29 C 262/2020-87

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [anonymizováno] m, která vznikla oddělením z pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, původně o výměře [výměra] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], vyhotoveného a ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a který tvoří přílohu tohoto rozsudku, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců, kdy žalobci a) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku a žalobkyni b) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejich právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [anonymizováno] m˛, která vznikla oddělením z pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, původně o výměře [výměra] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], vyhotoveného a ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a který tvoří přílohu tohoto rozsudku, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců, kdy žalobci a) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku a žalobkyni b) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo]. Svou žalobu odůvodnili tak, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části [územní celek], [adresa], způsob využití – obchod, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Žalobce a) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] a žalobkyně b) je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo]. Žalobci uvedli, že původně nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti otec žalobce a) pan [celé jméno žalobce], [datum narození], na základě Kupní smlouvy ze dne [datum], kdy předmětnou nemovitost nabyl koupí od [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova]. Následně [celé jméno žalobce] [anonymizováno] převedl své výlučné vlastnické právo na žalobce, kteří se tak stali jedinými spoluvlastníky předmětných nemovitostí a tyto po celou dobu výkonu svého vlastnického práva užívali v totožném rozsahu, v jakém tak činil jejich právní předchůdce a v jakém je do užívání převzal v roce [rok] od [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova]. Teprve na přelomu roku [rok] [číslo] vyšlo najevo, že žalobci užívají část pozemku p. [číslo] ve výměře [anonymizováno] m˛ bez právního důvodu, když žalovaný dovodil, že na straně žalobců vzniká umístěním nízké nákladové rampy zbudované částečně na pozemku ve vlastnictví žalovaného, bezdůvodné obohacení. Žalobci usilovali o vyřízení věci dohodou a požádali žalovaného o součinnost při uznání jejich vlastnického práva k zastavěné části pozemku p. [číslo]. Přípisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobcům, že [anonymizováno] [územní celek] na zasedání konaném téhož dne této žádosti nevyhovělo. Žalobci, kteří jsou přesvědčeni o svém vlastnickém právu ke sporné části pozemku p. [číslo] zastavěné rampou, a to v důsledku jejího vydržení, za účelem oddělení této části pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] nechali zpracovat geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], vyhotovený a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], avšak bez úspěchu.

2. Žalovaný navrhl ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobu žalobců zamítnout s odůvodněním, že žalobci sporný pozemek nenabyli do vlastnictví žádným ze způsobů předpokládaných zákonem a nemají tak k němu žádný vlastnický titul. S vydržením vlastnického práva žalovaný nesouhlasí, neboť pro vydržení nebyly splněny zákonné podmínky, když žalobci ani jejich právní předchůdce, nebyli po dobu zákonem vyžadovanou v dobré víře, že jim sporný pozemek náleží. Pozemek [parcelní číslo] tvoří v katastru nemovitostí jednoduchý obdélník, bez jakýchkoliv výběžků a přílepků, z čehož muselo být i laikovi zřejmé, že rampa či nějaké přístavky nacházející se mimo pozemek p. [číslo] za objektem [adresa], který na něm stojí, v něm zahrnuty nejsou. Žalovaný dále poukázal na to, že z kupní smlouvy ze dne [datum] nevyplývá, že by nemovitosti byly V. [celé jméno žalobce] [anonymizováno] prodávány včetně nějaké rampy či přístřešků, a nevyplývá to ani ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Stejné je to, pokud jde o darovací smlouvy ze dne [datum] a [datum] a znalecký posudek [jméno] [příjmení] z [datum]. Žalovaný dále uvedl, že mu žalobci dne [datum] zaslali přípis, kde uvedli, že za předešlých vlastníků byly přistaveny přístavky a rampa, které se nachází na pozemcích žalovaného, tedy si podle žalovaného byli této skutečnosti vědomi. V k. ú. [část obce] také proběhla obnova katastrálního operátu, vůči jejímž výsledkům žalobci nevznesli žádných námitek. Dále také ohledně stavby [adresa] ve vlastnictví žalobců bylo vedeno několik stavebních řízení, v rámci kterých byly zajišťovány podklady, jakož i katastrální mapy, ze kterých bylo zřejmé, jaký je tvar budovy a pozemku ve vlastnictví žalobců. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci prováděl dokazování a z tohoto učinil následující skutková zjištění: - z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] dle stavu ke dni [datum], že jako vlastníci nemovitostí označených jako pozemek p. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části [územní celek], [adresa], způsob využití – obchod, jsou žalobci. Žalobce a) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] a žalobkyně b) je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo]. - z kopie kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], že byla uzavřená mezi [právnická osoba] [obec], státní podnik jako prodávajícím a [celé jméno žalobce], [datum narození], jako kupující a předmětem koupě jsou nemovitosti označené jako objekt„ [anonymizována tři slova]“ [adresa] na ulici [ulice] [číslo] v [obec] se zastavěnou plochou parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Kupní cena byla stanovena ve výši [částka]. Vklad práva byl povolen rozhodnutím [anonymizováno] v [obec] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. - ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], že byl znalcem [jméno] [příjmení] vypracován ohledně zjištění obvyklé ceny provozovny – prodejny v [obec], [ulice a číslo], [adresa], když součástí znaleckého posudku je popis budovy a ocenění budovy, venkovních úprav – přípojky vodovodní a kanalizační, stavebního pozemku. Celková cena byla stanovena na částku [částka] ke dni [datum]. - z darovací smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], nar. [rok] jako dárcem a žalobci a) a b) jako obdarovanými, když dárce si ponechal podíl na nemovitostech označených jako objekt„ [anonymizována tři slova]“ [adresa] na ulici [ulice] [číslo] v [obec] se zastavěnou plochou parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] v rozsahu [číslo], obdarovaní získali každý podíl [číslo]. Vklad práva byl povolen rozhodnutím [anonymizováno] v [obec] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. - z darovací smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], nar. [rok] jako dárcem a [celé jméno žalobce], nar. [rok] jako obdarovaným, když dárce daroval celý svůj podíl na nemovitostech označených jako objekt„ [anonymizována tři slova]“ [adresa] na ulici [ulice] [číslo] v [obec] se zastavěnou plochou parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], v rozsahu [číslo], obdarovanému. Vklad práva byl povolen rozhodnutím [anonymizováno] v [obec] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. - z žádosti žalobců a) a b) o odprodej pozemků, že je adresovaná žalovanému a datovaná [datum], včetně příloh – sdělení [anonymizována dvě slova], odboru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], návrhu na dělení pozemků dle varianty [anonymizováno] a varianty [anonymizováno], koordinační situace k variantně [anonymizováno] a k variantě [anonymizováno], že žalobci požádali o odprodej pozemků p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m a [číslo] o výměře [anonymizováno] m, případně pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m. Současně zde žalobci uvedli, že v minulosti, za předešlých vlastníků, byly na rampu přistavěny přístavky, které se nachází na pozemcích [územní celek]. K tomuto byl předložen návrh na dělení pozemků ve dvou variantách, které jsou zde vyobrazeny, včetně vyobrazení rampy přiléhající k budově [adresa]. - z výzvy žalovaného adresované žalobcům ze dne [datum], že tito byli vyzváni k uhrazení náhrady za bezesmluvní užívání části pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to části pozemku o velikosti [anonymizováno] m, za dobu od [datum] do [datum], ve výši [částka], a to do [datum]. - z vyjádření oddělení evidence majetku žalovaného ze dne [datum], že pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou vlastnictvím žalovaného a oddělení evidence majetku k nim neeviduje žádný smluvní vztah. - z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] – částečného výpisu - ke dni [datum], že výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] – ostatní plocha o výměře [číslo] m a [číslo] - [anonymizováno] m v k. ú. [část obce] je [územní celek]. - z rozhodnutí vydaného [anonymizováno], odborem stavebním, oddělení pozemních staveb dne [datum], že bylo vydáno ve věci povolení změny užívání části stavby [adresa], [ulice a číslo] na [anonymizováno]. - ze souhlasu se změnou v užívání vydaného [anonymizováno], odborem stavebním, oddělením pozemních staveb dne [datum], že bylo vydáno ve věci vyslovení souhlasu se změnou v užívání části stavby v [adresa], [ulice a číslo] prodejny potravin na [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]. - z fotodokumentace skutečného stavu zadního traktu budovy [adresa], [ulice a číslo], zejména připojené rampy, že tato byla předložena v počtu [anonymizováno] ks barevných fotografií ze dne [datum] a zobrazuje výše uvedené. - z kopie prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že má od [datum] v pronájmu prodejnu [anonymizováno] v [obec] na [anonymizováno] [ulice a číslo] a již v té době byla v zadní části objektu betonová rampa a přístřešek. - z kopie geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu: [číslo] [rok], že byl vyhotoven pro účely rozdělení pozemku [číslo] [rok], byl vyhotovený a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a vyčleňuje nově z pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, pozemek p. [číslo] – ostatní plocha o výměře [anonymizováno] m. - z přípisu právního zástupce žalobců adresovaného [anonymizováno], odboru majetkoprávnímu ze dne [datum], předloženého včetně dokladu o odeslání do DS, že tímto přípisem vyzvali žalovaného k revokaci rozhodnutí Zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], uvedeného v Usnesení z [anonymizováno] zasedání Zastupitelstva [územní celek], konaného dne [datum], a to v [anonymizováno], odst. 3, a to do [datum], tak, aby bylo žalobcům vyhověno, pokud jde o uznání vlastnického práva k části pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] v důsledku jeho vydržení žalobci. Tento přípis byl adresátovi doručen dne [datum]. - z přípisu žalovaného ze dne [datum], že se týká potvrzení přijetí žádosti žalobců ze dne [datum], předloženého včetně zprávy o doručení do DS právního zástupce žalobců, že jde o zmatečný text s různými variantami postupu a žalovaný toliko sděluje, že k věci budou vyžádána stanoviska dotčených odborů MMO. - z výkresu – kopie původního plánu stavby [adresa], [ulice a číslo], že pod [číslo] je zde označena rampa pro příjem zboží o výměře [anonymizováno] m, která navazuje na zadní část objektu. - ze znaleckého posudku [číslo] znalce [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že objednatelem posudku byl [celé jméno žalobce], bytem [anonymizováno] [ulice a číslo], [okres] a účelem posudku bylo zjištění ceny pronajaté nemovitosti [parcelní číslo] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a odpočet ceny pozemků. V této souvislosti byla mj. zjištěna cena pozemků [parcelní číslo] – o výměře [anonymizováno] m a [číslo] – o výměře [anonymizováno] m. - ze sdělení MMO, odboru stavebního ze dne [datum] a připojeného kompletního spisového matriálu stavby„ [anonymizována dvě slova]“, že dle tohoto spisového materiálu stavby [adresa], na ul. [ulice a číslo], na poz. p. [číslo] v k. ú. [část obce], bylo v r. [rok] vydáno povolení k trvalému užívání objektu jako prodejny [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Z ověřených výkresů vyplývá, že součástí stavby je při severní obvodové stěně betonová rampa vč. základového pasu, celkové délky [anonymizováno] m, šířky [anonymizováno] m a výšky [anonymizováno] m od upraveného terénu, nad kterou je nad úrovní vstupních otvorů provedeno zastřešení pomocí železobetonové desky, vetknuté do obvodové stěny satvby, celkových rozměrů [anonymizováno] m x [anonymizováno] m. - ze sdělení Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc ze dne [datum], že poslední obnova operátu v k. ú. [část obce] proběhla v letech [rok] – [rok] a nový operát nabyl platnosti dne [datum]. Dne [datum] se vyložení obnoveného operátu zúčastnil pan [celé jméno žalobce] dne [datum] byla KÚ doručena námitka žalobce proti obnovenému operátu, která směřovala proti změně výměr parcel p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] (- [anonymizováno] m), dnes vedeno pod p. č. st. [číslo]. Námitka byla zamítnuta, účastníci se dále neodvolali. - z kopie výňatku z usnesení z [anonymizováno] zasedání zastupitelstva města Olomouce ze dne [datum], včetně důvodové zprávy a z ní bodu [číslo] [anonymizováno], že nebylo vyhověno žádosti žalobců o uznání vlastnického práva k části pozemku p. [číslo] – ostatní plocha (dle GP parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m) v k. ú. [část obce], [územní celek]. Dle důvodové zprávy bodu 2. 1. vyplývá, že k vydržení pozemku pod rampou a přístřeškem žalobci došlo a bylo doporučeno vydržení uznat, přesto [anonymizováno] a [anonymizováno] doporučila [anonymizováno] nevyhovět žádosti žalobců. - z e-mailu ze dne [datum], že byl zaslaný [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], zaměstnankyni MMOL, ve věci stanoviska k případu manželů [příjmení], kdy na základě zaslaných podkladů má [anonymizováno] [příjmení] za to, že pokud [celé jméno žalobce] st. a žalobci drželi stavbu v nezměněném stavu od roku [rok], pak došlo k vydržení vlastnického práva k pozemku pod rampou a přístřeškem, neboť je drželi a užívali jako vlastní od r. [rok] a vlastnické právo tak nabyli v roce [rok]. Doporučila proto vydržení vlastnictví jmenovaným uznat.

4. Z uvedených skutkových zjištění pak soud činil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce a) [celé jméno žalobce] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] a žalobkyně b) [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo]. Původně nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti otec žalobce a) pan [celé jméno žalobce], [datum narození], na základě Kupní smlouvy ze dne [datum], kdy předmětnou nemovitost (původně se jednalo před scelením o dva pozemky, a to p. [číslo] na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek]) nabyl koupí od [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa]. V této souvislosti byl vypracován znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který blíže specifikuje prodávané nemovitosti a konstatuje stáří budovy [anonymizováno] let s tím, že budova nevykazuje žádné později zbudované přístavby. Následně [celé jméno žalobce] starší převedl své výlučné vlastnické právo jednak Darovací smlouvou ze dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] do podílového spoluvlastnictví žalobců a) a b) tak, že každý z nich získal spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo], a dále pak Darovací smlouvou ze dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] do výlučného vlastnictví žalobce a). Žalobci se tak stali jedinými spoluvlastníky předmětných nemovitostí a tyto po celou dobu výkonu svého vlastnického práva užívali v totožném rozsahu, v jakém tak činil jejich právní předchůdce a v jakém je do užívání převzal v roce [rok] od [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova]. V nemovitosti byla provozována [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a dopisem ze dne [datum] byli žalobci vyzváni Odborem životního prostředí Magistrátu města Olomouce k vybudování [anonymizována dvě slova] mimo objekt tak, aby nedocházelo k zanášení kanalizace. Současně bylo žalobcům sděleno, že [anonymizována dvě slova] je možno vybudovat pouze na pozemku ve vlastnictví žalovaného. V průběhu řešení této záležitosti bylo zjištěno, že za budovou žalobců [parcelní číslo] je zbudována nízká rampa, která se nachází z části na pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, ve vlastnictví žalovaného. Dopisem Majetkoprávního odboru MmOl ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k úhradě náhrady za bezesmluvní užívání části pozemku p. [číslo] ve výměře [anonymizováno] m˛, a to za období od [datum] do [datum], v celkové výši [částka]. Žalovaný dovodil, že na straně žalobců vzniká umístěním nízké nákladové rampy zbudované částečně na pozemku ve vlastnictví žalovaného, bezdůvodné obohacení. Dne [datum] zaslali žalobci žalovanému [příjmení] o prominutí uhrazení náhrady za bezesmluvní užívání části pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m˛ v k. ú. [část obce], [územní celek], kde mimo jiné uvedli, že tuto část pozemku žalobci vydrželi a stali se tak jejími vlastníky. Přípisem ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k doložení podkladů pro posouzení vydržení uvedené části pozemku, čemuž vyhověli podáním ze dne [datum] a současně požádali žalovaného o uznání vlastnického práva k zastavěné části pozemku p. [číslo] s ohledem na její vydržení žalobci. Nájemce nemovitosti [jméno] [příjmení], který má prodejnu [anonymizováno] nacházející se v nemovitosti v pronájmu, uvedl, že již od samého počátku byla v zadní části objektu betonová rampa a přístřešek. Přípisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobcům, že Zastupitelstvo města Olomouce na zasedání konaném téhož dne této žádosti nevyhovělo. Opětovně pak byli žalobci vyzváni k úhradě náhrady za bezesmluvní užívání sporné části pozemku. Rozhodnutí zastupitelstva bylo odůvodněno vyjádřením Majetkoprávního odboru MmOl, které poukazovalo na fakt, že žalobci odmítli zaplatit městu za bezesmluvní užívání. Žalobci za účelem oddělení sporné části pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] nechali zpracovat geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], vyhotovený a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žalobci zaslali žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], avšak bez úspěchu.

5. Dle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Dle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Dle § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

8. Dle § 120 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.

9. Dle § 121 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

10. Dle § 129 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonával právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

11. Dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

12. Dle § 134 odst. 1, 3 a 4 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odst. 1 se započte i doba, pro kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že návrh žalobců a) a b) je důvodný.

14. V tomto řízení se žalobci a) a b) domáhali určení, že pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [anonymizováno] m˛, která vznikla oddělením z pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, původně o výměře [výměra] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], vyhotoveného a ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a který tvoří přílohu tohoto rozsudku, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců, kdy žalobci a) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku a žalobkyni b) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo]. Žalobci tvrdili vydržení vlastnického práva, a to jak jimi samotnými, tak jejich právním předchůdcem [celé jméno žalobce] starším. Soud se tedy zabýval právě tímto tvrzeným vydržením v rámci žaloby na určení.

15. Základním předpokladem úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce je skutečnost, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat v soudním rozhodnutí tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě věcnou legitimaci. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněná tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinností, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je toto určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Je to možné např. tvrzením naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v tom smyslu, že žalobce potřebuje požadované rozhodnutí k zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, či že žalobce požaduje uvést do souladu stav faktický se stavem právním.

16. V daném případě se žalobci a) a b) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že specifikovaná část pozemku, jak je označen ve výroku I. tohoto rozsudku, náleží do jejich podílového vlastnictví, přičemž své vlastnické právo odvozovali od skutečnosti vydržení s uvedením, že tato část byla oddělena geometrickým plánem, který si nechali zpracovat a schválit katastrálním úřadem, a chtějí tuto změnu vlastnického práva zapsat do katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnictví byl tedy na jejich straně soudem shledán.

17. Vydržení vlastnického práva jako právní titul nabytí vlastnického či jiného věcného práva, je výjimečným institutem, jehož účelem je především zhojení vad nabývacího titulu po uplynutí stanovené doby. Výjimečnost použití tohoto nabývacího titulu je nutno dovozovat ze skutečnosti, že na jedné straně sice dochází k nabytí vlastnického práva oprávněným držitelem, na straně druhé však původní vlastník věci své vlastnické právo, které rovněž řádně nabyl, pozbývá, a to zpravidla jen z důvodu, že jej po stanovenou dobu, ať již v omylu či vědomě, sám nevykonával. Otázka nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě vydržení byla opakovaně řešena v rozhodnutích Nevyššího soudu ČR a okresní soud nemá důvod se od ustálených závěrů judikatury odchylovat. Poukazuje proto zejména na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2941/2000, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 1417/2001, 22 Cdo 1843/2000 a dále v těchto rozhodnutích citovaná předchozí rozhodnutí, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 50/04. Dle ustanovení § 134 odst. 1 ve spojení s ust. § 130 odst. 1 dříve platného občanského zákoníku platí, že předpokladem vydržení práva je skutečnost, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, dle závěrů ustálené judikatury nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. [obec] víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že užívá i pozemek, jehož vlastnictví nenabyl. [obec] víra se tedy posuzuje z objektivních společenských hledisek, nikoliv podle subjektivního přesvědčení držitele. Držitel je proto v dobré víře„ se zřetelem ke všem okolnostem“ tehdy, pokud ani při obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat, nemohl mít pochybnosti o existenci drženého práva (viz rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 2941/2000). Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří. Ze znění ustanovení„ se zřetelem ke všem okolnostem“ vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné normální opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (viz rozsudek publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 16 pod č. C [číslo]). Držené právo tedy nemusí existovat, je ale nutné, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o jeho existenci, tedy právě o existenci toho práva, které má být vydrženo.

18. Dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 360/06„ Není účelem institutu vydržení nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním.“ 19. Předmětná nemovitost, tedy pozemek p. č. st. [číslo] (dříve p. č. st. [číslo] a [číslo]), jehož součástí je stavba v části [územní celek], [adresa], způsob využití – [anonymizováno], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, se dle provedeného dokazování nachází ve stavebně nezměněném stavu již od roku [rok], kdy již dle projektu, který byl podkladem pro její kolaudaci, bylo počítáno s rampou pro příjem zboží přiléhající k zadní části objektu. Tato se tak již od zhotovení samotné stavby nacházela částečně na pozemku p. [číslo]. V žádné dokumentaci není uvedena skutečnost, že se část stavby, konkrétně rampa, nachází na pozemku jiného vlastníka (či jiném pozemku téhož vlastníka). Situační plány, které jsou součástí stavební dokumentace, jsou, pokud jde o tvar pozemku žalobců p. č. st. [číslo] s budovou [adresa], značně zjednodušené a žalobci tak neměli ani důvod pochybovat o tom, že skutečný tvar koresponduje se zakreslením v katastru nemovitostí. Také nájemce nemovitosti [jméno] [příjmení], který má prodejnu [anonymizováno] nacházející se v nemovitosti v pronájmu, uvedl, že již od samého počátku byla v zadní části objektu betonová rampa a přístřešek, tedy potvrdil, že je nemovitost v nezměněném stavu. Žalobci a) a b) se stali výlučnými vlastníky nemovitostí dne [datum], přičemž již od roku [rok] byl vlastníkem totožných nemovitostí (včetně jejich rozsahu) právní předchůdce žalobců [celé jméno žalobce] starší. Za této situace, kdy podle ust. § 134 o. z., z. č. 40/1964 Sb., se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost, a do doby vydržení se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce, činí soud závěr takový, že žalobci řádně nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku p. [číslo]. Jde přitom o držbu oprávněnou ve smyslu ust. § 130 o. z., neboť žalobci jako držitelé byli dle provedeného dokazování se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim sporná část pozemku patří.

20. Vlastnické právo ke sporné části pozemku p. [číslo] jak je tato vytyčena geometrickým plánem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, dle závěru soudu tedy žalobci a) a b) nabyli řádným vydržením dle ust. § 134 odst. 1, 3 a 4 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, když navíc v případě pochybností se má dle ust. § 130 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, za to, že držba je oprávněná. Žalobci byli s držbou v dobré víře, neboť vůle stran při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum] /mezi [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] a [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova], jakož i následných smluv darovacích ze dne [datum] a [datum] /mezi [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] a žalobci/, byla taková, že převod se týká celé nemovitosti (tj. pozemku a stavby, která je jeho součástí) a v tomto rozsahu byla nemovitost žalobcům předána. Vzhledem k tomu, že předmětná sporná část pozemku tvořila a tvoří s navazujícím pozemkem žalobců p. [číslo] funkční celek, přičemž se zde nachází a již v době, kdy nemovitost žalobci nabyli, se zde nacházela stavba rampy, neměli žalobci důvod se domnívat, že spornou část pozemku p. [číslo] spolu s předmětnými nemovitostmi do svého vlastníci nenabyli. Je třeba konstatovat, že již právní předchůdce žalobců [příjmení] [celé jméno žalobce] starší ohledně sporné části pozemku p. [číslo] splnil lhůtu pro nabytí vlastnictví vydržením, když tento držel a užívala nejméně od roku [rok], resp. [rok] do [datum], kdy nemovitosti pozbyl darováním žalobcům. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, sám o splnění podmínek vydržení nevěděl, své vlastnické právo k této části pozemku vůči žalovanému neuplatnil a nemohl ji tedy ani jako samostatnou nemovitost darovat žalobcům. [jméno] víru žalobců soud posuzoval z objektivního hlediska, nikoliv jen podle subjektivního přesvědčení žalobců, a má za to, že žalobci jako držitelé byli v dobré víře i se zřetelem ke všem okolnostem, neboť ani při obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat, nemohli mít pochybnosti o existenci drženého práva. Soud proto výrokem I. rozsudku rozhodl tak, že žalobě vyhověl v celém rozsahu jako oprávněné.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud žalobcům a) a b) jako procesně zcela úspěšným účastníkům přiznal na náhradu jimi účelně vynaložených nákladů tohoto řízení proti ve věci neúspěšnému žalovanému. Pro stanovení výše náhrady nákladů řízení nebylo vycházeno z tarifní hodnoty sporu podle ceny nemovitostí, jelikož ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu, dále jen AT) o výši tarifní hodnoty ve věci o určení, zda tu je právní vztah nebo právo k nemovité věci, je ustanovením speciálním k ustanovení § 8 vyhlášky (AT). Žalobci tak mají právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) AT za [anonymizováno] úkonů právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) za převzetí věci a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění z [datum], podání žaloby z [datum], jakož i účasti u jednání soudu dne [datum] a [datum], jakož i jeden poloviční úkon za [částka] za přítomnost u vyhlášení rozsudku dne [datum], to vše za dva účastníky, tedy sníženo o 20 % při zastupování dvou účastníků dle § 12 odst. 4 AT, tj. [částka], dále 6 režijních paušálů po [částka] tj. [částka] a 21 % DPH z odměn a režijních paušálů ve výši [částka], celkem tedy i se soudním poplatkem [částka].

22. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobců v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.