29 C 43/2017 - 321

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] jako insolvenční správce společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] v [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/2] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/1] pro [Anonymizováno] Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované shora popsané částky. V žalobě uvedl, že rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že zásah [Anonymizováno] spočívající v uvedení údaje společnosti [právnická osoba]. v seznamu insolvenčních správců o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum], je nezákonný a dále byl [Anonymizováno] uložen zákaz, aby pokračovalo v porušování práva tímto způsobem a přikázalo se mu obnovit stav před nezákonným zásahem. V předmětné věci se jednalo o uvedení údaje o společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] v seznamu insolvenčních správců o tom, že její právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo ke dni [datum]. Údaj byl uveden na základě podání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], která návrh na uvedení údaje podala jako fyzická osoba jménem této společnosti, jehož důsledkem byl na jedné straně zánik práva společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] vykonávat činnost insolvenčního správce, a na straně druhé obnovení práva [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] vykonávat činnost insolvenční správkyně. Žalobce dále zdůrazňoval, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka] byla zamítnuta kasační stížnost Ministerstva spravedlnosti proti shora popsanému rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno].

2. Žalobce tvrdil, že společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] vznikla na základě výše uvedeného postupu následující újma. Zaprvé, žalobce se domáhal náhrady škody v podobě ušlého zisku. K tomu v podrobnostech uváděl, že nebýt nesprávného úředního postupu žalované, nedošlo by ke ztrátě příjmů z odměn společnosti [právnická osoba]., které by jinak tato společnost inkasovala v řízeních, ve kterých byla v období od [datum] do [datum] jako insolvenční správce odvolána, přičemž k tomuto je třeba dle žalobce započítat i odměny v rozsahu, kterých mohla dosáhnout do [datum] (tj. do doby, kdy společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] právně pozbyla možnost zajistit řádný výkon funkce insolvenčního správce, a to na základě usnesení [Anonymizováno] soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], kterým soud zrušil oprávnění [jméno FO] k zajištění řádného výkonu funkce insolvenční správce za žalobkyni). Podle žalobce je přitom také třeba přihlédnout ke specifikům těchto insolvenčních řízení, kdy pro odměny v oddluženích splátkovým kalendářem se do výpočtu započtou odměny za další 3 měsíce po [datum], tedy odměny až do [datum] a pro odměny v konkursech a oddluženích zpeněžením majetkové podstaty se do výpočtu započtou všechny odměny, o kterých insolvenční soud rozhodl do [datum], neboť ukončení těchto řízení si průměrně vyžádá rok. V insolvenčních řízeních, ve kterých bylo rozhodnuto o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty tak žádal částku [částka], dále v insolvenčních řízení, ve kterých bylo rozhodnuto o oddlužení plněním splátkového kalendáře pak žádal částku [částka] a v insolvenčních řízeních, ve kterých bylo rozhodnuto o konkurzu, žádal částku [částka]. Celkem proto požadoval náhradu škody v podobě ušlého zisku ve výši [částka]. Zadruhé, žalobce se domáhal náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení v rámci procesní obrany proti rozhodnutím soudu o odvolání z funkce insolvenčního správce. K tomu dotvrdil, že procesní obranu zajišťovala advokátní kancelář [jméno FO] [Anonymizováno], přičemž na tyto služby byla vynaložena částka [částka]. Jedná se o náklady uhrazené na základě těchto faktur: faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] na částku [částka], faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] na částku [částka], faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] na částku [částka], faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] na částku [částka] a faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] na částku [částka]. Zatřetí, žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši [částka]. Podle žalobce totiž platí, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] byla v důsledku popsaného jednání žalované vystavena značně stresové situaci, která ji po ekonomické i právní stránce zcela paralyzovala. Většinu část energie musela věnovat minimalizaci negativních dopadů jednání žalované a překonání stavu značné nejistoty. Dále žalobce poukázal na negativní dopady nesprávného úředního postupu na pověst společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] a skutečnost, že nesprávný úřední postup měl způsobit, nebo posílit rozkol mezi společníky, paralyzovat další rozvoj společnosti a mít zásadní vliv na úpadek společnosti. Společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] tak měla být připravena o možnost postupné reorganizace a restrukturalizace, která by umožnila její další prosperitu.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že činí nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok, jež je předmětem této žaloby. Dále uvedla, že v mimosoudním projednání nevyhověla nároku žalobce ani z části, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované, spočívajícím v uvedení údaje u společnosti [právnická osoba]. v seznamu insolvenčních správců o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum]. K náhradě škody v podobě ušlého zisku pak žalovaná zdůraznila, že tuto škodu žalobce dostatečně nedoložil. Nadto není podle žalované postavena najisto ani příčinná souvislost jednání žalované s tvrzeným ušlým ziskem, neboť jediný ohlášený společník vypověděl svou účast ve společnosti [právnická osoba]. dne [datum] a přestal tuto funkci vykonávat dne [datum]. Není tak zřejmé, jakým způsobem by společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] vykonávala funkci insolvenčního správce, když osoba k tomu kompetentní činnost ve společnosti [právnická osoba]. ukončila a nedošlo k jejímu nahrazení jinou osobou. Ohledně náhrady nákladů za právní zastoupení uvedla, že žalobce nedoložil doklady o zaplacení právních služeb, pročež neprokázal vznik škody. Stejné platí o nemajetkové újmě, kterou ale žalobce opět nijak neprokazuje. K tomu zdůraznila, že u právnické osoby ani nemajetková újma nepřichází v úvahu.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované své nároky uplatňované v rámci tohoto řízení ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) dne [datum]. Žalovaná pak tyto nároky vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala existenci nesprávného úředního postupu a žalobci se omluvila, přiznat zadostiučinění v penězích, resp. přiznat nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku a nákladů vynaložených na právní zastoupení ovšem odmítla.

6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud dále za prokázané, že žalované, resp. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo dne [datum] doručeno podání fyzické osoby [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], kdy v rámci tohoto podání ministerstvu, resp. žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] sdělila, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] ukončí činnost insolvenčního správce k [datum] a že od [datum] bude činnost insolvenčního správce vykonávat jako fyzická osoba [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] s tím, že ke dni [datum] byl společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0], vymazán zápis o oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce.

8. Z rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozhodnutím, které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že zásah [Anonymizováno] [Anonymizováno] spočívající v uvedení údaje společnosti [právnická osoba]. v seznamu insolvenčních správců o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum], je nezákonný a dále byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] uložen zákaz, aby pokračovalo v porušování práva tímto způsobem a přikázalo se mu obnovit stav před nezákonným zásahem.

9. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost proti rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

10. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že [Anonymizováno] kancelář [jméno FO] [Anonymizováno] fakturovala dne [datum] společnosti [právnická osoba]. částku [částka], včetně DPH s tím, že datum splatnosti bylo [datum].

11. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] fakturovala dne [datum] společnost [právnická osoba]. částku [částka], včetně DPH, resp. částku [částka] s tím, že [částka] již bylo uhrazeno zálohově, datum splatnosti faktury bylo [datum] s tím, že součástí této faktury je i přehled poskytnutých právních služeb v období od [datum] do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

12. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že [jméno FO] fakturovala společnosti [právnická osoba]. dne [datum] částku ve výši [částka] s tím, že mělo být fakturováno za právní služby září 2013 a datum splatnosti [datum]. Součástí této faktury je příloha – přehled poskytnutých právních služeb, a to sice v období od [datum] do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

13. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že Advokátní kancelář [jméno FO] Legal fakturovala společnosti [právnická osoba]. dne [datum] částku [částka], včetně DPH, s tím, že byly fakturovány právní služby za období listopadu a prosince roku 2013 a dále poštovné. Součástí této faktury je i přehled poskytnutých právních služeb a to za období od [datum] do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

14. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že [jméno FO] fakturovala společnosti [právnická osoba]. částku [částka] fakturou vystavenou dne [datum] s tím, že bylo fakturováno za právní služby za období února 2014 a datum splatnosti bylo [datum], kdy součástí této faktury je příloha, kde jsou popsány poskytnuté právní služby v období od [datum] až do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

15. Z faktury č. [hodnota]-[Anonymizováno] soud zjistil, že společnost [jméno FO] [Anonymizováno] advokátní kancelář fakturovala společnosti [právnická osoba]. za právní služby v květnu 2014 částku [částka], z toho bylo na poštovné [částka].

16. Z faktury č. [hodnota]-2014-0014 soud zjistil, že společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. fakturovala dne [datum] společnosti [právnická osoba]. částku [částka], včetně DPH za právní služby v dubnu 2014 s tím, že součástí této faktury je příloha popisující poskytnuté právní služby v období od [datum] do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

17. Z faktury č. [hodnota]-2014-008 soud zjistil, že společnost [jméno FO] [Anonymizováno]. fakturovala společnosti [právnická osoba]. částku [částka] za právní služby v březnu 2014, včetně DPH.

18. Z faktury č. [hodnota]-2014-001 soud zjistil, že společnost [jméno FO] [Anonymizováno] fakturovala společnosti [právnická osoba]. částku [částka], včetně DPH fakturou vystavenou dne [datum] s tím, že fakturovány měly být právní služby, součástí této faktury je i příloha popisující poskytnuté právní služby v období od [datum] do [datum]. Fakturovány jsou jednotlivé poskytnuté služby, a to nikoliv jednotlivé úkony, nýbrž odpracované hodiny.

19. Z potvrzení plateb soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil dne [datum] společnosti [právnická osoba], že byly uhrazeny následující faktury vystavené společností [jméno FO] [Anonymizováno].: faktura č. [hodnota]-198, č. [hodnota]-0042 na částku [částka], dále faktura č. [hodnota]-005 na částku [částka], dále faktura č. [hodnota]-185 na částku [částka], dále faktura č. [hodnota]-184 na částku [částka], dále faktura č. [hodnota]-143 na částku [částka]. Celkem pak společnost [právnická osoba]. za právní služby poskytnuté [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] zaplatila částku [částka].

20. Z přípisu společnosti [právnická osoba], jednající [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. byla k [datum] zrušena, když jí dne [datum] byla doručena výpověď společníka [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], a to v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 písm. n) zákona č. 513/1991 Sb.

21. Z rozhodnutí [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že pohledávka žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] ve výši [částka] byla určena jako po právu, s tím, že se jednalo o pohledávku nárok na odměnu za nedobrovolný výkon funkce insolvenčního správce za dlužnici, to jest tedy společnost [právnická osoba] v období po [datum]. Insolvenční soud přitom rozhodl o tom, že [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] náleží odměna insolvenčního správce stanovená dle příslušných právních předpisů ve výši 100 %.

22. Z rozhodnutí [Anonymizováno] soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že rozsudek [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl, pokud jde o dotčenou pohledávku týkající se nároku žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] ve výši [částka], coby nárok na odměnu za nedobrovolný výkon funkce insolvenčního správce za dlužnici [právnická osoba]. v období po [datum], byl odvolacím soudem potvrzen.

23. Dále soud z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-24, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-12, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. KSHK [spisová značka]-B, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-26, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-8, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v [adresa], ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-13, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. KSPH [spisová značka]-B-12, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-12, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-12, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSLB [spisová značka]-B-8, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-12, usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL [spisová značka]-B-12, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. KSHK [spisová značka]-B-11, rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-13, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-B-11, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-5, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-5, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-5, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. KSPH [spisová značka]-B-5, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-14, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. KSPH [spisová značka]-A-14, rozhodnutí usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-12, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. KSPH [spisová značka]-B-11, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. KSPH [spisová značka]-B-12, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. KSPH [spisová značka]-B-20, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSHK [spisová značka]-B-15, rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-21, rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-15, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. KSLB [spisová značka]-B-11, rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka]-B-18, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], ze dne [datum], č.j. KSHK [spisová značka]-B-13, rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] pobočka v Liberci ze dne [datum] č.j. KSLB [spisová značka]-[právnická osoba], zjistil, že žalobkyně byla jako insolvenční správce odvolána a na její místo byla insolvenčním soudem ustanovena [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] v těchto insolvenčních řízeních: KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSLB [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSPH [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSLB [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSLB [spisová značka].

24. Dále soud z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-21, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-15, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-18, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-17, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-[právnická osoba], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. KSHK [spisová značka]-B-14, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-11, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. KSPL [spisová značka]-B-15, zjistil, že byla žalobkyně jako insolvenční správce odvolána a na její místo byla insolvenčním soudem ustanovena [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], a to na žádost samotné [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], v těchto insolvenčních řízeních: KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSHK [spisová značka], KSPL [spisová značka], KSPL [spisová značka].

25. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně byla od roku 2012 do konce roku 2013 ohlášeným společníkem ve společnosti [právnická osoba]. Svědkyně dále vypověděla, že se obrátila na Ministerstvo spravedlnosti v srpnu 2013 poté, co se rozhodla ukončit spolupráci s panem [Anonymizováno]. Toto rozhodnutí učinila v důsledku jednání pana [Anonymizováno], nejednalo se o náhlé rozhodnutí. Svědkyně rovněž uvedla, že oznámila Ministerstvu spravedlnosti, že již nebude vykonávat funkci insolvenčního správce jako ohlášeného společníka [právnická osoba]. Poté již neviděla žádný prostor pro své setrvání ve společnosti [právnická osoba]. Svědkyně rovněž vypověděla, že informaci o ukončení své účasti ve společnost [právnická osoba]. rozeslala na insolvenční soudy. V části insolvenčních řízení pak soudy ponechaly stávajícího správce, v části byl určený nový správce, a to sice svědkyně jako fyzická osoba, a v části byl určen nový insolvenční správce osoba odlišná od společnosti [právnická osoba]. a svědkyně. Svědkyně dále vypověděla, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] měla pouze dva společníky – jí a pana [Anonymizováno], přičemž pan [Anonymizováno] nebyl kompetentní k tomu, aby vykonával funkci insolvenčního správce. V létě 2013 pak měl pan [Anonymizováno] opustit kancelář společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0], popřát svědkyni mnoho štěstí a nikdo ho tam již neměl vidět. Konečně v neposlední řadě svědkyně vypověděla, že podala několik trestních oznámení na pana [Anonymizováno]., který jí do kanceláře nasadil odposlouchávací zařízení. Rovněž pan [Anonymizováno] měl na svědkyni podat několik trestních oznámení.

26. Soud hodnotil svědeckou výpověď [jméno FO] jako důvěryhodnou. Je sice pravdou, že svědkyně vypověděla, že žalobce žaluje náhradu újmy, která by potenciálně byla příjmem do majetkové podstaty insolvenčního řízení, kde ona sama je jediným zjištěným věřitelem, avšak soud neshledal v její svědecké výpovědí zásadní rozpory. Svědkyně vypovídala spontánně a z jejích odpovědí na doplňující dotazy bylo zřejmé, že se snažila vypovídat co nejpravdivěji.

27. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento skutkový závěr. Žalovaná uvedla v seznamu insolvenčních správců u společnosti [právnická osoba]. údaj o tom, že této společnosti zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum]. Žalovaná tak učinila na základě podání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], která podala jako fyzická osoba jménem společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] se pak obrátila na insolvenční soudy s žádostí, aby byla ustanovena insolvenční správkyní namísto společnosti [právnická osoba]., přičemž v řadě případů insolvenční soudy tomuto návrhu vyhověly. Samotná [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] měla spory s druhým společníkem panem [Anonymizováno]. Soudy pak pravomocně v rozhodly o tom, že odměna insolvenčního správce náleží ve výši 100 % po [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], která funkci insolvenčního správce fakticky za společnost [právnická osoba]. vykonávala. V neposlední řadě společnost [právnická osoba]. zaplatila za poskytnuté právní služby [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] částku [částka].

28. Zdůrazňuje se, že soud neprováděl důkazní návrhy stran výše ušlého zisku, k prokázání existence nemajetkové újmy a provedení jednotlivých úkonů právní služby, a to pro nadbytečnost (viz odůvodnění níže). Z dalších provedených důkazů soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil.

29. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

30. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

31. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v [podezřelý výraz] řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

33. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

34. Podle § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

35. Podle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

36. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

37. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

38. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne [právnická osoba]. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3122/09).

39. Žalobce se svojí žalobou domáhal (i) náhrady škody v podobě ušlého zisku, (ii) náhradě škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení a (iii) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem.

40. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

41. Platí přitom, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [adresa]. [právnická osoba]. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

42. V projednávané věci přitom platí, že žalobce tvrdil, že tvrzená újmy vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v tom, že uvedla u společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] v seznamu insolvenčních správců údaj o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum]. Z provedeného dokazování (jakož i ze shodným tvrzení účastníků) přitom vyplynulo, že se tak stalo na základě oznámení společníka společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] doručené [Anonymizováno] dne [datum]. Toto podání vyhodnotilo [Anonymizováno] jako oznámení o ukončení činnosti insolvenčního správce a ke dni [datum] byl společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] vymazán zápis oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce. Správní soudy pak dospěly k závěru, že podání společníka společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] bylo učiněno v rozporu se zájmy této společnosti. Aby přitom bylo lze uvažovat o tom, že podání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] vyvolá následky oznámení ve smyslu § 12 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., v rozhodném znění, muselo by se jednat o vůli dotčené společnosti, nikoliv pouze jejího společníka, a to v souladu s § 154 a § 30 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění. [Anonymizováno] přitom nepostavilo najisto, že podání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] vyjadřuje skutečnou vůli společnosti (nikoliv pouze jejího společníka) a to za situace, kdy si [Anonymizováno] mohlo a mělo být vědomo existence střetu zájmů, když tato existence plyne již ze samotného podání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] (které by dle dotčeného podání měla být obnovena činnost insolvenčního správce jako fyzické osobě a společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] má být naopak ukončena). Pokud přitom [Anonymizováno] přistoupilo k zápisu údaje o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum] v seznamu insolvenčních správců u společnosti [právnická osoba]., aniž by si ověřilo, že podání [tituly před jménem] In. [jméno FO] vyjadřuje vůli dotčené společnosti, nutně jednalo v rozporu se shora citovanými ustanoveními správního řádu a insolvenčního zákona a dopustilo se tak nesprávného úředního postupu (k tomu viz i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a body 22-24 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

43. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že v projednávané věci je dán odpovědností titul, nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk spočívající v tom, že žalovaná uvedla v seznamu insolvenčních správců u společnosti [právnická osoba]. údaj o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum] v rozporu s § 12 písm. e) insolvenčního zákona a § 154 a § 30 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. S ohledem na jednotlivé nároky žalobce se proto soud zaměřil na posouzení dalších podmínek vyžadovaných OdpŠk, tj. existence újmy a příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a odpovědnostním titulem. (i) K náhradě škody v podobě ušlého zisku 44. Zákon blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet z občanského zákoníku (tj. zejména § 2951 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb.). V případě vzniku nároku na náhradu škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

45. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že soudy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že odměna za výkon funkce insolvenčního správce nenáleží po [datum] společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0], nýbrž [tituly před jménem] [jméno FO], a to v rozsahu 100 %. Je proto zřejmé, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] v období po [datum] nemohla žádná škoda v podobě ušlého zisku za výkon funkce insolvenčního správce vzniknout. K tomu soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění pravomocných rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

46. Pokud pak jde o nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku za výkon funkce insolvenčního správce za období od [datum] do [datum], soud je toho názoru, že ani tento nárok není důvodný, neboť není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a odpovědnostním titulem. V podrobnostech k tomu soud uvádí následující.

47. Pokud jde o otázku příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a odpovědnostním titulem, Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem porušení právní povinnosti škůdce či právem kvalifikované okolnosti, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Časové hledisko pak není rozhodujícím a jediným kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 86/90). Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Příčinná souvislost je přerušena např. v těch případech, kdy bezprostřední příčinou škody je skutečnost, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu, nebo tehdy, je-li vznik újmy vyvolán bezprostředně okolností, která nemá věcný vztah k počínání škůdce.

48. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se uvádí: „[j]e běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non).“.

49. V projednávané věci pak platí, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že ohlášená společnice [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] se sama obracela na insolvenční soudy a žádala změnu v osobě insolvenčního správce (viz body 23 a 24 tohoto rozhodnutí). Nadto z § 31 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v rozhodném znění plyne, že insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. Jinými slovy řečeno, z citovaného ustanovení plyne možnost (pravomoc) insolvenčního soudu insolvenčního správce odvolat (nikoliv povinnost). Koneckonců sám žalobce připouštěl, že v některých věcech i přes nesprávný úřední postup žalované nebyla společnost [právnická osoba]. po [datum] z funkce insolvenčního správce odvolána. Podle názoru zdejšího soudu tak jednoznačně platí, že není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou, neboť došlo k přetržení příčinné souvislosti, když nezávisle na nesprávném úředním postupu Ministerstva spravedlnosti byl vznik újmy vyvolán bezprostředně okolností, která nemá věcný vztah k počínání škůdce (tj. žádostmi [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], resp. uvážením toho kterého insolvenčního soudu, který rozhodl v souladu s § 31 odst. 3 insolvenčního zákona v rámci svého uvážení o odvolání společnosti [právnická osoba]. z funkce insolvenčního správce).

50. Pouze pro úplnost soud dodává, že za situace, kdy není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným ušlým ziskem a vykonaným trestem, se již dále s ohledem na požadavek hospodárnosti civilního řízení soudního nijak nezabýval samotnou otázkou ušlého zisku (resp. jeho výše).

51. Na základě shora uvedených úvah tak soud zamítl výrokem I. tohoto rozsudku požadavek žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby náhrady škody v podobě ušlého zisku. (ii) K náhradě škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení 52. Ze shora citované právní úpravy plyne, že náhrada škody zahrnuje pouze náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (viz § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk). V projednávané věci přitom žalobce svůj nárok na náhradu majetkové újmy v podobě náhrady nákladů právního zastoupení, které společnost [právnická osoba]. musela hradit, spojoval s nesprávným úředním postupem, který podle něj spočíval v tom, že žalovaná uvedla v seznamu insolvenčních správců u společnosti [právnická osoba]. údaj o tom, že této společnosti zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce ke dni [datum]. Jak přitom bylo argumentováno shora, v projednávané věci je odpovědností titul dán, tj. žalovaná se skutečně dopustila nesprávného úředního postupu. Za této situace se proto soud soustředil na posouzení splnění dalších 2 podmínek, které podle OdpŠk musí být kumulativně splněny, měl-li by být žalobce se svojí žalobou úspěšný.

53. Právní úprava obsažená v OdpŠk přitom výslovně počítá s tím, že tato náhrada je limitována výpočtem mimosmluvní odměny dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., tj. dle advokátního tarifu (viz § 31 odst. 3 OdpŠk). Je proto nerozhodné, jaký způsob odměny byl případně sjednán mezi poškozeným a advokátem a zda poškozený v této souvislosti vynaložil vyšší částku, než by odpovídala uvedeným ustanovením advokátního tarifu (k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 38/06). Bylo proto na žalobci, aby tvrdil nejenom celkovou výši utrpěné škody v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení, nýbrž aby i dotvrdil jednotlivé provedené úkony ve smyslu advokátního tarifu, tak aby bylo lze jeho nárok posoudit prizmatem OdpŠk.

54. K tomu soud poukazuje na povinnost tvrzení, která je jednou ze základních procesních povinností účastníků civilního soudního řízení (k tomu viz např. MACUR, J. Důkazní břemeno v civilním soudním řízení. [adresa]: Masarykova univerzita, 1995, s. 80 a n.). Platí přitom, že splnění povinnosti tvrzení je předpokladem proto, aby se účastník „[…] reálně mohl zbavit tíže, kterou představuje břemeno tvrzení.“ (viz JIRSA, [právnická osoba]. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. [adresa]: Wolters Kluwer, 2021, s. 131). Dlužno poznamenat, že povinnost tvrzení musí být splněna materiálně konkrétně. P. Lavický v této souvislosti rozlišuje mezi abstraktním a konkrétním břemenem tvrzení (LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. [adresa]: Leges, 2017, s. 81). Stručně řečeno jde o to, aby (i v závislosti na vyjádření protistrany) účastník dostatečně konkrétně tvrdil (vylíčil) rozhodné skutečnosti. Pochopitelně přitom platí, že s ohledem na požadavek předvídatelnosti soudního rozhodování má soud povinnost účastníky upozornit na chybějící skutková tvrzení, a to postupem podle § 118a o. s. ř. (k tomu viz např. rozsudek Vrchní soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Poučení přitom musí být vždy návodné a věcné, účastníkovi „ušité na míru“, aby mu bylo zřejmé, jaká konkrétní tvrzení (důkazy k nim) má doplnit (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1024/15).

55. Žalobce byl vyzván k doplnění svých tvrzení, pokud jde o jednotlivé úkony právní služby již usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobce k tomu navrhl důkaz výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále odkázal na tabulku s názvem „Přijaté právní služby od [jméno FO] Legal advokátní kancelář s. r. o. v roce 2013 a 2014“. V této tabulce je ovšem pouze popsáno kolik a na základě jakých faktur hradila společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] dotčené advokátní kanceláři. Dále pak ve svém podání ze dne [datum] uvedl přehled jednotlivých písemností, které měly být pro společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] vypracovány s tím, že se jedná o blíže neurčená odvolání, žaloby pro zmatečnost, sdělení, vyjádření, oznámení a výzvy.

56. Na jednání dne [datum] pak byl žalobce jmenovitě vyzván podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy tak, aby tvrdil, jaké náklady mu vznikly v souvislosti s jakým řízením (přičemž toto řízení měl řádně označit) a dále pak měl u každého tvrzeného úkonu uvést, o jaký úkon se jedná, kdy byl učiněn, kdo jej učinil a vyčíslit odměnu dle advokátního tarifu. Žalobce na tuto výzvu zareagoval svým podáním ze dne [datum], kde pouze uvedl, že se domáhá náhrady škody v podobě nákladů na právní zastoupení ve výši [částka], kdy tyto náklady mají představovat odměnu za sepis odvolání proti usnesení o odvolání insolvenčního správce, sdělení insolvenčního správce k nezákonnému postupu, žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčních soudů, oznámení o pokračování ve výkonu činnosti insolvenčního správce, obrana proti úkonům a činnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] porušující zákaz konkurence. Zároveň odkázal na své podání a na dokumenty připojené na flash disku, který rovněž přiložil. Dále uvedl, že s ohledem na to, že advokátní kancelář [jméno FO] legal neúčtovala sepisy jednotlivých podání, ale účtované položky právních služeb v sobě zahrnovaly vícero (pouze) kvantifikovaných podání bez rozlišení, o které podání se jedná a jaká část zúčtované položky na konkrétní jednání připadá, není žalobce schopen výzvě soudu vyhovět.

57. K tomu se zdůrazňuje, že soud si je vědom toho, že v souladu s ustálenou judikaturou lze skutečnosti vylíčit odkazem na listinu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Na jednání dne [datum] pak žalobce usiloval o doplnění svých tvrzení právě odkazem, a to na flash disk a na něm uložená podání. Jak přitom plyne z judikatury Nejvyššího soudu, listinnými důkazy, předkládanými se žalobou, lze subsidiárně „napovědět“, jakým směrem žalobce v rámci skutkové podpory žaloby míří. Takto ovšem mohou tyto listiny působit pouze přiměřeně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Na druhou stranu v žádném případě nepřichází v úvahu, že by samotný odkaz na listiny nahradil skutková tvrzení sporných stran, zejména skutková tvrzení podstatná. Tím by byla popřena procesní odpovědnost žalobce za tvrzení všech pro rozhodnutí významných skutečností [§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; principiálním důsledkem by pak byla negace zásady projednací. Soudní praxe sice připouští možnost splnit požadavek vylíčení rozhodujících skutečností i výslovným odkazem na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě, jak bylo vzpomenuto výše. V žádném případě však nelze připustit, aby žalobce předložil soudu celou řadu listin a v žalobě (či jejím doplňku) souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením odkázal na tyto listiny. Takový postup by stíral rozdíl mezi skutkovými tvrzeními stran a skutkovými zjištěními, která soud činí z provedených důkazů, zcela nepřípustným způsobem by přenášel aktivitu a odpovědnost příslušející účastníkům řízení na soud a byl by též v rozporu se základními zásadami civilního (sporného) řízení – zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nepřichází v úvahu, aby předložené listiny bez dalšího nahradily skutková tvrzení účastníků řízení, zejména pak skutková podstatná tvrzení. Ustálený závěr, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce – coby důkaz – připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně. Povinností žalobce je uvést rozhodující skutečnosti v žalobě a nespoléhat se na to, že soud případně sám zjistí potřebné skutečnosti z příloh k žalobě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pochopitelně platí, že tento závěr je nicméně nutno rovněž aplikovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každé věci (srov. již shora uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

58. V projednávané věci platí, že žalobce – ač soudem opakovaně vyzýván podle § 118a odst. 1 o. s. ř. – své skutkové přednesy řádně nedoplnil. Pouze odkázal na desítky dokumentů uložených na flash disku, resp. přehledové tabulky, ze kterých ovšem v žádném případě neplyne, jaké úkony právní služby ve smyslu advokátního tarifu byly poskytnuty. Pokud by přitom soud takovéto doplnění skutkových přednesů akceptoval, jednal by v rozporu se shora uvedenou judikaturou. Je totiž bez pochybnosti, že soudce nesmí zasahovat do sporného řízení tím způsobem, že by do sporu vnášel nové skutečnosti, které účastníci dosud ani netvrdili. Je totiž zřejmé, že by soud tímto jednáním opět ve prospěch jedné ze stran porušovat zásadu rovnosti účastníků (stran), pokud by až příliš aktivně zjišťoval skutkový stav (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1336/10). Rozhodně není úkolem soudu, aby procházel desítky dokumentů a na základě svých vlastních úvah stanovoval počet realizovaných právních úkonů a tyto klasifikoval dle § 11 advokátního tarifu, aniž by sám žalobce se svými tvrzeními jakkoliv této otázky dotkl. Pokud tak soud postupoval, zcela by popřel účel a smysl civilního řízení sporného a jeho základní zásady a fakticky by žalobci oktrojoval, čeho se svou žalobou vlastně domáhá.

59. Ve světle shora uvedeného lze tak uzavřít, že žalobce i přes výzvy soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nedoplnil svá tvrzení, pročež soudu nezbylo nežli žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím výrokem I. tohoto rozsudku zamítnout.

60. Nad rámec shora uvedeného pak soud pouze pro úplnost dodává, že z ustálené judikatury civilních soudů vykládající § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk plyne, že je vyloučena náhrada škody v podobě náhrady nákladů řízení civilního řízení sporného, neboť náhrady nákladů je možné se domáhat dle o. s. ř. (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tyto závěry pak mutatis mutandis platí i pro insolvenční řízení, resp. spory s insolvenčním správcem (pochopitelně s určitými výjimkami, viz § 202 zákona č. 182/2006 Sb.). Soud by tak stejně nemohl přiznat nárok na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení v případě, že dotčené úkony byly učiněny v rámci těch řízení, kde již bylo o náhradě nákladů rozhodováno. Z žalobcových kusých tvrzení je přitom možné dovodit, že minimálně část jím uplatněného nároku by pravděpodobně bylo lze zamítnout i z tohoto důvodu.

61. Rovněž nelze přehlédnout, že z jazykového a teleologického výkladu ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk plyne, že je nedostačující pouhá souvislost vynaložených nákladů s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tyto musí být vynaloženy přímo na odstranění či změnu nezákonného rozhodnutí, resp. nápravu nesprávného úředního postupu. Byť soud nemůže tento závěr učinit s naprostou jistotou, již jen z kusých skutkových tvrzení žalobce je zřejmé, že náklady na právní zastoupení vynaložené v závislosti na činnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] mohou být jenom stěží škodou, kterou žalobce utrpěl v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem. Daleko spíše se jednalo o náklady vynaložené z důvodu postupu dotčené osoby. (iii) K náhradě nemajetkové újmy způsobené [podezřelý výraz] stíháním 62. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, připomíná se, že Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že právnické osobě může vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí i nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (a to i jiným nežli jen nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení; viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j.: [spisová značka]). V projednávané věci pak žalobce tvrdil, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] byla v důsledku popsaného jednání žalované vystavena značně stresové situaci, která ji po ekonomické i právní stránce zcela paralyzovala. Většinu část energie musela věnovat minimalizaci negativních dopadů jednání žalované a překonání stavu značné nejistoty. Dále žalobce poukázal na negativní dopady nesprávného úředního postupu na pověst společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] a skutečnost, že nesprávný úřední postup měl způsobit, nebo posílit rozkol mezi společníky, paralyzovat další rozvoj společnosti a mít zásadní vliv na úpadek společnosti. Společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] tak měla být připravena o možnost postupné reorganizace a restrukturalizace, která by umožnila její další prosperitu.

63. Z provedeného dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] nicméně vyplynulo, že společnost čelila paralýze a byl vyloučen další rozvoj této společnosti dávno předtím, nežli k nesprávnému úřednímu postupu vůbec došlo. Svědkyně jednoznačně vypověděla, že v srpnu 2013 byla již pevně přesvědčena o ukončení spolupráce s panem [Anonymizováno], resp. společností [Jméno zainteresované společnosti 1/0] Nejednalo se přitom o náhle rozhodnutí, nýbrž uvážené rozhodnutí poté, co měl pan [Anonymizováno] opustit kancelář společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] Svědkyně rovněž vypověděla, že na sebe oba (jediní) společníci společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0] podali několik trestních oznámeních a pan [Anonymizováno] jí měl nasadit do kanceláře odposlouchávací zařízení. Již jen z časové souslednosti je proto naprosto zřejmé, že tvrzenou nemajetkovou újmu (v podobě paralýzy dalšího rozvoje, zásadního vlivu na úpadek společnosti, rozkolu mezi společníky) nemohla společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] utrpět v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Tyto závěry pak mutatis mutandis platí i na zbývající tvrzenou nemajetkovou újmu, když žalobce sice tvrdil, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] musela vynaložit většinu energie minimalizaci negativních dopadů a překonání stavu značné nejistoty. Zároveň ovšem sám žalobce dotvrdil, že minimalizace negativních dopadů měla spočívat právě ve sporech s [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], resp. odvoláváním společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] z funkce insolvenčního správce v jednotlivých insolvenčních řízení. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že nesprávný úřední postup nebyl příčinnou rozkolu společníků společnosti [právnická osoba]., nýbrž jeho přímým důsledkem. Nelze proto uvažovat o tom, že by snad potřeba obrany společnosti proti jednání [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] byla vyvolána nesprávným úředním postupem. Tato potřeba pramenila jedině a pouze z činnosti dotčené osoby a vztahů mezi společníky společnosti [právnická osoba]. Pokud pak jde o postup insolvenčních soudů, jak bylo popsáno shora, tento byl dán dílem rovněž činností [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO]. Nadto insolvenční soudy disponují prostorem k uvážení ve věci odvolání insolvenčního správce. Pokud proto společnost [právnická osoba]. brojila proti rozhodnutím těchto soudů, tato její činnost nebyla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, nýbrž s výkonem pravomocí insolvenčních soudů. Konečně v neposlední řadě, pokud se jedná o zásahy do pověsti společnosti [Jméno zainteresované společnosti 1/0], na jednání dne [datum] byl žalobce postupem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzván, aby konkretizoval tvrzenou nemajetkovou újmu. Na tuto výzvu zareagoval žalobce svým podáním ze dne [datum], když odkázal na své podání ze dne [datum] a dále pouze obecně odkázal na skutečnost, že na základě nesprávného úředního postupu žalované mohli (blíže neurčení) dlužníci, konkurenční subjekty, insolvenční soudy a ostatní orgány nabýt dojmu, že společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] nemůže vykonávat funkci insolvenčního správce. Takováto obecná a nic neříkající tvrzení ovšem zdejší soud považuje za naprosto nedostatečná, když v projednávané věci se nemajetková újma nepresumuje, nýbrž je jí třeba tvrdit a prokazovat. Podle názoru zdejšího soudu proto žalobce neunesl břemeno tvrzení. Navíc – jak bylo opakovaně připomenuto shora – z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že sama [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] aktivně šířila informace o ukončení výkonu funkce insolvenčního správce společností [právnická osoba]. (to je mimo jiné patrné i z rozhodnutí insolvenčních soudů, na které odkazuje sám žalobce). Podle názoru zdejšího soudu by tak v každém případě nebylo lze bez dalšího uvažovat o tom, že tvrzenou (hypotetickou) nemajetkovou újmu společnost [Jméno zainteresované společnosti 1/0] skutečně utrpěla v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, nesprávným úředním postupem žalované.

64. Na základě shora uvedených úvah proto soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu nesprávným úředním postupem.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Náklady žalované přitom spočívají v nákladech nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. vypočtených dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady sestávají z vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravě a účasti na jednání soudu dne [datum], účasti na jednání soudu dne [datum], účasti na jednání soudu dne [datum], účasti na jednání soudu dne [datum] a účasti na jednání soudu dne [datum]. Ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. pak žalované náleží náhrada za každý z těchto úkonů v částce [částka]. Celkem tak náleží na náhradě paušálních nákladů žalované částka ve výši [částka].

66. K tomuto soud dodává, že podání žalované ze dne [datum] nepovažuje za účelné, a tedy za tento úkon náhrada paušálních nákladů žalované nenáleží. Žalovaná v tomto podání pouze uvádí, že se zatím nemohla seznámit se skutkovými okolnostmi případu, neboť žaloba byla podána současně s uplatněním nároku u žalované. Za účelný nelze v rámci tohoto podání považovat ani návrh na přerušení řízení, neboť soud by soud tak jako tak řízení přerušil z úřední povinnosti i bez návrhu.

67. Soud dále uvádí, že nepřiznal žalované náhradu paušálních výdajů za podání, jehož obsahem bylo odůvodnění návrhu na přerušení řízení (ač bylo podání označeno jako „odůvodnění návrhu na zastavení řízení“) ze dne [datum], neboť žalovaná učinila popsaný návrh na jednání dne [datum], přičemž jí nic nebránilo v tom, aby tento návrh i odůvodnila na vzpomínaném jednání. Tedy i toto podání shledává soud neúčelným. 68. [adresa] k plnění v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Poučení