29 C 322/2021 - 246

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 2 119 596,71 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 008 354 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 1 111 242,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 119 596,71 Kč od 21. 11. 2021 do 11. 10. 2022 a z částky 1 111 242,71 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 2 119 596,71 Kč se zákonným úrokem z této částky od 21. 11. 2021 do zaplacení. V návrhu uvedl, že byl dne 21. 11. 2017 účastníkem dopravní nehody zaviněné [jméno FO], který řídil vozidlo [jméno FO], reg.zn. [SPZ] srazil žalobce na přechodu pro chodce. Vozidlo [jméno FO] bylo odpovědnostně pojištěno u žalované. Žalobce utrpěl zranění v podobě zlomeniny horní části holenní kosti vpravo, vymknutí akromioklavikulárního kloubu vpravo, vykloubení pravého ramenního kloubu a otevřenou ránu čela a pravého lokte vyžadující operativní řešení s citelným omezením v obvyklém způsobu života po dobu nejméně 2 měsíců. Žalobce byl hospitalizován v [právnická osoba] od 21. 11. 2017 do 4. 12. 2017 a následně na rehabilitačním oddělení tamtéž od 14. 2. 2018 do 5. 3. 2018 s následnou fixací pravé dolní končetiny a pravé horní končetiny s omezením pohyblivosti a nutností používat berle.

2. Žalobce se domáhá náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je v důsledku nehody trvale omezen v každodenních aktivitách a běžném způsobu života. Před úrazem byl zaměstnán jako číšník, v oboru kuchař-číšník je vyučen, zaměstnání jej bavilo a v rámci něj se dále rozvíjel, vykonával práci barmana a absolvoval placené barmanské kurzy a další měl v plánu, měl spolu s bratrem v úmyslu podnikat v gastronomii. Po úraze již v tomto oboru pracovat nemůže, nevydrží dlouho stát, potřebuje průběžně odpočívat, není schopen vykonávat kuchyňské práce a rychle se unaví. V důsledku pichlavé bolesti není schopen normálním způsobem došlápnout na pravou nohu, není schopen chůze na delší vzdálenost. V ramenním kloubu má umístěnu rotátorovou manžetu a není schopen zvednout pravou ruku výše než do úrovně ramen. Žalobce se před nehodou věnoval kulturistice a měl naplánované soutěže, což nyní nemůže. Žalobce je pravák a toto jej omezuje při běžné hygieně, v oblasti domácích prací či v rámci péče o dítě. Musí užívat léky na silné bolesti, kterými trpí zejména v případě změn počasí. Náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce vyčíslil na částku 2 000 000 Kč. K prokázání tohoto nároku předložil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že tento je však pouze základním vodítkem, žalobce má za to, že posudek nedostatečně zohledňuje jeho skutečné omezení, kterému hodnocení některých domén neodpovídá; konkrétně se žalobce neztotožňuje s hodnocením domén „zaměstnání“ (D850), neboť žalobce má problém ve vícero oborech, než jen jako kuchař-číšník, ale byl by limitován např. i jako řidič či dělník. Dále sporuje položku „aktivity“ (D920), u níž je v posudku neodpovídající koeficient s ohledem na nemožnost vykonávat kulturistiku a další sporty. Dále žalobce sporuje hodnocení domény „rodina a rodinný život“ (D760 a D770), u níž je rovněž příliš malý koeficient, neboť následky zranění žalobce jej omezují v péči o dítě, které se jim s přítelkyní narodilo, žalobce je rovněž omezen v intimním životě a některých sexuálních polohách. Poslední operace žalobce proběhla 24. 10. 2019 a jeho zdravotní stav se tak ustálil v roce 2020. Nárok na ztížení společenského uplatnění nebyl dosud nijak uspokojen, částka 500 000 Kč přiznaná v trestním řízení tento nárok nekryla a tuto je třeba považovat za bolestné v širším slova smyslu a jinou nemajetkovou újmu, s trvalými následky žalobce nijak nesouvisí.

3. Dále se žalobce domáhal náhrady za tzv. další nemajetkovou újmu s tím, že má za to, že žalovaná v reakci na trestní řízení uhradila tuto újmu za období vztahující se k léčení, jednalo se o bolestné v širším slova smyslu. Žalobce požaduje doplatek za období následující. Žalobce po nehodě nemůže sportovat tak, jako předtím, necítí se dobře ve svém těle, na němž má jizvy. Další nemajetkovou újmu žalobce vyčíslil na 107 596,71 Kč a vypočetl ji jako součin své denní průměrné mzdy ve výši 919,63 Kč a počtem dní, kdy byl hospitalizován, tedy 117 dní, s odkazem na část A) Metodiky Nejvyššího soudu, která při stanovení hodnoty jednoho bodu vychází z hrubé měsíční nominální mzdy.

4. Třetím požadovaným nárokem byly náklady vynaložené na znalecký posudek [právnická osoba] v částce 12 000 Kč.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným zavinění nehody a že v rámci trestního řízení vedeného proti [jméno FO] byla žalobci jako poškozenému přiznána blíže nespecifikovaná nemajetková újma ve výši 500 000 Kč. Je třeba se zabývat tím, jaký z nároků upravených v § 2958 o.z. byl tímto plněním pokryt (tedy zda bolestné, ZSU či další nemajetková újma) a toto plnění zohlednit. Z textu podání, v němž žalobce v trestním řízení uplatnil své nároky, plyne, že částka 500 000 Kč není jen tzv. další nemajetkovou újmou, když žalobce popisuje i trvalé následky úrazu. Další nemajetková újma musí být ve výši přiměřené k ostatním nárokům, přičemž žalobci vzniklo bolestné 28 140 Kč, které žalovaná uhradila. Pokud jde o nárok na tzv. další nemajetkovou újmu, žalovaná má za to, že tento nárok vůbec nevznikl, výpočet žalobce nemá odraz v žádném právním předpise; náhrada za ztrátu na výdělku žalobce již byla v plném rozsahu odškodněna. Nelze akceptovat, že v trestním řízení byla žalobci z titulu (nespecifikované) nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč přiznána, a žalobce se nyní domáhá další částky. Žalovaná nesporuje, že období po nehodě bylo pro žalobce náročné, léčba a další důsledky se však nijak nevymykaly běžné léčbě a odpovídajícím postupům. K náhradě za ZSU žalovaná uvedla, že částka 2 000 000 Kč není nijak odůvodněna, žalovaná nadto nemůže být v prodlení od 21. 11. 2021, neboť tento nárok byl u ní uplatněn poprvé až dopisem ze dne 12. 11. 2021. Pokud jde o znalecký posudek [právnická osoba] předložený žalobcem, žalovaná namítla, že z něj spolehlivě nevyplývá datum ustálení zdravotního stavu žalobce, které znalec stanovil na 15. 11. 2021, kdy byl žalobce na kontrole v ortopedické ambulanci. Této kontrole předchází zpráva z ortopedické ambulance ze dne 6. 1. 2020, v níž se uvádí „kontrola za cca 6 týdnů po lázních“, zpráva z lázní ve znaleckém posudku není, není ani doložena kontrola po lázních na ortopedii. Absentuje tedy lékařská dokumentace za období cca 1 roku a 10 měsíců, což může mít na posouzení okamžiku ustálení zdravotního stavu žalobce vliv.

6. Soud zjistil tento skutkový stav:

7. Bylo nesporné, že žalobce utrpěl zranění při dopravní nehodě dne 21. 11. 2017 zaviněné řidičem [jméno FO]. Proti němu bylo vedeno trestní řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. 2 T 100/2018. Žalobce jako poškozený uplatnil v řízení své nároky, které označil jako „bolestné“ v částce 28 140,78 Kč, „ušlou mzdu za prosinec 2017 až srpen 2018“ v částce 52 298 Kč“ a „nemajetkovou újmu nad rámec bolestného“ v částce 500 000 Kč. Tento nárok odůvodnil tak, že se domáhá „další nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění“ s tím, že úraz byl zásahem do jeho života, žalobce plánoval uzavřít manželství, ale ze sňatku z důvodu nehody sešlo a vztah prošel velkou zkouškou. Partnerka poskytla žalobci velkou oporu při omezené možnosti pohybu a snížení schopnosti vykonávat věci denní potřeby a osobní hygienu. Tím došlo ke snížení sebevědomí žalobce a pocitu jeho lidské důstojnosti, úraz měl i finanční dopady. Před úrazem se žalobce věnoval sportu, zejména kulturistice, měl se zúčastnit závodů, na které se připravoval, v důsledku úrazu se tomuto silovému sportu věnovat nemůže (zjištěno z podání „Připojení se poškozeného [Jméno žalobce] k trestnímu řízení“, které je součástí spisu 2 T 100/2018).

8. Žalobce byl jako poškozený vyslechnut na hlavním líčení, protokol však neobsahuje žádné zachycení obsahu jeho výpovědi (zjištěno z protokolu o hlavním líčení ze dne 5. 9. 2018). [jméno FO] byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 5. 9. 2018, č.j. 2 T 100/2018-115. Byla mu mj. uložena povinnost zaplatit žalobci jako poškozenému „náhradu škody, a to v částce 28 140,78 Kč za nemajetkovou újmu spočívající v bolestném, dále 500 000 Kč jako nemajetkovou újmu a částku 52 298 Kč jako náhradu ušlého výdělku“. Rozsudek neobsahuje odůvodnění, a to ani ve vztahu k výroku o náhradě škody (zjištěno z uvedeného rozsudku).

9. Žalovaná vyplatila žalobci v souladu s rozsudkem OS [adresa] bolestné ve výši 28 140,78 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 52 298 Kč a částku 500 000 Kč, kterou ve výplatním dopise označila jako „další nemajetkovou újmu“ (zjištěno ze Sdělení výše pojistného plnění ze dne 12. 12. 2018). Dále vyplatila doplatek náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náklady spojené s právním zastoupením (zjištěno ze Sdělení výše pojistného plnění ze dne 16. 11. 2021).

10. Z výslechu žalobce soud zjistil: V době nehody pracoval jako barman a číšník na plný úvazek. Po nehodě pracoval v jiné restauraci, kde se zkoušel s provozní dohodnout, že by potřeboval přestávky. Lékaři říkali, že by měl mít něco, co tolik nezatěžuje tělo, navíc byla restaurace postižená covidem, tak nastoupil do obchodu s oblečením, kde byl dva roky, pak nastoupil do současné práce, protože se chtěl vrátit do gastro provozu. Žalobce nyní pracuje jako barista na plný úvazek, v práci mu vychází vstříc, může se posadit, když potřebuje. Je problém, že je pravák, páku u kávovaru ovládá pravou rukou a třeba po pěti hodinách už to z důvodu rotátorové manžety na rameni začne bolet, takže chvilku dělá něco jiného. Před nehodou se věnoval hlavně cvičení, nebyl v žádném klubu, měl permanentku do fitka, kam chodil v podstatě denně, takto cvičit začal v 18 letech. Bavilo jej to, okolí říkalo, že má dobrou dispozici, tak žalobce napadlo zúčastnit se nějakých závodů nebo soutěží. Na žádný závod v kulturistice zatím přihlášený nebyl. Příprava na konkrétní závod trvá zhruba 4–5 měsíců, kdy člověk zjišťuje svoji výkonnost a váhovou kategorii a podle toho se hledá konkrétní závod. Kdyby nebyla nehoda, tak by zhruba na jaře 2018 nějaký závod začal hledat. Trenéra si neplatil, ale pomáhal mu kamarád, který je trenérem. V době nehody žalobce absolvoval přípravu těla, v této fázi člověk bere doplňky stravy, neboť tělo má zvýšenou zátěž, řeší se, v jaké svalové skupině jsou nedostatky, a na tu se člověk zaměřuje, žalobci už začínala specifická příprava na superkompenzaci. Závody měly být v kulturistice, tedy předváděcí, dle různých kategorií. Hodnotí se i estetika těla, což by teď nešlo kvůli jizvám a viditelným dlahám a kvůli tomu, že má žalobce vysunuté rameno dopředu. V rámci kulturistických závodů je třeba zaujímat určité pózy, což by žalobce nezvládl. Součástí tréninku byly i kardio tréninky, tedy běh nebo jízda na kole, žalobce se ještě věnoval plavání. V době nehody začínal jeho vztah se současnou přítelkyní, nehoda byla zkouška vztahu, po nehodě se o něj starala. Nyní se žalobce sportu vůbec nevěnuje, pouze se protahuje. V únoru 2023 se mu narodila dcera, takže podstatnou část volného času věnuje jí. [právnická osoba] žalobce moc nezvládá, ale třeba prach utře levou rukou. Dokáže se sám umýt, vyčistit si zuby, ostříhat si nehty a oholit se, v tomto žádnou pomoc nepotřebuje, střídá u toho ruce. Ruku nezvedne výše než do úrovně ramen, omezuje jej pravá ruka a pravá noha. Má problém při delší chůzi, ujde zhruba tak 15 minut v kuse, má problémy s delším stáním, pravou nohu nadlehčuje, dává si ji za sebe a stojí spíše na levé noze, třeba i v práci. Už více lidí v práci říkalo, že kulhá, žalobce to nevnímá. Trpí bolestmi, tupou bolestí v podstatě pořád, dále bolestí při námaze, pohybu a spánku, a bolestmi při změnách atmosférického tlaku. Na bolest bere Aulin, dva nebo tři denně, zpravidla ráno, když tělo přichází k sobě, tak to nejvíce bolí, a potom večer po práci, aby se vyspal, když vstává druhý den na další směnu. Jiná analgetika nepomáhají. Je omezen v intimní oblasti, co se týče některých sexuálních poloh. Před nehodou s přítelkyní hodně chodili na procházky, po nehodě to moc nešlo. Na pravém bérci má dlahu, oblast kolem ní při větší zátěži začne natékat. Dlaha by se měla nechat vytáhnout, ale žalobce s přítelkyní by finančně nezvládli, kdyby měl absolvovat rekonvalescenci po další operaci. Má problém s ohýbáním v koleni, přetěžuje levou nohu tím, že pravou odlehčuje, má tendenci posouvat ji dopředu. Má vytočené rameno. Bylo mu ze strany lékařů řečeno, že výrazně lepší už to nebude, pokud jde o ruku, současný stav vydrží tak 30 let a poté se to každým rokem bude zhoršovat ve smyslu, že ruku nebude moci zvednout do takové výšky. Pokud jde o péči o dítě, dceři je 17 měsíců, neudrží ji v pravé ruce, nemůže za ní běhat, nejezdí s ní na kole. Měli s bratrem v plánu podnikat v gastronomii a otevřít si bar, žalobce by se věnoval koktejlům, ale to nejde, měl by problém při šejkrování.

11. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 8. 2022 soud zjistil, že na podkladě jemu tehdy známé a dostupné zdravotnické dokumentace dospěl znalec k závěru, že zdravotní stav žalobce se ustálil k datu 15. 11. 2021, kdy byla provedena kontrola u [tituly před jménem] [jméno FO] a ukončena léčba. Znalec při hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce dospěl při aplikaci jednotlivých domén podle Metodiky Nejvyššího soudu k součtu korigovaných procent 5,8289241623. U domény „Placené zaměstnání“ znalec zohlednil, že je žalobce omezen při hledání práce pro výsledný stav ramene vpravo s omezením rozsahu pohybu, v aktuální práci má úlevy, dříve pracoval jako barman-číšník, zaměstnání musel pro nezvládnutí změnit, nyní pracuje jako prodejce sportovního vybavení. U položky „Rekreace a volný čas“ znalec zohlednil, že žalobce dříve aktivně provozoval kulturistiku, připravoval se na závody, dále se věnoval kolu, fotbalu, beach volejbalu, se všemi těmito aktivitami musel pro omezení ramene či bérce vpravo (či současně obojího) skončit. K doménám „Rodinné vztahy“ a „Intimní vztahy“ znalec uvedl, že pro bolesti ramene (s nemožností zapření se) má žalobce omezení při některých sexuálních polohách, pociťuje ochuzení sexuálního života.

12. Na podkladě doplněné zdravotnické dokumentace opatřené soudem zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] doplněk znaleckého posudku. Znalec i v jejím světle setrval na závěru, že zdravotní stav žalobce se ustálil ke dni 15. 11. 2021, neboť žádná nová dokumentace za období od 6. 1. 2020 do 15. 11. 2021 i přes součinnost se zdravotní pojišťovnou žalobce získána nebyla, s výjimkou zprávy ze dne 14. 10. 2021 týkající se ramene vpravo. Pokud jde o námitky žalobce k hodnocení domén, na tom znalec rovněž setrval s tím, že je třeba doménu hodnotit komplexně v celém jejím rozsahu a nikoli z ní vybírat jen to, co se žalobci „hodí“. Doména „Intimní vztahy“ je charakterizována jako „schopnost vytvářet a udržovat blízké nebo romantické vztahy mezi jedinci“, poddomény tvoří „romantické vztahy“ a „manželské vztahy“, které postiženy nebyly, a poddoména „sexuální vztahy“, která postižena byla, což bylo zohledněno a tvoří to 15 % celkového hodnocení. Doména „Placené zaměstnání“ byla hodnocena 30 %, při vyšším omezení by bylo na místě přiznání invalidního důchodu. V části „výkon“ byla tato doména hodnocena 100 %, což odpovídá tomu, že žalobce nebyl schopen vrátit se k původní práci. Doména „Rekreace a volný čas“ byla hodnocena 15 %, což znalec při proporcionálním porovnání s jinými doménami považuje za adekvátní, u žalobce se nejedná o úplné znemožnění daných činností (zjištěno z Doplnění znaleckého posudku ze dne 15. 6. 2024).

13. Žalobce byl shledán počínaje 25. 8. 2022 invalidním v I. stupni s poklesem pracovní schopnosti od 35 % (zjištěno z Posudku o invaliditě ze dne 25. 7. 2023).

14. Za znalecký posudek vynaložil žalobce částku 12 000 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota] a potvrzení o odchozí úhradě).

15. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, v níž však požadoval pouze zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2021 a související doručenky datové zprávy).

16. Soud se blíže nezabýval lékařskou dokumentací žalobce založenou ve spise, neboť ta je zahrnuta ve znaleckém posudku, resp. jeho doplňku, znalec měl tuto k dispozici a v rámci svého posouzení z ní vycházel. Ničeho podstatného soud nezjistil z fotografií žalobce a náhledů webových stránek obsahujících kalendář soutěží a akcí v kulturistice a fitness, a z informací o barmanských kurzech, za situace, kdy sám žalobce při výslechu uvedl, že na žádnou z těchto akcí přihlášen nebyl. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobcovy přítelkyně, který měl být proveden k prokázání tvrzení, že přítelkyně o žalobce spolu s matkou pečovala, a tím nepřímo k prokázání tvrzení, že částka 500 000 Kč přiznaná v trestním řízení nebyla plněním na ZSU, ale na bolestné v širším slova smyslu. Tento důkazní návrh byl učiněn po koncentraci řízení, nadto okolnosti, k nimž měl směřovat, soud považoval za nepodstatné, když otázka rozsahu péče o žalobce nebyla předmětem řízení.

17. Právní posouzení a hodnocení věci: Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

18. Podle § 9 odst. 2 zákona plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

19. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Při nehodě dne 21. 11. 2017 zaviněné pojištěncem žalované došlo k újmě na zdraví žalobce s trvalými následky, čímž na straně žalobce vznikla překážka lepší budoucnosti ve smyslu 2958 o.z., která zakládá jeho nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši určené dle zásad slušnosti. Žalobce se dále domáhal tzv. další nemajetkové újmy. Ust. § 2958 o.z. zakotvuje tři samostatné nároky (bolestné, náhradu na ZSU a tzv. další nemajetkovou újmu). Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou. Výkladem § 2958 o.z. nelze dovodit, že má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti v širším smyslu (usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 25 Cdo 2245/2017).

21. Vedlejší účinky léků, strach z léčebných zákroků, obavy z dalšího vývoje zdravotního stavu, nesamostatnost či závislost na péči třetích osob, sdílení nemocničního pokoje s dalšími pacienty, odloučení od rodiny a přátel a obdobné nepříjemné a omezující okolnosti jsou pravidelně spojené s léčením, případně s hospitalizací ve zdravotnickém zařízení pro každého pacienta. Rovněž nelze oddělit vnímání fyzické bolesti poškozeným od negativního vnímání diskomfortu spojeného s léčením. Míru takových obtíží je třeba zohlednit při stanovení výše bolestného. Jinými slovy, skutečnost, že je poškozený hospitalizován, zpravidla je nucen sdílet nemocniční pokoj s jinými pacienty a nemá tak zajištěno takové soukromí, na jaké je zvyklý, je vytržen ze svého obvyklého prostředí a odloučen od rodiny, která jej pouze navštěvuje, poškozený bere léky, podstupuje lékařské zákroky a vyšetření, má bolesti a obavy o svůj stav, jsou běžnou součástí léčení a jako takové jsou zahrnuty v bolestném, a další nemajetkovou újmu představují pouze v případě, že se tyto okolnosti v konkrétním případě vymykají, např. nečekaně závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení, jako je mnohatýdenní přišití končetiny v nepřirozené [rodné přijmení] za účelem tvorby a přenosu laloků při rekonstrukční chirurgii, nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, potrat těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoli škodnou událostí samotnou. Nepřiměřené rozšíření zbytkové kategorie další nemajetkové újmy by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví. K těmto závěrům dospěla judikatura Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 2245/2017, které bylo podrobeno kritice v nálezu Ústavního soudu ČR, sp.zn. II. ÚS 1564/20. V něm ÚS uvedl, že „proti důrazu Nejvyššího soudu na mimořádnost a kvalifikovanou intenzitu v případě dalších nemajetkových újem lze namítnout, že kritéria mimořádnosti a zvláštní intenzity újmy nevyplývají ani z textu zákonného ustanovení, ani z jeho systematiky - u ostatních dvou újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, obdobná kritéria vyžadována nejsou (…). V souladu s principem plné náhrady újmy je třeba v rámci kategorie tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění, jako například duševní útrapy způsobené psychickou újmou, které současný přístup obecných soudů (založený metodikou Nejvyššího soudu a rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 11. 1. 2017) náležitě nezohledňuje.“ 22. V posuzované věci bylo třeba se nejprve vypořádat s otázkou, na jaký (případný) nárok žalobce započíst částku 500 000 Kč, kterou mu žalovaná vyplatila na základě trestního rozsudku Okresního soudu v [adresa]. Tento rozsudek k částce 500 000 Kč uvádí pouze tolik, že se jedná o „nemajetkovou újmu“, aniž by tuto dále specifikoval a jasně uvedl, o jaký z nároků dle § 2958 o.z. se jedná. Trestní rozsudek není odůvodněn, a to ani ve vztahu k výroku o náhradě škody, rovněž v protokolu o hlavním líčení není k odůvodnění rozsudku ani obsahu výpovědi žalobce jako poškozeného ničeho zachyceno, a lze tak těžko soudit, jakými úvahami byl Okresní soud v [adresa] při přiznání částky 500 000 Kč žalobci veden. Soud zohlednil, jaká tvrzení žalobce byla podkladem pro přiznání této částky. Žalobce sice v rámci uplatnění svého nároku v trestním řízení tento specifikoval jako „další nemajetkovou újmu a ztížení společenského uplatnění“, odůvodnil jej však zejména tak, že nehoda zhatila jeho plány na účast na závodech v kulturistice a na uzavření sňatku s přítelkyní, a v souvislosti s tím, že o něj musela pečovat partnerka včetně asistence při osobní hygieně, došlo ke snížení jeho sebevědomí. Soud má za to, že takový skutkový stav spíše odpovídá nároku na tzv. další nemajetkovou újmu, neboť nehovoří ničeho o tom, jak a v čem je žalobce omezen do budoucna. Soud rovněž zohlednil i to, že ačkoli byla částka 500 000 Kč v trestním rozsudku popsána jako „nemajetková újma“ (bez dalšího), žalovaná tuto částku ve výplatním dopise ze dne 12. 12. 2018 kvalifikovala jako plnění na „další nemajetkovou újmu“. Zde soud podotýká, že podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu, je především na něm, aby při plnění určil, plnění, na který dluh plní. Uvedené platí dle soudu tím spíše, je-li dlužníkem pojišťovna disponující personálním aparátem s potřebnými znalostmi, který by měl být obeznámen s tím, co znamenají pojmy „nemajetková újma“ a „další nemajetková újma“. Pokud žalovaná jako dlužník určila, že částka 500 000 Kč je plněním na další nemajetkovou újmu, je třeba z toho ve světle § 1933 odst. 1 o.z. vycházet. Pokud jde o částku, které se žalobce nad rámec 500 000 Kč domáhal v tomto řízení, soud nechce hodnotit pravomocné trestní rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] z hlediska důvodnosti tohoto nároku a přiznané částky. Má však jednoznačně za to, že byla-li na tzv. další nemajetkovou újmu přiznána částka 500 000 Kč, byl tento nárok již zcela saturován, dle mínění zdejšího soudu ve vyšším rozsahu, než byla reálně jeho výše. Žalobce v trestním řízení uváděl nerealizované plány na svatbu (o nichž však v tomto řízení nijak nehovořil a sňatek dosud nerealizoval) a účasti na kulturistických závodech. Skutečnost, že žalobce měl v plánu se těchto zúčastnit, soud považuje za věrohodnou ve světle výslechu žalobce, při němž popsal průběh přípravy a v jaké její fázi se nacházel. Pokud jde o další tvrzení, žalobce sice tvrdil, že měl v plánu zúčastnit se po nehodě barmanských kurzů, při svém výslechu však uvedl, že na žádný konkrétní přihlášen nebyl a pouze účast na některém zvažoval s ohledem na budoucí plány s bratrem stran podnikání v gastronomii. Ve světle těchto tvrzení soud považoval částku 500 000 Kč za dostatečnou, zcela pokrývající nárok žalobce na další nemajetkovou újmu, a proto žalobu v částce 107 596,71 Kč zamítl.

23. Pokud jde o nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, pro účely sjednocení rozhodovací praxe soudů byla Nejvyšším soudem ČR vzata na vědomí Metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění (dále jen „Metodika“). Soud si je vědom, že tento dokument není závazným právním předpisem, má však za to, že je možné jej využít jako základní vodítko pro stanovení výše náhrady. Soud proto v daném případě posoudil věc za použití Metodiky. K tomu měl k dispozici posudek předložený žalobcem, který však některé dílčí závěry posudku sám sporoval s tím, že znalec nedostatečně zohlednil omezení žalobce v několika doménách. Znalec na svých závěrech setrval i na podkladě doplněné zdravotnické dokumentace a své závěry dle soudu dostatečně obhájil. Soud si je vědom, že správným postupem by bylo znalce vyslechnout, s ohledem na to, že znalci byla poskytnuta další zdravotnická dokumentace, jevilo se soudu vhodnější, aby ji znalec po jejím prostudování zpracoval písemně formou doplňku znaleckého posudku. Pokud jde o hodnocení jednotlivých domén, je v prvé řadě třeba uvést, že znalecké posudky se v hodnocení často zásadně odlišují, a to někdy v řádu statisíců či dokonce milionů korun. Neexistuje jednotný výklad toho, jak hodnotit aktivity v některých doménách, jak posoudit aktuální stav od stavu výchozího, posudky se často zakládají na subjektivním hodnocení poškozeného a znalce a mohou se tak značně lišit, byť jsou správně a náležitě odůvodněny. Soudu je z jeho činnosti známo a je běžnou situací téměř v každém sporu o náhradu za ZSU, že jsou předloženy znalecké posudky ze strany každého z účastníků, k nimž je zpracován posudek revizní, všechny posudky se jeví jako řádně zpracované a odůvodněné, avšak výsledná částka je diametrálně odlišná. To je výsledkem zčásti subjektivního hodnocení zdravotního stavu poškozeného a následné aplikace jednotlivých domén znalcem, přičemž i relativně malý rozdíl v konečném součtu korigovaných procent vede, vzhledem k výši výchozích rámcových částek, ke značným rozdílům ve výši výsledné náhrady.

24. Pokud jde o žalobcem sporovanou doménu „Rodinné vztahy“, soud z provedeného dokazování neshledal, že by tato byla narušena jakkoli významně. Žalobce je stále v dlouhodobém partnerském vztahu se svou přítelkyní, s níž vychovává nyní téměř dvouletou dceru. Jediné omezení, které žalobce uvedl, je v sexuální oblasti, kdy žalobce pro omezení hybnosti pravé ruky a pravé nohy nemůže praktikovat některé sexuální polohy. Tuto okolnost znalec dle soudu dostatečně zohlednil, když ohodnotil tuto položku 15 %; je třeba vzít v potaz, že žalobce nijak netvrdil, že by byl v této oblasti omezen jakkoli více, či že by sexuálních a intimních aktivit vůbec nebyl schopen. Pokud jde o doménu „Rekreace a volný čas“, tuto znalec hodnotil rovněž 15 %. Soud nezpochybňuje, že žalobce je omezen v pohybu, co se týče pravé horní i dolní končetiny, což má jistě dopady na jeho možnosti zejména v oblasti sportu a jiných fyzických aktivit. Je však třeba uvést, že aplikace této domény (D920) je dle Metodiky mnohem širší a zahrnuje i oblasti kulturní, kdy tato doména je definována schopnost „Podílet se na hře, rekreaci nebo odpočinkové aktivitě, jako neformální nebo organizované hře a sportech, programech tělesné zdatnosti, relaxace, zábavy a rozptýlení, navštěvovat umělecké galerie, biografy a divadla; podílet se na řemeslech a zájmových činnostech, zábavné četbě, hrát na hudební nástroje; vyhlídkové zájezdy, turistika a cestování pro zábavu.“ Nebylo tvrzeno, že by byl žalobce omezen i pokud jde o kulturní akce, návštěvy kin a divadel, četbu, apod. Aplikaci této domény ze strany znalce tak soud považuje za odpovídající. Pokud jde o doménu „Placené zaměstnání“, tu znalec v části „výkon“ hodnotil ze 100 %, když vycházel z tehdy platného stavu, že žalobce není schopen vykonávat původní zaměstnání číšníka/barmana. Žalobce tedy v části „výkon“ obdržel od znalce nejvyšší ohodnocení, a to za situace, kdy - jak se posléze ukázalo - je zčásti výkonu původního povolání schopen, když nyní opět pracuje v baru na pozici číšníka. Pokud jde o hodnocení této domény v části „kapacita“, která představuje celkové obecné pracovní omezení žalobce, tu znalec ohodnotil 30 %. Uvedené hodnocení považuje soud za odpovídající, i s přihlédnutím k tomu, že z posudku o invaliditě vyplynulo omezení žalobce v rozsahu 35 %, tedy jen o málo vyšší. Soud tak dospěl k závěru, že posudek znalce [jméno FO] lze použít jako výchozí údaj pro stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce, z provedeného dokazování nevyplynulo nic, co by nasvědčovalo tomu, že závěry znalce jsou nepřiměřené. Pokud jde o datum ustálení zdravotního stavu, soud vycházel z data určeného znalcem, na němž znalec setrval i poté, co mu byla soudem k posouzení předložena doplněná zdravotnická dokumentace žalobce. Žalovaná, která znalcem určené datum zpochybnila, jiné důkazy v tomto směru nenavrhla.

25. Soud tedy vycházel ze znalcem určeného součtu korigovaných procent 5,8289241623, při aplikaci základní rámcové částky pro rok 2021 (ustálení zdravotního stavu žalobce) ve výši 14 244 400 Kč je základní částkou náhrady za ztížení společenského uplatnění částka 830 292 Kč. Metodika počítá s tím, že významnou okolností, kterou samotné ocenění podle domén Aktivit a participací povětšinou nezohledňuje, je věk, v němž trvalé následky nastanou. Vzhledem k tomu, že vrcholu sil i intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, je namístě základní částku stanovenou shora popsaným postupem zvýšit přibližně o 20 %, utrpěl-li poškozený zranění ve věku 25-34 let, jako tomu bylo v případě žalobce. Výsledná částka náhrady tak činí 996 354 Kč, kterou soud žalobci přiznal, co do zbývající částky 1 003 646 Kč byla žaloba zamítnuta.

26. Jako důvodný soud shledal nárok na náklady za znalecký posudek ve výši 12 000 Kč, neboť jej žalobce vynaložil za účelem kvantifikování nároku na ztížení společenského uplatnění a soud z tohoto posudku a jeho následného doplňku vycházel. Celkem je tedy důvodná částka 1 008 354 Kč (ZSU 996 354 Kč + náklady na posudek 12 000 Kč), nedůvodná je částka 1 111 242,71 Kč (další nemajetková újma 107 596,71 Kč + ZSU 1 003 646 Kč).

27. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, pojistné plnění je splatné do 15 dní od ukončení šetření pojistné události. Po nahlášení pojistné události je poškozený povinen s pojistitelem spolupracovat a poskytnout mu nezbytné podklady. Z provedeného dokazování nijak nevyplynulo, že by žalobce před podáním žaloby nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění u žalované vůbec uplatnil. Ve výplatních dopisech a jiné korespondenci mezi účastníky se tento nárok neobjevuje, rovněž v rámci předžalobní výzvy jej žalobce nijak nezahrnul do požadovaného plnění, natož aby žalované k likvidaci tohoto nároku poskytl jakékoli podklady. Žalovaná se o požadavku žalobce na zaplacení náhrady za ZSU dozvěděla až v rámci tohoto řízení z žaloby, k níž však rovněž nebyl žádný důkaz týkající se tohoto nároku připojen. Prvním takovým byl až znalecký posudek [právnická osoba], který žalobce založil do spisu až následně. Soud proto stanovil prodlení žalované od data následujícího po dni, kdy byl žalované tento posudek ze strany soudu doručen, tedy 12. 10. 2022. Byť k tomuto datu činil zákonný úrok z prodlení 15 % ročně, přiznal soud žalobci požadovaných 8,5 % ročně, neboť žalobní petit nemohl překročit. Ve zbývajícím rozsahu byl zákonný úrok zamítnut.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud podotýká, že je již překonaná judikatura Nejvyššího soudu ČR citovaná žalovanou, dle níž náležela v případě řízení o nárocích dle § 2958 o.z. odměna advokáta vypočtená z tarifní hodnoty 50 000 Kč (25 Cdo 3771/2020). Podle nálezu Ústavního soudu ČR, sp.zn. IV. ÚS 1788/23 je-li předmětem řízení plnění ocenitelné penězi, je třeba při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat primárně podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a nelze proto vycházet z tarifní hodnoty věci stanovené v § 9 advokátního tarifu. Jinak řečeno, ustanovení § 9 odst. 4 advokátního tarifu nelze číst izolovaně, nýbrž v kontextu jeho odst. [právnická osoba] konkrétně znamená, že částka 50 000 Kč se nepovažuje za tarifní hodnotu ve věcech osobnostních práv nebo náhrady nemajetkové újmy paušálně ve všech případech, nýbrž pouze tehdy, „nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.“ Ve věci posuzované Ústavním soudem bylo podstatnou okolností, že stěžovatelka do řízení již vstupovala s relevantním znaleckým posudkem, který vyčísloval požadovanou výši bolestného a ztížení společenského uplatnění, svůj žalobní nárok konkrétně vyčíslila a Stěžovatelkou uplatňované nároky byly již na počátku řízení tímto znaleckým posudkem podloženy. V nyní posuzované věci tak soud zohlednil, že žalobce rovněž předložil znalecký posudek, který konkrétně vyčíslil výši jeho nároku, žalobce však setrval na původně požadované, nijak neodůvodněné částce 2 000 000 Kč, tedy dvojnásobné, než tu, ke které dospěl znalec. Je tak dle soudu na místě rozhodnout o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a neúspěch žalobce zohlednit. S ohledem na to, že poměr úspěchu a neúspěchu je obdobný, rozhodl soud tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

29. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení státu byly vynaloženy v částce 200 Kč, která byla usnesením ze dne 19. 12. 2023, č.j. 29 C 322/2021-180, přiznána společnosti [právnická osoba]. za poskytnutí zdravotnické dokumentace žalobce za účelem zpracování doplňku znaleckého posudku. Na každého z účastníků připadá s ohledem na výsledek řízení částka 100 Kč. Náklady státu je třeba uhradit na účet zdejšího soudu č. [hodnota] – [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].

Poučení