29 Af 45/2011 - 169

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobkyně Green Ways s.r.o., se sídlem Praha, Ovocný trh 521/11, zastoupené společností BDO Tax s.r.o. se sídlem Praha, Italská 26, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 2. 2011, č. j. 1613/11-1101-700366 a č. j. 1612/11-1101-700366, takto:

Výrok

I. Věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Af 45/2011 a sp. zn. 29 Af 46/2011 se spojují ke společnému projednání. Nadále budou vedeny pod sp. zn. 29 Af 45/2011.

II. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 16. 2. 2011, č. j. 1613/11-1101- 700366 a č. j. 1612/11-1101-700366, se zrušují a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 250 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, došlo k 1. 1. 2013 k reorganizaci daňové správy. Zanikl dosavadní žalovaný – Finanční ředitelství v Brně a místo něj bylo zřízeno Odvolací finanční ředitelství s působností na celém území České republiky, které bude ve věci dále vystupovat místo původního žalovaného. Výraz „žalovaný“ označuje v tomto rozsudku jak původní, tak nástupnický orgán finanční správy, záleží na kontextu dané věty.

I. Vymezení věci

1. V záhlaví označenými rozhodnutími žalovaný změnil dvě rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Hradišti (dále též „správce daně“) ze dne 15. 3. 2010.

2. Rozhodnutím č. j. 37644/10/336933709216 – platebním výměrem – byla žalobkyni za zdaňovací období roku 2007 podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „ZDP“) předepsána daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve výši 1 272 444 Kč. Dále bylo žalobkyni sděleno penále dle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „ZSDP“), ve výši 251 188 Kč. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 2. 2011, č. j. 1613/11-1101-700366, změnil rozhodnutí správce daně tak, že vyměřenou částku daně zvýšil o částku 258 784 Kč na částku 1 531 228 Kč a současně zvýšil sdělené penále na 306 245 Kč.

3. Rozhodnutím č. j. 35742/10/336933709216 – platebním výměrem – byla žalobkyni za zdaňovací období roku 2006 podle ZDP předepsána daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve výši 781 740 Kč. Dále bylo žalobkyni sděleno penále dle § 37b odst. 1 písm. a) ZSDP, ve výši 156 348 Kč. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 2. 2011, č. j. 1612/11-1101-700366, změnil rozhodnutí správce daně tak, že vyměřenou částku daně zvýšil o částku 172 848 Kč na částku 954 588 Kč a současně zvýšil sdělené penále na 190 917 Kč.

4. Žalobkyně podala proti oběma výše uvedeným rozhodnutím žalovaného žalobu zvlášť. Protože tato rozhodnutí spolu skutkově a právně souvisela (lišila se pouze zdaňovacím obdobím – rok 2007, resp. 2006), zdejší soud žaloby v souladu s § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), spojil ke společnému projednání z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení.

5. V textu žaloby vedené pod sp. zn. 29 Af 45/2011 byly obsaženy chyby ve výčtu částek daně předepsané napadeným rozhodnutím a v čísle jednacím. Vzhledem k celkovému kontextu žaloby, především záhlaví a žalobnímu petitu, však bylo zřejmé, že žaloba směřuje proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2011, č. j. 1613/11-1101-700366.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

6. Ve včas podaných žalobách žalobkyně uvedla, že správní orgány postupovaly v rozporu s právními předpisy, nedbaly ústavně konformního ani logického výkladu zákona a nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Rozhodnutím bylo zasaženo do vlastnického práva v rozporu s čl. 11 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Žalobní námitky se týkaly průběhu správního řízení, zejména otázce zahájení řízení, ukončení řízení a náležitostí protokolů, zjišťování skutkového stavu a dokazování. Stěžejní námitky se týkaly charakteru činnosti V. R. a otázky, zda do základu daně měla být započtena DPH. Kvůli velkému rozsahu podaných žalob budou pro lepší přehlednost konkrétní námitky žalobkyně rozebrány v části V. tohoto rozsudku.

III. Vyjádření žalovaného k žalobám

7. Ve vyjádření k žalobám žalovaný zejména uvedl, že žalobkyně v žalobě opakuje dřívější argumentaci, uvedenou již v odvolání a jeho doplněních. Konstatoval, že se v napadených rozhodnutích zabýval všemi odvolacími důvody a na tato rozhodnutí odkázal. Shrnul skutkový stav a hmotně právní problematiku s cílem poukázat na rozhodující zjištěné skutečnosti a jejich právní hodnocení. Citoval z napadených rozhodnutí. Zejména se zabýval charakterem a předmětem činnosti V. R. Pokud jde o činnost, která má povahu osobní práce jednatele a společníka společnosti pro společnost, pak žalovaný uzavřel, že jsou odměny resp. příjmy za tuto práci společností jednateli a společníku společnosti vyplácené (zaúčtované do nákladů společnosti), považovány za příjmy ze závislé činnosti, ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, a jako takové musí být zdaňovány. Dále se rovněž zabýval otázkou stanovení základu daně. Zde konstatoval, že rozhodující bylo, jakou konkrétní částku V. R. skutečně přijal. Zde dle jeho názoru správce daně nepostupoval správně, pokud tuto částku, která byla příjmem V. R., snížil o DPH. Žalovaný vyslovil přesvědčení o zákonnosti napadených rozhodnutí a navrhl soudu žaloby jako nedůvodné zamítnout.

IV. Replika žalobkyně k vyjádření žalovaného

8. Dle žalobkyně se mj. žalovaný ve svém vyjádření nevyjádřil ke všem žalobním důvodům a nedostál tak řádně institutu „vyjádření žalovaného k žalobě“ ve smyslu § 74 odst. 1 s. ř. s. Dále žalobkyně odůvodňovala již v žalobě uplatněné žalobní body a setrvala na svém návrhu napadené rozhodnutí zrušit, alternativně řízení přerušit a položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU.

V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

9. Zdejší soud, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správce daně včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloby jsou důvodné, i když pouze v části žalobních námitek.

10. Soud shrnul rozsáhlé žalobní námitky do následujících bodů. Námitky po jejich vymezení vyhodnotil. Při přezkumu oprávněnosti jednotlivých námitek soud vycházel ze správního spisu. V.A. Průběh řízení a jeho vady i.) Zahájení kontroly Argumentace žalobkyně

11. Dne 8. 7. 2008 byla u žalobkyně nedbale vedeným protokolem č. j. 123825/08/336933/7365 údajně zahájena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období roku 2006 a 2007. Místo jednání bylo v protokolu označeno jako „Kancelář Staré Město 1497“ bez upřesnění, že jde o kancelář kontrolovaného subjektu. Přítomní pracovníci správce daně se neprokázali služebními průkazy ani se neidentifikovali v protokolu jejich čísly. Procesní postavení žalobkyně tak bylo ztíženo, jelikož do dnešního dne nemohla spolehlivě ztotožnit pracovníky s jejich jmény uvedenými na protokolu.

12. Žalobkyni se do dne ukončení daňové kontroly nedostalo řádného poučení o jejích právech, v rozsahu, v jakém se poučuje při jednání o zahájení daňové kontroly. Průběh daňové kontroly je tak stižen nezákonností a závěrečná zpráva o kontrole nemohla být použita jako podklad pro dodatečné stanovení daně.

13. I kdyby byl zástupce žalobkyně přítomen dne 8. 7. 2008 při jednání o zahájení daňové kontroly, byl by neúplně a nedbale poučen o jeho právech. Správce daně totiž pouze odkázal na § 16 odst. 2 a 4 ZSDP, aniž by žalobkyni poučil o konkrétních právech (viz protokol č. j. 123825/08/336933/7365). Žalobkyni tak tato práva nebyla známa a nemohla se například bránit námitkami nebo například nevěděla, že může navrhovat důkazní prostředky. Naproti tomu o povinnostech a sankcích správce daně žalobkyni poučil. Takový postup je nesprávný a v rozporu s požadavky na zjištění materiální pravdy a spravedlivého řízení.

14. Nesprávné poučení proběhlo i při ústním jednání dne 18. 8. 2010 (protokol č. j. 127782/10/336933707365) a při jednání dne 15. 9. 2008. V obou případech bylo opět pouze odkázáno na § 16 odst. 2 a 4 ZSDP, aniž by měli zástupci žalobkyně k dispozici text zákona.

Poučení