29 C 192/2025 - 88

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného], 400 01 Ústí nad Labem o zaplacení 11 658,87 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 658,87 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 10. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 829,30 Kč.

Odůvodnění

1. Žaloba a vyjádření k žalobě:

2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 24. 2. 2025 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 11 658,87 Kč s příslušenstvím jako dlužných plateb za dodanou elektřinu. Žalobu zejména odůvodnil tím, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], dále jen [Anonymizováno] či původní věřitel) uzavřel dne 7. 12. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa]. Právní předchůdce žalobkyně dodával na základě smlouvy elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Pohledávky přešly na žalobkyni dle smlouvy o postoupení ze dne [datum] ke dni [datum] (číslo dlužníka dle protokolu č. [hodnota]), Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 27.09.2024. Žalovaný zcela neuhradil žalobkyni fakturu č. [hodnota] za fakturační období od 18. 9. 2021 do 31. 3. 2022 (při celkové spotřebě 3,344 MWh) na částku ve výši 19 812,27 Kč (splatná dne 9. 5. 2022). Po započtení přijatých plateb v celkové výši 8 153,40 Kč požaduje žalobkyně po žalovaném částku ve výši 11 658,87 Kč. Tuto dlužnou částku [Anonymizováno] žalovanému vyúčtoval fakturou č. [hodnota], splatnou dne 09.05.2022. Žalovaný tuto dlužnou částku [Anonymizováno], resp. ani následně žalobkyni po postoupení pohledávky neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagoval na výzvy žalobkyně k úhradě jeho dluhu, žalobkyně se domáhala úhrady své pohledávky soudní cestou. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala částku 11 658,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 658,87 Kč od 10.05.2022 do zaplacení ve výši 11.75 % a náhradu nákladů řízení.

3. O věci soud rozhodl platebním rozkazem dne 14. 3. 2025, j. č. [anonymizováno], proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor (tj. dne 28. 3. 2025) a následně se podáním ze dne 25. 4. 2025 vyjádřil k žalobě.

4. Žalovaný v podaném odporu (čl. 12) a následném vyjádření se k žalobě (čl. 14) zejména uvedl, že nárok neuznává, když proti nároku nenamítá aktivní legitimaci žalobce, je si vědom vyúčtování elektřiny původního věřitele i toho, že skončilo nedoplatkem v částce dle žaloby, namítá však, že vůči původnímu věřiteli uplatnil nesouhlas s nedoplatkem a dluh popíral co do důvodu ohledně vzniku nedoplatku na spotřebě elektřiny, když dle žalovaného zvýšenou spotřebu elektřiny nezpůsobil a není tak za nedoplatek odpovědný, původní věřitel tyto námitky dostatečně nereflektoval a nápravu vyúčtování neučinil. Uvedl dále, že elektřinu v daném období spotřebovávala třetí osoba, vlastníkem nemovitosti za účelem stavebních prací, a to prostřednictvím jeho měřiče spotřeby. Původního věřitele opakovaně žádal o revizi měřiče spotřeby, neboť měl pochybnost, že se k měřiči připojila neznámá osoba, namítal chybu měření, když rozvodná soustava není dimenzována na odběr takového množství energie. Původní věřitel dle žalovaného námitky neakceptoval, neprovedl kontrolu rozvodné sítě a nedošlo k referování o stavu plomb. Žalovaný dále uvedl, že ve věci podal trestní oznámení, to bylo pro mlčenlivost odloženo. Protože dle žalovaného reklamace nebyly řádně vyřízeny, nemohla nastat splatnost dluhu, odkázal také na judikaturu.

5. Věc byla následně předena do sporného řízení.

6. Žalobkyně podáním ze dne 12. 6. 2025 a ze dne 3. 7. 2025[Anonymizováno]se vyjádřila k odporu žalovaného (čl. 64, 71) s tím, že na podané žalobě trvá. Dále uvedla, že ani v trestním řízení nebylo shledáno žádné podvodné jednání, když stíhání žádné osoby nebylo zahájeno, reklamace byly vyřízeny podle reklamačního řádu a odběrné místo ke dni 31.3.2022 bylo ukončeno. K reklamaci z 24.8.2025 bylo žalovanému nabídnuto doložení formuláře k předání měřidla do autorizovaného střediska, což však žalovaný nevyužil, obdobně to žalovaný nevyužil k reklamaci z 29.11.2022. Žalovaný tak neučinil kroky k přezkoumání údajného neoprávněného stavu. V dalším podání žalobkyně uvedla, že technický stav odběrného místa je v kompetenci společnosti [právnická osoba]. a navrhla, aby soud od ní vyžádal informace. Dále doplnila, že odběrné místo bylo ukončeno k žádosti žalovaného, a to demontáží.

7. Jednání soudu:

8. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se z nařízeného jednání konaném dne 21. 8. 2025 písemně omluvila (čl. 81), na žalobě setrvala. Žalovaný se k jednání osobně dostavil.

9. Žalovaný při jednání zejména uvedl (čl. 83 p.v.), že má pochybnosti o oprávněnosti pohledávky, domnívá se, že ani soud nemůže odborně rozhodnout o odběru elektřiny, když věc závisí na odbornosti elektrikářů Energetického regulačního úřadu. Dále žalovaný zejména uvedl, že funkci měřidla nezpochybňuje, ale namítá ve věci černý odběr, proto nepožádal o přeměření elektroměru, právě černý odběr navýšil jeho spotřebu, Policie ale žádný černý odběr nekonstatovala, [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyla k reklamaci příslušná. Dle žalovaného podmínky k černému odběru vytvořil vlastník objektu, který zde ubytovával na černo dělníky. Dále v rámci dokazování žalovaný zejména uvedl, že na odběrném místě bydle původně dle nájemní smlouvy, po změně vlastníka bez smlouvy, až do dubna 2022, kdy se stěhoval na ubytovnu.

10. Soud při jednání (protokol na čl. 83-85) provedl listinné důkazy označené a předložené účastníky, resp. vyžádané k návrhu žalobkyně.

11. Nesporné skutečnosti:

12. Při jednání soudu dne 21.8.2025 žalovaný označil tyto skutečnosti jako nesporné (čl. 83 p.v.): že měl se společností [právnická osoba] uzavřenou smlouvu na dodávky elektřiny na odběrné místo [adresa], že vyúčtování dle žaloby na období září 2021 až březen 2022 obdržel dle žaloby, že doplatek dle vyúčtování žalovaný neuhradil, že oznámení o postoupení pohledávky žalovanému došlo, že předžalobní upomínka ze září 2024 mu také došla, že policejním orgánem černý odběr nebyl vyšetřen, dále že formulář na přeměření měřidla k reklamaci nedoložil (protože to žalovaný nepovažoval za relevantní, když nezpochybňuje měřidlo, ale provedený černý odběr), dále že smlouvu s postupitelem ukončil na jeho žádost, když se z bytu stěhoval a odběrné místo bylo 31.3.2022 ukončeno.

13. Důkazy:

14. Z provedených důkazů a nesporných skutečností pak zjistil následující.

15. Z emailu na čl. 16 plyne, že [Anonymizováno] přijala 2.12.2022 reklamaci žalovaného.

16. Z faktury na čl. 17-19 plyne, že jde o fakturu na odběrné místo žalovaného dle žaloby pro období 19.12.2018 až 16.9.2019 se spotřebou 1,397 MWh, doplatek 591 Kč, dle žalovaného byla předložena pro dokreslení situace.

17. Z vyúčtování na čl. 20-22 plyne, že jde o fakturu na odběrné místo žalovaného dle žaloby pro období 17.9.2019 až 11.9.2020 se spotřebou 2,370 MWh, nedoplatek 2 373 Kč, dle žalovaného nedoplatek uhradil.

18. Z vyúčtování na čl. 23-25 plyne, že jde o fakturu na odběrné místo žalovaného dle žaloby pro období 12.9.2020 až 17.9.2021 se spotřebou 2,494 MWh, přeplatek 1 220,91 Kč.

19. Z vyúčtování na čl. 26-27 (shodně 34-35) plyne, že jde o fakturu na odběrné místo žalovaného dle žaloby pro období 18.9.2021 až 31.3.2022 se spotřebou 3,344 MWh, nedoplatek 11 658,87 Kč, splatnost 9.5.2022, jedná se o dluh uplatněný v žalobě. Období je cca půlroční.

20. Z potvrzení policie na čl. 28 plyne, že jde o potvrzení policie o podaném oznámení neoprávněného odběru z 29.4.2022.

21. Z vyrozumění policie na čl. 29 plyne, že jde o sdělení ze dne 19.5.2022 policie žalovanému, že nebylo k podanému oznámení zjištěno protiprávní jednání.

22. Z emailové reklamace na čl. 30 plyne, že jde o email žalovaného z 4.8.2022, kterým sděluje [Anonymizováno], že reklamaci nepovažuje za řádně vyřízenou.

23. Z emailu ombudsmana [Anonymizováno] na čl. 31 plyne, že tento se záležitostí žalovaného nemůže zabývat.

24. Z plné moci na čl. 36 plyne, že [Anonymizováno] zmocnila žalobkyně k zasílání oznámení o postoupení pohledávek.

25. Z dodatku na čl. 37-37, 41 plynou další podmínky smlouvy o postoupení pohledávky.

26. Z oznámení o postoupení na čl. 40 plyne, že dopisem ze dne [datum] [Anonymizováno] oznámila postoupení pohledávky dle žaloby na žalobkyni.

27. Z výzvy na čl. 42 plyne, že dopisem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k věci dle žaloby.

28. Z všeobecných podmínek čl. 43-44 plynou další podmínky smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle žaloby se společností [Anonymizováno].

29. Z ceníku na čl. 45 plynou ceny poplatků [Anonymizováno].

30. Z podacího lístku na čl. 46 plyne zaslání předžalobní upomínky žalovanému dne 27.9.2024.

31. Z plné moci na čl. 47 plyne, že žalovaný zmocnil 11.3.2022 spol. [Anonymizováno] mimo jiné k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny a smlouvy o připojení odběrného místa s provozovatelem distribuční soustavy.

32. Ze smlouvy o postoupení na čl. 48 -53 včetně příloh plyne, že spol. [Anonymizováno] postoupila pohledávky, včetně pohledávky, která je předmětem žaloby, na žalobkyni, z listin plynou další podmínky takové smlouvy.

33. Ze smlouvy na čl. 54-55 plyne, že jde o smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, kterou se spol. [Anonymizováno] uzavřel dne 7.12.2018 žalovaný na odběrné místo dle žaloby.

34. Ze změny smlouvy na čl. 56 změna předchozí smlouvy na dobu neurčitou.

35. Z reklamací na čl. 65-66 plyne, že jde o kopie obrazovek k vyřízení reklamací žalovaného, a to jde o zprávu ze dne 9.5.2022, dle které je žalovaný informován o ukončení distribuce elektřiny k 31.3.2022 a o provedení demontáže elektroměru z 6.4.2022 s konečným stavem 9 606 kWh, fotografie elektroměru tímto stavem je připojena s tím, že tento stav bude vyúčtován. Dále jde o zprávu z 26.8.2022 se žádostí, aby žalovaný vyplnil formulář dle přílohy na přezkoušení elektroměru. Dále jde o zprávu z 5.12.2022 se žádostí, aby žalovaný vyplnil formulář dle přílohy na přezkoušení elektroměru.

36. Ze zprávy [právnická osoba] na čl. 76 plyne, že jde o zprávu spol. [právnická osoba]., vyžádanou k návrhu žalobkyně (resp. s ohledem na podání žalobkyně by si takovou zprávu vyžádal i soud sám). Z této zprávy plyne, že v odběrném místě [adresa] eviduje v období od 18. 9. 2021 do 31. 3. 2022 třífázový odběr s osazeným hlavním jističem o velikosti 20A a je možné teoreticky přenést přibližně 6984 kWh energie (to dle soudu vyvrací námitku žalovaného k možnému odběru sítí), dále to, že v období od 18. 9. 2021 do 31. 3. 2022 nebyla ze strany společnosti [právnická osoba]., provedena kontrola pro ověření vzniku neoprávněného odběru v odběrném místě [adresa]. Dále ze zprávy plyne, že k ukončení distribuce elektřiny došlo demontáží měřidla (elektroměru) dne 6. 4. 2022 s konečným stavem 9606 kWh, během provádění pracovního příkazu zahrnující demontáž měřidla pracovník [právnická osoba]., neshledal abnormální situaci, která by vedla k podezření na existenci neoprávněného odběru realizovaného v neměřené časti domovní elektroinstalace v zapojení před elektroměrem (námitky žalovaného k existenci neoprávněného odběru na odběrném místě tak nejsou prokázány), dále to, že se vyjadřovala k reklamaci žalovaného z května 2022.

37. Poučení žalovaného:

38. Při jednání soudu soud žalovaného poučil (čl. 84 p.v.) dle § 118a odst. 1, 3. Soud žalovaného tedy poučil o tom, aby žalovaný konkrétně vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a aby uvedl a doplnil svá tvrzení o tom, kdo, jak a kdy v období září 2021 až březen 2022 prováděl neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [adresa] ovlivňující spotřebu elektroměru EAN [Anonymizováno], a doplnil tak svá tvrzení, s tím, že soud poučuje žalovaného, že pokud tuto výzvu soudu nesplní, resp. plně nesplní, a nevylíčí všechny rozhodné skutečnosti a nedoplní svá tvrzení, nemusí být ve věci úspěšný, a dále o tom, , že žalovaný dosud nenavrhl všechny důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení o tom, že v období září 2021 až březen 2022 byl prováděn neoprávněný odběr elektřiny, resp. kým, jak a kdy, na odběrném místě [adresa] ovlivňující spotřebu elektroměru EAN [Anonymizováno], s tím, aby žalovaný tyto všechny důkazy označil bez zbytečného odkladu, s tím, že soud poučuje žalovaného, že pokud tuto výzvu soudu nesplní, resp. plně nesplní, a neoznačí bez odklady všechny důkazy k prokázání všech svých tvrzení, nemusí být ve věci úspěšný.

39. Žalovaný po tomto poučení zejména uvedl, že se nachází v důkazní nouzi, nemá kapacitu tyhle věci řešit, budu usilovat o revizi celého postupu [Anonymizováno], namítl, že ve věci jde o formulářovou žalobu, ale jinak tvrzení ani návrhy důkazů neuvádí.

40. Po poučení dle § 118b o.s.ř. žalovaný jen uvedl, že nic k doplnění nemá, případně bude řešit přezkum postupu [Anonymizováno] a policie. Ani po poučení dle § 119 o.s.ř. tvrzení ani návrhy důkazů nedoplnil. Závěrem pak pouze uvedl, že zpráva [Anonymizováno] (pozn.: myšleno zjevně [právnická osoba]) je pro něj nedůvěryhodná.

41. Následně tedy s ohledem na nedoplnění tvrzení a důkazů soud ve věci rozhodl a vydal tento rozsudek.

42. Právní předpisy:

43. Soud věc právně posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen obč.z. a podle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění., 44. Podle § 2079 obč. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

45. Podle § 2079 obč. z. platí, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

46. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

47. Podle § 50 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. v platném znění platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

48. Skutkové a právní závěry (výrok I. rozsudku):

49. Z písemné Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí ze dne 7. 12. 2018 (dále jen smlouva) soud zjistil, že žalovaný se žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností [Anonymizováno] – tj. [právnická osoba].) uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa výše uvedeného, jak je uvedeno v žalobě. Ze smlouvy o službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní (jejím právním předchůdcem) jako dodavatelem a žalovaným, jako odběratelem, soud zjistil, že se žalobkyně (její předchůdkyně) zavázala dodávat žalovanému elektřinu do uvedeného odběrného místa. Ze smluvních podmínek dodávky elektřiny, které byly součástí smlouvy, soud zjistil další obsah vztahu mezi nimi, zejména, že se žalovaný zavázal platit za dodávanou elektřinu cenu (část Cena a platební podmínky smlouvy) stanovenou podmínkami a sazbami žalobkyní a že dodanou elektřinu žalobkyně vyúčtuje odběrateli v daňovém dokladu, tj. faktuře, v níž bude uveden den splatnosti a způsob úhrady. Fakturovaná částka za spotřebu elektřiny a služeb činila částku 19 812,27 Kč (faktura č. [hodnota]), po započtení přijatých plateb ve výši 8 153 Kč žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 11 658,87 Kč, jak je výše uvedeno.

50. Právní předchůdkyně tak žalovanému vyúčtovala odběr elektrické energie dle zjištěného stavu elektroměru (9 606 kWh, oproti počátečnímu stavu 6 262 kWh) dle sazby D02D, tedy dle smlouvy a ceníku. Vyúčtovaná cena byla splatná dne 9.5.2022 a pokud ji žalovaný neuhradil, byl povinen platit žalobkyni též úrok z prodlení dle žaloby.

51. Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o dodávce elektřiny podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, účinném ke dni uzavření smlouvy, a § 2079 a násl. občanského zákoníku, tedy žalovanému vznikla, jako odběrateli, povinnost platit (kupní) cenu za odebranou elektřinu žalobkyni (její předchůdkyni). Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti příslušných faktur a od těchto dnů byla žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení.

52. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětném období dodala elektřinu a žalovaný ji odebral, cenu dodané elektřiny řádně žalobkyně žalovanému vyúčtovala, avšak žalovaný svou povinnost zaplatit žalobkyni tuto cenu nesplnil, naopak, tato tvrzení jsou v souladu s provedenými důkazy. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni uplatněnou částku, a to se zákonným úrokem z prodlení. Soud při dokazování vycházel zejména z faktury, upomínky, předžalobní upomínky ze dne 27. 9. 2024, smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a dalších listinných důkazů a nesporných skutečností, jak je výše uvedeno. Pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 24. 9. 2024 a postoupení bylo žalovanému oznámeno.

53. Sám žalovaný se pak vyjádřil tak, že obdržel výše uvedenou fakturu za dlužné období dle žaloby, včetně oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky a dlužnou fakturu neuhradil. Základní skutečnosti dle žaloby tak byly nepochybné.

54. Pokud jde o námitky žalovaného k žalobě, tento zpochybňoval oprávněnost žalované pohledávky v tom smyslu, že spotřeba na jeho odběrném místě dle smlouvy byla příliš vysoká z důvodu údajného černého odběru. K tomu soud uvádí, že z žádného důkazu provedeného ve věci samé neplyne, že by spotřeba byla stanovena nesprávně, naopak, i z fotografie elektroměru plyne ve spojení s předchozími fakturacemi plyne, že stavy elektroměru byly odečteny správně a vyúčtování má všechny zákonné náležitosti (ostatně to nebylo ani zpochybňováno). Ani ze zprávy [právnická osoba], ani ze zprávy policie či jiného důkazu neplyne, že spotřeba žalovaného k jeho odběrnému místu byla navýšena černým neoprávněným odběrem. Ze zprávy [právnická osoba] naopak plyne, že při demontáži ani nevzniklo podezření na existenci neoprávněného odběru realizovaného v neměřené časti domovní elektroinstalace v zapojení před elektroměrem. Z předchozích vyúčtování pak dále plyne, že na odběrném místě se spotřeba elektřiny navíc průběžně navyšovala, v posledním vyúčtování také (byť se ještě jednalo navíc o kratší období, tedy se navýšila více) – ale tyto skutečnosti nijak nezpochybňují důvodnost žaloby, když do doby ukončení odběru elektřiny to byl žalovaný, kdy měl k odběrnému místu uzavřenu smlouvu a byl tak povinen odebranou elektřinu uhradit. Navíc, ani sám žalovaný, který na odběrném místě po celou dobu bydlel a bydlel zde až do dubna 2022, tedy v měsíci, kdy byl elektroměr odmontován, nezjistil žádné konkrétní okolnosti svědčící neoprávněnému odběru (např. neoprávněně připojený kabel atd.), námitky žalovaného ohledně údajných dělnících pobývajících načerno jsou tak zcela obecné a důvodnost žaloby nijak nevyvracejí.

55. Ani skutečnost, že žalovaný učinil několik reklamací, důvodnost žaloby nevyvrací, reklamace nebyly důvodné, resp. ani žalovaný nenechal přezkoumat elektroměr (ostatně u jednání sám uvedl, že funkci měřidla nezpochybňuje). Námitky žalovaného ke zprávě [právnická osoba] jsou také obecné, vyjadřují nesouhlas žalovaného s tímto důkazem, ale nijak jeho závěry či legálnost nezpochybňují. Soud pak neměl důvod o tomto důkazu jakkoliv pochybovat, tím spíše, že je v souladu s ostatními důkazy. Ze zprávy [právnická osoba] pak též plyne, že fakturované množství elektřiny též mohlo být dodáno sítí na odběrné místo žalovaného, i v tomto směru tak námitky žalovaného byly vyvráceny. Soud také žalovaného řádně poučil dle § 118a odst. 1 i 3 a sám žalovaný uvedl, že ohledně černého odběru je v důkazní nouzi a žádné tvrzení ani důkazy ve věci nedoplnil.

56. Je tak zcela zřejmé, že žaloba je důvodná, když žalovanému na základě uzavřené smlouvy vznikl dluh na odběru elektrické energie tak, jak je předchůdce žalobkyně žalovanému řádně vyúčtoval a po postoupení pohledávky je tak žalovaný povinen tento dluh včetně zákonného úroku z prodlení zaplatit žalobkyni. Je to žalovaný jako účastník smlouvy, kdo odpovídá za odběr elektřiny měřené elektroměrem na odběrném místě, resp. za rozsah tohoto odběru. Nesouhlas s takovým rozsahem při řádně provedeném měření a při dané skutkové situaci (neprokázaný černý odběr) tak není důvodem, pro který by soud žalobě nevyhověl. Ostatně, černý, resp. neoprávněný odběr definuje § 51 z. č. 458/2000 Sb., jedná se např. o spotřebu elektřiny mimo měření, tedy tak, že elektřina nebo plyn vůbec neprochází elektroměrem, neoprávněný odběr vznikne také, pokud probíhá přes nějakým způsobem ovlivněný (upravený) měřič. Takový (ani jiný) neoprávněný odběr k odběrnému místu dle žaloby pro účtované období do 31.3.2022 nebyl ve věci prokázán, resp. ani jiná odpovědný osoba (viz též rozsudek Nejvyššího soudu, 25 Cdo 1803/2017), a to platí tím spíše, že po tuto dobu žalovaný na daném odběrném místě i sám skutečně bydlel a za odběrné místo tak odpovídal, včetně rozsahu spotřeby v daném místě učiněné. Za odběr elektřiny dle vyúčtování dle žaloby tak „odpovídá“ žalovaný, tj. žalovaný je povinen zaplatit vyúčtovanou cenu elektřinu a tuto je povinen uhradit žalobkyni. Jak je uvedeno výše, pouhé navýšení spotřeby bez dalšího (resp. bez prokázání okolností vylučujících povinnost k zaplacení odebrané elektřiny, zejména neoprávněného odběru) důvodnost žaloby nevylučuje, námitky žalovaného tak v tomto směru nejsou důvodné. Žádná z námitek žalovaného tak nebyla shledána jako důvodná.

57. Soud proto žalobě jako plně důvodné zcela vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství.

58. Náklady řízení (výrok II. rozsudku):

59. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 829,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 658,87 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024), z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024), z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025) a z částky 1 580 Kč za písemné podání ve věci (dne 12. 6. 2025, 3. 7. 2025) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024) a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025) a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 330 Kč ve výši 699,30 Kč.

61. Soud žalobkyni přiznal odměnu za první tři úkony dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, nap. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 25.7.2012, sp.zn. I. ÚS 988/12). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29.3.2012, sp.zn. I. ÚS 3923/2011,ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.

62. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

63. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení