29 C 280/2020-107

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 18 876 Kč s příslušenstvím a o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 876 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalovaný domáhá nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ve znění dle Přílohy [číslo] se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalovaný domáhá nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření kupní smlouvy ve znění dle Přílohy [číslo] se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 157 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] po žalovaném domáhal zaplacení částky 18 876 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], kdy budova je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Praha, KP [obec], pro katastrální území Troja, obec Praha (dále jen„ Bytová jednotka“). Žalovaný užívá Bytovou jednotku coby nájemce. Nájemní vztah byl založen již za doby právního předchůdce žalobce. Žalobce od roku 2017 usiloval o likvidaci s tím, že bytové jednotky budou převedeny do osobního vlastnictví členů bytového družstva. Byly tedy zahájeny kroky směřující k likvidaci, vč. potřeby řešit Bytovou jednotku, která byla po celou dobu užívána žalovaným (nečlenem družstva). Od roku 2017 bylo diskutováno více variant vypořádání právních vztahů k Bytové jednotce. Žalovaný, který byl od počátku právně zastoupen, byl informován o možnosti odkupu členského podílu v bytovém družstvu za kupní cenu 1 650 000 Kč s podmínkou úhrady kupní ceny do [datum]. Ze strany žalovaného bylo reagováno tím, že žádá zaslat prohlášení vlastníka. Tento požadavek byl nesplnitelný, neboť v dané době nebylo k dispozici. Původní učiněná nabídka tedy padla (i s ohledem na včasné neuhrazení kupní ceny). Zájem žalovaného o prohlášení vlastníka byl však reflektován, proto mu průběžně byly poskytovány informace o procesu jeho vyhotovení a provedení jeho vkladu. Vklad prohlášení vlastníka byl proveden dne [datum]. Žalobcem bylo respektováno zákonné předkupní právo nájemce k Bytové jednotce, proto mu byla dne [datum] zaslána řádná výzva k uplatnění předkupního práva s kupní cenou za koupi Bytové jednotky 4 000 000 Kč. Žalovaný měl rovněž od žalobce k dispozici vypracovaný cenový odhad, který žalobce nechal vyhotovit právě pro účely zjištění tržní ceny Bytové jednotky a žalobce se snažil žalovanému vždy opětovně vše vysvětlit. Na výzvu k uplatnění předkupního práva žalovaným reagováno nebylo, a to až do okamžiku, kdy byl žalovaný písemně dne [datum] upozorněn na blížící se vypršení lhůty pro její uplynutí. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobce přípis, v němž se po takřka dvou letech dovolává údajně platně uzavřené kupní smlouvy na Bytovou jednotku, která v důsledku údajného prodlení na straně žalobce není opatřena úředně ověřeným podpisem. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost byla pro žalobce zcela neznámá, nikdy žádnou kupní smlouvu na Bytovou jednotku žalovanému nepředložil, ani jej nevyzval k jakémukoli podpisu, požádal dne [datum] právního zástupce žalovaného o zaslání listiny, které se žalovaný dovolává. Neúspěšně. Ze strany žalovaného bylo neustále poukazováno na vznikající škodu související s tím, že má schválený úvěr na koupi. Škodu nikdy nevyčíslil, součinnost ze strany žalobce v tomto směru vyžadována nebyla. K vyřešení věci nepřispěla ani osobní schůzka s právním zástupcem žalovaného dne [datum]. Na osobní schůzce byl opět právní zástupce žalovaného vyzván k předložení listin, kterých se žalovaný dovolává (především tedy odkazované kupní smlouvy). Opět neúspěšně, přičemž právní zástupce žalovaného sdělil žalobci, že má zájem jednat o ceně a podal trestní oznámení – listiny tedy nepředloží, neboť vše má údajně policie.

2. Dne [datum] byla žalobci doručena výzva policejního orgánu č. j. KRPA-90448-4/TČ-2020- 001393 k vyjádření k podanému trestnímu oznámení. Z výzvy mimo jiné vyplynulo, že dle tvrzení žalovaného se měl dopustit žalobce trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Žalobce na výzvu reagoval obsáhlým vyjádřením, v němž byl prakticky nucen suplovat roli oznamovatele (žalovaného), neboť tento podal oznámení ve zcela zkreslené podobě a opatřené pouze informacemi, vytrženými z kontextu. Výzva k doplnění trestního oznámení byla dne [datum] zaslána rovněž žalovanému (prostřednictvím právního zástupce) se lhůtou do [datum]. Na výzvu nebylo jakkoli reagováno. Žalobce proto obdržel další výzvu policejního orgánu dne [datum] a byl nucen opět nahrazovat pasivitu žalovaného. Žalovaný poskytl součinnost až poté, co byl vyzván k podání vysvětlení. Usnesením policejního orgánu ze dne 30. 6. 2020, č. j. KRPA-90448-18/TČ-2020-001383 (dále jen„ Usnesení“) bylo rozhodnuto tak, že se věc odkládá, neboť nejde o podezření ze spáchání trestného činu. Policejním orgánem bylo zjištěno, že je to právě žalobce, kdo se snaží situaci žalovaného dlouhodobě řešit (vč. uzavření platné písemné nájemní smlouvy, která by žalovanému poskytovala záruku pro případ nabytí Bytové jednotky koupěchtivým). Podané trestní oznámení mělo jednoznačný cíl – zmařit obchodní transakci s koupěchtivým a vyvinout nátlak na žalobce, aby prodal Bytovou jednotku pod cenou. Žalobce nucen posunout termín pro dokončení likvidace až do konce roku 2021, aby vyřešil právní vztahy k Bytové jednotce, opětovně jednal s koupěchtivými, následně dostál povinnosti umožnit využití předkupního práva (s šesti měsíční lhůtou). To s sebou pochopitelně obnáší nemalé náklady na účetní služby (účetní závěrky, atp.), ale značně to komplikuje situaci v bytovém domě, kde v současné době působí jak společenství vlastníků jednotek, tak žalobce.

3. V uvedeném, i s ohledem na následnou naprostou pasivitu žalovaného, spatřuje žalobce zjevné zneužití práva, které nemůže požívat právní ochrany a které vedlo ke vzniku škody na straně žalobce. Žalovaný byl od počátku právně zastoupen. Měl být tedy poučen svým právním zástupcem o tom, že podání trestního oznámení může vést k povinnosti nahradit vzniklou škodu. Žalobce dle § 2900 a násl. o.z. uplatňuje škodu, spočívající v nákladech vynaložených na právní zastoupení spojené s hájením práv žalobce v trestním řízení, přičemž s ohledem na složitost věci a rozsáhlost listin bylo právní zastoupení naprosto nezbytné. Náklady nejsou účtovány ve skutečné výši dle fakturačního dokladu, nýbrž v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), přičemž odměna za jeden úkon právní služby činí 2 300 Kč + 300 Kč režijní paušál. Nárokovány jsou tyto úkony: příprava, převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT; porada s klientem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. c) AT; písemné podání ze dne [datum] (první reakce na výzvu policejního orgánu) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; písemné podání ze dne [datum] (druhá reakce na výzvu policejního orgánu) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; porada s klientem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. c) AT; účast na podání vysvětlení dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. e) AT Celkem tedy žalobce nárokuje úhradu 6 (šesti) úkonů právních služeb, v celkové částce 13 800 Kč + 1 800 Kč jako režijní paušál. Vzniklá škoda činí 15 600 Kč + 21% DPH. Žalovaný byl vyzván k náhradě škody předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou si převzal dne [datum] Lhůta k dobrovolné úhradě vzniklé škody marně uplynula dne [datum].

4. Žalovaný ve vyjádření s nárokem žalobce nesouhlasil, když dále konstatoval, že tento je neoprávněným a zjevně dalším nástrojem nátlaku na již v tuto dobu psychicky a zdravotně ohroženého starobního důchodce, vdovce se zásadním komunikačním postižením spočívajícím v tracheostomatickém zákroku již v roce 1991. Žalovaný stojí na slabší straně proti žalobci, profesionálovi ve svém oboru, který zjevně při šetření orgány činnými v trestním řízení pojal pochybnosti o svém legálním postupu vůči žalovanému a zjevně proto a z důvodů na jeho straně, svobodně uzavřel smlouvu o poskytování právní pomoci a za to možná uhradil plnění. Tvrzení žalobce o tom, že měl orgán činný v trestním řízení vydat usnesení o odložení věci již dne [datum], není žalobci známo, neboť takové ani sám neobdržel. Žalovaný má za to, že žalobci žádná škoda nevznikla, právně zastoupen je dlouhodobě a již s ohledem na žalobu, kde mají strany opačné procesní postavení je patrný vznik protiprávního jednání žalobce. Žalobce se již velmi dlouhou dobu zjevně snaží krátit práva žalovaného a to nejen žalobními návrhy, ale i jednáním omisivním, které dlouhodobě způsobuje škodu a příkoří žalovanému nejen na majetkové, ale i psychické úrovni.

5. Žalobce v replice uvedl, že smlouva o právní pomoci byla uzavřena (s předchozím právním zástupcem), pouze pro otázku likvidace, prodeje nově vymezené bytové jednotky a otázky související se vznikem společenství vlastníků jednotek. Původní právní zastoupení nebylo uzavřeno pro účely zastupování v rámci trestního řízení. Právní služby nebyly hrazeny v rámci paušálních plateb, nýbrž hodinovou sazbou. Žalobce se dále ohradil proti tvrzení žalovaného, že měl angažovat právního zástupce, protože měl pochybnosti o legálnosti svého postupu. Žalobce angažoval právního zástupce z toho důvodu, že nemá zkušenosti s průběhem trestního řízení, nemá zkušenosti s komunikací s policejním orgánem (potažmo obecně s orgány činnými v trestním řízení) a především nebyl schopen za použití vlastních znalostí zasuplovat roli žalovaného a kvalifikovaně reagovat na výzvy policejního orgánu. Angažování odborníka v příslušných sférách činnosti právnické osoby je jednou ze složek péče řádného hospodáře. Není pravdou, že žalovaný nemá informaci o odložení věci, když přinejmenším v samotné výzvě k úhradě žalované částky byl informován o této skutečnosti.

6. Žalovaný se žalobou ze dne [datum] v řízení vedeném pod sp.zn. 29 C 67 2021, domáhal nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ve znění dle Přílohy [číslo] alternativně k uzavření kupní smlouvy ve znění dle Přílohy [číslo]. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako bývalý zaměstnanec ČKD lokomotivka [příjmení] s.p, a tedy oprávněný nájemce bytu, se snažil účastnit v době vzniku žalovaného tzv. privatizace bytového fondu. Neboť byl vázán k organizaci a splnil všechny podmínky, žádal primárně o převod do osobního vlastnictví. Následně byl bytový fond privatizován prostřednictvím právnické osoby, žalobce. V mezidobí však absolvoval operaci zhoubného nádoru a přišel o manželku. V průběhu existence žalobce vždy řádně platil nájemné a historicky mu byl byt, který obývá již cca 44 let, nabídnut k odkupu za částku 1 350 000 Kč v roce 2013 a 2015 opakovaně. V neposledním dopise ze dne [datum] obdržel nabídku na odkup bytu za částku ve výši 1 650 000 Kč. Tuto akceptoval s výhradou dopisem ze dne [datum]. Současně dopisem ze dne [datum] též akceptoval jménem žalobce jeho právní zástupce. Reakcí na to byl dopis žalovaného zaslaný panem [příjmení], členem představenstva s výzvou k jednání. Tohoto jednání se účastnil syn žalobce pan [jméno] [celé jméno žalovaného] spolu s panem [jméno] [jméno] z makléřské společnosti zajišťující financování koupě ze strany žalobce. Z tohoto jednání vyplynulo, že na další schůzi bude potvrzena nabídka co do doby a způsobu plnění s podrobnostmi uzavření smlouvy se žalobcem. Dne [datum] žalobce sdělil, že ve čtvrtek, zřejmě v den předchozí, tedy dne [datum] odhlasoval nejvyšší orgán žalovaného, že žalobce může uzavřít smlouvu ve lhůtě 30 dnů od zápisu prohlášení vlastníka, jímž vymezí v bytovém domě [adresa] jednotky. Dále bylo uvedeno, že se očekává započetí těchto úkonů na přelomu dubna a května 2018. K uvedenému zaslal emailem makléři panu [jméno] [jméno] ze [právnická osoba] a.s. výňatek zápisu členské schůze. Po opakovaných urgencích zaslal opět dne [datum] žalovaný žalobci výzvu k předložení dokumentace a na to žalobce dne [datum] zaslal email s dokumentací k prohlášení vlastníka k vymezení jednotek včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí s razítkem podatelny ze dne [datum]. Následně po tvrzené návštěvě daňového poradce žalobce sdělil emailem ze dne [datum], že je jeho povinnost k předložení smlouvy o převodu členských práv a povinností snad daňově nevýhodná. Nato mu žalovaný sdělil, že je připraven uhradit případnou změnu stanov či lze realizovat převod formou uzavření smlouvy o převodu vlastnictví, tak jak navrhuje soudu v návrhu rozhodnutí. Žalovaný již dne [datum] měl vyhotovený odhad pro financující banku Českou spořitelnu a připravenou dokumentaci k úvěru. Žalobce svým zřejmě úmyslně omisivním jednáním uzavření smlouvy zmařil a naopak se choval v rozporu se zákonem tím, že náhle nabídl v rámci tvrzeného předkupního práva prodej za 4 mil. Kč, ač měl po provedení zápisu prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí, jímž vymezil jednotky, uzavřít smlouvu se žalovaným. Financující banka byla připravena poskytnout plnění i za převod členských práv a povinností spojených s právem užívání bytu [číslo] za dále uvedených podmínek, nikoliv jen do osobního vlastnictví, k čemuž byl žalovaný též od počátku připraven. S ohledem na to, že nátlak žalobce byl v nedávné době nesnesitelný a postup z jeho strany měl dle žalovaného trestněprávní povahu, obrátil se žalovaný i na orgány činné v trestním řízení, když dosud nebyl vyrozuměn o přijatých opatřeních. Od doby, kdy měla být uzavřena smlouva k převodu bytu, ať již jednou z forem, které se nabízejí, tedy přelom roku 2018 a 2019, uplynula doba již dvou let. Za takové období již žalobce uhradil cca částku ve výši cca 210 000 Kč, které mohou být považovány za platbu pro„ nabytí bytu“. Žalobce tuto částku dovozuje i ze skutečnosti, kdy nájemné, které v bytě hradí, činí 11 361 Kč a členové družstva plní cca 3 300 Kč měsíčně. S ohledem na další investice žalovaného do předmětu nájmu, navrhl žalovaný moderaci případné výše doplatku„ kupní ceny“ jednotky [číslo]. S ohledem na výše uvedené se proto žalovaný domáhá ve smyslu § 1787 o.z. určení obsahu smlouvy a nahrazení projevu vůle žalobce k jejímu uzavření.

7. Žalobce ve vyjádření nárok žalovaného neuznal, když dále uvedl, že jej netíží povinnost k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. I pokud by tomuto tak bylo, je jakýkoliv závazek promlčený v souladu s § 634 ve spojení s § 1785 o.z., když sám žalovaný určuje termín, kdy měla být údajná smlouva uzavřena„ přelom roku 2018 2019“. Dále žalobce učinil nesporným, že dne [datum] učinil žalobci nabídku. Předmětem převodu měl být družstevní podíl, neboť bytové jednotky ve smyslu samostatně převoditelných nemovitých věcí neexistovaly a žalobce byl teprve na počátku celého procesu. Podmínkou byla úhrada ceny za převod družstevního podílu nejpozději do [datum]. Dne [datum] obdržel žalobce přípis právního zástupce žalovaného, kterým bylo žádáno o přehodnocení cenové nabídky a současně byl požadován návrh kupní smlouvy, prohlášení vlastníka a měsíční platby do fondu oprav. Dne [datum] žalobce zrekapituloval, že cena (za cokoliv) trvá, žádné snížení poskytnuto nebude a současně trvá podmínka úhrady ceny do [datum]. I pokud by tedy jednání stran bylo dostatečně určité, pak bylo striktně limitováno požadavkem na úhradu ceny do konkrétního data. Žádné finanční prostředky však na účet žalobce ve lhůtě připsány nebyly. Dne [datum] členská schůze žalobce konstatovala neuhrazení ceny za družstevní podíl. Členové žalobce souhlasili s tím, že žalovanému bude učiněna nová nabídka na podkladě řádně zavkladovaného prohlášení vlastníka a bude mu určena lhůta 30 dnů k provedení platby, kdy částka bude vycházet z tržní ceny za převod členského podílu. Jednalo se však z logiky věci o zcela novou nabídku. Ostatně výslovně je v emailu ze dne [datum] pan [jméno] [jméno] uvádí:„ stále mne zajímají 2 základní věci: 1. prohlášení vlastníka, 2. nová oficiální nabídka odkupu členského podílu s termínem zaplacení.“ Ze strany žalobce je pak uvedeno, že žalovaný má ještě jednu šanci na odkup, a to ve lhůtě 30 dnů po nabytí prohlášení vlastníka platnosti. Fakticky byla teda nabídka vázána na lhůtu 30 dní poté, co nabude právní moci rozhodnutí o provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Teprve po uplynutí jednoho roku dochází k diskusi o jakési další výzvě k uzavření smlouvy. Mělo-li se jednat o další nabídku ze strany žalobce, pak k této již nedošlo v důsledku problémů se zdaněním. Obecně však po celou dobu nebyl žalobce žalovaným vyzván k uzavření konkrétní smlouvy určitým obsahem. Po zmíněném datu [datum], kdy žalobce měl k dispozici prvotní návrh prohlášení vlastníka, navštívil daňového poradce pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Při této schůzce bylo zjištěno, že novou nabídku na odkup podílu učinit nelze, neboť to stávající stanovy nepřipouští. Nebylo možné přijmout vyšší částku, než částku 200 000 Kč. Neprodleně proto žalobce informoval pana [jméno] prostřednictvím emailu, kde mimo jiné„ zneplatnil“ původně zaslaný návrh možné smlouvy na převod práv, aniž by byla smlouva finalizována a akceptována žalobcem. Pokud žalobce zaslal návrh smlouvy, pak tento byl přinejmenším v cenových ujednáních neplatný pro rozpor se stanovami. V této době nadále nebylo k dispozici prohlášení vlastníka, tj. požadavkům pana [jméno] nebylo možno vyhovět. K řádnému provedení vkladu prohlášení vlastníka došlo dne [datum] a v reakci na tuto skutečnost byla iniciována na den [datum] schůzka s právním zástupcem žalovaného stran možnosti převodu vzniklé bytové jednotky do osobního vlastnictví klienta. Ten byl stručně informován o provedených úkonech, vč. provedení vkladu. Rovněž byl informován o tom, že bude oznamovateli zaslána výzva k uplatnění předkupního práva. Tato byla odeslána [datum] spolu s konceptem kupní smlouvy na bytovou jednotku. V návaznosti na existenci zákonné lhůty pro uplatnění předkupního práva v trvání 6 měsíců, kdy počátek běhu byl dnem [datum], byl termín pro úhradu kupní ceny určen do [datum] (tj. do 30 dnů ode dne skončení zákonné lhůty). Tento termín byl určen rovněž třetí osobě (tzv. koupěchtivé). Žalobce prakticky po celou dobu běhu zákonné lhůty neobdržel jakoukoliv reakci, a to až do [datum], kdy byl žalovaný upozorněn na blížící se konec lhůty pro uplatnění předkupního práva. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobce přípis, v němž se po takřka dvou letech dovolává údajně platně uzavřené kupní smlouvy na bytovou jednotku, která v důsledku údajného prodlení na straně žalobce není opatřena úředně ověřeným podpisem. Tato skutečnost byla pro žalobce zcela neznámá, nikdy žádnou kupní smlouvu na bytovou jednotku žalovanému nepředložil, ani jej nevyzval k jakémukoli podpisu, proto požádal dne [datum] právního zástupce žalovaného o zaslání listiny, které se dovolává, avšak neúspěšně. K vyřešení věci nepřispěla ani osobní schůzka s právním zástupcem žalobce dne [datum]. Na osobní schůzce byl opět právní zástupce žalovaného vyzván k předložení listin, kterých se dovolává (především tedy odkazované kupní smlouvy). Opět neúspěšně, přičemž právní zástupce žalovaného sdělil žalobci, že má zájem jednat o ceně a podal trestní oznámení – listiny tedy nepředloží, neboť vše má údajně policie. Důvod trestního oznámení, ani domnělý trestný čin žalobci sdělen nebyl, což u žalobce opět vyvolalo dojem nátlaku na odprodej bytové jednotky žalovanému za podmínek, které si bude diktovat žalobce. Žalobce proto shrnul, že v žádném z případů nedošlo jednání stran tak daleko, aby bylo možno usuzovat na obsah smlouvy.

8. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] konstatoval, že námitka promlčení vznesená žalobcem nemůže obstát, neboť tento žalobní návrh byl podán řádně a včas a po předchozích výzvách k uzavření smluvního vztahu. Zásadní pro věc je prodlužování možnosti plnění ze strany žalobce, který jasně písemně proklamoval uzavření smluvního vztahu do 30 dnů od zápisu prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí, ke kterému došlo až nejdříve [datum], když dne [datum] byl tento návrh podán do podatelny katastrálního úřadu. Ode dne [datum] pak počal zjevně běh lhůty k uzavření smlouvy, když žalovaný vyzýval k jejímu uzavření opakovaně. Žalovaný měl plnit za nabytí družstevního podílu nebo vlastnického práva k nemovitosti zřejmě v období 30 dnů po zápisu prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí. Žalobce se opakovaně vymlouvá na to, že nebyl vyzván k uzavření smlouvy s určitým způsobem, když však je to naopak silnější strana, která obvykle text navrhuje. Žalovaný odkázal na svou výzvu, kde navrhl přípravu textu, která však vyslyšena nebyla. Namísto toho bylo reagováno žalobou na zvýšení nájemného. Žalobce od počátku věděl, jakou smlouvou lze nabýt práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu. Tedy, že se má jednat o písemnou smlouvu, která pro svou účinnost vyžaduje i další aktivitu bytového družstva. Případně je zjevné, že žalobci bylo známo, že k převodu vlastnického práva je vyžadována opět písemná smlouva a současně, že vlastnictví se nabývá právě vkladem do katastru nemovitostí. Je tedy zjevné, že žalobce neučinil pro jednu z možností na základě nabídky a požadavku inkasování ceny ničeho. Žalovaný prostřednictvím svědka [jméno], hypotečního poradce, rezervoval plnění na koupi a svědek formálně činil kroky pro úhradu na základě očekávatelného smluvního ujednání. A to zjevně primárně smlouvy o převodu členských práv a povinností, když financující banka poskytuje plnění, pokud má doložen budoucí vznik jednotek.

9. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 10. 2021, č.j. 29 C 280 2020-44, byla spojena řízení vedená u zdejšího soudu pod sp.zn. 29 C 280 2020 a 29 C 67 2021 ke společnému řízení, které bude vedeno nadále pod sp.zn. 29 C 280 2020; usnesení nabylo právní moci dne [datum].

10. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že má za uzavřenou smlouvu o převodu členských práv a povinností spojných s nájmem bytu [číslo] v budově [adresa] a to akceptací nabídky žalobce ze dne [datum]. Následně strany sjednaly nepodstatnou úpravu citované smlouvy v části týkající se splatnosti za převod, a to dne [datum], tak, že úhrada bude provedena do 30 dnů od zápisu prohlášení vlastníka - žalobce do katastru nemovitostí. Pokud by soud považoval tuto změn za nový návrh, žalovaný odkázal na akceptaci učiněnou právě dne 6. 3. 201á na základě schůze žalobce ze dne [datum]. Je tedy zřejmé, že strany spolu uzavřely smlouvu [číslo] tedy o převodu členských práv a povinností v BD [ulice a číslo], a to za částku 1 650 000 Kč jako běžnou v tomto styku s tím, že pouze odložili splatnost. Ač žalobce neobdržel plnění do termínu [datum], nikdy od smlouvy neodstoupil, pouze uzavřel dohodu ohledně nového termínu splatnosti, kterým byl [datum].

11. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

12. Dne [datum] informoval žalobce žalovaného o připravované transformaci bytového družstva na společenství vlastníků. Z důvodu vyřešení prodeje bytu ve vlastnictví družstva, jehož je žalovaný nájemníkem, rozhodla členská schůze družstva dne [datum] o učinění nabídky odkupu bytu žalovanému za cenu 1 650 000 Kč, což odpovídá zhruba polovině tržní ceny bytu. Žalovaný byl informován, že tato částka musí být připsána na účet družstva do [datum] (správně [datum], pozn. soudu). V případě nezájmu žalovaného, bude byt prodán komukoli jinému (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Na tuto nabídku reagoval žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum], kdy žalobci sdělil, že by nabídky na odkup bytu rád využil, avšak by rád požádal o přehodnocení cenové nabídky. Dále požádal o zaslání návrhu kupní smlouvy, sdělení výše měsíční splátky do fondu oprav a o předložení prohlášení vlastníka (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dne [datum] žalobce žalovanému sdělil, že proces transformace žalobce z bytového družstva na společenství vlastníků ještě formálně nezačal. Důvodem je rozhodnutí členské schůze nejprve prodat byt ve vlastnictví družstva a v okamžiku, kdy budou všechny byty ve vlastnictví družstevníků, zahájit formální kroky k založení společenství vlastníků a likvidaci družstva. Dokument prohlášení vlastníka předložit nelze, neboť neexistuje. K žádosti žalovaného o snížení ceny bytu žalobce sdělil, že navržená výše byla odsouhlasena členskou schůzí a je konečná. Odkup bytu bude probíhat formou převodu členského podílu. Nebude se tedy podepisovat kupní smlouva, ale smlouva o převodu členského podílu. Žalobce proto vyzval žalovaného o sdělení, zda má reálný zájem o odkup členského podílu. Dále žalobce žalovanému navrhl uskutečnění osobní schůzky za účelem prodiskutování celé záležitosti (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dne [datum] učinil [jméno] [jméno] dotaz na Ing. [jméno] [příjmení], předsedu představenstva žalobce, ohledně stavu věci k prodeji členského podílu žalovanému, a to, zda se konala členská schůze, zda se týkala i prodeje členského podílu žalovaného a zda jsou již známé nějaké termíny. [příjmení] [jméno] zajímaly 2 základní věci, a to prohlášení vlastníka a nová oficiální nabídka odkupu členského podílu s termínem zaplacení (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). V reakci na tento dotaz sdělil Ing. [příjmení] [jméno] [jméno] téhož dne, že se odhlasovalo, že má žalovaný ještě jednu šanci na odkup, a to ve lhůtě 30 dnů po nabytí prohlášení vlastníka platnosti. Termín prohlášení vlastníka zatím není přesně znám. Je snahou, aby na přelomu dubna a května byla členská schůze s notářem, kde se dají dohromady všechny nutné listiny a ty se pošlou na katastr. Ing. [příjmení] přiložil v e-mailu výňatek ze zápisu členské schůze: Pro hlasování byly navrženy dva možné postupy: a)„ Prohlášení vlastníka bytového domu“ bude v plánovaném termínu (4-5/ 2018) panu [celé jméno žalovaného] vydáno a do 30 dnů se počká na uhrazení požadované částky. V případě neuhrazeni se přistoupí k prodeji bytové jednotky s nájemníkem panem [celé jméno žalovaného]; b) Protože nebyl splněn termín uhrazení členského podílu, přistoupí se k prodeji bytové jednotky s nájemníkem panem [celé jméno žalovaného] ihned. Hlasování: Pro zvolení postupu uvedeného jako a) prodloužení termínu hlasovalo 27 družstevníků, zdržel se 1 a 3 byli pro postup b) okamžitý prodej. Většinou byl schválen prodej členského podílu panu [celé jméno žalovaného], pokud do 30 dnů od předání„ Prohlášení vlastníka bytového domu“ uhradí stanovenou částku na účet družstva. (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Dne [datum] požádal [jméno] [jméno] ve věci odkupu členského podílu [celé jméno žalovaného] Ing. [příjmení] o zaslání prohlášení vlastníka, info o podání na katastr a výzvu pro žalovaného, aby uhradil (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] sdělil [jméno] [jméno], že katastrální úřad návrh zamítl, a proto musí upravit prohlášení (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Dne [datum] informoval Ing. [příjmení] [jméno] [jméno], že se našla v prohlášení chyba velikosti podílu. [příjmení] znění prohlášení nechají schválit schůzí, která bude cca za 14 dní (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Téhož dne [jméno] [jméno] poslal v příloze e-mailu sdělení, které požadoval vytisknout, podepsat s razítkem a poslat naskenované zpět. Současně požádal o návrh smlouvy o převodu členských práv (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Dne [datum] informoval Ing. [příjmení] [jméno] [jméno], že byli u daňového poradce, nejde zde o převod členských práv, jak se domnívali, ale o přijmutí nového člena. Podle stanov družstva žalobce nemůže žalobce tak velkou částku za vstup člena do družstva požadovat. Tím se zneplatňuje i návrh smlouvy, který počítá s převodem práv (prokázáno e-mailem ze dne [datum]). Dne [datum] bylo na základě žádosti žalovaného zpracováno [právnická osoba], Vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavou k bytové jednotce – byt označený dle předloženého prohlášení vlastníka [číslo] o dispozici 3+kk situovaný v 4. NP panelového bytového domu [část obce], [adresa], vše v k.ú. [část obce], obec Praha, ulice [ulice] (prokázáno Vyhodnocením rizik spojených s nemovitou zástavou). Dne [datum] právní zástupce žalovaného sdělil Mgr. [jméno] [příjmení] mj., že za zásadní lze považovat poslední nabídku datovanou dnem [datum], která byla žalovaným písmeně akceptována dopisem označeným dne [datum], tedy ve lhůtě, která byla ze strany bytového družstva stanovena do [datum]. Žalovaný má dosud požadované prostředky rezervovány a je překvapen, že bytové družstvo nespolupracuje směrem k dokončení transakce (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Na členské schůzi žalobce konané dne [datum] bylo ohledně transformace družstva na SVJ sděleno, že probíhá řízení o vkladu prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu. Veškeré právní kroky spojené s řešením bytu [číslo] vchod 569, závisí na zavkladování prohlášení vlastníka. Po zavkladování prohlášení vlastníka budou finalizovány převodní smlouvy (prokázáno Zápisem členské schůze ze dne [datum]). Zápis prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek podle obč. zákona pro žalobce byl v katastru nemovitostí proveden dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] 12:06:49 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum]).

13. Dne [datum] podal žalovaný trestní oznámení týkající se odkupu bytu žalovaným na adrese [adresa], [obec a číslo]. Bytové družstvo [ulice], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a žalovaného] (dále i "podezřelý"), zastoupené jeho [údaje o zástupci] proto byl dne [datum] oznamovatel prostřednictvím svého právního zástupce požádán o doplnění trestního oznámení ve smyslu § 59 odst. 3 trestního řádu ve lhůtě do [datum]. K tomuto však nedošlo. Své trestní oznámení doplnil prostřednictvím právního zástupce až poté, co si dne [datum] převzal výzvu k podání vysvětlení dle § 158 odst. 7 trestního řádu. Za účelem řádného posouzení věci byla vyžádána dne [datum] součinnost podle § 8 odst. 1 trestního řádu od podezřelého, zastoupeného AK Mgr. [příjmení] [příjmení], ČAK: [číslo], se sídlem [adresa]. Tento se na rozdíl od oznamovatele k věci vyjádřil souhrnně a s logickými argumenty a svá tvrzení doložil řadou příloh (prokázáno usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III ze dne 30. 6. 2020, č.j. KRPA-90448-18/TČ-2020-001393).

14. Právní zástupce žalobce, Mgr. [příjmení] [příjmení], advokát, na výzvu policejního orgánu vyhotovil dne [datum] vyjádření k podanému trestnímu oznámení (prokázáno vyjádřením ze dne [datum]), a to po poradě s klientem (žalobcem), která se konala téhož dne od 10:30 do 11:45 hodin (prokázáno Zápisem z porady s klientem ze dne [datum]). Na další výzvu policejního orgánu právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] vyhotovil dne [datum] vyjádření k podanému trestnímu oznámení (prokázáno vyjádřením k II. výzvě o součinnost ze dne [datum]). Dne [datum] se konala porada žalobce s Mgr. [příjmení], a to za účelem přípravy na podání vysvětlení (prokázáno Zápisem z porady s klientem ze dne [datum]), které se uskutečnilo téhož dne, kdy byl za účasti Mgr. [příjmení] slyšen dle § 158 odst. 6 tr. řádu Ing. [jméno] [příjmení] (prokázáno usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III ze dne 30. 6. 2020, č.j. KRPA-90448-18/TČ-2020-001393). Dne 4. 5. 2020 vystavil Mgr. [příjmení] [příjmení], advokát, žalobci fakturu [číslo], kterou vyfakturoval poskytnuté právní služby spojené s trestním oznámením p. [celé jméno žalovaného], a to v částce ve výši 29 947,50 Kč vč. DPH, se splatností dne [datum] (prokázáno předmětnou fakturou).

15. Usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III ze dne 30. 6. 2020, č.j. KRPA-90448-18/TČ-2020-001393, byla podle § 159a odst 1 trestního řádu odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, 3, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit: [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], tím, že jako statutární zástupci Bytového družstva [ulice], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a žalovaného], z funkce předsedy představenstva a člena představenstva, kteří měli nejprve v roce 2017 nabídnout [celé jméno žalovaného], [datum narození] byt [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], jehož je tento dlouhodobým nájemcem, k odkupu za kupní cenu v částce 1 650 000 Kč, avšak posléze přinejmenším ode dne [datum] měli činit blíže nezjištěné kroky k tomu, že mu měli dne [datum] nabídnut byt za kupní cenu mnohem vyšší, a to v částce 4 000 000 Kč, a současně ho měli uvést v omyl a zamlčet mu podstatné skutečnosti týkající se podmínek převodu předmětného bytu do vlastnictví oznamovatele a předmětný byt v rozporu s veškerými ujednáními měli nabídnout třetí osobě, čímž měli sebe nebo jiného obohatit a způsobit na majetku oznamovatele značnou škodu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění usnesení bylo mj. konstatováno, že dne [datum] žalobce prostřednictvím právního zástupce informoval žalovaného o blížícím se vypršení lhůty pro uplatnění předkupního práva, jejíž konec nastal ke dni [datum], a rovněž i o zájmu koupěchtivé třetí osoby (pí. [příjmení]) o osobní schůzku v termínu od 1. 4. do [datum]. Na této schůzce žalovaný navrhoval vyřešit záležitosti související s nájmem předmětné bytové jednotky (uzavření nájemní smlouvy, stanovení výše nájemného). Žalovaný reagoval prostřednictvím právního zástupce dne [datum], přičemž se poprvé zmínil o existenci údajné smlouvy, která má být v důsledku prodlení na straně žalobce dosud neopatřena úředně ověřeným podpisem. Žalobce vyloučil, že by v minulosti předložil žalovanému finální podobu jakékoli smlouvy, tuto označil za konečnou a vyzval žalovaného k podpisu. Žalobce trval na tom, že žalovanému předložil pouze jediný návrh kupní smlouvy, a to ten, který přiložil k výzvě k možnosti uplatnění předkupního práva ze dne [datum]. Žalobce shrnul, že jednání žalovaného považuje za účelové, neboť mimo jiné na schůzce dne [datum] jeho právní zástupce sdělil, že na žalobce podal trestní oznámení. Na dotaz, z jakého důvodu tak činil, měl právní zástupce žalovaného sdělit, že prostředky trestního práva mají být ve věci rychlejší a účinnější. Dále měl zdůraznit, že přišel jednat o kompromisu. Policie ČR dospěla k závěru, že vedení družstva, zejména Ing. [jméno] [příjmení] se snažil předmětnou situaci dlouhodobě řešit, nabízel p. [celé jméno žalovaného] několikrát možnost byt, potažmo podíl odkoupit. A to nejprve formou koupě podílu, poté přistoupením nového člena do družstva, posléze bytové jednotky v rámci SVJ. Předmět koupě dokonce řešil právně i s daňovým poradcem a právním zástupcem družstva, potažmo jeho nástupcem SVJ. Navíc zástupci družstva nechtěli sebe ani jiného obohatit tím, že by někoho uvedli v omyl, využili něčího omylu či zamlčeli podstatné skutečnosti. Do vzniklé situace se p. [celé jméno žalovaného] dostal zčásti svým vlastním přičiněním či přičiněním jeho právního zástupce, a proto je nutné, aby se s nejistotou, do které se sám dostal, vyrovnal prostředky civilního práva (prokázáno předmětným usnesením).

16. Dne [datum] sdělil právní zástupce žalovaného žalobci, že písemnou výzvu pronajímatele ke zvýšení nájmu bytu žalovaný vnímá jako další snahu poškodit žalovaného, když je žalobci nejméně od roku 2018 známo uzavření smlouvy, jíž měl žalovaný nabýt k jednotce [číslo] vlastnické právo. Pouze z důvodů na straně žalobce nebylo dáno zákonné formě za dost a uzavřena smlouva v písemné podobě a zavkladována u příslušného katastru nemovitostí. Tímto učinil právní zástupce žalovaného poslední výzvu k uzavření kupní smlouvy za podmínek již uzavřených, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto přípisu, přičemž dodal, že je žalovaný připraven dodat listinnou kupní smlouvu obratem, když dosud nebyla zaslána ze strany žalobce (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

17. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

18. Podle § 1785 zákona č. 892012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

19. Podle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

20. Podle § 1787 odst. 1 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

21. Podle § 1787 odst. 2 o.z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

22. Podle § 1788 odst. 1 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

23. Podle § 1788 odst. 2 o.z. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

24. Podle § 634 o.z. právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud.

25. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Za smlouvu o budoucí smlouvě lze kvalifikovat takovou smlouvu, která obsahuje náležitosti uvedené ve výše citovaném § 1785 o.z., tedy musí zakládat závazek kontraktační povinnosti zatěžující jednu nebo více stran, a to k výzvě oprávněného. Dalším předpokladem vzniku smlouvy o budoucí smlouvě je dohoda o obsahu budoucí smlouvy, která musí mít úroveň alespoň obecného popisu. Obecně mohou smluvní strany zvolit pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí jakoukoliv formu (§ 559 o.z.).

27. Kontraktační proces mezi účastníky ve výše vymezeném skutkovém rámci se pojí ke dvou okamžikům. Prvním je učinění nabídky na uzavření smlouvy o převodu členského podílu dne [datum]. Tímto právním jednáním učinil žalobce žalovanému návrh na uzavření smlouvy, prvně nesprávně vymezené jako kupní („ odkup bytu), následně jako smlouvy o převodu členského podílu. Cenu za převod členského podílu vyčíslil žalobce v částce 1 650 000 Kč, přičemž jako podmínku pro uzavření dané smlouvy stanovil zaplacení dané částky do [datum]. Žalovaný však tuto žalobci nikdy nezaplatil, dne [datum] požádal žalovaný o přehodnocení cenové nabídky, žalobce však dne [datum] žalovanému sdělil, že navržená výše byla odsouhlasena členskou schůzí a je konečná. Není tedy pravdou, že by došlo v důsledku žádosti žalovaného o přehodnocení cenové nabídky ke změně smlouvy, či snad k prodloužení předmětného kontraktačního procesu. Zároveň nelze shledat, že by v tomto časovém rámci jednání mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o převodu členského podílu. Žalovaný nesprávně kvalifikuje jednání o návrhu na uzavření smlouvy samotné jako uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobce žalovanému učinil návrh na uzavření smlouvy o převodu členského podílu, nikoliv smlouvy, kterou by se zavázal v určitém časovém rámci tuto smlouvu na výzvu žalovaného uzavřít. Pokud nebyla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o převodu členského podílu, nelze se pak ani domáhat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud (§ 1787 odst. 1 o.z.).

28. Druhým okamžikem je konání členské schůze žalobce dne [datum], při které byla odhlasována nová, další nabídka, tentokrát na uzavření kupní smlouvy, kterou by bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k bytové jednotce, kterou nyní žalovaný užívá, to však ve lhůtě 30 dnů od zápisu prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek v katastru nemovitostí. Ani v tomto právním jednání žalobce nelze spatřovat návrh na uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, nýbrž jednání mající vést k samotnému uzavření kupní smlouvy. Je zcela logické, že uzavření kupní smlouvy, kterou má být převedeno vlastnické právo k bytové jednotce, je možné pouze za předpokladu existence takové bytové jednotky. Zápis prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek, mj. i jednotky, která měla být předmětem dané kupní smlouvy, byl v katastru nemovitostí proveden až dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. V návaznosti na vznik předmětné bytové jednotky zápisem prohlášení vlastníka pak žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k možnosti uplatnění předkupního práva k bytové jednotce a k výzvě připojil návrh kupní smlouvy. I v tomto případě tak jednání účastníků směřovalo k uzavření smlouvy samotné, nikoliv k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, kterou by se žalobce zavázal na výzvu žalovaného k uzavření kupní smlouvy.

29. I pokud by soud vyhodnotil, že k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na základě nabídky žalobce ze dne [datum], či ze dne [datum] skutečně došlo, byla by důvodná námitka promlčení žalovaným uplatněného nároku. Žalovaný netvrdil, že by si účastníci ve smlouvě o smlouvě budoucí sjednali lhůtu pro uzavření budoucí smlouvy, pročež se uplatní lhůta pro uzavření budoucí smlouvy jednoho roku po vyzvání k uzavření smlouvy (§ 1785 o.z.). Promlčecí lhůta pro právo požadovat určení budoucí smlouvy soudem pak činí jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena (§ 634 o.z.). Jelikož se žalobce od učinění nabídky dne [datum] téměř nepřetržitě v průběhu let 2017 a 2018 domáhal uzavření smlouvy o převodu členského podílu či smlouvy kupní, bylo by možné toto jednání kvalifikovat jako výzvy k uzavření daných smluv, pročež by lhůta k uzavření hypotetické budoucí smlouvy uplynula nejpozději posledním dnem roku 2019, tudíž promlčení nároku žalovaného na určení obsahu budoucí smlouvy soudem by došlo k [datum]. Žalovaný však podal žalobu až v roce 2021, tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

30. Pro úplnost soud konstatuje, že ačkoliv se žalovaný mj. domáhal nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ve znění dle přílohy [číslo] pak tato příloha obsahuje návrh smlouvy o nájmu družstevního bytu a již jen z tohoto důvodu by nebylo možné v tomto rozsahu žalobnímu návrhu žalovaného vyhovět.

31. Soud tedy uzavírá, že co se týče nároku žalovaného, kterým se domáhá výše specifikovaného nahrazení projevu vůle, shledal jej soud zcela nedůvodným, když dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva o budoucí smlouvě, pročež neexistuje závazek žalobce jakoukoliv smlouvu budoucí se žalovaným uzavřít, tedy neexistuje právo žalovaného domáhat se nahrazení projevu vůle k uzavření budoucí smlouvy soudem (výrok II. a III.).

32. Oproti tomu žalobu žalobce na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení žalobce v trestní věci podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3, 4 písm. d) trestního zákoníku, vedené na základě trestního oznámení žalovaného, soud důvodnou shledal.

33. Existence nároku na náhradu škody je dána za splnění podmínek, jimiž jsou vznik újmy, protiprávní jednání, příčinná souvislost mezi vznikem újmy a protiprávním jednáním. Ačkoliv žádný právní předpis nevypočítává podmínky, za kterých lze podat trestní oznámení, přičemž právo podat trestní oznámení nelze upírat, nelze vyloučit, že nejen subjektivní právo, nýbrž i dokonce zákonem uložená oznamovací povinnost může být zneužita k nelegitimnímu účelu a vykonána v občanskoprávních vztazích např. v rozporu s dobrými mravy nebo šikanózním způsobem, tedy porušením právem stanovené povinnosti, z čehož je třeba zásadně dovodit odpovědnost takto jednající osoby za způsobenou újmu. V případech podání nepravdivých trestních oznámení, v nichž oznamovatel nebyl odsouzen pro křivé obvinění, připadá v úvahu jeho občanskoprávní odpovědnost za vzniklou újmu, a to dokonce i v případech, kdy nařčená osoba byla nedůvodně obviněna nebo obžalována, a újma na jejích právech tak vznikla především nesprávným postupem orgánů státu. Tím spíše (a maiori ad minus) je pak nezbytné, aby taková možnost existovala v případech osob, vůči kterým ani nebylo obvinění vzneseno. Takovou možnost musí prověřovaná osoba mít zejména tam, kde provedení prvotních poškozujících policejních postupů (podávání vysvětlení, vyžádání listin, apod.) nešlo s ohledem na obsah trestního oznámení obejít. Vydání prostředků na právní pomoc představuje zásadně újmu na majetkových právech. Výjimku by tvořilo vynaložení takových nákladů neúčelným způsobem, kupříkladu zcela zbytečně, v nepřiměřeném množství, přehnaně předčasně, od přehnaného počtu odborníků, kdyby stěžovatelka sama disponovala dostatečným vzděláním, anebo aparátem pracovníků, kteří by jí právní pomoc poskytli bezplatně, či bez vynaložení zvláštních peněžních prostředků. Z hlediska ochrany základních práv a svobod je pak podstatnou skutečností, že v případě závěru o účelnosti vynaložení uvedených prostředků k zajištění ústavního práva na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny) je nezbytné způsobenou újmu nahradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. III. ÚS 1017/15).

34. V posuzovaném případě podané trestní oznámení nelze vyhodnotit jinak, než jako zneužití práva ze strany žalovaného. Žalobce se žalovaným ohledně prodeje bytové jednotky jednal opakovaně vstřícně, opakovaně mu nabízel další možnosti, jak získat danou bytovou jednotku. [příjmení] písemnou komunikaci e-mailem předkládal také možnost osobního setkání za účelem vysvětlení a vyřešení celé situace, této však žalovaný nikdy nevyužil. Naopak zcela bezdůvodně a za dané situace jednoznačně excesivně zvolil podání trestního oznámení, ačkoliv toto mířilo na situaci, kterou bylo možno řešit prostředky civilního práva, což žalovaný nakonec stejně učinil. Po podání trestního oznámení žalovaný na výzvu policejního orgánu k jeho doplnění a doložení podkladů dlouhodobě nereagoval, kdy nakonec musel jeho pozici suplovat sám žalobce, který policejnímu orgánu doplnil veškerá relevantní tvrzení a doložil potřebné důkazy. Nelze si také nepovšimnout časové souvislosti data podání trestního oznámení dne [datum] a okamžiku konce lhůty pro uplatnění předkupního práva k bytové jednotce dne [datum], z čehož je možné dovozovat účelovost podání trestního oznámení, vedeného úmyslem zamezení prodeje bytové jednotky třetí osobě. Za takové situace pak lze shledat, že v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného ve formě podání trestního oznámení vznikla žalobci škoda v podobě účelně vynaložených nákladů na právní pomoc poskytnutou Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem. S ohledem na závažnost podaného trestního oznámení a při zohlednění, že žalobce (jeho statutární orgán) nedisponoval sám dostatečným vzděláním v dané oblasti, nelze zajištění poskytnutí právní pomoci shledat nadbytečným či neúčelným.

35. V řízení bylo prokázáno, že Mgr. [příjmení] učinil následující úkony právní služby: příprava, převzetí věci, porada s klientem dne [datum], písemné podání ze dne [datum] (první reakce na výzvu policejního orgánu), písemné podání ze dne [datum] (druhá reakce na výzvu policejního orgánu), porada s klientem dne [datum] a účast na podání vysvětlení dne [datum]. Žalobce vyčísluje škodu prostřednictvím vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, nikoliv dle skutečně fakturované výše, která náklady dle advokátního tarifu převyšuje. V souladu s § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu činí odměna za jeden úkon právní služby 2 300 Kč + 300 Kč režijní paušál. Odměna za 6 úkonů právní služby tak částku 13 800 Kč a režijní paušál za 6 úkonů právní služby činí celkem částku 1 800 Kč Celkem tak náklady právního zastoupení činí částku 15 600 Kč + 21% DPH, tj. 18 876 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci právě částku 18 876 Kč (výrok I). Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení.

36. Pro nadbytečnost soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem Ing. [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [jméno], výslechem Ing. Bc. [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [celé jméno žalovaného], jakož i výslechem účastníků řízení.

37. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Do okamžiku spojení řízení se sestává náhrada nákladů řízení o žalobě o zaplacení částky 18 876 Kč s příslušenstvím ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, z odměny za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a replika) 1 úkon za 1 860 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 9 640 Kč. Náhrada nákladů řízení o nahrazení projevu vůle se sestává z odměny za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) 1 úkon za 24 300 Kč dle § 8 odst. 1 AT, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 49 200 Kč. Po spojení řízení se náhrada nákladů řízení sestává z odměny za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) 1 úkon za 24 380 Kč dle § 12 odst. 3 AT, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 98 400 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 157 240 Kč.