29 C 111/2016 - 1544

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují pohledávky z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně společností [právnická osoba], IČO: [tel. číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka].

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují pohledávky z vkladů na bankovních účtech č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených na jméno žalovaného společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka] a pohledávky z kladného úroku na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na výplatu peněžních prostředků ve výši [částka].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši [částka], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na vypořádání -) majetkových účasti žalovaného ve společnostech [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], respektive hodnoty či za trvání manželství zvýšené hodnoty těchto účastí ve výši [částka]; -) pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalovaného č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], vedených u [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa]; -) dluhu žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení a náhradou nákladů soudního řízení společnosti [právnická osoba], jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 20. 11. 2015, sp. zn. [spisová značka]; -) dluhu žalobkyně vůči věřiteli [údaje o věřiteli], bytem [adresa], v celkové výši [částka].

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [údaje o zástupci].

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také SJM), když manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobou se žalobkyně konkrétně domáhala toho, aby do vypořádání společného jmění účastníků byly zahrnuty následující položky: a) majetkové účasti žalovaného ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], respektive hodnota či za trvání manželství zvýšená hodnota těchto účastí kapitalizovaná žalobkyní částkou ve výši [částka], b) pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalovaného č. [bankovní účet], č. [bankovní účet], č. [bankovní účet], č. [bankovní účet] vedených u [právnická osoba] a [právnická osoba], c) dluh žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. od [datum] do zaplacení a s náhradou nákladů soudního řízení společnosti [právnická osoba], který vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], d) dluh žalobkyně vůči [údaje o věřiteli] [příjmení] ve výši [částka] z titulu půjček a zápůjček poskytnutých žalobkyni za trvání manželství s žalovaným. Celkem se tak žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádacího podílu částky ve výši [částka] s úrokem ve výši 8,05% p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále jednu polovinu zůstatku na výše uvedených bankovních účtech žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum], když uvedl, že nároky žalobkyně uplatněné v žalobě neuznává a s jejím návrhem na vypořádání zaniklého společného jmění manželů nesouhlasí. Uvedl předně, že akcie vydané společností [právnická osoba] a [právnická osoba] do společného jmění účastníků nikdy nenáležely. Co se týče pohledávky za bankovními ústavy z titulu vedení běžných a spořících účtů, tak označené bankovní účty jsou na jméno žalovaného u příslušných bankovních ústavů skutečně vedeny a prostředky na některých z těchto účtů byly součástí společného jmění účastníků, to však dle vyjádření žalovaného zdaleka neplatí pro všechny z uvedených účtů. K dluhům žalobkyně vůči věřiteli [údaje o věřiteli] žalovaný uvedl, že si není vědom existence těchto půjček a jejich zahrnutí do vypořádání společného jmění účastníků důrazně odmítá. Žalovaný k přijetí půjček nikdy neudělil souhlas, přičemž dle žalovaného celkový rozsah půjček zcela zjevně přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků.

3. V následném doplňujícím vyjádření k žalobě ze dne [datum] předložil žalovaný vlastní návrh vypořádání položek náležících do zaniklého společného jmění účastníků a jejich vypořádání, a to pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalovaného č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených u [právnická osoba] v celkové výši [částka]; pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalobkyně, mj. na účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]; náhradu za prostředky vynaložené ze společného jmění účastníků na nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, tj. náhradu za splátky úvěru na výstavbu rodinného domu a za zhodnocení nemovitosti žalobkyně prostřednictvím rekonstrukce hrazené z prostředků ve společném jmění účastníků. Do společného jmění účastníků dále dle žalovaného náležela původně ke dni jeho zániku také majetková účast ve společnosti [právnická osoba], která ke dni podání vyjádření již byla vypořádána tak, že žalovaný svůj podíl ve společnosti [právnická osoba] úplatně převedl, přičemž polovina kupní ceny byla poukázána žalobkyni. Dále pak žalovaný do vypořádání zahrnul majetkové hodnoty související s [anonymizováno] praxí žalobkyně, kdy žalobkyně po dobu trvání manželství vykonávala a stále vykonává [anonymizováno] praxi, proto by tyto hodnoty měly být dle žalovaného rovněž předmětem vypořádání společného jmění účastníků. Žalovaný taktéž doplnil, že během trvání manželství zásadní měrou finančně přispíval na chod domácnosti a živobytí rodiny. Žalovaný působil v orgánech několika obchodních společností a aktivně se podílel na činnosti obchodních společností, v nichž byl společníkem. Rozsáhlé příjmy žalovaného se stávaly součástí společného jmění účastníků a představovaly značný přísun prostředků do společného jmění. V souvislosti s výše uvedeným žalovaný uvedl, že nepoměr mezi zásluhami účastníků o hmotné zabezpečení rodiny nebyl jakkoli kompenzován vyšší měrou péče o rodinu, děti či společnou domácnost ze strany žalobkyně a soud by k tomuto měl přihlédnout. Žalovaný se měl také dle svého tvrzení věnovat výchově dětí.

4. Žalobkyně se ke stanovisku žalovaného vyjádřila písemně podáním ze dne [datum] tak, že nesouhlasí s návrhem žalovaného na vypořádání zaniklého společného jmění, a to ani co do majetkové podstaty takového vypořádání, ani co do možné modifikace poměru účastníků, kdy by měl žalovanému přináležet větší podíl na majetku. Žalobkyně učinila nesporným, že na základě dohody účastníků řízení ze dne [datum] došlo k vyloučení nemovitých věcí nacházejících se v k. ú. [obec], ze SJM, jak uvádí ve svém vyjádření ze dne [datum] žalovaný. Pokud se jedná o majetkové účasti žalovaného ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba], pak žalobkyně uvádí, že jejich zvýšená hodnota vztažena ke vzniku SJM by měla být předmětem vypořádání. Žalobkyně má dále za to, že závazek vůči společnosti [právnická osoba], jak byl uvedené společnosti přiznán rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, je závazkem spadajícím do společného jmění, když jde o závazek vzniklý za trvání manželství. Námitka žalovaného o tom, že by žalobkyně měla prokazovat účel takových plateb, není dle názoru žalobkyně namístě. Žalobkyně připustila, že za trvání manželství podnikala a nadále podniká, a tuto skutečnost učinila nespornou. Nicméně z této činnosti ji dle jejího tvrzení nevznikly žádné hodnoty, které by měly být předmětem vypořádání společného jmění. Pokud žalovaný ve svém vyjádření tvrdí, že peněžní prostředky na účtu č. [bankovní účet] jsou jeho výlučnými prostředky, když tyto získal prodejem akcií společnosti [právnická osoba], pak žalobkyně je opačného názoru, když má za to, že se nejedná o případ nabytí věcí z osobního majetku žalovaného a peněžní prostředky na uvedeném účtu jsou součástí společného jmění, které je potřeba vypořádat. Žalobkyně souhlasila s tím, že k pořízení nemovitých věcí, které se smlouvou o zúžení společného jmění staly výlučným majetkem žalobkyně, byly použity peněžní prostředky ve společném jmění (hypoteční úvěr). Jejich celková výše však podle ní nemůže představovat částku [částka] jako celkový součet splaceného úvěru, ale toliko částku, která byla zaplacena poté, kdy se žalobkyně stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, tj. po [datum]. Žalobkyně dále rozporovala skutečnost, že by z prostředků ve společném jmění došlo k úhradě rekonstrukce domu v jejím vlastnictví. Závěry žalovaného o tom, že se výhradně on podílel na zajištění chodu domácnosti a o tom, že by mu měla přináležet větší podíl na vypořádání, nejsou dle žalobkyně správné, byla to žalobkyně, která se starala o společnou domácnost a o výchovu dětí. Také dle žalobkyně není pravdou, že by si veškeré své příjmy z podnikání ponechávala pro svou osobní potřebu.

5. Dne [datum] podal žalovaný doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů v tom směru, že trvá na svém návrhu v jeho předchozím vyjádření, se zohledněním úpravy částky vynaložené ze společného jmění účastníků na rodinný dům. Do společného jmění manželů tedy podle něj náleží příjmy z kapitálového majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, tedy dividendy vyplácené společnostmi, a naopak případný nárůst ceny akcií, tedy zvýšení hodnoty majetkové účasti žalovaného ve společnostech, je pro společné jmění manželů zcela bezvýznamné. [právnická osoba] vznikla před uzavřením manželství účastníků a náležela tak vždy do výlučného vlastnictví žalovaného. [právnická osoba] vznikla rozdělením odštěpením od společnosti [právnická osoba], tedy z výlučného majetku žalovaného, a proto taktéž náleží do výlučného vlastnictví žalovaného. Do žádné z těchto společností nebyly učiněny jakékoli investice ze společného jmění účastníků, proto případné zvýšení hodnoty majetkové účasti žalovaného ve společnostech není pro vypořádání zaniklého společného jmění účastníků relevantní. Dividendy se pravidelně stávaly součástí společného jmění účastníků a na jakékoli další vypořádání spojené s majetkovou účastí žalovaného ve společnostech však žalobkyně dle vyjádření žalovaného nárok nemá. Ohledně společnosti [právnická osoba] žalovaný shrnuje, že majetková účast ve společnosti [právnická osoba] zanikla ke dni [datum] úplatným převodem podílu představujícího [anonymizováno] podíl na základním kapitálu společnosti [právnická osoba] a kupní cena obdržená za tento podíl byla mezi účastníky vypořádána rovným dílem. Uvedené skutečnosti žalobkyně nakonec označila při ústním jednání dne [datum] za nesporné. Tvrzení, že dluh žalobkyně vzniklý vůči společnosti [právnická osoba] spadá do zaniklého společného jmění účastníků, žalobkyně opírá o argument, že dluh vznikl za trvání manželství. Jak žalovaný uvedl, dluh vznikl v souvislosti s úhradou předraženého hotelového ubytování, nadbytečného množství pohonných hmot, případně jízdného, a výdajů souvisejících s nákupem movitých věcí. Uvedené výdaje tak nikterak nesouvisely s obstaráváním potřeb rodiny či zařizováním rodinných záležitostí. Nadto žalovaný, jako manžel žalobkyně, nedal ke vzniku takového dluhu souhlas. Dle žalovaného tak dluh vůči společnosti [právnická osoba] do zaniklého společného jmění nenáleží. Co se týče dluhu vůči panu [údaje o věřiteli] [příjmení], [role v řízení] [role v řízení], žalovaný zdůrazňuje, že o takovém dluhu až do seznámení se s žalobou nevěděl a tvrzení o existenci tohoto dluhu považuje za vykonstruovaná. V případě dluhu dosahujícího téměř milionové částky, k jehož vzniku nedal souhlas, musí jít dle žalovaného zjevně o dluh, jehož výše přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků. Žalovaný odmítá, že by tyto údajné dluhy mohly souviset s obstaráváním jakýkoliv potřeb rodiny. Předmětný dluh, pokud existuje, dle žalovaného zjevně nenáležel do zaniklého společného jmění účastníků. Tvrzení žalobkyně, že z její podnikatelské činnosti nevznikaly žádné hodnoty, které by měly být předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů, žalovaný považuje za nepravdivé, když účelem podnikatelské činnosti je zpravidla dosahování zisku a žalobkyně nebyla dle tvrzení žalovaného ve výkonu této činnosti nijak omezena. V případě peněžních prostředků na bankovním účtu č. [bankovní účet] žalovaný uvádí, že tyto výlučně představují část kupní ceny za úplatný převod akcií společnosti [právnická osoba], tj. majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného. Dle žalovaného se tak zcela zjevně jedná o prostředky nenáležící do zaniklého společného jmění účastníků a nemohou tak být předmětem vypořádání v nadepsaném řízení. Co se týče úvěru na výstavbu rodinného domu, smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba], a oběma účastníky řízení, jako dlužníky. Takto získané prostředky dle závěru žalovaného náleží do společného jmění manželů, přičemž žalobkyně je z titulu úvěru povinna podle žalovaného nahradit do zaniklého společného jmění účastníků prostředky ve výši [částka]. Žalovaný také opravil vyčíslení prostředků, které byly na úhradu rekonstrukce vynaloženy ze společného jmění účastníků, neboť část rekonstrukce uhradil ze svého výlučného jmění. Ze společného jmění účastníků byla na rekonstrukci rodinného domu vynaložena částka ve výši [částka]. Hodnota rodinného domu v souvislosti s vynaložením prostředků ze společného jmění účastníků významně stoupla, přičemž žalovaný zastává názor, že se hodnota rodinného domu od vynaložení prostředků ze společného jmění účastníků do zániku společného jmění účastníků zvýšila nejméně o částku skutečně vynaloženou. Z tohoto důvodu také žalovaný uplatňuje náhradu v této výši.

6. Prostřednictvím doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně předložila a navrhla dílčí důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně k půjčkám od [údaje o věřiteli] doplnila, že všechny v žalobě uvedené zápůjčky byly věřitelem poskytnuty, žalobkyní již v celém rozsahu včetně sjednaného příslušenství vráceny, avšak z výlučných prostředků žalobkyně po zániku SJM. Žalobkyně dále uvedla, že je vlastníkem podniku s označením [označení podniku]. Jako takový tento závod nespadá do SJM, když tento vznikl před uzavřením manželství. Žalobkyně tvrdila, že i pokud by měl být závod vypořádáván, že tento měl ke dni vzniku SJM hodnotu kompletně nového vybavení a ke dni zániku SJM hodnotu prakticky nulovou (veškeré vybavení za hranicí životnosti).

7. Ve vyjádření žalovaného k doplnění žaloby žalobkyně, datovaném dne [datum], žalovaný setrval na svém návrhu na vypořádání společného jmění účastníků se zohledněním úpravy částky vynaložené ze společného jmění účastníků na rodinný dům a zahrnutím pohledávky žalobkyně za bankovním ústavem ve výši [částka] do vypořádaného jmění. Žalobkyní navrhovaný důkaz k ocenění hodnoty majetkových účastí žalovaného ve společnostech ke dni vzniku a ke dni zániku společného jmění účastníků znaleckým posudkem postrádá dle žalovaného jakékoli opodstatnění a jeho provedení je podle něj zcela neúčelné. K důkazním návrhům žalobkyně vztahujícím se k dluhu žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba] žalovaný uvedl, že vznik a případně zánik tohoto dluhu žalobkyně nijak nezpochybňuje, pouze odmítá tvrzení, že by tento dluh spadal do společného jmění účastníků. Žalovaný trval na tom, že předmětný dluh vůči [údaje o věřiteli], včetně jeho nově uplatněného příslušenství, do zaniklého společného jmění nikdy nenáležel a není předmětem jeho vypořádání. Žalovaný dále uplatil v souladu s předloženým přehledem transakcí na bankovním účtu [bankovní účet] ke dni [datum] zahrnutí částky [částka] do vypořádávaného společného jmění účastníků.

8. V dalším doplnění žaloby ze dne [datum] se žalobkyně vyjádřila tak, že rozporuje, že by k rekonstrukci rodinného domu ve vlastnictví žalobkyně došlo a pokud zde byly provedeny některé dílčí úpravy, pak k jejich úhradě nebylo použito prostředků ze SJM. Žalobkyně také tvrdila, že před uzavřením manželství vlastnila bytovou jednotku na adrese [adresa], kterou převedla za kupní cenu ve výši [částka] a získané peněžní prostředky poskytla žalovanému do jeho podnikání. Žalobkyně má dle svého tvrzení právo na jejich vrácení, když se jedná o investici z výlučných prostředků žalobkyně do výlučného majetku žalovaného. Žalobkyně dále navrhla, aby bylo soudem zjištěno, kdo je osobou ovládající [právnická osoba], když tvrdí, že touto osobou, příp. osobou řídící, je žalovaný, přičemž uvedený převod akcií má být dle žalobkyně pouze zastřeným jednáním za účelem skrýt skutečného vlastníka akcií. Rovněž není podle žalobkyně pravdou, že by žalobkyně intenzivně podnikala po dobu trvání SJM. Žalovaný jako podnikatel se o chod domácnosti a starost o děti nezajímal. [Anonymizováno 15 slov]. Kompletně se starala o děti a veškerý provoz domácnosti. Podle žalobkyně není pravdou, že by žalobkyně kdykoli naléhala na žalovaného, aby došlo k zúžení SJM. Měl to být žalovaný, kdo chtěl ochránit žalobkyni a sám jí navrhnul tento způsob řešení. Dle názoru žalobkyně zde nejsou žádné zákonné důvody pro disparitu vypořádání SJM.

9. Podáním ze dne [datum] se žalovaný vyjádřil k dalšímu doplnění žaloby žalobkyní tak, že považuje návrh žalobkyně na zjištění osoby ovládající nabyvatele akcií společnosti [právnická osoba] za irelevantní, když účastníky byla označena za nespornou skutečnost, že majetková účast ve společnosti [právnická osoba] náležela do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobkyně také popírá samotné provedení rozsáhlé rekonstrukce rodinného domu, včetně jejího uhrazení převážně z prostředků ve společném jmění účastníků, žalovaný je připraven prokázat opak. K tvrzení žalobkyně, že žalovanému do jeho podnikání poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný údajně nevrátil, žalovaný uvedl, že se podle ustálené judikatury při vypořádání společného jmění manželů nepřihlíží k majetku, který byl vynaložen z výlučného majetku jednoho manžela na výlučný majetek druhého manžela. Žalovaný také setrval na svém tvrzení, že k zúžení společného jmění, které bylo mezi účastníky provedeno čistě ve prospěch žalobkyně, přistoupil až po naléhání ze strany žalobkyně.

10. Následně podáním ze dne [datum] žalovaný doplnil svá skutková tvrzení týkající se rekonstrukce rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalobkyně, specifikoval průběh a rozsah rekonstrukce, taktéž způsob úhrady této rekonstrukce. Rekonstrukce byla zajišťována prostřednictvím společnosti [právnická osoba] jako generálního dodavatele, který zajišťoval subdodávky jednotlivých částí rekonstrukce. Rekonstrukce probíhala v průběhu celého roku [rok], přičemž dle sdělení [označení úřadu] ze dne [datum] se dne [datum] konala závěrečná kontrolní prohlídka, v důsledku čehož byl vydán souhlas s užíváním rodinného domu po rekonstrukci. Předmětem rekonstrukce bylo rozšíření obytného prostoru v přízemí a vybudování interiérově oddělené pracovny. V rodinném domě byly dále provedeny renovační stavební úpravy, v souvislosti s čímž proběhlo v rámci rekonstrukce množství dalších stavebních, instalatérských, klempířských a elektromontážních prací. Celková výše nákladů na rekonstrukci činila [částka]. K nákladům rekonstrukce společnost [právnická osoba] přičetla svou odměnu ve výši cca [částka], přičemž celková částka vyfakturovaná společností [právnická osoba] účastníkům byla navýšena na konečných [částka] včetně DPH. Ze společného jmění účastníků, konkrétně z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet], byla na zaplacení rekonstrukce uhrazena částka ve výši [částka] (tuto částku žalovaný později u jednání dne [datum] opravil na částku [částka]). Zbývající část ceny rekonstrukce byla uhrazena z výlučného majetku žalovaného, a proto její vypořádání není žalovaným uplatňováno v rámci nadepsaného řízení.

11. V dalším doplnění skutkových tvrzení žalovaným ze dne [datum] tento navazuje na své předchozí podání a doplil svá tvrzení a návrhy důkazů k rekonstrukci. Žalovaný zejména specifikoval, jaké konkrétní práce a kdy byly provedeny a z jakých prostředků byly tyto investice hrazeny. Uvedl, že náklady na rekonstrukci kuchyně činily [částka] včetně DPH. V rámci rekonstrukce byly dále dodány a namontovány vestavné skříně, kdy celkové náklady činily [částka] včetně DPH. Tyto náklady byly vyfakturovány přímo žalovanému a uhrazeny ze společného jmění účastníků. Celkově tak byla na zaplacení rekonstrukce uhrazena částka ve výši [částka], přičemž ze společného jmění účastníků na tuto částku byla zaplacena částka ve výši [částka]. Ze zaniklého společného jmění účastníků tak bylo financováno 77,66 % rekonstrukce a žalobkyní by tak do něj dle názoru žalovaného měla být navrácena částka odpovídající 77,66 % hodnoty, o níž v důsledku rekonstrukce vzrostla hodnota rodinného domu a souvisejících nemovitostí.

12. Žalobkyně se k doplněním tvrzení žalovaného vyjádřila podáním ze dne [datum], kde popírá, že by stavební úpravy domu byly provedeny v rozsahu, jak jsou uvedeny žalovaným, a to bez bližšího upřesnění, konkretizace. Žalobkyně tvrdila, že o takovém jednání nevěděla a nedala k tomu souhlas a namítla relativní neplatnost takového jednání. Rovněž dle žalobkyně nebyl předložen žádný důkaz o tom, že k zaplacení takových nákladů došlo z prostředků SJM. V souvislosti s tím, že žádné investice do domu žalobkyně nebyly podle ní provedeny, jednalo se o plnění neexistujícího dluhu a takový nárok na vydání bezdůvodného obohacení by měl být pojat do celkového vypořádání zaniklého SJM. Dle názoru žalobkyně je rovněž podstatné, aby byla při vypořádání vzata v úvahu skutečnost, že žalovaný užíval po dobu ode dne účinků zúžení SJM o rodinný dům (tj. od [datum]) do doby opuštění společné domácnosti žalovaným (tj. do [datum]) právě tento dům ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně navrhla započtení náhrady za nájemné oproti případné povinnosti žalobkyně vydat rozdíl v hodnotu majetku v jejím vlastnictví. Žalobkyně má za to, že návrh žalovaného na vypořádání peněžních prostředků vynaložených ze SJM do majetku ve výlučném vlastnictví žalobkyně nemá oporu v navržených důkazech a je zcela nedůvodný. Žalobkyně dále uvedla k dluhům, které hodlá vypořádat, že si byla nucena peněžní prostředky opatřit od svého otce za situace, kdy žalovaný nejen že opustil společnou domácnost, ale prakticky ze dne na den byla žalobkyně odstavena od příjmů, které do SJM poskytoval žalovaný. Pokud se jedná o vykonatelný dluh žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba], uvedla, že se jednalo o placení běžných potřeb rodiny včetně případných dovolených, které trávila žalobkyně s žalovaným včetně jejich společných dětí. S ohledem na to se podle žalobkyně jedná o dluh, který by měl být zahrnut do vypořádání zaniklého SJM. K majetkové účasti žalovaného ve společnosti [právnická osoba] a převodu akcií na [právnická osoba] žalobkyně zdůraznila, že se jednalo o účelový převod. Podle názoru žalobkyně peněžní prostředky, které se nacházejí na účtu žalovaného a o kterých tvrdí, že jde o kupní cenu akcií, jsou ve své podstatě výplatou zisku společnosti [právnická osoba] prostřednictvím [právnická osoba] a je nutné je vypořádat v rámci zaniklého SJM. Žalobkyně se domnívá, že i pokud by byl převod akcií [právnická osoba] z žalovaného na [právnická osoba] korektní, stále je žalovaný vlastníkem akcií a podíl na zisku připadající na jeho akcie je součástí nevypořádaného SJM.

13. Podáním ze dne [datum] se k tvrzením žalobkyně vyjádřil opětovně žalovaný, který uvedl, že žalobkyně neustále mění svá tvrzení a velmi často si protiřečí. Žalobkyně například požaduje vypořádání veškerých peněžních prostředků na účtu č. [bankovní účet] a současně popírá, že rekonstrukce zaplacená z tohoto účtu byla uhrazena z prostředků ve společném jmění, nebo popírá finanční přínos svůj i žalovaného a současně argumentuje nadstandardním příjmem rodiny před rozchodem účastníků. Na podporu svých tvrzení žalobkyně nenavrhuje žádné konkrétní důkazní prostředky a její právní konstrukce často nelze opřít ani o právní předpisy. Dle žalovaného byla žalobkyně s ujednáním o provedení rekonstrukce i s jejím rozsahem plně srozuměna. Žalovaný argumentuje tím, že mezi účastníky řízení je nesporné, že se spolu se společnými dětmi z důvodu provedení rekonstrukce z rodinného domu dočasně odstěhovali, což lze považovat za přinejmenším konkludentní udělení souhlasu s rekonstrukcí. Žalobkyně však s rekonstrukcí souhlasila i výslovně, když jako vlastník rodinného domu vystupovala vůči stavebnímu úřadu jako stavebník. Žalobkyně tak neplatnost ujednání o provedení rekonstrukce namítat nemůže. Žalobkyně dále namítá některé údajné nedostatky dokumentace k rekonstrukci předložené žalovaným, zejména pak absenci označení, že se práce a dodávky týkaly rodinného domu, nesprávné fakturování DPH či účtování prací na společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] K tomu žalovaný uvedl, že uvedení adresy rodinného domu na fakturách není povinností dodavatelů, nehledě na to, že většina z nich tak i přesto učinila. Výsledek všech činností provedených v rámci rekonstrukce je pak zjistitelný při místním šetření, resp. v rámci zpracování znaleckého ocenění zhodnocení rodinného domu rekonstrukcí, jak žalobce v tomto řízení navrhoval. Žalovaný výslovně setrval na svém tvrzení, že náklady rekonstrukce byly uhrazeny ze společného jmění účastníků. Požadavek žalobkyně na započtení náhrady za nájemné oproti náhradě vnosu do rodinného domu je podle stanoviska žalovaného neopodstatněný, když pro něj neexistuje žádný právní podklad.

14. Ve svém dalším vyjádření žalobkyně k doplnění tvrzení na výzvu soudu ze dne [datum] popřela rozsah prací, které měly být provedeny na předmětném domě žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že v rámci rekonstrukce byla demontována kvalitní prakticky nová zastřešená pergola, která nebyla nahrazena, čímž mělo dojít ke znehodnocení celé stavby. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný po svém odchodu ze společné domácnosti demontoval osvětlení prakticky v celém rozsahu, nenahradil je novými, ani nevrátil původní. Ze zdí a stropů trčely pouze dráty, které nebyly v některých místech doplněny o osvětlovací tělesa. Žalovaný pouze dokládá faktury, které však podle stanoviska žalobkyně nemohou samostatně prokázat provedení jakéhokoli díla.

15. V doplnění žaloby ze dne [datum] pak žalobkyně trvala na navržených důkazech, kdy soud má zejména zjistit, kdo je osobou ovládající [právnická osoba], která nabyla od žalovaného smlouvou ze dne [datum] většinu akcií společnosti [právnická osoba] Tento návrh žalobkyně učinila v souvislosti se svým tvrzením, že skutečnou osobou ovládající tuto společnost je žalovaný a tomuto tak mohly v období do rozvodu manželství z této majetkové účasti plynout zisky, které by byly součástí SJM.

16. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k účastnickému výslechu žalobkyně a jejím tvrzením a uvedl, že tvrzení žalobkyně jsou vnitřně rozporná a často absolutně nelogická. U velkého množství tvrzených prací, jejichž provedení lze na základě žalovaným předložených důkazních návrhů velmi spolehlivě zjistit, žalobkyně tvrdí, že tyto nebyly součástí rekonstrukce, neboť byly provedeny již dříve. Žalovaný v reakci na to předložil projektovou dokumentaci, vyhotovenou v červenci roku [rok], kdy obsah projektové dokumentace odpovídá popisu rekonstrukce předloženému žalovaným a rovněž reálnému provedení rekonstrukce, což potvrdil i [označení úřadu] v souvislosti s užíváním stavby. Žalovaný dále předložil soudu další fotodokumentaci zpochybňující tvrzení žalobkyně, které jednoznačně dokládají stav rodinného domu v době před rekonstrukcí. Co se týče jednotlivých částí rekonstrukce, k tomuto žalovaný uvedl, že přístavbou obývacího pokoje se jednalo o významné zvětšení obývacího pokoje rozšířením půdorysu rodinného domu na západní straně o [výměra]. Rozsah zvětšení obývacího pokoje je zjistitelný při porovnání fotodokumentace rodinného domu z doby před rekonstrukcí a ohledáním rodinného domu, např. v rámci přípravy znaleckého posudku, jehož vyhotovení žalovaný navrhoval. Rozsah přístavby obývacího pokoje, včetně nutnosti provést související práce je podrobně popsán v projektové dokumentaci. Realizace zateplení v rámci rekonstrukce, stejně jako práce na střeše a rozsah provedení nové fasády, je naopak patrná nejen z již předložených faktur, ale rovněž z projektové dokumentace, zejm. její výkresové části. Co se týče fasády a střechy, tyto jsou pak jednoduše rozpoznatelné i porovnáním fotodokumentace rodinného domu při pohledu z ulice a ze zahrady z doby před rekonstrukcí a ohledáním rodinného domu. Výměna oken v rámci rekonstrukce provedena byla, s čímž výslovně počítala i projektová dokumentace. Žalovaný si není vědom skutečnosti, že by ve vybudované studni nebyla voda, závlahový systém však lze provozovat alternativně jak ze studny, tak z vodovodního řádu. V důsledku rekonstrukce tak došlo k významné přestavbě a značnému zhodnocení rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ke [právnická osoba] žalovaný uvedl, že v této není nijak majetkově zaangažován, upřesnil, že akcionář této společnosti je správcem fondu, který byl založen ve prospěch [anonymizováno] dětí žalovaného a jejich pokrevních potomků. Žalovaný tak není ani vlastníkem [právnická osoba], ani obmyšleným či jinak figurující osobou ve vlastnické struktuře této společnosti, a proto mu nenáleží jakýkoliv příjem z činnosti této společnosti. Žalovaný dále podotýká, že veškeré příjmy, které mu plynuly z jeho účasti v obchodních společnostech po dobu trvání společného jmění účastníků, jsou v tomto řízení již známy. Tyto příjmy žalovaného se pravidelně stávaly součástí společného jmění účastníků a byly jako hlavní zdroj obživy celé rodiny účastníků spotřebovány.

17. Žalobkyně na výše uvedené vyjádření reagoval podáním ze dne [datum], kde se ohradila proti tvrzení žalovaného o tom, že si ve své výpovědi protiřečila. Její tvrzení a závěry jsou podle jejího názoru zcela konzistentní.

18. V průběhu soudního řízení účastníci učinili nespornou skutečnost, že majetkový podíl žalovaného ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] byl v jeho výlučném vlastnictví, nicméně rozdílné je hodnocení toho, zda zhodnocení podílu a výnos z prodeje akcií spadá do SJM či nikoliv, když žalobkyně tvrdila, že je součástí SJM. Dále pokud jde o pohledávky za bankovními ústavy, tak lze dle účastníků považovat za nesporné, že na účtech u [právnická osoba] jsou uloženy finanční prostředky, které by měly být vypořádány v rámci tohoto řízení. Za nespornou pak účastnici označili skutečnost, že zde k okamžiku zániku SJM účastníků existoval dluh vůči společnosti [právnická osoba], a dále, že žalobkyně obdržela finanční prostředky od [údaje o věřiteli] [příjmení], [anonymizováno].

19. U jednání dne [datum] žalovaný výslovně uvedl, že pokud se týká závodu žalobkyně, vypořádání v tomto směru se nedomáhá a u jednání dne [datum] vzal žalobce vzájemný návrh zpět v tomto rozsahu. Řízení o vzájemném návrhu žalovaného bylo usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastaveno co do návrhu na vypořádání závodu žalobkyně, [označení podniku]. Přes předchozí návrhy na nerovnoměrné vypořádání zaniklého SJM, před rozhodnutím ve věci samé žalovaný výslovně od navrhované disparity upustil.

20. Okresní soud v Olomouci rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že vypořádal zaniklé společné jmění manželů (účastníků) tak, že ze zaniklého společného jmění přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně pohledávky z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně společností [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka]. Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal okresní soud pohledávky z vkladů na bankovních účtech č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených na jméno žalovaného společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka] a pohledávky z kladného úroku na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na výplatu peněžních prostředků ve výši [částka]. Žalobkyni okresní soud uložil povinnost zaplatit žalovanému na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši [částka] do tří měsíců od právní moci rozsudku. Okresní soud zamítl žalobu co do požadavku žalobkyně na vypořádání majetkových účastí žalovaného ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], resp. hodnoty či za trvání manželství zvýšené hodnoty těchto účastí ve výši [částka], dále na vypořádání pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalovaného č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], vedených u [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a na vypořádání dluhu žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů soudního řízení společnosti [právnická osoba], jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Rovněž okresní soud zamítl žalobu co do požadavku žalobkyně na vypořádání dluhu žalobkyně vůči věřiteli [údaje o věřiteli], v celkové výši [částka] O nákladech řízení rozhodl okresní soud tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] a dále povinnost zaplatit státu - ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Žalovanému okresní soud uložil povinnost zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku částku ve výši 2 000 Kč.

21. Žalobkyně podala proti rozsudku Okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odvolání, kterým se zabýval Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci. Tento dne [datum rozhodnutí] rozhodl usnesením č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tak, že je předčasný závěr okresního soudu, pokud do společného jmění účastníků nezahrnul pohledávku z vkladů na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] Okresní soud konstatoval, že součástí společného jmění manželů jsou jen kladné úroky za dobu, kdy trvalo manželství, jelikož se na těchto účtech nachází prostředky představující kupní cenu za převod většiny akcií ve společnosti [právnická osoba] ze žalovaného na [právnická osoba]. Podle krajského soudu na předmětném účtu jsou i peněžní prostředky ve výlučném vlastnictví žalovaného získané za prodej akcií společnosti [právnická osoba], avšak pro účely vypořádání zaniklého společného jmění manželů je třeba vyřešit otázku jejich režimu poté, co byly vloženy na předmětný účet. Je nepochybné, že kladné úroky se vždy staly součástí společného jmění manželů (§ 709 odst. 2 o. z.), nicméně pro účely vypořádání zaniklého společného jmění manželů je třeba vyřešit otázku samotného založení účtu a následných vkladů výlučných prostředků žalovaného na tento účet. Z provedeného dokazování v odvolacím řízení je zřejmé, že předmětný účet byl na jméno [celé jméno žalovaného] založen dne [datum], tedy za trvání manželství, přičemž při založení účtu na něj bylo vloženo v hotovosti [částka]. U této částky nebylo v řízení tvrzeno, natož prokázáno, že by se jednalo o peněžní prostředky z výlučného vlastnictví žalovaného. Závěr o tom, zda prvotní vklad [částka] představovaly peněžní prostředky ve výlučném vlastnictví žalovaného či prostředky náležející do společného jmění manželů účastníků, je však z hlediska dalšího posouzení nezbytný. Je tomu tak proto, že byla-li částka [částka] vložena při založení účtu z výlučných prostředků žalovaného, je třeba se důsledně zabývat tím, zda lze oddělit připsané úroky (pohledávku na výplatu těchto úroků) připsané za dobu od [datum] do [datum] od ostatních peněžních nároků (pohledávky na výplatu takového plnění), a to zvláště za situace, kdy úroky byly připisovány k určitému dni k peněžní sumě nacházející se na tomto účtu k tomuto dni a v následujícím období byla celá takto zvýšená suma peněž opět úročena sjednaným úrokem. Pokud by totiž tyto úroky nešlo od ostatní peněžní sumy oddělit, pak by s ohledem na skutečnost, že z účtu byly prováděny výběry, nešlo jednoznačně uzavřít, zda vybrané peněžní prostředky byly představovány pouze výlučným vlastnictvím žalovaného či částečně i prostředky ve společném jmění manželů (účastníků). Tímto by de facto došlo ke smísení výlučných peněžních prostředků žalovaného s peněžními prostředky ve společném jmění manželů a celá tato suma by musela být považována za součást společného jmění manželů, což by mělo vliv na vypořádání po zániku společného jmění manželů, jak bude uvedeno níže. Pokud však částka [částka] byla použita ze společných prostředků (ze společného jmění manželů), staly se i následné splátky kupní ceny na tento účet připsané součástí společného jmění manželů (došlo k jejich smísení). Za situace, kdy by prostředky na účtu bylo třeba považovat za součást společného jmění manželů, mohly by být žalovaným tvrzené výlučné prostředky při vypořádání společného jmění manželů po jeho zániku vypořádány toliko jako vnos žalovaného do společného jmění manželů a tento vnos by musel žalovaný řádně v zákonné lhůtě k vypořádání uplatnit, jinak by k němu soud nemohl přihlížet. Jestliže tedy okresní soud provedl pouze vypořádání pohledávky kladných úroků z vkladů na předmětném účtu, je jeho posouzení předčasné a neúplné. Vyřešení výše uvedených okruhů pak má vliv i na posouzení toho, že z předmětného účtu bylo hrazeno na rekonstrukci rodinného domu v [obec] ve výlučném vlastnictví žalobkyně [částka] a za situace, kdy by bylo třeba pohledávku z předmětného účtu (zůstatek na účtu ke dni rozvodu) zahrnout do vypořádání společného jmění manželů, je zapotřebí v tomto směru zohlednit i částku [částka] na rekonstrukci rodinného domu v [obec] a zabývat se tím, zda a jak byla tato částka v řízení k vypořádání uplatněna. Okresní soud vzhledem k jinému právnímu názoru se těmito okolnostmi nezabýval a odvolací soud z provedeného dokazování sám takovýto závěr učinit nemůže. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že částka prvotního vkladu [částka] představovala výlučné prostředky žalovaného, nese žalovaný. Dále pak odvolací soud dovodil, že pokud se týká splátek hypotečního úvěru ve vztahu k nemovitostem ve výlučném vlastnictví žalobkyně zaplacených účastníky za období od [datum] do [datum], je třeba poukázat na skutečnost, že účastníkům jako manželům byl poskytnut předmětný hypoteční úvěr, tedy tento úvěr představoval dluh účastníků ve společném jmění manželů. Předmětem vypořádání po zániku společného jmění manželů tak nemohou být jednotlivé splátky zaplacené ze společných prostředků v uvedeném období, neboť těmito splátkami ze společných prostředků účastníci uhrazovali svůj společný dluh ve společném jmění manželů. Předmětem vypořádání může být toliko investice ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů představovaná tou částí hypotečního úvěru, která byla použita na výlučný majetek jednoho z manželů. Takovou investici je však třeba opět uplatnit v zákonné lhůtě. Okresnímu soudu pak odvolací krajský soud uložil, aby se v dalším řízení nejprve zabýval povahou účtu žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] a na něm vložených peněžních prostředků ke dni rozvodu manželství účastníků, přičemž za tím účelem vyzve žalovaného (postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) k tvrzení a prokázání, z jakých peněžních prostředků byla na prvotní vklad na účet použita částka [částka]. Dospěje-li k závěru, že je třeba považovat peněžní prostředky na účtu za součást společného jmění manželů, bude se dále zabývat tím, zda, jak a kdy uplatnil žalovaný k vypořádání částku na účtu představující splátky kupní ceny za prodej akcií, rovněž se následně bude zabývat tím, zda a jak byla v řízení k vypořádání uplatněna částka [částka] použitá na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalované. Rovněž se okresní soud měl dále zabývat nárokem na vypořádání„ splátek“ hypotečního úvěru.

22. Na výzvu podepsaného soudu, dle pokynu odvolacího krajského soudu, vtělenou do usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], reagoval žalovaný podáním ze dne [datum], kde uvedl, že založil účet u [právnická osoba] na své jméno dne [datum]. Na účet byly následně hrazeny výlučně prostředky představující kupní cenu [anonymizováno] ks akcií [právnická osoba] a tato kupní cena představuje výlučné vlastnictví žalovaného, jak bylo v tomto řízení zjištěno. Zároveň byla na účet připisována částka ve výši kladných úroků k peněžní sumě, která se ke dni připsání těchto úroků na účtu nacházela. Ke dni zániku společného jmění účastníků se na účtu nacházely peněžní prostředky ve výši [částka]. Ihned po založení účtu na něj žalovaný vložil vklad [částka] v hotovosti. Dle žalovaného se výlučné prostředky žalovaného uložené na účtu nemohly v žádném případě stát součástí zaniklého společného jmění účastníků. I kdyby však tyto prostředky měly být posouzeny jako součást společného jmění účastníků, žalovaný je uplatnil v tomto řízení k vypořádání řádně a včas jako investici (vnos) do společného jmění. Výlučné prostředky žalovaného na účtu se nemohly stát součástí zaniklého společného jmění. Nejvyšší soud dovodil, že složením výlučných prostředků jednoho manžela na účet, kde se v době vkladu nachází již prostředky tvořící společné jmění manželů, nedochází ke změně právního režimu výlučných prostředků, tj. k jejich přeměně na prostředky společné (srov. rozsudek NS ČR ze dne 25. 9. 2012 sp. zn. 22 Cdo 638/2011). Podle žalovaného, i kdyby byl v daném případě prvotní vklad na účet v částce [částka] považován za součást společného jmění účastníků, nemůže to vést k závěru, že se na účet následně připsané splátky kupní ceny staly automaticky součástí tohoto společného jmění. Ke smísení společných a výlučných prostředků tak v souladu s výše uvedeným nemohlo dojít. Kromě toho, i kdyby se splátky kupní ceny staly součástí společného jmění účastníků, byly tyto prostředky uplatněny žalovaným k vypořádání v řízení jako investice (vnos) řádně a včas. Manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni [datum] a k témuž dni zaniklo jejich společné jmění zúženého rozsahu. Lhůta pro uplatnění práva na vrácení vložených prostředků do společného jmění manželů ze jmění výlučného v souladu s výše zmíněným ustanovením uplynula dne [datum]. Prostředky nacházející se na účtu byly učiněny předmětem vypořádání v řízení před soudem I. stupně žalobkyní, a to podáním žaloby o vypořádání SJM ze dne [datum]. Žalovaný své výlučné vlastnické právo k prostředkům odpovídajících kupní ceně uplatnil ve vyjádření ze dne [datum]. Žalovaný proto dovozuje, že i kdyby byly všechny finanční prostředky na účtu posouzeny jako součást společného jmění účastníků, právo žalovaného na vrácení vložených prostředků v podobě kupní ceny do společného jmění účastníků bylo v řízení uplatněno řádně a včas. Pokud by soud I. stupně převzal takového posouzení povahy prostředků uložených na účtu, měl by učinit předmětem vypořádání také celou částku odpovídající prostředkům vynaložených na rekonstrukci, tj. včetně prostředků vynaložených z účtu. Ze zaniklého společného jmění účastníků by tak totiž bylo financováno 100 % rekonstrukce a nikoliv pouze 77,66 %. Žalovaná by tedy měla navrátit částku odpovídající 100 % hodnoty, o níž v důsledku rekonstrukce vzrostla hodnota Rodinného domu v jejím výlučném vlastnictví, tj. [částka]. Žalovaný dále uvedl, že pokud odvolací soud dovodil ohledně vypořádání hypotečního úvěru, že předmětem vypořádání může být pouze část úvěru, respektive jeho jistiny, jež byla užita na výlučný majetek žalobkyně, pak tento závěr je v rozporu s dosavadní judikaturou. Nejvyšší soud ve skutkově podobném případu naopak dovodil, že předmětem vypořádání společného jmění manželů má být celá investice ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů. Přitom takovou investici tvoří právě peněžní částky vynaložené na splácení úvěru po nabytí účinnosti dohody o zúžení společného jmění manželů (srov. rozsudek NS ČR ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 183/2008 Částku odpovídající jistině úvěru i splaceným úrokům učinil žalovaný předmětem řízení řádně a včas. Konkrétně žalovaný uplatnil k vypořádání jistinu úvěru ve vyjádření ze dne [datum] a částku odpovídající splaceným úrokům po vyloučení rodinného domu do výlučného majetku žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum]. Na shora uvedená tvrzení žalovaný odkázal také u jednání [datum], kde byl dle pokynu odvolacího soudu poučen ve smyslu ust. § 118 a) odst. 1, 3 o. s. ř.

23. Žalovaná u jednání dne [datum] a následně podáním ze dne [datum] navrhla rozšíření žaloby o další majetkovou hodnotu, když uvedla, že v průběhu r. [rok] zapůjčil žalovaný společnosti [právnická osoba] částku ve výši [částka], která byla dále úročena úrokem ve výši [částka] ročně v období od r. [rok] až [rok], kdy byla vrácena, a tyto částky náleží dle žalobkyně do SJM účastníků. Podle žalobkyně se jedná o nový nárok, když o existenci zápůjčky se žalobkyně dozvěděla až po rozhodnutí odvolacího soudu a tento nárok tak nemohl být uplatněn dříve. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že ohledně hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], na který bylo ze společného majetku použito celkem [částka] by měl soud vycházet při vypořádání ze závěrů rozsudku NS ČR z 28. 1. 2021, č.j. 22 Cdo 3428/2020:„ Při vypořádání vnosu ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů jde o to, nahradit, oč byl společný majetek ochuzen, nikoliv o odčerpání toho, oč se manžel v důsledku takového vnosu obohatil. Je-li v době trvání SJM ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost ve výlučném majetku, ve které bydlí manželé a jejich dítě, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je v řízení o vypořádání třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však např. měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo.“ Žalobkyně uvedla, že výše splátek na hypoteční úvěr odpovídala obvyklému nájemnému za nájem RD v [obec]. Z uvedeného důvodu pak žalovanému nepřísluší žádné vyrovnání vnosu ze SJM na výlučný majetek žalobkyně. Pokud soud v předchozím rozhodnutí nepřiznal žalobkyni žádnou náhradu z titulu společného užívání nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví, pak by měl svůj názor ve světle citovaného rozhodnutí NS změnit.

24. Podáním ze dne [datum] se žalovaný vyjádřil k návrhu žalobkyně na rozšíření žaloby a k jejímu podání ze dne [datum] tak, že pokud žalobkyně nově uvedla, že žalovaný v roce [rok] poskytl společnosti [právnická osoba] půjčku ve výši [částka], přičemž tyto prostředky měly být vynaloženy ze společného jmění účastníků, a současně navrhla, aby byly tyto prostředky i příjmy spočívající v částce odpovídající úroku z předmětných prostředků zahrnuty do vypořádání společného jmění, aniž by tvrdila, že tyto prostředky ke dni zániku společného jmění účastníků stále existovaly (tj. nebyly spotřebovány pro potřeby rodiny), pak tento návrh žalobkyně je čistě obstrukční a nelze mu vyhovět. Žalovaný dále ohledně vypořádání hypotečního úvěru uvedl, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, č.j. 22 Cdo 3428/2020, je zcela v rozporu s předchozí rozhodovací praxí. I pokud by se však závěry tohoto rozsudku na zdejší řízení měly aplikovat, pak by to bylo možné pouze za předpokladu, že výše splátek na úvěr ze společného jmění byla stejná nebo nižší než potenciální nájemné, které by rodina musela vynakládat, pokud by bydlela v jiné nemovitosti. Žalobkyně sice uvádí, že výše splátek na úvěr tomuto obvyklému nájemnému odpovídala, nicméně toto tvrzení nijak neprokazuje a současně je potřeba zohlednit, že rodina účastníků v rodinném domě nebydlela po celou dobu splácení úvěru. Za zcela neopodstatněný považuje žalovaný požadavek žalobkyně, aby se zmiňovaný rozsudek zohlednil při posuzování jejího údajného nároku na náhradu z titulu společného užívání rodinného domu. V logice tohoto rozhodnutí by totiž splátky na Úvěr představovaly prostředky vynakládané na společné bydlení rodiny, které se však při vypořádání společného jmění nenahrazují, jak v tomto rozhodnutí ostatně uvádí taky Nejvyšší soud:„ Peníze vynaložené na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti ze společného jmění manželů se nenahrazují. (…) Částky vynaložené takto na zajištění bydlení rodiny tedy nejsou předmětem vypořádání.“ Rozhodnutí tedy naopak jen potvrzuje, že žalobkyni žádná náhrada za společné užívání rodinného domu nenáleží.

25. Usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že žalobkyní navrhovaná změna žaloby, spočívající v jejím rozšíření o částku ve výši [částka] s úrokem ve výši [částka] ročně v období od r. [rok] do r. [rok], nebyla připuštěna. Důvodem je skutečnost, že vypořádání společné pohledávky (či společných závazků) v režimu SJM nepřichází v úvahu, pokud nebylo uplatněno ve tříleté zákonné lhůtě pro vypořádání SJM. Soud zásadně může vypořádat jen ten majetek, hodnoty a závazky tvořící SJM, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008). Pokud SJM účastníků zaniklo ke dni [datum], pak tříletá lhůta (viz. shora) uplynula dnem [datum], žalobkyně však navrhla vypořádat další majetkovou hodnotu náležející (dle jejích tvrzení) do zaniklého SJM účastníků poprvé teprve u jednání [datum]. Podle ust. § 95 odst. 2 o. s. ř. tedy soud nepřipustil žalobkyní navrhovanou změnu (rozšíření žaloby), neboť výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném (rozšířeném) návrhu.

26. Z důkazů provedených v řízení před prvním rozhodnutím ve věci, soud učinil následující skutková zjištění: -) z rozsudku OS Olomouc ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [označení úřadu] bylo rozvedeno; -) z písemného návrhu právního zástupce žalobkyně na vypořádání sporných záležitostí manželů [příjmení] ze dne [datum], že žalobkyně navrhovala tímto podáním ze dne [datum] zpětvzetí žaloby a dohodu o prominutí všech případných závazků [celé jméno žalobkyně] vůči společnosti [právnická osoba], zpětvzetí žaloby a uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě by [celé jméno žalobkyně] úplatně převedla všech [anonymizováno] kusů akcií do vlastnictví [celé jméno žalovaného], dále zpětvzetí žaloby s tím, že se [celé jméno žalovaného] zaváže zaplatit výživné manželce v požadované výše, tj. částku [částka]. S ohledem na rozsah společného jmění, které se prakticky skládá pouze z přímé majetkové účasti ve společnostech, je navrhováno peněžní vypořádání ve prospěch žalobkyně; -) ze zprávy auditora k řádné účetní závěrce [právnická osoba] k [datum], zejména přílohy k účetní závěrce a z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], že společnost [právnická osoba] vznikla dne [datum], přičemž žalovaný byl jedním z jejich zakladatelů a v [měsíc] [rok] se stal jediným akcionářem. Ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti se uvádí, že základní kapitál společnosti bude zvýšen jen výhradní účastí jediného akcionáře [právnická osoba]. Předmětem nepeněžitého vkladu bude jen podnik žalovaného označený jako„ [označení podniku] “. Předmět vkladu je oceněn (hodnota vkladu) společným znaleckým posudkem ze dne [datum] na částku [částka]; -) ze souboru listin označených jako rozhodnutí jediného akcionáře ze dne [datum], včetně předložených souvisejících listin, že podíl na zisku byl vyplácen v každém roce, ve kterém společnost [právnická osoba] dosáhla kladného hospodářského výsledku, a to v řádech maximálně jednotek milionů korun; -) z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], že společnost [právnická osoba] vznikla dne [datum] rozdělením společnosti [právnická osoba] formou odštěpení jako jediná nově zakládaná společnost, přičemž na ni přešla odštěpená část jmění společnosti [právnická osoba] a žalovaný se stal jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]; -) ze smlouvy o darování (bezúplatném převodu) listinných akcií ze dne [datum], že byla uzavřena mezi žalovaným, jako dárcem, a žalobkyní jako obdarovanou a na jejím základě žalovaný ze svého výlučného vlastnictví bezúplatně převedl do výlučného vlastnictví žalobkyně [anonymizováno] ks akcií vydaných společností [právnická osoba]; -) z vyjádření žalované (v tomto řízení žalobkyně) k podané žalobě ve věci [spisová značka] vedené u podepsaného soudu, datovaného [datum], že žalobkyně činí nespornou skutečnost, že žalovaný ze svého výlučného vlastnictví daroval do výlučného vlastnictví žalobkyně darované akcie [právnická osoba]; -) ze zápisu z řádné valné hromady obchodní společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], včetně souvisejících listin bylo zjištěno, že podíl na zisku byl vyplácen v každém roce, ve kterém společnost [právnická osoba] dosáhla kladného hospodářského výsledku, a to v řádech maximálně jednotek milionů korun; -) z notářského zápisu č. [spisová značka], o smlouvě o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM, sepsaným dne [datum] a z výpisu z KN pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí], že smlouvou o zúžení SJM došlo ke zúžení dosavadního společného jmění účastníků vyloučením stavby (rodinného domu) [adresa] vystavěné na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha, a dále vyloučením pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví], kat. území [obec] do výlučného vlastnictví žalobkyně. Do výlučného vlastnictví žalobkyně budou dle dohody stran dále náležet výnosy, užitky, přírůstky a jakékoliv příjmy vzniklé z těchto nemovitostí. Dle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM bude veškeré nemovitosti každý z manželů nabývat do svého vlastnictví popřípadě do podílového spoluvlastnictví. Účinky vyloučení nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně nastaly zápisem výlučného vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem do katastru nemovitostí dne [datum]; -) z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], že tato společnost byla založena a vznikla v roce [rok], tedy za trvání manželství. Žalovaný svůj podíl v této společnosti úplatně převedl na [fyzická osoba]; -) z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum], že se na předmětném účtu ke dni zániku společného jmění účastníků ([datum]) nacházely peněžní prostředky ve výši [částka]; -) z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] bylo zjištěno, že se na předmětném účtu ke dni zániku společného jmění účastníků ([datum]) nacházely peněžní prostředky ve výši [částka]; -) z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum], že se na předmětném účtu ke dni zániku společného jmění účastníků ([datum]) nacházely peněžní prostředky v celkové výši [částka]; -) z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum], že se na předmětném účtu ke dni zániku společného jmění účastníků ([datum]) nenacházely žádné peněžní prostředky; -) ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], ze splátkového plánu za dobu od [datum] do [datum] ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], z oznámení [právnická osoba] o ukončení úvěru ze dne [datum], a dále z odpovědi [právnická osoba] na žádost [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], že účastníci jako manželé uzavřeli se společností [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši [částka]. Účelem úvěru byla výstavba nemovitosti (budova na parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci [obec] v [katastrální uzemí]). Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 10,4 % p.a. Úvěr byl pravidelně splácen v období od [datum] do [datum] v souladu se splátkovým plánem, přičemž k úplnému splacení došlo dne [datum]; -) z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] jako dodavatel odběratelům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] pro částku [částka] se splatností [datum], včetně přílohy, že dodavatel odběratelům fakturuje dle smlouvy o obstarání rekonstrukce rodinného domu [adresa žalovaného a žalobkyně] výše uvedenou částku; -) z opravného daňového dokladu č. [tel. číslo] vystaveného společností [právnická osoba] jako dodavatel odběratelům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] pro částku [částka] se splatností [datum], včetně rekapitulace opravy, že se jedná o opravný doklad k faktuře [číslo] přičemž předmětem plnění této faktury byla subdodávka zábradlí na RD [obec]. Jako ostatní provozní výnosy – RD se zde uvádí opravená částka ve výši [částka]; -) z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] za dobu od [datum] do [datum] vedený u [právnická osoba], že dne [datum] byla na tento účet připsána platba nadepsaná jako platba za rekonstrukci RD [obec] ve výši [částka], dále dne [datum] došla na předmětný účet platba za rekonstrukci RD [obec] ve výši [částka], v obou případech byla došlá platba z účtu označeného [celé jméno žalovaného]; -) z živnostenských listů vystavených dne [datum] a [datum] pro žalovaného jako podnikatele - FO, včetně osvědčení o registraci plátce daní ze dne [datum], že tyto byly vydány fyzické osobě [celé jméno žalovaného] – obchodní jméno [anonymizováno], předmětem podnikání [anonymizováno], ke dni [datum] byl vydán žalovanému živnostenský list na předmět podnikání [anonymizováno]; -) z protokolu sepsaného notářem [údaje o notáři] dne [datum] ve věci úhrady kupní ceny za převod podílu ve společnosti [právnická osoba] a souhlasu s prodejem podílu v obchodní společnosti vystavený žalobkyní dne [datum], že účastníci [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] požádali notáře o převzetí finanční částky celkem ve výši [částka] do úschovy notáře. Částku ve výši [částka] podle tohoto protokolu skládá složitel ve prospěch příjemců, za účelem úhrady kupní ceny za převod podílu o velikosti [anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] Předmět úschovy měl vydat notář tak, že částku ve výši [částka] převede notář na účet příjemce [celé jméno žalobkyně], č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], stejnou částku měl notář převést na účet příjemce [celé jméno žalovaného], č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], a to do deseti dnů; -) ze smlouvy o upsání akcií [právnická osoba] ze dne [datum] a smlouvy o vkladu podniku ze dne [datum], že jediný akcionář společnosti rozhodl o zvýšení základního kapitálu společnosti, a to upsáním nových akcií nepeněžitým vkladem. Základní kapitál má být zvýšen o [částka] a to jen výhradní účastí jediného akcionáře společnosti, tedy [celé jméno žalovaného], s tím, že předmětem nepeněžitého vkladu bude podnik, označený jako„ [označení podniku]“ Ve smlouvě o vkladu podniku žalovaný jako vkladatel prohlašuje, že má ve svém výlučném vlastnictví podnik označený jako„ [označení podniku]“, v [obec], [ulice a číslo] s předmětem činnosti [anonymizováno]. Hodnota vkladu činí [částka]; -) z dohody uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní ze dne [datum] ve věci vypořádání výživného manželky, včetně výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] za období 10/[rok], s platbou [částka] označené„ [anonymizováno] “ ze dne [datum], že žalobkyně jako věřitel podala proti žalovanému (dlužníkovi) žalobu na výživné manželky a řízení je vedeno u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka]. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli částku ve výši [částka]. Dluh byl splatný bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu věřitele č. [bankovní účet], a to vše ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne uzavření této dohody. Smluvní strany se dohodly, že věřitel pak vezme žalobu zpět; -) z rozsudku OS Olomouc č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], zejména výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] na str. 13 – 15 tohoto rozsudku, že manželé [celé jméno žalovaného] byli po dobu rekonstrukce domu v [obec] odstěhováni, když svědkyně uvedla, že se v roce [rok] z [obec] na nějakou dobu odstěhovala v souvislostí s rekonstrukcí domu a obdobné to bylo i u [anonymizováno]. Do [obec] se svědkyně zpět přestěhovala po rekonstrukci domu v únoru [rok], od března [rok] bydlí v [obec]. Z výpovědi svědkyně dále vyplývá, že [anonymizováno]; -) ze smlouvy o převodu akcií uzavřená dne [datum] mezi žalovaným jako převodcem a [právnická osoba] jako nabyvatelem, zejména bodu 2.1, 3.1, 3.2 a 4.1 bod e), že předmětem převodu na základě této smlouvy je [anonymizováno] ks akcií [právnická osoba], přičemž kupní cena činí [částka] a je splatná v devíti splátkách, které [právnická osoba] hradí na účet žalovaného. Převodce je výhradním a neomezeným vlastníkem akcií; -) z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za měsíce 11/ [rok], 9/ [rok], 9/ [rok] a 9/ [rok], že dne [datum] byla na tento účet přijata platba za [anonymizováno] ve výši [částka], dále dne [datum] přijata platba za [anonymizováno] ve výši [částka], dále dne [datum] platba za [anonymizováno] ve výši [částka], a dále dne [datum] přijatá platba za [anonymizováno] ve výši [částka]; -) z přehledu uhrazených částek za rekonstrukci rodinného domu (dále také RD), včetně připojených dodavatelských faktur, kde odběratelem je společnost [právnická osoba], včetně účetních dokladů společnosti [právnická osoba], konkrétně hlavní knihy za období [datum] - [datum] a opisu účtu [číslo] za období [datum] - [datum], společnost [právnická osoba] organizačně zajišťovala rekonstrukci RD v [obec], a dále jaký byl rozsah a finanční náročnost rekonstrukce rodinného domu v [obec] dle předložených dodavatelských faktur; -) z rozsudku KS Ostrava, pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], včetně výpisu z účtu č. [bankovní účet] předložené žalobkyní osvědčující úhradu částky [částka] dne [datum] za soudní poplatek [právnická osoba] a částky [částka] dne [datum rozhodnutí] za řízení [spisová značka] a [spisová značka], včetně e-mailu zástupce [právnická osoba] ze dne [datum], že Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci shora uvedeným rozsudkem uložil [celé jméno žalobkyně] jakožto žalované, povinnost zaplatit žalobkyni ([právnická osoba]) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % pa. od [datum] do zaplacení za škodu způsobenou společnosti neodůvodněnými platbami soukromé povahy platební kartou společnosti [právnická osoba], kterou obdržela v souvislosti s výkonem funkce předsedkyně dozorčí rady k hrazení výdajů s funkcí souvisejících, přičemž žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni další částku [částka] s příslušenstvím, soud zamítl. Vrchní soud v Olomouci svým rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka]. V e-mailu právního zástupce [právnická osoba] ze dne [datum] potvrzuje tento obdržení platby; -) ze souboru smluv označených jako smlouva o půjčce mezi žalobkyní a [údaje o věřiteli] a smluv o zápůjčce peněz ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], včetně přehledu transakcí na účtu č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] označeného jménem [anonymizováno], a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], výpisu transakcí z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] ke dni [datum], že [údaje o věřiteli] (jako věřitel) dne [datum] přenechal žalobkyni (jako dlužníkovi) peněžní částku ve výši [částka], přičemž dlužník se zavázal vrátit půjčené peníze spolu se sjednanými úroky nejpozději do [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Přehled transakcí na účtu č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] prokazuje poskytnutí výše uvedených zápůjček, s výjimkou půjčky ze dne [datum] ve výši [částka], která byla žalobkyni dle smlouvy poskytnuta v hotovosti, což strany stvrzují svým podpisem. Z výpisu transakcí z běžného účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] byla uskutečněna odchozí platba z tohoto účtu ve výši [částka] a dne [datum] odchozí platba ve výši [částka], to vše na účet č. [bankovní účet]; -) z přehledu transakcí na účtu žalobkyně u [právnická osoba] vedeném pod č. [bankovní účet] ke dni [datum] bylo zjištěno, že počáteční a konečný stav na předmětném účtu k tomuto dni byl [částka]; -) z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka], konkrétně z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a z odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Olomouc ze dne [datum] podaného dne [datum], že žaloba, aby byla žalovaná ([celé jméno žalobkyně]) povinna vydat [anonymizováno] kusů listinných kmenových akcií znějících na jméno, vydaných společností [právnická osoba], o jmenovité hodnotě jedné akcie [částka], se zamítá. Proti shora uvedenému rozsudku podal žalobce ([celé jméno žalovaného]) odvolání s odůvodněním, že za trvání manželství, dne [datum], uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o darování (bezúplatném) převodu listinných akcií, na základě které žalobce ze svého výlučného vlastnictví bezúplatně převedl do výlučného vlastnictví žalované darované akcie. Vlastnické právo k darovaným akciím na žalovanou přešlo předáním rubopisovaných darovaných akcií, ke kterému došlo v návaznosti na uzavření smlouvy o darování. V období od [měsíc] [rok] se žalovaná vůči žalobci, jeho dětem a dalším členům jeho rodiny chovala způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy. V důsledku tohoto žalobce svůj dar odvolal. Soud I. stupně hrubé porušení dobrých mravů v jednání žalované neshledal, s čímž žalobce nesouhlasí. Argumentuje zejména tím, že veškerá hrubá jednání byla žalovanou činěna s cílem poškodit žalobce (např. opakovaná trestní oznámení, kdy věci byly příslušným policejním orgánem následně odloženy) nebo jemu či členům jeho rodiny citově ublížit (veškeré telefonáty žalované). V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalobce byl po celou předmětnou dobu, tedy v období od listopadu [rok] do odvolání daru, vystavován ze strany žalované mnoha nepřijatelným a až bolestným situacím, kdy se v podstatě jedná o soustavné a významné narušování soukromého i pracovního života žalobce po dobu nejméně 1 roku; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že u této banky jsou vedeny dva účty žalobkyně, a to spořící účet [číslo] běžný účet [číslo] s datem otevření účtů dne [datum]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že za období od [datum] do úplného splacení byla uhrazena jistina ve výši [částka], která nezahrnuje žádné další příslušenství. Hypoteční úvěr byl zcela splacen dne [datum]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že žalobkyně je vedena jako klientka [právnická osoba], majitelkou účtu [číslo] který byl založen dne [datum], je [celé jméno žalobkyně], saldo činí [částka]. Dále [celé jméno žalobkyně] je majitelkou účtů [číslo] který byl založen dne [datum] (saldo činí [částka]) a účtu [číslo] který byl založen dne [datum] a zrušen dne [datum], celková výše úvěru činila [částka]. Saldo na tomto účtu činilo [částka]. Výše salda je uvedena ke dni [datum]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že žalovaný [celé jméno žalovaného] má u této společnosti běžný účet [číslo] s datem otevření dne [datum], přičemž disponibilní zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Rovněž má žalovaný u této společnosti spořící účet [číslo] s datem otevření dne [datum], přičemž disponibilní zůstatek ke dni [datum] činil [částka]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že [celé jméno žalovaného] je majitelem dvou účtů u této společnosti, a to účtu č. [bankovní účet], který byl otevřen dne [datum], přičemž zůstatek k datu [datum] činil [částka]. Dále účtu č. [bankovní účet], který byl otevřen dne [datum], přičemž zůstatek k datu [datum] činil [částka]; -) ze souboru výpisů z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet] za období [číslo] – [číslo], že na účet žalovaného je dne [datum] připsána částka ve výši [částka] označená jako„ [anonymizováno]“, přičemž dále je 1x za rok na účet žalovaného připsána platba označená jako„ [anonymizováno]“ ve výši [částka] (dne [datum], dne [datum], dne [datum]). Dne [datum] byla z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] převodem poukázána platba za rekonstrukci RD [obec] ve výši [částka]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že připsané kladné úroky za uvedené období [datum] – [datum] k běžnému účtu žalovaného [číslo] činily [částka]; -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že za období od [datum] do [datum], tj. do úplného splacení úvěru byla uhrazena jistina ve výši [částka], výše uhrazených úroků činila [částka]; -) z jednostranné kopie sdělení [označení úřadu] ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, že [označení úřadu] vydává k žádosti žalobkyně, která je zde označena jako stavebník, souhlas s užíváním pro stavbu (přístavba 1. NP rodinného domu [adresa] o rozměru [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Závěrečná kontrolní prohlídka shora uvedené stavby se konala dne [datum] za účasti stavebníka a stavebního úřadu; -) z kopie sdělení finančního ředitele [právnická osoba] ze dne [datum] ve věci výplaty dividend za rok [rok], [rok] a [rok], pořízené ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], že dividenda vyplacená akcionářům za hospodářský rok [rok] představovala částku ve výši [částka], za rok [rok] částku [částka] a za rok [rok] částku ve výši [částka]. Za hospodářský rok [rok] nebylo schváleno vyplacení dividend valnou hromadou; -) ze 4 ks černobílých fotografií založených ve spise sp. zn. [spisová značka] vedeného u podepsaného soudu, na č.l. 95 – 96 verte, že na fotografiích je zobrazen interiér nespecifikovaného domu s dráty čnějícími ze stropu v místě, kde mají být světla; -) z potvrzení Ministerstva obchodu, průmyslu a cestovního ruchu, odboru obchodního rejstříku a správy konkurzní podstaty [anonymizováno] ze dne [datum], které potvrzuje, kdo je akcionářem [právnická osoba], a to v anglické kopii a v překladu z anglického jazyka, že akcionářem uvedené společnosti ke dni [datum] je [anonymizováno]; -) z cenové nabídky [číslo] ze dne [datum] vystavená dodavatelem [právnická osoba] žalobkyni jako odběrateli, že jako odběratel je zde vedena žalobkyně [celé jméno žalobkyně], které dodavatel předkládá cenovou nabídku zpracovanou v systému oken [anonymizováno]; -) ze 4 kusů barevných satelitních snímků nemovitosti dokumentujících stav budovy označené žalovaným jako dům v [obec] ve vlastnictví žalobkyně, a to stav v r. [rok] a stav v r. [rok], že je zde zřejmý rozsah změny půdorysu domu; -) ze 3 kusů barevných fotografií interiéru a exteriéru předložených žalovaným a zobrazujících prostor obývacího pokoje a kuchyně, bránu, branku a garážová vrata domu na starší fotografii a fotografii aktuálního stavu ze serveru [webová adresa], že dokumentují stav RD v [obec] před rekonstrukcí a po rekonstrukci, mimo jiné z nich vyplývá výměna vrat; -) ze smlouvy o poskytování státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby [číslo] ze dne [datum] uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, zastoupeným [právnická osoba] a žalobkyní a žalovaným jako klienty, že předmětem smlouvy je poskytování příspěvku ze státního rozpočtu k hypotečnímu úvěru na základě žádosti, kterou klienti předložili bance. Účelem hypotečního úvěru, k němuž se poskytuje příspěvek je výstavba RD s 1 bytem v [katastrální uzemí]; -) ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne [datum], včetně přehledu poskytované státní podpory a výše poskytnuté státní finanční podpory hypotečního úvěrování výstavby pro žalobkyni a žalovaného, že podpora se poskytovala měsíčně na účet [právnická osoba], která následně přeposlala klientovi podporu na jeho účet. Jednalo se o účet [číslo]. Příspěvek byl vyplácen ve výši [částka] a celkem bylo vyplaceno [částka]; -) ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], že akcionářům [právnická osoba] v letech [rok], [rok], [rok] a [rok] byla vyplacena část zisku ve formě dividend. Zisk byl rozdělován na základě rozhodnutí valné hromady. Část zisku byla vyplacena formou dividend, zbytek zisku byl převeden na účet„ nerozdělený zisk“. Valná hromada vždy rozhodla, jaká část zisku k vyplacení připadá na jednu akcii. Za hospodářský rok [rok] byla v roce [rok] vyplacena čistá dividenda [celé jméno žalovaného] ve výši [částka], za hospodářský rok [rok] byla žalovanému v roce [rok] vyplacena čistá dividenda ve výši [osobní údaje žalobkyně] [rok], za hospodářský rok [rok] byla žalovanému v roce [rok] vyplacena čistá dividenda ve výši [osobní údaje žalobkyně] [rok] a za hospodářský rok [rok] byla žalovanému v roce [rok] vyplacena čistá dividenda ve výši [anonymizováno] [číslo]; -) z projektové dokumentace označené jako [ulice] úpravy a přístavba RD [obec a číslo], včetně výkresové části, že zobrazují a upřesňují rozsah stavebních úprav a přístavby rodinného domu v obci [obec] u [obec]; -) z 18 kusů nedatovaných fotografií interiéru a exteriéru domu [obec a číslo] předložené žalovaným, že tyto dokumentují stav před zahájením stavebních úprav a přístavby, jakož i stav po provedení stavebních úprav a přístavby; -) ze znaleckého posudku [číslo] zejména závěrečné rekapitulace na č. l. 25 a 26 ZP, a výslechu znalce [celé jméno znalce], že znalec stanovil cenu obvyklou po ukončení stavebních úprav a přístavby k datu prosince [rok] v částce [částka], dále cena obvyklá před zahájením stavebních úprav a přístavby k datu říjen [rok] byla stanovena na částku [částka]. Míru zhodnocení nemovitosti znalec stanovil na [částka]. Znalec dále uvedl, že rodinný dům byl postavený roku [rok] jakožto novostavba. Porovnávaná je cena rodinného domu, jak vypadal roku [rok], tedy po 10-ti letech jeho života, a roku [rok] po 11-ti letech jeho života. Dům roku [rok] byl standardně vybavený a funkční. Dům roku [rok] je mírně nadstandardně vybavený a s malou přístavbou [výměra]. Pokud vlastník v domě vybourá prvky krátkodobé životnosti (dále jen„ PKŽ“) jako například okna, dveře, podlahy, dlažby, atd. staré 10 let, které mají ještě další životnost 30 let až 50 let nemůže podle znalce očekávat, že osazením nových PKŽ jako například oken, dveří, podlah, dlažeb atd. cena přímo úměrně vložené investici naroste, když původní prvky by u normálního hospodáře sloužily dál. K námitkám strany žalující ke znaleckému posudku znalec vypověděl, že podklady, které měl k dispozici, kdy vycházel z místního šetření, potvrzujícího stav po provedené rekonstrukci, a dále z plánů, stavební dokumentace, soudního spisu a z něj z výpovědí účastníků, které se částečně shodovaly a částečně si protiřečily, byly dostačující. Na základě těchto podkladů dospěl k obvyklé ceně nemovitostí, a to před provedením rekonstrukce v r. [rok], která činila [částka], a dále zjistil obvyklou cenu nemovitostí po provedené rekonstrukci, tedy v r. [rok], a ta činila [částka]. Rozdílem těchto dvou částek dospěl ke svému závěru ohledně míry zhodnocení nemovitostí v rozsahu 1 milionu korun českých. Znalec zdůraznil, že skutečné investice se nepromítají v tomto případě do faktického zhodnocení nemovitostí přípočtem, tedy, pokud bylo fakticky investováno [částka] či [částka], fakticky nedošlo ke zhodnocení v této míře. Pro tento případ je typické, že opravující si počínal jako ne právě dobrý hospodář, když dům by postaven v r. [rok] a k rekonstrukci bylo přistoupeno v r. [rok], tedy v době, kdy zařizovací prvky měly delší životnost, mohly sloužit dál. Konkrétní investice neznamená dle znalce faktické zhodnocení ve výši této investice. K námitce ze strany žalobkyně týkající se toho, zda byly posuzovány z hlediska obvyklé ceny nemovitostí i pozemky, znalec uvedl, že dle zadání mělo být posouzeno pouze zhodnocení domu, nicméně toto nelze oddělit od 2 pozemků, a to konkrétně od pozemku, na kterém se dům nachází, což je pozemek parc. [číslo] dále přilehlé zahrady, tedy pozemku parc. [číslo] Tyto pozemky byly zahrnuty do posouzení obvyklé ceny, nebyla sem zahrnuta parcela ve výlučném vlastnictví žalobkyně označena [číslo]. Z pohledu metodiky je třeba dodržet metodiku ceny obvyklé, jak to ukládá ust. § 2 zákona o cenách č. 157/97 Sb. Z tohoto důvodu do posouzení musel zahrnout i výše uvedené 2 pozemkové parcely, nicméně vzhledem k tomu, že byla posuzována poměrně blízká doba před a po zhodnocení, tak pozemky zde nehrají roli, pokud jde o cenu, ale význam mají pouze z hlediska metodického. K tomu, které konkrétní prvky mají největší význam na zhodnocení stavby, znalec vypověděl, že především z hlediska objemového je to přístavba, a to od základů po střechu, dále pak zateplení a fasádní omítky, výměna oken, garážová vrata a vytápění. Další prvky pak byly realizovány nadbytečně, nebyly potřebné. Tyto změny pak bezprostředně zhodnotily dům, který by se takto prodal lépe, za cenu vyšší. Z tohoto také vyšla cena zhodnocení porovnáním před opravou a po opravě. Pokud jde o okna, pak dle znalce mírně zvyšují tepelnou odolnost domu. Původně zde byla okna dřevěná, která těsnila méně, po rekonstrukci byla instalována okna plastová, lépe těsnící. Podle názoru znalce tedy výměnou oken došlo k mírnému zlepšení tepelné odolnosti, ale významnější je z hlediska zhodnocení zateplení či výměna topení. Sama přístavba má objem [anonymizováno] metrů krychlových, což při aktuálních cenách ve výstavbě RD, [částka] /m3 činí částku okolo [částka] [rok]. Znalec k tomu, jak se do zhodnocení promítla výměna kotle, vypověděl, že kotel je vždy nejslabší částí topného systému, životnost kotlů je dnes jiná, než před několika lety a kotel byl dle znalce po 10 letech měněn smysluplně, tato výměna měla svůj význam pro dosažení lepšího výkonu topení. Znalec vypověděl, že čistě teoreticky by bylo možno procentuálně vyčíslit podíl jednotlivých konstrukcí a vybavení na zhodnocení, ale jedná se o čistě teoretické, matematické číslo, které neodpovídá trhu, tržní ceně. Nemovitost se vždy prodává jako celek, tedy zastřešuje všechny prvky a konstrukce, tak jak jsou v této nemovitosti. Garážová vrata nejsou přímo uvedena ve výčtu konstrukcí a vybavení na str. 8, resp. 22, ale podle znalce se obvykle zahrnují do jednoho z prvků, mohou to být dveře, případně položka ostatní. V tomto konkrétním případě má znalec za to, že z dokumentace vyplynulo, že došlo k výměně vrat, která mají životnost v rozmezí 15 – 20 let, poté je třeba vyměnit jednotlivé segmenty, přičemž garážová vrata se určitou malou měrou podílejí na zhodnocení nemovitostí, i když minimálně. Znalec k tomu, do jaké míry se na zhodnocení nemovitostí ve výši [anonymizována tři slova] podílí obvyklý nárůst cen nemovitostí, uvedl, že v tomto případě byl časový posun opravdu velmi, velmi malý, jednalo se o 1 rok a roky [rok] a [rok] lze považovat v tomto směru za roky stabilní, zde nedocházelo k žádným významným výkyvům v obvyklých cenách nemovitostí. Z pohledu znalce by se do tohoto zhodnocení obvyklý nárůst cen promítl jen velmi málo; -) z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení, že rozsah rekonstrukce, jak jej uvádí žalovaný, nebyl proveden v takovéto míře, což dle žalobkyně prokazují zejména faktury, které byly vystavovány topenáři, řemeslníky, stavebníky, apod., jejichž obsah zpochybnila. Faktury, které předložil žalovaný, jsou dle tvrzení žalobkyně smyšlené, neodpovídají skutečně provedeným pracím, když byly vystaveny na částku okolo [částka] [anonymizována dvě slova], za což by se postavil nový dům. Pokud jde o jednotlivé rekonstrukční práce, tak se dle výpovědi žalobkyně v případě obývacího pokoje jednalo pouze o jeho rozšíření, změnu dispozice, kdy z více úhelníku byl obývací pokoj změněn na obdélník, s čím souvisela úprava elektroinstalace a rozšíření podlahového topení. V případě koupelen a WC došlo k výměně některých zařizovacích předmětů, které ale byly funkční, přičemž výběr nebyl dobrý, zařízení je dnes nefunkční, tedy baterie, odpady. V případě kuchyně došlo podle žalobkyně k její výměně včetně spotřebičů, ale jednalo se o fakticky o výměnu kuchyňské linky za jinou, jiné barvy, jinak byla funkční. Žalovaný sehnal kupce na předchozí kuchyň a tuto výhodně prodal. Jinak je situace obdobná jako u koupelen, část spotřebičů již musela být znovu vyměněna, protože nebyly kvalitní. Žalobkyně uvedla, že část faktur, které k této části rekonstrukce domu žalovaný předložil, je na nábytek, stůl, židle, přičemž hrazena byla poté, až když se žalovaný odstěhoval ze společné domácnosti, a s kuchyní v RD žalobkyně tedy nemají nic společného. Takových faktur bylo předloženo více, čímž byla zvýšena hodnota této investice. Celkové zateplení podle žalobkyně bylo provedeno v době dřívější, snad ne dlouho po dostavení domu, pokud jde o zateplení střechy, o tom není žalobkyni nic známo. Nová fasáda mohla být aplikována v části přístavby obývacího pokoje. Klimatizace v domě je od počátku původní, nebyla měněna, pokud jde o topení, tak zde došlo k úpravě vzhledem k přístavbě obývacího pokoje, ale žalobkyně si není jistá, zda byl měněn i kotel, protože musela v r. [rok] přistoupit sama k výměně kotle. Pokud jde o vybudování interiérově oddělené pracovny, tak žalobkyně tvrdila, že uvnitř domu nebyla změněna v souvislosti s touto rekonstrukcí žádná příčka, nedošlo k žádným změnám, došlo pouze k vybudování širších interiérových dveří, aby se pracovna dala oddělit. Pokud jde o montáž vestavných skříní, tak tvrdila, že vestavené skříně v horní i dolní šatně jsou původní, byly instalovány krátce po dostavění domu. Podle žalobkyně v době, kdy byla vystavena faktura na montáž vestavných skříní, měl žalovaný více možností, kam tyto skříně instalovat, když sám v přecházejících řízeních uváděl, že zařizoval byt ve [obec], také v [obec], své dceři pomáhal s rekonstrukcí bytu, zakoupil ve [obec] dům, který také rekonstruoval. Zakoupil také pozemek v [obec], na kterém vybudoval dům a ještě si předtím pronajal dům v [obec]. V rámci rekonstrukce v souvislosti se změnami obývacího pokoje byla podle žalobkyně realizována výměna všech oken, avšak tyto práce objednala a zadala žalobkyně [právnická osoba] a tvrdila, že výměnu oken uhradila ze svých výlučných prostředků, které měla před manželstvím. Tvrdila dále, že žádná výměna interiérových dveří, vstupních dveří ani instalace prosklené střechy nad vstupními dveřmi nebyla v rámci této rekonstrukce provedena. Dle výpovědi žalobkyně původně se ve všech oknech, včetně garážového, nacházely horizontální žaluzie, které byly demontovány, tak jako i nerezové garnýže a již nebyly vráceny. Předokenní hliníkové žaluzie byly nainstalovány u 6 kusů oken situovaných na jih, ale v dalších místnostech museli k zastínění po určitou dobu používat ručníky, povlečení, apod. Garážová vrata jsou podle žalobkyně původní, stále se kazí a jsou opravována, žádná výměna nebyla provedená. V souvislosti se změnami v obývacím pokoji byla částečně realizována pokládka nových podlah v přístavbě, ale jinak byl dům v té době necelých 10 let starý, podlahy jinde měněny nebyly, totéž pokud jde o schodiště. K rekonstrukci elektroinstalace došlo podle tvrzení žalobkyně pouze v části týkající se přístavby obývacího pokoje. Jinak se jednalo o 10 let starý dům, kde kompletní rekonstrukce elektroinstalace nebyla třeba. Vnitřní povrchy omítek byly opravovány opět v souvislosti s přístavbou obývacího pokoje, ale jinak jsou vnitřní stěny domu provedeny v sádrokartonu. Pokud jde o instalaci zrcadel, tak ta v souvislosti s rekonstrukcí nebyla prováděná, zrcadla byla do interiéru instalována již v předcházejícím období a nacházejí se zde dosud, s výjimkou zrcadel v předsíni, která žalovaný demontoval. Pojezdová brána s automatickým pohonem je podle žalobkyně původní, v současné době stále opravovaná, nebyl měněn ani pohon. Stejně tak osvětlení vjezdu zde již bylo a stále je původní, v souvislosti s rekonstrukcí měněno nebylo. Vstupní branka i oplocení je rovněž původní, v současné době ve velmi špatném stavu, v rámci rekonstrukce nebylo nic měněno. Terasa je dle výpovědi žalobkyně vybudována u přístavby, jedná se o malou dřevěnou terasu, je stále v původním stavu. Závlahový systém byl na pozemku instalován již dávno před rekonstrukcí, přičemž byl napojen na vodovodní řád. Žalovaný nechal na pozemku vykopat studnu s tím, že závlahový systém přepojil na tuto studnu, ale podle žalobkyně je studna vybudována v místě, kde voda není, tím pádem je nefunkční i závlahový systém. Voda ve studni není a nebude, pozemek je vykopáním studny podle tvrzení žalobkyně znehodnocen. Podle žalobkyně na původní terase byla pergola, kterou nechal v souvislosti s rekonstrukcí žalovaný zničit, ale ničím ji nenahradil, čímž se snížil uživatelský komfort. Žalobkyně nemá přehled o tom, kolik skutečně bylo v rámci rekonstrukce jejího RD do tohoto investováno, ale pokud jde o faktury na stavební práce a za okna, tak má za to, že se jednalo o investici v řádech sta tisíců. K fakturám, které žalovaný předložil, žalobkyně uvedla, že tyto se nevztahují v celém rozsahu k rekonstrukci RD v [obec], tvrdila, že žalovaný má možnosti takřka na počkání, si nechat vystavit větší množství faktur. Podle žalobkyně žádná smlouva se společnosti [právnická osoba] na rekonstrukci jejího domu nebyla nikdy uzavřena, jedná se o její dům, takže by o tom musela vědět. V podstatě vše bylo podle žalobkyně vymyšleno až ex post, po skončení rekonstrukce. Dle tvrzení žalobkyně po 10 letech užívání byl dům v dobrém stavu, nebylo třeba nic měnit, neboť byl postaven na zelené louce jako zcela nový, z kvalitních materiálů. Původní zařizovací předměty byly kvalitní, rozhodně kvalitnější než pozdější. Žalobkyně vypověděla, že k rekonstrukci domu přistoupili vzhledem k tomu, že chtěli měnit okna a změnit tvar obývacího pokoje. Žádné další rekonstrukce jiné nebyly realizovány. Po dobu rekonstrukce se na několik měsíců odstěhovali, jednalo se o dobu něco přes půl roku. Průběh rekonstrukce nebyl na žalobkyni, řešil to žalovaný. -) z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, že smlouvou ze dne [datum] prodal 93 % akcií společnosti [právnická osoba], což odpovídá [číslo] akciím ze [částka]. Ve [právnická osoba] není nijak majetkově zaangažován, žádné příjmy z této společnosti, s výjimkou splátky kupní ceny, mu neplynou. Kupní cena činila [částka] [a žalovaný má za to, že ještě po dobu 2 let mu bude splácena. Žalovaný doplnil, že akcionář [právnická osoba] je fondem založeným ve prospěch jeho [anonymizováno] dětí a následně jejich pokrevních potomků, tedy jeho děti jsou obmyšlené. Pokud jde o současné vlastnictví akcií společnosti [právnická osoba], pak stále vlastní [anonymizováno] akcií, což odpovídá 7,1 %. V letech [rok] – [rok] společnost vykazovala zisk, který byl žalobci v odpovídající části vyplacen, tento uvedl ve svém daňovém přiznání a řádně zdanil; 27. Soud po zrušení a vrácení věci doplnil v nezbytné míře dokazování, a to postupem dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., a učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že dle popisu nemovitosti RD v [obec], by se obvyklé nájemné bez inkasních záloh v období r. [rok] až [rok] mohlo pohybovat v rozmezí [částka] – [částka] měsíčně. -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že obvyklé nájemné RD v [obec] v letech [rok] – [rok] činilo [částka] – [částka] plus energie a v období let [rok] – [rok] pak [částka] – [částka] plus energie. -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že obvyklé nájemné RD v [obec] jako rozsáhlé nemovitosti se mohlo pohybovat v období let [rok] – [rok] v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně bez služeb a s přihlédnutím k tomu, zda by se RD pronajímal vybavený, případně bez vybavení. -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že dle tržního posouzení byla jako nejpravděpodobnější stanovena obvyklá hodnota pronájmu RD v [obec] u [obec] tak, že v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie, v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie a v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie. -) ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], že obvyklá cena nájmu (RD v [obec] [) dle odborného odhadu činila měsíčně v letech [rok] – [rok] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v letech [rok] – [rok] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v r. [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka].

28. Z dalších provedených důkazů, a to z výpisu [anonymizováno], z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], z rozsudku KS Ostrava, pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], zejména výroku a z něj části 2. A ve věci péče o nezl. [jméno], z protokolu z jednání u OS Olomouc sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], zejména str. 10 protokolu, z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] nad rámec rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a odvolání žalobce proti rozsudku OS Olomouc ze dne [datum] podaného dne [datum], z připojeného spisu OS Olomouc sp. zn. [spisová značka], z faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené spol. [právnická osoba] žalovanému, z faktury [číslo] vystavené dodavatelem [jméno] [příjmení] žalovanému jako odběrateli dne [datum], z faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] dodavatelem [právnická osoba] žalobkyni jako odběrateli pro částku [částka], včetně zálohového listu [číslo] ze dne [datum] a včetně potvrzení o platbě vystaveného dne [datum] [právnická osoba], z faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené dodavatelem [právnická osoba] žalobkyni jako odběrateli dne [datum], ze souboru listin vztahujících se k venkovním žaluziím, konkrétně daňových dokladů č. [rok] a [rok], vč. dokladů a listin souvisejících, vystavených [jméno] [příjmení] žalobkyni jako odběrateli dne [datum] se splatností [datum], ze souboru listin vztahujících se k výměně plynového kotle v RD žalobkyně a souvisejících prací, faktury [číslo] ze dne [datum] vztahující se k nákupu regulátoru tlaku [anonymizováno] za částku [částka] a passport tlakové nádoby [značka ], soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

29. V průběhu řízení, u jednání dne [datum], soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh žalobkyně na zjištění skutečného vlastníka [právnická osoba], jakož i návrh na zjištění hodnoty majetkové účasti žalovaného ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], jakož i všechny další případné důkazní návrhy, které v řízení navrhli žalobkyně i žalovaný, a které nebyly dosud realizovány. Dále pak soud zamítl pro opožděnost důkazní návrh žalobkyně na vyžádání daňového přiznání žalovaného za roky [rok] [rok], když tento byl učiněn po koncentraci řízení a není způsobilý prolomit koncentraci řízení. U jednání dne [datum] soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně, vztahující se k navrhovanému rozšíření žaloby, a to připojení spisu PČR [číslo jednací] [číslo], dále vyžádání daňových přiznání žalovaného za období let [rok] [rok] a dále vyžádání sdělení od společnosti [právnická osoba], zda pohledávka žalovaného za touto společností ve výši [částka] byla řádně evidována v účetnictví společnosti, případně předložení odpovídající části účetní evidence, když změna žaloby spočívající v jejím rozšíření nebyla připuštěna a tyto důkazy jsou tak nadbytečné.

30. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [označení úřadu] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství účastníci zakoupili pozemky v k. ú. [obec] a na nich vybudovali stavbu rodinného domu (RD) [adresa]. Stavba RD byla financována ze společných prostředků účastníků a mimo jiné hypotečním úvěrem na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřeli účastníci jako manželé se společností [právnická osoba], a to v souvislosti s poskytnutím hypotečního úvěru ve výši [částka]. Účelem úvěru byla výstavba nemovitosti (budova na parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci [obec] v [katastrální uzemí]). Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 10,4 % p. a. Úvěr byl pravidelně splácen v období od [datum] do [datum] v souladu se splátkovým plánem, přičemž k úplnému splacení došlo dne [datum]. Za období od [datum] do [datum], tj. do úplného splacení úvěru, byla uhrazena jistina ve výši [částka], výše uhrazených úroků činila [částka]. Účastníci v souvislosti s poskytnutým hypotečním úvěrem čerpali také státní finanční podporu, která byla účastníkům poskytnuta Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, a to dle sdělení ze dne [datum] v celkové výši [částka] [rok] (celkem 53 splátek po [částka] od [datum] do [datum], z toho za období před zúžením SJM účastníků od [datum] do [datum] se jednalo o 14 splátek v celkové výši [částka]). Na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů (SJM) uzavřené formou notářského zápisu č. [spisová značka] ze dne [datum] došlo ke zúžení dosavadního společného jmění účastníků vyloučením stavby (rodinného domu) [adresa] vystavěné na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha, a dále vyloučením pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví], kat. území [katastrální území] do výlučného vlastnictví žalobkyně. Účinky vyloučení nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně nastaly zápisem výlučného vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem do katastru nemovitostí dne [datum]. Od října [rok] do prosince [rok] pak probíhala rekonstrukce RD žalobkyně v [obec], a to na základě projektové dokumentace označené jako [anonymizováno] úpravy a přístavba RD [obec a číslo], včetně výkresové části, jak byla tato projektová dokumentace schválena [stát. instituce] a na základě sdělení [označení úřadu] ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, [označení úřadu] vydal k žádosti žalobkyně, která je zde označena jako stavebník, souhlas s užíváním pro stavbu (přístavba 1. NP rodinného domu [adresa] o rozměru [anonymizováno] x [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Po dobu rekonstrukce RD, tj. od 10/ [rok] do 12/ [rok], pobývala rodina účastníků v náhradním bydlení a dům neužívali. Závěrečná kontrolní prohlídka shora uvedené stavby se konala dne [datum] za účasti stavebníka a stavebního úřadu. Rekonstrukci organizačně zajišťovala společnost [právnická osoba], přičemž celkově byla na úhradu rekonstrukce uhrazena částka ve výši [částka], přičemž dle výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] za dobu od [datum] do [datum] vedeného u [právnická osoba] vyplývá, že dne [datum] byla na tento účet připsána platba označená jako platba za rekonstrukci RD [obec] ve výši [částka], dále dne [datum] došla na předmětný účet platba za rekonstrukci RD [obec] ve výši [částka], v obou případech byla platba poukázána z účtu označeného [celé jméno žalovaného]. Fakturou č. [tel. číslo] vystavenou společností [právnická osoba] jako dodavatelem odběratelům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] byli tito vyzváni k úhradě částky ve výši [částka] se splatností [datum]. Dle následného opravného daňového dokladu č. [tel. číslo] vystaveného společností [právnická osoba] jako dodavatelem odběratelům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] pro částku [částka] se splatností [datum], přičemž se jedná o opravný doklad k faktuře č. [číslo] a předmětem plnění této faktury byla subdodávka skleněného zábradlí na RD [obec]. Ze zaniklého společného jmění účastníků, tedy ze společných prostředků účastníků, tak bylo financováno 77,66 % nákladů rekonstrukce RD žalobkyně. Na základě znaleckého posudku [číslo] výslechu znalce [celé jméno znalce] byla znalcem stanovena cena obvyklá po ukončení stavebních úprav a přístavby k datu prosinec [rok] v částce [částka], dále cena obvyklá před zahájením stavebních úprav a přístavby k datu říjen [rok] byla stanovena na částku [částka]. Míru zhodnocení nemovitosti znalec stanovil, bez ohledu na skutečné investice, na [částka]. Znalec zdůraznil, že skutečné investice se nepromítají v tomto případě do faktického zhodnocení nemovitostí přípočtem, tedy pokud bylo do nemovitosti investováno [částka] či [částka], fakticky nedošlo ke zhodnocení v této míře. Konkrétní investice neznamená dle znalce faktické zhodnocení ve výši této investice. Před uzavřením manželství účastníků ([datum]) podnikal žalovaný jako fyzická osoba na základě živnostenských listů vystavených dne [datum] a [datum] pod obchodním jménem [anonymizováno], kde předmětem podnikání koupě bylo [anonymizováno] a ke dni [datum] byl vydán žalovanému živnostenský list na předmět podnikání [anonymizováno]. Následně byla dne [datum] založena společnost [právnická osoba], přičemž žalovaný byl jedním z jejich zakladatelů a v [měsíc] [rok] se stal jediným akcionářem. Dále pak vznikla dne [datum] společnost [právnická osoba], a to rozdělením společnosti [právnická osoba] formou odštěpení jako jediná nově zakládaná společnost, přičemž na ni přešla odštěpená část jmění společnosti [právnická osoba], a žalovaný se stal jediným akcionářem společnosti [právnická osoba] Na základě smlouvy o darování (bezúplatném převodu) listinných akcií ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou, žalovaný ze svého výlučného vlastnictví bezúplatně převedl do výlučného vlastnictví žalobkyně [anonymizováno] ks akcií vydaných společností [právnická osoba] Na základě smlouvy o převodu akcií uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako převodcem a [právnická osoba] jako nabyvatelem, následně došlo k převodu [anonymizováno] ks akcií společnosti [právnická osoba], přičemž kupní cena činí [částka] a je splatná v devíti splátkách, které [právnická osoba] hradí na účet žalovaného vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], založený žalovaným ke dni [datum] vkladem částky [částka] v hotovosti, kde dne [datum] byla na tento účet přijata platba od [anonymizováno] ve výši [částka], dále dne [datum] přijata platba od [anonymizováno] ve výši [částka], dále dne [datum] platba od [anonymizováno] ve výši [částka], a dále dne [datum] přijatá platba od [anonymizováno] ve výši [částka]. Převodce /žalovaný/ byl výhradním a neomezeným vlastníkem akcií a stále vlastní [anonymizováno] akcií, což odpovídá 7,1 %. Akcionářem [právnická osoba] ke dni [datum] je [anonymizováno], žalovaný sám není nijak v této společnosti majetkově zaangažován, žádné příjmy z této společnosti, s výjimkou splátky kupní ceny, mu neplynou. Akcionář [právnická osoba], je fondem založeným ve prospěch [anonymizováno] dětí žalovaného a následně jejich pokrevních potomků, tedy jeho děti jsou obmyšlené. Již před uzavřením manželství účastníků ([datum]) podnikala a stále podniká také žalobkyně, .. [anonymizováno] “. Za trvání manželství vznikly žalovanému pohledávky z vkladů na jeho účtech č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených u [právnická osoba] Ke dni zániku společného jmění účastníků se k uvedeným účtům vázala pohledávka v celkové výši [částka] (na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka] a na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka]). Dále má žalovaný pohledávky z kladného úroku z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [právnická osoba], ve výši [částka] (k datu zániku SJM dne [datum]), kde jsou uloženy finanční prostředky, které žalovaný obdržel jako splátku kupní ceny za převod akcií [právnická osoba] Na běžném účtu [číslo] s datem otevření dne [datum] byl disponibilní zůstatek ke dni [datum] celkem [částka]. Rovněž má žalovaný u této společnosti spořící účet [číslo] s datem otevření dne [datum], přičemž disponibilní zůstatek ke dni [datum] činil [částka]; Žalobkyni vznikla za trvání manželství pohledávka z vkladu na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], kde ke dni zániku společného jmění účastníků byl evidován zůstatek ve výši [částka], jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]. Na základě rozsudku Krajského soudu Ostrava, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byla žalované ([celé jméno žalobkyně]) uložena povinnost zaplatit žalobkyni ([právnická osoba]) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení za škodu způsobenou této společnosti neodůvodněnými platbami soukromé povahy platební kartou společnosti [právnická osoba], kterou žalobkyně obdržela v souvislosti s výkonem funkce předsedkyně dozorčí rady k hrazení výdajů s funkcí souvisejících. Žalobu co do další částky [částka] s příslušenstvím, soud zamítl. Vrchní soud v Olomouci svým rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka]. E-mail právního zástupce [právnická osoba] ze dne [datum] potvrzuje obdržení platby. Za trvání manželství žalobkyně jako dlužnice (resp. vydlužitelka) a [údaje o věřiteli] jako věřitel (resp. zapůjčitel) uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce a následně další smlouvy o zápůjčce peněz ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [údaje o věřiteli] jako věřitel) dne [datum] přenechal žalobkyni (jako dlužníkovi) peněžní částku ve výši [částka], přičemž dlužník se zavázal vrátit půjčené peníze spolu se sjednanými úroky nejpozději do [datum]. Dále se dne [datum] [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dne [datum] se [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dne [datum] se [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dne [datum] se [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dne [datum] se [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Dne [datum] se pak [údaje o věřiteli] (jako zapůjčitel) zavázal žalobkyni (jako vydlužiteli) zapůjčit částku ve výši [částka] a vydlužitel se zavazuje zápůjčku vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě, nejpozději do dne [datum]. Přehled transakcí na účtu č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] prokazuje poskytnutí výše uvedených zápůjček, s výjimkou půjčky ze dne [datum] ve výši [částka], která byla žalobkyni dle smlouvy poskytnuta v hotovosti, což strany stvrdily svým podpisem. Z výpisu transakcí z běžného účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] byla uskutečněna odchozí platba z tohoto účtu ve výši [částka] a dne [datum] odchozí platba ve výši [částka], to vše na účet č. [bankovní účet], čímž byl dluh zcela uhrazen. Pokud soud u realitních kanceláří působících v [obec] a okolí zjišťoval výši obvyklého nájemného hrazeného za užívání obdobné nemovitosti jako je RD v [obec], pak ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] zjistil, že dle popisu nemovitosti RD v [obec], by se obvyklé nájemné bez inkasních záloh v období r. [rok] až [rok] mohlo pohybovat v rozmezí [částka] – [částka] měsíčně. [Právnická osoba] sdělila dne [datum], že obvyklé nájemné RD v [obec] v letech [rok] – [rok] činilo [částka] – [částka] plus energie a v období let [rok] – [rok] pak [částka] – [částka] plus energie. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] obvyklé nájemné RD v [obec] jako rozsáhlé nemovitosti se mohlo pohybovat v období let [rok] – [rok] v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně bez služeb a s přihlédnutím k tomu, zda by se RD pronajímal vybavený, případně bez vybavení. [právnická osoba] dne [datum] sdělila, že dle tržního posouzení byla jako nejpravděpodobnější stanovena obvyklá hodnota pronájmu RD v [obec] tak, že v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie, v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie a v letech [rok] – [rok] činí [částka]/měs plus energie. Podle společnosti [právnická osoba] a jejího sdělení ze dne [datum] obvyklá cena nájmu (RD v [obec] dle odborného odhadu činila měsíčně v letech [rok] [rok] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v letech [rok] [číslo] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v letech [rok] [rok] částku [částka], v r. [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka]. Střední hladina výše obvyklého nájemného se tak pohybovala od roku [rok] do r. [rok] okolo částky [částka]– [částka] měsíčně plus energie a od roku [rok] do roku [rok] pak okolo částky [částka] – [částka] měsíčně plus energie.

31. Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

32. Podle ust. § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

33. Podle ust. § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

34. Podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

35. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že účastníci byli manželé a jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství současně zaniklo jejich společné jmění manželů a do dne podání žaloby ([datum]) nedošlo k celkovému vypořádání majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů. Po provedeném dokazování, v návaznosti na shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je ve smyslu ust. § 740 v návaznosti na ust. § 736 občanského zákoníku důvodná, když nedošlo k vypořádání společného jmění jiným způsobem (dohodou). Podle ust. § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. V daném případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné výše podílů, než podílů stejných. Oba účastníci se dle svých možností a schopností zapříčinili o získání majetkových hodnot, které spadají do SJM a zároveň nebylo v řízení ani prokázáno, že by se některý z manželů choval způsobem, pro který by bylo pro účely vypořádání nutno vycházet z jiných, než stejných podílů. Žalovaný se v průběhu řízení, konkrétně u jednání konaného dne [datum], pokusil o smírné řešení v podobě dohody na tzv. nulové variantě, tj. že si účastníci vzájemně nebudou ničeho platit a každý si ponechá majetek i závazky, které drží. Tato varianta však byla žalobkyní odmítnuta.

36. Do aktiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul po provedeném dokazování zůstatky spojené s účty vedenými u [právnická osoba] a [právnická osoba] a částku [částka] vloženou žalovaným jako počáteční vklad při založení účtu u [právnická osoba] dne [datum], jakož i úrok z finančních částek na témže účtu vedeném ve prospěch žalovaného u [právnická osoba] V řízení bylo prokázáno, že do společného jmění účastníků náležely pohledávky z vkladů na účtech žalovaného č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených u [právnická osoba] Ke dni zániku společného jmění účastníků se k uvedeným účtům vázala pohledávka v celkové výši [částka] (na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka] a na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka]). Dle rozhodnutí soudu se tyto pohledávky tak přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného. Pokud jde o pohledávku žalobkyně z vkladu na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], pak ke dni zániku společného jmění účastníků byl na účtu evidován zůstatek ve výši [částka]. Tuto pohledávku soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, když majitelkou účtu je dle sdělení banky žalobkyně. Pohledávky z kladného úroku z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [právnická osoba], ve výši [částka], jakož i počáteční vklad [částka] uhrazený z finančních prostředků, které náleží do SJM účastníků, soud přikázal rovněž do výlučného vlastnictví žalovaného. Kladný úrok z vkladů jako zisk z výlučného majetku žalovaného náleží do společného jmění, přičemž ke dni zániku společného jmění účastníků dle sdělení banky představoval celkem částku ve výši [částka]. Pokud jde částku [částka], kterou žalovaný vložil v hotovosti na tento účet jako počáteční vklad při jeho založení, pak se jedná o konkrétní a jednoznačně specifikovanou částku, stejně jako jsou jednoznačně specifikované a konkretizované i další částky připisované na tento účet jako splátky kupní ceny v celkové výši [částka], a to na základě smlouvy o převodu akcií uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako převodcem a [právnická osoba] jako nabyvatelem, dle které došlo k převodu [číslo] ks akcií společnosti [právnická osoba], které byly ve výlučném vlastnictví žalovaného, a tato kupní cena byla splatná v devíti splátkách, které [právnická osoba] hradila/hradí na účet žalovaného. Konkrétně dne [datum] byla na tento účet přijata platba od [anonymizováno] ve výši [částka], dále dne [datum] byla na účet přijata platba od [anonymizováno] ve výši [částka], dne [datum] další platba od [anonymizováno] ve výši [částka], a dále dne [datum] platba od [anonymizováno] ve výši [částka] (tj. finanční prostředky připsané na výše označený účet za trvání manželství, do [datum]). S výjimkou částky ve výši [částka] byly na tomto účtu uloženy výlučně finanční prostředky náležející žalovanému, které nemohly splynout a nespadají do SJM. Tento závěr opírá soud o ustálenou judikaturu NS ČR, např. rozsudek ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011, kde byla řešena obdobná otázka, tedy otázka vlastnického režimu finančních prostředků, které byly jako prostředky ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, vloženy na účet zřízený druhým manželem u bankovního ústavu, k němuž má dispoziční právo i manžel vkládající finanční prostředky. V této souvislosti NS ČR dovodil, že (…) Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou ve vlastnictví majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž ve vlastnictví peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu (k tomu srovnej rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, pod pořadovým č. 50). (…) Důsledkem takového postupu však není skutečnost, že se výlučné finanční prostředky žalobkyně staly po jejich vložení na účet a následném výběru finančními prostředky tvořícími součást společného jmění manželů, ale zůstaly ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Na tom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že na účtu žalovaného se v době vkladu nacházely již i prostředky tvořící společné jmění manželů. Samotným uložením výlučných finančních prostředků na účet u peněžního ústavu a jejich následným výběrem nedochází ke změně právního režimu v tom smyslu, že by se uvedené finanční prostředky staly součástí společného jmění manželů. (…) Tedy, z provedeného dokazování vyplývá, že na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [právnická osoba] a jím založeného, se z prostředků v SJM účastníků nacházela toliko částka [částka], ohledně které žalovaný ani netvrdil, že by měla původ v jeho výlučných finančních prostředcích, přičemž všechny další na tento účet připisované částky byly a jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Ke smísení finančních prostředků na účtu tak nemohlo dojít. Předmětný účet byl založen právě a jen za účelem uložení splátek kupní ceny v celkové výši [částka], a to na základě smlouvy o převodu akcií uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako převodcem a [právnická osoba] jako nabyvatelem, dle které došlo k převodu [anonymizováno] ks akcií společnosti [právnická osoba], které byly ve výlučném vlastnictví žalovaného. Na tento účet nebyly v době do [datum] připsány žádné jiné finanční prostředky, s výjimkou kladného úroku z finančních částek na tomto účtu uložených, který je jako příjem do SJM tímto rozhodnutím vypořádán.

37. Do pasiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul po provedeném řízení jednak část splátek hypotečního úvěru ve vztahu k nemovitostem ve výlučném vlastnictví žalobkyně za dobu od [datum] do [datum], a to konkrétně za období probíhající rekonstrukce 10/ [rok] až 12/ [rok] a za období, kdy již žalovaný v RD žalobkyně nebydlel, tj. od [měsíc]/ [rok] do ukončení splácení v 1/ [rok] /viz. ad a) níže/, a dále také zhodnocení výlučného majetku žalobkyně (RD v [obec]) investicemi ze společného jmění účastníků, které žalovaný zahrnul svým vzájemným návrhem do vypořádání SJM, tj. jako náhradu za prostředky vynaložené ze společného jmění účastníků na nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně /viz. ad b) níže/. To vše s odkazem na ust. § 742 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, podle kterého má v případě soudního vypořádání každý z manželů nahradit to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho majetek výhradní. Ad a) Stavba RD v [obec], který je spolu s pozemky od [datum] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, byla financována mimo jiné hypotečním úvěrem na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřeli účastníci jako manželé se společností [právnická osoba] /dnes [právnická osoba], a to v souvislosti s poskytnutím hypotečního úvěru ve výši [částka]. Účelem úvěru byla výstavba nemovitosti (budova na parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci [obec] v [katastrální uzemí]). Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 10,4 % p. a. Úvěr byl pravidelně splácen v období od [datum] do [datum] v souladu se splátkovým plánem, přičemž k úplnému splacení došlo dne [datum]. Za období od [datum] do [datum], tj. do úplného splacení úvěru, byla uhrazena jistina ve výši [částka], výše uhrazených úroků činila [částka] Celkem tedy v souvislosti s hypotečním úvěrem bylo ze společných prostředků zaplaceno [částka]. Tuto částku soud ponížil o poměrnou část státní finanční podpory, která byla účastníkům poskytnuta Ministerstvem pro místní rozvoj ČR dle sdělení ze dne [datum] v celkové výši [částka], což představovalo celkem 53 splátek po [částka] vyplacených od [datum] do [datum]. Za období před zúžením SJM účastníků od [datum] do [datum] se jednalo o vyplacených 14 splátek v celkové výši [částka], poté, kdy se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí RD v [obec], bylo na státní finanční podpoře vyplaceno od [datum]/ do [datum]celkem [částka] [rok]. Soud po odečtení částky [částka] dospěl k částce ve výši [částka], která tak byla ze společných prostředků účastníků vynaložena na úhradu hypotéčních splátek v souvislosti s nemovitostmi ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Vázán aktuální judikaturou NS ČR týkající se otázky vypořádání finančních částek vynaložených ze SJM na splátky hypotečního úvěru na pořízení nemovitostí, které jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (zde žalobkyně) a ve které bydlí po dobu trvání manželství manželé a případně i jejich děti, vycházel soud ze závěrů rozsudku NS ČR ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3428/2020. Podle tohoto rozsudku (…) Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná (§ 690 o. z. věta první). Peníze vynaložené na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti ze společného jmění manželů se nenahrazují; nejde totiž o„ to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek“. Částky vynaložené takto na zajištění bydlení rodiny tedy nejsou předmětem vypořádání. Nahrazuje se to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek; v zásadě tedy i splátky hypotéčního úvěru, vynaložené ze společného majetku na nemovitost ve výlučném vlastnictví. Je-li tedy v době trvání SJM ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost, ve které bydlí, resp. ji užívá rodina manželů, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však např. měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo (…) V souvislosti s potřebou zjistit obvyklou výši nájemného, které by bylo třeba vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení v období od roku [rok] do roku [rok], vyžádal soud ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. od realitních kanceláří působících v [obec] a okolí tyto relevantní informace, přičemž zjistil, že střední hladina výše obvyklého nájemného se pohybovala od roku [rok] do r. [rok] okolo částky [částka] – [částka] měsíčně plus energie a od roku [rok] do roku [rok] pak okolo částky [částka] – [částka] měsíčně plus energie. Vzhledem ke skutečnosti, že splátky hypotéčního úvěru činily až do června [rok] částku [částka] měsíčně a od 7/ [rok] do 1/ [rok] rovněž v průměru [částka], přičemž po určitou dobu (od [datum] do [datum]) byly tyto splátky snižovány vyplácením státní finanční podpory ve výši [částka] měsíčně, soud konstatuje, že částka vynaložená na splátky hypotéky byla nižší, než obvyklé nájemné ve stejném období, proto by neměla žalobkyně, na jejíž nemovitosti byly prostředky takto vynaloženy, povinnost tento vnos nahrazovat, a to právě pro argumentaci výše uvedenou. Současně však není možno takto paušálně rozhodnout za celé období od 4/ [rok] do 1/ [rok], neboť je třeba zohlednit skutečnost, že rodina účastníků v RD v [obec] společně bydlela a tento dům užívala do [měsíc]/ [rok], kdy započala rekonstrukce domu, rodina se z RD v 10/ [rok] dočasně odstěhovala a zajišťovala svou bytovou potřebu jiným způsobem, a to až do 12/ [rok]. Pokud v tomto období účastníci a jejich děti v předmětném RD nebydleli, avšak hypoteční úvěr byl i v tomto období řádně splácen, pak za období těchto 15 měsíců je třeba zohlednit splátky hypotéky, tedy částku v celkové výši [částka] [rok]. Stejně tak je třeba vzít v úvahu skutečnost, že žalovaný se z RD žalobkyně odstěhoval v [měsíc]/ [rok], rodina se tak definitivně rozpadla a žalovaný si svou bytovou potřebu zajišťoval jiným způsobem. Žalobkyně ve vztahu ke společným dětem nadále plnila svou vyživovací povinnost mimo jiné zajištěním jejich bytových potřeb v RD v jejím výlučném vlastnictví, žalovaný svou vyživovací povinnost ke společným dětem saturoval hrazením výživného, nadto se na jaře [rok] od žalobkyně odstěhovala společná dcera k žalovanému, kde zůstala bydlet. V období od 9/ [rok] do 1/ [rok] tak má soud za to, že rovněž nelze aplikovat výše citované závěry rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3428/2020, přičemž za období od 9/ [rok] do 6/ [rok] bylo na splátkách hypotéky uhrazeno celkem [částka] (tj. 22 splátek po [částka]) a v následujícím období od 7/ [rok] do 1/ [rok], kdy se postupně splátky hypotéky snižovaly, pak částku ve výši [částka] Celkem tak bylo na hypoteční úvěr na pořízení nemovitostí, které jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně (RD [obec] ) zaplaceno v období od 9/ [rok] do 1/ [rok] ze společných prostředků v SJM účastníků, mimo období, kdy nemovitosti užívala rodina účastníků, [částka]. Tato částka byla zahrnuta do vypořádání SJM účastníků jako poměrná úhrada toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo ze společného majetku. Ad b) Jak bylo v řízení prokázáno, rekonstrukce rodinného domu žalobkyně v [obec] byla hrazena z větší části (v rozsahu 77,66%) z prostředků ve společném jmění manželů, když realizaci rekonstrukce zaštiťovala společnost [právnická osoba] a této společnosti byla uhrazena celkem částka ve výši [částka], když částka ve výši [částka] byla uhrazena žalovaným z jeho výlučných prostředků uložených na bankovním účtu u [právnická osoba] pod [číslo]. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] byla stanovena míra zhodnocení nemovitosti v návaznosti na provedenou rekonstrukci na [částka] (…) Není samo o sobě podstatné, zda vynaložením prostředků narostla reálně hodnota výlučného majetku jednoho z manželů za trvání manželství. Důležité je jen to, zda a v jakém rozsahu byly vynaloženy investice ze společného majetku na majetek oddělený. Určení hodnoty takto vynaložených prostředků pro účely vypořádání je regulováno pravidlem vymezeným v § 742 odst. 2 občanského zákoníku (…) má odrážet změnu hodnoty té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen. Započtena tedy nemá být reálná výše vynaložených prostředků. Zvýšení či snížení hodnoty vynaložených prostředků se při vypořádání SJM vypočte podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen ode dne vynaložení do dne, kdy SJM zaniklo. (PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. V Praze: C. H. Beck, 2015. Beckova edice právní instituty). Pokud žalobkyně v souvislosti se zadáním znaleckého posudku namítala, že zadání znaleckého posudku je v rozporu s dosavadním průběhem dokazování, že mezi účastníky je sporné, zda a v jakém konkrétním rozsahu mělo dojít ke stavebním úpravám a zda náklady na tyto konkrétní úpravy domu byly hrazeny ze společného jmění účastníků či nikoliv, že zadání znalci provedené soudem je nedostatečně konkrétní, je v rozporu s předmětem dokazování a jeho ustanovení je předčasné, a dále po vypracování znaleckého posudku namítala, že znalec nemohl posuzovat rozsah stavebních prací, když toto má být výsledkem dokazování v řízení před soudem a dosud nebyly v řízení takové závěry učiněny a samotné zadání znaleckého posudku tak trpí základní vadou, že nemohl znalec objektivně stanovit zvýšení hodnoty předmětné nemovitosti, navíc je potřeba určit zvýšení hodnoty věci a nikoliv její ceny, pak tyto námitky považuje soud za nedůvodné a irelevantní. Soud má za to, že pokud byly mezi vypořádávané položky zahrnuty rovněž investice ze společného jmění účastníků do rekonstrukce, respektive to, o co se hodnota rodinného domu a souvisejících nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně zvýšila v důsledku vynaložení prostředků ve společném jmění účastníků, pak ustanovení znalce pro toto řízení není nijak předčasné a zcela odpovídalo dosavadnímu průběhu řízení. Ustanovení znalce a zadání znaleckého posudku koresponduje s průběhem provedeného dokazování a tvrdí-li žalobkyně, že mezi stranami je sporný rozsah stavebních prací v rámci rekonstrukce, pak tato tvrzená spornost byla odstraněna právě předmětným znaleckým posudkem, když znalec vycházel z obsahu spisu, dále z projektové dokumentace, ale zejména z výsledků vlastního šetření na místě samém (v RD v [obec]).

38. Ohledně dalších majetkových hodnot nabytých účastníky za trvání manželství soud konstatuje, že v roce [rok] se žalovaný stal společníkem ve společnosti [právnická osoba] Žalovaný svůj podíl v této společnosti posléze (již po rozvodu manželství) úplatně převedl na [fyzická osoba]. Notářem [údaje o notáři] byl dne [datum] sepsán protokol o převzetí finanční částky ve výši [částka] do úschovy, a to v souvislosti s úhradou kupní ceny za převod podílu ve společnosti [právnická osoba] Tuto částku podle protokolu skládá složitel ve prospěch příjemců, za účelem úhrady kupní ceny za převod podílu o velikosti [anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] Předmět úschovy měl vydat notář tak, že částku ve výši [částka] převede notář na účet příjemce [celé jméno žalobkyně], č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], stejnou částku měl notář převést na účet příjemce [celé jméno žalovaného], č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], a to do deseti dnů. Majetková účast žalovaného ve shora označené společnosti tak zanikla a cenu za převod obchodního podílu si žalobce a žalovaná rozdělili rovným dílem. Tato majetková hodnota je tedy již vypořádaná a není součástí tohoto vypořádání SJM.

39. Pokud žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uváděla, že soud by měl zohlednit ve vypořádání také skutečnost, že žalovaný od [datum] do rozvodu manželství bezplatně užíval nemovitosti ve výlučném spoluvlastnictví žalobkyně a navrhla započtení náhrady za nájemné oproti případné povinnosti žalobkyně vydat rozdíl v hodnotu majetku v jejím vlastnictví, pak tento požadavek žalobkyně soud nepovažuje za jakýkoliv relevantní návrh, a proto se tímto ani nezabýval. Takovýto požadavek nemá oporu v zákoně, neexistuje pro něj žádný právní podklad. Obdobně nelze v tomto řízení vypořádat např. žalobkyní tvrzené údajné poskytnutí výlučných peněžních prostředků ve výši [částka] do podnikání žalovaného, o kterých tvrdila, že jí vráceny nebyly, poté zase uváděla, že plastová okna v rámci rekonstrukce uhradila ze svých výlučných prostředků, a to z výše uvedené částky vrácené jí žalovaným. Přes poučení soudu žalobkyně tuto skutečnost neprokázala, její požadavek je nedůvodný.

40. Pokud jde o žalovanému přiznanou částku vypořádacího podílu (výrok III. rozsudku), pak v řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky na bankovním účtu žalobkyně č. [bankovní účet] představují částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Peněžní prostředky na bankovních účtech č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] vedených u [právnická osoba], počáteční vklad [částka] a kladný úrok z finančních částek na bankovním účtu č. [bankovní účet] činí [částka] (součet zůstatku na účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] + zůstatku na účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] + kladného úroku z finančních částek na účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] a částky [částka] uhrazené ze společných prostředků při založení účtu), přičemž z této částky představuje částku [částka]. Hypoteční úvěr na rodinný dům v obci [obec] byl uhrazen v celkové výši [částka] při zohlednění státní finanční podpory, přičemž z této částky soud zahrnul do vypořádání toliko částku [částka] (z čehož činí [částka]), a dále do SJM náleží náhrada investic v celkové výši [částka], když žalovaný v řízení prokázal, že rekonstrukce byla v jím tvrzeném rozsahu provedena a z převážné části, konkrétně ze 77,66 % nákladů rekonstrukce, hrazena z prostředků náležících do společného jmění účastníků, přičemž ve zbývající části byla uhrazena z výlučných prostředků žalovaného; výpočtem 77,66 % x [částka] zhodnocení soud dospěl k částce [částka], kdy z této částky představuje částku ve výši [částka]. Žalobkyni náleží majetkové hodnoty v celkové výši [částka] (1/2 pohledávky ze součtu peněžních prostředků na účtů u [právnická osoba] a kladného úroku z finančních částek na účtu u [právnická osoba] a částky [částka]), žalovanému pak částka ve výši [částka] (1/2 peněžních prostředků na účtu u [právnická osoba] ve výši [částka] + poměrné částky na úhradu hypotečního úvěru na rodinný dům v obci [obec] ve výši [částka] + z částky představující náhradu investic ve výši [částka]). Po odečtení těchto dvou částek ([částka] - [částka]) byla soudem stanovena částka vypořádání ve výši [částka]. Soud ze shora uvedených důvodů rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši [částka]. Lhůtu k plnění s ohledem na výši částky stanovil soud v délce 1 měsíce dle § 160 odst. 1. o. s. ř., když tuto dobu považuje soud za přiměřenou pro to, aby žalobkyně předmětnou částku pro žalovaného zajistila.

41. Co se týče dalších položek (majetkových hodnot), ohledně těchto soud dospěl k závěru, že nejsou součástí zaniklého společného jmění manželů a nejsou tedy ani předmětem vypořádání v rámci tohoto řízení, soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku v tomto rozsahu žalobu zamítl, což je následně podrobněji rozebráno (viz. odst. 42. – 45.).

42. Jako první se jedná o požadavek žalobkyně na vypořádání„ majetkových účasti žalovaného“ ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], kdy bylo na základě předložených důkazů prokázáno, že tyto majetkové účasti představují vlastnictví akcií těchto společností, a tyto byly a dále jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Účast žalovaného ve společnosti [právnická osoba] totiž vznikla před uzavřením manželství (společnost bhyla založena dne [datum]) a zvýšení základního kapitálu této společnosti bylo realizováno prostřednictvím vkladu podniku ve výlučném vlastnictví žalovaného ([označení podniku]). Účast žalovaného ve společnosti [právnická osoba] pak sice vznikla za trvání manželství, ale rozdělením společnosti [právnická osoba] formou odštěpení, kdy se žalovaný stal jako akcionář společnosti [právnická osoba] akcionářem nově vzniklé společnosti [právnická osoba] Součástí společného jmění tak mohou být jen dividendy vyplácené žalovanému za trvání manželství, samotná kupní cena akcií nemůže být součástí společného jmění, protože se jedná o právní jednání vztahující se k výlučnému vlastnictví dle § 709 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku [právnická osoba], jak již bylo uvedeno, vznikla dne [datum], tedy ještě před vznikem manželství, které bylo uzavřeno dne [datum]. Dle komentáře„ právním jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví bude především prodej výlučně vlastněných věcí, jejich směna nebo naopak nabytí nové věci z výlučných prostředků.“ (PSUTKA, Jindřich. § 709 /Aktiva společného jmění manželů/. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 163). [Právnická osoba] pak vznikla dne [datum] rozdělením společnosti [právnická osoba] formou odštěpení jako jediná nově zakládaná společnost, přičemž na ni přešla odštěpená část jmění společnosti [právnická osoba], a žalovaný se stal jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. Žalovaný nabyl podíl ve společnosti do svého výlučného vlastnictví.„ Výjimku z tohoto pravidla tvoří situace, kdy jeden z manželů nabyl podíl za trvání manželství způsobem, který v souladu s § 709 odst. 1 vede ke vzniku jeho výlučného vlastnictví. Takovým případem bude nabytí podílu v obchodní společnosti či družstvu jedním z manželů za trvání manželství dědictvím, darem nebo odkazem, popřípadě byl-li k nabytí podílu použit pouze jeho výlučný majetek a vůle směřovala pouze k nabytí do jeho výlučného vlastnictví.“ (PSUTKA, Jindřich. § 709 /Aktiva společného jmění manželů/. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 163).„ Součástí společného jmění manželů je pouze zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Zisk je výnos po odečtení nákladů na zachování, údržbu, správu atd. výlučného majetku. (..) Přírůstkem budou například i dividendy z výlučně vlastněných akcií atp.“ (PSUTKA, Jindřich. § 709 /Aktiva společného jmění manželů/. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 163). Součástí společného jmění by tak mohly být pouze dividendy vyplácené společnostmi, které však byly za trvání manželství průběžně spotřebovány, a to na potřeby rodiny, přičemž žalobkyně přes poučení soudu neprokázala, že by k okamžiku zániku SJM finanční prostředky mající původ ve vyplacených dividendách existovaly. Žalovaný tedy nabyl akcie [právnická osoba] jako svůj výlučný majetek a tyto posléze v počtu [anonymizováno] ks akcií prodal [právnická osoba], přičemž kupní cena činila [částka] a byla splatná v devíti splátkách, které [právnická osoba] hradí na účet žalovaného vedený u [právnická osoba] pod č. č. [bankovní účet], tedy akcie prodal žalovaný [právnická osoba] ze svého výlučného majetku a zisk z prodeje (kupní cena) se tak stal rovněž jeho výlučným majetkem. Do SJM tak náleží toliko kladný úrok z vkladů jako zisk z výlučného majetku žalovaného, přičemž ke dni zániku společného jmění účastníků dle sdělení banky představoval celkem částku ve výši [částka] spolu s částkou [částka] zaplacenou žalovaným ze společných prostředků při založení účtu a soud tuto pohledávku za bankou přikázal žalovanému. Pokud jde o společnost [právnická osoba], pak není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně zahrnula majetkovou účast žalovaného v této společnosti do vypořádání SJM, když na základě smlouvy o darování (bezúplatném převodu) listinných akcií ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou/ za trvání manželství/, žalovaný ze svého výlučného vlastnictví celkem 141 ks akcií bezúplatně převedl do výlučného vlastnictví žalobkyně [anonymizováno] ks akcií vydaných společností [právnická osoba], sám si ponechal [anonymizováno] ks akcií. Ani tato majetková účast žalovaného tak s odůvodněním výše uvedeným nemůže být zahrnuta do vypořádání společného jmění manželů.

43. Dále pokud jde o návrh žalobkyně na vypořádání pohledávky z vkladů na bankovních účtech žalovaného č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], vedených u [právnická osoba], soud konstatuje, že součástí společného jmění manželů byly jen kladné úroky za dobu, kdy trvalo manželství spolu s částkou [částka] zaplacenou žalovaným ze společných prostředků při založení účtu, jelikož na těchto účtech se nachází prostředky představující kupní cenu za převod (prodej) většiny akcií ve [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] ze žalovaného na [právnická osoba] (viz. bod 36. výše). Tyto peněžní prostředky získané prodejem akcií, jsou v pravidelných splátkách zasílány na účet žalovaného, na němž se nachází jeho výlučné prostředky. Tato skutečnost je prokázána listinnými důkazy předloženými žalovaným, zejména smlouvou o převodu akcií [právnická osoba] ze dne [datum] a přehledem pohybů na běžném účtu č. [bankovní účet]. Na spořícím účtu č. [bankovní účet] se ke dni zániku společného jmění účastníků žádné prostředky nenacházely. Z vypořádání společného jmění tak byly vyloučeny pohledávky z vkladů na těchto účtech, přičemž do společného jmění mohly náležet pouze kladné úroky z těchto vkladů, coby jejich výnos, spolu s částkou [částka] zaplacenou žalovaným ze společných prostředků při založení účtu.

44. K požadavku žalobkyně zahrnout do vypořádání SJM také dluh žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba] soud uzavírá, že nový občanský zákoník chápe společné dluhy podstatně restriktivněji, než předchozí úprava. Společnými dluhy mohou být jen dluhy převzaté, tj. založené právním jednáním. Již z tohoto vymezení vyplývá, že součástí společného jmění manželů nemůže být například povinnost k náhradě škody vzniklá z porušení zákona (např. ustanovení § 2910 občanského zákoníku), případně z objektivní odpovědnosti jednoho z manželů (např. ustanovení § 2927 občanského zákoníku) (MELZER, Filip, TÉGL, Petr, ŠÍNOVÁ, Renara. Odpovědnost za dluhy manžela dle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2014 č. 19, s. 649-656). Právě o takovou situaci se ale jedná v případě žalobkyně, neboť na základě rozsudku Krajského soudu Ostrava, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byla žalované ([anonymizováno]) uložena povinnost zaplatit žalobkyni ([právnická osoba]) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení za škodu způsobenou této společnosti neodůvodněnými platbami soukromé povahy platební kartou společnosti [právnická osoba], kterou žalobkyně obdržela v souvislosti s výkonem funkce předsedkyně dozorčí rady k hrazení výdajů s funkcí souvisejících. Žalobu co do další částky [částka] s příslušenstvím, soud zamítl. Vrchní soud v Olomouci pak svým rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka]. Částka ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení a náhradou nákladů soudního řízení společnosti [právnická osoba], tak nemůže být součástí vypořádání SJM.

45. Pokud jde o dluh žalobkyně vůči věřiteli [údaje o věřiteli], v celkové výši [částka], k tomuto žalovaný výslovně uvedl, že se jedná o dluh, o jehož existenci až do seznámení se s žalobou nevěděl a tvrzení o samotné existenci tohoto dluhu považuje za vykonstruovaná. V případě tohoto dluhu, dosahujícího téměř milionové částky, k jehož vzniku žalovaný nedal souhlas (a žalobkyně ani netvrdila, že by souhlas dal, a sama tento dluh označuje jako svůj dluh vůči svému otci jako věřiteli), jde zjevně o dluh, jehož výše přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků a tyto dluhy nemohly souviset s obstaráváním jakýkoliv potřeb rodiny. Předmětné dluhy vznikly, když už spolu účastníci nežili a nesdíleli společnou domácnost. Nadto tyto peněžité prostředky použila žalobkyně na úhradu soudních řízení proti žalovanému. Dle ust. § 710 písm. b) občanského zákoníku jsou součástí společného jmění manželů dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Tyto dluhy tak nejsou součástí společného jmění manželů, protože byly převzaty bez souhlasu druhého manžela a nejedná se o dluhy vzniklé při obstarávání každodenních záležitostí či potřeb rodiny. V tomto směru lze odkázat např. na rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2199/2008, dle kterého„ Závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého a přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů nejsou neplatné, ale netvoří součást SJM a jsou výlučným závazkem manžela, který je převzal“.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem V. tohoto rozsudku dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyně jako převážně procesně neúspěšná účastnice je povinna zaplatit žalovanému, který byl ve věci pouze v nepatrné části neúspěšný (když vzal zpět svůj původní návrh na vypořádání podnikatelské činnosti žalobkyně), náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení povinnosti žalobkyně nahradit žalovanému vzniklé náklady řízení, vycházel soud zejména z postoje žalobkyně v tomto řízení, kdy žalovaný v rámci skutečného zájmu o dohodu a mimosoudní vyřízení věci žalobkyni opakovaně nabízel tzv.„ nulovou variantu“, tedy, že si každý z účastníků ponechá majetkové hodnoty, kterými disponuje a vzájemně si ničeho nebudou plnit, avšak na tuto dohodu žalobkyně nepřistoupila. Náklady řízení žalovaného tvoří mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě [částka] v souladu s ustanovením § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“) činí částku ve výši [částka]. Soud zde vychází z jedné poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání - s výjimkou objektivní hodnotou nespecifikovaných majetkových účasti žalovaného ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] - tedy zůstatky na bankovních účtech [právnická osoba] a [právnická osoba]: [částka] + [částka], kladný úrok na účtu u [právnická osoba] a první vklad: [částka] + [částka], náhrada peněžních prostředků uhrazených ze společného na hypoteční úvěr za dobu [datum] až [datum]: [částka], náhrada za investice ze společného do výlučného majetku žalobkyně (RD [obec]) ve výši [částka], žalobkyní uplatněný dluh vůči společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] bez příslušenství, jakož i dluh žalobkyně vůči věřiteli [údaje o věřiteli] v celkové výši [částka], který tato rovněž v řízení uplatnila, celkem: [částka], jedna polovina pak činí: [částka]. Odměna náleží žalovanému za následující úkony právní služby, a to za 1 úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. (převzetí a příprava) za [částka], za 15 úkonů spočívajících v účasti na 12 ústních jednáních v rozsahu 15 dvouhodin dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. (ústní jednání konané dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), dále za 16 úkonů spočívajících v písemném podání dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. (vyjádření k žalobě ze dne [datum], doplnění vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], včetně jemu předcházejícího vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a soudem vyžádaný závěrečný návrh ze dne [datum]) celkem za úkony [částka], dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně [částka] x [částka], tj. celkem [částka] dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhl. Náklady řízení dále tvoří cestovné za jízdu osobním vozidlem [označení vozidla], ze sídla v [obec] do [obec] k jednání dne [datum] a zpět v délce [číslo] km, při průměrné spotřebě benzinu 9,4 l /1 km, ceně benzinu [částka] a paušálu za opotřebení 3,90 Kč/km dle § 1 písm. b) a dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve výši [částka], a dále cestovné stejným osobním vozidlem ze sídla v [obec] do [obec] k jednání dne [datum] a zpět v délce [číslo] km, při průměrné spotřebě benzinu 9,4 l/1 km, ceně benzinu [částka] a paušálu za opotřebení 4,20 Kč/km dle § 1 písm. b) a dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve výši [částka]. Dále pak cestovné za cestu vlakem na soudní jednání v celkové výši [částka], a to dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a cesta zpět dne [datum] v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka], za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a cesta zpět dne [datum] v celkové výši [částka] a za cestu vlakem na soudní jednání dne [datum] a zpět v celkové výši [částka] Celkem za cestovné vlakem [částka]. Náklady řízení žalovaného tvoří dále náhrada složené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka]. Dále žalovanému rovněž náleží DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu a cestovného osobním autem, tj. [částka]. Pokud požadoval žalovaný jeden úkon právní služby za [částka] za první poradu s klientem, pak nedoložil, že se tento úkon skutečně realizoval (např. zápisem o této poradě podepsaným žalovaným, apod.) a soud jej tedy žalovanému nepřiznal. Jiné než uvedené náklady řízení (například náhrada za promeškaný čas) nebyly ze strany žalovaného účtovány. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na výši částky v délce 1 měsíc podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když i v případě nákladů řízení tuto dobu považuje soud za přiměřenou pro to, aby žalobkyně předmětnou částku žalovanému uhradila.

47. Soud dále v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobkyni výrokem VI. povinnost zaplatit státu – ČR na náhradě nákladů řízení, podle výsledku řízení, kdy byla žalovaná procesně neúspěšnou stranou, částku ve výši [částka], která představuje náklady vynaložené z rozpočtových prostředků soudu na znalečné, kdy částka ve výši [částka] /z celkového znalečného za podání písemného znaleckého posudku ve výši [částka] byla poukázána na výplatu znalečného z rozpočtových prostředků a částka ve výši [částka] představuje odměnu znalce za účast u jednání 17. 4. 2018 Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 3 dnů dle § 160 odst. 1. o. s. ř.

48. Výrokem VII. pak soud zavázal žalovaného zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku za vzájemný návrh na vypořádání zaniklého SJM dle položky 6 bodu 1. sazebníku dle z. č. 549/1991 Sb. v platném znění částku ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když lhůtu k plnění stanovil soud v délce 3 dnů dle § 160 odst. 1. o. s. ř.

Poučení