29 C 113/2015 - 299

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čvančarou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] se sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] adresou pro doručování: [Anonymizováno] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], se zrušuje.

II. Pozemek parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], se přikazuje do vlastnictví žalobkyně, oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náhradu ve výši [částka], a to do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] polovinu náhrady nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] polovinu nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Původní žalobce ([jméno FO]) se žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k ve výroku I. uvedené nemovité věci. Návrh odůvodnil tím, že se žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci, každý v rozsahu id . Dům byl postaven jeho dědem ([jméno FO]) a panem Leipoldem, přičemž každý byl vlastníkem id. . Spoluvlastnický podíl nabyl dědictvím po matce. Žalovaný spoluvlastnický podíl zakoupil od pí. [jméno FO]. Žalobce dodal, že dům se skládá z předního a zadního objektu, mezi nimiž se nachází dvůr. Přístup do zadního objektu vede před dvůr, kam se prochází průchodem z předního objektu. Oba objekty mají samostatný vchod, přípojku vody a elektřiny, kanalizace je zčásti společná. Podotkl, že v předmětné nemovité věci užíval byt po dobu více než 50 let, zatímco žalovaný v domě nikdy nebydlel a pouze si upravil 2 místnosti, kde občas přespával. Žalovaný se od roku 2002 v domě nevyskytoval. O nemovitost nejevil zájem. Nezdržoval se na adrese svého trvalého pobytu a občas psal výhrůžné dopisy z [Anonymizováno]. Uzavřel, že vztahy mezi účastníky nejsou dobré a žalovaný proti žalobci vedl spor o zaplacení, včetně exekuce. Nemovitost byla zatopena při povodni, chátrá a je téměř neobydlená a pro postoj žalovaného nelze provádět potřebné opravy. Navrhl nejprve, aby nemovitou věc přikázal za náhradu do jeho vlastnictví. Následně změnil stanovisko a navrhl rozdělení, případně prodej věci.

2. Poté, co soud zjistil, že spoluvlastnický podíl původního žalobce zakoupila žalobkyně (viz výpis z katastru nemovitostí čl. 173) rozhodl k návrhu původního žalobce o vstupu žalobkyně na jeho místo (viz usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

3. Žalobkyně ve shodě s původním žalobcem uvedla, že stav předmětné nemovité věci není dobrý s tím, že nechala vypracovat statický posudek a je třeba oprav. Podotkla, že se se žalovaným opakovaně pokoušela dohodnout, ale marně. Nabídla žalovanému možnost předání klíčů, kterou měl odmítnout. Zdůraznila, že případné reálné rozdělení nemovitosti by neodstranilo spory mezi účastníky, neboť přístup k tzv. zadnímu domu by musel být realizován přes průchod v předním domě a dvorní část vnitrobloku by musela být oběma nově vzniklými domy i nadále sdílena s ohledem na svou velikost a nutnost realizace přístup přes tento vnitroblok. Podotkla, že žalovaný nejeví o nemovitost zájem, nikdo jej v nemovitosti řadu let neviděl, neprovedl žádnou z kontrol, oprav, odstranění havarijního stavu a jednání o sanačních a záchranných pracech bojkotuje. Závěrem navrhla přikázat nemovitou věc do jejího vlastnictví oproti povinnosti vyplatit žalovanému náhradu za spoluvlastnický podíl. Ohledně ceny nemovitosti neměla výhrad proti znaleckému posudku, jehož vypracování soud v řízení zadal a zdůraznila, že je schopna žalovaného vyplatit.

4. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že se spoluvlastníkem stal podle kupní smlouvy ze dne [datum]. Zmínil, že se v Obvody [adresa] narodil a má k němu vztah. Připustil, že vztahy s původním žalobcem nebyly dobré a vedli sporu řadu sporů. Podotkl, že mu původní žalobce i žalobkyně brání v užívání předmětné nemovitosti a na jeho úkor se obohacují. Zmínil, že původní žalobce dům pronajímal bez jeho souhlasu a inkasoval nájemné. Zdůraznil, že k devastaci nemovitosti docházelo v důsledku úmyslného jednání původního žalobce, který s ním nespolupracoval a musel zasáhnout stavební úřad. Poškozením domu mu měla vzniknout škoda. Dodal, že mu původní žalobce nepředkládal vyúčtování nákladů a hospodaření s domem, čímž mu bránil v podání daňového přiznání a odpisu nemovitosti. Navrhl, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitá věc přikázána jemu oproti povinnosti vyplatit žalobkyni vypořádání poníženou o vnos žalovaného v rozsahu jeho investic do nemovitosti, znehodnocení nemovitosti zanedbanou údržbou a bezdůvodné obohacení žalobce.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující:

6. Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], dále jen předmětná nemovitost (nesporné, ověřeno výpisem z katastru nemovitostí, čl. [Anonymizováno] a informací o pozemku, tvořícími přílohu Znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]).

7. Soud vzal za prokázané shodná tvrzení účastníků (včetně původního žalobce) o tom, že mezi nimi panují neshody ohledně hospodaření s předmětnou nemovitou věcí. Nemohou se dohodnout na provedení oprav a nepřejí si ve spoluvlastnictví dále setrvat (nesporné)

8. Z výzvy ze dne [datum] (čl. 28), [datum] (čl. 37), [datum] (čl. 38), a [datum] (čl. 135) soud zjistil, že žalovaný vyzýval opakovaně původního žalobce vydání dokladů o příjmech a výdajích předmětného domu za období [Anonymizováno]–2019, vydání klíčů od bytových, nebytových místností a vstupních prostor, včetně půdy.

9. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný informoval původního žalobce, dne [datum] byla v předmětné nemovitosti provedena prohlídka za účelem pořízení fotodokumentace poškození konstrukcí nosných zdí a degradace obývacího pokoje v bytě ve IV podlaží.

10. Z dopisu ze dne [datum] žalovaný vyzval původního žalobce zaplacení částky [částka], coby nákladů na přestavbu nadstřešní části komínového tělesa z lícových cihel, včetně vyspárování zhotovení betonové krycí desky, svážení a vyvážení materiálu, za pomoci výškového dopravníku, lešení, včetně odvozu a likvidace suti a vyvložkování a frézování komínů a pořízení revizní zprávy.

11. Z výzvy ze dne [datum] (čl. 167) soud zjistil, protože žalovaný vyzval původního žalobce i žalobkyni k předložení listin týkajících se hospodaření s předmětnou nemovitou věcí za období od [datum] do [datum], zejména nájemních smluv, dokladu o příjmech a výdajích, hrazení služeb, dokladů o revizích, k vydání klíčů, peněžního deníku 12. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že (zde) žalovaný se proti (zde) původnímu žalobci domáhal zaplacení ušlého zisku z nájmu bytu č. [hodnota] v předmětné nemovitosti za období od dubna [Anonymizováno] do dubna [Anonymizováno]. (Zde) původnímu žalobci rozsudkem bylo uloženo zaplatit (zde) žalovanému částku [částka] s příslušenstvím. Soud vyšel ze závěrů rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], podle něhož (zde) původní žalobce uzavřel s [jméno FO] smlouvu o nájmu bytu v předmětné nemovité věci, kterou však soud posoudil jako neplatnou pro absenci souhlasu (zde) žalovaného, přičemž podle znaleckého posudku vypracovaného v řízení pod sp. zn. [spisová značka] činilo tržní nájemné [částka] měsíčně.

13. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], soud zjistil, že jím byl nahrazen souhlas (zde) žalovaného z uzavřením nájemní smlouvy mezi (zde) původním žalobcem a žalovaným, coby pronajímateli a paní [jméno FO], co by nájemcem k bytu č. [hodnota] v předmětné nemovité věci na dobu určitou od [datum] do [datum], s nájemným ve výši [částka] měsíčně, a zálohu na služby [částka] měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

14. Z protokolu o jednání ve věci Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], soud zjistil, že (zde) žalovaný se proti paní [jméno FO] domáhal vyklizení bytu č. [hodnota] v předmětné nemovité věci. Při jednání dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen a schválen smír, jímž se (tam) žalovaná zavázala vyklidit byt č. [hodnota] v předmětné nemovité věci do [datum] a v téže lhůtě předat (zde) žalovanému dvoje klíče od bytu a 1 klíč od domu.

15. Ze žaloby na vydání klíčů (čl. 79), rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a potvrzujícího rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, (zde) žalovaný se proti (zde) původnímu žalobci domáhal vydání kopie klíčů od předmětné nemovitosti a nákladů na pořízení kopie. Odvolací soud korigoval nesprávně závěry soudu prvního stupně s tím, že (zde) žalovaný má právo na vydání klíčů, a nedostatek jeho součinnosti při jejich převzetí má vliv toliko na jeho prodlení, avšak potvrdil zamítnutí žaloby s tím, že v mezidobí došlo ke změně spoluvlastníka a nebylo prokázáno, že by (zde) původní žalobce kopii klíčů měl nadále v držení. Je třeba zdůraznit, že i v této věci soud dospěl k závěru, že se (zde) žalovaný k soudu opakovaně bez řádné a včasné omluvy nedostavoval.

16. Z informace o stav řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že (zde) žalovaný se proti (zde) žalobkyni domáhal vydání klíčů od předmětné nemovité věci. Obvodní soud pro [adresa] vyslovil svou místní nepříslušnost a spis byl postoupen Obvodnímu soudu pro [adresa].

17. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví odhad ceny a odhady nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]–[Anonymizováno] ze dne [datum] a výslechu tohoto znalce soud zjistil, že předmětná nemovitost je tvořena pozemkem p. č. [hodnota], na němž se nachází stavba budovy č. p. [Anonymizováno]. Tato je tvořena uličním objektem, který je podsklepen, se 4 nadzemními podlažími a sedlovou střechou se stavebně neupraveným podkrovím, dále dvorním objektem, který je rovněž podsklepen, se třemi nadzemními podlažími a stavebně neupraveným podkrovím pod sedlovou střechou, a příslušenstvím sestávajícím se z venkovních úprav. Průjezdem v 1. nadzemním podlaží uličního domu je přístupný dvorek s betonovou zpevněnou plochou, za nímž se nachází dvorní objekt. Oba objekty jsou připojeny na inženýrské sítě, přičemž připojení dvorního objektu je realizováno přes připojení objektu uličního. Konstrukční prvky střední a krátkodobé živnost životnosti a prvky vybavení staveb jsou většinou již velmi opotřebené. Stavebně technický stav uličního i dvorního objektu je špatný. Na domě již delší dobu nebyla prováděna ani základní údržba. Aktuálně je využíván pouze nebytový prostor (obchod) v prvním nadzemním podlaží a byt ve druhém nadzemním podlaží uličního objektu. Technický stav ostatních prostor (převážně bytů) nedovoluje pronajímat. Obvyklá cena předmětné nemovitosti je [částka]. Aktuálnost této ceny k datu rozhodování soudu potvrdil znalec při svém výslechu. Předmětnou nemovitost je možno ze stavebně technického hlediska rozdělit na uliční a dvorní objekt, avšak pouze za podmínky zřízení služebnosti spočívající v přístupu k dvornímu objektu průjezdem v uličním objektu, zřízení nových (oddělených) přípojek inženýrských sítí pro dvorní objekt, procházejících rovněž průjezdem rovněž s odpovídající služebností a přístupovým bodem pro odečtová zařízení na uličním objektu. Krom tohoto rozdělení znalec připustil možnost rozdělení na bytové jednotky. Žádnou z forem možného rozdělení však nedoporučil s ohledem na náklady a zejména s ohledem na to, že určité části by zůstávaly společné a mohly i do budoucna vést k dalším sporům. S odkazem na tento závěr znalec nevypracovával geometrický oddělovací plán ani případné ocenění nově vznikajících nemovitých věcí. Závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa]-[Anonymizováno], který k datu [datum] dospěl k obvyklé ceně předmětné nemovitosti ve výši [částka], považoval znalec za správné, když po aproximaci ceny zjištěné znalcem [jméno FO] na aktuální cenovou hladinu pomocí indexů činil rozdíl ve zjištěných obvyklých cenách pouhých 2,33 %. Soud dodává, že stav nemovitosti zjištěný oběma znalci je prakticky totožný, včetně závěrů o velmi špatném technickém stavu nemovitosti. Oba znalci při oceňovacím postupu použily porovnávací metodu.

18. Z potvrzení – zůstatku na účtu [Anonymizováno]. (čl. 266) a přehledu běžných účtů u [právnická osoba]. (čl. 267) včetně potvrzení (čl. 268) soud zjistil, že zůstatek na účtu žalobkyně u [právnická osoba]. ke dni [datum] činil [částka] a zůstatek na účtech žalobkyně u [právnická osoba]. ke dni [datum] činil [částka] a [částka]. Žalobkyně je tedy dostatečně solventní, aby vyplatila žalovanému vypořádací podíl na předmětné nemovité věci.

19. Z informace z katastru nemovitostí o pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území v obci [adresa], pozemku parc. č. st [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], pozemku parc. č. st [Anonymizováno]/1 v katastrálním území [adresa], obec [právnická osoba], pozemku parc. č. st [Anonymizováno] v katastrálním území [Anonymizováno], obec [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území v obci [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v katastrálním území [adresa], obec [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v katastrálním území [adresa], obec [adresa] soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník těchto nemovitostech věcí.

20. Z potvrzení – zůstatek na účtu [Anonymizováno] přehledu běžných účtů [Anonymizováno] soud zjistil, že zůstatek na účtu žalovaného [právnická osoba]. činil k [datum] [Anonymizováno] Kč a [Anonymizováno]. Zůstatek na účtech žalovaného v [právnická osoba] bance, a.s. pak k témuž dni učinil [částka], [částka] [Anonymizováno]. Žalovaný je tedy dostatečně solventní, aby vyplatil žalobkyni vypořádací podíl na předmětné nemovité věci.

21. Shora uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Ohledně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je třeba dodat, že tento byl žalovanému doručen dne [datum] současně s výzvou, aby se ke znaleckému posudku vyjádřil. Žalovaný teprve při jednání a výslechu znalce dne [datum] založil do spisu podání ze dne [datum], v němž vyjádřil své pochybnosti o znaleckém posudku. Soud má za to, že i tento postup žalovaného, že součástí jeho celkově obstrukčního chování. K jednotlivým námitkám soud uvádí následující. Žalovaný připouští, že znalec jej o místním šetření informoval s časovým předstihem 4 dnů. Žádným způsobem nedožil, z jakých důvodů žádal o změnu termínu místního šetření. Tuto námitku soud proto považuje za nedůvodnou. Žalovaný navíc dostal možnost vyjádření se ke znaleckému posudku i možnost klást znalci otázky v rámci výslechu. Nepřítomnost znalce pro účely konzultace se žalovaným dne [datum] není ve věci významná. Je úkolem znalce, aby si od účastníků vyžádal podklady, které pro znalecký posudek považuje za potřebné. Naopak není jeho s úkolem poskytovat účastníkům odborné konzultace. Pokud se týče námitky žalovaného, že znalecký posudek vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, je třeba odkázat na závěry znalce který na jakýkoliv nedostatek podkladů nepoukázal. Vady, které žalovaný vytýká znaleckému posudku pod bodem II. 2 a 3 jsou zcela obecné bez uvedení konkrétních skutečností, které žalovaný namítá. Další otázky, které žalovaný na vznášel nejen v předmětném podání, ale i v dalším průběhu řízení ohledně nejasné vlastnické struktury žalobkyně či jejího propojení se s mafií soud nepovažuje za významné pro rozhodnutí ve věci samé. Dlužno dodat, že po vyhlášení rozsudku ve věci samé dne [datum] předložil žalovaný soudu své vyjádření ke znaleckému posudku, kde uplatňuje další námitky. Vzhledem k tomu, že tyto námitky byly uplatněny poté, co ve věci bylo soudem rozhodnuto (včetně poučení podle § 119a o. s. ř., , jehož se žalovaný svou neúčastí na zbytku jednání sám zbavil), nelze k nim v tomto rozsudku přihlédnout. Naopak znovu dokreslují obstrukční přístup žalovaného k řízení.

22. Z výzvy ze dne [datum] soud neučinil skutkově významná zjištění.

23. Soud neprovedl důkaz výzvou ze dne [datum], sdělením ze dne [datum], sdělením ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], zápisem prezentační listině ze dne [datum], dopisem [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], žádosti o odročení jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum] a [datum], prohlášení o pravosti podpisu ze dne [datum], sdělením ze dne [datum], dopisem společenství vlastníků jednotek [adresa] ze dne [datum], sdělením ze dne [datum] výzvou městské části [adresa] ze dne [datum], neboť žalobce tyto důkazy sice založil do spisu, ale řádně neoznačil skutečnosti, které jim mají být prokázány. Pokud se týče špatných vztahů mezi účastníky, ty považuje soud za nesporné navíc vyplývají i z výše uvedených rozsudků dokládajících řad sporů zejména mezi původním žalobcem a žalovaným.

24. Soud neprovedl důkaz statickým posudkem ze dne [datum] předloženého žalobkyní, neboť stav předmětné nemovitosti má za dostatečně prokázaný ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO].

25. Soud neprovedl důkaz spisy zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] z důvodu nadbytečnosti, neboť špatné vztahy mezi účastníky má již za prokázané shora uvedenými důkazy a žalovaný dostatečně nespecifikoval jiné skutečnosti, které by listinami v těchto spisech měly být prokázány.

26. Soud neprovedl důkazy žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], žádost se dne [datum], sdělením o hospodaření se společnou věcí ze dne [datum], neboť žalovaný tyto důkazy sice označil, avšak soudu nepředložil ani jednoznačně neuvedl skutečnosti, které těmito důkazy mají být prokázány 27. Soud neprovedl důkaz žalovaného dopisem ze dne [datum] (čl. 136), neboť není zřejmé k prokázání jaké skutečnosti žalovaný tento důkaz do spisu založil.

28. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

29. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) aplikoval soud tento právní předpis, neboť předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci je věcné právo, jehož poměry se od [datum] řídí tímto právním předpisem.

30. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve vlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

31. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

32. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2)

33. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

34. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

35. Shora citovaná ustanovení upravují postup soudu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za předpokladu, že nedojde k dohodě účastníků (§ 1143 o. z.). V ustanovení § 1144 a 1147 o. z. upravuje zákon jednotlivé způsoby vypořádání, přičemž preferuje rozdělení věci. Není-li to možné, je dalším způsobem vypořádání spoluvlastnictví přikázání věci některému (či více spoluvlastníkům) za náhradu (§ 1147 věta první o. z.) a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, je posledním způsobem vypořádání spoluvlastnictví prodej věci ve veřejné dražbě (§ 1147 věta druhá o. z.).

36. Ze shora uvedených zjištění je zřejmé, že spoluvlastnictví žalobkyně (i původního žalobce) a žalovaného vede k řadě sporů a žádný z účastníků nemá v úmyslu spoluvlastnictví zachovat. Soud proto jejich spoluvlastnictví zrušil (výrok I).

37. Současně soud zjišťoval, zda je možné rozdělení předmětné nemovité věci, zejména v situaci, kdy žalovaný z neznámého důvodu začal (oproti svému úvodnímu návrhu) rozdělení věci preferovat. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že určitý způsob rozdělení na přední a zadní objekt je fyzicky možný, byť za předpokladu zřízení nových přípojek inženýrských sítí a věcného břemene k zajištění přístupu a vedení přípojek inženýrských sítí. Ustanovení § 1145 o. z. navíc vysloveně předpokládá, že rozdělení věci se zřízení věcného břemene je možné. Soud je však přesvědčen, že takový způsob rozdělení věci není účelný, neboť by nevedl k ukončení sporů mezi účastníky, když dvorek, přes který by bylo třeba realizovat průchod k zadnímu objektu by musel být nadále užíván společně (za účelem přístupu k zadnímu objektu a za účelem vedení inženýrských sítí). Ze stejných důvodů by k ukončení sporů nevedlo ani rozdělení předmětné nemovité věci na bytové jednotky. Soud tedy dospěl k závěru, že rozdělení není dobře možné.

38. Následně se tedy soud zabýval otázkou, zda lze některému z účastníků přikázat věc do vlastnictví za náhradu (§ 1147 věta první o. z.). Přihlédl přitom k účelnému užití předmětné nemovité věci (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a dospěl k závěru, že je třeba věc přikázat do vlastnictví žalobkyně. Podíly účastníků jsou stejné a oba účastníci dostatečně solventní. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný, ač je spoluvlastníkem více než 20 let, o nemovitost nejevil větší zájem a není vinou pouze původního žalobce, ale také žalovaného, že nemovitost je ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Žalovaný se omezil na řadu výzev, v nichž se odvolával na svá práva spoluvlastníka, ale reálně k údržbě či opravám nemovité věci (svým povinnostem spoluvlastníka) nepřistoupil (minimálně ze spisu nic takového nevyplývá). Domáhal se vydání klíčů od nemovité věci, aniž by k jejich převzetí poskytl patřičnou součinnost. Je třeba dodat, že žalovaný netvrdil, kdy a za jakých okolností přístup do nemovité věci vůbec pozbyl, když je zřejmé, že minimálně při zakoupení spoluvlastnického podílu klíči disponoval. [adresa] od domu mu zajišťoval také smír ve shora uvedené věci sp. zn. [spisová značka]. Nelze odhlédnout ani od toho, že ve své výzvě ze dne [datum] operuje s fotodokumentací, jejíž pořízení bez přístupu do nemovité věci není možné. Žalovaný navíc tvrdil, že k domu má osobní vztah, toto své tvrzení nijak neprokázal (a svým odchodem z jednání ztratil možnost získat příslušné poučení soudu). Žalobkyně je obchodní korporací založenou za účelem dosažení zisku. Soud proto dospěl k závěru, že účelnější využití nemovitosti zajistí žalobkyně a jí přikázal předmětnou nemovitou věc do vlastnictví, a to za náhradu (výrok II).

39. Při stanovení výše náhrady vyšel soud z podílů účastníků (každý 50 %) a obvyklé ceny zjištěné ze znaleckého posudku ([částka]). Vypořádací podíl připadající na žalovaného tedy činí [částka] (= 0,5 x [částka]).

40. Podle § 1148 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví (odst. 2)

41. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (odst. [právnická osoba] nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (odst. 2).

42. Žalovaný uplatnil řadu pohledávek, které sice souvisejí s předmětnou nemovitou věcí, avšak tyto pohledávky uplatnil pouze obecně a nevyhověl opakovaným výzvám soud o jejich specifikaci. Žalovaný byl soudem vyzván (viz usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) aby doplnil svá tvrzení ohledně konkretizace svého vnosu, opomenutí či jednání, kterým mělo dojít ke znehodnocení nemovitosti, výši škody a specifikovat jak došlo k bezdůvodnému obohacení původního žalobce. Dále byl soudem při jednání (viz protokol čl. 200) poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. aby doplnil svá tvrzení v jakém období mělo žalobkyni vzniknout bezdůvodné obohacení, v jakém rozsahu měla užívat společnou věc, v jaké výši jí mělo vzniknout obohacení, jakým konkrétním jednáním měla poškodit společnou věc, kdy a jak k němu mělo dojít, jaká škoda tím měla být způsobena a specifikovat výši a podstatu investice, která měla být zmařena s tím, že pokud tato tvrzení nedoplní a neprokáže, nebude možno se těmito nároky v rámci vypořádání zabývat. K jednotlivým dílčím nárokům žalovaného proto soud uvádí následující:

43. Žalovaný se předně domáhal náhrady za zmařenou investici ve výši [částka], aniž dostatečně specifikoval, co touto investicí míní. Taková pohledávka není způsobilá k započtení na vypořádání (§ 1987 odst. 2 o. z.).

44. Žalovaný se dále domáhal náhrady za užívání předmětné nemovité věci nad rámec spoluvlastnického podílu (oběma) žalobci v období [datum] do [datum] ve výši [částka] (viz podání ze dne [datum], čl. 204). Pomine-li soud otázku nedostatku pasívní legitimace, neboť původní žalobce již nebyl účastníkem tohoto řízení. Nelze pominout, že žalovaný netvrdil (tím spíše nedoložil), kdy vyzval (kteréhokoliv) ze žalobců k úhradě, když pohledávka z bezdůvodného obohacení je splatná na výzvu. Soud má navíc za to, že žalovaný nebyl z užívání předmětné nemovitosti vyloučen, ale že zcela dobrovolně akceptoval stav, kdy svůj zájem o nemovitost projevoval pouze formálními výzvami, avšak k jakékoliv reálné spolupráci byl zcela pasívní (viz např. převzetí klíčů) patrně v domnění, že o tuto náhradu bude bez dalšího snížena jeho případná povinnost k vypořádání žalobkyně.

45. Žalovaný se dále domáhal náhrady škody ve výši [částka], která mu měla být způsobena jednáním původního žalobce spočívajícím v nakládání s nemovitostí v rozporu s péčí řádného hospodáře. Je třeba dodat, že žalovaný toto jednání po skutkové stránce řádně nevymezil. Pokud snad okazoval na podmáčení štítové stěny, nijak nespecifikoval kdy a za jakých okolností k němu došlo a omezil se na zcela nedostatečné (a nedoložené) tvrzení, že toto způsobil původní žalobce. Pomine-li tedy soud opět otázku pasívní legitimace, neboť původní žalobce již v době uplatnění tohoto dílčího nároku nebyl účastníkem řízení, jde i v tomto případě o pohledávku nejistou, která není způsobilá k započtení na vypořádání (§ 1987 odst. 2 o. z.).

46. Je třeba dodat, že žalovaný uplatnil shora uvedené dílčí nároky, aniž by doložil jejich splatnost. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána [datum] a žalobce své nároky uplatil u soudu až podáním ze dne [datum], zle mít za to, že nejde o pohledávky, jejichž splatnost nastane do 1 roku od zahájení řízení a takové pohledávky nelze v řízení vypořádat (§ 1148 odst. 2 o. z.)

47. Jestliže žalovaný požadoval vydání podkladů o hospodaření s předmětnou věcí. Ani v tomto případě nebyla z jeho strany dodržena lhůta podle § 1148 odst. 2 o. z. Soud má navíc za to, že takový požadavek již překračuje rámec širšího vypořádání, neboť nejde o peněžitou pohledávku, kterou by bylo lze započíst na vypořádání. To soud dovozuje ze sousloví „domáhat se úhrady“ v § 1148 odst. 2 o. z.

48. K pohledávkám žalovaného tedy soud ze shora uvedených důvodů v rámci vypořádání nepřihlédl.

49. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok III.) rozhodl soud podle 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je stejný (srov. např. recentní nález [Anonymizováno] soudu ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]).

50. Nad rámec odůvodnění je třeba dodat, že žalovaný ztěžoval průběh řízení. Ačkoliv uvedl soudu adresu pro doručování (v záhlaví), kam mu bylo doručeno předvolání, nedostavil se bez omluvy k jednání dne [datum]. Omluvu k jednání dne [datum], [datum], [datum] nijak nedoložil. Nedoložil ani svou omluvu ze dne [datum], [datum], [datum]. Omluvu k jednání ze dne [datum] doložil pouze listinou v německém jazyce (čl. 87). Na výzvu soudu k doložení svého zdravotního stavu (ze dne [datum], čl. 95) nereagoval. Omluvu k jednání nařízeného dne [datum] ve 13:00 hodin zaslal soudu téhož dne v 11:06 hodin, aniž by omluvu odůvodnil (viz čl. 161), přičemž zdravotní důvody doplnil až v podání došlém soudu dne [datum] (viz čl. 166), aniž by je však jakkoliv doložil. Omluvu k jednání nařízenému na den [datum] doručil soudu dne [datum], aniž by uvedl důvody, pouze přiložil potvrzení v německém jazyce. Obdobné chování žalovaného bylo konstatováno soudem ve shora zmíněné věci sp. zn. [spisová značka]. Soud však dospěl k závěru, že ani tento obstrukční postoj žalovaného nedosahuje intenzity potřebné k tomu, aby jej soud, odklonivše se o zásady zmíněné ve shora uvedeném nálezu [Anonymizováno] soudu, zavázal k náhradě nákladů řízení. Slouží spíše k dokreslení obrazu pasivního postoje, který žalovaný využíval i ve svém přístupu k předmětné nemovité věci.

51. O nákladech státu (výrok IV a V) rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu v řízení představuje znalečné za znalecký posudek a jeho obhajobu u jednání (po odečtení záloh složených oběma účastníky), jehož výše však dosud nebyla stanovena. S ohledem na shora zmíněný poměr úspěchu a neúspěchu rozdělil soud náklady státu rovným dílem mezi účastníky, přičemž určení konkrétní výše a platnosti si vyhradil do samostatnému usnesení (§ 151 odst. 5 o. s. ř.).

Poučení