29 C 150/2019-91

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [název žalované], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 18 037,50 Kč, 18 400 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 400 euro, dále zákonný roční úrok z prodlení z částky 5 000 euro od [datum] do [datum] ve výši 9 %, zákonný roční úrok z prodlení z částky 18 400 euro od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, dále částku 18 037,50 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 123 608,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalovaných částek s příslušenstvím. Žalobu ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] (čl. 31), odůvodnil tím, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy na dodávky koberců na základě objednávek žalobce. Na první objednávku žalobce zaplatil žalovanému zálohu dle faktury číslo 2017 částku 28 400 EUR, na druhou objednávku zaplatil zálohu na základě faktury číslo 2015 částku 18 037,50 Kč. Žalovaný nebyl schopen koberce v termínu dodat, proto se účastnici dohodli na zrušení smluv a na základě toho se žalovaný zavázal vrátit žalobci zaplacené zálohy dle splátkového kalendář ze dne [datum]. Na zálohách však žalovaný vrátil pouze první dvě splátky ve výši 10 000 EUR, zbývá tak zaplatit 18 400 EUR a 18 037,50 Kč. Žalobce je přesvědčen, že částečným splácením žalovaný závazek vrátit zálohy uznal. Ohledně koberce [anonymizována tři slova], jehož kupní ceny se žalovaný po žalobci domáhá, sdělil, že šlo pouze o zapůjčení koberce, který žalobce žalovanému řádně vrátil.

2. Po poučení žalobce ve smyslu § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. u přípravného jednání (čl. 69) žalobce k žalobě doplnil, že dohoda o dodávce koberců byla uzavřena neformalizovaným jednáním na základě telefonické a emailové komunikace, o čemž svědčí emaily účastníků, kdy byl tak dohodnut objem plnění, kdy koberce měly být šity v Indii a následně dodány. Přijetí objednávky je patrné z emailové komunikace, i zrušení smluv je obsaženo v emailové komunikaci, kde žalovaný žádá o splátky k vrácení záloh s ohledem na skutečnost, že koberce v Indii nebyly vyrobeny a nemohly být tak žalobci dodány. Následně dohoda a vrácení zálohy byla zachycena ve splátkovém kalendáři, který byl podepsán oběma stranami, dále došlo k částečné úhradě ze strany žalovaného, což žalobce dokládá výpisem z účtů.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. K žalobě se vyjádřil v rámci písemného podání ze dne [datum] (čl. 26), ve kterém potvrdil, že si žalobce objednal u žalovaného koberce a uhradil zálohy na jejich dodání, není však pravdou, že by žalovaný byl v prodlení s dodáním koberců a že by tak vzniklo žalobci právo od smlouvy odstoupit. Po doplnění žaloby žalobcem v tom smyslu, že nedošlo k odstoupení od smlouvy, nýbrž ke zrušení smluv, žalovaný trval na tom, že ke zrušení smluv nedošlo. Žalovaný uvedl, že mezi účastníky došlo k uzavření řady smluv, kdy žalobce v některých případech odmítl koberce převzít pro údajné vady, přesto měl žalovaný snahu vyjít žalobci vstříc, proto se snažil v některých případech dodat koberce nové, ze stejného důvodu žalovaný podepsal splátkový kalendář ze dne [datum], ačkoliv od dodávek koberců nebylo odstoupeno. Vrácení finančních prostředků mělo být kompenzováno dodávkami jiných koberců. Žalovaný dodal žalobci koberec [anonymizována tři slova] za částku 180 810 Kč, kterou vyfakturoval fakturou číslo 2018 ze dne [datum], tato faktura však zůstala neuhrazena. Žalobce chtěl původně koberec vrátit, nakonec jej ale osmnáct měsíců používal. Poté jej sice dovezl dne [datum] do provozovny žalovaného, ale ve značně opotřebovaném stavu. Takto jej žalobce nepřijal a přijal jej pouze do komisního prodeje, k prodeji však dosud nedošlo. Žalovaný proto trvá na jeho úhradě.

4. Žalovaný byl rovněž u přípravného jednání (čl. 69) poučen o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., a to zejména ke skutečné vůli žalovaného při podpisu splátkového kalendáře, dále k uplatněné částce 180 810 Kč (v podrobnostech viz protokol z přípravného jednání). Po tomto poučení žalovaný doplnil, že splátkový kalendář byl podepisován za situace, kdy byly problémy s dodávkou objednaných koberců, proto chtěl vyjít žalobci vstříc, kdy neměl jistotu, kdy bude koberce schopen dodat, dohodli se, že žalobci zatím vrátí zálohy s předpokladem, že až budou koberce dodány, znovu budou zaplaceny, ne, tedy s tím, že by se zrušily smlouvy, žalovaný při podpisu měl za to, že až budou koberce dodány, budou zaplaceny na základě konečné faktury. Pokud jde o koberec [anonymizována dvě slova], pohledávku ve výši 180 810 Kč žalovaný uplatňuje k zápočtu ve smyslu § 98 o. s. ř., mezi účastníky byla ústní dohoda v polovině roku 2017, žalobce převzal koberec s tím, že si jej vyzkouší, od té doby jej měl k dispozici, žalovaný žalobce následně vyzval, ať sdělí, zda koberec vrátí, či s ním naloží jinak, žalobce na to nereagoval, vzhledem k tomu, že už to byl rok, co jej žalobce užíval, žalovaný měl za to, že si jej žalobce ponechá, a proto vystavil fakturu. Následně v rámci dohod a splátkového kalendáře žalobce vyjádřil úmysl koberec vrátit, proto je to uvedeno ve splátkovém kalendáři, koberec však vrátil až v prosinci 2018, žalovaný však zjistil jeho poškození, a proto jej nemohl převzít zpět, převzal jej pouze do komisního prodeje. Koberec tak nebyl řádně vrácen a trvá nárok žalovaného na cenu koberce na základě vystavené faktury. Dále doplnil, že pokud jde o objednávku koberce za částku 18 037,50 Kč, tam byly okolnosti jiné v tom, že žalovaný koberec pro žalobce vyrobil, žalobce si jej přišel prohlédnout, nelíbil se mu a nechtěl si jej převzít, proto žalovaný ustoupil a dohodli se tak, že bude objednán jiný koberec a žalovaný vrátí zálohu, následně však k objednávce jiného koberce nedošlo. Žalovaný namítl promlčení, pokud jde o žalovanou částku ve výši 18 037,50 Kč, neboť plnění mělo být na základě faktury splatné v únoru 2015, přičemž žaloba na vrácení byla podána až v dubnu 2019.

5. Ohledně pohledávky, kterou se žalovaný domáhal započítat žalobce brojil v tom smyslu, že se jedná o nejistou a neurčitou pohledávku, která není započitatelná ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 31 Cdo 684/2000. Pokud žalovaný tvrdí, že si žalobce chtěl koberec ponechat, s tím žalobce nesouhlasí, je to v rozporu se zněním splátkového kalendáře, ze kterého vyplývá zapůjčení koberce. Ani předání do komisního prodeje nebylo mezi účastníky dohodnuto.

6. Skutkový stav soud zjišťoval jednak ze shodných tvrzení účastníků, jednak z nesporných skutečností a dále z listin, které k důkazu předložili účastníci.

7. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce učinil u žalovaného dvě objednávky koberců, bylo sjednáno zaplacení záloh, kdy na první objednávku byla žalobcem zaplacena záloha na základě zálohové faktury číslo 2017 vystavené žalovaným dne [datum] ve výši 28 400 EUR. Na základě druhé objednávky zaplatil žalobce žalovanému zálohu na základě zálohové faktury ze dne [datum] s číslem 2015 ve výši 18 037,5 Kč, kdy faktura byla vystavena na 650 EUR, po přepočtu dle kursu 27,75 Kč za euro činí tato částka tvrzenou částku 18 037,50 Kč. Koberce měly být vyrobeny u obchodního partnera žalovaného v Indii, vyrobeny však nebyly, žalovaný je nebyl schopen dodat, došlo tak k dohodě o vrácení záloh žalobci.

8. Dohoda účastníků o vrácení zálohy je zachycena ve splátkovém kalendáři, který byl proveden k důkazu, z něhož vyplývá, že byl účastníky podepsán dne [datum] a žalovaný se v něm zavázal zaplatit žalobci předmětné zálohy, kdy je zde odkaz na zálohové faktury výše uvedené, výslovně je sjednáno vrácení zálohy ve výši 28 400 EUR a zálohy ve výši 18 037,50 Kč, a to ve splátkách, konkrétně tak, že částka 5 000 EUR měla být vrácena do [datum], částka 5 000 EUR do [datum], částka 5 000 EUR do [datum], částka 13 400 EUR plus částka 18 037,50 Kč do [datum]. Dále v této listině bylo účastníky dohodnuto, že po vrácení zapůjčeného koberce žalobce vystaví dobropis na celou částku faktury číslo 2018.

9. Zaplacení záloh nebylo mezi účastníky sporné a zároveň vyplývá z výpisu z běžného devizového účtu žalobce, který byl proveden k důkazu, ze kterého vyplývají odchozí platby ve výši 28 400 EUR ze dne [datum], dále z korunového účtu vyplývá platba 18 037,50 Kč dne [datum], kdy každá z těchto plateb je označena příslušným číslem zálohové faktury.

10. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že na základě splátkového kalendáře žalovaný vrátil žalobci celkem 10 000 EUR, kdy platby zároveň vyplývají z emailu jednatele žalovaného ze dne [datum], z přehledu pohybu na účtu dne [datum] o zaplacení žalobci částky 126 465 Kč, po přepočtu v kursu 25, 293 Kč za euro tedy 5 000 EUR a z příkazu k úhradě, ze kterého vyplývá platba žalovaného ve prospěch žalobce ve výši 5 000 EUR ze dne [datum].

11. Z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobce je nástupnickou společností [právnická osoba] – [anonymizováno 5 slov], na základě fúze sloučením jmění této zanikající společnosti s žalobcem.

12. Sporné mezi účastníky bylo zrušení smluv na dodávky koberců. Žalobce tvrdil, že uzavřené smlouvy byly dohodou zrušeny a následovala dohoda o vrácení záloh stvrzená ve splátkovém kalendáři. Žalovaný popíral zrušení smluv, tvrdil, že splátkový kalendář uzavřel z důvodů vyjít žalobci vstříc a vrácení finančních prostředků mělo být kompenzováno dodávkami jiných koberců. Žalovaný však soudu nepředložil žádnou srozumitelnou skutkovou verzi, a to ani po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u přípravného jednání. V rámci doplnění sám uvedl, že neměl jistotu, kdy bude koberce schopen dodat, a proto se účastníci dohodli, že žalovaný žalobci zálohy vrátí, a to s předpokladem, že až budou koberce dodány, budou znovu zaplaceny, podle žalovaného smlouvy zrušeny nebyly, koberce měly být zaplaceny po nové dodávce, a to na základě konečné faktury. Taková skutková tvrzení jsou nedostatečná, nevyplývá z nich, že smlouvy zrušeny nebyly, nevyplývá z nich, že by měly být uzavřeny smlouvy nové, či dosavadní smlouvy nahrazeny novými závazky. Naopak podle názoru soudu byla zcela prokázána skutková verze žalobce, tedy uzavření smluv na dodávky koberců, zaplacení záloh na základě objednávek, nedodání koberců žalovaným (to vše nebylo sporné), z tohoto důvodu dohoda účastníků o zrušení smluv a zároveň dohoda o vrácení záloh, která vyplývá ze sepsaného splátkového kalendáře, který představuje dohodu stran o vrácení zaplacených záloh.

13. K důkazu soud dále provedl emailovou komunikaci účastníků, která probíhala mezi pracovnicí žalobce a jednatelem žalovaného v období od června 2018 do listopadu 2018. Z emailové komunikace dle názoru soudu nepochybně vyplývá dohoda účastníků na zrušení smluv o dodávkách koberců a dohoda o vrácení záloh, konkrétně například v emailu žalovaného žalobci ze dne [datum] žalovaný uvádí, že záloha bude vrácena ve splátkách, kdy zároveň žádá o schválení návrhu splátek, následně se emailová komunikace odvíjí ohledně úprav splátkového kalendáře, dále je v ní patrné odsouhlasení splátkového kalendáře oběma stranami a následují již upomínky žalobce o jednotlivé platby a ujištění žalovaného, že platby budou provedeny (email ze dne [datum], ze dne [datum]).

14. Pokud jde o požadavek žalovaného na zápočet jeho pohledávky ve výši 180 810 Kč, pak ani v tomto případě žalovaný neunesl břemeno tvrzení a následně tedy ani břemeno důkazní. Žalovaný řádně netvrdil, jaké bylo ujednání účastníků ohledně koberce [anonymizována dvě slova], zda, jaká, kdy a s jakým přesným obsahem byla uzavřena dohoda mezi účastníky a z čeho konkrétně by tedy měl vyplývat závazek žalobce zaplatit žalovanému částku 180 810 Kč. Žalovaný po poučení tvrdil, že byla uzavřena ústní dohoda, nedoplnil však konkrétně jakého obsahu, pouze uvedl, že žalobce koberec převzal v polovině roku 2017, následně jej žalovaný vyzýval, ať sdělí, zda koberec vrátí či zda s ním naloží jinak, poté, co žalobce nereagoval, měl za to, že si jej žalobce ponechá a vystavil fakturu. Žalobce následně koberec vrátil, avšak poškozený, žalovaný jej převzal do komisního prodeje, koberec nebyl řádně vrácen a trvá nárok žalovaného na cenu koberce na základě vystavené faktury. Taková tvrzení jsou zcela nedostatečná, není z nich zřejmé, na čem se účastníci ohledně koberce přesně dohodli, zda uzavřeli kupní smlouvu, či smlouvu jinou, neobstojí tvrzení žalovaného, že trvá nárok žalovaného na cenu koberce na základě vystavené faktury, když není zřejmé, z čeho by závazek na zaplacení ceny za koberec pro žalobce měl vyplývat. Naopak byla podle názoru soudu zcela prokázána skutková verze žalobce v tom smyslu, že tento koberec si žalobce od žalovaného zapůjčil, skutečně jej převzal, následně ale koberec vrátil, což bylo ujednáno i ve splátkovém kalendáři, ze kterého vyplývá dohoda účastníků, že po vrácení tohoto zapůjčeného koberce bude vystaven dobropis na částku z faktury číslo 2018. Žalobce tak žalovanému z tohoto titulu ničeho nedluží.

15. Z faktury číslo 2018 vystavené žalovaným na žalobce dne [datum] na částku 180 810 Kč vyplývá, že se jedná o fakturu zmiňovanou právě ve splátkovém kalendáři, kdy tato faktura měla být stornována formou dobropisu na základě dohody účastníků, což koresponduje s tvrzením žalobce, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy, že koberec byl pouze zapůjčen a následně vrácen.

16. Z potvrzení na čl. 128 soud nevzal za prokázané žádné podstatné skutečnosti, případným tvrzeným poškozením koberce se soud nezabýval, neboť to bylo nad rámec potřebných zjištění v předmětné věci, žalovaný po doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů se nedomáhal započtení uplatněné částky z titulu náhrady škody, nýbrž, jak výslovně uvedl, z titulu nezaplacené kupní ceny. Pokud by se domáhal započtení této částky z titulu náhrady škody, pak by soud považoval za důvodnou námitku žalobce, že se nejedná o pohledávku způsobilou k započtení ve smyslu § 1987 o. z., neboť se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou z důvodu obtížné prokazatelnosti.

17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzýván žalobcem k zaplacení žalované částky prostřednictvím právního zástupce žalobce, výzva byla žalovanému doručena dnem [datum], jak vyplývá z doručenky.

18. Na základě shora uvedeného soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce objednal u žalovaného dvě dodávky koberců, na každou z dodávek zaplatil zálohu, první ve výši 28 400 EUR, druhou ve výši 18 037,50 Kč. K dodávkám koberců nedošlo, žalovaný je nebyl schopen dodat, účastníci proto uzavřeli dohodu o zrušení dodávek. Účastníci se následně dohodli na vrácení zaplacených záloh, a to ve splátkovém kalendáři ze dne [datum] ve splátkách, jak je uvedeno v odstavci 10 odůvodnění. Žalovaný vrátil pouze první dvě splátky ve výši 10 000 EUR. Žalobce si od žalovaného v polovině roku 2017 zapůjčil koberec [anonymizována dvě slova], tento následně vrátil v prosinci 2018. Uzavření jiné dohody ohledně tohoto koberce mezi účastníky nebylo prokázáno.

19. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

20. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

21. Podle § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen nový závazek.

22. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně neobohatí zvláštně ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 639 uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

25. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě kupní smlouvy na dodávku koberců, na každou z nich byly zaplaceny zálohy, jedna ve výši 28 400 EUR, druhá ve výši 18 037,50 EUR. Účastníci se dohodli na zrušení kupních smluv, aniž by sjednali kupní smlouvy nové. Přijaté zálohy pro žalovaného představovaly bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, které je povinen vrátit, neboť právní důvod jejich zaplacení odpadl. Ohledně vrácení tohoto bezdůvodného obohacení uzavřeli účastníci dohodu, a to splátkovým kalendářem, kdy si dohodli vrácení bezdůvodného obohacení ve splátkách. Žalovaný zaplatil na základě této dohody dvě splátky ve výši 2× 5 000 EUR. Částečnou úhradou v podobě uvedených dvou splátek dle názoru soudu žalovaný svůj závazek z titulu bezdůvodného obohacení uznal. Ze všech okolností daného případu lze usuzovat na takové uznání, a to zejména z emailové komunikace účastníků, kdy žalovaný projevil vůli zaplatit celou částku, žádal dokonce o splátky, dále po zaplacení části dluhu ujišťoval žalobce o dalším splácení. Z dokazování nevyplývá, že by v době komunikace účastníků o vrácení záloh žalovaný část této pohledávky jakkoli zpochybňoval. Žalovaná částka ve výši 18 037,50 Kč tak nemůže být promlčena, kdy dle shora citovaného ustanovení se promlčí až deset let ode dne, kdy bylo sjednáno její zaplacení, tedy dnem [datum]. I pokud by částečným plněním nedošlo k uznání závazku, ani poté, by promlčecí lhůta neuplynula, kdy podle názoru soudu je třeba ji počítat ode dne splatnosti jednotlivých splátek, v délce tří let, kdy žaloba byla podána dne [datum], přičemž všechny zbylé splátky jsou splatné v roce 2018, promlčecí lhůta tak nepochybně neuplynula.

26. Koberec [jméno] [příjmení] převzal žalobce od žalovaného do užívání na základě výpůjčky. Žalobce žalovanému koberec řádně vrátil. Kupní smlouva mezi účastníky ohledně koberce [anonymizována dvě slova] uzavřena nebyla, žalovaný nemá nárok na zaplacení kupní ceny ze strany žalobce.

27. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a zavázal žalovaného zaplatit žalobci žalované částky. Je nepochybné, že žalovaný se dostal se svým závazkem vrátit bezdůvodné obohacení žalobci na základě ujednání ve splátkovém kalendáři do prodlení, když splatnost poslední splátky byla ujednána do [datum], žalobce tak oprávněně požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum]. Třetí splátka byla splatná [datum] ve výši 5 000 EUR, zákonný úrok z prodlení tak přísluší žalobci od [datum] z této částky, ve zbytku od [datum], kdy zbylé splátky byly splatné do [datum]. Příslušenství bylo přiznáno ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 123 608,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 703 Kč, zaplacené odměny mediátora ve výši 726 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna v celkové výši 82 160 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), přičemž tarifní hodnotu je při plnění požadovaném v cizí měně potřeba přepočítat podle kurzu ([obec] národní banky) platného vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 2539/2016). Odměna advokáta tak sestává: -) z částky 10 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení z [datum] (ke dni převzetí plné moci byl kurz 25,62 Kč za 1 euro, tarifní hodnota 18 400 EUR přepočítaná podle tohoto kurzu tedy činila 471 408 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 489 445,5 Kč a z této částky základní odměna podle § 7 advokátního tarifu činí 10 260 Kč), -) z částky 10 260 Kč za předžalobní výzvu z [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,60 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 471 040 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 489 077,50 Kč, základní odměna činí 10 260 Kč), -) z částky 10 300 za písemný návrh ve věci samé ze dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,66 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 472 144 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 490 181,50 Kč, základní odměna činí 10 300 Kč), -) z částky 10 260 za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,59 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 470 856 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 488 893,5 Kč, základní odměna činí 10 260 Kč), -) z částky 10 300 za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,94 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 477 296 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 495 333,50 Kč, základní odměna činí 10 300 Kč), -) z částky 10 260 za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,61 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 471 224 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 489 261,5 Kč, základní odměna činí 10 260 Kč), -) z částky 10 260 za účast na jednání dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,44 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 468 096 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 486 133,5 Kč, základní odměna činí 10 260 Kč), -) z částky 10 260 za účast na jednání dne [datum] (k tomuto datu byl kurz 25,41 Kč za 1 euro, tarifní hodnota z 18 400 EUR činila 467 544 Kč, k této částce je potřeba přičíst tarifní hodnotu ve výši 18 037,50 Kč, tj. 485 581,50 Kč, základní odměna činí 10 260 Kč). Žalobci náleží též paušální náhrada za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši 8 x 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a. t., tj. částka 2 400 Kč Dále soud žalobci na základě přiložených dokladů o jízdném přiznal náhradu cestovních výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 1 a.t. a náhradu cestovních výdajů účastníka v celkové výši 862 Kč, sestávající z: -) cesty právního zástupce na soudní jednání a zpět dne [datum] ve výši 424 Kč, -) cesty právního zástupce na soudní jednání a zpět dne [datum] ve výši 438 Kč. Soud žalobci přiznal též 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálů v celkové výši 17 757,60 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], jehož obsahem byl návrh na pokračování v řízení, neboť ten byl zamítnut usnesením ze dne 4. 5. 2020, č.j. 29 C 150/2019-43 pro předčasnost a nedůvodnost. Dále soud žalobci nepřiznal odměnu za účast na mediačním jednání dne [datum] a cestovné žalobce a právního zástupce žalobce na toto jednání. Vyšel přitom z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3658/17, které se týká účelně vynaložených nákladů řízení. V jeho odůvodnění je uvedeno: Ústavní soud neshledal, že by došlo k ústavně nesouladnému výkladu a aplikaci ustanovení § 137 odst. 1 ve vztahu k ustanovení § 100 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen "o. s. ř."). Uvedené ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. obsahuje sice pouze demonstrativní výčet nákladů řízení, které v průběhu soudního řízení vznikají subjektům na něm zúčastněným, jejich společným jmenovatelem však je, že byly vynaloženy v bezprostřední souvislosti se soudním řízením. … K námitce stěžovatelky lze dále uvést, že v případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje. Na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že stěžovatelkou uplatněný nárok na odměnu za její zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně. Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 123 608,60 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit, a to k rukám právního zástupce žalobce.