29 C 69/2020-177

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 1 057 286 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 1 057 237 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 057 237 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] po žalované původně domáhal zaplacení částky 1 391 395 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] v 6:25 hodin došlo k dopravní nehodě, kdy nákladní vozidlo tov. zn. Mercedes – [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], které řídil p. [jméno] [příjmení], jedoucí ve směru od [obec] na [obec], přejelo do protisměrného jízdního pruhu, kde se střetlo s protijedoucím nákladním vozidlem tov. zn. Iveco Daily, rz [anonymizováno] [číslo], které řídil žalobce. Při této dopravní nehodě došlo k těžké újmě na zdraví žalobce. Žalobce byl hospitalizován pro těžké ublížení na zdraví, a to po dobu od [datum] do [datum]. Nejdříve byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici [obec], kde se podrobil několika operacím, následně byl převezen do Fakultní nemocnice [část obce], Rehabilitační [nemocnice] a Vojenský rehabilitační ústav [obec] nad Vltavou. Při dopravní nehodě došlo k usmrcení řidiče [jméno] [příjmení]. Usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územní odbor, Oddělení obecné kriminality ze dne [datum], rozhodnuto o odložení věci. Žalobce utrpěl velmi těžká zranění, kdy byl ve velmi špatném zdravotním stavu, jak po stránce fyzické, tak i po stránce psychické. Usnesení PČR ze dne 30. 5. 2016, č.j. KRPH-32180-47/TČ-2016-050271, žalobci nebylo doručeno, resp. zásilka byla vrácena zpět jako nedoručená. Zdravotní stav žalobce neumožňoval, aby si zásilku převzal. Žalobce uplatnil nárok na výplatu pojistného plnění u žalované, která škodní událost eviduje pod PU č. 2016, a to přípisem ze dne [datum]. Žalovaná na níže uvedené nároky neuhradila ničeho s uvedením, že nárok žalobce je promlčen. S tímto žalobce nesouhlasil, neboť s ohledem na jeho vážný zdravotní stav neměl žádné informace o viníkovi dopravní nehody, usnesení PČR mu nebylo ani doručeno. V daném případě je pak nutné aplikovat § 626 OZ.

2. Žalobce žalobou uplatnil nárok na výplatu pojistného plnění v podobě bolestného v částce 997 241 Kč, a to podle znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, v rozsahu 2 465 bodů, kdy s ohledem na komplikaci léčby s nutností opakovaného podávání antibiotik, opakované převazy s hnisání v ráně a nutnosti umělé plicní ventilace v poúrazovém období pak znalec navýšil základní bodové ohodnocení o 15 %. Žalobce se však domnívá, že v souladu se zásadou slušnosti je odškodnění nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč. Jelikož žalovaná uhradila toliko operační zákrok dne [datum], tj. částku ve výši 2 759 Kč, činí doplatek pojistného plnění částku ve výši 997 241 Kč.

3. Dalším uplatněným nárokem je pojistné plnění v podobě nákladů vynaložených na zastupujícího zaměstnance za období od [datum] do [datum] v celkové výši 280 000 Kč s odůvodněním, že žalobce je osobou samostatně výdělečnou činnou, kdy již od roku 1992 podniká v oboru poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivosti, dále pak v oboru velkoobchod a maloobchod a pronájem a půjčování věcí movitých. Po dobu trvání pracovní neschopnosti žalobce, resp. počínaje [datum] do [datum], byl žalobce nucen zaměstnat p. [jméno] [příjmení], jako zástup za žalobce, který byl po dobu více než jednoho roku hospitalizován v nemocničním zařízení a následně byl do [datum] v domácím léčení. [ulice] mzdové náklady na p. [jméno] [příjmení] představovaly částku ve výši 35 000 Kč. Žalobce nárok uplatnil u žalované dne [datum], vyplaceno nebylo ničeho.

4. Dále žalobce požaduje po žalované zaplacení pojistného plnění v podobě parkovného a cestovného rodiny žalobce do Rehabilitační nemocnice [obec], Fakultní nemocnice v [část obce] a Fakultní nemocnice [obec], a to v období od [datum] do [datum] (přesná data jízd žalobce specifikoval v přiložené tabulce) v celkové částce parkovného 3 140 Kč, resp. cestovného 52 694 Kč.

5. Další žalobní nárok tvoří pojistné plnění v podobě nákladů na léky žalobce v celkové částce 8 320 Kč, vynaložené v období od [datum] do [datum] (přesná data zakoupení léků a výše jednotlivých nákladů žalobce specifikoval v přiložené tabulce).

6. Poslední žalobní nárok představuje pojistné plnění v podobě další nemajetkové újmy v částce 50 000 Kč s odůvodněním, že žalobce byl v bezprostředním ohrožení života, kdy následně byl po velmi dlouhou dobu hospitalizován, po dobu delší než jeden rok byl odloučen od své rodiny a s ohledem na svůj velmi špatný zdravotní stav špatně snášel celou situaci. Veškeré naplánované aktivity byl tak nucen poškozený na dobu delší než jeden rok přerušit. S ohledem na výše uvedené žalobce po žalované požadoval částku ve výši 100 000 Kč, odpovídající judikatuře Nejvyššího soudu. Žalobce od žalované obdržel toliko částku ve výši 50 000 Kč.

7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobce zcela neuznala, když dále uvedla, že dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 1 708 500 Kč; v této částce je obsažena i úhrada za znalecký posudek ve výši 8 500 Kč. Dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok na pojistné plnění - náhradu cestovného a mzdových nákladů zastupujícího zaměstnance p. [jméno] [příjmení] za období od 04/ 2016 do 12/ 2017. Dne [datum] doplnil žalobce důkaz ke zdůvodnění nutnosti zajistit činnost zastupujícím zaměstnancem. K nároku mzdových nákladů žalovaná žalobci poskytla pojistné plnění dne [datum] v částce 522 000 Kč - náhrada mzdy za 20 měsíců (05/ 2016 2017) a dne [datum] v částce 177 480 Kč - náhrada odvodů zaměstnavatele (zdravotní a sociální pojištění) za 20 měsíců, celkem tedy 699 480 Kč a nárok žalobce zcela uspokojila. Žalovaná poskytla pojistné plnění ve lhůtě 3 měsíců od prvého uplatnění nároku žalobcem, který byl zcela doložen teprve po uplynutí dalšího 1,5 měsíce. Žalovaná je proto toho názoru, že s pojistným plněním nebyla v prodlení. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že promlčenými jsou nároky žalobce na bolestné (uplatněný dne [datum] - vyjma nároku na bolestné za operaci dne [datum]), na parkovné a cestovné (uplatněný dne [datum]) a na náhradu za léky (uplatněný dne [datum]), a to s ohledem na § 635 odst. 2 o.z. K předmětné dopravní nehodě došlo dne [datum], dne [datum] zaslal žalobce prostřednictvím makléře, spol. [právnická osoba] [obec], žalované základní dokumenty týkající se pojistné události a dne [datum] doklad k náhradě škody za poškozený telefon včetně čísla účtu k poukázání pojistného plnění. Žalovaná tak poprvé žalobci poskytla pojistné plnění již v červnu 2016, následně pak v říjnu a listopadu 2016. Za počátek běhu tříleté promlčecí lhůty tak žalovaná považuje jako nejpozdější datum [datum]. Po té, kdy na základě plné moci ze dne [datum] převzala zastupování žalobce stávající právní zástupkyně, byl prvý nárok formou předžalobní výzvy uplatněn dne [datum]. K další nemajetkové újmě žalovaná odkázala na rozsudek NS ČR sp.zn. 25 Cdo 2635/2018. Žalovaná k další nemajetkové újmě plnila částku 50 000 Kč a s ohledem na veškeré okolnosti považuje toto plnění za zcela adekvátní.

8. K nároku další nemajetkové újmy žalobce v podání ze dne [datum] doplnil, že dne [datum], tedy 35 dní před dopravní nehodou, si objednal novou motorovou loď zn. BAYLINER 742 CU černé barvy, za částku 47 335 EURO, tedy částku ve výši 1 278 045 Kč. Své platební údaje zasílal společnosti [právnická osoba] dne [datum], tedy 18 dní před dopravní nehodou. Jelikož dne [datum] došlo k předmětné škodní události, veškeré záležitosti týkající se převzetí lodě a platby za loď byla v takto tíživé situaci nucena řešit rodina žalobce. Žalobce s rodinou plánoval již v roce 2016 strávit léto v Chorvatsku na nové sportovní lodi. Bohužel žalobce byl po dlouhou dobu vyloučen z rodinného a společenského života. Žalobce byl před úrazem velmi aktivní člověk, sportovně založený, byl držitelem mezinárodního průkazu vůdce rekreačního plavidla. Veškeré naplánované aktivity byl tak nucen po dobu dvou let odložit. Žalobce měl před úrazem pět provozoven, prodával na farmářském trhu a zaměstnával celkem 17 zaměstnanců. Žalobce se domnívá, že i tato skutečnost není zcela obvyklá a běžná. Veškeré tyto okolnosti je nutné zohlednit při stanovení další nemajetkové újmy, neboť šlo o specifické okolnosti, které nenastávají pravidelně.

9. K námitce promlčení žalobou uplatněných nároků se žalobce vyjádřil ve svých dalších podáních, ve kterých konstatoval, že žalobce byl ve velmi špatném zdravotním stavu jednak po stránce fyzické, ale také po stránce psychické, žalobce absolvoval sérii operací, hojení bylo komplikované poúrazovým šokem. Žalobce neměl ani žádné informace o dopravní nehodě, až následně se dozvěděl, že řidič druhého vozidla na místě zahynul. Pokud žalovaná trvá na tom, že jí byla nahlášena pojistná událost jménem žalobce dne [datum], pak se jednalo zřejmě o počin rodiny žalobce, nikoli jeho samotného. Žalobce byl po dobu jednoho roku a necelých dvou měsíců hospitalizován v nemocničních zařízení. Nebylo v možnostech žalobce zjišťovat si jakékoli informace o dopravní nehodě. Žalobce neměl žádné informace o tom, kdo zavinil dopravní nehodu. Až poté, co převzala právní zástupkyně žalobce právní zastoupení žalobce, skutečně po velmi dlouhém pátrání obdržel žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně usnesení [obec] České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, ze dne [datum], o odložení věci, a to až dne [datum]. S ohledem na nedoručení usnesení o odložení věci, kdy si žalobce není ani vědom toho, že by jej kdokoli z orgánů činných v trestním řízení vyslýchal k okolnostem dopravní nehody, nemohl mít žádné informace o vozidle, jehož provozem byla dopravní nehoda zaviněna, ani o osobě viníka. Žalobce se dále domnívá, že uznáním námitky promlčení by byla rektroaktivně a tudíž protiústavně zkrácena promlčení doba. Výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno dne [datum], zveřejněno pak v únoru 2020. Tímto rozhodnutím by lhůta pro uplatnění nároku žaloby byla retroaktivně zkrácena na duben 2019, což je protiústavní. [ulice] nehoda byla zaviněna provozem vozidla, které řídil p. [jméno] [příjmení], [datum narození], což je zřejmé z usnesení Policie ČR o odložení věci ze dne [datum]. Provozovatelem předmětného pojištěného vozidla je [právnická osoba], S.R.O., [IČO]. Řidič p. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem [právnická osoba], S.R.O. v době dopravní nehody a jednalo se o pracovní úraz p. [jméno] [příjmení]. Z uvedeného je zřejmé, že za škodu neodpovídá p. [jméno] [příjmení], tedy řidič pojištěného vozidla, ale zaměstnavatel p. [příjmení], tedy [právnická osoba], S.R.O. Jedná o okolnosti zcela zásadní pro počátek běhu promlčení lhůty a je zřejmé, že o těchto skutečnostech žalobce netušil, neboť se ze zranění utrpěných při dopravní nehodě léčil nejméně do [datum]. Informace o tom, že řidič vozidla p. [jméno] [příjmení] měl být zaměstnancem [právnická osoba], S.R.O. dle sdělení Policie ČR ze dne [datum] nejsou v policejním spise obsaženy a je tedy zřejmé, že žalobce se o nich ani nemohl dozvědět. V době, kdy byl žalobce Policií ČR vyslechnut, tj. dne [datum], byl žalobce hospitalizován mezi jednotlivými operacemi v nemocnici. V době, kdy podal žalobce vysvětlení, nebyl však ještě znám viník dopravní nehody. Dne [datum] byl přibrán znalec [jméno] [příjmení], který měl posoudit příčinu dopravní nehody. Tento znalec však zpracoval znalecký posudek až poté, co Policie ČR vyslechla všechny účastníky dopravní nehody. Znalecký posudek byl zpracován až dne [datum], tedy po podání vysvětlení žalobce. Z vyšetřovacího spisu je zřejmé, že dne [datum] vyhotovila Policie ČR poučení poškozeného, toto poučení však nebylo žalobce vůbec doručováno. Nezbytným předpokladem pro zahájení běhu subjektivní promlčecí lhůty je u práva na náhradu škody či jiné újmy vedle vědomosti poškozeného o škodě jako takové, rovněž znalost osoby povinné k její náhradě. V projednávaném případě byla škoda způsobena provozem zjištěného vozidla, ale žalobci ne vlastní vinou osobou známou. Žalobce neměl možnost se se spisem seznámit. Dle názoru žalobce nemohlo tak dojít ani k zahájení běhu subjektivní lhůty, natož k jejímu uplynutí, čímž promlčení lhůta nároku na pojistné plnění nemůže skončit dříve než za čtyři roky od vzniku újmy. Žalobce byl ve velmi špatném zdravotní stavu, kdy po dobu více než jednoho roku pobýval v nemocnicích. Nebylo ani v jeho silách pořídit si kompletní zdravotní dokumentaci tak, aby mohlo dojít ke zpracování znaleckého posudku na stanovení bolestného.

10. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět co do částky 334 109 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že náklady na zaměstnance byly žalovanou uhrazeny po podání žaloby, stejně tak další nemajetkové újma v částce 50 000 Kč, náklady na léky v částce 1 749 Kč a parkovné a cestovné v částce 2 360 Kč. Soud proto usnesením vyhlášeným na jednání dne [datum] zastavil řízení co do částky 334 109 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

11. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět co do částky 49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tato částka představuje náklady na zakoupení sušenek Sunárka, které nespadají pod léky ani jiné pomůcky pro léčbu žalobce. Soud proto ve výroku I. rozsudku řízení v daném rozsahu zastavil. Předmětem řízení tak zůstává částka 1 057 237 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

12. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] v 6:25 hodin došlo k dopravní nehodě, kdy nákladní vozidlo tov. zn. Mercedes – [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], které bylo u žalované pojištěno z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které řídil p. [jméno] [příjmení], jedoucí ve směru od [obec] na [obec], přejelo do protisměrného jízdního pruhu, kde se střetlo s protijedoucím nákladním vozidlem tov. zn. Iveco Daily, rz [anonymizováno] [číslo], které řídil žalobce. Při dopravní nehodě došlo k usmrcení řidiče [jméno] [příjmení] a k těžké újmě na zdraví žalobce. Žalobce byl hospitalizován po dobu od [datum] do [datum]. Nejdříve byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici [obec], kde se podrobil několika operacím, následně byl převezen do Fakultní nemocnice [část obce], Rehabilitační [nemocnice] a Vojenského rehabilitačního ústavu [obec] nad Vltavou.

13. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje sp.zn. KRPH [číslo] 2016 [číslo], soud zjistil, že dne [datum] byl Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje, doručen záznam o smrtelném pracovním úrazu zaměstnance společnosti [právnická osoba], pana [jméno] [příjmení], [datum narození], ke kterému došlo při dopravní nehodě dne [datum]. Z Protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto protokolu je mj. uvedeno, že [jméno] [příjmení], řidič vozidla Mercedes-Benz Sprinter 516 CDI, rz [anonymizováno] [číslo], je podezřelý z porušení ustanovení § 4 písm. a) a § 4 písm. b) zákona č. 3612000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tím je důvodně podezřelý ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 3612000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle ustanovení § 143 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne podal žalobce [příjmení] [jméno] vysvětlení ohledně předmětné dopravní nehody – situace bezprostředně před dopravní nehodou, moment střetu, okamžiky po střetu, dále specifikoval zranění, která při dopravní nehodě utrpěl, dosavadní způsob léčby, jakož i výhledy po zdravotní stránce do budoucna. Z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územní odbor, Oddělení obecné kriminality ze dne 30. 5. 2016, č.j. KRPH-32180-47 2016 [číslo], soud zjistil, že tímto byla podle § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s § 11 odstavec 1 písm. e) trestního řádu odložena věc podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý [jméno] [příjmení] dne [datum] za v usnesení specifikované jednání, protože trestní stíhán je nepřípustné, neboť jde o osobu, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou.

14. Dne [datum] uplatnil žalobce u žalované nárok na pojistné plnění z titulu bolestného a další nemajetkové újmy, dne [datum] pak z titulu cestovného, parkovného, výdajů za léky a mzdových nákladů zastupujícího zaměstnance. Žalovaná žalobci poskytla pojistné plnění v podobě parkovného v částce 2 360 Kč a v podobě nákladů spojených s léčením v částce 1 749 Kč, celkem tedy 4 109 Kč, a to dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalované). Žalovaná žalobci poskytla pojistné plnění další nemajetkové újmy dne [datum] v částce 50 000 Kč (prokázáno Oznámením o vyřízení škody ze dne [datum]) a v podobě mzdových nákladů zastupujícího zaměstnance dne [datum] v částce 522 000 Kč a dne [datum] v částce 177 480 Kč (prokázáno výpisy z účtu žalované).

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Podle § 2927 odst. 1 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

17. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

18. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

19. Podle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

20. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

21. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

22. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

23. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle § 635 odst. 2 o.z. Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

25. Nejprve se soud zabýval posouzením námitky promlčení žalobou uplatněného nároku.

26. Otázkou počátku běhu promlčecí lhůty, její délkou a okamžikem jejího uplynutí v případě přímého nároku pojistného plnění z pojištění odpovědnosti uplatněného proti pojistiteli škůdce, se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 11. 2019, č.j. 25 Cdo 1976/2019-182 Nejvyšší soud v tomto rozsudku konstatoval, že„ U práva na pojistné plnění stanoví ustanovení § 626 o. z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Objektivní promlčecí lhůtu práva na náhradu škody upravuje ustanovení § 636 odst. 1 o. z., podle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z. (srov. TÉGL a WEINHOLD. In: MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek III, § [číslo] a související společná a přechodná ustanovení. [obec]: Leges, 2014, s. [číslo] ISBN [tel. číslo] [číslo]). Slovo„ nejpozději“ v ustanovení § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody (srov. [příjmení] a [příjmení]. In: [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek III, § [číslo] a související společná a přechodná ustanovení. [obec]: Leges, 2014, s. [číslo] ISBN [tel. číslo] [číslo]). Neobstojí proto námitka dovolatele, že ustanovení § 635 odst. 2 o. z. odkazuje pouze na ustanovení § 636 odst. 1 o. z., které stanoví desetiletou objektivní promlčecí lhůtu pro právo na náhradu škody nebo újmy. Takový výklad ustanovení § 635 odst. 2 o. z. nepřipouští a byl by v rozporu se smyslem a účelem zmíněného ustanovení. Pro jeho účely je irelevantní, zda se právo na náhradu škody promlčí v subjektivní promlčecí lhůtě (§ 619 a § 620 ve spojení s § 629 o. z.) nebo v promlčecí lhůtě objektivní (§ 636 odst. 1 o. z.). Dále nejvyšší soud podotkl, že „Občanský zákoník hovoří přímo o právu na pojistné plnění a nerozlišuje situace, kdy vznikne poškozenému právo přímo na pojistné plnění od pojišťovny a kdy mu hradí škodu škůdce, který následně požaduje uhrazené plnění po pojišťovně.“ Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že„ právo na pojistné plnění se ve smyslu ustanovení § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, ale i uplynutím promlčecí lhůty subjektivní.“ 27. Z odůvodnění tohoto rozsudku pak zcela jasně vyplývá, že ustanovení § 635 odst. 2 o.z. dopadá i na situace, kdy poškozený uplatňuje přímý nárok na pojistné plnění vůči pojišťovně, neboť dle závěrů Nejvyššího soudu občanský zákoník nepřipouští výklad, že se má dané ustanovení aplikovat pouze v případě odpovědnosti, kdy je poškozený uspokojen prostřednictvím škůdce, tj. v případě, kdy škůdce (pojištěný) poskytne poškozenému plnění z titulu náhrady jím způsobené škody a toto plnění následně požaduje po pojišťovně a nikoliv již v případě práva na pojistné plnění z titulu odpovědnosti z provozu vozidla u poškozeného. Občanský zákoník nerozlišuje situace, kdy vznikne poškozenému právo na pojistné plnění od pojišťovny a kdy mu hradí škodu škůdce, který následně požaduje uhrazené plnění po pojišťovně.

28. Pro posouzení důvodnosti vznesené námitky promlčení je tedy zásadní určení okamžiku uplynutí subjektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody.

29. Subjektivní tříletá promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o.z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje ustanovení § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Vědomost poškozeného o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, jako předpoklady pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, musí být splněny kumulativně. O tom, kdo za škodu odpovídá, se poškozený dozví tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah (tak, aby bylo možné případně též určit alespoň přibližně výši škody v penězích); není potřebné, aby znal rozsah (výši) škody přesně, což vyplývá i z toho, že se výše škody zjišťuje v soudním řízení a definitivní závazný závěr o ní je obsažen až v pravomocném rozsudku. Při zkoumání, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného; nemusí však jít o zjištění (rozumí se jistotu v běžném slova smyslu), nýbrž postačuje, aby skutkové okolnosti, kterými poškozený disponuje, byly způsobilé takový závěr o možném vzniku škody a možné odpovědnosti škůdce učinit (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007, sp.zn. 21 Cdo 27423/2006, ze dne 29. 9. 2009, sp.zn. 25 Cdo 2891/2007 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2017, sp.zn. 21 Cdo 2620/2016).

30. V projednávané věci se žaloba po částečném zastavení řízení sestává z pěti dílčích nároků, a to: 1) bolestné, 2) cestovné, 3) parkovné, 4) náklady na léky, 5) další nemajetková újma dle § 2958 o.z. U každého z těchto dílčích nároků je třeba okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro právo na náhradu škody posuzovat samostatně.

31. Okamžik vědomosti žalobce o osobě odpovědné za škodu je u všech nároků totožný. Za tento lze dle náhledu soudu považovat den, kdy žalobce podal Policii České republiky vysvětlení, tj. [datum]. Ačkoliv byl žalobce v době podání vysvětlení hospitalizován v nemocnici, z Úředního záznamu o podaném vysvětlení vyplývá, že žalobce byl v takovém fyzickém a psychickém stavu, kdy byl schopen vnímat, porozumět kladeným otázkám a srozumitelně na ně odpovědět. Současně v tomto okamžiku již Policie ČR disponovala informacemi o osobě zaměstnavatele p. [příjmení], jakož byla Policii ČR známa i osoba (p. [příjmení]), která byla„ podezřelá“ ze zavinění dané dopravní nehody. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. 25 Cdo 1510 2019„ znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, a ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 1168 a č. C 2445, dále jen„ Soubor“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1440/2010). Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 359/2005, Soubor C [číslo], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4311/2010)“.

32. Informace o účastnících nehody i o okolnostech jejího vzniku byly uvedeny v Protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum]. Ke dni podání vysvětlení dne [datum] žalobce zjistil (nebo měl a mohl zjistit), která konkrétní osoba by pravděpodobně mohla nést odpovědnost za vzniklou škodu. Okolnost, že v době podání vysvětlení žalobce nebyla postavena na jisto odpovědnost p. [příjmení] za vzniklou škodu, není pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty rozhodná, neboť nebrání tomu, aby v případném soudním řízení byla otázka zavinění nehody předmětem dokazování. Automaticky totiž neplatí, že teprve dnem právní moci rozsudku, v němž je konstatována protiprávnost jednání škůdce, se poškozený dozvídá o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. 25 Cdo 519/2002, Soubor C [číslo]). Rozhodující je okamžik, kdy poškozený zjistí skutkové okolnosti podstatné pro vymezení odpovědného subjektu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 871/2002, ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2958/2007, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4725/2010, nebo ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2272/2011).

33. Vědomost o škodě – její výši u nároku bolestného se váže k okamžiku vytrpění těchto bolestí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2010, sp.zn. 25 Cdo 2414/2008, dle kterého z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí doby pro uplatnění nároku na náhradu za bolest je významné, kdy odškodňované bolesti vznikly, a nikoliv kdy došlo ustálení celkového zdravotního stavu poškozeného). Žalobce vytrpěl bolesti, za které požaduje přiznat bolestné, při dopravní nehodě dne [datum]. Tříletá promlčecí lhůta tak počala běžet nejpozději [datum] a v souladu s § 635 odst. 2 o.z. uplynula dnem [datum]. Žalobce podal žalobu k soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

34. U nároků cestovného a parkovného se vědomost žalobce o škodě/její výši váže k okamžiku vynaložení těchto nákladů. Náklady byly vynaloženy v období od [datum] do [datum], kdy dle tvrzení žalobce proběhly jednotlivé jízdy rodinných příslušníků žalobce do zdravotnických zařízení, ve kterých se žalobce nacházel. Od těchto jednotlivých dnů uskutečněných jízd počala běžet tříletá promlčecí lhůta. Ta u poslední uskutečněné cesty dne [datum] v souladu s § 635 odst. 2 o.z. uplynula dnem [datum] ([datum] byla neděle). Žalobce podal žalobu k soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty u všech nároků požadovaného cestovného a parkovného.

35. Shodně u nároku nákladů na léky se vědomost žalobce o škodě/její výši váže k okamžiku vynaložení těchto nákladů. Náklady byly vynaloženy v období od [datum] do [datum], kdy byly léky zakoupeny. Od těchto jednotlivých dnů, ve kterých byly jednotlivé léky zakoupeny, počala běžet tříletá promlčecí lhůta. Ta u posledního vynaložení nákladu na léky dne [datum] v souladu s § 635 odst. 2 o.z. uplynula dnem [datum] ([datum] byla neděle). Žalobce podal žalobu k soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty u všech nároků požadovaných nákladů na léky.

36. K nároku další nemajetkové újmy dle § 2958 o.z. soud konstatuje, že další nemajetkové újmy jsou novou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (např. nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018). U žalobce je možné za takovou skutečnost odůvodňující vznik další nemajetkové újmy považovat pouze nemožnost zúčastnit se plánované rodinné dovolené v letním období roku 2016 v Chorvatsku na nové sportovní lodi (nikoliv i v letním období v následujícím roce 2017, a to s ohledem na vědomost žalobce o rozsahu a charakteru jeho zdravotních poškození a možnostech a rychlostech léčby a rekonvalescence). Jelikož se však další nemajetková újma (její vznik) vztahuje k období roku 2016, k tomuto období se váže taktéž počátek tříleté promlčecí lhůty, která tedy v souladu s § 635 odst. 2 o.z. uplynula v letním období roku 2019, nejpozději ke konci roku 2019. Žalobce podal žalobu k soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

37. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení proto soud shledal námitku promlčení všech žalobou samostatně uplatněných nároků důvodnou. Z tohoto důvodu soud žalobu bez dalšího věcného přezkoumávání ve výroku II. rozsudku zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť bylo řízení z části zastaveno pro zpětvzetí žalobce z důvodu částečného plnění žalovanou po podání žaloby, avšak ve lhůtě pro šetření pojistné události, tedy kdy ještě nárok nebyl splatný, tedy žalobce zavinil zastavení řízení, přičemž ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Proto soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Ta se sestává z paušální náhrady celkem ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů (vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne [datum] o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

39. Obsah výroku IV. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.

Poučení