29 C 218/2022-114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovnicí [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalovaného] o zrušení vyživovací povinnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému s účinností od [datum], se zamítá.

II. Návrh žalovaného, kterým se domáhal zvýšení vyživovací povinnosti, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému, a to s účinností od [datum]. Návrh odůvodnil tak, že žalovaný pochází z manželství uzavřeného mezi žalobcem a opatrovnicí žalovaného dne [datum], které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě sp.zn. 12 C 228/2020 s právní mocí ke dni 5. 8. 2002. Rozsudkem sp.zn. P 1036/2000 ze dne 17. 2. 2001 byl tehdy nezletilý žalovaný svěřen do péče matky, žalobci byla uložena povinnost hradit výživné 1 500 Kč měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, sp.zn. P 86/2006, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. 30 Co 355/2006 bylo výživné zvýšeno na částku 4 500 Kč. Naposledy bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, sp.zn. P 86/2006 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. 28 Co 588/2010 zvýšeno na 5 000 Kč.

2. Žalovaný dosáhl zletilosti a má vlastní zdroj příjmu plynoucí z invalidního důchodu, dalších příspěvků a dávek, které jsou dostatečné. Žalovaný trpí od narození dětskou mozkovou obrnou, nechodí a je upoután na invalidní vozík, aktuální poměry žalobce nezná, nevídá jej, syn by jej nepoznal. Žalovaný pobírá invalidní důchod III. stupně, průměrná výše tohoto důchodu je ze zákona 13 422 Kč. Nepochybně pobírá příspěvek na péči, který je v rozpětí 12 800 Kč až 19 200 Kč. Další tři děti žalobce naopak žádný příjem nemají, natož příjem srovnatelný s příjem žalovaného.

3. Žalobci je 63 let a je soukromým zemědělcem. Vzhledem ke svému věku bude tuto činnost postupně utlumovat. Hospodaří na 18 ha, v loňském roce dosáhl příjmu 100 403 Kč, daň činila 15 060 Kč, což odpovídá částce 7 083 Kč měsíčně. O rodinné výdaje se dělí s manželkou, větší část hradí ona, pracuje jako učitelka.

4. Žalobce žije s manželkou, mají tři děti: Nezletilou [jméno] ([datum narození], věk [anonymizováno] let, studující sportovní gymnázium v [obec], kde bydlí na internátu; věnuje se závodně plavání; žalobce hradí veškeré její výdaje), [jméno] ([datum narození], věk [anonymizováno] let, navštěvuje ZŠ, věnuje se atletice, žalobce ji vozí 3x týdně na tréninky, navštěvuje ZUŠ, kde hraje na příčnou flétnu, jednou týdně chodí do jazykové školy [anonymizována dvě slova]) a [jméno] ([datum narození], věk [anonymizováno] let, navštěvuje ZŠ, věnuje se sporu v atletickém oddílu, navštěvuje ZUŠ, kde se věnuje hře na saxofon, se sestrou [jméno] dochází jednou týdně do jazykové školy). Potřeby dětí stále stoupají, investici do nich žalobce považuje za smysluplnou, neboť jednou budou přispívat do sociálního systému, mj. určenému pro handicapované občany.

5. Příjmy žalovaného převyšují příjmy žalobce, žalovaný je na tom podstatně lépe než tři nezletilé děti žalobce. Žalobce má za to, že vyživovací povinnost zanikla, neboť žalovaný je schopen se sám živit (má vlastní zdroj příjmů) a dosáhl věku 18 let. Žalobce se chystá do starobního důchodu a má zdravotní problémy. Začal nový život, náklady se všem zvyšují, ale žalovanému se důchod pravidelně valorizuje. Nemůže svým dětem dopřát vše, co by chtěl, nemůže dceři platit kurzy francouzštiny, atletiku, nemůže pořídit hudební nástroje.

6. Žalovaný se prostřednictvím své matky (opatrovnice) vyjádřil tak, že nárok sporoval. Uvedl, že výživné nebylo upraveno od roku 2010 a navrhl, aby soud výživné posoudil, a ev. zvýšil. Dále uvedl, že invalidní důchod zdaleka nestačí pokrýt náklady s tělesným postižením, které žalovaný má. Životní úroveň žalobce a jeho dětí naopak neodpovídá deklarovaným příjmům. Žalobce nemá žádné náklady na bydlení, vlastní zděděný majetek a soukromě na něm hospodaří a pobírá dotace. Je v dobré fyzické kondici a není důvod, aby nepracoval až do řádného důchodu. Žalovaný má nejvyšší stupeň postižení, je odkázán na pomoc druhé osoby, jediný pohyb, který dokáže, je očima. Je schopný sedět na vozíku v pasivním sedu, má potíže se základními životními funkcemi, s polykáním, vyprazdňováním, trpí nespavostí, inkontinencí a zvýšenou salivací. Bere léky na epilepsii. Je veden na neurologii, pravidelně dochází k aplikaci botulotoxinu kvůli extrémní spasticitě dolních končetin. Pravidelně rehabilituje, peníze shání vlastními silami, za rehabilitace bylo od 11/ 2021 do 3/ 2022 vynaloženo 58 800 Kč. Další výdaje jsou spojeny s udržováním pomůcek, např. stropního kolejnicového systému, který je třeba servisovat, je třeba pravidelně kupovat speciální výživu. Žalovaný je klientem [anonymizována dvě slova], která vyjde měsíčně na cca 15 000 Kč, což pokryje cca tři dny péče v měsíci, za rok 2021 činily celkové náklady na asistenci 155 863 Kč. Zbylou péči obstarává matka. Žalovaný nemůže být z důvodu bezmoci a epileptických záchvatů bez dozoru, péče je 24 hodin denně. Matka dříve pracovala jako moderátorka v rádiu s dobrými příjmy, nyní nepracuje a plně se věnuje synovi, nemá tedy žádný příjem.

7. Pokud jde o další výdaje, je hrazené nájemné 7 500 Kč za magistrátní bezbariérový byt, kde má žalovaný vlastní pokoj, matka spí na gauči v kuchyni. S ohledem na zvýšenou potřebu hygieny, praní a koupání jsou zvýšené nároky na energie, vznikají tak nedoplatky za tyto služby, tento rok činil nedoplatek téměř 7 000 Kč. Pokud jde o příjmy, žalovaný pobírá invalidní důchod 14 239 Kč, příspěvek na péči 19 200 Kč a příspěvek na dopravu 550 Kč. Z veřejné sbírky [anonymizováno] a příspěvku Úřadu práce byl zakoupen nový automobil, ze sbírky [anonymizována dvě slova] byla uhrazena cesta k moři s asistentem. U [anonymizována dvě slova] je veden transparentní účet, z peněz od dárců jsou hrazeny rehabilitace.

8. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav:

9. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. P 86/2006 soud zjistil že naposledy bylo o výživném žalovaného rozhodováno rozsudkem č.j. P 86/2006-323 ze dne 8. 9. 2010, kterým byl mj. zamítnut návrh otce na snížení výživného, vyživovací povinnost byla naopak z částky 4 500 Kč zvýšena na 5 000 Kč měsíčně. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že předchozím rozsudkem byla stanovena vyživovací povinnost otce k [jméno] na částku 4 500 Kč. K poměrům [jméno] bylo zjištěno, že žije s matkou v magistrátním bezbariérovém bytě, nájemné činí 5 600 Kč měsíčně. [jméno] trpí epilepsií, dětskou mozkovou obrnou, je kvadruplegik. Vydají 1 500 Kč měsíčně za plavání, 200 Kč za návštěvy [anonymizována tři slova], 600 Kč za terapie a homeopatie, 2 000 Kč za masáže jednou za tři měsíce, 1 000 Kč za léky každé dva měsíce, další zvýšené výdaje jsou spojeny se servisem pomůcek a nákupy hygienických pomůcek. Příjmy jsou tvořeny příspěvkem na péči 12 000 Kč, příspěvkem na bydlení 4 104 Kč, sociálním příplatkem 4 331 Kč a přídavkem na dítě 610 Kč. K poměrům otce bylo zjištěno, že žije s manželkou a dvěma dcerami, manželka pobírá rodičovský příspěvek 7 600 Kč měsíčně, žijí v rodinném domě, hospodaří na farmě. Jeho příjmy jsou tvořeny dotacemi (za rok 2008 částka 201 048 Kč, za rok 2009 částka 238 148 Kč, za první dva měsíce roku 2010 částka 46 300 Kč), do [datum] byl zaměstnán se mzdou 12 000 Kč měsíčně. Vlastní 18 ha pastvin. Z daňových přiznání bylo zjištěno, že v roce 2009 činil dílčí základ daně minus 171 136 Kč (se zahrnutím dotací), v roce 2008 vykázal ztrátu minus 14 401 Kč (vč. dotací).

10. Rozsudek soudu prvního stupně byl v zamítavém výroku potvrzen a ve výroku o zvýšení výživného změněn tak, že návrh matky byl zamítnut, a to rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 588/2010-363 ze dne 30. 3. 2011 Odvolací soud přihlédl ke skutečnosti, že od rozhodnutí soudu prvního stupně přibyla otci další vyživovací povinnost, resp. tuto uvedl poprvé až v odvolacím řízení.

11. Z výslechu žalobce soud zjistil: Jeho nejvyšší dosažení vzdělání je střední odborné s maturitou, živí se jako OSVČ, v roce 1984 zdědil farmu ve [anonymizováno], okres [okres], kde provozuje zemědělskou činnost. Vlastní 18ha pozemku, má tam krávy. Počet krav je variabilní, základní je 12 ks, ale jsou porody a úmrtí, momentálně je to asi 22 ks, jedná se o chov krav bez produkce mléka, jsou to krávy určené na prodej na maso. Pokud jde o příjmy ze zemědělské činnosti, pobírá dotace, jejichž výše se odvíjí od počtu hektarů a kusů dobytka. V průměru se jedná na dotacích o částku kolem 200 000 Kč ročně. Dále má příjmy z prodeje zvířat, jedná se vždy o 2-3 kusy ročně maximálně, z čehož je příjem v průměru 60- 80 000 Kč. Žije s manželkou, hospodaří společně, manželka je učitelka na základní škole. Jiné příjmy ani větší úspory nemají. Pokud jde o zdravotní stav, v roce 2019 prodělal zlomeninu krčku, byl operován (prokázáno též lékařskou zprávou ze dne [datum]), poté probíhala rehabilitace, dále v roce 2021 prodělal operaci urologickou a chirurgickou (doloženo propouštěcími zprávami). Měl operovanou tříselnou kýlu, nemůže zvedat těžká břemena, což je problém při práci na statku, která je prací fyzickou. Pokud jde o náklady na bydlení, bydlí ve zděděném statku. V průběhu let tam byly prováděny opravy, jednak opravy části určené k bydlení, jednak opravy techniky, na větší investice nemá prostředky. Žalovanému platí 5 000 Kč měsíčně a to od doby rozhodnutí Městského soudu v Praze v roce 2011, nad rámec toho žádné platby či hmotné příspěvky či dary neposkytuje.

12. Z dokladů o odchozích platbách (listiny na čl. 10 a 11) soud zjistil, že [datum] byla uhrazena částka 7 998 Kč [anonymizována dvě slova] [obec], s poznámkou„ [příjmení] a [příjmení] [celé jméno žalovaného] šk. rok [rok] [rok]“, ve dnech [datum] a [datum] dvakrát částka 1 300 Kč ([příjmení] saxofon a [příjmení] flétna). Z příjmových pokladních dokladů (č.l. 32) byly zjištěny úhrady částek 1 200 Kč za atletiku pro nezl. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z potvrzení [anonymizováno] [obec] plyne, že za plavání nezl. [jméno] byla za sezonu 2021 2022 uhrazena částka 8 650 Kč.

13. Z daňového přiznání za rok 2020 soud zjistil, že dílčí základ daně činil 100 403 Kč, z daňového přiznání za rok 2019 byl zjištěn dílčí základ daně 68 155 Kč, z daňového přiznání za rok 2018 byl zjištěn dílčí základ daně 76 047 Kč. Ohledně roku 2021 žalobce uvedl, že částky za tento rok jsou cca stejné jako za roky předchozí.

14. Z výslechu opatrovnice (matky) žalovaného soud zjistil: Nejvyšší dosažené vzdělání je FTVS UK, nikde nepracuje z důvodu péče o syna [jméno]. Pokud jde o náklady na bydlení, platí měsíčně 7 500 Kč za nájem bezbariérového bytu, jedná se o byt na [obec] v [část obce] o velikosti 46 m2, pronajímatelem je [stát. instituce]. K bytu náleží bezbariérová garáž, za kterou platí nájem 574 Kč měsíčně. Dále platí částku 1 580 Kč měsíčně na elektřinu (uvedené platby prokazují rovněž kopie poštovních poukázek). Pokud jde o náklady související se zdravotním stavem žalovaného, tak klíčové jsou rehabilitace. Má problém s pravou kyčlí, která se vychyluje z pouzdra, proto je potřeba rehabilitovat. Dále je potřeba aplikovat botulotoxin do nohou. V období od [datum] do [datum] za rehabilitace vynaložili částku 135 600 Kč. Dále jsou náklady s placením asistence, asistenta využívají v průměru asi 100 hodin měsíčně, což vychází v průměru na 4 celé dny asistence (využití asistentce prokazují rovněž dodatky ke smlouvě o poskytování sociální služby asistence). Asistent po dobu nepřítomnosti matky vykonává nad žalovaným dozor, přebaluje, koupe, syn potřebuje dohled 24 hodin denně, neboť je zároveň epileptik. Náklady za asistenci jsou cca 12- 15 000 Kč měsíčně. Za rehabilitace vynaloží asi 70 000 Kč ročně, jedná se o nezbytné minimum, ideální by bylo rehabilitovat častěji. Mají transparentní účet v rámci [anonymizována dvě slova], kde individuální sponzoři přispívají finanční prostředky, které lze čerpat oproti konkrétním dokladům; v letech 2006 2022 bylo takto čerpáno celkem 812 000 Kč, jednalo se o příspěvky na asistenci, rehabilitace, zdravotní pomůcky apod. Je nutno shánět finanční prostředky od dárců. Další náklady na žalovaného jsou spojeny s tím, že měl by být ideálně krmen sondou do břicha, čemuž je snaha zatím zabránit, takže kupují speciální výživu v lékárně, jedná se o nutridrinky. Další zvýšené náklady jsou spojené se zvýšenou potřebou hygieny, kupují se hygienické pomůcky, např. rukavice, z důvodu zvýšené salivace je třeba i častěji prát. Je to v zásadě péče o malé dítě. Další náklady souvisí se stropním kolejnicovým systémem, což je systém kolejnic po celém bytě, který umožnuje žalovanému pohybovat se po bytě a který je třeba každý rok jej kontrolovat za částku cca 6 000 Kč ročně (prokázáno též záznamem o provedené opravě a fakturou [právnická osoba] [anonymizováno] znějící na částku 11 543,62 Kč). Žalovaný má tři invalidní vozíky, z toho jeden elektrický, který je třeba také pravidelně servisovat. Mají i speciální vozidlo. Pokud jde o příjmy, jsou tvořeny příspěvkem na péči 19 200 Kč, který se nevalorizuje. Dále invalidní důchod, který pro letošní rok byl stanoven na částku 14 777 Kč, ten se valorizuje, a dále příspěvek na dopravu ve výši 900 Kč měsíčně. Opatrovnice žije sama se synem, má partnera, s ním ale nežije, protože mají malý byt. Opatrovnice je onkologický pacient, před měsícem prodělala operaci rakoviny tlustého střeva (doloženo ambulantní zprávou [anonymizováno] [ulice] ze dne [datum]). Na cestu k moři získala prostředky od dárců ze sbírky, speciální automobil byl pořízen částečně ze státní dotace, tedy z příspěvku na automobil a z příspěvku na speciální úpravu, zbylá částka byla pokryta z celonárodní sbírky na portálu [anonymizováno].

15. Z oznámení ČSSZ soud zjistil výši invalidního důchodu žalovaného od 6/2002 ve výši 14 239 Kč.

16. Z dokladů o platbách (listiny na čl. 41 - 51) soud zjistil, že za neurorehabilitace v březnu 2022 byla vynaložena částka 7 200 Kč, v prosinci 2021 částka 16 800 Kč, v lednu 2022 částka 4 800 Kč, v únoru 2022 částka 15 600 Kč, v listopadu 2021 částka 14 400 Kč; za osobní asistenci za únor 2022 částka 8 872 Kč, za prosinec 2021 částka 13 272 Kč, za listopad 2021 částka 12 959 Kč, za říjen 2021 částka 14 779 Kč, za červenec 2021 částka 7 116 Kč, za červen 2021 částka 14 758 Kč. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] [příjmení] bylo zjištěno, že za speciální rehabilitace byla v období 11/ 2021 až 12/ 2022 účtována částka 135 600 Kč. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] byly zjištěny výdaje na asistenci za rok 2022 v částce 125 998 Kč.

17. Darovací smlouvou ze dne [datum] nabyla opatrovnice žalovaného částku 200 000 Kč od [anonymizována tři slova], dar byl poskytnut na úhradu nákladů asistenční služby. Čerpání darů od sponzorů prostř. [anonymizována dvě slova] v letech 2006 2022 celkem v částce 812 481 Kč prokazuje přehled na č.l. 81.

18. Z poukazu na vyšetření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je kvadruplegik, trpí epilepsií, má potíže s polykáním, trpí podvýživou. Lékařská zpráva [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] uvádí dále psychomotorickou retardaci, sekundární epilepsii, těžkou kvadruspastickou dystonii, postupně progredující, opakované aplikace botulotoxinu s dobrým efektem. Pacient je nekontaktní, těžce retardovaný. Výraznější stáčení a zkracování pravé dolní končetiny, zkrácení svalů a pouzdra kolenního kloubu, doporučen prolongovaný strečink a další aplikace BTX, pokračovat v kompletní rehabilitaci. Zpráva [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] uvádí velmi těžkou disabilitu, volní motoriku lze provést pouze očním kontaktem a pohybem hlavy (ne vždy), svalovou sílu nelze objektivně zhodnotit.

19. Z vyúčtování služeb za byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] za rok 2021 soud zjistil nedoplatek v částce 6 764 Kč.

20. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

22. Soud dospěl k závěru, že důvody pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce dány nejsou. Soud má za to, že není správný názor žalobce v tom směru, že byl-li žalovanému přiznán invalidní důchod, případně další dávky, je schopen se sám živit a žalobci tak vyživovací povinnost zanikla. Lze v tomto směru plně odkázat na závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu I.ÚS 1996/12 ze dne 24. 7. 2013 či v nálezu I.ÚS 2306/12 ze dne 13. 3. 2013: objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně z důvodu těžkého zdravotního postižení nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte v tom smyslu, že by po přiznání sociálních dávek již nemělo mít právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, a že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče. Takto znevýhodněné dítě si své postižení nezpůsobilo, a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky (i majetkové, tj. vyživovací povinnost) takového postižení dítěte proto musí jít hlavně k tíži toho, kdo (jako racionální bytost) dítě na svět - dobrovolně a při vědomí všech možných důsledků - přivedl, tedy rodiče, pokud to samozřejmě jejich majetkové možnosti objektivně umožňují. Konstrukce sociálních plateb objektivně nemůže zohledňovat veškeré individuální poměry oprávněného příjemce. Tedy, že výše vyplácených částek se může odvíjet od řady kritérií a podmínek, které netkví přísně v individuálních poměrech oprávněného příjemce, především je závislá na ekonomické situaci státu a jeho rozpočtu. Není ani důvodu pro názor, že stát prostřednictvím sociálních dávek jedince částečně či zcela (v případě důchodů)„ vyjímá“ z přirozených rodinných vazeb závislosti a odpovědnosti, tedy v materiální rovině ze vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Na uvedených závěrech nic nemění námitka žalobce v tom směru, že v jednom z citovaných rozhodnutí Ústavního soudu měl povinný měsíční příjem téměř 80 000 Kč, a uvedené rozhodnutí tak nelze na posuzovanou věc aplikovat. Ústavní soud se výší výživného nezabýval, výše příjmu otce neměla v citovaném nálezu I.ÚS 1996/12 na závěry Ústavního soudu vliv. Naopak má soud za to, že závěr, že vyživovací povinnost v případě handicapovaného dítěte může trvat po celý jeho život, je obecně platný.

23. Soud se dále zabýval otázkou, zda nejsou důvody pro změnu výše výživného. Pokud jde o návrh opatrovnice na„ opětovné otevření případu“ a eventuálně jeho zvýšení, soud opatrovnici na jednání poučil, že je třeba tento nárok specifikovat tak, aby bylo možno jej projednat, tedy že je třeba uvést, jaké výše výživného se žalovaný domáhá, resp. o jakou částku jej žádá zvýšit. Opatrovnice sdělila, že žádnou částku uvést nechce, proto soud návrh ve smyslu § 43 odst. 2 o.s.ř odmítl.

24. Pokud jde o případné snížení výživného (byť se ho, ani eventuálně, žalobce nedomáhal), soud rovněž po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro něj není důvod. Naposledy bylo o výživném rozhodováno v březnu 2011, kdy byla jeho výše stanovena na částku 4 500 Kč Soudní praxe je ustálena na názoru, že již samotný běh času je naopak důvodem pro zvýšení výživného, neboť potřeby dítěte se postupně zvyšují. Důvodem pro případné snížení výživného by byla pouze změna poměrů, a to na straně žalobce k horšímu, na straně žalovaného k lepšímu. Žalobce má stále tři vyživovací povinnosti (s nimiž počítal již odvolací soud v rozhodnutí z března 2011). Soud nepopírá, a je neoddiskutovatelné, že i potřeby těchto tří dětí se neustále zvyšují, žalobce ostatně doložil výdaje na jejich volnočasové aktivity. Tuto skutečnost však nelze přičítat k tíži žalovaného, u nějž k postupnému zvyšování životních nákladů dochází rovněž. Pokud jde o majetkové poměry žalobce, vykonává stále zemědělskou činnost obdobného rozsahu, nadto je z daňových přiznání zřejmé, že dosahuje kladných hospodářských výsledků, na rozdíl od doby, kdy bylo naposledy rozhodováno, kdy hospodařil se ztrátou. Jeho manželka vykonává nyní placené zaměstnání jako učitelka, oproti době předchozího rozhodnutí, kdy byla na rodičovské dovolené. Pokud jde o poměry žalovaného, vyšel soud z toho, že jeho zdravotní stav se nijak nezlepšil, tedy nadále je osobou těžce handicapovanou, trpící mj. mozkovou obrnou, epilepsií a těžkou mentální retardací, je neschopen pohybu a je plně odkázán na péči druhé osoby. V době rozhodování soudu v roce 2011 měl žalovaný spolu s matkou měsíční příjmy cca 21 000 Kč (příspěvek na péči 12 000 Kč, na bydlení 4 104 Kč, sociální příplatek 4 331 Kč a přídavek na dítě 610 Kč) a výdaje cca 10 400 Kč (bazén 1 500 Kč, terapie 600 Kč, komunikace 200 Kč, masáže 2 000 Kč, nájemné 5 600 Kč, léky 500 Kč). Nyní jsou jejich měsíční příjmy sice vyšší, v částce cca 34 000 Kč (invalidní důchod 14 239 Kč, příspěvek na péči 19 200 Kč a na dopravu 550 Kč), výrazně se však zvýšily výdaje, zejména ty související se zdravotním stavem žalovaného (rehabilitace 9 800 Kč, asistence 15 000 Kč, nájemné 7 500 Kč). Nelze odhlédnout od skutečnosti, že matka (opatrovnice žalovaného) z důvodu péče o žalovaného (nutné nepřetržitě s výjimkou času, kdy je žalovanému hrazena asistence) nepracuje, ani patrně není reálné, že by mohla pracovat či se jinak realizovat. Nejsou případné ani argumenty žalobce v tom směru, že žalovaný podnikl cestu k moři, což on svým dětem zaplatit nemůže; soud považuje za zcela věrohodné tvrzení matky, že na tuto cestu získala prostředky z charitativních sbírek, což jsou příjmy nenárokové a svou povahou nahodilé, a které dle soudu proto nelze zohledňovat. Nadto má soud za to, že podobné aktivity jsou alespoň malou náhradou za značně komplikovaný život žalovaného a jeho matky, a nelze je k jejich tíži jakkoli přičítat. Soud proto uzavřel, že důvody pro snížení výživného dány nejsou, k tomuto proto nepřistoupil a žalobu žalobce zamítl.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ohledně návrhu na zrušení vyživovací povinnosti neúspěšný, stejně tak byl neúspěšný žalovaný s návrhem na zvýšení, proto soud rozhodl tak, že na náklady řízení nemá právo žádný z účastníků.

Poučení