupků dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách ve znění účinném v době spáchání přestupků, neboť porušil povinnost poskytovat finanční a herní data o uživatelských kontech.

63. Žalobce nesporuje, že povinnost reportovat herní a finanční data porušil. Namítá však zaprvé, že šlo o pouhý zlomek celkového objemu poskytovaných dat, a zadruhé že měl celní úřad zohlednit složitost informačního systému zavedeného 3, resp. 7 měsíců před spácháním přestupků. Zatřetí měl celní úřad zohlednit pro žalobce příznivější správní praxi Ministerstva financí.

64. Obdobnou námitku žalobce vznesl již v odvolání. Žalovaný na ni reagoval na stranách 19 a 20 napadeného rozhodnutí. Uvedl, že celní úřad nebyl vázán postupem Ministerstva financí při zavádění a kontrolovaní fungování informačního systému. Neposkytování údajů o uživatelském kontě je společensky škodlivé, neboť ztěžuje či znemožňuje kontrolu plnění podmínek provozování hazardních her. Upozornil, že absence údajů v souboru „konto.zmeny.csv“ ovlivňuje využití informací z navazujících řádných reportů.

65. Krajský soud se ztotožňuje s žalovaným, žalobní námitka je proto nedůvodná. Žalobci nesvědčilo legitimní očekávání založené správní praxí Ministerstva financí při zavádění informačního systému, neboť nešlo o ustálenou, jednotnou a dlouhodobou činnost, která potvrzovala určitý výklad a použití právních předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006–132). Ministerstvo financí žádný výklad právních předpisů ve vztahu k žalobci neprovádělo, pouze kontrolovalo zavádění informačního systému do chodu. Ministerstvo financí ani nevydalo žádný správní akt, jenž by obsahoval odlišný (mírnější) výklad právních předpisů než jaký zastávají celní orgány. Celní orgány z pohledu krajského soudu taktéž dostatečným způsobem odůvodnily, proč byla neposkytnutím dat v souboru „konta.zmeny.csv“ naplněna formální stránka přestupku, byť se jednalo jen o velmi malou část celkového objemu poskytovaných dat. Neposkytnutá data totiž ovlivňovala využitelnost ostatních navazujících dat, a tedy efektivní dozor nad provozováním hazardních her. Celní úřady tedy správně shledaly žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách, neboť provozoval hazardní hry v rozporu s podmínkami stanovenými v jednotlivých základních povoleních. Provozování nepovoleného stolu živé hry a většího než povoleného počtu technických zařízení 66. Celní úřad provedl dne 22. 7. 2021 kontrolu v kasinu na adrese Moravská 93, 688 01 Uherský Brod (příloha č. 9 správního spisu). Zjistil, že žalobce v kasinu umístil pět stolů živé hry označené č. LW–2001, LW–2002, LW–2003, LW–2004 a LW–0703, a 46 kusů technických zařízení. Ve výroku II. a) rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod ze dne 7. 6. 2021, č. j. MUUB/23389/2021/OF, bylo povoleno provozování živé hry–kola štěstí č. LW–2001, LW–2002, LW–2003, LW–2004 a LW–2005.

67. Dle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 se zakazuje provozovat hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení.

68. Dle § 65 odst. 3 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 se v herním prostoru nesmí nacházet nepovolené technické zařízení technické hry nebo nepovolený hrací stůl živé hry.

69. Dle § 68 odst. 6 zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 může být v kasinu, ve kterém je provozována technická hra, s každým dalším hracím stolem živé hry, provozovaným nad minimální počet stanovený v odstavci 4, provozováno nejvýše 10 povolených herních pozic technické hry. To neplatí pro kasino, ve kterém je po celou provozní dobu kasina umožněna hra nejméně u 10 hracích stolů živé hry.

70. Dle § 123 odst. 3 písm. d) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 se dopustí právnická osoba přestupku tím, že poruší povinnost podle § 65 nebo 66.

71. Dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách ve znění účinném do 31. 12. 2023 se dopustí právnická osoba přestupku tím, že provozuje kasino v rozporu s § 68.

72. Celní úřad na základě zjištění z kontroly shledal žalobce vinným zaprvé z přestupku dle § 123 odst. 3 písm. d) zákona o hazardních hrách, neboť v kasinu umístil nepovolený stůl živé hry č. LW–0703. Druhý přestupek dle § 123 odst. 3 písm. f) měl žalobce spáchat tím, že provozoval vyšší počet technických zařízení (46) než mu umožňoval zákon. Jelikož stůl živé hry nebyl povolen provozovat v konkrétním kasinu, měl žalobce „nárok“ na provozování pouze 40 technických zařízení (provozoval čtyři povolené stoly živé hry). Žalobce namítá, že celní orgány nevymezily dotčený společenský zájem ohrožený spáchanými skutky. Nesprávné označení stolu živé hry bylo pouze administrativním pochybením a přestupek dle § 123 odst. 3 písm. f) tak byl pouze produktem tohoto pochybení.

73. Krajský soud se s žalobní argumentací neztotožňuje. Již výše zmínil, že kasino má oproti herně sloužit hlavně k provozování živých her. Proto zákon na počet povolených započitatelných stolů živé hry navazuje počet herních pozic technického zařízení. Podmínku provozování adekvátního počtu stolů živé hry žalobce nemohl splnit pomocí nepovoleného stolu živé hry č. 0703, neboť je zakázáno provozovat nepovolenou hazardní hru. Argumentace administrativním pochybením při označení stolu hrací hry neobstojí, v rozhodnutí č. j. MUUB/23389/2021/OF měl žalobce jasně stanoveno, jaké konkrétní stoly mohl v kasinu v Uherském Brodě provozovat. Žalobce si musel být vědom, že v kasinu provozoval „jen“ čtyři povolené započitatelné stoly živé hry, a proto mohl ve stejném kasinu provozovat „pouze“ čtyřicet technických zařízení, nikoliv více. Jelikož však provozoval o šest více technických zařízení, dopustil se tímto jednáním přestupku dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách. Žalobce tak ohrozil veřejný zájem na omezování negativních účinků hazardních her. Nejde o produkt přestupku dle § 123 odst. 3 písm. d), neboť ten spočíval v jiném jednání, a to umístění nepovolené hazardní hry do herního prostoru. Materiální stránka přestupků a uložená pokuta 74. Žalobce opakovaně namítal, že jemu vytýkaná protiprávní jednání vzhledem k jejich intenzitě a okolnostem nenaplnila materiální stránku přestupků (společenskou škodlivost). Námitky nejsou důvodné.

75. Společenská škodlivost představuje korektiv, který za určitých, zcela výjimečných okolností neumožňuje stíhat jednání, která sice naplňují všechny znaky skutkové podstaty, ale ani potenciálně neohrožují chráněný společenský zájem. U žádných z výše zmíněných jednání krajský soud takové skutečnosti neshledal, a to ani u přestupků dle bodů 15 a 19 výroku I. prvostupňového rozhodnutí, proti jejichž posouzení celními orgány žalobce ničeho nenamítal. Všechna jednání, za než byl žalobce sankcionován, jednoznačně porušila společenský zájem na ochraně ohrožených osob před působením negativních vlivů hazardních her, resp. na efektivním výkonu dozoru nad provozováním hazardních her, jak krajský soud vyložil u každého z posuzovaných jednání. V případě přestupku v bodě 15 výroku I. prvostupňového rozhodnutí [skutek popsaný v bodě 1 písm. j) rozsudku] krajský soud konstatuje, že nedodržením pravidel stanovených pro hraní živé hry dochází k zásahu do rovných podmínek a rovné možnosti výhry v hazardní hře. V případě přestupku v bodě 19 výroku I. prvostupňového rozhodnutí [skutek popsaný v bodě 1 písm. k) rozsudku] krajský soud konstatuje, že neumístěním varování pro mladistvé a o nebezpečích závislosti na hazardních hrách žalobce zasáhl do zájmu společnosti na předcházení a omezení negativních vlivů hazardních her.

76. Krajský soud považuje odůvodnění uložené sankce (na rozdíl od žalobce) za podrobné a přesvědčivé. Celní úřad v souladu s § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky uložil sankci za přestupek, který považoval za nejzávažnější. K dalším přestupkům pak přihlédl jako k přitěžujícím okolnostem, přičemž zohlednil i jejich závažnost v kontextu celé věci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.4.2012, č.j. 1 Afs 1/2012–36). Uloženou sankci krajský soud neshledává ani zjevně nepřiměřenou.

V. Závěr a náklady řízení

77. Krajský soud proto na základě výše uvedeného žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná.

78. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemají proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce IV. Posouzení věci soudem Délka přestupkového řízení nebyla nepřiměřená Předložení stejnopisu či úředně ověřené kopie účinného povolení k umístění herního prostoru Označení stolů živé hry výrobním číslem či jiným identifikátorem Nedodržení oznamovací povinnosti o přerušení provozování technického zařízení Porušení povinnosti provozovat nejméně třicet technických zařízení v kasinu Propagace hazardní hry na budovách kasin Provoz stolů živé hry Neposkytnutí herních a finančních dat Provozování nepovoleného stolu živé hry a většího než povoleného počtu technických zařízení Materiální stránka přestupků a uložená pokuta V. Závěr a náklady řízení