29 C 122/2022 - 138

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] - [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované, aby uzavřela kupní smlouvu tohoto znění: „Kupní smlouva Prodávající Jméno: [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] Bydliště: [adresa] Rodné číslo: [č. účtu] IČO: [IČO] (dále „prodávající“) Kupující Obchodní firma: [právnická osoba] Sídlo: [adresa] IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] zastoupená jednatelem [jméno FO] a jednatelkou [jméno FO] (dále „kupující“) (Prodávající a Kupující dále také jen „Smluvní strana/y“) tímto uzavírají kupní smlouvu v následujícím znění (dále také jen jako „smlouva“): Článek

I. Předmět Smlouvy 1.

1. Prodávající na základě Smlouvy prodává Kupující pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, který vznikl na základě geometrického plánu [právnická osoba]., [adresa], IČ [IČO], č. plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], schváleného Katastrálním úřadem v Olomouci dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který je nedílnou součástí této Smlouvy, oddělením od původního pozemku p. č. [hodnota] orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, který je nyní zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále také jen jako „Pozemek“). Článek

II. Práva a povinnosti stran 2.

1. Prodávající prohlašuje, že ke dni uzavření smlouvy je výlučnou vlastnicí Pozemku. Prodávající prodává kupující Pozemek ze svého výlučného vlastnictví, zavazuje se Pozemek Kupující předat a převést na Kupující vlastnické právo k pozemku. Kupující Pozemek od Prodávající kupuje, přijímá do svého výlučného vlastnictví, zavazuje se Pozemek od Prodávající převzít a zaplatit Prodávající s jednanou kupní cenu dle čl.

II. Smlouvy. 2.

2. Prodávající se zavazuje Pozemek odevzdat a převést Kupující se všemi právy a povinnostmi, se všemi součástmi, veškerým příslušenstvím Pozemku. Kupující nabývá Pozemek se všemi právy, se všemi součástmi a veškerým příslušenstvím do svého výlučného vlastnictví. 2.

3. Smluvní strany se zavazují podat návrh na vklad vlastnického práva Kupující k Pozemku do katastru nemovitostí ke dni podpisu této smlouvy. Smluvní strany výslovně souhlasí s tím, aby Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], provedl na základě Smlouvy vklad vlastnického práva Kupující k Pozemku do katastru nemovitostí a provedl o tom zápis na příslušných listech vlastnictví. 2.

4. Prodávající je povinna poskytnout potřebnou součinnost pro zapsání změny vlastnického práva k Pozemku v Katastru nemovitostí z Prodávající na Kupující. V případě neúspěšného provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, poskytne Prodávající potřebnou součinnost k opětovnému provedení návrhu na vklad, a to i opakovaně, dokud nebude Kupující v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník Pozemku. 2.

5. Veškeré plody a užitky z hospodaření na Pozemku náleží Kupující od okamžiku účinnosti Smlouvy. Náklady vzniklé v souvislosti s hospodařením na Pozemku hradí Kupující. Ostatní náklady hradí Prodávající, pokud Smluvní strany výslovně neupraví ve Smlouvě jinak, a to až do okamžiku převedení celé částky kupní ceny na účet Prodávající. 2.

6. Prodávající prohlašuje, že Pozemek je v bezvadném stavu, tedy bez vad právních nebo faktických. 2.

7. Kupující prohlašuje, že byla před uzavřením Smlouvy Prodávající seznámena se stavem Pozemku, a ke dni podepsání Smlouvy považuje faktický stav Pozemku za vhodný k uzavření této Smlouvy. 2.

8. Vlastnické právo k Pozemku přechází na Kupující okamžikem zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí katastrálním úřadem. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikají na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu a jeho povolení ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. Článek

III. Kupní cena 3.

1. Prodávající prodává Kupující Pozemek za kupní cenu v celkové výši [částka]. 3.

2. Kupní cenu ve výši [částka] Kupující uhradí na účet Prodávající, když číslo účtu Prodávající sdělí Kupující při podpisu Smlouvy a kupní cena bude uhrazena obratem po sdělení čísla účtu. Článek

IV. Další práva a povinnosti 4.

1. Prodávající prohlašuje, že proti její osobě v současné době není vedeno žádné exekuční ani insolvenční řízení a současně si není vědoma žádných důvodů, pro které by taková řízení byla či měla být zahájena, na Pozemku neváznou žádné dluhy, nedoplatky, zástavní práva ani jiná práva třetích osob. 4.

2. Prodávající prohlašuje, že Pozemek není předmětem žádných jiných právních vztahů rozdílných od ujednání zapsaných v této Smlouvě. Pozemek není zatížen zejména právy služebnosti, reálnými břemeny, předmětem výkonu rozhodnutí, zástavními nebo zadržovacími právy, daňovými nedoplatky ani jinými právy ve prospěch třetích osob a Pozemek není zatížen žádnými vadami zjevnými ani skrytými. 4.

3. Prodávající se zavazuje do okamžiku podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí podle této Smlouvy s převáděným Pozemkem nenakládat. V případě porušení této povinnosti se Prodávající zavazuje zaplatit Kupující škodu tímto jednáním vzniklou. 4.

4. Poplatky za podané návrhy na vklad vlastnického práva k Pozemku do katastru nemovitostí a ostatní správní poplatky hradí Kupující. Článek

V. Závěrečná ujednání 5.

1. V případě, že se některé ustanovení této Smlouvy stane neplatným, nebo neúčinným, platnost a účinnost ostatních ustanovení této Smlouvy zůstává nedotčena. Namísto takového neplatného nebo neúčinného ustanovení budou ostatní ustanovení této Smlouvy vykládána přiměřeným způsobem tak, aby v mezích zákona bylo co možná nejvíce dosaženo smyslu a účelu Smlouvy podle původního záměru Smluvních stran. Současně se Smluvní strany zavazují nahradit neplatné či neúčinné ustanovení ustanovením novým, odpovídajícím obsahu a smyslu ustanovení původního. 5.

2. Smluvní strany se dohodly, že vylučují použití institutu podstatné změny okolností ve znění ustanovení § 1764 až § 1766 občanského zákoníku. 5.

3. Smluvní strany prohlašují, že veškeré údaje uvedené v této Smlouvě jsou pravdivé a odpovídající skutečnému stavu. 5.

4. Vyžaduje-li některé ujednání v této Smlouvě písemnou formu, nepovažuje se za splnění požadavku písemné formy využití elektronického sdělovacího prostředku, e-mailu nebo jiného elektronického způsobu komunikace na dálku, a to ani v případě, že je odesílatel prokazatelně identifikovatelný. 5.

5. Smlouvu lze změnit nebo doplnit jen dodatkem k ní uzavřeným v písemné formě, který je podepsán oběma Smluvními stranami. 5.

6. Smluvní strany vylučují možnost postoupení práv nebo pohledávek z této Smlouvy na jiné osoby. 5.

7. Smluvní strany prohlašují, že ustanovení této Smlouvy mohou být vykládána pouze v souladu s vůlí Smluvní stran. Smluvní strany vylučují použití jimi zavedené praxe nebo praxe zavedené u podobného typu případu u těchto typů vztahů. 5.

8. Smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech. Každá Smluvní strana dostane jeden stejnopis smlouvy a jeden stejnopis bude odeslána jako příloha návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. 5.

9. Smluvní strany shodně prohlašují, že Smlouva byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz této skutečnosti Smluvní strany připojí své podpisy. Prodávající: Kupující: [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] [právnická osoba] zastoupená jednatelem [jméno FO] a jednatelkou [jméno FO]“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy, kterou by žalovaná na žalobkyni převedla vlastnické právo k pozemku parcelní číslo p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, který vznikl na základě geometrického plánu [právnická osoba]., [adresa], IČ [IČO], č. plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], schváleného Katastrálním úřadem v Olomouci dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], oddělením od původního pozemku parcelní číslo [hodnota] orná půda, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, a který je nyní zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 dále jen jako „Pozemek“ a pozemek p. č. [hodnota] orná půda o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 dále jen jako „Původní pozemek“). Žalobkyně tvrdila, že je výlučnou vlastnicí stavby složiště tuhých organických hmot, která je postavena na následujících pozemcích v katastrálním území [adresa], obec [adresa]: pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] m2, který vznikl na základě výše uvedeného geometrického plánu oddělením od původního pozemku p. č. [hodnota] ostatní plocha, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2; dále pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, který vznikl na základě výše uvedeného geometrického plánu oddělením od původního pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] m2 a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, který vznikl na základě výše uvedeného geometrického plánu oddělením od původního pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 (stavba složiště tuhých organických hmot dále jen jako „Stavba“), přičemž tato Stavba není součástí pozemků, na kterých je postavena. Žalobkyně dále uvedla, že původní vlastnice Původního pozemku převedla smlouvou ze dne [datum] Původní pozemek na žalovanou, aniž by Pozemek nabídla ke koupi žalobkyni, čímž došlo k porušení předkupního práva žalobkyně k Pozemku. Žalobkyně proto uplatnila své předkupní právo proti žalované, jako nabyvateli Pozemku, a výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí nabídla Pozemek k prodeji za cenu [částka], tedy za cenu, za kterou žalovaná Pozemek nabyla od původní vlastnice, a to ve lhůtě do [datum]. Žalovaná na uvedenou výzvu nijak nereagovala.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že někdy v roce 1983 došlo na Původním pozemku ke zřízení silážního žlabu, kdy zřizovatelem silážního žlabu mělo být zemědělské družstvo JZD „[adresa]. Silážní žlab byl dle žalované zřízen bez jakéhokoliv projednání s původní vlastnicí Původního pozemku a bez jejího předchozího souhlasu. V roce 1991 zřizovatel žlabu zanikl bez jakéhokoliv právního nástupce. Původní vlastnice Původního pozemku se tak nemohla domáhat odstranění původně neoprávněně zřízené stavby, neboť neexistoval pasivně legitimovaný subjekt. Původní vlastnice předmětný pozemek nerušeně užívala nejméně od okamžiku zániku původního zřizovatele Stavby (tedy od [datum]). Žalovaná dále namítala, že žalobkyně není stavebníkem Stavby, ani nikdy nezískala vlastnické právo ke Stavbě. Žalobkyně se dle žalované domáhá uzavření smlouvy k neexistujícímu Pozemku, když z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že Pozemek neexistuje, ani nikdy nevznikl. Žalovaná dále tvrdila, že nabyla Původní pozemek v dobré víře ve správnost a úplnost zápisu do katastru nemovitostí. Na příslušném listu vlastnictví nikdy nebyl a není zapsán údaj o stavbě nacházející se na Původním pozemku. Žalovaná tvrdila, že nabyla Původní pozemek v dobré víře v tento zápis, a proto její vlastnické právo požívá ochrany i před případným předkupním právem a souvisejícími právy žalobkyně. Dle žalované jednala původní vlastnice Původního pozemku v dobré víře, když v souladu s právem považovala Stavbu za součást svého pozemku. Žalovaná trvala na tom, že žaloba je zjevně nedůvodná a šikanózního charakteru, a proto navrhla, aby byla soudem zamítnuta. [právnická osoba] provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: - z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ke dni [datum], že žalobkyně vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum]; - z výpisu z registru RES pro žalovanou ke dni [datum], že žalovaná je od [datum] zapsána v registru ekonomických subjektů pro činnosti smíšené hospodářství a živočišnou výrobu; - z kopie notářského zápisu ze dne [datum] o uzavření odstupní a darovací smlouvy týkající se mimo jiné pozemku parc. č. [hodnota] na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], že nabyvatelkou uvedeného pozemku se stala [jméno FO], r. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z geometrického plánu č. [tel. číslo]/[Anonymizováno] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], že došlo k novému označení pozemků z důvodu změny katastrální hranice a dosavadní pozemek parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 zapsaný na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] byl nově označen a zapsán jako pozemek parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa], obec [adresa]; - z kopie kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávající [jméno FO] a žalovanou jako kupující, že [jméno FO] (r. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) touto smlouvou převedla na žalovanou vlastnické právo k Původnímu pozemku, a to za cenu [částka]; - z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV č. [hodnota], že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo k Původnímu pozemku zapsáno vlastnické právo pro žalovanou, a to s právními účinky zápisu ke dni [datum]; - z kopie sdělení stavebního úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Ber, že žalobkyně podala dne [datum] podnět stavebnímu odboru, oddělení pozemních staveb Magistrátu města Olomouce k vydání náhradních dokladů stavby „Složiště tuhých organ. hmot“. Po přezkoumání návrhu a na základě výsledku ústního jednání, spojeného s místním šetřením, které se konalo dne [datum], stavební úřad ověřil dokumentaci skutečného provedení stavby s účelem jejího využití a vyznačení parcel stavby dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného firmou [právnická osoba].: Složiště tuhých organ. Hmot na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Vlastníkem této stavby je dle sdělení stavebního úřadu žalobkyně a vlastníkem pozemku pod stavbou byla mj. [jméno FO], bytem [adresa]. Stavba v té době obsahovala původní složiště statkových hnojiv, sestávající ze zpevněné plochy 34,38 x 93,09 m, ze tří stran opatřené v obvodu vlnitým plechováním do výšky cca 2,1 m s vyspádováním tak, že případné tekuté části mohou odtékat do jímky a dále do nádrže profilu 7m. Stavební úřad vydal tento písemný doklad jako náhradní doklad k zápisu staveb do katastru nemovitostí a dle rozdělovníku měl být zaslán rovněž [jméno FO] bytem [adresa]; - z kopie ručně psaného protokolu ze dne [datum] v záležitosti složiště tuhých organických hmot, že uvedeného dne byla provedena prohlídka složiště hnojiv, které bylo ověřeno stavebním úřadem dne [datum]. V době prohlídky nebylo složiště užíváno. Kromě žalobkyně jako vlastníka stavby a stavebního odboru, byla mimo jiné prohlídce přítomna paní [jméno FO] jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota].; - ze spisu MMO odboru stavebního oddělení pozemních staveb sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Ber, že byla Magistrátu města Olomouce doručena žádost žalobkyně ze dne [datum] o náhradní kolaudační rozhodnutí ke Stavbě. Skutečná poloha Stavby byla zaměřena až [jméno FO] v únoru 2003, což vyplývá z polohopisného zaměření složiště tuhých organ. hmot ze dne [datum] od [právnická osoba]., č. zakázky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a související technické zprávy ze dne [datum]. Dne [datum] vyhotovil stavební odbor Magistrátu města Olomouce pozvánku k místnímu jednání a místnímu šetření na [datum]. Z přiložených dodejek a originálu protokolu z místního šetření ze dne [datum] vyplývá, že k místnímu jednání byla řádně předvolána i [jméno FO], kdy podpis na protokolu a dodejkách vzájemně opticky odpovídá. Z dodejek sdělení stavebního úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Ber, že toto sdělení o ověření dokumentace Stavby bylo dne [datum] doručeno paní [jméno FO]; - z kopie protokolu o majetkovém vypořádání bývalého JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa] převodem na nové ekonomické celky (delimitační protokol) ze dne [datum], že došlo k rozdělení majetku bývalého JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa] na nové ekonomické celky ZD [adresa], kdy dle článku III. odst. 2/ delimitačního protokolu přešel nemovitý majetek do vlastnictví družstva, v jehož obvodu se nacházel; - ze zápisu o majetkovém vypořádání mezi ZD [adresa] k [datum] ze dne [datum], že mezi základní vypořádané hospodářské prostředky patřily mimo jiné i budovy a stavby, kdy základní prostředky se nacházely v příslušném obvodu utvořených družstev; - z kopie dohody o vypořádání náhrady za živý a mrtvý inventář a vydání majetkových podílů ze dne [datum] uzavřené mezi ZD [adresa] jako vydávající organizací a žalobkyní jako přejímající organizací, že v čl. II této dohody je v seznamu aktiv, vydaných žalobkyni, uvedeno plato [adresa], invent. číslo [hodnota] s pořizovací cenou [částka] a zůstatkovou cenou [částka]. Dle čl. III odst. 3. měla být přílohou této dohody smlouva o vydání nemovitostí se všemi údaji potřebnými pro registraci převodu vlastnictví na katastrálním úřadě; - z originálu dohody o vypořádání náhrady za živý a mrtvý inventář a vydání majetkových podílů ze dne [datum], včetně příloh, že žalobkyní předložená kopie dohody odpovídá svým obsahem originálu; - z dohody o vydání nemovitostí – plato [adresa] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], že [právnická osoba], jako nástupnická organizace bývalého [právnická osoba] [adresa], které bylo právním nástupcem bývalého JZD „[adresa] je vydává žalobkyni objekt plato v k. ú. [adresa] jako stavbu na cizím pozemku p. č. stav. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] m2, dosud nezapsanou na LV dle geom. plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Cena uvedené nemovitosti měla činit 1 774 145 Kčs a na základě této smlouvy měl být proveden vklad vlastnického práva pro žalobkyni, jako vlastníka stavby na cizím pozemku; - z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveného [právnická osoba]., [adresa], IČ [IČO], ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a schváleného Katastrálním úřadem v Olomouci dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], že uvedeným geometrickým plánem mělo dojít k rozdělení Původního pozemku na Pozemek a dále pozemky v katastrálním území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2; - z výzvy právního zástupce žalobkyně adresované žalované a datované dne [datum] a kopie podacího lístku, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k nabídce prodeje Pozemku, na němž se nachází Stavba žalobkyně, a to za částku [částka], která odpovídá poměrné části kupní ceny Původního pozemku, který na žalovanou převedla původní vlastnice Původního pozemku smlouvou ze dne [datum], aniž by předtím nabídla Pozemek ke koupi žalobkyni, které ve vztahu k Pozemku svědčí zákonné předkupní právo; - z úplného výpisu z obchodního rejstříku pro Jednotné zemědělské družstvo „[adresa]“ se sídlem v [adresa], že toto družstvo vzniklo a bylo do OR zapsáno dne [datum] a dne [datum] bylo z obchodního rejstříku vymazáno. Rozhodnutím členské schůze ze dne [datum] bylo Jednotné zemědělské družstvo „[adresa]“ se sídlem v [adresa] rozděleno na tři nástupnická družstva, a to [právnická osoba] se sídlem v [adresa], [právnická osoba] [adresa], a [právnická osoba] [adresa] se sídlem ve [adresa]; - z úplného výpisu z obchodního rejstříku pro [právnická osoba] se sídlem v [adresa], že družstvo vzniklo a bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne [datum], přičemž družstvo vzniklo rozdělením z Jednotného zemědělského družstva „[adresa]“ se sídlem ve [adresa] dle ustavující členské schůze družstva konané dne [datum] a přijatých stanov; - z úplného výpisu z obchodního rejstříku pro [právnická osoba] [adresa], že družstvo vzniklo a bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne [datum], přičemž družstvo vzniklo rozdělením ze Stávajícího zemědělského družstva [adresa] se sídlem ve [adresa] dle ustanovení § 9 zák. 162/90 Sb. na základě ustavující členské schůze, konané dne [datum] a přijatých stanov. Družstvo bylo z obchodního rejstříku vymazáno dne [datum] po skončení likvidace na návrh družstva; - z úplného výpisu z obchodního rejstříku pro [právnická osoba] [adresa] se sídlem ve [adresa], že družstvo vzniklo a bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne [datum], přičemž družstvo vzniklo rozdělením ze Stávajícího zemědělského družstva [adresa] se sídlem ve [adresa] dle ustanovení § 9 zák. 162/90 Sb. na základě ustavující členské schůze, konané dne [datum] a přijatých stanov. Ode dne [datum] je tato právnická osoba zapsána v obchodního rejstříku pod firmou [právnická osoba]; - z výslechu svědkyně [jméno FO], že v minulosti byla vlastnicí pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a to od r. 1979, kdy tento pozemek, tehdy označený p. č. [hodnota], nabyla darováním od svých rodičů. Jednalo se o pozemek, který v té době užívalo JZD. Pokud jde o vybudování zpevněné plochy, označované jako složiště tuhých organických hmot, tak ohledně toho se s nimi nikdo nebavil, nikdo jim nedal vědět, že to tam budují, svědkyně k tomu nemá žádné papíry. Vzhledem k tomu, že se tento pozemek nachází kousek od jejího bydliště, tak svědkyně věděla, že je tam tato zpevněná plocha zbudována. Takto je to tam vybudované od r. 1983 zhruba ve stejné podobě dosud. Vybudovalo to JZD, ale svědkyně si již nevzpomněla které. K dotazu, zda se svědkyně v r. 2003 zúčastnila místního šetření v souvislosti s řešením otázky vlastnictví složiště, svědkyně uvedla, že ona v té době chodila do zaměstnání a myslí si, že tam mohla být přítomna její maminka, rovněž [jméno FO]. Uvedla, že si nevzpomíná, že by se o tom nějak bavili, žádné doklady v této souvislosti doma nemají, a když se svědkyně ptala na katastru nemovitostí, tak jí řekli, že tam to složiště není zapsáno. Pokud jde o nabídku odkupu předmětné parcely ze strany žalobkyně, tak nabídka tady byla, ale svědkyně ji odmítla. Nelíbilo se jí, že jí pan [jméno FO] řekl, že dostane peníze a může si opravit střechu na domě. Nemá s nimi dobré zkušenosti, takže se rozhodla pozemek prodat žalované, protože mají i další pozemky, které obdělává a spolupráce mezi nimi je dobrá. V roce 2019 se tak svědkyně s žalovanou dohodly na prodeji pozemku p. č. [hodnota]. Žalovaná byla srozuměna s tím, že se na pozemku nachází stavba složiště. Svědkyně dále uvedla, že asi od roku 2000 jí začaly chodit anonymní dopisy, které se týkaly pozemku p. č. [hodnota]. Jeden z těchto dopisů je založen ve spise, jinak ty dopisy svědkyně pálila. Svědkyně nebyla přesně schopna uvést jaké části pozemku p. č. [hodnota] označeného „za asfaltovou plochou“ se měl dopis týkat. K dotazům právního zástupce žalobkyně svědkyně uvedla, že jejich pozemky užívalo původně družstvo do r. 1992, pak je dali do užívání [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu, že uvedla, že s žalobkyní nemají dobrou zkušenost, svědkyně upřesnila, že se jí nelíbilo, když jí [jméno FO] řekl, že to má prodat a opravit si střechu. Ony jim s maminkou nevěřily, měly k tomu své důvody, ale ty nechtěla svědkyně uvádět. Svědkyně uvedla, že si myslí, že na místním šetření v r. 2003 nebyla ona, ale její maminka. Svědkyně chodila do práce a možná ji tam maminka zastupovala. Je to dlouho a už si to nepamatuje. K dotazům právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že o nákup pozemku p. č. [hodnota] měl zájem pan [jméno FO] z ROMZY a ten za ní poslal pana [jméno FO], který jí říkal, že to má prodat a bude mít peníze na opravu střechy. Nikdo jiný o tento pozemek zájem neměl, s výjimkou žalované. - z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno FO], že někdy v roce 2019 si v rámci společnosti udělali poradu a dohodli se s dalším jednatelem [jméno FO] a s paní [jméno FO], že by měli dát do pořádku některé plochy, které užívají, neboť se jednalo o stavby na cizích pozemcích. Chtěli to zlegalizovat, odkoupit. [jméno FO] jednatel žalobkyně zná, je to jeho spolužačka z deváté třídy. Ohledně složiště ji tedy navštívil a ústně za společnost učinil návrh na odkup pozemku p. č. [hodnota] s tím, že si může stanovit cenu, kterou projednají a budou ji respektovat. [jméno FO] mu na to sdělila, že se potřebuje poradit se svými bratry z [adresa] a že se po nějaké době ozve. V následujícím období pořádali sraz spolužáků z deváté třídy, takže se jednatel žalobkyně při této příležitosti, kdy byl pozvat i paní [jméno FO], této dotazoval, zda už se nějak rozhodla, ale řekla mu, že ještě o tom s bratry nemluvila. Jednatel žalobkyně jí při té příležitosti řekl, že vzhledem k tomu, že celý život dělá ve stavebnictví a provozuje v Olomouci stavební skládky, tak pokud by se chtěla zbavit staré střechy, tak by jí někoho sehnal, kdo by jí s tím pomohl. Bratry paní [jméno FO] pak navštívil pan [jméno FO]. Potom už jednatel žalobkyně s paní [jméno FO] nejednal a asi půl roku na to se dozvěděl, že pozemek prodala jinému subjektu. Tím je vyřadila z možnosti provedení legalizace podle předchozích úmyslů žalobkyně. K problému, který by paní [jméno FO] mohla mít se žalobkyní jednatel žalobkyně uvedl, že neví, o co by se mělo jednat, on si žádného problému či konfliktu není vědom. - z výslechu bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO], že dle jeho názoru všichni věděli, že plato, tedy jinak složiště, patří jim, že jde o jejich vlastnictví, a že jej užívají dlouhodobě od doby převzetí od zemědělského družstva. Dokonce žalobkyni učinili návrh, nabídku, měla se vyjádřit, ale nevyjádřila se. Aby jim neuplynula lhůta, po kterou mohli uplatit jejich předkupní právo, tak bylo nutné podat žalobu. Žalobkyně plato v [adresa] dlouhodobě užívala a v roce 2019 nastal problém poté, kdy pozemek od paní [jméno FO] koupila žalovaná a začala si dělat nárok na celé plato, také pronajali pozemek okolo, docházelo tam k řezání zámku na bráně od obou stran a vyvrcholilo to tak, že byla zavolána PČR. Při této příležitosti se nakonec se žalovanou dohodli, že budou do doby, než se záležitost vyřeší, užívat plato každý z jedné poloviny. Za nějakou dobu, ale došlo k tomu, že bylo ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] plato zavezené celé. Aby nedocházelo k eskalaci problému, byla podána tato žaloba. Pokud jde o jednání s paní [jméno FO], tak tato se panu [jméno FO] vyjádřila na nabídku odkupu pozemku p. č. [hodnota] tak, že i když jí to maminka převedla, tak se jedná vlastně o rodinný majetek, a proto se musí o prodeji poradit se svými bratry. Bývalý jednatel žalobkyně se zná s jejím bratrem [jméno FO], v podstatě jsou sousedé z [adresa], navštívil jej proto asi 2x – 3x a byla u toho přítomna jeho manželka. Učinil nabídku ceny za prodej pozemku a tato cena byla vyšší než ta, za kterou nakonec paní [jméno FO] pozemek prodala žalované. [jméno FO] se měl do nějaké doby vyjádřit, ale neozval se a pak se dověděli, že [jméno FO] prodala tento pozemek žalované. I ve vztahu k žalované učinili nabídku, měla se ozvat, ale neozvala se. Momentálně není složiště kvůli tomuto sporu využíváno, ale žalobkyně žalované toleruje, že si tam nechala navézt nějaké stroje, které jsou tam dosud umístěny. Z kopie anonymního dopisu bez data adresovaného paní [jméno FO] soud nezjistil žádné pro projednávanou věc relevantní skutečnosti 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [jméno FO] byla od roku 1979 vlastnicí Původního pozemku p. č. [hodnota], který je zemědělským pozemkem, a který byl předmětem družstevního užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, dle tehdy platných právních předpisů, Jednotným zemědělským družstvem „[adresa]“ se sídlem v [adresa]. V roce 1983 byla převážně na Původním pozemku vybudována Jednotným zemědělským družstvem „[adresa]“ se sídlem v [adresa] Stavba, která je označována jako složiště tuhých organických hmot či silážní žlab, případně silážní plato (plato [adresa]). Dne [datum] došlo k zápisu o majetkovém vypořádání mezi ZD [adresa] k [datum], kterým došlo k vypořádání základních hospodářských prostředků, k nimž patřily mimo jiné i budovy a stavby, kdy základní vypořádané prostředky se nacházely v příslušném obvodu utvořených družstev. Dne [datum] byla mezi ZD [adresa] jako vydávající organizací a žalobkyní jako přejímající organizací uzavřena dohoda o vypořádání náhrady za živý a mrtvý inventář a vydání majetkových podílů, kdy v čl. II této dohody je v seznamu aktiv, vydaných žalobkyni, uvedeno „plato [adresa]“, invent. číslo [hodnota] s pořizovací cenou [částka] a zůstatkovou cenou [částka]. Dne [datum] došlo k uzavření dohody o vydání nemovitosti označené „plato [adresa]“, uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, kdy [právnická osoba], jako nástupnická organizace bývalého [právnická osoba] [adresa], které bylo právním nástupcem bývalého JZD „[adresa], vydalo žalobkyni objekt – „plato“ v k. ú. [adresa] jako stavbu na cizím pozemku p. č. stav. 130/2, 3883 m2, dosud nezapsanou na LV dle geom. plánu č. [hodnota]-106-62/93. Cena uvedené nemovitosti byla stanovena ve výši 1 774 145 Kčs a na základě této smlouvy měl být proveden vklad vlastnického práva pro žalobkyni, jako vlastníka stavby na cizím pozemku, do katastru nemovitostí. Žalobkyně následně Stavbu používala asi do roku 2019, kdy [jméno FO] prodala Původní pozemek žalované a mezi účastníky začalo docházet ke sporům o vlastnictví a právo užívání Stavby. Žalobkyně se neúspěšně pokoušela odkoupit Pozemek, na kterém se Stavba nachází, a to nejdříve od [jméno FO] a následně učinila nabídku i žalované, která však na výzvu k nabídce prodeje Pozemku nereagovala.

5. Podle ust. § 3054 o. z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

6. Podle ust. § 3055 odst. 1 věta první o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

7. Podle ust. § 3056 odst. 1, odst. 2 vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

8. Podle ust. § 3059 je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

9. Podle ust. § 1 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění účinném od [datum] do [datum] (dále jen „zákon o užívání půdy“) socialistické zemědělské organizace, jakož i státní organizace, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále jen "zemědělské organizace"), užívají půdu, kterou nemají v družstevním nebo náhradním užívání, jakož i jiný zemědělský majetek ve vlastnictví občanů a jiných než socialistických organizací, na základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen "právo užívání").

10. Podle ust. § 2 odst. a zákona o užívání půdy právo užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje zemědělskou organizaci k tomu, aby hospodařila s půdou a jiným zemědělským majetkem ve stejném rozsahu, jako by byla vlastníkem, a využívala ji v souladu s právními předpisy pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem její činnosti.

11. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. c) zákona o užívání půdy jde-li o užívání pozemků, může zemědělská organizace zejména zřizovat na nich stavby, potřebné pro činnost zemědělské organizace, i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto je na místě jí vyhovět.

13. Soud se v řízení předně zabýval otázkou, zda je předmětná stavba složiště tuhých organických hmot (silážní žlab, silážní plato, případně plato) samostatnou stavbou ve smyslu občanského práva a dospěl k závěru, že ano. Tato stavba byla postavena v roce 1983 převážně na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (dle dochovaných dokumentů i výpovědi původní vlastnice pozemku). Stavba byla provedena JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa] na základě práva družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nebyli členy zemědělského družstva. Původní vlastnice (p. [jméno FO]) sama uvedla, že v roce 1983 stavbu složiště tuhých organických hmot vybudovalo na jejím pozemku JZD, které tento pozemek v té době užívalo. Sama tak nemohla být v dobré víře, že by bylo složiště součástí jejího pozemku, když uvedla, že se s nimi o tom nikdo nebavil, ani jim nikdo nedal vědět, že tam Stavbu budují. Jelikož se nejedná o stavbu vymezenou v ust. § 3 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, jedná se o stavbu, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. V řízení z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně chtěla již dříve nechat tuto stavbu do katastru nemovitostí zapsat, a proto nechala stavbu přesně zaměřit a vypracovat geometrický plán, na jehož základě mělo dojít k zápisu stavby do katastru nemovitostí. Toto však nakonec nemusela učinit s ohledem na výče uvedené. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že to, zda stavba je evidována v katastru nemovitostí či nikoliv, nemá na existenci předkupního práva podle § 3059 vliv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

14. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda se jedná o samostatnou nemovitou věc ve smyslu občanského práva. Podle rozhodovací praxe dovolacího soudu silážní žlab může být jak součástí pozemku, tak i samostatnou věcí v právním slova smyslu, a to v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Jelikož otázku, zda určitý výsledek stavební činnosti je součástí pozemku, nebo samostatnou věcí, nelze řešit pro všechny myslitelné případy stejně, její posouzení je v hraničních případech na úvaze soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Otázkou, jaké znaky musí stavba naplňovat, aby ji bylo možné považovat za samostatný předmět vlastnického práva, se Nejvyšší soud zabýval např. ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde dochází k závěru, že „musí jít o výsledek stavební činnosti člověka a mít materiální podstatu; stavba je samostatná masa materiálu odlišného od okolního pozemku. Stavba musí být vymezitelná vůči okolnímu pozemku. […] Stavba má samostatnou hospodářskou funkci (oproti pozemku) a vyznačuje se kompaktností materiálu.“ Již stavební úřad ve svém sdělení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Ber, přitom uvedl, že se jedná o složiště statkových hnojiv, sestávající ze zpevněné plochy 34,38 x 93,09 m, ze tří stran opatřené v obvodu vlnitým plechováním do výšky cca 2,1 m s vyspádováním tak, že případné tekuté části mohou odtékat do jímky a dále do nádrže profilu 7m.

15. Soud má za to, že předmětná stavba silážního žlabu naplňuje výše uvedené znaky, když se zjevně jedná o výsledek stavební činnosti člověka, který je pevně spojený s pozemkem, na němž se nachází; je vymezitelná vůči pozemku (je ohraničená, přesně zaměřená a jednoznačně označená v geometrickém plánu, schváleném katastrálním úřadem), má samostatnou hospodářskou funkci rozdílnou od okolní orné půdy a vyznačuje se kompaktností materiálu, když jde o kompaktní vyspádovanou betonovou plochu o rozloze cca [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 s retenční nádrží. Soud tedy dospěl k závěru, že se jedná o samostatnou stavbu ve smyslu občanského práva.

16. Žalobkyně je pak aktivně legitimovaným účastníkem, když prokázala, že je vlastníkem předmětné Stavby, kterou nabyla jako samostatnou věc na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené s ZD [adresa] jako vydávající organizací, když v čl. II této dohody je v seznamu aktiv, vydaných žalobkyni, uvedeno plato [adresa], invent. číslo [hodnota] s pořizovací cenou [částka] a zůstatkovou cenou [částka]. O vydání Stavby byla dne [datum] uzavřena dohoda, kterou [právnická osoba] vydalo žalobkyni objekt plato v k. ú. [adresa] jako stavbu na cizím pozemku p. č. stav. 130/2, 3883 m2, dosud nezapsanou na LV dle geom. plánu č. [hodnota]-106-62/93. Na základě této smlouvy měl být proveden vklad vlastnického práva pro žalobkyni, jako vlastníka stavby na cizím pozemku, toto však nebylo realizováno. Žalobkyně rovněž prokázala vlastnickou minulost Stavby, když z dochovaných dokumentů i z výslechu původní vlastnice pozemku, na němž byla Stavba vybudována, vyplývá, že Stavbu vybudovalo JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa], které ji následně převedlo na ZD [adresa] (později ZD [adresa]) v rámci majetkového vypořádání mezi ZD [adresa] k [datum] kterým došlo k vypořádání základních hospodářských prostředků JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa].

17. Uvedené dohody ze dne [datum] a ze dne [datum] soud shledal přípustnými důkazními prostředky, když kopie dohody ze dne [datum] byla žalobkyní předložena již před prvním jednáním ve věci a kopie dohody ze dne [datum] byla předložena ve lhůtě stanovené soudem při prvním jednání ve věci. Soud shledal námitku pravosti těchto listin vznesenou žalovanou jako nedůvodnou, když předložené kopie listin dle soudu odpovídají originálům předloženým žalobkyní a další dokazování pravosti těchto listin tak soud považoval za nadbytečné a nehospodárné, když ani žalovaná na takovém postupu netrvala.

18. Soud se dále zabýval otázkou, zda v daném případě nešlo o vybudování neoprávněné stavby, jak rovněž namítala žalovaná, a dospěl k závěru, že nikoli. Z provedeného řízení vyplynulo, že Stavba byla vybudována v roce 1983 původním JZD „[adresa]“ se sídlem v [adresa] na základě práva užívání zemědělské půdy, vyplývajícího z tehdy platného zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

19. Tvrzení žalované, že původní vlastnice Původního pozemku (paní [jméno FO]) považovala Stavbu za součást svého pozemku a nerušeně ji užívala až do roku 2003, kdy byla požádána o dočasné poskytnutí Stavby žalobkyni s tím, že nikdy nebylo jejím záměrem zpochybnit své vlastnické právo ani trvale převést Stavbu, neodpovídá skutkovému stavu zjištěnému soudem. Naopak z výpovědi svědkyně [jméno FO] jednoznačně vyplývá, že Stavba byla vybudována právním předchůdcem žalobkyně, o čemž svědkyně od počátku věděla. Ze spisu MMO odboru stavebního oddělení pozemních staveb sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Ber pak vyplývá, že žalobkyně v daném řízení vystupovala jako vlastník Stavby, přičemž [jméno FO], jako vlastnici pozemku, na kterém je Stavba převážně zřízena, byly v rámci daného řízení doručovány písemnosti (předvolání k místnímu šetření a sdělení stavebního úřadu ze dne [datum]), přičemž z výslechu svědkyně [jméno FO] ani z jiných provedených důkazů nevyplynulo, že by [jméno FO] kdykoli zpochybnila vlastnictví Stavby žalobkyní nebo sama jakýmkoli způsobem Stavbu užívala.

20. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalované, že žalobní petit je nesrozumitelný a neurčitý, kdy žalovaná namítala, že se žalobkyně domáhá převodu neexistujících pozemků. Naopak dle ust. § 3056 odst. 2 o. z. lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě. Žalobkyně si za účelem oddělení zastavěné části Původního pozemku nechala zpracovat geometrický plán, schválený katastrálním úřadem v Olomouci, kdy tento geometrický plán je stále aktuální, když nedošlo ke změnám dotčených parcel zapsaných v katastru nemovitostí. Žalobkyni tedy svědčí předkupní právo pouze k Pozemku, na němž se nachází Stavba. Žalobkyně se tak správně domáhá nahrazení vůle žalované k uzavření kupní smlouvy toliko k Pozemku, a nikoli k Původnímu pozemku, když zbývající část Původního pozemku není nezbytná pro výkon vlastnického práva ke Stavbě a lze ji užívat nezávisle na Stavbě a Pozemku. Geometrický plán [právnická osoba]., [adresa], IČ [IČO], č. plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], schválený Katastrálním úřadem v Olomouci dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým byl pozemek parcelní číslo p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, oddělen od původního pozemku parcelní číslo [hodnota] orná půda, o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, který je nyní zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], tak spolu s tímto rozsudkem je způsobilým podkladem pro zápis změn do katastru nemovitostí.

21. V řízení bylo prokázáno porušení zákonného předkupního práva žalobkyně dle ust. § [Anonymizováno] o. z., když Stavba, stojící převážně na Původním pozemku, je samostatnou nemovitou věcí ve smyslu občanského práva, která je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, na němž je zřízena.

22. Porušení předkupního práva dle soudu rovněž jednoznačně vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, když svědkyně [jméno FO] uvedla, že sice jednala o prodeji předmětného pozemku se žalobkyní, ale nakonec jej prodala žalované, když k tomu má své důvody. Žalobkyně prokázala, před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k nabídce Pozemku k prodeji žalobkyni.

23. Jde-li o kupní cenu ve výši [částka], kterou žalobkyně navrhuje v petitu žaloby, pak tato cena je vypočtena součinem kupní ceny ve výši [částka], za kterou žalobkyně nabyla Původní pozemek od původní vlastnice, a poměrem plochy Pozemku o rozloze [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 a Původního pozemku o rozloze [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2. Názor žalované, že zpevněná část Původního pozemku by měla mít vyšší cenový základ, soud nepovažuje za správný, když se naopak jedná o část pozemku zatíženou cizí stavbou bránící volnému užívání dané části pozemku.

24. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a výrokem I. tohoto rozsudku nahradil vůli žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu k pozemku vymezenému ve výroku I. tohoto rozsudku za podmínek v něm uvedených.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). Tato náhrada nákladů sestává z odměny [částka] za 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu [dále jen „AT“], (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 AT (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) při sazbě [částka] dle § 7, § 8 odst. 1 AT z tarifní hodnoty [částka] (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]); náhrady hotových výdajů [částka] za těchto devět úkonů právní pomoci po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 AT; 21% DPH ze součtu těchto částek ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].

26. Lhůta k plnění u výroku II. tohoto rozsudku byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., místo plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení