29 C 300/2016 - 416

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce], IČO: [IČO] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným:1. [Jméno žalované], narozený dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] 2. [Jméno advokátky B], narozená dne [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] o zrušení podílového spoluvlastnictví a vypořádání takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce, žalovaného 1) a žalované 2) k pozemku p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m2, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], se zrušuje.

II. Pozemek p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m2, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], se na podkladě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku jako příloha, rozděluje na nové pozemky: 1) p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], který připadá do vlastnictví žalobce, 2) p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], který připadá do vlastnictví žalovaného 1), 3.) p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], který připadá do vlastnictví žalované 2).

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 228 739 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 155 667 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky C], advokátky.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 18 149 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalovaných, že podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku specifikovanému ve výroku tohoto rozsudku se zrušuje a že tento pozemek se přikazuje do vlastnictví žalobci a že žalobce je proto povinen zaplatit náhradu žalovanému 1) a žalované 2) ve výši, která bude posouzena v řízení znaleckým posudkem. Uvedl, že žalobci, žalovanému 1) a žalované 2) svědčí spoluvlastnické právo k pozemku p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], společně, když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. na základě kupní smlouvy ze dne [datum], žalovaný 1) id. na základě rozhodnutí soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum] a žalovaná 2) id. na základě téhož rozhodnutí soudu o schválení dědické dohody k tomuto pozemku (dále jen „předmětný pozemek“). Žalobce, žalovaný 1) a žalovaná 2) se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku. Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví; nesmí pouze žádat jen k újmě některého ze spoluvlastníků, žalobce žádá o zrušení spoluvlastnictví. Pokud žalovaní uvedli, že tak činí jen k újmě žalovaných, resp. že zjevně nezneužil své právo žádat o zrušení spoluvlastnictví, tak uvedl, že to není pravdou, když sice právním předchůdcům žalovaných – prarodičům v minulosti svědčilo vlastnické právo k celé řadě pozemků v [Anonymizováno], dnešním [Anonymizováno], v 80. letech minulého století bylo v dědickém řízení po právních předchůdcích žalovaných – prarodičích zapsáno vlastnické právo do evidence nemovitostí ve prospěch právních předchůdců žalovaných – jejich matky a jejich strýce, následně po zániku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a změně státního režimu v 90. letech minulého století některé tyto pozemky přešly na žalobce, tehdy [právnická osoba], vzhledem k tomu, že byly zapsány v evidenci nemovitostí ve prospěch právních předchůdců žalovaných, musel se žalobce domáhat svého práva u soudu, bylo rozhodnuto, že mu svědčí vlastnické právo k nim, jiné pozemky, včetně předmětného pozemku, které nepřešly na žalobce, žalobce vydal na základě dohody dle tzv. restitučního zákonodárství za účelem odstranění tzv. křivdy spáchané za minulého režimu převodem pozemků na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, právním předchůdcům žalovaných – jejich matce a jejich strýci, kdy za pokračování jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. jejím jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], nelze považovat toto a další následná jednání žalobce a přičítat tak předchozí jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], žalobci, následně v roce 2007 nabyli žalovaní spoluvlastnické právo k některým pozemkům, včetně předmětného pozemku, v dědickém řízení po jejich matce, žalobce je nucen za pozemky žalovaných, včetně předmětného pozemku, platit žalovaným za jejich užívání náhradu, neboť jde o veřejné prostranství, a nacházejí se na území žalobce jako obce, tedy [právnická osoba], v případě žalovaných jde již o částky nyní v řádu několika statisíců, žalobce je ten, kdo zajišťuje údržbu nebo úpravy předmětného pozemku, na části pozemku je zeleň, o tuto se stará, na části je chodník se zábradlím a s odtokovým žlabem jako veřejná komunikace, o tyto se musí starat a stará, na části pozemku zřídil veřejné osvětlení, je jeho a o toto se stará, přes část pozemku pod povrchem vedou inženýrské sítě, některé jsou jeho a o tyto se stará žalobce je veřejnoprávní korporace, ve smyslu zákona o obcích jsou na něj kladeny nároky, že je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, transparentně, účelně, nečinit rozdíly, tyto náhrady velmi zatěžují jeho rozpočet, je tak legitimní a také logické, že se snažil nabýt takový pozemek do svého výlučného vlastnictví, v daném případě, když jeden ze spoluvlastníků předmětného pozemku – pan [jméno FO] sám nabídl žalobci, že mu prodá svůj spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku, žalobce využil svého práva a tento podíl koupil, následně vyzval i žalované, zda mu nechtějí prodat svůj spoluvlastnický podíl na pozemku, tito však toto odmítli, koupě pozemků obcí vždy musí být schválena orgány obce a je standartní, že se zároveň v orgánech obce zvažuje a schvaluje další postup při nakládání s pozemky, včetně podávání žalob u soudu, žalobce proto zvolil to, že v relativně krátké době požádal soud o zrušení spoluvlastnictví a aby mu připadlo vlastnické právo k pozemku a že zaplatí náhradu ostatním spoluvlastníkům, podotkl, že i v průběhu tohoto řízení před soudem se žalobce snažil o dohodu pomocí směny předmětného pozemku za jiný pozemek, pozemek, který by byl stejný jako předmětný pozemek, kdy žalobce nesmí činit rozdíly a nebylo by účelné vyměňovat jedno veřejné prostranství za jiné, neměl, a jiný nabízený pozemek, žalovaní nepřijali, ale tyto skutečnosti ještě nevypovídají o tom, tedy z nich ještě nevyplývá, že pokud žalobce požádal o zrušení spoluvlastnictví, tak jen k újmě žalovaných, resp. že zjevně zneužil toto své právo. Dále žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku není možné, neboť se jedná o pozemek, který má jako celek sloužit určitému účelu, pro nějž není možné předmětný pozemek rozdělit, tj. má jako celek sloužit k účelu veřejného prostranství, resp. má jako celek sloužit k účelu sídliště, když dle obsahu svých tvrzení uvedli, že předmětný pozemek naplňuje podmínky vyžadované zákonem pro vznik a existenci veřejného prostranství, je na území [právnická osoba], konkrétněji na území sídliště v [adresa], téměř na všech jeho stranách je zeleň, na jihu lemuje jeho hranici chodník s kovovým zábradlím a s odtokovým žlabem, podél chodníku je veřejné osvětlení, pozemkem vedou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř všude zeleň, tytéž pokračující inženýrské sítě, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých jsou ulice s chodníky a navazující vodárenský objekt a bytové domy, zastávka městské hromadné dopravy, a předmětný pozemek je tak součástí celku v užším smyslu a v celku v širším smyslu, který má sloužit bez omezení každému, zejména obyvatelům sídliště, k průchodu na předmětný pozemek za účelem rekreace nebo venčení psů, přes něj k dalších sousedním pozemkům za účelem rekreace nebo venčení psů a přes ně k navazujícím pozemkům za účelem rekreace nebo venčení psů, na západ od předmětného pozemku k průchodu přes navazující pozemky k ulici a po ní k chodníkům a bytovým domům a na východ od předmětného pozemku k průchodu přes navazující pozemky k zastávce městské hromadné dopravy u tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dle územního plánu [město] a jeho regulativů se do budoucna jeho určení k účelu užívání nemá měnit. Dále žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku navíc není možné i z důvodu, neboť by rozdělením předmětného pozemku na nově vzniklé pozemky nebyl zajištěn přístup ke každému z nově vzniklých pozemků, když by k nim nebyl přístup z pozemní komunikace. Dále že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku navíc není možné i z důvodu, neboť by se tím snížila podstatně jeho hodnota, když rozdělením takového pozemku na nově vzniklé pozemky by se snížila, když jde o veřejné prostranství, podstatně jeho hodnota. Dále žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku není ani dobře možné, když je na území [právnická osoba], konkrétněji na území sídliště v [adresa], téměř na všech jeho stranách je zeleň, na jihu lemuje jeho hranici chodník s kovovým zábradlím a s odtokovým žlabem, podél chodníku je veřejné osvětlení, pozemkem vedou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř všude zeleň, tytéž pokračující inženýrské sítě, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých jsou ulice s chodníky a navazující vodárenský objekt a bytové domy, zastávka městské hromadné dopravy, a předmětný pozemek má sloužit bez omezení každému, zejména obyvatelům sídliště, k průchodu na předmětný pozemek za účelem rekreace nebo venčení psů, přes něj k dalších sousedním pozemkům za účelem rekreace nebo venčení psů a přes ně k navazujícím pozemkům za účelem rekreace nebo venčení psů, na západ od předmětného pozemku k průchodu přes navazující pozemky k ulici a po ní k chodníkům a bytovým domům a na východ od předmětného pozemku k průchodu přes navazující pozemky k zastávce městské hromadné dopravy, kdy dle územního plánu [město] a jeho regulativů se do budoucna jeho určení k účelu užívání nemá měnit, navíc by v případě rozdělení pozemku, pokud by nově vzniklými pozemky procházely ty inženýrské sítě, bylo nezbytné k nim zřídit věcné břemeno vedení těch inženýrských sítí, některé inženýrské sítě jsou ve vlastnictví žalobce, tento se o ně až dosud výlučně staral, dále by v případě rozdělení pozemku, pokud by nově vzniklé pozemky obsahovaly chodník, musel být rozdělen i chodník, tento je stavbou, kdy žalobce sice nemá k dispozici titul jeho nabytí, ale výlučně žalobce se o něj dosud staral, neví, zda jde o veřejnou komunikaci, pokud ano, je povinen se o ni jako obec starat, a dále vzhledem k tomu, že předmětný pozemek tvoří veřejné prostranství, platí žalobce jako obec za jeho užívání a také se on jako obec o něj výlučně stará, tedy o zeleň na něm, trvalé porosty a jinou údržbu pozemku. Vzhledem k tomu, že žalobce má za to, že vypořádání spoluvlastnictví k předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku tedy není nejen možné, ale ani dobře možné, žádá žalobce, nechť je celý pozemek přikázán do vlastnictví žalobci, když předmětný pozemek bez omezení slouží každému, zejména obyvatelům sídliště za účelem rekreace a venčení psů a k průchodu, kdy dle územního plánu [město] a jeho regulativů se do budoucna jeho určení k účelu užívání nemá měnit, navíc by v případě rozdělení pozemku, pokud by nově vzniklými pozemky procházely i inženýrské sítě, bylo nezbytné k těm pozemkům zřídit věcné břemeno vedení těch inženýrských sítí, některé inženýrské sítě jsou ve vlastnictví žalobce, tento se o ně až dosud výlučně staral, dále by v případě rozdělení pozemku, pokud by nově vzniklé pozemky obsahovaly chodník, musel být rozdělen i chodník, tento je stavbou, kdy žalobce sice nemá k dispozici titul nabytí, ale výlučně žalobce se o něj dosud staral, neví, zda jde o veřejnou komunikaci, pokud ano, musí se on jako obec o ni starat, dále vzhledem k tomu, že předmětný pozemek tvoří veřejné prostranství, platí žalobce jako obec za jeho užívání a také se o žalobce o něj výlučně stará, tedy o zeleň na něm, trvalé porosty a jinou údržbu pozemku, dále s předmětným pozemkem sousedícím pozemkům žalobce realizuje na žádost vlastníka pozemku koupi těchto pozemků a konečně žalobce také realizuje úpravy blízké křižovatky tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] – [Anonymizováno]. Žalobce proto je připraven zaplatit žalovaným náhradu za ztrátu jejich spoluvlastnických podílů na předmětném pozemku ve výši, která bude stanovena v tomto řízení dle znaleckého posudku. Žalobce má za to, že dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], který si nechal vypracovat před podáním žaloby za účelem zjištění výše náhrady, činila ke dni vyhotovení znaleckého posudku výše náhrady žalovanému 1) 167 985 Kč, stejně tak žalované 2).

2. Žalovaný 1) i žalovaná 2), každý z nich, navrhli žalobu zamítnout. Uvedli, že žalobci, žalovanému 1) a žalované 2) svědčí spoluvlastnické právo k předmětnému pozemku, když nabyli spoluvlastnické podíly, jak uvedl žalobce. Žalobce, žalovaný 1) a žalovaná 2) se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví; nesmí tak ale žádat jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalobce žádá o zrušení spoluvlastnictví k újmě žalovaných, resp. zjevně zneužil toto své právo. Právním předchůdcům žalovaných – prarodičům v minulosti svědčilo vlastnické právo k celé řadě pozemků v [město], dnešním [adresa], právní předchůdci žalovaných – jejich prarodiče, poté jejich rodiče a strýc, tedy jejich rodina, byli v minulosti perzekuováni všemi režimy zásahy do svého vlastnického práva k pozemkům v [město], nejdříve byli za protektorátu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nuceni prodat část těchto pozemků na tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno], po velkém nátlaku a odvedení jednoho z členů rodiny k pomocným tankovým praporům (tzv. PTP) do [Anonymizováno] dolů byli nuceni vstoupit do JZD, v 70. letech minulého století byli nuceni v tísni za nápadně nevýhodných podmínek prodat pozemky státu, v 80. letech minulého století bylo v dědickém řízení po právních předchůdcích žalovaných – prarodičích zapsáno vlastnické právo do evidence nemovitostí ve prospěch právního předchůdce žalovaných – jejich matky a jejich strýce, následně po zániku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a změně státního režimu v 90. letech minulého století některé tyto pozemky, včetně předmětného pozemku, žalobce vydal právním předchůdcům žalovaných – jejich matce a strýci na základě dohody dle tzv. restitučního zákonodárství za účelem odstranění tzv. křivdy spáchané za minulého režimu převodem pozemků na základě výše uvedených smluv v 70. letech minulého století na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, zbývající velkou část pozemků jim žalobce ani stát nevydal, tyto dále držel žalobce jako obec a poté se domáhal svého vlastnického práva u soudu, ve vleklém letitém soudním řízení bylo právně posouzeno, přestože šlo o smlouvy z téhož období, že tyto paradoxně nebyly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, tyto případy jsou nyní projednávány v řízení před Evropským soudem pro lidská práva, následně nabyli tyto pozemky, včetně předmětného pozemku, žalovaní v dědickém řízení po jejich matce, pozemky byly i nadále užívány na území žalobce jako obce jako veřejné prostranství, žalovaní měli právo na náhradu za jejich užívání, žalobci je to zřejmé již léta, žalobce se rozhodl získat pozemek do svého vlastnictví, žalovaní mají za to, že je to jen další pokračování v perzekuci a další snaha žalobce získat i zbývající pozemky pro sebe, proto v roce 2015 žalobce koupil od jednoho ze spoluvlastníků předmětného pozemku jeho podíl na něm, věděl, že žalovaní s tím nesouhlasí, žalobce ho ani nechtěl užívat a starat se o něj jako vlastník, ale chtěl jej získat výlučně pro sebe, proto krátce na to následně touto žalobou požádal o zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, přesto, že ví, že právní předchůdci žalovaných a žalovaní nechtěli a nechtějí o zbývající pozemky, včetně předmětného pozemku, přijít, chtějí zachovat vlastnické právo své rodiny k nim, a žalovaní mají za to, že jde jen o další pokračování snahy zbavit rodinu posledního majetku, který jim jednáním žalobce ještě zbyl. Žalovaní v průběhu řízení před soudem byli ochotni přistoupit na dohodu, že by byl za jejich předmětný pozemek směněn jiný pozemek stejný. Snahou bylo se dohodnout a přitom zachovat vlastnické práva k pozemku. Žalobce se však fakticky ani dohodnout nechtěl a nabízel za předmětný pozemek směnou jiný pozemek, který naprosto neodpovídal předmětnému pozemku, ač takovýto pozemek má nebo musí mít. Šlo tak i v tomto případě o účelové jednání žalobce, které žalovaní vnímají jako další pokračování nátlaku na ně a účelového jednání žalobce. Žalovaní dále uvedli, že pokud soud dospěje k závěru, že je třeba spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušit, mají za to, že je třeba vypořádat spoluvlastnictví k předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku, neboť je to možné a také je to dobře možné. Pokud žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku není možné, neboť v případě předmětného pozemku se jedná o pozemek, který má jako celek sloužit k určitému účelu, pro nějž není možné předmětný pozemek rozdělit, uvedli, že to není pravdou. Tento netvoří žádný takovýto celek. Předmětný pozemek sice naplňuje podmínky vyžadované zákonem pro vznik a existenci veřejného prostranství, ale i pokud by se jednalo pozemek, který má dokonce jako celek sloužit k účelu veřejného prostranství, nejedná se o takový celek, který má na mysli zákon, nešlo by totiž o pozemek, který má jako celek sloužit k účelu veřejného prostranství, pro nějž není možné předmětný pozemek rozdělit, neboť skutečnosti na místě uvedené žalobcem jsou vlastně nevýznamné, když na tom, že pozemek slouží bez omezení každému k obecnému užívání, bez ohledu na vlastníka, rozdělení pozemku nic nemění, i po jeho rozdělení bude sloužit ke stejnému účelu. A nejedná se ani o pozemek, který má jako celek sloužit k účelu sídliště, když skutečnosti na místě uvedené žalobcem jsou neúplné nebo nepřesné, na západ od předmětného pozemku k průchodu k ulici s chodníkem k bytovým domům vede i jiná cesta, a na východ od předmětného pozemku k průchodu k zastávce městské hromadné dopravy u tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno] vede i jiná cesta než po předmětném pozemku, na východ od předmětného pozemku po pár metrech území sídliště končí, když sídliště protíná a téměř tak izoluje od zbytku území tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno], na sever od předmětného pozemku je pár desítek metrů také zeleň a chodníky či pěšiny, žádné ulice s chodníky a bytovými domy, předmětný pozemek tak leží při samém okraji tohoto celku – sídliště a již nezbytně netvoří jeho celek. Pokud žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku navíc není možné i z důvodu, neboť by rozdělením předmětného pozemku na nově vzniklých pozemků nebyl zajištěn přístup ke každému z nově vzniklým pozemkům, uvedl, že to není pravdou, k nově vzniklým pozemků by byl možný přístup z pozemní komunikace – chodníku. Pokud žalobce dále uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku navíc není možné i z důvodu, neboť by se tím snížila podstatně jeho hodnota, uvedl, že to není pravdou, pozemek je veřejným prostranstvím, rozdělením se nic na tom nezmění, i po rozdělení stále půjde o veřejné prostranství, tedy bude užíván bez omezení každým k obecnému užívání, bez ohledu na vlastníka, rozdělení pozemku se tak na jeho hodnotě neprojeví a už vůbec ne podstatně. Dále, pokud žalobce uvedl, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku není ani dobře možné, žalovaní uvedli, že to není pravdou. I po rozdělení stále půjde a může jít o veřejné prostranství, tedy bude a může být řádně užíváno bez omezení každým k obecnému užívání, bez ohledu na vlastníka, není pravdou, že by muselo být k nově vzniklým pozemkům zřízeno věcné břemeno pro vedení těchto inženýrských sítí, dosud nebylo, je povinností každého nového vlastníka nově vzniklého pozemku, aby se staral o údržbu a opravy pozemku, včetně chodníků nebo jiných staveb, které jsou jeho součástí, včetně inženýrských sítí. To, že dosud se o předmětný pozemek staral žalobce, na tom nic nemění. Žalovaní zdůraznili, že pokud je vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku možné, a také dobře možné soud je povinen tento způsob vypořádání zvolit a použít. Zcela to odpovídá tomu, že smyslem a účelem vypořádání má být to, aby pokud to tzv. nějak vhodně lze, bylo zachováno vlastnické právo všech dosavadních spoluvlastníků tím, že bude věc rozdělena na nově vzniklé věci a k těmto bude zřízeno každému z dosavadních spoluvlastníků vlastnické právo.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že a na základě čeho nabyl ten který ze spoluvlastníků svůj spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku, a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], ze kterého vyplynuly tytéž skutečnosti, soud měl za prokázáno, že žalobci, žalovanému 1) a žalované 2) svědčí spoluvlastnické právo k pozemku p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], (dále stále jen „předmětný pozemek“), když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. na základě kupní smlouvy ze dne [datum], žalovaný 1) id. na základě rozhodnutí soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum] a žalovaná 2) id. na základě téhož rozhodnutí soudu o schválení dědické dohody k tomuto pozemku.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, soud měl za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným 1) a žalovanou 2) k dohodě o zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, a tedy i k jeho vypořádání, dosud nedošlo.

5. Ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], povolení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [datum], výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a srovnávacího sestavení parcel ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, jak se označení pozemků vyvíjelo v čase, včetně předmětného pozemku, že již v 30. letech obec, tehdy [město], jehož jménem jednal [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na základě nějakého rozhodnutí rozhodl o odnětí vlastnického práva právním předchůdcům žalovaných, tedy jejich prarodičů (tzv. vyvlastnění) k velkému množství pozemků na území [město], v dnešním [adresa], včetně předmětného pozemku, za účelem stavby dálnice, kdy tehdy předmětný pozemek byl označen v evidenci nemovitostí pozemkové knihy [hodnota], ze smluv o převodu nemovitostí z poloviny 70. let, již výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí a srovnávacího sestavení parcel, ze kterých vyplynulo, že následně první předchůdci žalovaných – jejich prarodiče převedly na základě smluv vlastnické právo k pozemkům, včetně předmětného pozemku, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejímž jménem jednal [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy tehdy byl předmětný pozemek stále označen v evidenci nemovitostí pozemkové knihy [hodnota], ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že k těmto výše uvedeným pozemkům, včetně předmětného pozemku, v 80. letech minulého století nabyli na základě rozhodnutí v dědickém řízení po právních předchůdcích – prarodičích, vlastnické právo právní předchůdci žalovaných – jejich matka a její bratr, z dohody o vydání nemovitostí ze [datum], rozhodnutí [právnická osoba], [právnická osoba], ze dne [datum] a rozhodnutí soudu ve věci u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], ze kterých vyplynulo, že následně po zániku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v 90. letech minulého století, byly výše uvedené pozemky, včetně předmětného pozemku, zapsány do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce jako obce, poté v režimu restitučnímu zákonodárství 90. let minulého století na základě dohody žalobce, tehdy [adresa], vrátilo některé pozemky, včetně předmětného pozemku, právním předchůdcům žalovaných – jejich matce a jejímu bratrovi z důvodu, že výše uvedené smlouvy ze 70. let minulého století byly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, a zbývající výše uvedené pozemky přešly na žalobce jako obec, tehdy [město], následně vzhledem k tomu, že po dědickém řízení po právním předchůdci žalovaných – jejich matce bylo zapsáno vlastnické právo k pozemkům, včetně předmětného pozemku, do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaných, žalobce podal žalobu u soudu o určení svého vlastnického práva k pozemkům a bylo mu toto vlastnické právo soudem určeno, kdy tehdy byl předmětný pozemek označen v katastru nemovitostí již p. č. [hodnota], tedy tak, jak je označen dosud, ze shodných tvrzení účastníků, že poté žalobce za užívání výše uvedených pozemků, včetně předmětného pozemku, jako veřejných prostranství žalovaným platil náhradu, kdy za minulé roky to za tento předmětný pozemek činí statisícové částky, z žádosti o majetkoprávní vypořádání z [datum], dopisu ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum], včetně dodejek, a opakovaných těchto dopisů, reakce na ně ze dne [datum] a ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, že následně v roce 2015 oslovil jeden ze spoluvlastníků předmětného pozemku, [jméno FO], strýc žalovaných, žalobce, že mu navrhuje prodej svého spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku, žalobce tento od něj koupil, následně obratem oslovil žalobce žalované, že jim navrhuje, že koupí jejich podíl na pozemku, tito to jednoznačně odmítli s poukazem, že nebyl přijat návrh jejich ceny, z výpisu usnesení zasedání zastupitelstva žalobce jako obce ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že pár měsíců na to žalobce schválil nabytí vlastnického práva od [jméno FO] k předmětnému pozemku a dal souhlas s podáním žaloby na zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku a přikázání celého do vlastnictví žalobce, kdy žalobce zaplatí žalovaným náhradu, z dopisu ze dne [datum] a [datum], včetně dodejek, že žalobce poté opakovaně sdělil žalovaným, že navrhuje, že koupí jejich podíl na pozemku, tito však odmítli, dále z obsahu spisu v tomto řízení, zejména protokolů o jednání, ze kterých vyplynulo, že v průběhu řízení před soudem se účastníci pokoušeli o dohodu tak, že by došlo ke směně předmětného pozemku za pozemek stejný, z dalšího obsahu spisu, zejména protokolu o jednání, z dopisu ze dne [datum], e-mailu ze dne [datum] a e-mailu ze dne [datum], že v procesu dohody žalobci žalovaní opakovaně zdůraznili, že je pro ně prioritou zachování vlastnického práva k pozemku jako majetku rodiny, tedy i způsobem směny předmětného pozemku za pozemek stejný, a že žalobce sdělil, že ke směně nemá stejný pozemek, nabídl pozemky mimo území [město], ne v [město], proto žalovaní směnu nepřijali, vyjednávání o možných pozemcích trvalo dlouhou dobu, tak z těchto důkazů, které byly v souladu, za situace, kdy žalovaní, ač vyzváni a poučeni soudem dle § 118a o. s. ř., nechť popřípadě k tomuto doplní tvrzení, neuvedli další tvrzení, soud neměl za spolehlivě prokázáno, že když právním předchůdcům žalovaných – prarodičům v minulosti svědčilo vlastnické právo k celé řadě pozemků v [město], dnešním [adresa], v 80. letech minulého století bylo v dědickém řízení po právním předchůdci žalovaných – prarodičích zapsáno vlastnické právo do evidence nemovitostí ve prospěch právního předchůdce žalovaných – jejich matky a jejich strýce, následně po zániku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a změně státního režimu v 90. letech minulého století některé tyto pozemky přešly na žalobce, tehdy [město], vzhledem k tomu, že byly zapsány v evidenci nemovitostí ve prospěch právních předchůdců žalovaných, domáhal se žalobce svého práva u soudu, bylo rozhodnuto, že mu svědčí vlastnické právo k nim, a jiné pozemky, včetně předmětného pozemku, žalobce vydal na základě dohody dle tzv. restitučního zákonodárství za účelem odstranění tzv. křivdy spáchané za minulého režimu převodem pozemků na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek právním předchůdcům žalovaných – jejich matce a jejich strýci, kdy za pokračování jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. národních výborů v [město], nelze považovat toto a další jednání města [město] a přičítat tak předchozí jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. národních výborů v [město], žalobci, následně v roce 2007 nabyli žalovaní spoluvlastnické právo k některým pozemkům, včetně předmětného pozemku, v dědickém řízení po jejich matce, žalobce za pozemky žalovaných, včetně předmětného pozemku, je povinen platit a platil žalovaným za jejich užívání náhradu, neboť jde o veřejné prostranství a nacházejí se na území žalobce jako obce, tedy [právnická osoba], v případě žalovaných jde již o částky nyní v řádu několika statisíců, žalobce je ten, kdo zajišťuje údržbu nebo úpravy předmětného pozemku, na části pozemku je zeleň, o tuto se stará, na části je chodník se zábradlím a odtokovým žlabem jako veřejná komunikace, o tyto se stará, na části pozemku zřídil veřejné osvětlení, o toto se stará, na části pozemku pod povrchem vedou inženýrské sítě, jsou z části jeho, o tyto se stará, kdy žalobce je veřejnoprávní korporace, ve smyslu zákona jsou na něj kladeny nároky, že je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, a tyto náhrady tak zatěžují jeho rozpočet, je tak ještě legitimní, že se snaží nabýt takový pozemek do svého výlučného vlastnictví, v daném případě, když jeden ze spoluvlastníků předmětného pozemku sám nabídl žalobci, že mu prodá svůj spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku, že žalobce využil svého práva a tento podíl koupil, následně vyzval i žalované, zda mu nechtějí prodat své zbývající spoluvlastnický podíly na pozemku, a když to odmítli, domáhá se u soudu svého práva na zrušení spoluvlastnictví a aby mu připadlo vlastnické právo k celému pozemku a že zaplatí náhradu ostatním spoluvlastníkům, kdy v průběhu tohoto řízení před soudem se žalobce snažil o dohodu pomocí směny předmětného pozemku za jiný pozemek, i když ve skutečnosti nenabízel stejný, kdy zůstalo otázkou, zda takový má, či ne, soud má za to, že tyto výše uvedené skutečnosti nastaly, ale (ještě) nevypovídají o tom, tedy z nich (ještě) nevyplývá, že pokud žalobce využil svého práva požádat o zrušení spoluvlastnictví, tak jen k újmě žalovaných, tedy že by jeho cílem bylo takto způsobit újmu žalovaným nebo některému z nich, resp. že žalobce tím, že žádá o zrušení spoluvlastnictví, zjevně zneužívá toto své právo.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že dle katastru nemovitostí je uveden u předmětného pozemku jeho druh – ostatní plocha, jeho způsob využití – zeleň a není zapsáno žádné omezení vlastnického práva k němu, tedy ani věcné břemeno vedení inženýrských sítí, z fotografií z neuvedeného data, kde je vidět na nějakém pozemku na všech stranách zeleň, tedy posekaná tráva s 1 nebo 2 stromy, chodník z betonových dlaždic, podél chodníku z jedné strany krátké kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků a veřejné osvětlení, na západ za tím nějaký vodárenský objekt a za pár desítek metrů nějaké obytné domy, z vyjádření [právnická osoba] z [datum] včetně situačního plánku jako přílohy, z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] včetně situačního výkresu jako přílohy, z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] včetně situačního plánku jako přílohy a situačního plánku vedení inženýrských sítí pořízeného v interním systému žalobce [Anonymizováno] ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, že pod povrchem pozemku vedou inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací a nad povrchem pozemku jsou lampy veřejného osvětlení, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], která provedla i místní šetření a zjistila, že pozemek je na území [právnická osoba], v [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], na okraji zastavěného území města, je přístupný bez omezení každému k obecnému užívání, je na něm zeleň, na části chodník v podobě zpevněné plochy, lokálně s trvalými porosty, na všech stranách zeleň, lokálně s trvalými porosty, chodník, podél chodníku z jedné strany kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků, vedou pozemkem na povrchu a pod povrchem inženýrské sítě a že v katastru nemovitostí u předmětného pozemku není zapsáno věcné břemeno vedení inženýrských sítí, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], který provedl místní šetření a zjistil, že pozemek je na území [právnická osoba], v [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], na okraji zastavěného území města, je svažitý, neoplocený, je přístupný bez omezení každému, je na něm zeleň, na části chodník v podobě zpevněné plochy, místy jehličnaté skupiny stromů, podél chodníku z jedné strany kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků, vedou pozemkem na povrchu a pod povrchem inženýrské sítě, jsou vidět poklopy kanalizační šachty na povrchu, v katastru nemovitostí u předmětného pozemku není zapsáno věcné břemeno vedení inženýrských sítí, pozemek naplňuje znaky veřejného prostranství, netvoří funkční celek s bytovými domy a jinými pozemky, netvoří funkční celek sídliště, jedná se o okrajový pozemek, přístup k bytovým domům, komunikacím a k zastávce je možný i jinudy, ze situačního plánku zpracovaného v interním systému žalobce [Anonymizováno] (geodetický informační systém), kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie na podkladu katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1000 a co je na nich (předmětný pozemek označen oranžově), z ortofotomapy s katastrální mapou z neuvedeného data pořízeného žalobcem online z katastru nemovitostí, kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie na podkladu katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1000 a 1:2000 a co je na nich (předmětný pozemek označen modře), leteckého snímku z území pořízeného žalobcem v mapy.cz, kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie pozemek v území v menším měřítku než výše, ze situačního plánku sídliště (varianta 1 i 2), kde je vidět pohledem shora pomocí katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1500 a kde jsou ulice a stavby, kdy tyto důkazy byly v souladu, tak z těchto měl soud za prokázáno, že předmětný pozemek je na území žalobce jako [právnická osoba], sídliště [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to při jeho okraji, téměř na všech jeho stranách je zeleň (tráva, 1 nebo 2 stromy), na jihu vede při hranici pozemku chodník (z betonových dlaždic, se zábradlím a s odtokovým žlabem), podél tohoto chodníku, ale již za hranicí pozemku, je veřejné osvětlení, na jihu při hranici pozemku a jedna na východě napříč pozemku jsou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, žádné ulice, chodníky a domy, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých je na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, na těch z nich na západ o předmětného pozemku po desítkách metrů je jedna ulice s chodníky a pěti bytovými domy, na těch z nich na sever od předmětného pozemku po desítkách metrů je hřiště, za ním po desítkách metrů je parkoviště, až za ním je pár bytových domů, na těch z nich na východ od předmětného pozemku jen po pár metrech vede dálnice (nebo několikaproudová silnice), u ní je zastávka veřejné hromadné dopravy, tato dálnice „rozděluje“ území, a odděluje a vlastně izoluje území mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy i sídliště, tedy i předmětný pozemek, který je při jeho okraji, na těch z nich na jih od předmětného pozemku po desítkách metrů je rozsáhlá zeleň, z té jedné ulice s chodníky a pěti bytovými domy průchod z bytových domů je i jinými komunikacemi k městské hromadné dopravě, a i k té zastávce při dálnici a k dalším částem obce, a soud tak neměl za prokázáno, tedy měl za vyvráceno, že se jedná o pozemek, který má jako celek sloužit k určitému účelu, pro nějž není možné předmětný pozemek rozdělit, ať už jako celek, který má sloužit k účelu veřejného prostranství, nebo jako celek, který má sloužit k účelu sídliště.

7. Z již výše uvedeného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který zjistil a posoudil varianty rozdělení předmětného pozemku na nově vzniklé pozemky, mimo jiné variantu na nově vzniklé pozemky v poměru výměr : : , kdy je součástí všech ten chodník, poté, co ověřil předběžné stanovisko stavebního úřadu, ze kterého vyplynulo, že rozdělením pozemku bude zajištěn k nově vzniklým pozemkům, ke každému z nich, přístup z pozemní komunikace – chodníku, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kdy znalec provedl tuto variantu pomocí geometrického plánu, kdy tyto důkazy byly v souladu, soud měl za prokázáno, že je na místě zvolit variantu rozdělení předmětného pozemku na nově vzniklé pozemky v poměru výměr : : , kdy je součástí všech ten chodník, poté, co ověřil předběžné stanovisko stavebního úřadu, že rozdělením pozemku bude zajištěn k nově vzniklým pozemkům, ke každému z nich, přístup z pozemní komunikace – chodníku, a nechal provést realizaci tohoto rozdělení podle nebo pomocí geometrického plánu.

8. Dále z již výše uvedených důkazů, ze kterých vyplynulo, jaký je dosud účel využití předmětného pozemku, jaká bude varianta rozdělení předmětného pozemku na nově vzniklé pozemky a že dosavadní účel bude zachován i u nově vzniklých pozemků, soud měl za prokázáno, že výše uvedeným rozdělením a i ve výše uvedené variantě je zachován účel jeho využití i jeho funkce, jeho stav a i cena nově vzniklých pozemků v součtu činí cenu rozdělovaného předmětného pozemku, a neměl tak za prokázáno, tedy měl za vyvráceno, že by se tímto rozdělením pozemku a i v této variantě snížila podstatně jeho hodnota.

9. Z již výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], ze kterého vyplynulo to co je uvedeno ve zjištění již výše, tj. že dle katastru nemovitostí je uveden u předmětného pozemku jeho druh – ostatní plocha, jeho způsob využití – zeleň a není zapsáno žádné omezení vlastnického práva k němu, tedy ani věcné břemeno vedení inženýrských sítí, z již výše uvedených fotografií z neuvedeného data, kde je vidět na nějakém pozemku na všech stranách zeleň, tedy posekaná tráva s 1 nebo 2 stromy, chodník z betonových dlaždic, podél chodníku z jedné strany krátké kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků a veřejné osvětlení, na západ za tím nějaký vodárenský objekt a za pár desítek metrů nějaké obytné domy, z již výše uvedených vyjádření [právnická osoba] z [datum] včetně situačního plánku jako přílohy, z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] včetně situačního výkresu jako přílohy, z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] včetně situačního plánku jako přílohy a situačního plánku vedení inženýrských sítí pořízeného v interním systému žalobce [Anonymizováno] ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, co je uvedeno ve zjištění již výše, tj. že pod povrchem pozemku vedou inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací a nad povrchem pozemku jsou lampy veřejného osvětlení, z již výše uvedeného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], která provedla i místní šetření a zjistila, co je uvedeno již ve zjištění výše, že je pozemek na území [právnická osoba], v [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], na okraji zastavěného území města, je přístupný bez omezení každému, je na něm zeleň, na části chodník v podobě zpevněné plochy, lokálně s trvalými porosty, na všech stranách zeleň, lokálně s trvalými porosty, chodník, podél chodníku z jedné strany kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků, vedou pozemkem na povrchu a pod povrchem inženýrské sítě a že v katastru nemovitostí u předmětného pozemku není zapsáno věcné břemeno vedení inženýrských sítí, z již výše uvedeného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], který provedl místní šetření a zjistil, co je uvedeno již ve zjištění výše, že pozemek na území [právnická osoba], v [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], na okraji zastavěného území města, je svažitý, neoplocený, přístupný bez omezení každému, je na něm zeleň, na části chodník v podobě zpevněné plochy, místy jehličnaté skupiny stromů, podél chodníku z jedné strany kovové zábradlí, betonový žlab pro odtok vody z pozemků, vedou pozemkem na povrchu a pod povrchem inženýrské sítě, jsou vidět poklopy kanalizační šachty na povrchu, v katastru nemovitostí u předmětného pozemku není zapsáno věcné břemeno vedení inženýrských sítí, naplňuje znaky veřejného prostranství, netvoří funkční celek s bytovými domy a jinými pozemky, netvoří funkční celek sídliště, jedná se o okrajový pozemek, přístup k bytovým domům, komunikacím a k zastávce je možný i jinudy, z již výše uvedeného situačního plánku zpracovaného v interním systému žalobce [Anonymizováno] (geodetický informační systém), kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie na podkladu katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1000 a co je na nich (předmětný pozemek označen oranžově), z již výše uvedené ortofotomapy s katastrální mapou z neuvedeného data pořízeného žalobcem online z katastru nemovitostí, kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie na podkladu katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1000 a 1:2000 a co je na nich (předmětný pozemek označen modře), již výše uvedeného leteckého snímku z území pořízeného žalobcem v mapy.cz, kde je vidět pohledem shora pomocí fotografie pozemek v území v menším měřítku než výše, z již výše uvedeného situačního plánku sídliště (varianta 1 i 2), kde je vidět, co bylo uvedeno ve zjištění již výše, tj. pohledem shora pomocí katastrální mapy tvar pozemku, sousední pozemky, na ně navazující pozemky v území v měřítku asi 1:1500 a kde jsou ulice a stavby, kdy tyto důkazy byly v souladu, tak z těchto měl soud za prokázáno, že předmětný pozemek je na území žalobce jako [právnická osoba], sídliště [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], s to při jeho okraji, téměř na všech jeho stranách je zeleň (tráva, 1 nebo 2 stromy), na jihu vede při hranici pozemku chodník (z betonových dlaždic, se zábradlím a s odtokovým žlabem), podél tohoto chodníku, ale již za hranicí pozemku, je veřejné osvětlení, na jihu při hranici pozemku a jedna na východě napříč pozemku jsou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, žádné ulice, chodníky a domy, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých je na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, na těch z nich na západ o předmětného pozemku po desítkách metrů je jedna ulice s chodníky a pěti bytovými domy, na těch z nich na sever od předmětného pozemku po desítkách metrů je hřiště, za ním po desítkách metrů je parkoviště, až za ním je pár bytových domů, na těch z nich na východ od předmětného pozemku jen po pár metrech vede dálnice (nebo několikaproudová silnice), u ní je zastávka veřejné hromadné dopravy, tato dálnice „rozděluje“ území, a odděluje a vlastně izoluje území mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy i území sídliště, tedy i předmětný pozemek, který je při jeho okraji, na těch z nich na jih od předmětného pozemku po desítkách metrů je rozsáhlá zeleň, z té jedné ulice s chodníky a pěti bytovými domy průchod z bytových domů je i jinými komunikacemi k městské hromadné dopravě, a i k té zastávce při dálnici, a k dalším částem obce, kdy výše uvedené důkazy byly v souladu, měl soud za prokázáno, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku ve variantě na podkladě znaleckého posudku a podle nebo pomocí geometrického plánu dle znaleckého posudku, je vhodné, tedy dobře možné, když zároveň nemusí jít o rozdělení nejvhodnější, tedy nejlépe možné čili optimální. Rozdělením nově vzniklé pozemky bude možno jako samostatné věci řádně užívat, nic se na jejich účelu užívání, způsobu ani jejich funkcích nemění, bude ke každému z nich možnost stálého přístupu, rozdělení pozemku neznemožní ani neomezuje vedení inženýrských sítí, to, že varianta rozdělení předmětného pozemku bude taková, že chodník bude součástí každého rozdělením nově vzniklého pozemku, účel užívání, řádné užívání, způsob užívání i jeho funkce a jeho údržbu či opravy nijak nevylučuje nebo neomezuje a rozdělení není na újmu osobě, která má věcné právo k předmětnému pozemku.

10. Z již výše uvedeného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], ze kterého vyplynuly varianty rozdělení předmětného pozemku a z již výše uvedeného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], ze kterého vyplynulo, že znalec provedl toto rozdělení dle dané varianty podle nebo pomocí geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum], který toto rozdělení znázorňuje za účelem pozdějšího zápisu nově vzniklých pozemků jako nemovitých věcí do katastru nemovitostí, a který označil nově vzniklé pozemky jako p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], dále pozemek p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec], a konečně pozemek p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, v k. ú. [katastrální území], obec [obec].

11. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu – revizního znaleckého posudku k revizi znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] po jeho doplnění, o něm soud neměl pochybnosti, byl jasný a úplný, bylo by tak nadbytečné provádět jeho revizi, nebyl k tomu důvod.

12. Soud provedl i další důkazy, z těchto však nezjistil žádné nové skutečnosti pro spolehlivé zjištění skutkového stavu.

13. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

14. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Dle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

16. Dle § 1142 odst. 2 věta prvá o. z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu.

17. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

18. Dle § 1147 věta prvá a druhá před středníkem o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

19. Dle § 1150 o. z. rozdělení společné věci není na újmu osobě, která má věcné právo ke společné věci.

20. Soud právně posoudil, že žalobci, žalovanému 1) a žalované 2) svědčí vlastnické právo k předmětnému pozemku společně (tj. podílové spoluvlastnictví předmětného pozemku), když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. , žalovaný 1) id. a žalovaná 2) id. k předmětnému pozemku (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 132 odst. 1 obč. zák., dle § 1114 o. z. ve spojení s § 1105 a § 1115 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalobce, žalovaný 1) a žalovaná 2) nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, byl povinen toto projednat a o tom rozhodnout soud (§ 1043 o. z.). Ve smyslu § 1040 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví; nesmí však žádat jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a výkladu dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury, to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a že tedy může kdykoli žádat o jeho zrušení, je zásada a soud je tedy povinen zásadně spoluvlastnictví zrušit. Z této zásady platí pouze dvě výjimky, kdy tou druhou je, že nesmí žádat o zrušení spoluvlastnictví jen k újmě některého ze spoluvlastníků, pokud žádá, je soud povinen spoluvlastnictví nezrušit a bez dalšího žalobu zamítnout. Výrazy „jen k újmě některého ze spoluvlastníků“ zákon nedefinuje. Dle výkladu se tím však má na mysli, že takovouto újmu je třeba posuzovat z pohledu okolností právního postavení a poměrů toho některého ze spoluvlastníků, kterému má být ta újma způsobována, a újmu je třeba vnímat šířeji, tedy nejen jako újmu na jmění (srovnat komentář k § 1140 v elektronickém systému (ASPI), usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/04 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 a 22 Cdo 2135/2016). V daném případě soud měl za to, že žalobkyně má právo žádat o zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, tedy soud je povinen rozhodnout o jeho zrušení a není tak oprávněn již z tohoto důvodu žalobu zamítnout, neboť nebyla naplněna zákonem upravená výjimka, že by žalobkyně to žádala k újmě některého ze spoluvlastníků, když právním předchůdcům žalovaných – prarodičům v minulosti svědčilo vlastnické právo k celé řadě pozemků v [město], dnešním [adresa], v 80. letech minulého století bylo v dědickém řízení po právním předchůdci žalovaných – prarodičích zapsáno vlastnické právo do evidence nemovitostí ve prospěch právního předchůdce žalovaných – jejich matky a jejich strýce, následně po zániku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a změně státního režimu v 90. letech minulého století některé tyto pozemky přešly na žalobce, tehdy [adresa], vzhledem k tomu, že byly zapsány v evidenci nemovitostí ve prospěch právních předchůdců žalovaných, domáhal se žalobce svého práva u soudu, bylo rozhodnuto, že mu svědčí vlastnické právo k nim, a jiné pozemky, včetně předmětného pozemku, žalobce vydal na základě dohody dle tzv. restitučního zákonodárství za účelem odstranění tzv. křivdy spáchané za minulého režimu převodem pozemků na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek právním předchůdcům žalovaných – jejich matce a jejich strýci, kdy za pokračování jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. národních výborů v [město], nelze považovat toto a další jednání města [město] a přičítat tak předchozí jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], resp. národních výborů v [město], žalobci, následně v roce 2007 nabyli žalovaní spoluvlastnické právo k některým pozemkům, včetně předmětného pozemku, v dědickém řízení po jejich matce, žalobce za pozemky žalovaných, včetně předmětného pozemku, je povinen platit a platil žalovaným za jejich užívání náhradu, neboť jde o veřejné prostranství a nacházejí se na území žalobce jako obce, tedy [právnická osoba], v případě žalovaných jde již o částky nyní v řádu několika statisíců, žalobce je ten, kdo zajišťuje údržbu nebo úpravy předmětného pozemku, na části pozemku je zeleň, o tuto se stará, na části je chodník se zábradlím a odtokovým žlabem jako veřejná komunikace, o tyto se stará, na části pozemku zřídil veřejné osvětlení, o toto se stará, na části pozemku pod povrchem vedou inženýrské sítě, jsou z části jeho, o tyto se stará, kdy žalobce je veřejnoprávní korporace, ve smyslu zákona jsou na něj kladeny nároky, že je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, a tyto náhrady tak zatěžují jeho rozpočet, je tak ještě legitimní, že se snaží nabýt takový pozemek do svého výlučného vlastnictví, v daném případě, když jeden ze spoluvlastníků předmětného pozemku sám nabídl žalobci, že mu prodá svůj spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku, že žalobce využil svého práva a tento podíl koupil, následně vyzval i žalované, zda mu nechtějí prodat své zbývající spoluvlastnický podíly na pozemku, a když to odmítli, domáhá se u soudu svého práva na zrušení spoluvlastnictví a aby mu připadlo vlastnické právo k celému pozemku a že zaplatí náhradu ostatním spoluvlastníkům, kdy v průběhu tohoto řízení před soudem se žalobce snažil o dohodu pomocí směny předmětného pozemku za jiný pozemek, i když ve skutečnosti nenabízel stejný, kdy zůstalo otázkou, zda takový má, či ne, soud má za to, že tyto výše uvedené skutečnosti nastaly, ale (ještě) nevypovídají o tom, tedy z nich (ještě) nevyplývá, že pokud žalobce využil svého práva požádat o zrušení spoluvlastnictví, tak jen k újmě žalovaných, tedy že by jeho cílem bylo takto způsobit újmu žalovaným nebo některému z nich (§ 1140 odst. 1 a 2 věta prvá ve spojení s § 1140 odst. 2 věta druhá a contrario o. z.). Ve smyslu § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, výkon práva nesmí bez právního důvodu zasahoval do práv a oprávněných zájmů jiných nebo být v rozporu s dobrými mravy, pokud ano, je soud povinen nárok nepřiznat a žalobu tedy zamítnout. Toto zákonné ustanovení je třeba uvážit i vedle výše uvedeného zákona ustanovení § 1140 odst. 2 věta druhá (srovnat komentář k § 8 v elektronickém systému (ASPI), například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2135/2016, sp. zn. 22 Cdo 4146/2016, sp. zn. 22 Cdo 674/2018 a 22 Cdo 5159/2014). V daném případě soud však má za to, že žalobce zjevně nezneužil své právo a soud není povinen spoluvlastnictví nezrušit a žalobu zamítnout, když i k tomu se mohly vztahovat výše uvedené skutečnosti, tyto nastaly, ale (ještě) nevypovídají o tom, tedy z nich (ještě) nevyplývá, že pokud žalobce využil svého práva požádat o zrušení spoluvlastnictví, tak zjevně zneužívá toto své právo (§ 8 a contrario o. z.). Soud proto rozhodl tak, že spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Vzhledem k tomu, že soud spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušil, byl se zároveň povinen zabývat jeho vypořádáním. Ve smyslu § 1144 odst. 1 část věty před čárkou o. z. a § 1147 a následujících o. z., jeli to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Není-li to však dobře možné, přikáže soud společnou věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, soud, pokud spoluvlastnictví vypořádává, je povinen uvažovat způsoby vypořádání výslovně upravené zákonem a podle jejich pořadí v zákoně. Soud je tak povinen při vypořádání společné věci nejdříve použít způsob rozdělením společné věci, až když to není možné a také dobře možné, tak je povinen použít způsob přikázáním společné věci za náhradu jednomu ze spoluvlastníků, až když ji nechce žádný ze spoluvlastníků, tak je povinen použít způsob prodejem věci ve veřejné dražbě (srovnat komentář k § 1142 a následujících o. z. v elektronickém systému (ASPI). Ve smyslu § 1142 o. z. rozdělení není možné, jestliže má společná věc jako celek sloužit k určitému účelu. Ve smyslu § 1144 odst. 1 a část věty za čárkou o. z. rozdělení věci není možné, snížila by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 nebrání tomu však nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Ve smyslu § 1145 o. z. soud může zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci. Ve smyslu § 1147 o. z. rozdělení společné věci musí být možné dobře. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělení společné věci musí být možné a také dobře možné. Pokud tomu tak není, soud nemůže použít tento způsob a přistoupí k v pořadí dle zákona dalšímu způsobu. Zákon upravuje některé případy, kdy vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením společné věci není možné, a to, pokud společná věc má jako celek sloužit k určitému účelu, dále pokud by se tím (rozdělením) u společné věci snížila podstatně její hodnota a dále, že u listiny rozdělení není možné vůbec, u zemědělského pozemku, jen pokud by dělením vzniklé pozemky byly účelně obdělávatelné a pokud by měly možnost stálého přístupu, kdy dle výkladu to nelze pominout ani u dalších pozemků. Dále zákon výslovně upravuje, že je pro rozdělení bez významu, zda nebo že tomu brání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích, a že při rozdělení musí soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo. Dále upravuje, že rozdělení společné věci není na ujmu osobě, která má věcné právo ke společné věci. Výrazy „jako celek sloužit k určitému účelu“ ani „dobře možné“ zákon nedefinuje. Dle výkladu výše uvedených zákonných ustanovení, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, použitím výrazů „jako celek sloužit k určitému účelu“ se má na mysli takový celek, respektive funkční celek, kde funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit jejich funkci. Ve vztahu funkční souvislosti ekonomická užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci podstatně snížena. Muže se jednat jak o vztah oboustranné závislosti, kdy ani jedna z věcí nemůže samostatně plnit řádně svou funkci, tak o vztah jednostranné závislosti, kdy jedna věc může plnit svou funkci samostatně, zatím co druhá nikoli. Konkrétně celek, respektive funkční celek – sídliště –, je třeba chápat jako celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídliště plní nějakou konkrétní funkci. Pozemkem, který tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek, je nutno rozumět jednak stavební pozemek či též pozemek zastavěný stavbou, a dále přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Je proto třeba u nárokovaného pozemku přihlížet k celkové funkční provázanosti i s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb (areál, např. i sídliště), a to i s přihlédnutím k veřejnému zájmu, který v takovémto případě představuje jedno z výkladových kritérií. Sídlištěm se obecně rozumí komplex staveb a pozemků, který lze jako takový souhrnně zvát areálem. Sama existence sídliště, jako rozsáhlého souboru budov a pozemku, které spolu tvoří jeden funkční celek, sice bez dalšího nevylučuje vydání některých (např. okrajových) pozemků, ale vyžaduje mimořádné pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotřena funkční propojenost jednotlivých staveb či ostatních pozemků, a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které sídliště jako areál plní (bydlení, komunikace, odpočinek-relaxace, atp.) (srovnat rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 159/03, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 574/2015, 28 Cdo 3016/2012, 28 Cdo 574/2015). Dále dle výkladu, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, se u výrazu „dobře možné“ má namysli, že je rozdělení vhodné, tedy zejména např., že nově vzniklé věci bude možno řádně užívat, že náklady na rozdělení věci nebudou nepřiměřeně vysoké, že bude zachován dosavadní účel využití, aby nebyly pozemky příliš rozdrobeny, aby byly účelně využitelné jak vzhledem k tvaru, tak i rozloze, aby měly možnost stálého přístupu. Tedy takové, aby se rozdělení v konečném důsledku nejevilo vlastně jako nespravedlivé. Naproti tomu se tím nemá na mysli, že musí jít o rozdělení nejvhodnější čili optimální, že nemůže být jeho užívání omezeno vůbec, že v případě pozemku musejí být nově vzniklé pozemky nejvíce účelně využitelné, že musí být nově vzniklé věci identické (srovnat komentář k § 1147 v elektronickém systému (ASPI), rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1943/2015, 22 Cdo 3736/2016, 22 Cdo 3736/2016, 22 Cdo 5439/2015). V daném případě tak bylo na místě spoluvlastnictví vypořádat způsobem rozdělením společné věci, neboť nejde o případ, že by společná věc měla jako celek sloužit k určitému účelu, když předmětný pozemek je na území žalobce jako [právnická osoba], sídliště [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to při jeho okraji, téměř na všech jeho stranách je zeleň (tráva, 1 nebo 2 stromy), na jihu vede při hranici pozemku chodník (z betonových dlaždic, se zábradlím a s odtokovým žlabem, podél tohoto chodníku, ale již za hranicí pozemku, je veřejné osvětlení, na jihu při hranici pozemku a jedna na východě napříč pozemku jsou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, žádné ulice, chodníky a domy, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých je na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, na těch z nich na západ o předmětného pozemku po desítkách metrů je jedna ulice s chodníky a pěti bytovými domy, na těch z nich na sever od předmětného pozemku po desítkách metrů je hřiště, za ním po desítkách metrů je parkoviště, až za ním je pár bytových domů, na těch z nich na východ od předmětného pozemku jen po pár metrech vede dálnice (nebo několikaproudová silnice), u ní je zastávka veřejné hromadné dopravy, tato dálnice „rozděluje“ území, a odděluje a vlastně izoluje území mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy i území sídliště, tedy i předmětný pozemek, který je při jeho okraji, na těch z nich na jih od předmětného pozemku po desítkách metrů je rozsáhlá zeleň, z té jedné ulice s chodníky a pěti bytovými domy průchod z bytových domů je i jinými komunikacemi k městské hromadné dopravě, a i k té zastávce při dálnici, a k dalším částem obce (§ 1142 odst. 1 a contrario o. z.). Dále nejde ani o případ, že by se tím rozdělením podstatně snížila hodnota tohoto pozemku jako společné věci, když níže uvedeným rozdělením a to i v níže uvedené variantě je zachován účel jeho využití i jeho funkce, jeho stav a i cena nově vzniklých pozemků v součtu činí cenu rozdělovaného předmětného pozemku (§ 1144 odst. 1 část věty po čárce a contrario o. z.). A konečně nejde ani o případ, že by rozdělení nebylo dobře možné, když předmětný pozemek je na území žalobce jako [právnická osoba], sídliště [adresa], mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to při jeho okraji, téměř na všech jeho stranách je zeleň (tráva, 1 nebo 2 stromy), na jihu vede při hranici pozemku chodník (z betonových dlaždic, se zábradlím a s odtokovým žlabem, podél tohoto chodníku, ale již za hranicí pozemku, je veřejné osvětlení, na jihu při hranici pozemku a jedna na východě napříč pozemku jsou pod povrchem inženýrské sítě – splašková a dešťová kanalizační stoka, kabel veřejného osvětlení, podzemní vedení elektrického kabelu a kabel elektronických komunikací, s předmětným pozemkem sousedí pozemky, je na nich téměř na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, žádné ulice, chodníky a domy, na s předmětným pozemkem sousedící pozemky navazují pozemky, na kterých je na všech stranách zeleň (téměř jenom tráva), chodník nebo pěšina, tytéž pokračující inženýrské sítě, na těch z nich na západ o předmětného pozemku po desítkách metrů je jedna ulice s chodníky a pěti bytovými domy, na těch z nich na sever od předmětného pozemku po desítkách metrů je hřiště, za ním po desítkách metrů je parkoviště, až za ním je pár bytových domů, na těch z nich na východ od předmětného pozemku jen po pár metrech vede dálnice (nebo několikaproudová silnice), u ní je zastávka veřejné hromadné dopravy, tato dálnice „rozděluje“ území, a odděluje a vlastně izoluje území mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy i území sídliště, tedy i předmětný pozemek, který je při jeho okraji, na těch z nich na jih od předmětného pozemku po desítkách metrů je rozsáhlá zeleň, z té jedné ulice s chodníky a pěti bytovými domy průchod z bytových domů je i jinými komunikacemi k městské hromadné dopravě, a i k té zastávce při dálnici, a k dalším částem obce, kdy výše uvedené důkazy byly v souladu, měl soud za prokázáno, že vypořádání předmětného pozemku rozdělením tohoto pozemku ve variantě na podkladě znaleckého posudku a podle nebo pomocí geometrického plánu dle znaleckého posudku, je vhodné, tedy dobře možné, když zároveň nemusí jít o rozdělení nejvhodnější, tedy nejlépe možné čili optimální. Rozdělením nově vzniklé pozemky bude možno jako samostatné věci řádně užívat, nic se na jejich účelu užívání, způsobu ani jejich funkcích nemění, bude ke každému z nich možnost stálého přístupu, rozdělení pozemku neznemožní ani neomezuje vedení inženýrských sítí, to, že varianta rozdělení předmětného pozemku bude taková, že chodník bude součástí každého rozdělením nově vzniklého pozemku, účel užívání, řádné užívání, způsob užívání i jeho funkce a jeho údržbu či opravy nijak nevylučuje nebo neomezuje (§ 1147 věta prvá o. z.). Navíc nejde ani o případ, že by rozdělení bylo na újmu nějaké osobě, která má věcné právo k předmětnému pozemku, když žádné omezení zapsáno v katastru nemovitostí není a existující vedení inženýrských sítí na pozemku nebude nijak znemožněno či omezeno (§ 1150 o. z.) Soud jen dodává, že má za to, že předmětný pozemek je veřejným prostranstvím, kdy je přístupný každému bez omezení k obecnému užívání, bez ohledu na vlastníka, to však nijak neodporuje tomu, že rozdělení předmětného pozemku je dobře možné, neboť při tom rozdělení pozemku se u nově vzniklých pozemků účel užívání jako veřejného prostranství nijak nezmění, nebude znemožněn nebo omezen. Jednoduše řečeno, nebude mít rozdělení předmětného pozemku na tento účel užívání žádný vliv. Soud tak provedl vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením předmětného pozemku, kdy v daném případě, vzhledem k tomu, že jde o pozemek, bylo třeba splnit podmínky vyžadované v jiných obecně závazných právních předpisech, konkrétně v katastru nemovitostí a ve stavebním zákoně, a soud tak prostřednictvím znalce vyžádal předběžný názor stavebního úřadu na rozdělení předmětného pozemku a dále vyžádal u znalce vyhotovení geometrického plánu, aby rozdělení předmětného pozemku a vznik nových pozemků jako nemovitých věcí mohl být zapsán do katastru nemovitostí a každý ze spoluvlastníků tak mohl nabýt vlastnické právo k jemu připadnuvšímu pozemku. Po obdržení předběžného sdělení stavebního úřadu, že rozdělení možné je a bude stavebním úřadem schváleno a po obdržení geometrického plánu od znalce byl předmětný pozemek rozdělen na nové pozemky: p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, a p. č. [hodnota], o výměře [hodnota] m, všechny v k. ú. [katastrální území], obec [obec]. Z těchto nových pozemků je na místě, aby připadl první v pořadí do vlastnictví žalobce, druhý v pořadí do vlastnictví žalovaného 1) a třetí v pořadí do vlastnictví žalované 2) pozemek. Vzhledem k tomu, že tyto nové vzniklé pozemky zcela odpovídají dosavadním podílům spoluvlastníků na předmětném pozemku, nebylo třeba uložit povinnost některému z nich zaplatit náhradu na vyrovnání podílů jinému (§ 1143 věta 2 druhá o. z.). Soud proto dále rozhodl, že spoluvlastnictví se vypořádává na podkladě geometrického plánu jako nedílné součásti rozsudku jako v podobě přílohy, způsobem rozdělením předmětného pozemku na nové pozemky a který z nově vzniklých pozemků připadá do vlastnictví kterého z účastníků jako dosavadních spoluvlastníků tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.).

21. Žalovaný 1) měl ve věci plný úspěch. Žalovanému 1) tak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: odměnu za zastupování advokátem ve výši 179 640 Kč za 18 úkonů právní služby po 9 980 Kč dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále hotové výdaje 5 400 Kč za 18 úkonů po 300 Kč a vynaložené náklady na zálohu na znalecký posudek ve výši 4 000 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále DPH ve výši 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 228 739 Kč (výrok II.).

22. Žalovaná 2) měla ve věci plný úspěch. Žalované 2) tak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: odměnu za zastupování advokátem ve výši 124 750 Kč za 13 úkonů právní služby, z toho 8 po 9 980 Kč, 1 po 4 990 Kč, dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále hotové výdaje 3 900 Kč za 13 úkonů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále DPH ve výši 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 155 667 Kč (výrok III.).

23. Stát má podle výsledků řízení proti zcela neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které platil, tj. na náhradu znalečného ve výši 18 149 Kč (8 866 Kč na znalečné znalci [tituly před jménem] [jméno FO] + 13 283 Kč na znalečné znalci [tituly před jménem] [jméno FO] = 22 149 Kč celkem – 4 000 Kč záloha složená žalovaným 1) = 18 149 Kč celkem), když u žalobce nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ani to nebylo tvrzeno. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 18 149 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně (výrok IV).

Poučení