29 Af 57/2020–111

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Mariana Kokeše ve věci žalobce: Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306 sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Vlachovou sídlem Vodičkova 710/31, Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 7. 2020, č. j. ÚOHS 23356/2020/322/JSr, sp. zn. ÚOHS–R0101/2020/VZ, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodnutím ze dne 30. 7. 2020, č. j. ÚOHS–23356/2020/322/JSr, sp. zn. ÚOHS–R0101/2020/VZ, zamítl rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2020, č. j. ÚOHS–14497/2020/521/OPi (dále také jen „rozhodnutí žalovaného“), a toto rozhodnutí potvrdil.

2. Své rozhodnutí žalovaný přijal jako správní orgán příslušný dle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) ve správním řízení zahájeném dne 5. 2. 2020 na návrh žalobce ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (Sušické nemocnice s.r.o.) učiněných při zadávání části 1 „Pořízení CT přístroje“ veřejné zakázky „Pořízení CT a RTG přístroje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2019 pod ev. č. Z2019–045899 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248–612428 (dále také jen „předmětná veřejná zakázka“). Žalovaný rozhodl tak, že návrh navrhovatele (žalobce) podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

3. Žalobcův návrh směřoval zejména proti postupu zadavatele v souvislosti se zrušením předcházejícího („původního“) zadávacího řízení a zahájením nového (nyní řešeného) zadávacího řízení. Žalobce je toho názoru, že zadavatel v tomto případě postupoval v rozporu s § 51 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek. Dále žalobce brojil proti zadávacím podmínkám – dle žalobce zadavatel nepřiměřeně nastavil technické požadavky na „sklápění gantry min. +30°/–30°“ poptávaného CT přístroje, čímž žalobci neumožnil úspěšnou účast v předmětném zadávacím řízení, neboť zadavatel svůj požadavek stanovil v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 ve spojení s § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalobce poukázal na to, že zadavatel před zahájením původního zadávacího řízení provedl průzkum trhu, v rámci kterého zadavateli předložil dokumentaci pro CT přístroj Philips Incisive CT disponující rozsahem sklápění gantry +30°/–24° (uvedené navrhovatel dokládá „Formulářem žádosti o schválení a zařazení nového přístroje“ uveřejněným na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví, kde je tento přístroj uveden mezi vyhovujícími přístroji). Zadavatel nepředložil a neobjasnil jediný relevantní důvod, proč trvá na požadavku sklonu –30° a v jakém konkrétním případě mu nepostačuje sklon –24°. Jím uváděné klinické důvody se vztahují pouze k požadavku na sklon +30°. Žalobce zastává názor, že rozdíl 6° u sklápění gantry do záporného úhlu nemůže zadavatele reálně omezit během CT diagnostiky a ani není potřebný k uspokojení medicínských potřeb zadavatele. Argumentuje–li zadavatel tím, že žalobce disponuje v rámci portfolia CT přístrojů i přístrojem, který daný požadavek splňuje, pak žalobce toto shledává irelevantní, jelikož se jedná o přístroj zcela jiné kategorie (cenové i technické) než zadavatel soutěží. K tomu dodává, že má–li zadavatel na mysli přístroj Philips Ingenuity, účast v zadávacím řízení s tímto CT přístrojem by byla možná, nicméně z důvodu nabídkové ceny zcela bezpředmětná. Žalobce rovněž zmínil, že požadavek zadavatele na sklon gantry zvýhodňuje dodavatele CT přístroje Canon Aquilion Lightning, přičemž je tak názoru, že zadavatel nesledoval stanovením daného požadavku výlučně medicínský účel. Žalobce konstatoval, že zadavatel stanovením daného požadavku znemožnil, aby v daném případě proběhla efektivní hospodářská soutěž, a bylo zajištěno odpovídající konkurenční prostředí. Žádnou z těchto námitek žalovaný ani předseda Úřadu neshledali důvodnými.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

4. Žalobce ve včas podané žalobě navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu a aby soud žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení.

5. Dle žalobce je napadené rozhodnutí předsedy žalovaného nezákonné, jelikož žalovaný nesprávně posoudil technickou podmínku předmětné zakázky spočívající ve sklonu gantry CT přístroje min. +30°/–30° tak, že je v souladu se zákonem, přičemž se předseda Úřadu s tímto nesprávným hodnocením ztotožnil. Dále dle žalobce žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci bez důvodných pochybností.

6. Žalobce v žalobě namítl, že technická podmínka předmětné zakázky spočívající v požadavku na sklon gantry min. +30°/–30° odporuje § 6 odst. 1 a 2 a § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, ustálené rozhodovací praxi žalovaného ohledně limitů, které je zadavatel povinen dodržovat při stanovení technických podmínek a dále i judikatuře správních soudů. Žalobce v žalobě odkazuje na rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2010, č. j. ÚOHS–S230/2009/VZ–1726/2010/520/DŘí, ze dne 6. 10. 2015, č. j. ÚOHS–S0501/2015/VZ–32008/2015/543/JWe, a ze dne 24. 11. 2015, č. j. ÚOHS–S674/2015/VZ–40901/2015/542/ODv. Dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008–152, publikovaný pod č. 1771/2009 Sb. NSS (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Žalobce dodal, že žalovaný i předseda Úřadu ve svých rozhodnutí na výše uvedenou rozhodovací praxi žalovaného i soudů odkazují, dovozují však, dle názoru žalobce nesprávně, že v daném případě byly technické podmínky zadavatelem řádně a objektivně zdůvodněny a nejsou nepřiměřené ani diskriminační.

7. Žalobce dodal, že zadavatel v původním (zrušeném) zadávacím řízení stanovil jako technickou podmínku sklon gantry min. +20°/–20°. Tento požadavek měl oporu v předchozím zadavatelem provedeném průzkumu trhu, v rámci kterého byla žalobcem zadavateli předložena nabídka a dokumentace pro přístroj žalobce Philips Incisive CT disponující rozsahem sklonu gantry +30°/–24°. Žalobce tak začal připravovat svou nabídku do původního zadávacího řízení, kdy chtěl nabídnout přístroj Philips Incisive CT, který zcela vyhovoval požadovaným parametrům. V průběhu přípravy nabídky však žalobce zjistil, že původní zadávací řízení bylo zrušeno a zadavatel zahájil zadávací řízení, kdy jediným relevantním rozdílem v zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku byla právě změna technické podmínky – sklonu gantry a navýšení tohoto parametru na +30/–30°. Poté, co žalobce zjistil změnu technické podmínky – navýšení požadavku na minimální sklon gantry, požádal žalobce o vysvětlení, zda připouští dodání přístroje s rozsahem sklonu gantry +30°/–24°, přičemž požadovaných –30° lze dosáhnout použitím podložky hlavy. Stanovisko zadavatele bylo však negativní. Zpřísnění technické podmínky v daném případě vedlo k tomu, že se snížil počet dodavatelů schopných konkurenceschopně podat do zadávacího řízení nabídku (nabídku podali nakonec pouze dva dodavatelé). Ostatní možní dodavatelé byli s ohledem na zpřísněnou technickou podmínku schopni nabídnout pouze přístroje vyšší kategorie, jejichž technické parametry „zbytečně“ převyšovaly technické podmínky zadavatele. Tyto přístroje vyšší kategorie neměly šanci v zadávacím řízení uspět s ohledem na to, že jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena a vyšší technické parametry tedy nebyly v zadávacím řízení nijak hodnoceny. Tímto postupem došlo k znevýhodnění těchto dodavatelů, kteří byli kvůli jediné technické podmínce (požadovanému minimálnímu sklonu gantry) schopni nabídnout pouze přístroje vyšší technické, a tedy i cenové, kategorie.

8. Žalobce dále namítá, že zpřísnění technických podmínek předmětné zakázky zadavatel v zadávacím řízení, ani v řízení před žalovaným, objektivně nezdůvodnil. Zadavatel dle žalobce nezdůvodnil, proč požaduje sklon gantry právě min. –30°, ani nedoložil, proč je pro naplnění předmětu a účelu zakázky klíčových právě oněch –30° sklonu gantry, když v důsledku tohoto požadavku dochází ke snížení počtu dodavatelů schopných se konkurenceschopně účastnit zadávacího řízení a v důsledku toho ke znevýhodnění určitých dodavatelů. Tvrzení o klinickém významu a důležitosti náklonu gantry pro snížení radiační zátěže pacienta je zcela vágní a nepředstavuje dostatečné zdůvodnění, pouze konstatuje obecné. Zároveň nelze odhlédnout od faktu, že pokud by sklon a jeho rozsah byl natolik významný, jak se snaží tvrdit zadavatel, jen stěží by přední zdravotnická zařízení používala CT systémy, které náklon gantry vůbec neumožňují. Zároveň je třeba podotknout, že maximální náklon gantry do záporného úhlu je z praktického hlediska velmi problematický, neboť podstatně ztěžuje provedení intervenčního zákroku tím, že se horní hrana gantry vychyluje do oblasti, kde stojí lékař, který zákrok provádí. Zadavatelem tvrzený „komfortnější přístup“ při intervenčních výkonech je ve světle vyjádření Vysokého učení technického v Brně minimálně sporný a dle názoru žalobce spíše teoretický. Ze samotného faktu, že se jednotlivé instituce poskytující svá odborná vyjádření v rámci řízení před žalovaným nedokázaly shodnout na tom, zda je rozsah náklonu gantry zvýšený o –6° výhodou, lze mít důvodné pochybnosti o objektivní potřebě této funkcionality. Zároveň žalobce považuje za nezbytné zdůraznit, že aspekty jako např. lepší skenování mozku bez ozáření oční čočky, či omezení výskytu metalických artefaktů, se týkají pouze kladného náklonu gantry, tedy +30°, pro záporný náklon proto nejsou relevantní.

9. Dle žalobce objektivní odůvodnění předmětného technického požadavku přitom nevyplynulo ani ze zjišťování skutkového stavu žalovaného v řízení o návrhu, v rámci něhož poskytly svá odborná vyjádření jednotlivé odborné instituce. To bylo dle názoru žalobce způsobeno zejména formulací otázek, které žalovaný těmto subjektům kladl, a které nedostatečně rozlišovaly mezi sklonem kladným a záporným. Odborné instituce se tak často vyjadřovaly k náklonu obecně, tj. bez rozlišení, zda se jedná o sklon záporný či kladný, což je však pro posuzovaný případ zcela zásadní.

10. Žalobce poukazuje na rozhodnutí žalovaného (konkrétně na bod 113), kde žalovaný konstatuje, že „nelze zcela jednoznačně odpovědět na otázku, zda výsledky vyšetření/skenování CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/–30° jsou kvalitnější než s CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/–24°, nicméně stejně tak nelze ani s určitostí konstatovat, že by tomu tak nebylo.“ Toto konstatování ukazuje na to, že výsledkem šetření je neexistence objektivní odůvodnitelnosti předmětné technické podmínky. Objektivní odůvodněnost je však požadavkem, který zákon na technické podmínky klade. Žalobce rozporuje závěr žalovaného, že z odborných vyjádření vyplývá, že minimálně v případě pacientů intubovaných nebo s omezenou hybností, kdy může být použití podložky hlavy problematické, je vyšší záporný sklon gantry (–30°) výhodou. Za situace, kdy ani odborné instituce nejsou jednotné v tom, zda je vůbec maximální záporný sklon gantry (–30°) v praxi použitelný, nelze tento jednoznačný závěr z odborných vyjádření učinit. Navíc v této souvislosti žalovaný patrně nezvážil možnost, že i když dojde k požadovanému naklonění gantry, zákrok v tomto maximálním náklonu nebude možné provést či bude možné jej provést za podstatných komplikací, protože lékař nebude mít dostatečný přístup k pacientovi v důsledku vychýlení přístroje do místa, kde má lékař při zákroku stát. Tato skutečnost může ve výsledku negativně ovlivnit průběh zákroku a tím i zdraví pacienta.

11. Žalobce upozorňuje na skutečnost, že v rámci řízení před žalovaným doložil hned tři odborná vyjádření zpochybňující potřebu sklonu gantry do náklonu –30°, a to konkrétně (i) odborné stanovisko Bc. F. R. z Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. ze dne 14. 2. 2020, (ii) odborné stanovisko prim. MUDr. L. L. z Nemocnice Kyjov ze dne 14. 2. 2020 a (iii) vyjádření Ing. K. D. ze dne 5. 3. 2020.

12. Žalobce shrnul, že v návaznosti na absenci objektivního, řádného zdůvodnění předmětného technického požadavku, má za to, že takto nastavený požadavek je nepřiměřený, tj. v rozporu s § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. Bezdůvodně, tedy i neoprávněně znevýhodňuje některé dodavatele, a je tudíž diskriminační povahy v rozporu s § 6 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. A dále bezdůvodně zaručuje určitým dodavatelům konkurenční výhodu, a tím vytváří nedůvodné překážky hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.

13. Žalobce také poukazuje na to, že technické podmínky předmětné zakázky (na rozdíl od technických podmínek původního zadávacího řízení) věrně kopírují parametry jediného CT přístroje, a to Canon Aquilion Lightning, jehož výrobce je v České republice zastoupen např. společností AURA Medical s.r.o., který ve výkonově omezené verzi jen těsně splňuje požadavky zadavatele. Dílčí závěr, který učinil žalovaný v bodě 104 svého rozhodnutí v tom smyslu, že „zadavatelem stanovené technické parametry poptávaného CT přístroje nesměřují k jedinému CT přístroji“, který zdůvodňuje tím, že na trhu jsou nabízeny i jiné CT systémy, které kumulativně splňují veškeré technické podmínky zadavatele, dle žalobce neobstojí. Technické požadavky zadavatel stanovil jako minimální, resp. maximální, tudíž na trhu samozřejmě takové CT přístroje nabízeny jsou, nicméně jsou v daném případě nekonkurenceschopné, protože se jedná o přístroje vyšší technické a tím i cenové kategorie. Skutečnost, že podmínky veřejné zakázky směřují k jediné nabídce, je tedy třeba vykládat v kontextu toho, že jediným hodnotícím kritériem byla zadavatelem stanovena nejnižší nabídková cena a dále v komplexu všech technických podmínek veřejné zakázky, které indikují, v jaké kategorii zadavatel CT systém poptává. V daném případě všechna technická kritéria veřejné zakázky odpovídají přístroji určité technické a cenové kategorie, až na jedno jediné (požadavek na minimální sklon gantry), které obecně odpovídá přístrojům vyšší technické, a tedy i cenové kategorie, a to až na jeden jediný konkrétní přístroj, který toto technické kritériu splňuje i v nižší technické, a tudíž i cenové, kategorii.

14. Podle názoru žalobce žalovaný v rámci řízení o návrhu rezignoval na zjištění materiální pravdy a přiklonil se k ryzímu formalismu, když nastavení technických podmínek zadávacího řízení neposoudil i v kontextu celého případu, tj. zejména v souvislosti s tím, že zadávací řízení bezprostředně následovalo po zrušení původního zadávacího řízení, přičemž jedinou relevantní odchylkou mezi podmínkami původního zadávacího řízení a zadávacího řízení bylo právě zpřísnění sporného technického požadavku, který zadavatel nebyl schopen relevantně odůvodnit, a v důsledku kterého podmínky předmětné zakázky směřovaly k jedinému CT systému.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

15. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobní body se prakticky shodují s argumentací rozkladu, proto nadále trvá na svých závěrech učiněných jak v napadeném rozhodnutí, tak v prvostupňovém rozhodnutí a v podrobnostech na ně odkazuje. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobní argumentace povětšinou směřuje jen proti rozhodnutí prvního stupně a zcela tak opomíjí argumentaci napadeného rozhodnutí.

16. Žalovaný odmítá, že by rezignoval na zjištění materiální pravdy a přiklonil se k ryzímu formalismu, neboť v napadeném rozhodnutí shledal, že zadavatel nebyl v zadávacím řízení na veřejnou zakázku povinen reflektovat podmínky původního zadávacího řízení na takřka totožný předmět plnění, ačkoli toto zadávací řízení zrušil o několik dní dříve. Žalovaný v rozhodnutí poukazoval na to, že de facto nelze v daném případě vůbec hovořit o změně, neboť zadávací řízení na předmětnou zakázku na původní zadávací řízení žádným způsobem, který by zákon reguloval, nenavazuje, a že navzdory takřka totožnému předmětu plnění jediného zadavatele se jedná o dvě zcela samostatná zadávací řízení se samostatnými podmínkami.

17. Žalovaný dále uvedl, že se nemůže přiklonit k tvrzení žalobce, že medicínského účelu lze dosáhnout i s nižším parametrem, neboť žalovaný nemůže natolik ingerovat do autonomního postavení zadavatele a direktivně mu stanovovat, jaké parametry ještě musí akceptovat, kde tedy má být ona hranice hodnot, které ještě musí připustit. Žalovaný je pouze oprávněn na základě provedených zjištění posuzovat, zda konkrétní parametry nastavené zadavatelem jsou tímto dostatečně a přesvědčivě odůvodněné, že u nich není důvodná pochybnost, že byly nastaveny nestandardně či přemrštěně. Pokud je odůvodnění ve výše naznačeném smyslu dostatečné, pak skutečnost, že žalobce vytýčeného parametru nedosahuje, nemůže být zadavateli kladeno k tíži. Vždy totiž může existovat nějaký dodavatel, který se zadavatelem nastavenými parametry může cítit diskriminovaný, jelikož na jejich hodnoty prostě nedosáhne, což však samo o sobě ještě nepostačuje k posouzení takového postupu zadavatele jako nezákonného. Žalovaný dodává, že na zadavatele nelze klást příliš přísné požadavky na odůvodnění, proč konkrétní technickou vlastnost poptávaného plnění vyžaduje. To je význačné zvlášť v případech, kdy se ani odborníci v dotčené oblasti nejsou schopni shodnout, jaká míra určité vlastnosti (např. právě možnost naklonění gantry) vyhovuje nejlépe určitému cíli, ale na druhou stranu se nikoliv ojediněle vyskytují názory, že uplatnění této vlastnosti přínosné je.

18. Pokud žalobce tvrdí, že požadavky na CT přístroj stanovil zadavatel na míru výrobku určitému dodavateli, neboť se parametry většinově shodují, nepřinesl žalobce zároveň jakékoliv konkrétní důkazy, které by svědčily o nezákonné dohodě mezi jednotlivými subjekty či zlém úmyslu zadavatele. Skutečnost, že minimální požadavky na předmět plnění odpovídají specifikaci přístroje určitého výrobce není sama o sobě důvodem ke shledání nepřípustnosti takto nastavených parametrů.

19. Žalobce dále výslovně uvádí, že netvrdí, že by on sám či ostatní dodavatelé nedisponovali ve svém portfoliu přístroji, které požadavek na sklon gantry +30°/–30° splňují. Žalobce namísto toho zcela konkrétně uvádí, že se jedná o nemožnost podání konkurenceschopné nabídky, proti které se ohrazuje. Cíleně tak brojí proti kombinaci určitého specifického požadavku a hodnotícího kritéria postaveného ryze na nejnižší nabídkové ceně. Hodnotící kritérium, v případě, že je stanoveno v souladu se zákonem, je zadavatel oprávněn stanovit zcela nezávisle, přičemž ani žádný z dodavatelů, ani žalovaný nemá právo mu radit či přímo diktovat, jaké hodnotící kritérium či jakou kombinaci různých kritérií má zvolit. Zadavatelem v tomto případě zvolené hodnotící hledisko nejnižší nabídkové ceny je základní zákonem předpokládaný parametr posouzení výhodnosti nabídky, a prokazatelně tedy dikci zákona nijak neporušuje. Zároveň výběr tohoto kritéria poukazuje na skutečnost, že zadavateli záleží na udržení nízké pořizovací ceny a nemá v úmyslu zvlášť přihlížet například k nadstandardním vlastnostem poptávaného přístroje.

20. Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Žalobce ve své replice setrval na žalobní argumentaci a zdůrazňuje, že i z vyjádření žalovaného, že „nelze klást příliš přísné požadavky na odůvodnění, proč tu kterou technickou vlastnost poptávaného plnění vyžaduje“ vyplývá, že sám žalovaný má za to, že zadavatelovo odůvodnění takové „příliš přísné požadavky“ nenaplňuje, což potvrzuje žalobcovo konstatování, že odůvodnění předmětné technické podmínky ze strany zadavatele je obecného, vágního charakteru.

IV. Posouzení věci soudem

22. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí předsedy Úřadu, jakož i předcházející rozhodnutí žalovaného včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a shledal, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Soud o věci rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

23. Žalobní námitky v podstatě kopírují námitky odvolací, o kterých bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, a žalobce téměř nereaguje na argumentaci obsaženou v napadeném rozhodnutí. Jelikož se krajský soud ztotožnil se závěry učiněnými předsedou žalovaného v napadeném rozhodnutí a napadené rozhodnutí má za důkladné, proto v podrobnostech na obsah napadeného rozhodnutí odkazuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005–130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS).

24. Žalobce v prvé řadě v žalobě namítá, že technické podmínky předmětné zakázky nejsou v souladu s § 6 odst. 1 a 2 a § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména tedy, že není dodržena zásada transparentnosti a zákazu diskriminace.

25. Podle § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek platí, že „[z]adavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.“ 26. Zásada transparentnosti není naplněna v případech, kdy je možné v postupu zadavatele shledat takové prvky, které činí zadávací řízení nekontrolovatelným, nebo hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, anebo které by způsobovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010/159, publikovaný pod č. 2189/2011 Sb. NSS, bod 43). Zadavatelé by v souladu se zásadou transparentnosti měli vést dokumentaci o zadávacím řízení tak, aby byly jednotlivé kroky zpětně přezkoumatelné. Současně by zadávací podmínky měly být stanoveny jasně, přesně a jednoznačným způsobem tak, aby byli všichni přiměřeně informováni a při vynaložení běžné péče rozuměli jejich významu a interpretovali jej shodně se zadavatelem.

27. V nyní posuzované věci žalobce spatřuje porušení zásady transparentnosti v postupu zadavatele veřejné zakázky, který změnil technické podmínky pro předmětnou zakázku oproti původnímu zadávacímu řízení na v podstatě shodné plnění.

28. K této námitce soud ve shodě s předsedou Úřadu uvádí, že zadavatel není žádným způsobem vázán svou přechozí činností, v konkrétním případě tedy technickými podmínkami původní veřejné zakázky, kterou zrušil. V nyní posuzovaném případě došlo ke zrušení původního zadávacího řízení v souladu s § 51 odst. 2 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek. Nově zahájené zadávací řízení tudíž nelze považovat za pokračování původního řízení, byť bylo zahájeno za stejným účelem – pořízení CT přístroje. Technické požadavky nyní posuzované zakázky tedy nejsou změnou původní zadávací dokumentace a nelze na ně tak ani pohlížet. Zadavatel proto neměl povinnost zdůvodňovat odlišné znění technických podmínek, což však později přesto učinil (viz bod II.2. rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky).

29. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že zadavatel neporušil zásadu transparentnosti, když v nově zahájeném zadávacím řízení uvedl jiné technické podmínky oproti původnímu, řádně zrušenému řízení.

30. Žalobce dále namítl, že technické podmínky předmětné veřejné zakázky nebyly řádně zdůvodněny.

31. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, č. j. 6 As 295/2020–143, publikovaného pod č. 4327/2022 Sb. NSS, vyplývá, že v případě zcela jednoduché zadávací podmínky (běžné, snadno splnitelné pro všechny dodavatele a výrazněji nezvyšující cenu plnění pro některé z nich) postačuje ze strany zadavatele jednoduché zdůvodnění její potřebnosti. V ostatních případech je třeba posuzovat možné alternativy zadávací podmínky, včetně toho, zda by některá z nich hospodářskou soutěž omezovala méně, či dokonce vůbec (v podrobnostech bod 40 citovaného rozsudku).

32. Zadavatel jako zdůvodnění sporné podmínky (sklonu gantry) uvedl: „Co největší náklon gantry v obou směrech je z klinického pohledu velmi důležitou funkcí a stejně tak je důležitý z pohledu snížení radiační zátěže pacienta. Maximální náklon gantry umožní například lepší skenování mozku bez ozáření oční čočky. Stejně tak při skenování v oblastech s kovovými implantáty (např zuby, implantáty v oblasti krční páteře atd.) se lze při maximálním náklonu gantry v obou směrech vyhnout těmto oblastem a tím snížit dávku a omezit výskyt metalických artefaktů. Dále v kombinaci s co největším otvorem gantry umožní maximální náklon gantry snazší a komfortnější přístup při případných intervenčních výkonech (PRT, biopsie). Pokud je zpochybňován klinický přínos maximálního sklonu gantry či jeho důležitost pro radiační ochranu, pak je třeba připomenout, že nejmodernější CT přístroje v požadované kategorii od výrobců Siemens, GE, Canon, United Imaging a dalších, bez problémů tento požadavek splňují a disponující náklonem gantry minimálně 30° v obou směrech jako standardní parametr. Zadavatel stanovil podmínky technické specifikace pro zadávací řízení po důkladné konzultaci s lékaři na radiodiagnostickém oddělení tak, aby CT přístroj, který bude sloužit nemocnici a lékařům minimálně 8 let, splňoval klinické potřeby nemocnice v maximální míře“ (rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 25. 1. 2020).

33. Soud má stejně jako žalovaný takové zdůvodnění za dostatečné. Jde o běžné zadávací podmínky, pro které postačuje jednoduché zdůvodnění. Vzhledem ke zjištěnému množství zařízení, které spornou podmínku splňují (resp. kumulativně splňují všechny stanovené technické podmínky, viz bod 101. rozhodnutí žalovaného) nejde o nijak neobvyklou podmínku. Skutečnost, že zadavatelem poptávané technické podmínky splňuje pouze dražší zařízení žalobce nesouvisí pouze s podmínkou sklonu gantry, nýbrž s dalšími vlastnostmi zařízení, které daleko převyšují poptávané technické podmínky. Nelze tak říct, že by nějaká ze zadavatelem nastavených technických podmínek výrazně zvyšovala cenu plnění. Je nabíledni, že zadavatel požaduje za co nejnižší cenu to pro něj nejlepší plnění, a jde tedy jen o cenovou politiku výrobců zařízení jaká technická vybavení do konkrétní cenové kategorie zařadí.

34. Dále žalobce namítl, že zadávací podmínky, respektive podmínka týkající se sklonu gantry CT zařízení je diskriminační a z medicínského hlediska nedůvodná.

35. Podle § 6 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek „[v]e vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.“ 36. A § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek praví, že „[z]adávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.“ 37. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá, že se zadavatel musí zdržet stanovení takových zadávacích podmínek, které by omezily hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním (konkurenční výhoda) nebo znevýhodněním (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů, přičemž důvodnost stanovení konkrétní zadávací podmínky se musí opírat o legitimní potřebu zadavatele. Ovšem stanovení dílčích podmínek ponechává zákon na zadavateli (při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, případně dalších výslovných omezení zákona), neboť je to zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o tom, jaké plnění potřebuje.

38. Žalobce má za to, že se zadavatel dopustil diskriminace tím, že zpřísnil technickou podmínku na sklon gantry, což dle žalobce vedlo k tomu, že se snížil počet dodavatelů schopných konkurenceschopně podat nabídku. Do zadávacího řízení podali nabídku nakonec pouze dva dodavatelé, jelikož ostatní byli s ohledem na zpřísněnou technickou podmínku schopni nabídnout pouze přístroje vyšší kategorie, jejichž technické parametry „zbytečně“ převyšovaly technické podmínky zadavatele. Tyto přístroje vyšší kategorie však neměly šanci v zadávacím řízení uspět s ohledem na to, že jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena, a vyšší technické parametry tedy nebyly v zadávacím řízení nijak hodnoceny. Tímto postupem došlo dle žalobce k znevýhodnění těchto dodavatelů, kteří byli kvůli jediné technické podmínce schopni nabídnout pouze přístroje vyšší technické, a tedy i cenové, kategorie.

39. Jak už bylo uvedeno výše, podmínka na sklon gantry není nijak neobvyklou podmínkou, a kumulativně splňuje všechny technické podmínky předmětné zakázky několik výrobců. I žalobce sám disponuje zařízením, které splňuje všechny technické podmínky. K tomu soud odkazuje na bod 115. až 117. rozhodnutí žalovaného a bod 33. a 40. napadeného rozhodnutí. Podmínky stanovené zadavatelem tedy soud neshledal jako diskriminační. Soud zdůrazňuje, že i žalobce se výběrové řízení zúčastnil, jeho účast na soutěži tedy omezena nebyla.

40. K argumentu žalobce, že je tato sporná podmínka (sklon gantry) z medicínského hlediska neodůvodněná, soud plně odkazuje na bod 31. až 33. napadeného rozhodnutí, kde se předseda žalovaného tuto námitku podrobně vypořádal. Soud dodává, že i skutečnost, že se jednotlivé odborné instituce neshodnou na přínosu či potřebnosti náklonu gantry CT přístroje v rozsahu ±30° spíše vypovídá o tom, že jde o legitimní a racionální požadavek zadavatele, než o opaku. Zadavatel odkázal na odborná vyjádření, z nichž vyvodil potřebnost dané technické podmínky, naopak žalobce ve správním řízení nedokázal, že by šlo o iracionální požadavek zadavatele.

41. Soud konečně nesouhlasí ani s námitkou žalobce, že by žalovaný rezignoval na zjištění materiální pravdy. Naopak žalovaný vyvinul poměrně značnou snahu na zjištění opodstatněnosti technických podmínek předmětné zakázky, neboť si vyžádal odborná vyjádření šesti institucí – nemocnic a vysokých škol (viz bod 108. až 115. rozhodnutí žalovaného). Předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí zhodnotil technické podmínky předmětné zakázky v kontextu celého případu (včetně jediné hodnoticí podmínky – pořizovací ceny; viz bod 40. napadeného rozhodnutí).

42. K věci krajský soud v kontextu konkrétních okolností posuzovaného případu dodává, že z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že sporovaný požadavek zadavatel nebyl zjevně nepřiměřený. Právě taková zjevná nepřiměřenost by mohla svědčit o skryté diskriminaci v rámci zadávacího řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008–152). Právě těmto obecným východiskům se žalovaný podrobně věnoval zejména v bodě 94. svého rozhodnutí. V konkrétní rovině se této otázky obě správní rozhodnutí taktéž dotkla (např. bod 101. násl. rozhodnutí žalovaného). Přitom žalobce odkazem na (dílčí) neshody mezi vyjádřeními jednotlivých dotčených institucí jinak neprokázal, že by v případě požadovaného sklonu gantry šlo o zjevně nepřiměřený požadavek (srov. bod 40 tohoto rozsudku a detailně bod 101. a násl. rozhodnutí žalovaného a bod 27. a násl. rozhodnutí předsedy Úřadu).

V. Závěr a náklady řízení

43. Na základě výše uvedeného soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce IV. Posouzení věci soudem V. Závěr a náklady řízení