29 C 32/2020-118

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobce: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně a vedlejšího účastníka] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] vedlejší účastník: ; [celé jméno vedlejšího účastníka], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobkyně a vedlejšího účastníka] proti žalovanému: ; 1) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žalovanému: ; 2) [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o právo pozemkové služebnosti nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na určení existence služebnosti cesty pro osobní a nákladní vozidla do průmyslového areálu za účelem zajištění zásobování ve prospěch pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, průmyslový objekt, dále pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], průmyslový objekt a pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba [obec] bez čp/če, průmyslový objekt, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], po stávající vnitrozávodní komunikaci, která je vymezena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společností [anonymizována dvě slova], který je součástí tohoto rozsudku, zatěžující části pozemků 1) žalovaného vymezené geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společností [anonymizována dvě slova], který je součástí tohoto rozsudku, a to pozemku p. [číslo] ostatní plocha, p. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] ostatní plocha, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

II. Zamítá se žaloba na určení existence služebnosti cesty pro osobní a nákladní vozidla do průmyslového areálu za účelem zajištění zásobování ve prospěch pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, průmyslový objekt, dále pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], průmyslový objekt a pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba [obec] bez čp/če, průmyslový objekt, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], po stávající vnitrozávodní komunikaci, která je vymezena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společností [anonymizována dvě slova], který je součástí tohoto rozsudku, zatěžující části pozemků 2) žalovaného vymezené geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společností [anonymizována dvě slova], který je součástí tohoto rozsudku, a to pozemku p. [číslo] ostatní plocha, p. [číslo] ostatní plocha, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

III. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce jsou povinni společně a nerozdílně nahradit 1) žalovanému náklady řízení ve výši 21 904,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 1) žalovaného.

IV. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce jsou povinni společně a nerozdílně nahradit 2) žalovanému náklady řízení ve výši 15 790,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 2) žalovaného.

Odůvodnění

1. Předmětnou žalobou, ve znění jejího doplnění z 28.7.2021 (č.l. 54), se žalobce za účasti vedlejšího účastníka domáhal vydání soudního rozhodnutí, aby bylo určeno právo služebnosti cesty, a to z důvodu, že tuto služebnost měl žalobce vydržet. Konkrétně se jednalo o služebnost cesty pro osobní a nákladní vozidla ve prospěch pozemků žalobce p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], pozemku [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., vše v [katastrální uzemí] (pozemky žalobce), kdy služebnost měla zatížit části pozemků 1) žalovaného, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (pozemky 1) žalovaného), vše v [katastrální uzemí] a části pozemků 2) žalovaného p. [číslo] [parcelní číslo] (pozemky 2) žalovaného), vše v [katastrální uzemí]. Cesta je vymezeny v geometrickém plánu [číslo] který vyhotovila společnost [právnická osoba] a je součástí předmětného rozsudku (předmětná cesta).

2. Cesta, která má představovat pozemkovou služebnost, je dle žaloby vnitrozávodní účelová komunikace, která vede přes pozemky 1) žalovaného a 2) žalovaného, je vyznačena v citovaném geometrickém plánu, tato účelová komunikace vede od nákladní vrátnice celého průmyslového areálu z ulice [ulice] přes pozemky žalovaných k pozemkům žalobce, kdy žalobce je toho názoru, že se jedná o jedinou možnost přístupu pro nákladní vozidla k výrobnímu areálu žalobce. Předmětná cesta je žalobcem dlouhodobě užívána, a to desítky let, pro účely nákladní dopravy, z tohoto dlouhodobého užívání je žalobce přesvědčen o tom, že věcné právo pozemkové služebnosti mu náleží, odkázal na ustanovení § 1095 a § 1096 o. z. Předmětná cesta byla zbudována před rokem 1989 a sloužila přímo k zásobování areálu nákladními vozidly. Právo služebnosti cesty žalobce vydržel, neboť žalobce i jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], která zanikla vnitrostátní fúzí sloučením s žalobcem, užívá předmětnou cestu od počátku svého podnikání v daném výrobním areálu bývalého státního podniku [anonymizováno]. Žalobce či jeho právní předchůdce byl dohodnut na užívání s právním předchůdcem žalovaných, kdy se jednalo o společnost [právnická osoba], a po celou dobu danou komunikaci užíval pro příjezd ke svému výrobnímu areálu.

3. Žalobce dále tvrdí, že pozemky účastníků se nachází v areálu, který byl historicky budován a koncipován jako jeden celek se společnými inženýrskými sítěmi a uvnitř areálu propojen mezi mnoha průmyslovými budovami pro potřeby obsluhy vnitrozávodními účelovými komunikacemi napojenými na nákladní vjezdovou vrátnici na ulici [ulice a číslo] v rámci státního podniku [anonymizováno]. Po zániku státního podniku [anonymizováno] po roce 1989 začaly být průmyslové objekty v areálu postupně prodávány soukromým subjektům. Delimitací základního závodu [obec] od s. p. [anonymizováno] vznikla společnost [právnická osoba], z ní vznikla rozdělením obchodního majetku společnost [právnická osoba] – právní předchůdce žalobce.

4. U prvního jednání ve věci byl žalobce poučen ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy k vydržení pozemkové služebnosti žalobcem i jeho právním předchůdcem a rovněž k držbě služebnosti (věcného břemene) a dále k dohodě žalobce a jeho právního předchůdce o užívání předmětné cesty s právním předchůdcem žalovaných společností [právnická osoba] (podrobnosti viz protokol o jednání ze dne 21. 9. 2021 – čl. 78).

5. Po tomto poučení žalobce u jednání (viz protokol) doplnil následující: žalobce odvozuje nárok od svého právního předchůdce společnosti [právnická osoba], jejímiž jednateli byla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bývalý spolumajitelé [právnická osoba]. Společnost [anonymizováno] vznikla na základě rozdělení [právnická osoba]. Následně byly uzavírány dohody mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] o užívání předmětné cesty, kdy [právnická osoba] užívala cestu od svého vzniku oddělením ze [právnická osoba], k důkazu navrhl žalobce výslech jednatelky [příjmení] [jméno] [příjmení], která měla být u uzavírání dohody se [právnická osoba] o užívání cesty. Společnost [anonymizováno] měla dohodu s [anonymizováno] o užívání předmětné cesty a následně právo užívání přešlo na žalobce. Žalobce uzavřel dohodu se [právnická osoba] o příspěvku na strážní službu, dohoda se týkala i užívání elektřiny a odběru vody, k důkazu navrhl text podmínek pro užívání areálu a ohledně užívání areálu výslech vedlejšího účastníka. Za užívání cesty žalobce ani jeho právní předchůdce nic neplatili, platili pouze za strážní službu, tedy za ostrahu areálu, za cestu se nic neplatilo, užívání bylo bezplatné na základě dohody se [právnická osoba].

6. Po poučení o koncentraci řízení u prvního jednání byla žalobci poskytnuta na jeho žádost lhůta k doplnění skutečností ohledně vzniku společnosti [právnická osoba] ze [právnická osoba] (a to jen a pouze ohledně těchto skutečností), které chtěl žalobce blíže objasnit, ale u prvního jednání nebyl schopen tyto skutečnosti specifikovat, neboť listiny ohledně vzniku společnosti [právnická osoba] si plánoval vyžádat na Krajském soudě v Brně. V podání ze dne 12. 10. 2021 (čl. 87) doplnil, že společnost [právnická osoba] přistoupila do společnosti [právnická osoba], společnost [právnická osoba] vznikla rozdělením obchodního jmění společnosti [právnická osoba] mezi původní podílové vlastníky, Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a JUDr. [příjmení]. Zakladateli [právnická osoba] byly [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], [právnická osoba] byla majoritním podílovým vlastníkem společnosti [právnická osoba] Obchodní podíl [právnická osoba] byl rozdělen a ve výši [částka] vložen do společnosti [právnická osoba] Z toho je patrné, že [právnická osoba] byla až do 29. 10. 2003 majoritním vlastníkem společnosti [právnická osoba] Pokud jde o další skutečnosti uváděné v uvedeném podání, zejména skutečnosti pod bodem 2 ohledně listiny„ Vkládaný majetek [právnická osoba]“, pak zde uváděné skutečnosti byly uvedeny na rámec a v rozporu se zásadou koncentrace řízení a soud k nim z toho důvodu nepřihlížel, nad rámec uvedeného je však třeba konstatovat, že tyto skutečnosti by neměly vliv na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

7. Vedlejší účastník na straně žalobce vstoupil do řízení svým podání ze dne 20. 9. 2021, které bylo soudu předloženo před prvním jednáním dne 21. 9. 2021. Ve svém podání (čl. 74) vedlejší účastník uvádí, že má na výsledku řízení naléhavý právní zájem, toto odůvodnil tím, že je [anonymizováno] podílový spoluvlastník žalobce, dále je spoluvlastník průmyslové budovy v areálu na p. [číslo] tuto budovu má žalobce pronajatou a provozuje zde svoji podnikatelskou činnost. U prvního jednání vedlejší účastník doplnil, že nákladními vozidly se nedá jezdit z ulice [ulice], neboť tento nedisponuje dostatečnými rozměry.

8. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. 1) žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 15. 7. 2020 (čl. 31), ve kterém uvedl, že pro vydržení pozemkové služebnosti tvrzené užívání předmětné cesty žalobcem, respektive jeho právním předchůdcem po dobu 22 let samo o sobě nepostačuje. Držba služebnosti je základním předpokladem jejího možného vydržení. Vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni musí být dáno najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu, kdy odkázal na rozsudek NS ze dne 22. 1. 2013 ve věci 22 Cdo 1568/2012. Dále 1) žalovaný uvedl, že fakticky v bývalém areálu státního podniku [anonymizováno] žádná vnitrostátní účelová komunikace neexistuje, když v celém areálu jsou všechny nezastavěné plochy zpevněny a v terénu fakticky nelze rozeznat koridor vnitrozávodní účelové komunikace, jak bylo vyznačeno žalobcem v předloženém geometrickém plánu. 1) žalovaný dále uvedl, že pro žalobce je technicky možný po úpravě oplocení vjezd osobních i nákladních automobilů bez přívěsů či návěsů z ulice [ulice], přičemž rozšíření stávající panelové cesty vedoucí z ulice [ulice] tak, aby vyhověla případnému vjezdu nákladních automobilů je zcela v moci žalobce. Je tak zřejmé, že k nemovitostem žalobce lze zajistit přístup jiným způsobem než způsobem, který zvolil v tomto řízení žalobce. 9. 2) žalovaný s žalobou rovněž nesouhlasil, k žalobě se vyjádřil písemně podáním ze dne 1. 7. 2020 (čl. 24). Argumentace byla obdobná, jako u 1) žalovaného viz výše, kdy oba žalovaní mají stejného právního zástupce.

10. U prvního jednání žalovaní doplnili, že žalobce si předmětnou cestu sám vytyčil a žalovaní sporují už existenci takové cesty. Dále sporují, že byla užívána z titulu věcného břemene, když byla užívána z titulu smlouvy. K doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobcem po poučení soudem dle § 118a o. s. ř. žalovaní u jednání uvedli, že žalobce nedoplnil, to k čemu jej soud vyzýval, byla zopakována nekonkrétní tvrzení z žaloby o existenci dohody o užívání. Dále, že žalobce má předmět podnikání [anonymizováno] až od 27. 1. 2004, do té doby byl předmětem podnikání pouze [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalobce uzavřel se [právnická osoba] dne 9. 3. 2011 smlouvu o přístupu k nemovitostem na dobu neurčitou s možností výpovědi právě pro případ prodeje areálu či části areálu. Žalobce tedy nejpozději od 9. 3. 2011 věděl, že nemá trvalé věcné právo k užívání přístupové cesty, ať už je jakákoli. Oba žalovaní nabyli své nemovitosti v dražbě a v dražební vyhlášce nebyly uvedeny žádné závady, ať už ve prospěch žalobce, [role v řízení] [příjmení], či [právnická osoba] či [anonymizováno].

11. Mezi účastníky nebylo sporné, a vyplývá to i z výpisů z katastru nemovitostí, že žalobce je vlastníkem [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [obec], pozemku [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., vše v [katastrální uzemí] (pozemky žalobce), 1) žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] (pozemky 1) žalovaného), a 2) žalovaný je vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] vše v [katastrální uzemí] (pozemky 2) žalovaného). I když žalovaní sporovali faktickou existenci předmětné cesty, nebylo však v řízení mezi účastníky sporné, o jakou cestu, jejíhož určení se žalobce domáhal, se jedná, kdy tato byla specifikována v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném společností [anonymizována dvě slova], který je součástí rozsudku. Z uvedeného geometrického plánu je zřejmý průběh předmětné cesty přes pozemky účastníků.

12. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobce pozemkovou služebnost předmětné cesty skutečně vydržel.

13. Z výpisů z katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], a to z [list vlastnictví] (pozemky žalobce), [list vlastnictví] (pozemky 1) žalovaného), [list vlastnictví] (pozemky 2) žalovaného), dále z usnesení – z dražební vyhlášky o provedení elektronické dražby věcí nemovitých exekutorského úřadu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], vyplývá, že ve prospěch pozemků žalobce na úkor pozemků žalovaných není zapsána předmětná cesta jako pozemková služebnost, zároveň, že žalovaní nabyli své nemovitosti v dražbě bez toho, aby taková služebnost byla obsahem dražební vyhlášky. 14. [právnická osoba] byla založena v roce 1997, kdy o tom svědčí zakladatelská listina ze dne 1. 12. 1997, která odkazuje na notářské zápisy z června, září a listopadu 1997. K přistoupení [právnická osoba] [anonymizována tři slova] do společnosti [právnická osoba] nepeněžitým vkladem došlo v listopadu 1997, jak vyplývá z notářského zápisu. Z úplného znění zakladatelské listiny [právnická osoba] ze dne 1. 12. 1997 vyplývá, že zakládajícími společníky byli [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba], z notářského zápisu ze dne 21. 11. 1997 (příloha 12) vyplývá, že společnost [právnická osoba] přistoupila do [právnická osoba] vkladem a získala většinový podíl ve společnosti. Z notářského zápisu ze dne 29. 10. 2003 vyplývá, že [jméno] [příjmení] prohlásila, že společníky společnosti [právnická osoba] jsou [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a [jméno] [příjmení], že valná hromada schvaluje rozdělení obchodního podílu [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a převod obchodního podílu na společnici [jméno] [příjmení], na Ing. [jméno] [příjmení], tomu odpovídá i smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] z převádějícího [anonymizováno] [anonymizována tři slova] na přejímajícího Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 11. 2003. Z uvedeného je zřejmé, že podílníkem ve společnosti [právnická osoba] byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a to do 29. 10. 2003. Nejpodstatnější však je, jak plyne výpisu z obchodního rejstříku žalobce, že na společnost žalobce přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] v důsledku vnitrostátní fúze sloučením podle projektu ze dne 4. 10. 2018, kdy tato skutečnost byla zapsána dne 1. 1. 2019, že tedy právním nástupcem společnosti [právnická osoba] je žalobce.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce vyplývá, že obchodní firmou žalobce do [datum] byl název [právnická osoba]

16. Po doplnění skutkových tvrzení u prvního jednání žalobcem, byla jeho skutková tvrzení stále nedostatečná a neodpovídala výzvě a poučení soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobce po poučení tvrdil, že uzavřel dohodu se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] o příspěvku na strážní službu, dohoda se týkala i užívání elektřiny a odběru vody, k tomu navrhl text podmínek pro užívání areálu, který měl obsahovat příspěvek na strážní službu a dále rovněž vybídnutí k vyznačení přístupu po předmětné cestě šipkami, kdy na základě tohoto dokumentu byla dohodnuta různá práva a povinnosti pro užívání areálu. Z předloženého dokumentu označeného„ Stanovení podmínek pro [právnická osoba], týkající se připojení el. proudu, vody a provozu v areálu [anonymizováno]“ vyplývá, že listina byla sepsána dne 2. 1. 2002 a podepsána jednatelem [právnická osoba] [anonymizována tři slova], obsahuje 6 strojově napsaných bodů ohledně účtování odebraného elektrického proudu, spotřebované vody, podílu na nákladech na údržbu a opravy komunikace a kanalizacemi, nákladů vynaložených na strážní službu, ohledně povolení přístupu k budovám obou firem pro případ opravy a údržby. V bodě 6 je uvedeno, že [právnická osoba] nebude trvat na převedení věcného břemene od [anonymizována dvě slova] . [anonymizováno]. Tento bod je podtržený a propiskou psacím písmem je k němu dopsáno„ neakceptovatelný bod číslo 6 rovná se možnost vydírání a útlaku“. K bodu 4 ohledně účtování úhrad podílu nákladů vynaložených na strážný věž je rovněž rukou dopsána poznámka„ nikoliv za právo užívání vnitrostátní účelové komunikace – to přechází z věcného břemene“. Žalovaní zpochybnili pravost uvedené listiny s ohledem na rukou psané poznámky v listině. Z této listiny nebyla jakkoli prokázána existence věcného břemene cesty ve prospěch pozemků žalobce, zatěžující pozemky žalovaných, ke dni sepisu této listiny, ani jakékoli okolnosti eventuálního vzniku věcného břemene (služebnosti - slovy o.z. účinného ke dni rozhodnutí).

17. Žalovaní předložili k důkazu smlouvu ze dne 9. 3. 2011 uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a právním předchůdcem žalobce, která byla uzavřena na dobu neurčitou s možností výpovědi právě pro případ prodeje areálu či části areálu, kterou mělo být dle žalovaných prokázáno, že minimálně od doby uzavření smlouvy žalobce věděl, že nemá trvalé věcné právo k užívání předmětné cesty. Z předmětné smlouvy (příloha č. 3 přílohové obálky 2) žalovaného) vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobcem (který zde vystupoval pod předchozí obchodní firmou [právnická osoba]) a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dne 9. 3. 2011 (kdy původně počítačově zapsané datum je 9. 2. 2011 je přepsáno na 9. 3. 2011, pravost a obsah smlouvy nebyla účastníky napadena). Z preambule smlouvy vyplývá, že účelem smlouvy je komplexní úprava vztahů umožňující nerušený výkon podnikání účastníků smlouvy a řádné fungování průmyslového areálu, kde se nachází předmětná cesta. Přístupu do areálu se týká článek III, kdy v bodě 1 účastníci smlouvy deklarují společný zájem na zabezpečení průmyslového areálu před vstupem a pohybem neoprávněných osob, v bodě 2 [anonymizováno] prohlašuje, že je oprávněno z titulu věcného břemene [anonymizováno] užívat pro účely vjezdu a přístupu vstup do průmyslového areálu z náměstí [ulice] od ulice [ulice] umístěný na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (poznámka soudu zde se tedy nejedná o předmětnou cestu, kterou je cesta z ulice [ulice]). V bodě 3 je uvedeno, že [anonymizováno] se zavazuje, že [anonymizováno], jejich zaměstnancům, dodavatelům, návštěvám, umožní bezúplatný přístup a průjezd průmyslového areálu přes druhý vstup do průmyslového areálu z ulice [ulice], jež je umístěn na pozemku [parcelní číslo] (poznámka soudu zde se jedná o předmětnou cestu). V článku V je upraveno trvání smlouvy, kde se účastníci smlouvy dohodli, že se uzavírá na dobu neurčitou s možností ukončit smlouvu dohodou účastníků nebo výpovědí. Bylo dojednáno, že smlouvu může kterákoliv strana vypovědět pouze v případě, že se druhá strana dopustila podstatného porušení smlouvy (bod 2 až 5). V bodě 6 se smluvní strany dohodly, že v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na prodej části průmyslového areálu [anonymizováno] nebo jiné obdobné dohody, je [anonymizováno] oprávněn vypovědět smlouvu s výpovědní lhůtou 3 měsíce. Z uvedeného je zřejmé, že ke dni uzavření této smlouvy, tedy ke dni 9. 3. 2011 žalobce věděl, že mu nesvědčí věcné právo – věcné břemeno užívání předmětné cesty, vyplývá z ní naopak právo užívání předmětné cesty z titulu této smlouvy, tedy z titulu obligace.

18. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 5 Nc 2001/2020-34 bylo prokázáno, že bylo nařízeno předmětné opatření usnesením ze dne 14. 1. 2020, kterým soud nařídil 1) žalovanému umožnit vjezd motorových vozidel žalobce přes nákladní vrátnici z ulice [ulice] po jeho pozemcích, dále byla žalobci uložena povinnost podat návrh ve věci samé o povolení nezbytné cesty. Usnesení bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2020, nabylo právní moci dne 30. 11. 2020. Předmětná věc je tedy vedena na základě povinnosti uložené žalobci podat žalobu v rámci rozhodnutí o předběžném opatření.

19. Ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 270/2018 vyplývá, že v tomto řízení se žalobci [celé jméno vedlejšího účastníka] a [jméno] [příjmení] domáhají proti žalovaným [příjmení] [anonymizováno] s [anonymizováno], proti žalovaným [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [obec] zřízení pozemkové služebnosti na pozemcích 1) a 2) žalovaného.

20. Pokud soud prováděl dokazování listinami, které v tomto rozsudku nehodnotí, pak z toho důvodu, že z těchto listin nebyly prokázány žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení předmětného sporu. Rovněž tak soud u posledního jednání usnesením zamítl provádění dalšího dokazování, neboť další dokazování považoval za nadbytečné. Konkrétně se jedná o žalobcem navrhovaný výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého spolumajitele a jednatele firmy [právnická osoba], který měl vypovídat k tvrzením ohledně skutečností, že předmětná cesta je jedinou možností přístupu pro nákladní vozidla k pozemkům žalobce, že žalovaní brání v užívání cesty, kdy prokázání tohoto tvrzení bylo v řízení nadbytečné, pokud jde o tvrzení ohledně dlouhodobého užívání předmětné cesty, pak se jednalo o nekonkrétní skutkové tvrzení, které žalobce ani po poučení soudem nedoplnil a k neurčitému a nekonkrétnímu a neúplnému tvrzení je nadbytečné provádět dokazování. Totéž se týká důkazů navržených žalobcem u jednání dne [datum] po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kdy žalobce opět navrhoval výslech svědků, a to [jméno] [příjmení], která měla být přítomna uzavírání dohody se [právnická osoba], když žalobce řádně netvrdil rozhodné skutečnosti k takové dohodě, totéž se týká návrhu důkazu výslechem vedlejšího účastníka, který se měl vyjádřit k užívání areálů, kdy byl opět navrhován důkaz k nekonkrétním skutkovým tvrzením. Ze stejného důvodu soud neprovedl dále důkaz místním šetřením na místě samém, stejně tak důkaz CD nosičem předloženým vedlejším účastníkem, který měl zachycovat nákladní dopravu v areálu, i toto dokazování považoval soud za nadbytečné. Předložený znalecký posudek předložený vedlejším účastníkem se týká posouzení vjezdu do areálu z ulice [ulice], kdy takové posouzení nemá význam pro vyřešení předmětného sporu, totéž se týká znaleckého posudku předloženého žalobcem [číslo].

21. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle odst. 2 tohoto ustanovení držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

22. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

23. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 tohoto ustanovení do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

24. Podle § 151n odst. 1 obč. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti nebo patří určité osobě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

25. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

26. Podle § 988 odst. 1 zákona č. 89/2002 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

27. Podle § 990 odst. 1 o. z. držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal. Podle odst. 2 tohoto ustanovení držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

28. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

29. Podle § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

30. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

31. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

32. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

33. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

34. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

35. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

36. Podle § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle odst. 2 citovaného ustanovení při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

37. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

38. Podle § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

39. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho zdržet.

40. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

41. Předmětem posouzení bylo vydržení věcného práva, proto s ohledem na shora citované přechodné ustanovení soud posuzoval poměry od 1. 1. 2014 dle občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. (o. z.), do té doby poměry posuzoval dle dosavadního občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (obč. zák.).

42. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce tvrdil, že oprávněným držitelem předmětného věcného břemene cesty byl již jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], o které bylo prokázáno, že byla založena dne 1. 12. 1997. Právním nástupcem společnosti [právnická osoba] se stal žalobce s právními účinky od 1. 1. 2019. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce užíval cestu od svého vzniku na základě dohody o užívání se společností [právnická osoba], následně právo užívání přešlo na žalobce. Žalobce však řádně netvrdil, a tedy ani neprokázal, neunesl tak břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a to ani po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] byla oprávněným držitelem práva odpovídajícího věcnému břemeni, práva cesty, od kdy, na základě jakého právního důvodu, rovněž řádně netvrdil a neprokázal, že sám žalobce nabyl držbu služebnosti cesty od svého právního předchůdce společnosti [právnická osoba] a stal se tak poctivým a pravým držitelem.

43. Žalobce mohl být s žalobou úspěšný pouze pokud by býval tvrdil a prokázal, že jeho právní předchůdce byl oprávněným držitelem věcného břemene cesty ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák., k tomu by však musel tvrdit a prokázat z jakého právního důvodu se jeho právní předchůdce chopil držby a že tedy držba byla skutečně oprávněná. Takový konkrétní právní důvod však žalobcem tvrzen nebyl, byla tvrzena pouze nekonkrétní dohoda mezi právním předchůdcem žalobce a společností [právnická osoba] bez konkrétních skutkových okolností, nebylo tvrzeno a tedy prokázáno, že by se jednalo o smlouvu o vzniku věcného břemene cesty, jen tak by mohla vzniknout držba řádná, která by následně mohla vést k vydržení, kdy samotné dlouhodobé užívání cesty na základě dohody nestačí, jak vyplývá z konstantní soudní judikatury (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 10. 2015 ve věci sp. zn. 22 Cdo 2119/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013 sp. zn. 22 Cdo 1568/2012) Dobrá víra právního předchůdce žalobce, že je oprávněným držitelem věcného břemene cesty by se musela odvíjet od právního titulu (právního důvodu) způsobilého založit dobrou víru žalobce o tom, že byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je držitelem předmětného věcného břemene. Takový právní titul (právní důvod) však žalobce řádně netvrdil a neprokázal. Uvedené řádně netvrdil a neprokázal u svého právního předchůdce ani v poměrech panujících od 1. 1. 2014, tedy za účinnosti o. z., kdy právní předchůdce žalobce by musel být tzv. poctivým držitelem, kdy rozdíl mezi uvedenými pojmy dosavadního obč. zák. a účinného o. z. je pouze terminologický (srovnej rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 6. 2021, č. j. 13 Co 503/2021-297). Pokud žalobce tvrdil, že předmětnou služebnost vydržel, neboť je mu třeba započíst oprávněnou a poctivou držbu jeho právního předchůdce, pak ani zde žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Jak už bylo výše uvedeno, žalobce řádně netvrdil a tedy neprokázal, že jeho právní předchůdce byl oprávněným a následně poctivým držitelem předmětné služebnosti, dobu jeho tvrzené držby tak není možné ve prospěch žalobce jakkoliv započítat. Nebylo tak řádně tvrzeno a prokázáno, že žalobce nabyl držbu odvozeně od svého právního předchůdce. Ani pokud jde o držbu samotným žalobcem žalobce řádně netvrdil a neprokázal právní titul (právní důvod) své tvrzené poctivé držby, neboť netvrdil a neprokázal, že by existoval přesvědčivý důvod, který by ho vedl k tomu, že mu náleží právo, které vykonává a že je tak poctivým držitelem. K vydržení se ve smyslu citovaného § 1090 odst. 1 o. z. se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Takový právní důvod však nebyl tvrzen a prokázán. Ani mimořádné vydržení ve smyslu § 1096 odst. 1 o. z. dle názoru soudu nenastalo, neboť při mimořádném vydržení by se žalobci jako nástupci společnosti [právnická osoba] započetla pouze vydržecí doba poctivého předchůdce, kdy však, jak vyplývá z výše uvedeného nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce byl poctivým (oprávněným držitelem).

44. Naopak v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce minimálně od 9. 3. 2011 musel vědět, že mu právo odpovídající věcnému břemeni cesty, tedy užívání předmětných částí pozemků žalovaných jako přístupové cesty z titulu věcného práva nenáleží, nýbrž, že tuto cestu je oprávněn užívat na základě smlouvy ze dne 9. 3. 2011, kterou uzavřela [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], v jejímž bodě 3 je výslovně upraveno, že právnímu předchůdci žalobce se umožňuje bezúplatný přístup a průjezd po předmětné cestě. V rámci právního hodnocení je rovněž možné odkázat na přiléhavou judikaturu označenou žalovanými v závěrečném návrhu ze dne 12. 11. 2021 (čl. 99). Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I, II).

45. Výrokem III soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem, vedlejším účastníkem na straně žalobce a 1) žalovaným, a to ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady řízení 1) žalovaného potřebných k účelnému uplatnění jeho práv jak v řízení o věci samé, tak v řízení o nařízení předběžného opatření vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 Nc 2001/2020 Náklady řízení 1) žalovaného v řízení o nařízení předběžného opatření představují 2x zaplacený soudní poplatek po 1000 Kč za odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření č.j. [číslo jednací], a za odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na jeho zrušení č.j. [číslo jednací]. Dále náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna advokáta ve výši 4 500 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí 1500 Kč dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 2 vyhlášky, odměna byla přiznána za dva úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, odvolání ve věci samé - § 11 odst. 1, dále za dva úkony v poloviční výši – odvolání do rozhodnutí nikoli ve věci samé a vyjádření k němu - § 11 odst. 2) písm. c)), dále 4x režijní paušál po 300,00 Kč dle § 11 a § 13 citované vyhlášky. Náklady řízení 1) žalovaného v řízení o věci samé představují náklady právního zastoupení, které bylo společné i pro 2) žalovaného, a to odměna advokáta ve výši 10 000 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí po snížení o 20% 2 000 Kč dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhlášky, odměna byla přiznána za 5 úkonů právní služby v plné výši – vyjádření k žalobě, 3x účast u jednání [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh - § 11 odst. 1) dále 5x režijní paušál po 150,00, tedy v poloviční výši, neboť šlo o společné úkony pro oba účastníky, za které náleží režijní paušál pouze jedenkrát (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Náklady na právní zastoupení tvoří dále DPH z odměny a paušálů ve výši 3 454,50 Kč ve smyslu § 137 odstavec 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému 1) žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 21 904,50 Kč.

46. Výrokem IV soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem, vedlejším účastníkem na straně žalobce a 2) žalovaným, a to ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení 2) žalovaného představují náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., které bylo společné i pro 1) žalovaného, a to odměna advokáta ve výši 12 000 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí po snížení o 20% 2 000 Kč dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhlášky, odměna byla přiznána za 6 úkonů právní služby v plné výši – příprava a převzetí vyjádření k žalobě, 3x účast u jednání [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh - § 11 odst. 1) dále 1x rižeijní paušál 300 Kč v plné výši za přípravu a převzetí věci dle § 11 a § 13 citované vyhlášky, dále 5x režijní paušál po 150,00, tedy v poloviční výši, neboť šlo o společné úkony pro oba účastníky, za které náleží režijní paušál pouze jedenkrát (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Náklady na právní zastoupení tvoří dále DPH z odměny a paušálů ve výši 2 740,50 Kč ve smyslu § 137 odstavec 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému 2) žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 15 790,50 Kč.