29 C 238/2020-147

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 1 033 272 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 24 524,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 524,30 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 750 463,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 750 463,20 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 274 384,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 274 384,50 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 026 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení v částce 17 769,51 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 37 524 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 033 272 Kč s příslušenstvím a dále částky 16 100 Kč s odůvodněním, že dne [datum] v 8:40 hodin řídila [jméno] [příjmení] v katastru obce Psáry vozidlo Škoda Fabia, rz [anonymizováno] [číslo], přičemž nepřizpůsobila rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám a okolnostem, které bylo možno předvídat, a nejela takovou rychlostí jízdy, aby zastavila na vzdálenost, na kterou měla rozhled, načež přední částí vozidla narazila do zadní části vozidla [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], které zastavilo a stálo, neboť vozidlo před ním odbočovalo vlevo a dávalo přednost v jízdě protijedoucím vozidlům. V důsledku střetu došlo ke zraněním žalobkyně jakožto řidičky vozidla [příjmení] [jméno]. Vozidlo Škoda Fabia bylo v okamžiku dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, proti které má žalobkyně přímý nárok na pojistné plnění dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu bolestného ve výši 37 538 Kč, (psychické bolesti, fyzické byly žalovanou uhrazeny), a to dle znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. V důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě byla u žalobkyně diagnostikována jiná nitrolební poranění. Žalobkyně musela podstoupit dlouhodobou a komplikovanou léčbu. Dále dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění po psychické stránce ve výši 995 734 Kč, a to dle téhož znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně mj. po této nehodě trpěla nespavostí, nervozitou, podrážděním, myšlenky se neustále upínaly ke skutečnosti, že vozidlo viníka viděla a nemohla situaci ovlivnit, jak by tato nehoda dopadla, kdyby její vozidlo vylétlo do protisměru či v něm sedělo její dítě. Měla strach usednout do vozidla jako spolujezdec i jako řidič, což ji provází dodnes. Zejména má strach z ostatních řidičů, při velké koncentraci vozidel propadá panice, např. na dálnici. Zejména v situaci, kdy k ní zezadu nějaké vozidlo najíždí či za ní dobržďuje. Bojí se syna pouštět s kýmkoliv jakýmkoliv dopravním prostředkem. Po nehodě začala docházet na krizovou intervenci a po ukončení krizové intervence dochází i nadále na psychoterapie, kde bylo usouzeno, že ke zlepšení stavu je zapotřebí přidat medikaci. Žalobkyně byla odkázaná k MUDr. [příjmení] na psychiatrii. Na psychiatrii [právnická osoba] žalobkyně dochází na pravidelné kontroly, je léčena antidepresivy. Její psychický stav je bez podstatných změn, přetrvává anxieta ve vozidle, dochází zároveň na individuální psychoterapii. Za vypracování výše uvedeného znaleckého posudku uhradila právní zástupkyně žalobkyně znalečné ve výši 16.100 Kč. Jelikož ze strany žalované nedošlo k úhradě výše požadovaného pojistného plnění, na které žalobkyni vznikl nárok, zaslala jí žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dne [datum] předžalobní výzvu, v rámci které žalovanou vyzvala k poskytnutí požadovaného plnění, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení příslušné výzvy. Na základě řádně doručené předžalobní výzvy nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neuznala žalobou uplatněné nároky, když dále uvedla, že z žaloby není zřejmé, na základě čeho došla žalobkyně k částce bolestného 37 538 Kč. Znalec [příjmení] hodnotil bolestné 110 body. Podle Metodiky NS ČR se hodnota bodu odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. S ohledem na skutečnost, že u žalobkyně vznikl nárok /bolest v roce 2016, je třeba vycházet z průměrné mzdy za rok 2015, která činila 26 467 Kč, tj. hodnota bodu činí 264,67 Kč. Žalovaná rozporovala ohodnocení bolestného, kdy znalec [příjmení] hodnotil analogicky položku S069 jiná nitrolební poranění za 100 bodů, přičemž tuto položku dále navýšil o 10 %, ačkoli u žalobkyně k žádnému přímému poranění hlavy nedošlo. Žalovaná již bolestné odškodnila, a to za položky S202, S800, S500, S300 a S134, tedy celkem 100 bodů. K nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalovaná konstatovala, že předala posudek MUDr. [ulice] k posouzení MUDr. [jméno] [příjmení], která vypracovala odborné lékařské vyjádření ze dne [datum], a to na základě lékařských zpráv a znaleckého posudku MUDr. [ulice]. Dle MUDr. [příjmení] diagnóza posttraumatické stresové poruchy (dále jen„ PTSD“) nebyla stanovena správně, a to již v psychiatrické ambulanci. Jsou sice přítomny některé symptomy jako je úzkostné prožívání, potíže s koncentrací, pseudoneurastenické příznaky, únavnost, zhoršené usínání. Tyto ale k diagnóze PTSD nestačí. Základní a nejdůležitější podmínkou stanovení této diagnózy je, že stresující událost musí být výjimečně nebezpečného, katastrofického charakteru (výbuch bomby, válečné útrapy, přírodní katastrofy, traumata při trestné činnosti (znásilnění, přepadení), těžká autohavárie se smrtelnými zraněními, požáry apod., tedy taková, která by způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoli. Tyto závěry potvrzuje i odborná literatura, jejíž spoluautorem je i MUDr. [anonymizováno] sám. U žalobkyně se dle názoru MUDr. [příjmení] jedná spíše o poruchu řazenou mezi Poruchy přizpůsobení. U těchto poruch je typické, že stresor může být různého charakteru a především záleží na adaptační kapacitě jednotlivce, tj. na schopnosti vypořádat se s určitým druhem problémů, přizpůsobit se jim nebo je řešit. Je spíše pravděpodobné, že u žalobkyně se jedná o psychické projevy související s aktuální životní situací (manželova nemoc, manželova insolvence, potřeba zajistit dostatek finančních prostředků) a nikterak nesouvisí s dopravní nehodou. Žalovaná odmítla poskytnout plnění na základě posudku MUDr. [ulice] a vyzvala žalobkyni k osobnímu vyšetření jiným psychiatrem, přičemž s tímto žalobkyně souhlasila, v mezidobí však žalobkyně i znalec onemocněli, proto žalovaná navrhla vyšetření jiným znalcem. Žalovaná tedy očekává, že dojde k osobnímu vyšetření žalobkyně jiným znalcem a na základě toho bude možné nárok žalobkyně znovu posoudit. Přestože žalovaná neakceptovala znalecký posudek MUDr. [ulice], náklady znalečného ve výši 16 100 Kč byly uhrazeny.

3. Žalobkyně v replice konstatovala, že co se týče nároku bolestného, má trvale silnou bolest hlavy, resp. migrény. Dokonce se žalobkyni bolest hlavy projevuje také bolestí na čele a v očích. Silné bolesti hlavy žalobkyni vzbouzejí v noci, nemůže kvůli nim spát a také kvůli nim zvracela. Tyto bolesti jsou projevy položky S069 jiná nitrolební poranění. Tuto položku navíc soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] navýšil o 10 %, neboť žalobkyně těmito bolestmi trpěla dlouhodobě, a to od konce roku 2016 až do konce roku 2018, což také vyplývá z lékařských zpráv. Ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně uvedla, že se zásadně neztotožňuje s názorem žalované, že se nejedná o posttraumatickou stresovou poruchu. Posttraumatická stresová porucha vzniká po náhlých událostech ohrožujících život či osobní integritu. Může se jednat o situace ohrožující postiženého nebo jeho blízké, eventuálně může být osoba přítomna pouze jako svědek (např. povodně, požár, těžký úraz, autonehoda, týrání, znásilnění, únos, život ohrožující choroba). Tyto události tím více traumatizují, čím větší strach, bezmoc a stres postižený prožívá. Posttraumatická stresová porucha se často projevuje poruchami spánku (nespavostí a nočními můrami, ve kterých události prožívají znovu), poruchou soustředění včetně výpadků paměti nebo úlekovými reakcemi. Dále je posttraumatická stresová porucha také charakterizována podrážděností, napětím, depresivními náladami. Některé podněty mohou náhle vyvolat znovuvybavení traumatu a v důsledku toho může docházet k výbuchům strachu, paniky nebo agrese. Tato charakteristika posttraumatické stresové poruchy odpovídá příznakům, kterými žalobkyně trpí. Žalobkyně trpí poruchou koncentrace, celkově zvýšenou podrážděností, nervozitou a nevýkonností, což způsobuje, že je žalobkyně výbušnější a dostává se tak do konfliktů jak s manželem, tak i v práci. Psychický stav žalobkyně je nestabilní. Výše uvedené příznaky jsou typickými pro posttraumatickou stresovou poruchu. Po nehodě žalobkyně začala docházet na krizovou intervenci a po ukončení krizové intervence dochází i nadále na psychoterapie.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do uhrazeného znalečného ve výši 16 100 Kč. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně nároku bolestného co do částky 8 424,30 Kč s úrokem z prodlení s ohledem na nesprávný výpočet z důvodu nesprávné hodnoty bodu, když hodnota bodu odpovídá částce 264,67 Kč, přičemž při 110 bodech činí bolestné částku 29 113,70 Kč.

5. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] v 08:40 hod. na silnici II. tř. [číslo] v katastru obce Psáry, okr. [okres], ve směru jízdy [obec], řídila [jméno] [příjmení] motorové vozidlo Škoda Fabia, rz 7A9 [číslo], a v km [číslo] nepřizpůsobila rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám a okolnostem, které bylo možno předvídat a nejela takovou rychlostí jízdy, aby zastavila na vzdálenost na kterou měla rozhled, načež přední části vozidla narazila do zadní části motorového vozidla [příjmení] [jméno], rz 2SE [číslo], které zastavilo a stálo, neboť vozidlo před ním odbočovalo vlevo a dávalo přednost v jízdě protijedoucímu vozidlům, přičemž v důsledku tohoto střetu utrpěla řidička vozidla [příjmení] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] podvrtnutí krční páteře, podkožní krevní výron pod levým loktem, oděrku a podkožní krevní výron na pravém koleni nad čéškou, oboustranné zhmožděniny pánve na bocích, pohmožděniny a podkožní krevní výrony na kolenou, podkožní krevní výron nad levou čéškou o průměru 3-4 cm, v podkolenni jamce a na zadní straně horní části levého lýtka o ploše 10x5 cm a podkožní krevní výron v oblasti malíkové strany levého zápěstí o průměru 3 cm, podkožní krevní výron v levé podkolení jamce o průměru 7 cm, čímž byla omezena v obvyklém způsobu života po dobu pěti týdnů. Vozidlo tov. zn. Škoda Fabia, rz 7A9 [číslo], jehož provozem byla újma způsobena, bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Ke stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně byl vypracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], který stanovil bolestné ve výši 110 bodů a výši ztížení společenského uplatnění žalobkyně v částce 995 734 Kč (prokázáno předmětným znaleckým posudkem). Náklady na vypracování znaleckého posudku činí částku 16 100 Kč (prokázáno Vyúčtováním znaleckého posudku), přičemž byly znalci uhrazeny dne [datum] Kč (prokázáno výpisem z účtu ze dne [datum]). Dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nároky na náhradu újmy – bolestné ve výši 37 538 Kč a náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 995 734 Kč a dále náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku ve výši 16 100 Kč (prokázáno Uplatněním nároku na náhradu újmy). Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bolestného ve výši 37 538 Kč, náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 995 734 Kč a dále nákladů vynaložených na vypracování znaleckého posudku ve výši 16 100 Kč do 7 dnů od doručení výzvy (prokázáno předžalobní výzvou). Po podání žaloby žalovaná uhradila žalobkyni náklady na vypracování znaleckého posudku MUDr. [ulice] v částce 16 100 Kč; na nárok bolestného žalovaná uhradila za fyzické bolesti částku 26 467 Kč.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

8. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

9. Podle § 6 odst. 2 písm. a) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

10. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

11. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

12. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

13. Podle § 2957 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Mezi účastníky byla spornou výše hodnocení bolestného v podobě duševních útrap žalobkyně (psychické bolesti) a existence a hodnocení trvalých následků na zdraví žalobkyně po psychické stránce (posttraumatická stresová porucha) v podobě ztížení společenského uplatnění žalobkyně v příčinné souvislosti se zraněními utrpěnými žalobkyní při dopravní nehodě dne [datum].

15. S ohledem na shodné souhlasné sdělení účastníků přistoupil soud k vypracování revizního znaleckého posudku. Tento byl vypracován [celé jméno znalce], LL.M. dne [datum] pod [číslo] [číslo]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil.

16. Vysvětlil, že po dopravní nehodě u žalobkyně dlouhodobě přetrvávají dlouhodobé psychické problémy. Již krátce po nehodě v listopadu 2016 vyhledala pomoc v rámci krizové intervence, stav bylo možné hodnotit jako akutní reakci na stres na prožitou událost. Tato akutní reakce na stres je často iniciální fází posttraumatické stresové poruchy. Ačkoliv podstupovala psychologickou péči, došlo k rozvoji posttraumatické stresové reakce, která byla diagnostikována jak ambulantním psychiatrem, klinickým psychologem, tak i následně znalcem [příjmení] [příjmení]. Přítomnost posttraumatické stresové poruchy potvrzuje prožitek žalobkyně, kdy uvádí, že stresový moment dopravní nehody pro ni znamenal ohrožení života. Byly zjištěny i další příznaky, které jsou typické pro diagnózu posttraumatické stresové poruchy jako znovuprožívání situace, typické vyhýbavé chování, nedůvěra v okolí, změny v životě, podrážděnost, úzkostné prožitky v situacích připomínajících vlastní nehodu. V klinickém obraze v rámci znaleckého vyšetření byla zjištěna přítomnost poruch soustředění a s tím související subjektivní problémy s pamětí. Na základě dostupné zdravotní dokumentace a vlastního klinického vyšetření žalobkyně dospěl znalec k závěru, že u žalobkyně se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu, která se i přes poskytovanou zdravotní péči chronifikovala.

17. Co se týče ohodnocení bolestného, znalec konstatoval, že ohodnocení bolestného učiněného žalovanou je dostatečné ve vztahu k tělesným poraněním, které žalobkyně utrpěla v důsledku dopravní nehody. Není však zohledněna psychická bolest. Znalec pro potřeby stanovení výše náhrady za bolestivý stav hodnotil diagnózu F430 akutní reakci na stres jako iniciální fázi posttraumatické stresové poruchy. V souladu s principem Metodiky Nejvyššího soudu byla použita jako náhradní položka S [číslo] otřes mozku těžký = 60 bodů. Znaleckým vyšetřením nebyla zjištěna žádná komplikace spojená s léčbou akutní reakce na stres, která by opravňovala navýšení bodové hodnoty. Skutečnost, že následně došlo k chronifikaci příznaků pod obrazem posttraumatické stresové poruchy, je zohledněna hodnocením ztížení společenského uplatnění, které znalec vyčíslil ve výši 734 583 Kč.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, zejména na základě revizního znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], že výše bolestného za psychické bolesti žalobkyně činí částku 15 880,20 Kč (60 b x 264,67 Kč) a výše náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně činí částku 734 583 Kč.

19. Jelikož žalovaná vzala žalobu zpět co do částky 16 100 Kč a co do částky 8 424,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. a v daném rozsahu řízení zastavil (I.)

20. Jako oprávněný doplatek pojistného plnění soud přiznal žalobkyni u nároku bolestného částku 15 880,20 Kč a u nároku náhrady ztížení společenského uplatnění částku 734 583 Kč; celkem tedy 750 463,20 Kč (výrok II.). Co do rozdílu mezi požadovanou výší bolestného a částkou ve výroku II. přiznanou, tj. 13 233,50 Kč (29 113,70 Kč – 15 880,20 Kč), a mezi požadovanou výši náhrady ztížení společenského uplatnění a částkou ve výroku II. přiznanou, tj. 261 151 Kč (995 734 Kč - 734 583 Kč); celkem tedy 274 384,50 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.). Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy výše plnění závisela na znaleckém posudku. Tato sestává z odměny za 9 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika, částečné zpětvzetí žaloby, vyjádření k reviznímu znaleckému posudku, částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) 1 úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v částce 3 100 Kč. Tato tarifní hodnota u nároků na náhradu nemajetkové újmy dle § 2958 o.z. byla aprobována judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 3771/2020), kdy Nejvyšší soud„ v zájmu sjednocení judikatury ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“) již v usnesení ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, dospěl k závěru o správnosti té linie soudních rozhodnutí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1901/2018, či rozsudek ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018), podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením či těžkým poškozením zdraví osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, nebo ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1791/2015), přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež ostatně podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Tytéž důvody vedou k závěru, že postup podle téhož ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. se uplatní i při výpočtu odměny advokáta v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Odměna advokáta se proto v projednávané věci ohledně nároku žalobce b) a o nároku žalobkyně a) na náhradu újmy na zdraví vypočte z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč v citovaném ustanovení stanovené“. Dále náhrada nákladů řízení sestává z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 9 úkonů právní služby ve výši celkem 2 700 Kč a z dále 21% DPH v částce 6 426 Kč, celkem tedy 37 026 Kč.

22. Obsah výroku V. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují znalečné v částce 13 134 Kč za znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce], přiznané usnesením soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 29 C 238/202-112, a znalečné v částce 4 635,51 Kč za výslech MUDr. [celé jméno znalce], přiznané usnesením soudu ze dne 22. 9. 2022, č.j. 29 C 238/2022-132, celkem v částce 17 769,51 Kč.

23. Výrok VI. je odůvodněn podle § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku z žalobkyni přiznané částky celkem ve výši 750 463,20 Kč činí dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků částku 37 524 Kč.