29 C 262/2020-264

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa svědkyně] o určení vlastnického práva k bytové jednotce takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem: bytové jednotky [číslo] byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., nalézající se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojícím na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, spolu s spoluvlastnickým podílem na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku o velikosti [číslo], vše zapsané v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného na náhradu nákladů řízení 34 000 Kč.

Odůvodnění

Žaloba a vyjádření k žalobě:

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu žalobou na č.l. 1-2 včetně doplnění na č.l. 14 a dalšími podáními domáhala po žalovaném určení, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] tj. bytové jednotky [číslo] byt, vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., nalézající se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojícím na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, spolu s spoluvlastnickým podílem na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku o velikosti [číslo], vše zapsané v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], obec Ústí nad Labem, [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen darovaná bytová jednotka či byt). Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalobkyně uzavřela s [celé jméno svědkyně], [datum narození], dne [datum] darovací smlouvu, kterou žalobkyně darovala [celé jméno svědkyně] jednotku [číslo] výše uvedenou. Součásti uvedené darovací smlouvy byla také smlouva o zřízení věcného břemena, na základě kterého je oprávněna žalobkyně doživotně darovanou bytovou jednotku užívat. [celé jméno svědkyně] si získala u žalobkyně neomezenou důvěru a proto dle žaloby na naléhaní žalované svěřila žalobkyně žalované bankovní kartu k svému účtu č. [bankovní účet] v [právnická osoba] (dále jen učet) a učinila ji také další vkladatelkou u své vkladní knížky [číslo], kterou si založila také u zmíněné banky (dále jen vkladní knížka). Teprve v roce [rok] žalobkyně zjistila, že její důvěru [celé jméno svědkyně] zneužila a že aniž by ji to řekla, vybírala z účtu pomocí karty také částky, které si nechala pro sebe, a rovněž tak z vkladní knížky [celé jméno svědkyně] dvakrát vybrala vysoké částky, aniž by ji o tom cokoliv řekla. Dle žaloby pak dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z účtu částku 10.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z učtu částku 10.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z vkladní knížky částku 90.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z učtu částku 10.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z učtu částku 15.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] kartou z učtu částku 8.000 Kč, dne [datum] vybrala [celé jméno svědkyně] z vkladní knížky částku 329.900 Kč, žalobkyně také zjistila, že ji zmizely z bytu všechny zlaté věci. Tím, že [celé jméno svědkyně] zneužila shora uvedeným způsobem důvěry žalobkyně, velmi dle žaloby žalobkyni ublížila, neboť žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] nezavdala jakýkoliv důvod, aby se k ni takto zachovala. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že uvedeným jednáním [celé jméno svědkyně] vůči ni zjevně porušila dobré mravy. Žalobkyně zaslala [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědkyně] dne [datum], dopis, kterým požádala [celé jméno svědkyně], aby ji darovanou bytovou jednotku vrátila a že odstupuje od darovací smlouvy ze dne [datum]. Tento dopis [celé jméno svědkyně] převzala dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně zaslal [celé jméno svědkyně] dopis, ve kterém ji jménem žalobkyně zdvořile vyzývá, aby učinila s žalobkyni písemné souhlasné prohlášení, že vlastníkem darované bytové jednotky je žalobkyně. Dne [datum] uzavřela [celé jméno svědkyně] jako prodávající s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, kterou [celé jméno svědkyně] prodala darovanou bytovou jednotku žalovanému za kupní cenu 700.000 Kč s tím, že vlastnické právo k uvedené jednotce nabyl žalovaný vkladem do katastru nemovitosti ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobkyně v žalobě dále tvrdí, že žalovaný nebyl v dobré víře, že darovanou bytovou jednotku kupuje od vlastníka, přičemž pochybnosti o jeho dobré víře lze dovodit z následujících skutečnosti. Žalovaný dle žaloby nikdy nenavštívil byt, který se nalézá v darované bytové jednotce, nikdy se s žalobkyni nesetkal a ani neprojevil zájem se s ni setkat, před koupi darované bytové jednotky žalobkyni nijak nekontaktoval a ani ji nesdělil, že darovanou bytovou jednotku koupil, darovanou bytovou jednotku koupil za kupní cenu, která je podstatně nižší, než je její cena obecná. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že řádně v souladu s ustanovením § 2072 občanského zákoníku a § 2075 občanského zákoníku darovací smlouvu ze dne [datum] odvolala. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že žalovaného nechrání ustanoveni § 984 občanského zákoníku a že se tudíž nestal vlastníkem darované bytové jednotky, a to z důvodu, že žalovaný nebyl při uzavřeni kupní smlouvy ze dne [datum] ani při podání návrhu na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitosti v dobré víře, že [celé jméno svědkyně] jako prodávající je vlastníkem darované bytové jednotky. Žalobkyně v současné době darovanou bytovou jednotku užívá, proto není namístě, aby podávala žalobu o její vydání. Žalobkyně má naléhavý právní zájem, aby soud rozhodl, kdo je v současné době vlastníkem darované bytové jednotky, neboť jiným způsobem nelze dosáhnout zápisu jejího vlastnického práva k darované bytové jednotce v katastru nemovitosti 2. Žalobkyně dále doplnila důkazy podáními na č.l. 14, 108, 110, 127.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním na č.l. 49 ve kterém zejména uvedl, že při uzavírání kupní smlouvy vycházel ze stavu zapsaném v katastru nemovitostí, byt koupil za cenu obvyklou a byl v dobré víře, že kupuje od oprávněného majitele. Osobní poměry prodávající neznal. Dále namítl, že žádná norma nenařizuje kupujícímu věc osobně navštívit či jednat s předešlým majitelem, na výpise z katastru nebyla žádná poznámka spornosti a kupující zaplatil cenu v místě a čase obvyklou. Své vyjádření doplnil žalovaný dále podáním na č.l. 54 když doložil důkazy a upřesnil, že cena obvyklá za byt činila 700 000 Kč, s provizí realitní kanceláře 750 000 Kč. Navrhl tedy zamítnout žalobu.

4. Žalovaný se dále vyjádřil podáním na č.l. 78, ve kterém uvedl důkazy, které zakládá do spisu, resp. které doloží dodatečně. Dále se žalovaný vyjádřil podáním na č.l. 169, kterým doložil zbylé důkazy. Dále žalovaný podáním na č.l. 201 navrhl svědkyně. Dále žalovaný podáním na č.l. 226 žalovaný doplnil, že smlouva o frančíze dokládá realitní činnost [jméno] [příjmení] již v roce [rok] včetně historického názvu oboru živnosti z výpisu z živnostenského rejstříku s tím, že název živnosti se v roce [rok] měnil. Jednání soudu:

5. Ve věci proběhlo první jednání soudu dne [datum] (čl. 71-76), na kterém žalobce setrval na žalobě s tím, že upřesnil, že dále uvedl, že žalobkyně v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] podala žalobu na určení vlastnictví k bytu na žalovanou [příjmení] [celé jméno svědkyně], následně změněnou na žalobu na zaplacení částky 100 000 Kč, kdy bylo žalováno pouze část ceny bytu, v této jiné věci soud žalobě vyhověl, žalovaná však podala odvolání. Žalovaný dle žalobkyně měl povědomí o tomto soudním sporu a dále žalobkyně navrhla další důkazy, včetně výslechu matky žalovaného, prostřednictvím které prodej bytu probíhal, a dr. [příjmení], který kupní smlouvu vyhotovil a kupní cenu přijal do úschovy. Zástupce žalobkyně ale potvrdil, že předběžné opatření nebylo navrženo ani zápis plomby v katastru nemovitostí proveden nebyl. Návrh na přerušení řízení pak soud zamítl usnesením [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo]. Žalovaný dále uvedl, že o sporu žalobkyně nevěděl, v katastru žádná poznámka spornosti nebyla uvedena, odkázal na § 954 obč.z., dále uvedl, že žalovaný si výpis z katastru obstaral a žádná plomba v něm nebyla uvedena. Na tomto jednání účastníci prohlásili nesporné skutečnosti a dále byli poučeni dle § 118b odst. 1 o.s.ř.

6. Dále proběhlo jednání dne [datum] na č.l. 183-193. Na tomto jednání soud provedl většinu listinných důkazů a vyslechl navržené svědky.

7. Dále proběhlo jednání dne [datum] na č.l. 213-216, kdy soud provedl další listinné důkazy a vyslechl svědka.

8. Dále proběhlo jednání dne [datum] na č.l. 242-258, kdy soud provedl další listinné důkazy a vyslechl zbylé svědky. Účastníci uvedl, že na zbylých důkazních návrzích již netrvají (čl. 248), kromě účastnických výslechů, a to poté, co žalobkyně na tomto jednání byla soudem poučena dle § 118a odst. 1 o.s.ř. a § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že žalobkyně dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti o tom, že žalovaný nebyl při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], ani později při podání návrhu na vklad dle této smlouvy dne [datum], v dobré víře, že prodávající [celé jméno svědkyně] je vlastníkem bytu dle žaloby (tj. bytové jednotky [číslo] byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., nalézající se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojícím na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, spolu s spoluvlastnickým podílem na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku o velikosti [číslo], vše zapsané v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], dále jen byt), a o tom, že stav zapsaný v katastru nemovitostí nebyl v souladu se skutečným právním stavem s ohledem na skutečnost, že mělo dojít k odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] žalobkyní vůči [celé jméno svědkyně] na tento byt, respektive k jejímu odvolání pro nevděk, a žalovaný se tak nestal vlastníkem tohoto bytu s tím, že soud poučuje žalobkyni o tom, že pokud tak neučiní a nedoplní a nevylíčí všechny rozhodné skutečnosti, nemusí být ve věci úspěšná; dále soud žalobkyni a jejího právního zástupce poučuje o tom, že žalobkyně dosud nenavrhla všechny důkazy potřebné k prokázání všech sporných tvrzení o tom, že žalovaný nebyl při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], ani později při podání návrhu na vklad dle této smlouvy dne [datum], v dobré víře, že prodávající [celé jméno svědkyně] je vlastníkem tohoto bytu, a o tom, že stav zapsaný v katastru nemovitostí nebyl v souladu se skutečným právním stavem s ohledem na skutečnost, že mělo dojít k odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] žalobkyní vůči [celé jméno svědkyně] na tento byt, respektive k jejímu odvolání pro nevděk, a žalovaný se tak nestal vlastníkem tohoto bytu s tím, že soud poučuje žalobkyni o tom, že pokud všechny potřebné důkazy bez zbytečného odkladu nyní neoznačí, nemusí být ve věci úspěšná.

9. Po provedení účastnických výslechů soud žalobkyni znovu poučil dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a následně účastníky poučil dle § 119a odst. 1 o.s.ř. Nové důkazní návrhy ani tvrzení po těchto poučeních již účastníci neuvedli, následně soud proto vyhlásil tento rozsudek. Nesporné skutečnosti:

10. Mezi žalobkyní a žalovaným byly jako nesporné skutečnosti prohlášeny při jednání dne [datum] (čl. 56) následující skutečnosti, tedy že: -) došlo k převodu bytové jednotky [číslo] (tj. bytové jednotky [číslo] byt podle zákona o vlastnictví bytů, nalézající se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojící na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy a pozemku, zapsané v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], dále jen jako bytová jednotka) darovací smlouvou, kde žalobkyně darovala tuto bytovou jednotku darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] obdarované [celé jméno svědkyně], a současně bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch žalobkyně jako dárkyně a tento převod včetně zřízení věcného břemene byl zapsán do katastru nemovitostí, -) byla uzavřena kupní smlouva na bytovou jednotku [číslo], kde žalovaný byl kupujícím a [příjmení] [celé jméno svědkyně] prodávající dle kupní smlouvy ze dne [datum] a tento převod dle této kupní smlouvy byl zapsán do katastru nemovitostí, -) k bytové jednotce nebyla zapsána poznámka ani vydáno předběžné opatření, a to do doby převodu bytové jednotky na žalovaného, -) že aktuálně je k bytové jednotce evidován v katastru nemovitostí jako její vlastník žalovaný (je sporné, zda je skutečným vlastníkem), -) že k bytové jednotce je zapsáno věcné břemeno užívání ve prospěch žalobkyně, které zatěžuje tuto bytovou jednotku, -) že žalobkyně v bytové jednotce aktuálně bydlí, -) že žalobkyně v realizaci věcného břemena užívání bytové jednotky není žalovaným nijak rušena a aktuálně žalobkyně dluh za užívání bytu vůči žalovanému nemá. Důkazy:

11. Soud ve věci provedl účastníky navržené a do spisu založené listinné důkazy (kopie) a vyslechl navržené svědky. Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 16 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno žalovaného] tj. žalovaného, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpisy ze dne [datum].

13. Z dopisu žalobkyně na č.l. 17-19 (128, [číslo]) plyne, že tento dopis sepsala žalobkyně dne [datum] a téhož dne došlo k úřednímu ověření podpisu na tomto dopisu. Dopis je adresován [celé jméno svědkyně] a obsahem dopisu je zejména sdělení, že žalobkyně [příjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] na její naléhání ji dala výše uvedený byt s tím, že od darovací smlouvy ze dne [datum] odstupuje pro nevděk. Dále je v dopise zejména uvedeno, že měla neomezenou důvěru k [příjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně], svěřovala ji bankovní kartu ke svému účtu, učinila vkladatelkou u své vkladní knížky a dále žalobkyně uvádí, že důvěra byla zneužita když vybírala bez vědomí žalobkyně z účtu, peníze si nechala pro sebe, z vkladní knížky vybrala vysoké částky, z nichž některé jsou v dopise uvedeny (3x 10.000 Kč, 1*90 000, 1* 8000 a také dne [datum] výběr 329 900 Kč, vráceno dne [datum]) dle dopisu tím došlo ke zneužití důvěry a z tohoto důvodu žalobkyně žádá vrácení darovaného bytu. Závěrem dopisu žalobkyně sděluje, že jí zmizely zlaté věci.

14. Z doručenky na č.l. 33 (136) plyne, že tento dopis na č. 17-19 svědkyně [příjmení svědkyně] převzala dne [datum].

15. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 21 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum].

16. Ze sdělení [právnická osoba], [název banky] [anonymizováno] na č.l. 22 a 20 plyne, že na vkladní knížce žalobkyně je evidován druhý vkladatel od [datum] a to [celé jméno svědkyně] s výběry částek 90.000 Kč dne [datum] a 326 900 Kč dne [datum] a s výběrem žalobkyně částky 30 000 Kč dne [datum].

17. Z výpisu účtu [název banky] [anonymizováno] na č.l. 23-29 (č. l. 119-120) plyne, že jde o výpisy z účtu žalobkyně k účtu č. [bankovní účet]. Z těchto výpisů plynou transakce z tohoto účtu např. výběr částky 8000 Kč dne [datum], 5000 Kč dne [datum], příjem důchodu ve výši 14 967 Kč dne [datum], inkaso sipo 4 802 Kč dne [datum], dále výběr 5000 Kč dne [datum], výběr 15000 Kč dne [datum], výběr 5000 Kč dne [datum], dále výběr částky 10 000 Kč dne [datum], částky 5000 Kč dne [datum], dále výběr částky 10 000 Kč dne [datum], dále výběr 10 000 Kč dne [datum], výběr 4 000 Kč dne [datum], 10 000 Kč dne [datum], 4 000 Kč dne [datum].

18. Z dopisu právního zástupce žalobkyně na č.l. 30 (132) plyne, že dopis je adresován svědkyni [příjmení] [celé jméno svědkyně], dopis je ze dne [datum] a jeho obsahem je sdělení, že právní zástupce zastupuje žalobkyni, která dopisem ze dne [datum] odvolala svůj dar pro nevděk s tím, že v dopise se uvádí, že dopis [příjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] obdržela dne [datum], tím dle dopisu je žalobkyně opět vlastnicí bytu a svědkyně byla vyzvána k součinnosti příslušného zápisu u Katastru nemovitostí a podpisu souhlasného prohlášení.

19. Z darovací smlouvy na č.l. 31-32 (134-135, dále jen darovací smlouva) plyne, že jde o smlouvu, kterou žalobkyně darovala výše uvedený byt svědkyni [celé jméno svědkyně]. Obsahem smlouvy je zejména to, že žalobkyně jako dárkyně jako výraz vděčnosti za každodenní péči daruje výše uvedený byt svědkyni a to po zralé úvaze s tím, že na daru neváznou žádné závady. Současně bylo smlouvou ve prospěch dárkyně zřízeno bezplatné věcné břemeno bezplatného doživotního bydlení a užívání výše uvedeného bytu s povinností hradit pouze příslušné poplatky a energie. Současně smlouva uváděla, že vlastnictví a oprávnění k věcnému břemenu se nabývá vkladem do katastru nemovitostí (kopie smlouvy je podepsaná, nedatovaná).

20. Z oznámení o provedení o příkazu k úhradě [název banky] [anonymizováno] na č.l. 34 plyne, že dne [datum] bylo z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [celé jméno svědka], zaslána částka 690 000 Kč na účet č. [bankovní účet], majitele [jméno] [příjmení].

21. Z kupní smlouvy na č.l. 36-43 (čitelná běžná kopie na č.l. 92-95, kopie dále na č.l. 111-118, dále jen kupní smlouva) plyne, že jde o kopii smlouvy označenou katastrem nemovitostí značkou [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Prodávajícím je [celé jméno svědkyně] kupujícím [celé jméno žalovaného] obsahem smlouvy je zejména to, že prodávající jako výhradní vlastník výše uvedeného bytu prodává výše uvedený byt kupujícímu se všemi právy a povinnostmi a to za kupní cenu 700 000 Kč s tím, že kupní cena bude složena do úschovy [celé jméno svědka], se kterým je současně uzavřena dohoda o úschově s tím, že kupní cena bude složena z hypotečního úvěru kupujícího a bude vyplacena prodávajícímu poté co bude schovateli předložen výpis z katastru nemovitostí kde bude zapsán jako vlastník výše uvedeného bytu kupující a to bez závad, s výjimkou věcného břemene ve prospěch [příjmení žalobkyně] [celé jméno žalobkyně] a případného zástavního práva zřízeného na úhradu kupní ceny. Dále je obsahem smlouvy to, že byt není nijak zatížen kromě věcného břemene ve prospěch [celé jméno žalobkyně]. Návrh na vklad dle této smlouvy bude na katastr nemovitostí podán zprostředkovatelem převodu po připsání kupní ceny na účet schovatele. Dále smlouva obsahuje obvyklá smluvní ustanovení. Smlouva byla podepsána [datum] a [datum] včetně úředního ověření podpisu obou stran.

22. Z výpisu evidence obyvatel žalovaného [na čl. spisu] [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] plyne adresa trvalého pobytu žalovaného v [obec].

23. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 55 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum], k.ú. [obec].

24. Z kupní smlouvy na č.l. 56-59 (současně na č.l. 97-100) plyne, že jde o jinou kupní smlouvu s anonymizovanými údaji o účastnících a z části předmětu prodeje. Obsahem je zejména převod bytu v bytovém domě v k.ú. [obec], za kupní cenu 750 000 Kč Smlouva je ze dne [datum].

25. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 68-70 plyne, že ke dni [datum] je vlastníkem výše uvedeného bytu evidován žalovaný, jako omezení vlastnického práva je evidováno věcné břemeno užívání a dále je zapsána poznámka spornosti.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 79 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum], k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu.

27. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 80 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno žalovaného] tj. žalovaného, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum], k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu.

28. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 81 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum], k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu.

29. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 82 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum], k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu.

30. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 83 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno svědkyně], na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum] v čase 00:00, k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu, s výjimkou změnu [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].

31. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 84 plyne, že výše uvedený byt je evidován ve vlastnictví [celé jméno žalovaného] tj. žalovaného, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum]. Nemovitost je zatížena věcným břemen užívání ve prospěch [celé jméno žalobkyně] tj. žalobkyně a ta na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene ze dne [datum] právní účinky vkladu k [datum]. Výpis je ke dni [datum] v čase 23:59, k.ú. [obec], pozn. a plomby jsou bez zápisu.

32. Z internetového výpisu z informace o řízení na č.l. 85 plyne, že řízení pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo založeno [datum], zápis byl proveden [datum] převodcem byla [celé jméno svědkyně], nabyvatelem a navrhovatelem byl [celé jméno žalovaného].

33. Z vyrozumění katastrálního úřadu na č.l. 86-88 plyne, že tímto vyrozuměním informoval [stát. instituce], [stát. instituce], že v řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] byl proveden vklad dne [datum] s právními účinky k [datum] na základě kupní smlouvy s tím, že na místo dosavadního vlastníka [přjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] je k výše uvedenému bytu nově evidován [celé jméno žalovaného], ostatní beze změn.

34. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí na č.l. 89 plyne, že návrh na vklad pro účastníky [příjmení svěkdyně] [celé jméno svědkyně] a [přjmení žalovaného] [celé jméno žalovaného] k výše uvedenému bytu dle kupní smlouvy z [datum] byl podán katastrálnímu úřadu [datum] ve [údaj o čase] hodin, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].

35. Ze smlouvy o úschově na č.l. 90-91 plyne, že tuto smlouvu dne [datum] uzavřel jako schovatel [celé jméno svědka] jako prodávající a složitel 1 [celé jméno svědkyně] a jako kupující a složitel 2 [celé jméno žalovaného]. Obsahem smlouvy o úschově je úschova kupní ceny ve výši 700 000 Kč dle kupní smlouvy na výše uvedený byt, uzavřený [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] a [přijmení žalovaného] [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Dle článku II. této smlouvy pak kupní cena ve výši 700 000 Kč bude složena na účet schovatele č. [bankovní účet], a to do 90 dnů od podpisu smlouvy s tím, že tato bude vyplacena v části 690 000 Kč ve prospěch prodávající na účet [číslo] [bankovní účet] do 5 pracovních dnů po podání návrhu na vklad ve prospěch kupujícího u místně příslušného katastrálního pracoviště a druhá část ve výši 10 000 Kč ve stejném termínu na účet č. [bankovní účet], jako vyrovnání závazku. Dle článku IV. je účelem této smlouvy je zajištění kupní ceny, dle článku V. je jiné nakládání s předmětem úschovy je možné pouze s podpisem složitele 1 a složitele 2. Smlouva dle článku VII. může být měněna pouze písemnými dodatky podepsanými všemi stranami.

36. Z kupní smlouvy na č.l. 102-105 plyne, že jde o kupní smlouvu s anonymizovanými údaji o účastnících a z části předmětu prodeje. Obsahem je zejména převod bytu v bytovém domě v k.ú. [obec], za kupní cenu 800 000 Kč Smlouva je ze dne [datum].

37. Ze stvrzenky na č.l. 106 plyne, že [anonymizováno] úřad pro [anonymizována dvě slova], územní pracoviště [obec] potvrdil daňovému subjektu [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] dne [datum] přijetí v hotovosti 10 005 Kč, účel platby [anonymizováno].

38. Z podacího lístku na č.l. 109 plyne, že byla zaslána zásilka právního zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum].

39. Z výpisů z účtu na č.l. 121-124, [číslo] plyne, že jde o výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] s tím, že z těchto výpisů zejména plyne, že došlo k výběru částky 8 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč dne [datum], 15 000 Kč dne [datum], 5 000 Kč dne [datum] a částky 5 000 Kč [datum], 10 000 Kč dne [datum]. Dále 10 000 Kč [datum], 10 000 Kč [datum], 4 000 Kč dne [datum], 10 000 Kč dne [datum], 4 000 Kč dne [datum].

40. Z podacího lístku na č.l. 133 plyne, že právní zástupce žalobkyně zaslal dopis [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] dne [datum].

41. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalovanému na č.l. 140 (210) plyne, že tímto dopisem právní zástupce žalobkyně sděluje, že je právním zástupcem žalobkyně, která se soudně dožaduje vrácení daru a navrhuje schůzku ke smírnému vyřešení věci, dopis je ze dne [datum]. Z podacího lístku na č.l. 141 plyne, že právní zástupce žalobkyně zaslal dopis žalovanému dne [datum].

42. Usnesením č.j. [číslo jednací] soud rozhodl tak, že návrh na přerušení řízení do skončení věci vedené u zdejšího soudu vedenou pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně zamítl.

43. Z nepravomocného rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [číslo jednací] na č.l. 155-162 plyne, že tímto rozsudkem zdejší soud nepravomocně uložil [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč a náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že žalobkyně se v této jiné věci nejprve domáhala, že je vlastnicí výše uvedeného bytu, následně však zjistila, že [přjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] porušila dobré mravy, když bez jejího vědomí a souhlasu vybírala z vkladní knížky a bankovního účtu a také ji z bytu zmizely zlaté věci, které musela odcizit [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně], proto žalobkyně od darovací smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum]. Následně žalobkyně navrhla změnu žaloby, kdy s ohledem pozbytí práva [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] k bytu se domáhala částky 100 000 Kč jako bezdůvodného obohacení z celkové částky 700 000 Kč, kterou [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] z prodeje bytu utržila. Soud změnu žaloby připustil a následně žalobě vyhověl s tím, že žalované uložil zaplatiti částku 100 000 Kč a náhradu nákladů řízení s tím, že dle soudu bylo prokázáno, že podmínky pro odvolání daru pro nevděk byly splněny s tím, že žalovaná tím, že byt zcizila, revokací daru není právo třetí osoby dotčeno a žalované tak vzniká povinnost zaplatit žalobkyni obvyklou cenu daru s tím, že tuto cenu soud žalobkyni přiznal v částce, kterou požadovala, tj. 100 000 Kč (tj. méně, než byla cena bytu). Tento rozsudek však nenabyl právní moci.

44. Soud dále jako důkaz provedl důkaz listinami obsaženými ve spise zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka].

46. Ze sdělení [název banky] [anonymizováno] na č.l. 163-165 plyne, že vlastníkem účtu [číslo] [bankovní účet] je [celé jméno svědka], jedná se oběžný účet s tím, že v [měsíc ] [rok] došlo k přijetí částky 750 000 Kč dne [datum] z účtu č. [bankovní účet], název [celé jméno žalovaného], a dále došlo dne [datum] k odeslání částky 10 000 Kč na účet [číslo] s názvem [celé jméno svědkyně] a dne [datum] k odeslání částky 690 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet] s názvem [jméno].

47. Z listiny o prodeji nemovitosti na č.l. 170 (171, 178) plyne, že realitní makléř [jméno] [příjmení] potvrzuje, že v dané lokalitě prodala v letech [anonymizováno] [rok] byt 2+1 za cenu 850 000 Kč, byt 3+1 po rekonstrukci za cenu 890 000 Kč a byt 2+1 po celkové rekonstrukci za 950 000 Kč. Dále posoudila výše uvedený byt, který je předmětem sporu, s tím, že vzhledem k věcnému břemenu dožití by tento byt nabízela za cenu 700 000 Kč – 750 000 Kč.

48. Z listiny potvrzení pro byt na č.l. 172 vystavené [název společnosti] [anonymizováno] plyne, že na základě žádosti vlastníka bytu [celé jméno žalovaného] je dne [datum] vystaveno potvrzení k výše uvedenému bytu, že uvedený vlastník nemá u společenství vlastníků jednotek ke dni [datum] vedený žádné závazky související se správou domu a pozemku.

49. Z výpisu živnostenského rejstříku na č.l. 179-181 plyne, že [jméno] [příjmení] měla jako předmět podnikání nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí od [datum], předtím jako realitní činnost, správa a údržba nemovitostí od [datum] do [datum], dále realitní zprostředkování od [datum].

50. Ze sdělení [celé jméno svědkyně] na č.l. 207 plyne, že tato sděluje soudu, že nedohledala korespondenci s [přijmení svědka] [celé jméno svědka], po ukončení zakázky korespondenci maže. Dále doložila smlouvy o rezervaci a dopis od právního zástupce žalobkyně a email právního zástupce žalobkyně s tím, že do dnešního dne nebyly revizní zprávy předány.

51. Ze smlouvy o rezervaci na č.l. 208-209 plyne, že tuto uzavřel frančízant [celé jméno svědkyně] podnikající pod ochranou známkou [název] s převodcem [celé jméno svědkyně] a zájemcem [celé jméno žalovaného] na výše uvedený byt za kupní cenu 700 000 Kč, s dobou rezervace do [datum], rezervační záloha nevyplněno. Smlouva byla podepsána [datum] a podepsána [příjmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] a [přijení svědkyně]. [celé jméno svědkyně] za zprostředkovatele a současně v zastoupení za zájemce. Plná moc [přijmení žalovaného] [celé jméno žalovaného] zmocňující [přijmení svědkyně]. [anonymizováno] ke všem úkonům spojených s výše uvedeným bytem ze dne [datum], s úředně ověřeným podpisem [přijmení žalovaného] [celé jméno žalovaného] je na č.l. 211.

52. Z listiny na č.l. 212 (obdobně v textu čl. 217) plyne, že jde o text jehož obsahem je sdělení právního zástupce žalobkyně, že klientka právního zástupce tj. žalobkyně je vystrašená z toho, že by to bytu měl někdo cizí přijít s tím, že [přijmení žalovaného] [celé jméno žalovaného] se s ní nikdy před koupí bytu nespojil, klientka o návštěvu zájem nemá s tím, že k revizi sdělí stanovisko. Ze sdělení právní zástupkyně žalobkyně plyne, že listina na č.l. 212 je obsahem emailu z [datum], který zaslal [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně], s tím, že nevěděl, že jde o matku žalovaného, neboť vystupovala jako realitní makléřka. S telefonickým dotazem zda může byt navštívit s revizním technikem.

53. Ze sdělení [přijmení svědka]. [anonymizováno] na č.l. 224 plyne, že [přijmení svědka]. [celé jméno svědka] sděluje soudu, že korespondencí s paní [celé jméno svědkyně] nedisponuje.

54. Ze smlouvy o frančíze na č.l. 227-232 plyne, že tuto jako jako frančízant uzavřela [jméno] [příjmení] uzavřená se [právnická osoba] [anonymizováno] na značku [anonymizováno], smlouva byla uzavřena [datum].

55. Z aktuálního výpisu z živnostenského rejstříku na č.l. 233 plyne, že [jméno] [příjmení] má živnostenské oprávnění mimo jiné realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, vznik oprávnění [datum] na dobu neurčitou.

56. Z usnesení na čl. 240, tj. usnesení krajského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] plyne, že tímto usnesením odvolací soud zrušil rozsudek č. k. [číslo jednací] a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Z úřední činnosti soudu pak plyne, že řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo usnesením č. j. [číslo jednací] pravomocně zastaveno pro zpětvzetí žaloby.

57. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] na čl. 185-188 zejména plyne, že svědkyně měla se žalobkyní vztah asi 6 let, začala se o ní starat, vybírala jí peníze, poté, co se vrátila dcera žalobkyně, se jejich vztah zhoršil. Žalovaného nijak osobně nezná, ani jeho matku, pouze se znají z prodeje bytu. P. [celé jméno svědkyně] jednou potkala s tím, že měla zájem o koupi jejího bytu pro syna, kupícího osobně neviděla, vrácení daru neučinila, když o žalobkyni se dle svého vyjádření několik let starala, žalovaného ani p. [přijmení svědkyně] o dopisu právního zástupce žalobkyně neinformovala. Peníze z úschovy se posílaly na účet jejího syna, sama účet nemá. Dále svědkyně popsala, jak probíhala péče o žalobkyni a jak vybírala její peněžní prostředky. Kupní cenu ručila sama, takovou chtěla získat. P. [přijmení svědkyně] říkala, že byt zná, popsala jí jeho zařízení. Dále uvedla, že se prostě dohodli, s vyplacením kupní ceny, aby se nečekalo na katastr nemovitostí.

58. Z výslechu svědka [příjmení] na čl. 189-190 zejména plyne, že svědek připravil pro p. [celé jméno svědkyně] smlouvu o úschově na její žádost, většinou mu také říkala, jak bude cena vyplacena, občas p. [přijmení svědkyně] radí. Právník žalobkyně se na něj obrátil až tehdy, kdy peníze z úschovy odešly.

59. Z výslechu svědkyně [přijmení svědkyně] na čl. 190-192 zejména plyne, že svědkyně pracuje jako [anonymizována dvě slova], je matkou žalovaného, p. [příjmení svědkyně] předtím neznala, ale sdělila jí, že na bytě je věcné břemeno. Byt doporučila synovi jako investici, bydlel tehdy v [obec], břemeno respektoval. P. [celé jméno svědkyně] chtěla kupovat dům, proto se dohodlo, že peníze z úschovy se vyplatí už po podání návrhu na vklad na kupujícího, spěchala na to. Následně v [měsíc] pak její syn dostal dopis od pr. zástupce žalobkyně, řekl jí, že byt měl hlídat, ale uteklo mu to. Dle sdělení p. [celé jméno svědkyně] respektovala přání žalobkyně nebýt rušena, jednala proto při prodeji pouze s majitelem bytu, tj. p. [přijmení svědkyně] O žádném odstoupení od smlouvy ani soudním sporu ji neinformovala. Cena bytu je dle ní obvyklá, podobné byty se prodaly dráže, ale bez břemena.

60. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] na čl. 214-215 zejména plyne, že svědkyně pracovala s p. [přijmení svědkyně], která řešila prodej bytu, o odvolání daru nic neslyšela.

61. Z výslechu svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] na čl. 244- 248 zejména plyne, že svědkyně je dcerou žalobkyně, nebyla s ní v kontaktu mezi lety 2015 – 2019, poté, co se k matce vrátila, začala se o ní starat a našla v dokumentech informace o různých výběrech z účtů žalobkyně, včetně výběru 329 000 Kč z vkladní knížky žalobkyně, které však sv. [přijmení svědkyně] následně vrátila. Po poradě se zástupcem žalobkyně, dr. [příjmení], zaslala její matka odstoupení od darovací smlouvy, až v [měsíc] [rok] se dozvěděli, že byt žalobkyně je převeden. Aktuálně má příspěvek na péči o žalobkyni ve výši 12 800 Kč měsíčně. Žalovaného dr. [příjmení] o celé situaci informoval až dopisem z [datum].

62. Z účastnického výslechu žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobkyně] na čl. 249-250 zejména plyne, že žalobkyně si sama osobně už mnoho detailů věci nepamatuje, sv. [přijmení svědkyně] označila za potvoru. Měla blbou náladu na svou dceru, tak byt darovala.

63. Z účastnického výslechu žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalovaného] na čl. 250-252 zejména plyne, že žalovaný bydlel v minulosti ve vedlejší ulici [název ulice], koupi bytu mu zprostředkovala jeho matka, až po koupi bytu byl kontaktován policií a zástupcem žalobkyně. Byt kupoval s břemenem, což pro něj nebyl problém, byl varován, aby osobu v bytě nechal dožít. Byt neviděl, ale umí si ho představit, bydlel v dispozičně stejném bytu. Dokumenty k věci viděl až na schůzce. Na koupi bytu si bral úvěr. O odvolání daru na byt nevěděl, dozvěděl se to až z dopisu, resp. předvolání soudu. Právní předpisy:

64. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (obč.z.).

65. Podle § 2055 odst. 1 obč.z. platí, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

66. Podle § 2072 obč.z. platí, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Podle § 2075 odst. 1 obč.z. platí, že dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

67. Podle § 2005 odst. 1 obč.z. platí, že odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

68. Podle § 984 odst. 1 obč.z. platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Podle § 985 obč.z. platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

69. Podle komentářové literatury pak platí, že:„ samotné uplatnění práva u soudu patřičnou žalobou však není k ochraně práv dotčené osoby dostatečné. Ani žaloba podaná skutečným vlastníkem, respektive oprávněným z věcného práva k věci cizí vůči osobě, které svědčí zapsaný právní stav nesouladný se stavem skutečným, a ani rozsudek na základě takové žaloby vydaný by totiž samy o sobě neměly účinky vůči třetím osobám, které by dále nabyly právo od osoby zapsané ve veřejném seznamu…. Účinky vůči třetím osobám zajistí žalobě, respektive rozsudku na jejím základě vydanému, pouze publikace sporu ve veřejném seznamu – tedy vyznačení poznámky rozepře….Pokud žalobce o zápis poznámky podle § 985 věty první do veřejného seznamu nepožádá, respektive se takového zápisu úspěšně nedomůže, následky podle § 985 věty druhé nenastanou. Rozhodnutí, které bude vydáno v takovém sporu, pak nebude mít účinky vůči případným právním nástupcům žalované osoby, neboť ti o existenci sporu nevěděli a vědět nemohli.“ (VRZALOVÁ, Lenka. § 985 (Odstranění nesouladu). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 12).

70. Dále, podle komentářové literatury pak platí, že:„ dobrou víru ObčZ presumuje, podle § 7 se totiž má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Důkazní povinnost proto bude ležet na osobě, která tvrdí, že nabyvatel nejednal v dobré víře. K presumpci dobré víry a rozdělení důkazního břemene se Nejvyšší soud vyslovil například v rozhodnutí 22 Cdo 4174/2017 nebo 22 Cdo 4925/2016, kde se uvádí, že„ Účastník, který se brání právním důsledkům, které zákon váže na jednání v dobré víře, je povinen tvrdit a prokázat skutečnosti, vylučující objektivně posuzovanou dobrou víru protistrany. … Vnesení skutkových okolností ohledně nedostatku dobré víry tak leží při uplatnění presumpce dobré víry na tom účastníkovi, který... (o nich) z povahy věci mnohdy nemůže být – na rozdíl od toho, jehož dobrá víra je presumována – informován. Pak může podle okolností věci nastoupit vysvětlovací povinnost procesní strany nezatížené důkazním břemenem. I s ohledem na § 7 není k založení dobré víry potřebné, aby nabyvatel do veřejného seznamu skutečně nahlédl a údaje si v něm ověřil – postačuje, že fakticky vychází ze stavu, který je ve veřejném seznamu zapsán…. Dobrá víra se podle druhé věty § 984 odst. 1 posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.“ (VRZALOVÁ, Lenka. § 984 (Zásada materiální publicity). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 22)

71. Dále, podle komentářové literatury pak platí, že„ pod obvyklou míru opatrnosti však rozhodně nelze skrývat požadavek na aktivní zjišťování, zda některá z těchto situací nenastala. Není povinností osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděla jakákoli další šetření proto, aby se ujistila, zda zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem opravdu je. Zejména není třeba ověřovat, zda zápisy ve veřejném seznamu odpovídají listinám, podle kterých byly provedeny, či zda jsou tyto listiny způsobilým titulem k nabytí zapsaného práva. Opačný přístup by byl v rozporu s § 980 odst. 2, který zakládá domněnku souladu zapsaného a skutečného právního stavu, a kladl by nepřiměřené nároky na smluvní strany.“ (VRZALOVÁ, Lenka. § 984 (Zásada materiální publicity). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 18) Skutkové a právní závěry:

72. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že v minulosti došlo k převodu bytové jednotky [číslo] výše uvedené darovací smlouvou, kde žalobkyně darovala tuto bytovou jednotku darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] obdarované [celé jméno svědkyně], a současně bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch žalobkyně jako dárkyně a tento převod včetně zřízení věcného břemene byl zapsán do katastru nemovitostí s účinky ke dni [datum], následně pak byla uzavřena kupní smlouva na bytovou jednotku [číslo], kde žalovaný byl kupujícím a [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] prodávající, a to dle kupní smlouvy ze dne [datum], a tento převod dle této kupní smlouvy byl zapsán do katastru nemovitostí s účinky ke dni [datum]. Dále z výpisů z katastru nemovitostí z různého data (viz výše) plyne, že k bytové jednotce nebyla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti ani jiný zápis (tzv. plomba) dle katastrálních přepisů, ani nebylo soudem či jiným orgánem vydáno předběžné opatření zakazující dispozice a převod bytové jednotky, a to až do doby převodu bytové jednotky na žalovaného, resp. ani do doby uzavření kupní smlouvy či do doby zápisu převodu vlastnického práva z této smlouvy do katastru nemovitostí (resp. ani později). K bytové jednotce je evidován v katastru nemovitostí jako její vlastník žalovaný a dle soudu žalovaný je řádným a dobro věrným nabyvatelem této jednotky, stal se jejím vlastníkem s tím, že nadále je k bytové jednotce zapsáno věcné břemeno užívání ve prospěch žalobkyně, které zatěžuje tuto bytovou jednotku a žalobkyně v bytové jednotce aktuálně bydlí, když žalobkyně v realizaci věcného břemena užívání bytové jednotky není žalovaným nijak rušena.

73. Dle soudu byl také žalovaný při převodu bytové jednotky dle kupní smlouvy, při podání návrhu na zápis svého vlastnického práva k bytové jednotce do katastru nemovitostí i ke dne provedení tohoto zápisu dne [datum] v dobré víře, že stav zapsaný ve veřejném seznamu, tj. katastru nemovitostí, odpovídá skutečnosti, tedy že [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] je vlastníkem bytu, a toto je v souladu se skutečným právním stavem, a věcné právo, tj. vlastnické právo k bytové jednotce nabyl za úplatu (kupní cenu 700 000 Kč) v dobré víře, a to od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Je tak žalovaný chráněn zásadou materiální publicity vyjádřenou v ustanovení § 984 odst. 1 občanského zákoníku a žaloba na určení, že vlastníkem bytu je žalobkyně, tak byla shledána jako nedůvodná.

74. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že, jak plyne z komentářové literatury, není povinností osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděla jakákoli další šetření proto, aby se ujistila, zda zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem opravdu je. Žalovaný, jak plyne z provedeného dokazování, vycházel z veřejného seznamu, tj. katastru nemovitostí s tím, že ze zápisu uvedeném v katastru nemovitostí neplynulo nic, co by jeho dobrou víru vylučovalo. Naopak, to, že převáděnou bytovou jednotku zatěžuje věcné břemeno užívání bytu ve prospěch žalobkyně, žalovaný věděl, a plynulo to jak z kupní smlouvy, tak z výpisu z katastru nemovitostí. Tato skutečnost však nijak dobrou víru žalovaného nevylučují. Ani to, že žalovaný bytovou jednotku nenavštívil či se osobně nesetkal se žalobkyní, resp. jí o záměru koupě předem neinformoval, jak namítala žalobkyně, pak v dané věci nesvědčí nijak tomu, že by žalovaný nebyl v dobré víře. Žalovaný naopak ve svém úč. výslechu dostatečně věrohodně vysvětlil okolnosti, proč tak neučinil, když dříve bydlel ve shodně lokalitě, byt dle žaloby je panelový dům, tedy věděl, jak takový byt vypadá s tím, že aktuálně v [obec] nepobývá, bydlí v [obec], věcné břemeno pro něj nebyl problém, žalobkyni ani osobně neviděl. S ohledem na tyto skutečnosti soud nepovažoval takové jednání žalovaného za nijak nestandardní, když výše uvedená bytová jednotka je typovým bytem v panelovém domě, žalobkyně v době jejího prodeje měla téměř 86 let a žalovaný, který je středního věku, bydlel a pracoval v [obec]. I když to, že si skutečně byt neprohlédl či žalobkyně osobně nekontaktoval, považuje soud sice za méně běžné jednání, nejde však o okolnost, která by byla zásadně mimořádná či s ohledem na dané okolnosti zcela nestandardní. To, že byt je obsazen osobou, který ho užívá, žalovaný věděl, a tak nebyla namístě ani nějaká specifická forma preventivního jednání či ověřování skutečného stavu před nabytím bytu. Jak plyne z judikatury,„ rozsah a stupeň dbalosti žalovaného dle povahy a okolnosti právního jednání, s ohledem na výše uvedené okolnosti, tak byl dostatečný. Běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018). Dobrou víru žalovaného pak dle soudu nevylučuje ani to, že znění smlouvy o úschově mělo nakonec odlišné znění smluvních podmínek pro výplatu kupní ceny z úschovy (tj. 5 dní po podání návrhu na vklad dle čl. II. smlouvy o úschově), než jak si strany původně v kupní smlouvy dohodly (tj. 5 dní po předložení výpisu z katastru nemovitostí kde jako vlastník bude uveden kupující dle čl. 3 smlouvy kupní), resp. že se měnilo, když to nebyl žalovaný, který by takové znění či změnu navrhl či které by změna prvotně svědčila. Znění smlouvy o úschově tak, jak bylo uzavřena, svědčilo ve prospěch spíše převodkyni, tj. L. [přijmení svědkyně] (dostala peníze dříve), toto však nelze žalovanému nijak klást k tíži a tato okolnost, ani ve spojení s dalšími skutečnostmi namítanými žalobkyní (zejména chybějí prohlídka bytu a kontakt se žalobkyní před koupí bytu), pak dobrou víru žalovaného nijak nezpochybňuje, důvody takového znění kupní smlouvy pak vysvětlila i [přijmení svědkyně] [celé jméno svědkyně] (zájem o koupi jiné nemovitosti). I kdyby výplata proběhla až po zápisu vlastnického práva, bylo by to ostatně možné dříve, než zástupce žalobkyně zaslal informující dopis žalovanému (data [datum] [rok] a [datum]).

75. Dále platí, že posouzení, zda v daném případě zjištěné skutečnosti měly vést nabyvatele – žalovaného (u nějž zákon presumuje dobrou víru) k jeho tzv. investigativní aktivitě a zda takto případně vyvinutá aktivita byla dostatečná, je na úvaze rozhodující soudu, kterou by mohl dovolací soud zpochybnit jen, pokud by byla zjevně nepřiměřená, což ovšem může platit jen za procesní situace, že rozhodující soud procesně korektním způsobem a v rozsahu pro zjištění skutkového stavu nezbytného z hlediska právního posouzení věci soustředí pro rozhodnutí odpovídající skutkový nález (tj. v situaci, kdy mu skutkový stav umožňuje přistoupit k právně kvalifikačnímu závěru, ledaže by žalobní požadavek byl zjevně nedůvodný) (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 24 Cdo 793/2021). Dle soudu pak aktivita žalovaného v dané věci byla dostatečná, byť ne ideální. Nelze ovšem také přehlédnout tu skutečnost, že žalobkyně má na základě věcného břemeno zajištěno v bytové jednotce právo dožití, a toto není žalovaným nijak narušováno.

76. Z výše uvedeného také plyne, že ve věci byla vyvrácena důvodnost všech argumentů žalobkyně uvedené v žalobě a jejích doplněních. Soud s ohledem na výše uvedené zdůrazňuje, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní a neprokázala, že žalovaný by nebyl v době uzavření kupní smlouvy na byt, resp. v době podání návrhu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, v dobré víře, že stav zapsaný ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným právním stavem (tj. že není v souladu se zapsaným stavem). Žalovaný to, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému, nevěděl, a jeho dobrá víra nebyla ničím zpochybněna (toto se žalovaný prokazatelně dozvěděl nejdříve až z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], zaslaném žalovanému [datum] – tj. až po zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, resp. z doručení žaloby v této věci až dne [datum]). Dopis o odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum], ze dne [datum], který [celé jméno svědkyně] převzala dne [datum], tak na věci a dobré víře žalovaného nic nemění, a to ani skutečnost, že žalobkyní byla zdejšímu soudu dne [datum] podána žaloba na vrácení daru (následně změněná), když navíc řízení o této žalobě bylo pravomocně zastaveno; žalovaný totiž o těchto skutečnostech nevěděl.

77. Bylo pak zjevně chybou žalobkyně, že nebyla práva bdělá a nesdělila včas katastru nemovitostí, že byla podána žaloba ve věci sp. zn. [spisová značka] Sb. k zápisu poznámky spornosti, resp. tzv. plomby dle katastrálních předpisů, resp. že nepodala návrh na vydání předběžného opatření soudu, kterým by bylo nakládání s bytem zakázáno (takovou povinnost orgány veřejné moci mají pouze v případě, že jim povinnost zasílat takové listiny přímo katastrálnímu úřadu k provedení zápisu do katastru ukládá příslušný právní předpis, např. při vydání předběžného opatření - § 39 z. č. 256/2013 Sb. ve spojení s § 76c odst. 3 o.s.ř., podle kterého stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, je třeba odeslat ve lhůtě podle odstavce 2 také příslušnému katastrálnímu úřadu). Žalobkyně však katastrálnímu úřadu podání žaloby nesdělila, návrh na předběžné opatření k soudu nedala. Tedy ani původně podaná žaloba ve věci [spisová značka] tak na dobré víře žalovaného nic nezměnila, když o této žalobě a soudním řízení žalovaný opět v době uzavření kupní smlouvy a podání návrhu na zápis vlastnického práva nevěděl. Žalovaný tak výše uvedený byt řádně a v dobré víře nabyl a stal se jeho vlastníkem a při nabytí bytu je chráněn ustanovením § 984 odst. 1 obč.z., když poznámka spornosti (§ 985 obč.z.) nebyla v katastru nemovitostí zapsána a ani předběžné opatření soudem nebylo vydáno.

78. V dané věci pak s ohledem na výše uvedené závěry soudu není ani podstatné, zda cena bytu dle kupní smlouvy byla odpovídající ceně obvyklé, ovšem s ohledem na výše uvedené důkazy o ceně obdobných bytů se soud domnívá, že cena bytu dle kupní smlouvy i s ohledem na věcné břemeno byla přiměřená a obvyklá. Dále skutečnost, zda svědkyně [celé jméno svědkyně] činila neoprávněné výběry peněz žalobkyně, není zcela podstatná, byť je zjevné, že v určitém rozsahu výběry neoprávněné byly (např. výběr vkladní knížky ve výši 329 000 Kč), když pro zamítnutí žaloby postačuje, že dobrá víra žalovaného při nabytí bytu nebyla zpochybněna. Ani odstoupení od darovací smlouvy (a jeho důvodnost) tak na věci nic nemění, když žalovaný o něm do doby nabytí vlastnického práva nevěděl a opak nebyl prokázán, když žalovaný obdržel dopis právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] až po převodu bytu (odstoupením od smlouvy ani nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, viz § 2005 odst. 2 obč.z.). Soud doplňuje, že od zápisu darovací smlouvy do zápisu kupní smlouvy do katastru nemovitostí uplynuly navíc téměř [počet] roky. Byla to tak žalobkyně, která sama či prostřednictvím právního zástupce měla zavčas jednat a kromě podání žaloby učinit i další kroky k ochraně svého vlastnického práva k bytu (zápis poznámky spornosti, předběžní opatření), tedy po odstoupení od smlouvy darovací, což se zjevně nestalo. Tento postup žalobkyně však nemůže jít k tíži žalovaného, který jednal v dobré víře při nabytí bytu. Dobrou víru nemůže pak zpochybnit ani rozdílnost smlouvy o úschově od smlouvy kupní, reps. její změna, a to ani ve spojení s výše uvedenými skutečnostmi.

79. Žalobu a argumenty žalobkyně tak soud shledal jako zcela nedůvodné, jak je výše uvedeno, nedostatek dobré víry žalovaného žalobkyně neprokázala, ani po řádném poučení soudu. Soud proto žalobě jako nedůvodné nevyhověl a žalobu zamítl. Náklady řízení:

80. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

81. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud žalovanému přiznal plnou náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Hotové výdaje žalovanému podle obsahu spisu nevznikly. Náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením soud žalovanému přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši odměny 10 x 3 100 Kč, když soud vycházel z § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) AT, když účtování dle tohoto ustanovení má dle soudu přednost, když aktuální hodnota bytu soudu nebyla pro účely účtování odměny advokáta prokázána, tj. tarifní hodnota věci 10 000 Kč a odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč (tedy za úkony převzetí věci, účast u jednání soudu dne [datum] v čase 9,00 – 11,15 h tj. 2 úkony, jednání dne [datum] v 8,30 -12,55 tj. 3 úkony, jednání dne [datum] v 9,00 – 10,05 tj. 1 úkon a jednání dne [datum] v 9,00 – 14,50 h tj. 3 úkony) a částky 10 x 300 Kč za režijní paušál dle § 13 odst. 3 této vyhlášky, bez DPH (zástupkyně žalovaného není plátcem DPH), celkem tedy 34 000 Kč. Jinou odměnu již soud nepovažoval přiměřenou povaze a složitosti věci 82. Za další úkony právní služby (návrhy a doručení důkazů) soud již žalovanému nepřiznal, když jde o sdělení a návrhy, které mohly být učiněny i při jednání soudu a pokud byly učiněny dodatečně samostatnými podáními, nelze jejich náklad přenášet na žalobkyni.

83. Jelikož žalovaného, kterému byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupovala v řízení advokátka, je žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu k rukám advokátky žalovaného.

84. Dle výzvy soudu na č.l. 146 žalobkyně zaplatila zálohu na náklady dokazování ve výši 500 Kč. Záznam o složení na č.l. 175, o této záloze bude rozhodnuto po právní moci rozhodnutí ve věci samé.

85. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalobkyni třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.