29 C 209/2019-346
Citované zákony (12)
Rubrum
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobců: a) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a svědka] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a svědka] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:
Výrok
I. Určuje se, že žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] nově označené jako parcela [číslo] o velikosti 481 m, nacházející se v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši nemovitosti, a to dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, zpracovaného [právnická osoba] [okres] s.r.o., číslo plánu [číslo] [rok] ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], který byl Katastrálním úřadem pro Olomoucky kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc odsouhlasen dne [datum] pod číslem PGP [číslo] [rok] [číslo], a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 103 832,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum], doplněnou následnými podáními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] nově označené jako parcela [číslo] o velikosti 481 m, nacházející se v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši nemovitosti, a to dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, zpracovaného [právnická osoba] [okres] s.r.o., číslo plánu [číslo] [rok] ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], který byl Katastrálním úřadem pro Olomoucky kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc odsouhlasen dne [datum] pod číslem PGP [číslo] [rok] [číslo]. Žalobci tvrdili, že žalobci nabyli pozemek [parcelní číslo] k. ú. [část obce], jakož i pozemky další zapsané na [list vlastnictví], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu k [datum] a to od paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která tyto nabyla na základě Usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] Okresní soud v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí]. Na základě této kupní smlouvy se žalobci oprávněně chopili držby v takové míře, jak ji doposud držela paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a to všech nemovitostí kolem rodinné vily. Celý soubor nemovitostí, tj. vila a pozemky kolem ní, je oplocen, tvoří ucelený funkční celek a vstup na tyto pozemky byl možný pouze přes uzamčenou bránu. Takto byly pozemky i stavba definovány i znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným [jméno] [příjmení], který neshledal jakýkoliv nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem pozemku. Na základě výše uvedených skutečností mají žalobci za to, že pozemek byl vydržen již v roce 2003, tedy 10 let poté, co jej [anonymizováno] [příjmení] nabyla, tudíž ještě předtím, než jej paní [příjmení] [příjmení] převedla na žalobce. Následně se držby části tohoto pozemku ujali žalobci na základě vůle předchozí držitelky, tj. prodávající, tak jak ji držela a spravovala ona. Právní předchůdkyně žalobců paní [příjmení] [příjmení] se sporným pozemkem disponovala, a to tak, že tento odprodala žalobcům, jelikož jej považovala za součást pozemku [parcelní číslo]. Sporná část pozemku tvoří s tímto pozemkem souvislou a ničím nepřerušenou plochu, která byla nejprve v držení prodávající paní [příjmení] [příjmení] a poté od jejího prodeje bez jakéhokoliv přerušení je v držení žalobců, když sporná část pozemku byla předána jako celek se všemi ostatními nemovitostmi dle kupní smlouvy s paní [příjmení] [příjmení], jelikož veškeré tyto pozemky včetně sporné části pozemku tvoří ucelený zaplocený areál. [příjmení] pozemek nemohl v kupní smlouvě s paní [příjmení] [příjmení] objevit, jelikož spornou část považovaly obě strany kupní smlouvy za součást sousedního pozemku p. [číslo] který, jak uvádíme výše, tvoří s tímto pozemkem souvislou a ničím nepřerušenou plochu. Soubor nemovitostí získaný kupní smlouvou s paní [příjmení] [příjmení] tvořily jednak pozemky o celkové rozloze [výměra] a dále rozsáhlá rodinná vila, tudíž nepatrný rozdíl v rozloze pozemků ve výši 5% nebyl žádnému účastníků smlouvy patrný. Rovněž z prohlídky místa nebylo nijak patrné, že by se plot a vzrostlé stromy kolem něj, nacházel ve výrazně jiném umístění, než jak vede katastrální mapa. Skutečnost, že situace ohledně hranic pozemků nebyla nijak zřejmá, resp. že bylo zcela přirozené vzhledem k souboru nemovitostí považovat spornou část za součást nemovitostí okolo rodinné vily na pozemcích žalobců, potvrzuje i samotné chování žalovaného, který sám doposud o sporné části prakticky nevěděl, žádným způsobem o ni neusiloval, neučinil jediný úkon, kterým by se chtěl ujmout své držby. V opačném případě by jako samosprávný subjekt, který má hospodařit s náležitou péčí o svůj majetek, již žalobce k vydání pozemku vyzvala. Z toho žalobci dovozují, že i žalovaný považoval doposud spornou část pozemku za součást pozemku žalobců [parcelní číslo]. Plot, který lemuje hranici vydrženého pozemku p. [číslo] se na pozemku již nacházel v době koupě nemovitostí od paní [příjmení] [příjmení] a s pravděpodobností hraničící s jistotou i v okamžiku, kdy nemovitosti nabyla paní [příjmení] [příjmení], jelikož plot lemují vzrostlé stromy, které jsou více jak 50 let staré. Skutečnost, že reálné hranice v území vedou jiným způsobem, než jak je zakresleno v katastrální mapě, žalobci zjistili až při plánování stavebního záměru, který nyní na jejich pozemcích probíhá, když v létě 2017 podávali žádost o vydání územního rozhodnutí k umístění stavby. Konkrétně tuto skutečnost zjistili, když si nechali za účelem přípravy stavebního záměru pozemek geodeticky vytyčit na podzim 2017. Žalobci, stejně jako jejich právní předchůdkyně, jako držitelé při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměli a nemohli mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že jim daná část pozemku patří. Žalobci byli v dobré víře, že danou část pozemku nabyli na základě kupní smlouvy od jejich právní předchůdkyně. Po celou dobu pokojné držby, tj. nejpozději od r. 1993, tak neměl žádný z držitelů důvod pochybovat o hranicích, když při hranici plotu se nachází vzrostlé stromy staré více jak 30 let, které spolu s plotem vymezují hranici pozemku, a část pozemku [parcelní číslo] spojuje se sousedním pozemkem [parcelní číslo] souvislý travní porost, na kterém není patrná žádná hranice. Dle žalobců se v jejich případě jedná o mimořádné vydržení, neboť dle ust. § 1095 o. z., uplynula při navázání na držbu v dobré víře [anonymizováno] [příjmení] dvojnásobně dlouhá doba k vydržení a žalobci tedy ani nemusí prokazovat právní důvod, na kterém se jejich držba zakládá. Žalobci mají za to, že i samostatně splnili lhůtu držby 10 let pro vydržení, když tato uplynula [datum], tedy 10 let poté, co se stali vlastníky nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci vyzvali žalovaného k uzavření souhlasného prohlášení o vydržení této části pozemku, tak aby došlo k zápisu skutečného stavu vlastnických poměrů do katastru nemovitostí. Žalovaná výzvu obdržela dne [datum], když následně dne [datum] sdělila, že není akceptovatelná lhůta ke smírnému řešení 30 dnů, jelikož výzva musí být předložena k projednání orgánům města. Žalovaná se nicméně ani po několika urgencích k výzvě nevyjádřila, zda je ochotna uzavřít souhlasné prohlášení či nikoliv, když uvedla, že věc nadále projednává v rámci své vnitřní struktury. Žalobci se za účelem včasného uplatnění svého nároku obrátili se se svým nárokem na soud.
2. Žalovaný navrhl ve svém vyjádření ze dne [datum], jakož i v následujících podáních, žalobu žalobců zamítnout s odůvodněním, že pokud dle tvrzení žalobců spornou část pozemku [parcelní číslo] nabyla vydržením do svého vlastnictví již v roce 2003 jejich právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení], pak by byla právní předchůdkyně žalobců vlastnicí sporného pozemku, s nímž ovšem dále nedisponovala a je pak otázkou, pokud by byly splněny všechny podmínky vydržení, kdo a kdy z právních předchůdců žalobců by případně sporný pozemek do vlastnictví nabyl. Dále pak žalovaný tvrdil, že žalobci nemají ke sporné části pozemku [parcelní číslo] žádný právní titul, když jej nekoupili kupní smlouvou ze dne [datum], neboť tento pozemek není ve smlouvě uveden jako předmět koupě. Nenabyli jej ani vydržením, neboť jej sami v dobré víře nedrželi po dobu 10 let. Žalovaný poukázal na to, že již v roce 2006, tedy v době koupě pozemku p. [číslo] muselo být žalobcům zřejmé, že kupují pouze tento pozemek ve tvaru, jak je evidován v katastru nemovitostí, když podkladem pro koupi pozemku [parcelní číslo] byl znalecký posudek [číslo] znalce [jméno] [příjmení], jehož přílohou je snímek katastrální mapy, ze kterého je zřejmé, že hranice mezi pozemky p. [číslo] je přímá a dost vzdálená od dalšího pozemku [parcelní číslo], jakož i [parcelní číslo]. Výměra sporného pozemku 481 m není výměrou nepatrnou. Podle žalovaného má žalobce b) navíc právní vzdělání, ale i laik by při běžné opatrnosti, kterou je možno spravedlivě žádat po kupujícím při koupi pozemku v roce 2006, by měl zjistit, kde přesně je hranice mezi pozemky p. [číslo]. I kdyby byla u žalobců dána dobrá víra pro účely vydržení, což žalovaný popírá, nebyla by dána po dobu 10 let. Podklady pro stavební záměr realizovaný na koupených pozemcích pořizovali žalobci již v průběhu roku 2016 a dříve, když např. dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro žalobce připravil [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] v říjnu 2016. Podle žalovaného nemůže jít v případě žalobců o mimořádné vydržení, neboť jestliže vlastnické právo ke spornému pozemku vydržela podle žalobců již jejich právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení], pak je pro vydržení vlastnictví nerozhodná doba držby [anonymizováno] [příjmení] a doba držby žalobců v dobré víře musí být posuzována samostatně. Žalovaný se tak považuje za pravého a skutečného vlastníka sporného pozemku jako části p. [číslo] který pozemek do svého vlastnictví nabyl na základě zákona č. 172/1991 Sb. a jeho vlastnictví bylo do katastru nemovitostí zapsáno v roce 1996. Tento pozemek byl původně zapsán v knihovní vl. [anonymizováno] pozemkové knihy pro k. ú. [část obce] jako vlastnictví městské obce Olomouc na základě kupní smlouvy ze dne [datum], poté byl vlastníkem čs. stát – Městský národní výbor v [obec].
3. Soud ve věci prováděl dokazování a z tohoto učinil následující skutková zjištění: -) z kopie geometrického plánu [číslo] [rok] vypracovaného [jméno] [příjmení], že je ověřen dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok] a byl KÚ pro OK, KP [okres] odsouhlasen dne [datum] pod č. PGP [číslo] [rok] [číslo], přičemž vytyčuje část pozemku p. [číslo] nově jej označuje [parcelní číslo] o rozloze 481 m, -) z porovnání leteckých snímků pozemků ve vlastnictví žalobců s katastrální mapou, jakož i fotografií plotu a vzrostlých stromů, že skutečná hranice pozemku užívaného žalobci je okolo plotu lemována vzrostlými stromy a z vnitřní strany rovněž náletovými dřevinami a keři, -) z kupní smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřená mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobci 1) a 2) jako kupujícími, týkající se nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u KÚ pro OK, KP [okres], a to včetně pozemku [parcelní číslo] – orná půda o výměře [číslo] m, kdy celková výměra prodávaných pozemků činila [číslo] m. V článku III. mimo jiné žalobci jako kupující uvádí, že byli seznámeni s faktickým i právním stavem předmětných nemovitostí, že měli před podpisem smlouvy dostatek času seznámit se prohlídkou na místě samém se stavem převáděných nemovitostí, že byli prodávající upozornění na veškeré vady předmětu koupě, které jí byly známy, a že nemovitosti v tomto stavu, v jakém se nacházejí ke dni podpisu smlouvy, kupují v tomto stavu, jak stojí a běží a bez výhrad přijímají do svého podílového spoluvlastnictví. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 9,5 mil. Kč a právní účinky vkladu vznikly dne [datum], -) z výpisu z KN pro [list vlastnictví] k datu [datum], že osvědčuje výlučné vlastnictví souboru zde uvedených nemovitostí pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž součástí je i kopie katastrální mapy ze dne [datum] se zobrazením hranic jednotlivých pozemků, -) z výpisu z KN pro [list vlastnictví] k datu [datum], že osvědčuje podílové spoluvlastnictví žalobců a) a b) k souboru nemovitostí zde uvedenému, včetně pozemku [parcelní číslo] – orná půda o výměře [číslo] m, -) z obsahu znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], že jeho objednavatelkou byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a znalci bylo uloženo zjištění ceny pro převod nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u KÚ pro OK, KP [okres], a to včetně pozemku [parcelní číslo] – orná půda o výměře [číslo] m, kdy znalec oceňoval mimo jiné oplocení uliční, podezdívku uličního plotu, kde stanovil rok jejich uvedení do užívání na r. 1973 a délku 34,10 m, dále oplocení pozemků v délce 307 m, kde rok uvedení do užívání byl odhadnut na r. 1980, plotová vrátka v uličním plotě z r. 1983 a vjezdová vrata rovněž z r. 1983. Výslednou cenu souboru nemovitostí stanovil znalec částkou [částka]. Přílohu znaleckého posudku pak tvoří mimo jiné výpis z KN pro [list vlastnictví] ke dni [datum], kopie katastrální mapy se zakreslením předmětných pozemků, detail katastrální mapy a fotodokumentace nemovitostí, -) z předžalobní výzvy právního zástupce žalobců adresovaná žalovanému datovaná [datum], včetně doručenky do DS dne [datum], že žalobci vyzývají žalovaného k uzavření souhlasného prohlášení o nabytí části pozemku [parcelní číslo] v rozsahu výměry 481 m vydržením, a to do 30 dnů od odeslání tohoto přípisu, který byl žalovanému doručen dne [datum], -) ze sdělení žalovaného ze dne [datum], že se jedná o reakci na předžalobní výzvu ze dne [datum] a žalovaný sděluje, že lhůta 30 dnů není z objektivních důvodů akceptovatelná, jelikož výzva musí být předložena k projednání orgánům města. Po předložení a projednání souhlasného prohlášení budou žalobci o výsledku neprodleně informováni, -) z návrhu Města Olomouc na zápis parcel v kat. úz. [část obce] do KN ze dne [datum], včetně připojeného seznamu těchto nemovitostí, jehož součástí je i parc. [číslo] – louka, že tento návrh byl podán ke Katastrálnímu úřadu v [obec] dne [datum] v návaznosti na ust. § 1 z. č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, -) z kopie záznamu z pozemkové knihy, že v knihovní vložce [anonymizováno] pozemkové knihy pro k. ú. [část obce] je pozemek (nyní [parcelní číslo]) jako vlastnictví městské obce Olomouc na základě kupní smlouvy ze dne [datum], -) ze sdělení KÚ pro OK, KP [okres] ze dne [datum], včetně připojených listin, zejména z oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu ([příjmení]) a zahájení řízení o námitkách k obnovenému KO ze dne [datum], s oznámením o zahájení řízení o námitkách ze dne [datum], včetně protokolu o výsledcích řízení o námitkách proti obsahu obnoveného KO s přehledem nahlížejících vlastníků, že [anonymizováno] [příjmení] jako vlastník pozemku [parcelní číslo] se dne [datum] dostavila k nahlédnutí do obnoveného KO, žádné námitky ve stanovené lhůtě nepodala. [příjmení] pozemku [parcelní číslo] – Statutární město Olomouc – rovněž nepodal námitku proti obsahu obnoveného KO. Platnost obnoveného katastrálního operátu v k. ú. [část obce] byla vyhlášena dne [datum], -) z leteckých snímků pozemků ve vlastnictví žalobců, zejména parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, že pozemek okolo budovy je přirozeně ohraničen vzrostlými stromy a keři, a to zejména v části hranice pozemků p. [číslo] -) z připojeného spisu KS v [obec], sp. zn. [spisová značka], že žalobce b) podal dne [datum] návrh na zrušení části opatření obecné povahy [číslo] [rok] – územního plánu [okres] vydaného dne [datum], jehož součástí byl návrh na vydání předběžného opatření ze dne [datum], včetně připojených příloh, kdy tyto jsou mimo jiné tvořeny kopií katastrální mapy ze dne [datum], kopií ortofota s kat. mapou a situačním nákresem Novostavby ubytovacího pavilonu vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro [celé jméno svědka] v srpnu 2014, kopií žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení podaným ohledně novostavby ubytovacího pavilonu na ul [ulice] [celé jméno svědka], zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. -) z připojeného spisu MMOL, Stavebního odboru – dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby označené [anonymizováno] [okres] – [část obce]: z posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze [datum] o stanovení radonového indexu pozemku, že zadavatelem zkoušky byl žalobce b) a na [číslo listu] je katastrální mapa s vyznačením zkoumané plochy – pozemku p. [číslo] z inženýrsko-geologického průzkumu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], že objednatelem zprávy je [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba] a přílohu [číslo] tvoří mapová část, kde se nachází mapa zájmového území z [spisová značka] a mapa průzkumných sond z [spisová značka], z dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístnění stavby – situačních výkresů C1, C2, C3, C4 a E4 vypracovaných [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], že k únoru 2017 reflektují stav hranice pozemků p. [číslo] jak je zapsán v KN a jak je zakreslen na katastrálních mapách, jakož i stav faktický (dle skutečného oplocení pozemku) z obálky dokumentace pro územní rozhodnutí a průvodní zprávy se souhrnnou technickou zprávou, že situační nákresy reflektují stav hranice pozemků p. [číslo] jak je zapsán v KN a jak je zakreslen na katastrálních mapách, stanoviska jednotlivých dotčených subjektů ohledně sítí, že pokud je vyjádření doprovázeno situačním nákresem či kopií katastrální mapy, pak tyto vychází ze stavu hranice pozemků p. [číslo] jak je zapsán v KN a jak je zakreslen na katastrálních mapách. -) z protokolu o šetření na místě samém ze dne [datum], včetně související fotodokumentace, že šetření bylo zahájeno na ulici [ulice], kde se nachází hlavní vstup a vjezd na stávající staveniště na pozemku [parcelní číslo] (foto 1). Zděné oplocení se nachází ze strany ul. [ulice], z čelního pohledu vlevo pokračuje pravoúhle běžný drátěný plot na hranici pozemku [číslo] (foto 2, 3). Podél drátěného plotu lze dojít do rohu, ve kterém se nachází vzrostlý strom, vlevo pak pokračuje drátěný plot s původními betonovými sloupky. Z vnější strany je plot lemován opět vzrostlými stromy. Oplocení se přibližuje sousednímu areálu a pokračuje k hranici opět vymezené oplocením (foto 4 – 10). Ze strany (vnitřní) z pozemku [parcelní číslo] je viditelný roh se vzrostlými stromy. Okolo oplocení se nyní nachází hromady hlíny (skrývka porostlá plevelem). Stavba budovy vpravo se nachází na [parcelní číslo] (foto 12 – 15). Byla provedena obhlídka pozemku v rámci vytýčených hranic oplocením – okolí vily, prostor za vilou (foto 16 – 18). -) z dokumentace MMOL týkající se posouzení studie žadatelů vypracované [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], že se týká záměru vybudování [anonymizováno] – [část obce] a jeho souladu s územním plánem, a to na základě žádosti o vyjádření k projektové dokumentaci ze dne [datum], doručené MMOL dne [datum], ke které se vyjádřil MMOL, odbor koncepce a rozvoje ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [spisová značka] [spisová značka], přičemž součástí je dokumentace pro územní rozhodnutí k projektu [anonymizováno] [okres] – [část obce], -) z podstatného obsahu studie – návrhu záměru bytové výstavby v [obec] – [část obce], zejména ze situace stavby označená [anonymizováno], včetně průvodního dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], že tato situace stavby vychází ze stavu hranice pozemků p. [číslo] jak je zapsán v KN a jak je zakreslen na katastrálních mapách, -) z dokumentace předložené [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], a to technické zprávy ze dne [datum], seznamu souřadnic ze dne [datum], situace 4 x – polohopisný a výškopisný plán a geometrický plán ze dne [datum] [číslo] [rok], že objednatelem je žalobce b) a k datu vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu [datum] již je do této situace zakreslena kromě hranice pozemků p. [číslo] dle stavu v katastru nemovitostí také faktická hranice těchto pozemků, -) sdělení MMOL, odboru dopravy a územního rozvoje, ze dne [datum], že úřady územního plánování měly v době posuzování žádosti pouze omezené pravomoci, mohly vydávat k záměrům pro účely řízení u stavebního úřadu pouhá nezávazná vyjádření, čemuž odpovídá i spisová dokumentace. Žádost o vyjádření k výše uvedenému záměru byla úřadu územního plánování doručena dne [datum]. Do roku 2014, eviduje úřad územního plánování aktivitu žalobců při tvorbě Územního plánu [okres], když mimo jiné podali několik námitek týkajících se pozemků p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Následně došlo i k návrhu na zrušení části územního plánu, kterému bylo vyhověno, a byla přijata Změna č. IV Územního plánu [okres]. -) z interního sdělení MMOL, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, ze dne [datum], včetně připojené kopie spisu týkající se samostatného řízení o žádosti ze dne [datum] o umístění stavby„ novostavba ubytovacího pavilonu, obytná budova, garáže, inženýrské sítě, bydlení“, vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], že v případě žádosti žalobců ze dne [datum] se jednalo o umístění stavby Novostavba ubytovacího pavilonu, obytná budova, garáže, inženýrské sítě, bydlení. Jednalo se o samostatné řízení, které bylo ukončeno nabytím právní moci rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací], kterým bylo odvolání zamítnuto a napadené usnesení stavebního odboru MMOl bylo potvrzeno. -) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] z [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], že u projektu [anonymizováno] [část obce] začínali nejprve studií v rámci předprojektové činnosti. Byli osloveni [celé jméno svědka], který je otcem žalobců. S žalobci se setkali teprve následně, s Mgr. [příjmení] v podstatě náhodou, když byla u Ing. [celé jméno žalobce] v kanceláři, a s Mgr. [celé jméno žalobce] pak v souvislosti s dokumentací pro územní řízení. Asi v polovině r. 2016 se začali věnovat nejprve studii, dalším stupněm pak byl projekt pro územní řízení. Tímto se začali zabývat na přelomu 2016 2017 a dokončen byl v polovině r. 2017. Po dokončení projektové dokumentace následovala fáze, kdy se vyjadřují dotčené subjekty k této dokumentaci. Následné řízení trvalo asi rok nebo rok a půl a jeho výsledkem pak bylo získání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení a stavba je realizována. Poprvé zjistili nesoulad katastrální hranice s faktickým stavem v souvislosti s tím, že začali pracovat na projektu pro územní řízení. Ing. [celé jméno žalobce] tehdy dodal nějaké geometrické zaměření. V rámci předchozí fáze, tedy při vyhotovování studie se vychází zpravidla z katastrální mapy, není třeba řešit ještě napojení na sítě a není třeba se zabývat podrobnou konfigurací pozemku, resp. staveniště. Veškeré záležitosti týkající se projektu pro územní řízení od počátku řešili s Ing. [celé jméno žalobce], který následně s některými záležitostmi seznamoval Mgr. [celé jméno žalobce], zejména s tím, jak bude stavba v budoucnu vypadat, apod. Pro projektanty je zásadní stav, jak je zapsán v KN, takže ani skutečnost, že je zde nesoulad katastrální hranice je v tomto směru nějak neomezila. K dotazu právního zástupce žalovaného svědek uvedl, že s Mgr. [celé jméno žalobce] se zná, byli si představeni, ale začali spolu komunikovat až později, když zpočátku komunikovali výlučně s Ing. [celé jméno žalobce]. Komunikovat spolu začali v souvislosti s pořízením dokumentace pro územní řízení, a to proto, že Mgr. [celé jméno žalobce] je jedním ze spoluvlastníků pozemku. Také Ing. [celé jméno žalobce] Mgr. [celé jméno žalobce] mají kanceláře vedle sebe, takže se např. stalo, že Ing. [celé jméno žalobce] zavolal syna, aby se přišel podívat, co řešíme, jak to bude vypadat, apod. V následujícím období jsme se vídali podle potřeby, buď v ateliéru, nebo u nich v kanceláři, příp. komunikovali emailem, např. ohledně plné moci, jejíž obsah chtěl s Mgr. [celé jméno žalobce] jako advokátem konzultovat. Také později, když řešili smlouvy s magistrátem, tak zde již do těchto jednání vstupoval Mgr. [celé jméno žalobce], což bylo po dokončení projektové dokumentace. K výkresu C3 z dokumentace pro územní řízení svědek uvedl, že tento je koordinačním situačním výkresem, kde jsou již zakresleny sítě, zde je konkrétně zakresleno i skutečné oplocení a stromy, které se na pozemku nachází. Tento situační výkres byl vypracován, jak vyplývá z připojené rozpisky, v únoru 2017, je součástí spisového materiálu MMOL, je opatřen autorizačním razítkem a je ověřený razítkem MMOL, vydané územní rozhodnutí má jako přílohu ověřený koordinační situační výkres C3. Ing. [celé jméno žalobce] se svědka dle jeho výpovědi dotazoval, u koho si nechávají geodetické zaměření dělat, a on mu sdělil, že u [jméno] [příjmení], o kterém Ing. [celé jméno žalobce] řekl, že jej dobře zná a že si to zajistí sám. Svědek dále vypověděl, že pokud je na dokumentaci pro územní řízení uvedeno, že se jedná o dokumentaci aktualizovanou v září 2016, pak toto si sám nedokáže vysvětlit, mohlo jít i o písařskou chybu a možná tam mělo být uvedeno září 2017, protože toto řízení se opravdu táhlo. Také to mohlo vzniknout tak, že mezi studií, kterou realizovali jako první a která byla projednávaná s odborem koncepce a rozvoje, a žádostí o vydání územního rozhodnutí byla prodleva, studii nějakou dobu ladili, protože tam byl shledán nějaký nesoulad. Podle tehdejších předpisů nicméně odbor koncepce a rozvoje nedával žádné písemné vyjádření ke studii, dnes už je to jinak. Pokud je zde tedy uvedeno, že došlo k aktualizaci, tak se mohla tato aktualizace týkat i studie. Dokumentace pro územní rozhodnutí byla doporučena v polovině r. 2017 a na tomto projektu převážně pracoval sám svědek a autorizoval ji [titul] [příjmení]. -) z výslechu svědka [celé jméno svědka], otce žalobců a) a b), že při jedné cestě z hor viděl upoutávku na [anonymizováno] ve [obec], projekt se mu líbil, pátral po tom, kdo je jeho autorem, a tak se dostal k ateliéru [příjmení] a [příjmení]. Když se pozemky s domem kupovaly, byla tam jen původní vila, kde byli tehdy nájemníci, takže pronajmout jako celek to nebylo možné. Jeho původní úvaha byla taková, že by ve vile mohly bydlet jeho děti se svými rodinami, nicméně nakonec usoudili, že vila je příliš velká, a pak se inspiroval projektem [anonymizováno] ve [obec]. Ing. [příjmení] svědek oslovil někdy v r. 2016, zda by se tohoto projektu ujal a on s tím souhlasil. Mohu říct, že takřka výlučně jsem s ním jednal já, pouze pro situace, kde byla potřeba plná moc, tak jsem překládal plnou moc, kterou mi syn i dcera udělili. S Ing. [příjmení] jsem jednal, protože on ve firmě má na starosti prodej služeb a architektonickou stránku věci. Následně zpracoval studii a poté i návrh žádosti na vydání územního rozhodnutí. Poprvé se podle své výpovědi svědek dozvěděl o nesouladu zápisu v KN s faktickým stavem ve druhé polovině r. 2017, kdy přišel syn s tím, že má nějakého známého na městě a ten mu měl říct, že tam neodpovídá plot hranici pozemku. Osobně se mu to nezdálo, tak se jel podívat na to sporné místo. Pozemek je velmi rozsáhlý a tady v této části pozemku se nacházely náletové dřeviny a jabloně, běžně tam svědek sekal trávu a sbírali ovoce. Také pravidelně kontrolovali plot, jednak kvůli psům a jednak kvůli tomu, aby na pozemek nepronikali cizí lidé. V této sporné části pozemku je plot drátěný, jedná se o plot, který pak pokračuje dál, pouze část plotu je nahrazena dřevěným plotem, ale toto se nachází v jiné části pozemku, na druhé straně. V době, kdy jim předával pozemky JUDr. [příjmení], který zastupoval [anonymizováno] [příjmení], tak provázel svědka pozemkem a litoval jej, že to bude muset sekat, jak je to rozlehlé. Tak jak byly pozemky zakoupeny, v těchto hranicích, je užívali a nebýt této stavby [anonymizováno], tak by asi dodnes nevěděli, že je zaplocena i část pozemku, který je ve vlastnictví města. Převážně se pak zabývali tím, kde budou umístěny bytové bloky [anonymizováno], jak bude opravena vila, popravdě se samotnou hranicí příliš nezabývali. Skutečná hranice pak byla zřejmá až v souvislosti s projektem zeleně, kdy v rámci žádosti o vydání stavebního povolení žádali o možnost vykácet zeleň. V samotném terénu není viditelné, že hranice není rovná, ale je zakřivená. Na této straně plotu nejsou vysoké stromy, ale jsou zde jabloně a hodně náletových dřevin, přes které byl problém se i k samotnému plotu dostat, a také nebyl důvod tam chodit. K dotazu právního zástupce žalovaného svědek uvedl, že dcera je Mgr., vystudovala žurnalistiku a v [anonymizováno] pak orientální africká studia. Vlastníky předmětných nemovitostí jsou děti a svědek je zastupuje, protože se stará o jejich majetek, pomáhá jim. [jméno] mají svá zaměstnání, své rodiny, takže se tomuto nemohou věnovat a svědek šel předčasně do důchodu. Svědek dále uvedl, že jako první pro ně Ing. [příjmení] vyhotovil studii, v té době byl svědek ještě pracovně vytížen, takže mu toto bylo zadáno tzv.„ na klíč“. Komunikace s ateliérem [příjmení] a [příjmení] probíhala výlučně přes svědka, když dcera byla v [obec] a syn měl svou práci. Právní otázky řeší syn svědka, např. teď nedávno smlouvu s [anonymizováno]. Pokud v předchozím období museli řešit nějaké právní otázky, tak jsem je řešil svědek. Ing. [příjmení] zpravidla přicházel ke svědkovi do kanceláře, vždy něco realizoval, seznámil jej s tím a předal mu fakturu. Takto převážně probíhala jejich komunikace. Svědek vypověděl, že neví, zda ateliér [příjmení] a [příjmení] prováděl před realizací studie místní šetření, ale předpokládá to, určitě se tam jeli podívat, pravděpodobně jim byly předány klíče, nebo zavolali člověku, který tam ve vile bydlel, aby je pustil. Svědek nebyl schopen se vyjádřit k tomu, kdy bylo provedeno skutečné zaměření pozemku, včetně zjištění skutečné hranice ve sporné části. Geometrické zaměření fakticky realizoval Ing. [příjmení], objednával to u něj svědek.
4. Z dalších provedených důkazů, a to konkrétně z osobní stránky žalobce z [anonymizována dvě slova] v [obec], z návrhu na vklad práva do KN podaného žalobci dne [datum], včetně smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti ze dne [datum], jakož i geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene, soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil.
5. Z uvedených skutkových zjištění pak soud činil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobci a) a b) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] k. ú. [část obce], jakož i dalších nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu k [datum], a to od původní vlastnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která tyto nabyla na základě Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], vydaného ve věci projednání dědictví pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Na základě této kupní smlouvy žalobci a) a b) převzali soubor nemovitostí v rozsahu, jak tyto doposud držela prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Celý soubor nemovitostí, tj. vila a pozemky kolem ní, je oplocen, tvoří ucelený funkční celek a vstup na tyto pozemky byl možný pouze přes uzamčenou bránu. Takto byly pozemky i stavba popsány i ve znaleckém posudku [číslo] vypracovaným v souvislosti s kupní smlouvou v roce 2006 znalcem [jméno] [příjmení], který neshledal jakýkoliv nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem pozemku. Znalec oceňoval mimo jiné oplocení uliční, podezdívku uličního plotu, kde stanovil rok jejich uvedení do užívání na r. 1973 a délku 34,10 m, dále oplocení pozemků v délce 307 m, kde rok uvedení do užívání byl odhadnut na r. 1980, plotová vrátka v uličním plotě z r. 1983 a vjezdová vrata rovněž z r. 1983. Výslednou cenu souboru nemovitostí stanovil znalec částkou [částka]. Přílohu znaleckého posudku pak tvoří mimo jiné výpis z KN pro [list vlastnictví] ke dni [datum], kopie katastrální mapy se zakreslením předmětných pozemků, detail katastrální mapy a fotodokumentace nemovitostí. Soubor pozemků je tedy vytyčen plotem, který lemují vzrostlé stromy. Právní předchůdkyně žalobců [příjmení] [příjmení] jako vlastnice užívala pozemky přiléhající k vile, včetně zaplocené části pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaného, který tento pozemek do svého vlastnictví nabyl na základě zákona č. 172/1991 Sb. a jeho vlastnictví bylo do katastru nemovitostí zapsáno v roce 1996, když tato bezprostředně navazovala na pozemek p. [číslo] kde se nacházely stromy a náletové dřeviny a nebyla ani při místním šetření patrná jakákoliv dělící linie mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] (odpovídající stavu zapsanému v katastru nemovitostí). Zaplocená část pozemku [parcelní číslo] bezprostředně navazuje na pozemek p. [číslo] to co do vytyčení plotem i co do kvality, když se jedná o souvislý travní porost. Výměra předmětné části pozemku dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, zpracovaného [právnická osoba] [okres] s.r.o., číslo plánu [číslo] [rok] ověřeného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], který byl Katastrálním úřadem pro Olomoucky kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc odsouhlasen dne [datum] pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] činí 481 m, což představuje cca 5% z celého souboru pozemků o rozloze 8790 m2. Právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení] a následně žalobci od nabytí souboru nemovitostí o tyto, a zejména pozemek p. [číslo] pečovali, sekali na něm trávu a trhali ovoce ze stromů. V souvislosti s obnovou katastrálního operátu a zahájením řízení o námitkách k obnovenému KO ze dne [datum], se [anonymizováno] [příjmení] jako vlastník pozemku [parcelní číslo] dne [datum] dostavila k nahlédnutí do obnoveného KO, žádné námitky ve stanovené lhůtě nepodala. [příjmení] pozemku [parcelní číslo] (žalovaný) rovněž nepodal námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Platnost obnoveného katastrálního operátu v k. ú. [část obce] byla vyhlášena dne [datum]. Otec žalobců, [celé jméno svědka], v polovině r. 2016 oslovil [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], jmenovitě [celé jméno svědka], aby se začali věnovat nejprve studii budoucího využití souboru předmětných pozemků jako objektu tzv. [anonymizováno], dalším stupněm pak byl projekt pro územní řízení. Tímto se začali zabývat v atelieru na přelomu 2016 2017 a dokončen byl v polovině r. 2017. Poprvé byl zjištěn nesoulad katastrální hranice s faktickým stavem v roce 2017 v souvislosti s tím, že Ing. [celé jméno svědka] začal pracovat na projektu pro územní řízení. [celé jméno svědka] tehdy veškeré záležitosti týkající se projektu pro územní řízení od počátku řešil s Ing. [příjmení] sám, následně s některými záležitostmi seznamoval Mgr. [celé jméno žalobce], zejména s tím, jak bude stavba v budoucnu vypadat, apod. Na předmětných pozemcích aktuálně probíhá výstavba areálu tzv. [anonymizováno], přičemž do sporné části pozemku [parcelní číslo] tato výstavba nezasahuje. Žalobci vyzvali žalovaného k uzavření souhlasného prohlášení o vydržení části pozemku [parcelní číslo] (dle výše označeného geometrického plánu), tak aby došlo k zápisu skutečného stavu vlastnických poměrů do katastru nemovitostí. Žalovaný výzvu obdržel dne [datum], když následně dne [datum] sdělil, že není akceptovatelná lhůta ke smírnému řešení 30 dnů, jelikož výzva musí být předložena k projednání orgánům města. Žalovaný se ani po několika urgencích k výzvě nevyjádřil, zda je ochotna uzavřít souhlasné prohlášení či nikoliv, toliko uvedl, že věc nadále projednává v rámci své vnitřní struktury.
6. Dle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Dle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
8. Dle § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.
9. Dle § 120 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.
10. Dle § 121 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.
11. Dle § 129 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonával právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.
12. Dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.
13. Dle § 134 odst. 1, 3 a 4 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odst. 1 se započte i doba, pro kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.
14. Soud na základě zjištěného skutkového stavu v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že návrh žalobců a) a b) je důvodný.
15. V tomto řízení se žalobci a) a b) domáhali určení, že jsou spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] nově označené jako parcela [číslo] o velikosti 481 m, nacházející se v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši nemovitosti, a to dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, zpracovaného [právnická osoba] [okres] s.r.o., číslo plánu [číslo] [rok] ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], který byl Katastrálním úřadem pro Olomoucky kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc odsouhlasen dne [datum] pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobci tvrdili vydržení vlastnického práva, a to jak jimi samotnými, tak jejich právní předchůdkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud se tedy prioritně musel zabývat právě tímto tvrzeným vydržením v rámci žaloby na určení.
16. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat v soudním rozhodnutí tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě věcnou legitimaci. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněná tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinností, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je toto určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Je to možné např. tvrzením naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v tom smyslu, že žalobce potřebuje požadované rozhodnutí k zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, či že žalobce požaduje uvést do souladu stav faktický se stavem právním.
17. V daném případě se žalobci a) a b) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že specifikovaná část pozemku, jak je označen ve výroku I. tohoto rozsudku, náleží do jejich vlastnictví, přičemž své vlastnické právo odvozovali od skutečnosti vydržení s uvedením, že tato část byla oddělena geometrickým plánem, který si nechali zpracovat a schválit katastrálním úřadem, a chtějí tuto změnu vlastnického práva zapsat do katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnictví byl tedy na jejich straně soudem shledán.
18. Soud považuje za nezbytné předně uvést, že vydržení vlastnického práva jako právní titul nabytí vlastnického či jiného věcného práva, je výjimečným institutem, jehož účelem je především zhojení vad nabývacího titulu po uplynutí stanovené doby. Výjimečnost použití tohoto nabývacího titulu je nutno dovozovat ze skutečnosti, že na jedné straně sice dochází k nabytí vlastnického práva oprávněným držitelem, na straně druhé však původní vlastník věci své vlastnické právo, které rovněž řádně nabyl, pozbývá, a to zpravidla jen z důvodu, že jej po stanovenou dobu, ať již v omylu či vědomě, sám nevykonával. Otázka nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě vydržení byla opakovaně řešena v rozhodnutích Nevyššího soudu ČR a okresní soud nemá důvod se od ustálených závěrů judikatury odchylovat. Poukazuje proto zejména na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2941/2000, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 1417/2001, 22 Cdo 1843/2000 a dále v těchto rozhodnutích citovaná předchozí rozhodnutí, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 50/04. Dle ustanovení § 134 odst. 1 ve spojení s ust. § 130 odst. 1 dříve platného občanského zákoníku platí, že předpokladem vydržení práva je skutečnost, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, dle závěrů ustálené judikatury nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že užívá i pozemek, jehož vlastnictví nenabyl. Dobrá víra se tedy posuzuje z objektivních společenských hledisek, nikoliv podle subjektivního přesvědčení držitele. Držitel je proto v dobré víře„ se zřetelem ke všem okolnostem“ tehdy, pokud ani při obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat, nemohl mít pochybnosti o existenci drženého práva (viz rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 2941/2000). Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří. Ze znění ustanovení„ se zřetelem ke všem okolnostem“ vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné normální opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (viz rozsudek publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 16 pod č. C 1176). Držené právo tedy nemusí existovat, je ale nutné, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o jeho existenci, tedy právě o existenci toho práva, které má být vydrženo.
19. Žalobci a) a b) nabyli do podílového spoluvlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky k [datum], vlastnické právo k souboru nemovitostí, jehož součástí je i pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], bezprostředně navazující na pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaného. V citované kupní smlouvě je výslovně uvedeno, že kupující (žalobci) byli seznámeni s faktickým i právním stavem předmětných nemovitostí, že měli před podpisem smlouvy dostatek času seznámit se prohlídkou na místě samém se stavem převáděných nemovitostí, že byli prodávající upozornění na veškeré vady předmětu koupě, které jí byly známy, a že nemovitosti v tomto stavu, v jakém se nacházejí ke dni podpisu smlouvy, kupují v tomto stavu, jak stojí a běží a bez výhrad přijímají do svého podílového spoluvlastnictví, a to se všemi součástmi a příslušenstvím. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným v souvislosti s kupní smlouvou v roce 2006 znalcem [jméno] [příjmení], znalec oceňoval mimo jiné oplocení uliční a podezdívku uličního plotu, přičemž stanovil rok jejich uvedení do užívání na r. 1973 a délku 34,10 m, dále oplocení pozemků v délce 307 m, kde rok uvedení do užívání byl odhadnut na r. 1980, plotová vrátka v uličním plotě z r. 1983 a vjezdová vrata rovněž z r. 1983. Znalec také neshledal jakýkoliv nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem hranice pozemků p. [číslo]. Tímto znaleckým posudkem, jakož i šetřením na místě samém a výpovědí v řízení vyslechnutého svědka [celé jméno svědka], bylo prokázáno, že celý soubor nemovitostí, které v roce 1993 nabyla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě Usnesení Okresního soudu v Olomouci ve věci projednání dědictví [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], tato vlastnila a užívala stále ve stejném rozsahu až do okamžiku, kdy na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu [datum]) nabyli vlastnické právo k těmto nemovitostem žalobci a) a b). Tito pak užívali nemovitosti v rozsahu toho, jak je držela a užívala jejich právní předchůdkyně a činí tak dodnes. Pokud podle znaleckého posudku pochází oplocení předmětného souboru pozemků, včetně pozemku p. [číslo] části pozemku p. [číslo] zahrnující uliční oplocení s podezdívkou, oplocení pozemků, plotová vrátka a vjezdová vrata, z let 1973 – 1983, přičemž ve sporné části pozemku je oplocení doplněno výsadbou dnes již vzrostlých starších stromů, pak soud uzavírá, že stav posuzované (sporné) části pozemku i stavby plotu na něm je dlouhodobě neměnný a setrvalý, odpovídající stavu současnému. V řízení bylo také prokázáno, že nikdo jiný než žalobci a) a b) vlastnické právo k předmětné části pozemku řádně neuplatnil až do okamžiku zjištění nesouladu v roce 2017. Žalovaný tedy své vlastnické právo po celou nevykonával, ještě v roce 2001, kdy proběhla obnova katastrálního operátu v k. ú. [část obce], nevznesl žalovaný proti sousedské hranici pozemků p. [číslo] žádných námitek, a to až do doby zjištění nesouladu hranic pozemků žalobci v roce 2017.
20. Vlastnické právo ke sporné části pozemku p. [číslo] jak je tato vytyčena geometrickým plánem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, dle závěru soudu žalobci a) a b) nabyli řádným vydržením dle ust. § 134 odst. 1, 3 a 4 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, když navíc v případě pochybností se má dle ust. § 130 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, za to, že držba je oprávněná. Žalobci byli s držbou v dobré víře, neboť vůle stran při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum] byla taková, že převod se týká celého souboru nemovitostí včetně plotu, kterým byly nemovitosti obehnány a takto také byly nemovitosti prostorově určeny prodávající a v tomto rozsahu žalobcům předány. Vzhledem k tomu, že předmětná sporná část pozemku tvořila a tvoří s ostatními nemovitostmi žalobců, zejména bezprostředně navazujícím pozemkem p. [číslo] funkční celek, přičemž se zde nachází vzrostlé stromy a náletové dřeviny, neměli žalobci důvod se domnívat, že ji spolu s ostatními nemovitostmi do svého vlastníci nenabyli. Je třeba konstatovat, že již právní předchůdkyně žalobců [příjmení] [příjmení] ohledně sporné části pozemku [parcelní číslo] splnila lhůtu pro nabytí vlastnictví vydržením, když tento držela a užívala nejméně od roku 1993 do [datum], kdy ji v dobré víře, že jde část pozemku [parcelní číslo] prodala žalobcům. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, sama o splnění podmínek vydržení nevěděla, své vlastnické právo k této části pozemku vůči žalovanému neuplatnila a nemohla ji tedy ani jako samostatnou nemovitost prodat žalobcům /tolik k námitkám žalovaného, že žalobci spornou část pozemku [parcelní číslo] koupí nenabyli/.
21. Dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 360/06„ Není účelem institutu vydržení nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním.“ Dále pak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1245/2010„ Je přípustná i taková oprávněná držba, která je v rozporu s údaji v evidenci nemovitostí (dnes v katastru nemovitostí); při posuzování omluvitelnosti omylu držitele se nepovažuje za rozhodující soulad skutečného stavu užívání nemovitosti s evidenčními údaji ve veřejných knihách, resp. v dalších dokladech, ale požaduje se posouzení všech okolností držby. I když např. z geometrického plánu vyplývá, že držitel užívá i část sousedního pozemku, který je k jeho pozemku připlocen, neznamená to, že jde bez dalšího o držbu neoprávněnou.“ 22. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4689/2017 jsou stanoveny jednotlivé podmínky a kritéria pro vydržení takto:„ Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že lze vydržet vlastnické právo k části sousedního pozemku v situaci, kdy se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt. Rozhodnými pro posouzení dobré víry držitele jsou v tomto případě okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku, kdy je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu. Roli při posouzení dobré víry hraje zejména otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 75/2016 (uveřejněný pod č. C 15 479 v Souboru)), otázka rozsahu držby právními předchůdci, jejich případné utvrzení ve vedení vlastnické hranice, jakož i okolnost rodinných vazeb na právního předchůdce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. 22 Cdo 496/2004 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2005, č. 3, str. 101), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1261/2007 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2009, č. 3, str. 97), nebo nález Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 4365/12, bod 37 (dostupný na http://nalus.usoud.cz)), existence listin, které byly v době chopení se držby k dispozici (zejména katastrální mapa, geometrický plán), okolnost, zda nabývaný pozemek je oddělován z původního pozemku, poměr výměry skutečně nabytého pozemku k části pozemku drženého (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3872/2015 (dostupný na www.nsoud.cz)), jakož i postoj vlastníka sousedního pozemku k držbě části jeho pozemku (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009 (uveřejněný pod č. C 9 678 v Souboru)).“ 23. V daném případě vydržený pozemek tvoří asi pouze cca 5 % z celkově nabytých nemovitostí, tudíž se ani zdaleka neblíží v judikatuře ustálenému limitu, který je až do 50 % nad rámec výměry skutečně nabyté výměry a výjimečně i více. Jedná se zde o zanedbatelnou část, kterou lze snadno přehlédnout i při bližším zkoumání a větší opatrnosti. Tvar pozemku [parcelní číslo] v hranicích dle katastrální mapy a tvar po přiřazení vydržené části rovněž není nijak zásadně odlišný, aby toto bylo při běžné opatrnosti patrné. Právní předchůdkyně žalobců, ani žalobci neměli důvod jakkoliv blíže zkoumat hranice pozemků, pochybovat o přesném vedení hranic či si zadávat geodetické zaměření, obzvláště když soubor nemovitostí je ohraničen i přirozenou hranicí vzrostlých stromů, které tvoří s dlouhodobě zde umístěným plotem přirozenou, několik desítek let starou hranici. Je třeba zdůraznit, že jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Rozpor mezi vedením hranic pozemku nelze zjistit ani z leteckých fotografií, které žalobci předložili k důkazu, ani z pohledu z terénu, resp. pouze za podrobného zkoumání, měření a jen s obtížemi. V případě leteckého snímku z aplikace nahlížení do katastru nemovitostí na [webová adresa], lze zobrazit i vrstvu hranic pozemkových parcel, nicméně koruny stromů, vrhající stín a nižší kvalita mapy neumožňují zjistit, že současný plot ve skutečnosti netvoří hranici pozemku dle katastru nemovitostí. Rovněž při pohledu z úrovně pozemku nelze vidět, že plot netvoří přesnou přímku (jak je tato hranice pozemků p. [číslo] vyobrazena v katastrálních mapách), protože se zde vyskytuje hodně náletových dřevin, které přesnou hranici zkreslovaly. Celkově se přitom jedná o oplocený soubor nemovitostí o velikosti téměř 1 hektaru ([číslo] m), kdy vzhledem k této velikosti, tvoří posuzovaná část jen malou část (481 m) z výměry celého areálu, takže pokud žalobci blíže nezkoumali vedení hranice, nijak princip běžné opatrnosti neporušili. Na nesrovnalost ohledně části sporného pozemku nebyli žalobci v době koupě nemovitostí upozorněni ani profesionálem, jako je znalec, který realizoval ocenění souboru nemovitostí. Stejně tak žádné pochybnosti o hranici pozemků p. [číslo] nevyslovil ani sám žalovaný, byť tuto možnost měl (např. při obnově katastrálního operátu v roce 2001). Na straně žalobců, ani jejich právní předchůdkyně, žádné vědomé pochybení shledáno nebylo. Jejich omyl jako držitelů, pro který byli přesvědčení o existenci drženého práva, je dle názoru soudu omluvitelný, když byli, z důvodů výše podrobně uvedených, se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim vlastnické právo k předmětné části pozemku [parcelní číslo] náleží. Žalobci tedy byli v dobré víře, že od své právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení] nabyli i spornou část pozemku [parcelní číslo] jako součást pozemku p. [číslo] nakládali s ní po celou dobu od [datum], jako s pozemkem vlastním. Spolu s jejich právní předchůdkyní tak měli v nepřetržité dobrověrné držbě (viz. ust. § 134 odst. 3 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013) předmětný pozemek po mnoho let (nejméně od roku 1993 do roku 2017), z toho sami žalobci více než 10 let. Neměli a nemohli mít po celou dobu důvodné pochybnosti o tom, že jim část pozemku nepatří, když nikdo jiný vlastnické právo k ní nijak neuplatnil, nezpochybnil ani nevykonával. Dobrou víru žalobců soud posuzoval z objektivního hlediska, nikoliv jen podle subjektivního přesvědčení žalobců, a má za to, že žalobci jako držitelé byli v dobré víře i se zřetelem ke všem okolnostem, neboť ani při obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat, nemohli mít pochybnosti o existenci drženého práva. Soud proto výrokem I. rozsudku rozhodl tak, že žalobě vyhověl v celém rozsahu jako oprávněné.
24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud žalobcům a) a b) jako procesně zcela úspěšným účastníkům přiznal na náhradu jimi účelně vynaložených nákladů tohoto řízení proti ve věci neúspěšnému žalovanému. Pro stanovení výše náhrady nákladů řízení nebylo vycházeno z tarifní hodnoty sporu podle ceny nemovitostí, jelikož ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu, dále jen AT) o výši tarifní hodnoty ve věci o určení, zda tu je právní vztah nebo právo k nemovité věci, je ustanovením speciálním k ustanovení § 8 vyhlášky (AT). Žalobci tak mají právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny advokáta dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) AT za 15 úkonů právní služby po 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč) za převzetí věci a přípravu zastoupení dne [datum], předžalobní výzvu k plnění z [datum], podání žaloby z [datum], další porady s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum] a [datum], repliku žalobců k vyjádření žalovaného ze dne [datum], vyjádření žalobců ze dne [datum], replika žalobců ze dne [datum], vyjádření žalobců po jednání ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], jakož i účasti u jednání soudu dne [datum], [datum], kdy přesáhlo jednání 2 hodiny, dále [datum] a [datum], jakož i jeden poloviční úkon za 1550 Kč za přítomnost u vyhlášení rozsudku dne [datum], to vše za dva účastníky, tedy sníženo o 20 % při zastupování dvou účastníků dle § 12 odst. 4 AT, tj. 76 880 Kč, dále 16 režijních paušálů po 300 Kč tj. 4 800 Kč a 21 % DPH z odměn a režijních paušálů ve výši 17 152,80 Kč, celkem tedy i se soudním poplatkem [částka]. Pokud žalobci požadovali rovněž náhradu za podání dalšího vyjádření žalobců po jednání dne [datum] a za další poradu s klientem dne [datum], pak tyto úkony právní služby nepovažuje soud za účelně vynaložené, když další vyjádření z [datum] následovalo po doručení vyjádření ze dne [datum] a mohlo být tedy jeho součástí, a pokud jde o poradu [datum], pak ta nenavazuje na žádné jednání či podání, které by žalobci ve věci učinili, když další jednání se konalo až [datum].
25. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobců v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.