29 C 69/2022 - 474

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky], o zaplacení 1 250 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 17. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 268 382 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2022 domáhala zaplacení 1 250 000 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že předmětem jejího podnikání je zejména daňové poradenství, činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, současně jako mateřská společnost vykonává řízení, kontrolu a správu společností, které ovládá z postavení 100% vlastníka, kdy je jediným společníkem společnosti [právnická osoba] (dále jen „[jméno PO]“) a [právnická osoba] (dále jen „[jméno PO]“), přičemž [jméno PO] je jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. (dále jen „[jméno PO]“). Společníky žalobkyně byli a stále jsou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný, každý vlastní 1/3 podíl. Jednateli žalobkyně do 22. 9. 2021 byli [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný, který dopisem ze dne 10. 9. 2021 z funkce jednatele odstoupil a z této funkce byl odvolán rozhodnutím valné hromady dne 22. 9. 2021. Žalovaný dne 30. 4. 2021 a dne 18. 5. 2021 informoval [tituly před jménem] [jméno FO], že by rád ukončil své působení ve společnostech skupiny [jméno PO] a zahájil poskytování služeb počínaje podzimem 2021 v novém subjektu, který by vlastnil a do něhož by převzal klientelu [jméno PO]. Dne 2. 7. 2021 žalovaný na poradě jednatelů žalobkyně uvedl, že jeho odchod ze skupiny [jméno PO] je definitivní, současně prezentoval svůj zájem a prioritu vyřešit před odchodem ze skupiny [jméno PO] své osobní závazky vůči žalobkyni, u nichž uvedl, že jejich výše je mu dobře známa.

2. Žalobkyně má pohledávku vůči žalovanému z titulu poskytnuté úročené půjčky, která ke dni 31. 12. 2021 činila 11 243 059,21 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 11 120 376,63 Kč a nesplacených úroků 122 682,58 Kč. Jak vyplývá z Dohody o započítání pohledávek mezi společností a společníky, kterou dne 6. 11. 2020 uzavřela žalobkyně na jedné straně a všichni společníci, tj. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný na straně druhé (dále jen „Dohoda“), žalobkyně byla k 1. 11. 2020 vlastníkem pohledávky ve výši 10 695 376,63 Kč, pohledávka představuje jistinu úročené půjčky, která je úročena sazbou 0,8395 % p.a. a je splatná na písemnou výzvu se lhůtou splatnosti 90 dní od výzvy, a to vždy tak, že žalobkyně vyzve současně k úhradě jistiny půjčky ve shodné výši každého ze společníků. Mezi zúčastněnými osobami byla uzavřena rámcová smlouva o tom, že jejich finanční potřeby budou uspokojovány tímto způsobem. Smlouvy o půjčkách byly uzavírány ústně v průběhu času, první v roce 2006, poslední v roce 2019 či 2020, kdy došlo ke konsolidaci, zafixování výše dluhu a k postoupení pohledávky. Půjčky byly poskytovány hotovostně nebo převodem. Žalobkyně se vlastníkem pohledávky stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a [jméno PO] dne 30. 10. 2020. Tuto smlouvu za žalobkyni v postavení jejího jednatele podepsal žalovaný. Dopisem ze dne 17. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby v souladu s Dohodou ve lhůtě 90 dnů uhradil žalobkyni jako splátku Pohledávky částku 1 250 000 Kč a provedl tak dílčí splátku jemu poskytnuté půjčky, výzva k zaplacení identické částky byla zaslána i [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Cílem dílčích splátek bylo zajištění potřebné likvidity žalobkyně na úhradu srážkové daně. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] svoji splátku splatili, žalovaný nikoli s odůvodněním, že údajné půjčky představují zůstatky účetních operací zastírající výplaty podílů na zisku, současně napadl platnost valné hromady žalobce konané dne 29. 9. 2021 v části týkající se rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku s tím, že do doby řádného rozhodnutí o rozdělení a vyplacení zisku odmítá jakékoli nároky z této údajné pohledávky. Žalovaný se snaží vyhnout své povinnosti uhradit dluh odpovídající finančním prostředkům, které formou zápůjčky obdržel pro svůj vlastní osobní majetkový prospěch. Půjčky přijímané žalovaným v hotovostních platbách byly na příslušných účetních dokladech označeny jako půjčky, žalovaný tyto pokladní doklady opatřil svým podpisem a přijetí půjčky potvrdil. Veškeré půjčky byly v účetnictví [jméno PO] vedeny jako úročené půjčky, jako půjčky byly každoročně vedeny v dokladové inventarizaci, která je podkladem pro sestavení účetní závěrky, jako pohledávky z půjček byly vykázány i v jednotlivých účetních závěrkách [jméno PO], které nebyly zpochybněny kterýmkoli ze tří jednatelů [jméno PO], z nichž jedním byl i žalovaný. Argument žalovaného, že prostředky zastírají výplaty podílů na zisku, je lichý, neboť žalovaný není společníkem [jméno PO] a žalovaný tak nemohl od [jméno PO] žádné podíly na zisku či případně zálohy na podíly na zisku získávat. Jako o pohledávce vůči žalovanému vyplývající z jistiny poskytnuté úročené půjčky ve výši 10 695 376,63 Kč je účtováno i v účetnictví žalobkyně a v jejích interních materiálech, které žalovaný nikdy nesporoval. Jako pohledávky/závazky z půjček byly projednány i na poradě jednatelů žalobce dne 2. 7. 2021, kde skutečnost, že se jedná o půjčky, žalovaný nerozporoval a zápisy z porady jednatelů podepsal, ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2020 mezi žalobkyní a [jméno PO] je žalovaný označil jako půjčky. Žalovaná částka 1 250 000 Kč je tvořena pouze jistinou.

3. Žalovaný nárok sporoval. Uvedl, že [tituly před jménem] [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO] fakticky ovládali skupinu společností tvořenou žalobkyní a jí ovládanými společnostmi, společnosti měly minimální počet zaměstnanců a pro svoji činnost využívaly materiální i personální zdroje auditorské společnosti [právnická osoba], která byla rovněž ovládána [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný spolu s dalšími akcionáři společnosti [právnická osoba] [jméno FO] (5 % akcií) a [tituly před jménem] [jméno FO] (5 % akcií) dospěli k závěru, že nemohou, jakožto auditoři zapsaní v seznamu Komory Auditorů ČR, nadále působit ve společnosti [právnická osoba], ve které působí rovněž akcionáři [tituly před jménem] [jméno FO] (neauditor) a [tituly před jménem] [jméno FO] (rovněž neuaditor), jakož i celé skupině žalobkyně. Žalovaný společně s [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli jakožto jediní auditoři mezi akcionáři v pozici minoritních akcionářů, a žalovaný byl v podřízené pozici v představenstvu [právnická osoba], kde byl rovněž jediným auditorem a kdy jakékoliv rozhodnutí představenstva bylo odvislé výlučně od vůle jeho předsedy [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto postavení neumožňovalo řádné fungování [právnická osoba] jako auditorské společnosti. [tituly před jménem] [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO] navíc ve skupině zavedli naprosto netransparentní způsob odměňování zaměstnanců, který byl do roku 2017 zčásti realizován i hotovostními platbami. Žalovaný proto navrhl rozdělení skupiny na dvě samostatné společnosti, kdy v jedné by byli jako akcionáři pouze žalovaný, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a ve druhé pouze zbývající akcionáři. Žalovaný prezentoval záměr, aby společnosti byly rozděleny v takovém stavu, ve kterém jejich účetnictví nebude obsahovat fiktivní a nesprávné položky, které maskovaly předchozí vyplácení podílů na zisku a odměn zaměstnanců hotovostními platbami. Řešení těchto fiktivních účetních položek mělo spočívat ve výplatě dividend žalobkyní a odvodu příslušné daně. Toto řešení bylo přitom [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] do oznámení záměru žalovaného částečně realizováno, díky čemuž se v průběhu roku 2021 a na jaře 2022 podstatně snížil objem pochybných a fiktivních účetních položek žalobkyně. Po oznámení záměru žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ve zvoleném řešení, které bylo spojené s úhradou příslušné daně, nepokračoval a nevypořádané účetní položky začal po žalovaném vymáhat.

4. Skutečným právním důvodem údajné pohledávky byla zastřená výplata podílu na zisku společníkům žalobkyně a výplata odměn zaměstnanců žalobkyně a dalších společností ze skupiny, v hotovosti bez příslušného účetního zápisu. Tato praxe byla zavedena na návrh majoritních akcionářů [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Tyto operace byly účetně vedeny jako půjčky žalobkyně společníkům a měly být dle [tituly před jménem] [jméno FO] přiznány společníkům jako podíl na zisku v momentě, kdy dojde ke zrušení daně z dividend, jak bylo v minulosti na legislativní úrovni zvažováno. Tento způsob skryté výplaty odměn zaměstnanců žalobce zasáhl celou skupinu personálně propojených společností, zejména společnost [právnická osoba], žalobkyně a jeho dceřiné společnosti. Z hotovostních zdrojů ve skupině byly pravidelně pololetně vypláceny odměny zaměstnancům, kteří oficiálně pobírali podprůměrné mzdy, a bonusy představovaly dorovnání mzdy na průměrnou úroveň. V období druhého pololetí 2012 až druhého pololetí 2018 bylo takto ve skupině vybráno a mezi zaměstnance žalobce rozděleno cca 18 mil. Kč. Hotovostní výběry vždy měli na starosti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], stejně tak vedení účetnictví. Výplaty hotovosti z jednotlivých společností ze skupiny byly provázané, vyplácelo se z té společnosti, která aktuálně měla k dispozici potřebné finanční prostředky, a to vždy pro účely výplaty mezd zaměstnanců ve skupině. Žalobkyně nepředkládá žádnou smlouvu o půjčce, netvrdí nic o okolnostech jejího uzavření ani neuvádí, kdy byly žalovanému peníze předány a v jaké výši. Žádná taková smlouva uzavřena nebyla. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem a vzniká skutečným odevzdáním předmětu půjčky, což žalobkyně nedokládá. Pokud jde o dohodu o započtení, v ní jsou specifikovány pohledávky žalobkyně vůči společníkům, není však nijak specifikován titul pohledávky ani okolnosti jejího vzniku. Vedení pohledávky v účetnictví věřitele nepředstavuje způsobilý důkaz existence pohledávky. Pokud jde o zápis z jednání představenstva žalobkyně z 2. 7. 2021, skutečnost, že byly zmíněné účetní položky formálně vedeny jako půjčky, nijak nedokládá existenci žalované pohledávky. Žalovaný opakovaně vyjádřil přání vypořádat tyto účetní položky a narovnat tak protiprávní stav, nikoli však jejich splacením, ale započtením proti pohledávkám společníků z titulu podílu na zisku. Žalovaný proto, ještě coby samostatně jednající jednatel žalobce, učinil dne 1. 9. 2021 rozhodnutí o vyplacení záloh na podíl na zisku společníkům, toto rozhodnutí však bylo ostatními jednateli obratem zrušeno. Tvrzení, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] Voltučka, každý svoji splátku ve výši 1 250 000 Kč ve prospěch žalobkyně zaplatili, není pravdivé, [jméno PO] přijala od [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2020 platby označené jako půjčky, resp. půjčky na náklady řízení v celkové výši 1 250 000 Kč od každého, přijetí těchto půjček nebylo v rozporu se stanovami projednáno představenstvem společnosti [jméno PO]. Žalovanému není znám a důvod přijatých půjček, měly být přijaty na úhradu nákladů řízení, o kterém nebyl žalovaný vůbec informován. Účelem půjček [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo zajistit potřebnou likviditu žalobkyně, tyto neplatné půjčky byly účelově postoupeny žalobkyni a vůči žalovanému zneužity vahou většiny hlasů [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], kteří zablokovali předem dohodnutou výplatu dividend, která měla zhojit předchozí machinace ve skupině. Jelikož žalobkyně nepředložila žádné důkazy o datu vzniku údajné pohledávky, namítá žalovaný její promlčení. 5. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v reakci na odchod žalovaného ze skupiny prosadili svými hlasy na valných hromadách žalobkyně rozhodnutí o rozdělení pouze malé části zisku a zbývající zisk neoprávněně zadržují ve společnosti. Zároveň se po žalovaném soudně domáhají úhrady údajných pohledávek, ve skutečnosti zůstatků účetních operací, zastírajících minulé účetní operace. Pokud jde o platby v hotovosti dle výdajových pokladních dokladů, tyto částky žalovaný neobdržel, jednalo se o prostředky určené k výplatě zaměstnanců, kdy do roku 2017 měli zaměstnanci podprůměrné příjmy, které byly dorovnávány hotovostními platbami, u zaměstnance [jméno PO], [tituly před jménem] [jméno FO], tato praxe pokračovala až do roku 2020. Svůj podpis na dokladech žalovaný nesporuje. Pokud jde o platby na účet, ty byly zaslány na jeho účet, avšak jednalo se o zatřené výplaty podílu na zisku společníka. Platby byly v účetnictví společnosti [jméno PO] z důvodu zastření jejich pravé povahy vykazovány jako půjčky společníkům. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný však nikdy nepočítali s tím, že by mělo dojít k vyrovnání těchto fiktivních dluhů z jejich vlastních prostředků. Naopak bylo kalkulováno s tím, že bude zrušeno zdanění podílu na zisku (o čemž se na legislativní úrovni uvažovalo) a následně bude rozhodnuto o masivním rozdělení a výplatě zisku (který nebude daněn) všem třem osobám, a předmětné účetní položky (fiktivní půjčky společníkům) budou odúčtovány oproti závazku společnosti vyplatit zisk, čímž dojde k jejich účetnímu vyrovnání (legitimizaci). Jedním ze způsobů legitimizace fiktivních půjček bylo postoupení těchto údajných „pohledávek“ na společnost [jméno PO], poté na [jméno PO] a následně na žalobkyni a jejich následné započtení oproti vyplacenému zisku. Valná hromada žalobce proto rozhodla dne 17. 9. 2020 o rozdělení zisku v celkové výši 24 225 000 Kč po zdanění, kdy závazek žalobce vyplatit zisk společníkům měl i podle zápisu z valné hromady zkompenzovat účetní položky vykázané jako pohledávky za společníky. Byť je žalovaný přesvědčen, že pohledávky označené žalobcem neexistují, z důvodu procesní opatrnosti namítá, že má za žalobkyní pohledávku ve stejné výši, kterou tímto uplatňuje k započtení, kdy dle rozhodnutí valné hromady o vyplacení zisku připadá na žalovaného 9 500 000 Kč hrubého, tedy 8 075 000 Kč čistého. Část podílu na zisku přiznaného žalovanému valnou hromadou žalobce ve výši 7 650 000 Kč měla být započtena na základě dohody o započtení pohledávek ze dne 6. 11. 2020 uzavřené mezi žalobcem a jeho společníky oproti údajné pohledávce žalobce z titulu půjčky. Žalovaný je však přesvědčen, že Dohoda nemá z níže uvedených důvodů žádné právní účinky a k zápočtu pohledávek tak nemohlo dojít, neboť oproti podílu na zisku nemohly být započteny neexistující pohledávky žalobce z titulu půjčky. Kompenzační projev je nadto neurčitý, údajná pohledávka žalobkyně z titulu půjčky je vymezena pouze její výší bez další konkretizace a dohoda je tak zdánlivým právním jednáním. Zápočet pohledávek obsažený v Dohodě tak nemá žádné právní účinky a pohledávka žalovaného z titulu podílu na zisku vůči žalobci ve výši 7 650 000 Kč tak stále existuje a žalovaný ji oproti nároku žalobkyně započítává co do 1 250 000 Kč. Stejná vada jako je tomu v případě zápočtu obsaženého v Dohodě, tedy neurčité vymezení údajné pohledávky žalobce, se vztahuje i na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 30. 10. 2020 uzavřené mezi [jméno PO] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem.

6. Žalobkyně reagovala tak, že pokud jde o námitku promlčení, v roce 2020 došlo k novaci závazků a byla dohodnuta jejich splatnost na 90 dní od výzvy. Pokud jde o půjčky, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný je využívali k financování svých osobních potřeb vedle příjmů ze závislé činnosti, odměn za členství v orgánech společností, inkasa dividend, půjčky přijímali zejména od [právnická osoba] a [jméno PO]. Příjímání těchto úročených půjček považovali za efektivní způsob financování svých osobních potřeb, bylo možné je využívat jako dlouhodobý a stabilní nástroj krytí finančních potřeb téměř bez omezení, pakliže ekonomika [právnická osoba], [jméno PO] a [jméno PO] bude stabilní a bude stabilně generovat zisky a pozitivní cash-flow. Za takových okolností by nebylo potřebné, aby [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný přistupovali ve významnějším rozsahu k splácení jistin jimi přijatých půjček. Tato stabilní situace trvala až do r. 2021, než žalovaný ve 4. čtvrtletí 2021 zahájil provoz nových vlastních konkurenčních společností. Přijímání půjček fungovalo tak, že každý ze jmenovaných získal půjčku se shodnou výší jistiny, obdobně paritním způsobem prováděli splátky úroků a jistiny tak, aby každý z nich měl shodný stav závazků z jistiny poskytnuté půjčky. Drobné rozdíly v řádech tisíců Kč vznikly tím, že za jistinu půjčky bylo považováno v případě žalovaného i čerpání platební kartou [jméno PO]. Jedinou finančně významnou výjimkou z paritního principu byla půjčka ve výši 1 500 000 Kč, kterou žalovaný obdržel v r. 2017 od společnosti [jméno PO] v návaznosti na jeho prosbu o poskytnutí finanční výpomoci při zajištění nového bydlení, což bylo upraveno písemnou smlouvou ze dne 22. 9. 2017. Žalovaný půjčku postupně splácel, k finálnímu splacení došlo v r. 2020. Tvrzení, že byly hrazeny mzdy zaměstnancům v hotovosti, žalobkyně sporovala s tím, že by šlo o daňový únik, [tituly před jménem] [jméno FO] by takové plnění nepřijal. Žalovaný je osobou s vysokoškolským vzděláním a licencovaným auditorem s dlouhodobou praxí, jestliže opakovaně několik let po sobě podepisoval výdajové pokladní doklady, oproti nimž přijímal hotovost označenou jako půjčky, a současně dlouhodobě a pravidelně přijímal i peněžní prostředky na svůj osobní bankovní účet, které využíval pro své osobní účely, musel si být sám dobře vědom, že přijímá půjčky od [právnická osoba] a [jméno PO] a má povinnost jistinu a úroky splatit. K rozhodnutí valné hromady žalobce o rozdělení zisku žalobce došlo doposud ve dvou případech, a to 17. 9. 2020 a 2. 12. 2021. Valná hromada konaná dne 2. 12. 2021 rozhodla o rozdělení zisku za r. 2020 tak, že část hospodářského výsledku za r. 2020 ve výši 23 850 000 Kč brutto má být vyplacena ve formě dividendy (podílu na zisku) společníkům žalobce v poměru dle výše jejich shodných 1/3 podílů: 7 950 000 Kč brutto, tj. 6 757 500 Kč netto po zdanění srážkovou daní na každého jednotlivého společníka, a to nejpozději do 90 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady. Celá výše pohledávky každého společníka žalobce ve výši 6 757 500 Kč byla započtena proti pohledávce žalobce z titulu půjček poskytnutých příslušnému společníkovi, tedy i žalovanému. Důsledkem rozhodnutí o výplatě zisku ve výši 23 850 000 Kč byla povinnost žalobkyně strhnout z vypláceného zisku 15% srážkovou daň (3 577 500 Kč) a v termínu do 2. 3. 2022 ji odvést. Žalobkyně nedisponovala takovým množstvím finančních prostředků a bylo nezbytné, aby všichni společníci splnili její výzvu ze dne 17. 9. 2021 provést každý dílčí splátku poskytnuté půjčky ve výši 1 250 000 Kč, což [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] splnili v období 13. 12. 2021 – 5. 1. 2022, jinak by žalobkyně nebyla úhrady srážkové daně schopna. Dne 1. 9. 2021 žalovaný jako samostatně jednající jednatel žalobkyně provedl rozhodnutí o vyplacení záloh na podíl na zisku společníkům, které bylo zrušeno. Ke zrušení tohoto rozhodnutí došlo na jednání jednatelů žalobce dne 10. 9. 2021, jehož se žalovaný účastnil, ovšem před projednáváním tohoto bodu jednání opustil s tím, že se dalších bodů jednání nehodlá účastnit. Zbývající dva jednatelé žalobkyně ([tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) vzali informaci o výplatě zálohy na rozdělení zisku na vědomí, konstatovali však, že je to rozhodnutí natolik zásadní, že by mohlo být přijato pouze většinou jednatelů žalobce, a ani [tituly před jménem] [jméno FO] ani [tituly před jménem] [jméno FO] o záměru žalovaného nebyli informováni a nesouhlasí s ním. Žalovanému muselo být zřejmé, že ekonomická situace žalobce neumožňuje výplatu těchto záloh bez splacení části závazků z přijatých půjček minimálně ve výši 1 250 000 Kč za každého společníka. Jednatelé žalobkyně proto zrušili rozhodnutí žalovaného o vyplacení záloh na podíl na zisku s tím, že rozdělení zisku bude řešeno na jednání valné hromady žalobce, která se následně uskutečnila dne ze dne 29. 9. 2021. Žalovaný začal čerpat půjčky od společnosti [jméno PO] počínaje rokem 2012, poslední půjčky přijal dne 3. 9. 2020. Za celé období 2012 – 2020 čerpal (získal) od [jméno FO] půjčky v celkovém objemu 16 516 089 Kč. Každé jednotlivé čerpání má charakter samostatné dílčí ústní smlouvy o poskytnuté půjčce (zápůjčce). S ohledem na čl. 2.3 Dohody společníků, jímž s účinností ke dni 1. 11. 2020 došlo k zápočtu pohledávky žalovaného na úhradu části dividend dle rozhodnutí valné hromady ze dne 17. 9. 2020 ve výši 7 650 000 Kč vůči závazku žalovaného uhradit žalobkyni úročenou půjčku ve výši jistiny 1 900 000 Kč uvedenou v Tabulce č.2, Sl.4. a v objemu 5 750 000 Kč vůči závazku žalovaného uhradit část úročené půjčky uvedené v Tabulce č.1, Sl.4, je správné řešit již jen pohledávky vzniklé v novějších datech (pohledávky mladší), neboť zápočtem ke dni 1. 11. 2020 zanikly dosud nesplacené úroky a jistiny nejstarších pohledávek. Po provedeném zápočtu obsaženém v Dohodě společníků činil závazek žalovaného vůči žalobkyni 10 695 376,63 Kč a odpovídal jistině úročené půjčky, z níž dále nabíhají úroky. Žalovaný svým podpisem na Dohodě potvrzuje tento stav a existenci svého úročeného závazku ve výši 10 695 376,63 Kč. Tato pohledávka byla dne 3. 3. 2022 částečně splacena ve výši 6 757 500 Kč v návaznosti na provedený zápočet související s rozdělením výsledku hospodaření za rok 2020. [jméno PO] v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020 obdržel žalovaný 7 223 984,49 Kč, z čehož půjčky 4 565 616,49 Kč byly poskytnuty společností [jméno PO] žalovanému bezhotovostními transakcemi doloženými bankovními výpisy. Finanční prostředky v objemu 4 550 000 Kč žalovaný obdržel na svůj osobní bankovní účet [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. a částka 15 616,49 Kč představuje využití platební karty [jméno PO], které žalovaný neprokázal jako výdaj pro účely podnikání [jméno PO]. Půjčky v celkovém finančním objemu 2 658 368 Kč byly poskytnuty společností [jméno PO] žalovanému hotovostními transakcemi, které jsou doloženy výdajovými pokladními doklady [jméno PO], které žalovaný osobně podepsal a které jsou označeny jako půjčka.

7. Soud zjistil tento skutkový stav:

8. Z výslechu jednatele žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil: V roce 1998 s kolegy [jméno PO] a [jméno PO] založili [jméno PO], své platy po celou dobu drželi v průměrné, spíše podprůměrné výši, dalším příjmem měly být výplaty dividend ze společnosti [právnická osoba], NAP holding a [jméno PO]. Dalším příjmem, jak se dohodli, měly být půjčky, jednak od [jméno PO], kdy to probíhalo od roku 2006-2018, ta měla ale další akcionáře, a jednak od [jméno PO], kde stoprocentní podíl držela [jméno PO]. Půjčky ze strany [jméno PO] probíhaly v letech 2012-2020, zčásti hotovostně a zčásti převody na účet, bylo to efektivní a rychlé, zároveň spekulovali ohledně toho, že by v budoucnu mělo dojít ke zrušení srážkové daně z dividend, což se nakonec nestalo a zůstala tedy 15%. Půjčky byly poměrně vysoké, takže se v roce 2018 rozhodli, že je třeba konsolidovat do jednoho subjektu, chtěli je umořovat výplatami z dividend a zápočty. Dohoda o konsolidaci půjček vznikla na přelomu roku 2018-2019, měli hlavně v úmyslu „vyčistit“ firmu Nexia, protože to byla „vlajková loď“ a byli tam ještě další akcionáři, takže se dohodli, že závazky budou postoupeny na [jméno PO]. Z půjček hradili hypotéky, kupovali nemovitosti, výdajů za tu dobu bylo hodně. Až do roku 2020 praxe probíhala ústně, bylo to vždycky dodržováno, byl zachováván paritní princip, tedy že si všichni půjčovali stejně a všichni stejně spláceli. V roce 2020 začal [jméno FO] pociťovat jisté napětí, takže s [jméno FO] inicioval to, aby se závazky zachytily písemně, tedy v dohodě z 6. 11. 2020 tak, aby se realizovalo postoupení pohledávek. Smlouvy o postoupení se uzavíraly postupně, zhruba od 30. 10. 2020 do 6. 11. 2020. [jméno FO] s kolegou [jméno FO] závazky splácí, pokud jde o společnost [jméno PO], tam zbývá zhruba 2 000 Kč na jistině, v [jméno PO] oba splatili částku 1 250 000 Kč a dále splácí, pokud by tak nečinili, tak by [jméno PO] neměla na úhradu srážkové daně a dalších závazků. Pokud jde o parametry půjček, úroková sazba byla nastavena od počátku stejně a je zachycena v dohodě z listopadu 2020. Vždy jeden ze společníků přišel, že potřebuje nějaké finanční prostředky, a pokud na to společnost měla prostředky, tak se buď vybraly v hotovosti a rozdělily na 3 díly nebo se poslaly na účet, jediná výjimka byla v roce 2017 nebo 2018, kdy kolega [jméno FO] z důvodu rodinných záležitostí potřeboval nové bydlení a na toto potřeboval prostředky, tak ty mu byly poskytnuty v částce 1 500 000 Kč ze strany [jméno PO], k čemuž je písemná smlouva. Druhý případ, kdy si takto půjčil sám, byla částka 750 000 Kč v roce 2019 ze společnosti [jméno PO] na zakoupení akcií od kolegy akcionáře [jméno FO]. Tato půjčka je splatná až v roce 2025. V průběhu času potřeby společníků, pokud jde o finanční prostředky, měnily, v letech 2016-2018 [jméno FO] s kolegou [jméno FO] už takovou potřebu prostředků neměli, takže půjčky byly spíše z podnětu žalovaného, který v letech 2017-2020 z [jméno PO] prostředky vybíral, nikdy se ale nestalo, že by to nerozdělil na třetiny a nedodržel zásadu dělení na třetiny. Pokud jde o půjčky čerpané v hotovosti, do banky chodil buď [jméno FO], kolega [jméno FO] nebo žalovaný, většinou se vybíralo z banky, někdy platební kartou z bankomatu, pokud se šlo do banky, tak daná osoba, která peníze vybírala, přišla na firmu s dokladem o výběru z hotovosti, ten přinesla na sekretariát, tam vystavili příjmový doklad s tím, že peníze se fyzicky do pokladny nedávaly, na to tam ani nebyly prostory, protože tam byla pouze malá příruční pokladna, která byla ve stole zamčená na jednoduchý zámek. Peníze se poté rozdělily na třetiny a pak si to předali, většinou v obálce, a poté byl na sekretariátu vystaven výdajový pokladní doklad na částku odpovídající vždy 1/3. Dali pokyn pokladní, aby vystavila tří výdajové daňové doklady na 1/3 celkové částky s označením „půjčka“ a poté doklady podepsali. Když to dělal [jméno FO], tak peníze předával v obálkách, žalovaný to vždycky jen tak položil na stůl. Datace výdajových dokladů byla stejná jako datum příjmových dokladů tak, aby nebyly žádné problémy s tím, že by případně peníze v pokladně chyběly. Model půjček vymysleli všichni tři společníci, byli původně kamarádi a vše řešili společně. Pokladními byli paní [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Rozdíly mezi částkami odpovídajícími na jednotlivé jednatele, jsou dány tím, že u žalovaného je propsaná částka 765 000 Kč, která odpovídá částce 750 000 Kč + úroky, kterou si bral na nákup 2 % akcií od [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o další drobné rozdíly, tak ty jsou dány výběry kartou. Půjčku 1 250 000 Kč splatil kolega [jméno FO] jednorázově, [jméno FO] to platil v několika platbách. Splatnost půjček nebyla dohodnuta, původně necítili potřebu, panovala mezi nimi důvěra v tom směru, že půjčky budou splatné na výzvu v případě, že společnost bude potřebovat peníze, s tím, že vždycky všichni tři zaplatí stejně. [jméno FO] s [jméno FO] v letech 2017-2020 už měli peníze na to, aby půjčky spláceli, ale žalovaný ne, ten se v té době rozváděl, takže naopak potřeboval další prostředky, půjčoval si z [jméno PO] na nový byt a dále půjčky z [jméno PO]. Chtěli mu vyjít vstříc, aby mohl půjčky čerpat, ostatní řekli, že je nutné, aby čerpali všichni tři stejně. Hotovostní čerpání bylo často iniciativou žalovaného, který chtěl hotovost, ostatní s tím neměli problém. Nezaokrouhlené částky u půjček vznikly s tím, že se vybrala vždy zaokrouhlená částka a ta se vydělila třemi. Někdy v roce 2018-2019 začali uvažovat o koncentraci závazků do [jméno PO], vyvrcholilo to dohodou z 6. 11. 2020, která komplexně obsahuje to, jaké jsou dluhy, co se jak bude započítávat, jak se bude splácet, jaké jsou úroky. Po valné hromadě [jméno PO] dne 2. 12. 2021 vyzvali každého z jednatelů o vrácení 7 000 000 Kč s tím, že se v částce 6 750 000 Kč jednalo o zápočet na podílu na zisku, zbývající částku 250 000 Kč, možná 242 500 Kč vyzvali každého k vrácení. Pokud jde o evidenci půjček, všechny firmy měly samostatně vedené účetnictví, za [jméno PO], resp. divizi D1, to byla paní [jméno FO], do evidence mohli společníci nahlížet. Výši svých závazků žalovaný nikdy nezpochybnil, sporovat je začal až po výzvě k zaplacení 1 250 000 Kč. Tvrzení, že půjčky byly určeny na financování odměn zaměstnanců, je nesmysl, půjčky byly určeny pro osobní potřebu společníků. V divizích D1 a D2 bylo 2x25 lidí, takže pokud by žalovaný měl tyto lidi vyplácet v hotovosti, tak pak by mu poskytnuté prostředky ani nestačily. Pokud jde o vyplácení odměn, přibližně v roce 2017 byl zaveden systém pololetních odměn, o jejich výplatě rozhodoval vedoucí dané divize, o tom existují doklady, odměny jsou zachyceny ve výplatní pásce a v zápočtových listech pro účely důchodového pojištění. Systém pololetních odměn byl zaveden v druhém pololetí roku 2017, byly vypláceny výjimečně v individuálních případech, ale z důvodu hospodaření nebylo možné vyplácet pravidelné odměny. Bylo možné vyplácet půjčky, neboť společnosti měly dostatečné cashflow, neměly ale hospodářský výsledek na vyplácení odměn.

9. Z výslechu jednatele žalobkyně, [jméno FO], soud zjistil: Praxe poskytování půjček probíhala dlouhá léta, asi začala mezi lety 2006-2008, byla to dohoda tří společníků. Bylo dohodnuto, že část svých osobních finančních potřeb budou takto saturovat půjčkami, takto to probíhalo přibližně do roku 2018, 2019, 2020, kdy začali vyplácení peněz řešit spíše výplatou dividend a podílu na zisku a rovněž začali řešit své závazky. Vyplácení půjček byla jedna z možností, která se nabízela, není to v ČR nic neobvyklého, kalkulovali s tím, že mezi lety 2012-2014 se řešilo případné zrušení srážkové daně z dividend. Čerpání částek bylo většinou po dohodě, kdy někdo přišel s tím, že potřebuje finanční prostředky, párkrát se stalo, že někdo vybral hotovost a tu rozdělil mezi ně tři, zásada byla, že se čerpalo vždy paritně, takže všichni stejně, a pouze za situace, kdy to ekonomická situace společnosti dovolovala. Na splatnosti původně domluveni nebyli, začali to řešit v roce 2020, kdy se dohodli, že půjčky budou splatné na výzvu. Původně zvažovali měsíční splatnost, pak se dohodli na 90 dnech a takto to zakomponovali do dohody v listopadu 2020. Půjčky poskytovali hotovostně i převody z účtu na účet, pokud se jednalo o hotovost, tak jeden došel do banky, podnikl příslušný výběr, částku rozdělil na tři díly s tím, že 1/3 si nechal a zbylé 2/3 předal zbývajícím dvěma kolegům. Pokud jde o bezhotovostní převody, tak to bylo také po domluvě, kdy každý sdělil číslo účtu, na které má být půjčka zaslána. Transakce, ať už hotovostní nebo bezhotovostní, prováděli oni tři, resp. vždy jeden, dispoziční oprávnění ke všem účtům společnosti mají pouze oni tři, panovala mezi nimi silná důvěra. Platební styk a finance řešil hlavně kolega [jméno FO], ale na těchto transakcích se podíleli všichni. O půjčkách byla informována jednak osoba na sekretariátu, která vystavovala pokladní doklady, a dále osoba, která vedla účetnictví, což byla paní [jméno FO], která vedla účetní evidenci a inventarizaci, poskytovala na žádost informace a podklady k jednotlivým půjčkám, půjčky byly řádně zavedeny v evidenci, bylo o nich účtováno, byly zachyceny v účetní závěrce, a to jako půjčky společníkům, tedy jako pohledávky společnosti vůči společníkům. Pokyn k tomu, co má být uvedeno na pokladních dokladech, dával vždy ten, kdo transakci realizoval. Hotovost nešla fyzicky přes pokladnu, tedy přes nějakého pokladníka, fungovalo to tak, že ten, kdo hotovost vybral, ji rozdělil na 3 díly, 1/3 si ponechal a zbylé 2/3 dal zbylým dvěma společníkům, dělením na tři díly je způsobeno, že částky nejsou zaokrouhlené. Do té doby, kdy společnosti opustil žalovaný, námitky vznášeny nebyly, účetní závěrky, kde byly půjčky zachyceny, byly vždy schvalovány jednomyslně, jiná situace nastala poté, co žalovaný rozhodl opustit žalobkyni, kdy v první fázi se k půjčkám ještě hlásil s tím, že je si jejich existence vědom, poté je začal zpochybňovat. Žalovaný dvakrát čerpal půjčku za situace, kdy ostatní nikoli, a to když v roce 2018 požádal o půjčku 1 500 000 Kč za účelem financování bydlení, a poté o půjčku 750 000 Kč v souvislosti s odchodem akcionáře [jméno FO] ze společnosti [jméno PO], za účelem odkupu jeho akcií, tuto půjčku poskytla společnost mimo strukturu žalobkyně. V letech 2017 – 2020 vybíral prostředky [jméno PO] hlavně žalovaný, byl hlavním motivátorem, někdy se i stalo, že vybral peníze, aniž by ostatní o tom předem informoval a řekl jim o tom až poté, kdy přišel s penězi, které přerozdělil, podepsali příslušné příjmové doklady, resp. výdajové. Od roku 2021 až dosud má [jméno FO] k dispozici dostatečné finanční prostředky ať v hotovosti nebo na bankovních účtech, to dokládá i to, že on i kolega [jméno FO], aniž by si museli brát např. úvěr, ze svých zdrojů uhradili 1 250 000 Kč. Pokud jde o splácení, dokud to finanční situace společnosti nevyžadovala, tak k tomu nepřistupovali, několikrát se naopak stalo, že platili všichni, část se děla zápočtem na rozdělení zisku, poté nastala situace, kdy bylo potřeba finanční prostředky na úhradu srážkové daně, tedy [jméno FO] s kolegou [jméno FO] každý vrátili půjčku 1 250 000 Kč, aby byly na toto prostředky, žalovaný nikoli. Kolem roku 2020 v souvislosti s pandemií Covid na sebe vzali externí závazky vůči bankám, situace se tedy změnila a bylo potřeba půjčky začít vracet. Pokud jde o mimořádné odměny, tak ty začali vyplácet někdy na přelomu roku 2017-2018, jedná se o pololetní odměny, kdy za červen jsou vypláceny v červenci a za prosinec v lednu následujícího roku. Mzdy v hotovosti se nikdy nevyplácely. Předtím se odměny vyplácely nahodile, resp. mimořádně v individuálních případech. Do roku 2017-2018 pravidelné odměny vypláceny nebyly, jednak tomu neodpovídaly hospodářské výsledky společnosti a jednak v tomto období zaznamenali vyšší požadavky zaměstnanců na lepší odměňování. Podmínkou pro poskytování půjček byl dostatečný cash flow společnosti, kdežto podmínkou pro vyplácení odměn zaměstnanců je hospodářský výsledek společnosti, toto nelze směšovat. Např. v roce 2020 společnost nabrala několik úvěrů, to způsobí značný stav prostředků na účtech, ale to ještě neznamená, že společnost má dobré hospodářské výsledky. V roce 2018 reflektovali potřebu žalovaného na finanční prostředky v částce 1 500 000 Kč, a [jméno FO] s kolegou [jméno FO] je nečerpali, protože tomu casflow společnosti neodpovídalo.

10. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil: Od roku 2007 je ve společnosti [jméno PO], v rámci níž poskytovala do roku 2022 účetní služby žalobkyni, a to na živnost. Ze sekretariátu dostávala prvotní podklady, které účtovala do účetního programu a poté sestavovala účetní závěrku. Na sekretariátu byl šanon [jméno PO], kde byly přijaté a vydané faktury, bankovní výpisy apod., přičemž pokud jde o faktury, tak ty už v účetním softwaru byly zachycené a svědkyně kontrolovala, že jsou zadané správně. O půjčkách jednatelů svědkyně ví, protože dostávala příslušné doklady a každý ze společníků měl v rámci účetnictví svou analytiku, byl to účet na půjčky, kde každý ze společníků měl svůj podúčet vztažený ke své osobě, tam svědkyně půjčky zadávala a při zpracování účetní závěrky dopočítávala úroky, které jí řekl p. [jméno FO]. Měla bankovní výpisy a pokladní příjmové a výdajové doklady. Na pokladních dokladech bylo přímo uvedeno, že se jedná o půjčku a ke komu se vztahuje, u bankovních výpisů to buď uvedeno také bylo, a pokud ne, tak to svědkyně vykomunikovala s panem [jméno FO]. O dohodě společníků týkající se splácení půjček svědkyně neví. Svědkyni úkolovali všichni tři společníci. Odměny zaměstnanců byly vypláceny pololetně, svědkyně to účtovala, přičemž odměny v červnové výplatě se vyplácely v červenci a odměny v prosincové výplatě v lednu. Pololetní odměny se začaly vyplácet v polovině roku 2017, protože za rok 2016 společnost dosáhla dobrého výsledku. S hotovostí se svědkyně nesetkávala, to se odehrávalo na sekretariátu. Ohledně půjček společníků poskytovala výstupy z účetního programu nejprve panu [jméno FO] a později všem třem společníkům, přičemž tyto výstupy byly velmi detailní, byly tam tři společníci a zůstatky na těchto účtech v daném měsíci, s tím, že každý společník měl svůj účet, takže tam tyto půjčky byly viditelné. Přílohou přehledu byl i účetní deník, kde se dal najít detailní rozpad jednotlivých pohybů. Původně to řešila pouze s panem [jméno FO], ale přibližně od roku 2020 si občas vyžádal přehledy i pan [jméno FO], takže svědkyně přehledy začala posílat rovnou všem třem společníkům, aby to bylo rovnocenné. Žalovaný účtování půjček zpravidla neřešil, jednou se stalo, že svědkyni sám poslal výpočet úroku, jednalo se o půjčku, která proběhla asi v letech 2019 nebo 2020 a byla to půjčka společnosti [jméno PO]. Úroky se po celou dobu neměnily, výši si svědkyně nepamatuje. K postoupení pohledávek z Nexia na [jméno PO] měla svědkyně doklady od pana [jméno FO], zároveň vysvětlil, co je potřeba kam účtovat, měla k tomu i smlouvy, zadávala to do účetnictví pouze na základě smluv a dalších podkladů. Pokud jde o zápočet pohledávek, data pro zápočet poskytla svědkyně z účetnictví a samotný zápočet jí poskytl pan [jméno FO] v excelovské tabulce.

11. Z protokolu o výslechu svědka [jméno FO], provedeného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 C 18/2022, soud zjistil: Pracoval před pěti lety u [právnická osoba] jako asistent auditora, od roku 2007, dal výpověď, dostal lepší nabídku. Mzdu dostával na základě pracovní smlouvy, zde byl stanoven fixní plat a dvakrát ročně dostával odměny, mzda přicházela na účet. Poslední odměny přicházely na účet, předtím byly vypláceny v hotovosti, jednalo se na počátku o částky v desítkách tisíc. Předával je [tituly před jménem] [jméno FO]. Takto v hotovosti byly vypláceny někdy do roku 2016, 2017, tehdy činila odměna kolem 150 000 Kč pololetně. Svědek si nepamatuje, že by oproti tomu vystavoval nějaký doklad o převzetí peněz. Odměny byly vypláceny na podzim před Vánoci a před prázdninami. Jednalo se o pololetní odměny, svým způsobem o narovnání výše platu, protože platy měli nízko. Šlo o pohyblivou výši platu, ta nebyla sjednána ve smlouvě. Žádný interní předpis na základě, kterého by byla výše stanovena, svědek neviděl.

12. Z výplatních pásek [jméno FO] soud zjistil, že za prosinec 2017 mu byly přiznány odměny/prémie v částce 68 000 Kč, za červen a září 2018 žádné přiznány nebyly. Ze mzdového listu [jméno FO] plyne, že v červnu 2018 obdržel odměnu 182 000 Kč, ze mzdového listu za rok 2017 žádné odměny nevyplývají.

13. Z výplatních pásek [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v červnu 2017 odměny neobdržel, v červnu 2018 obdržel odměny 147 000 Kč, v červnu 2019 odměny 100 004 Kč, v červnu 2020 odměny 99 600 Kč, v prosinci 2017 odměny 86 000 Kč, v prosinci 2018 odměny 107 000 Kč, v prosinci 2019 odměny 128 000 Kč, v prosinci 2020 odměny neobdržel.

14. Z protokolu o výslechu svědkyně [jméno FO], provedeného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 C 18/2022, soud zjistil: U [právnická osoba] pět let nepracuje, pracovala tam asi osm let, našla si jiné zaměstnání. Pokud jde o půjčky, svědkyně dělala výdejní pokladní doklady podle toho, co jí řeklo vedení společnosti. Když vystavila pokladní doklad, nepředávala podle tohoto výdejního dokladu hotovost. Udělala výdejní doklady podle pokynů. Vedení si tyto doklady předalo. Pokladna seděla, protože vedení přineslo z banky hotovost, zároveň mělo výdejní doklady, peníze nikdy fyzicky pokladnou neprocházely. Pokyny dával [jméno FO], žalovaný k výdajovým pokladním dokladům pokyny nedával. [jméno FO] dal pokyn k tomu, jaká částka má být uvedena a kdo má být příjemce. Pokladní doklady svědkyně předávala panu [jméno FO] a ten je vrátil podepsané. Pokud jde o výběr z banky, svědkyně podle něho zaúčtovala příjem do pokladny a tento výběr odpovídal výdajovým dokladům, které jí byly předloženy. Účel na výdajovém pokladním dokladu byl vyplňován na pokyn pana [jméno FO], toho, že by peníze vybíral žalovaný, si svědkyně není vědoma. Nadřízení svědkyně byli pan [jméno FO], pan Votučka a pan [jméno FO]. Pokud jde o mimořádné odměny, ty vypláceny byly, v hotovosti, vyplácel je p. [jméno FO]. Nebyl vystavován žádný doklad, nebyly zobrazeny na výplatní pásce.

15. Z výplatní pásky [jméno FO] plyne, že v prosinci 2017 obdržela odměnu 20 000 Kč, dubnu a červnu 2018 neobdržela žádnou. Ze mzdového listu [jméno FO] plyne, že v červnu 2018 obdržela prémie 24 000 Kč, v prosinci 2017 prémie 20 000 Kč.

16. Z protokolu o výslechu svědkyně [jméno FO], provedeného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 C 18/2022, soud zjistil: Je zaměstnána u [právnická osoba] jako vedoucí sekretariátu, pracuje pro ni asi osmnáct let. O půjčkách ví, od roku 2018 vede pokladnu, ví, že si vedení společnosti bralo půjčky od [právnická osoba] a od [právnická osoba]. Některé tyto půjčky šly přes pokladnu, některé hotovostně. Vždy jeden ze šéfů vybral peníze z banky a svědkyni dali pokyn, ať do pokladny přijme vybranou částku, vyhotoví tři výdajové pokladní doklady, kterými se na třetinu rozdělí vybraná částka. Půjčky se pohybovaly v řádu statisíců, kolem tří set až čtyři sta tisíc Kč. U výplaty těchto peněz svědkyně nikdy nebyla. V hotovosti peníze nikdy nepřebírala. To, jaký účel má svědkyně uvést na výdajový pokladní doklad, jí řekl ředitel, její nadřízení byli pan [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Peníze z banky vybíral i žalovaný, on poté dal svědkyni pokyn k tomu, aby vystavila výdajový pokladní doklad i s účelem, kterým měla být půjčka. Výdajový pokladní doklad podepisoval každý, svědkyně ho donesla do kanceláře a před ní ho podepsali. Neviděla fyzicky peníze, neviděla, že by peníze byly přineseny. Fyzická dotace poklady se pohybovala pouze okolo částky 10 000 Kč. Odměny jsou vypláceny dvakrát ročně, jsou součástí výplaty, a to výplaty za červen a za prosinec. Částka se objevuje na výplatních páskách, začali je dostávat v průběhu roku 2017, předtím odměny nedostávali. Neexistoval dokument, kolik by měla činit odměna, nebyly nárokové.

17. Z protokolu o výslechu svědka [jméno FO] provedeného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 C 18/2022, soud zjistil: Je bývalým zaměstnancem [právnická osoba], pracoval zde 13 let, do poloviny roku 2021. Ještě byl zaměstnán u [jméno PO], tam jako účetní, daňový poradce, zpracovával zde znalecké posudky. Pokud jde o mzdu, peníze dostával na účet od obou společností, jednalo se o fixní platbu na základě pracovních smluv. Svědek měl možná osm dodatků ke každé pracovní smlouvě u každé společnosti a byl odměňován podle těchto smluv. Možná, že mu došly nějaké mimořádné doplatky v roce 2020 nebo 2021, jednalo se o dorovnání peněz, na kterých se dohodli. Žádné peníze hotově vedle mzdy nedostával, vyjma cestovních náhrad, když si zapomněl kartu. Pokud jde o odměny, možná někdo odměny dostával, spíše se jednalo o doplacení nějaké mzdy. Svědek nic takového neměl. Za rok 2021 a 2022 dostal doplatek. V hrubém se částka pohybovala podruhé mezi 300 000 Kč až 400 000 Kč. V prvním případě si to nepamatuje, nicméně jednalo se o obdobnou částku. Svědek nikdy nevěděl, jakou odměnu dostane, bylo to rozhodnutí jednoho muže, takto to bylo poslední dva roky. Svědek se domnívá, že to bylo v souvislosti se změnou zákona o znalcích a vyšší odpovědností. Předtím odměny neměl, jednalo se o fixní částky. Ve společnosti bylo více divizí, svědek pracoval ve druhé, jeho nadřízeným byl žalovaný, který s ním uzavírat pracovní smlouvu a dodatky, o odměnách jednal s žalovaným, s p. [jméno FO] a p. [jméno FO] nikoli.

18. Z výplatních pásek [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v červnu 217, v prosinci 2017, v červnu 2018, v prosinci 2018, v červnu 2019, v prosinci 2019 v červnu 2020, v prosinci 2020, nebyly vyplaceny odměny ani prémie.

19. Z protokolu o výslechu svědka [jméno FO] provedeného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 C 18/2022, soud zjistil: U [právnická osoba] je zaměstnán dvacet let jako manažer auditorského týmu. Mzdu má stanovenou fixní sazbou. V současné době jsou nastavené také odměny, ty nejsou nárokové, rozhoduje o nich [jméno FO]. Takto začaly být vypláceny odměny v letech 2017, 2018. Předtím odměny nedostávali, maximálně maličkosti ad hoc, svědek neví, jestli takové dostal, pokud ano, byly součástí mzdy. Po odměnách došlo k navýšení příjmu. Došlo k tomu z toho důvodu, že rostly tržby firem, bylo málo zaměstnanců, a proto se začaly odměny vyplácet. Byly vypláceny podle situace firmy. Odměny se pohybovaly kolem jedné třetiny platu, kolem 80 000 Kč za pololetí, takto to bylo někdy kolem roku 2020. Svědek žádné platby v hotovosti nedostával, i „cesťáky“ mu chodily na účet. Pokud jde o benefity, měl telefon, počítač, služební auto a jako akcionář i dividendy, které se rozdělovaly podle zisku, ty dostával na účet. Výplata dividend v roce 2020 byla pozastavena kvůli tomu, že odešlo dost klientů. K mimořádným odměnám neexistoval interní předpis, o odměnách rozhodoval pan [jméno FO]. Svědek pracoval v divizi jedna, kterou řešil pan [jméno FO]. Divizi D2 vedl žalovaný, ten zadával úkoly a rozhodoval o mzdách. Divize pracovaly autonomně, žalovaný rozhodoval o mzdách svých lidí.

20. Z přílohy k účetní závěrce [jméno PO] za rok 2018 plyne, že společnost eviduje půjčky vůči statutárním orgánům v celkové výši 42 699 000 Kč, s tím, že orgány (jednateli) společnosti jsou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Půjčky jsou v rozvaze společnosti zachyceny jako Aktiva – Krátkodobé pohledávky – jiné.

21. Z přílohy k účetní závěrce [jméno PO] za rok 2019 plyne, že společnost eviduje půjčky vůči statutárním orgánům v celkové výši 47 159 000 Kč, s tím, že orgány (jednateli) společnosti jsou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Půjčky jsou v rozvaze společnosti zachyceny jako Aktiva – Krátkodobé pohledávky – jiné.

22. Z přílohy k účetní závěrce [jméno PO] za rok 2020 plyne, že došlo k datu 30. 10. 2020 k postoupení pohledávek vůči jednatelům společnosti v celkové výši 49 305 000 Kč na [jméno PO], která je jediným společníkem [jméno FO]. Rozvaha společnosti [jméno PO] za rok 2020 uvádí v položce Aktiva – Krátkodobé pohledávky – ostatní, částku 1 000 Kč, s tím, že v minulém účetním období činily 47 160 000 Kč netto.

23. Z přílohy k účetní závěrce [jméno PO] za rok 2020 plyne, že společnost eviduje půjčky vůči společníkům v celkové výši 32 145 000 Kč nabyté postoupením od [jméno PO] smlouvou ze dne 30. 10. 2020, s tím, že orgány (jednateli) společnosti a společníky jsou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Půjčky jsou v rozvaze společnosti zachyceny jako Aktiva – Krátkodobé pohledávky - ostatní.

24. Dne 17. 9. 2020 se konala valná hromada žalobkyně za účasti všech tří společníků, na níž byla mj. schválena účetní závěrka sestavená ke dni 31. 12. 2019, dále bylo rozhodnuto o zrušení usnesení o rozdělení hospodářského výsledku za rok 2019 tak, že zisk společnosti za rok 2019 bude rozdělen tak, že částka 11 602 051,40 Kč bude převedena ve prospěch účtu nerozděleného zisku z minulých let, částka 28 500 000 Kč brutto bude vyplacena ve formě dividendy společníkům, každému po 8 075 000 Kč (zjištěno ze zápisu z této valné hromady).

25. Z bankovního účtu [jméno PO] byly na účet [č. účtu] zaslány tyto platby (zjištěno z výpisů z účtu): dne 21. 1. 2020 částka 250 000 Kč, dne 20. 5. 2020 částka 250 000 Kč, dne 26. 2. 2019 částka 250 000 Kč, dne 15. 5. 2019 částka 200 000 Kč, dne 24. 5. 2019 částka 250 000 Kč, dne 29. 7. 2019 částka 20 000 Kč (výběr z bankomatu kartou vedenou na jméno žalovaného), dne 30. 7. 2019 částka 15 000 Kč (výběr z bankomatu kartou vedenou na jméno žalovaného), dne 28. 8. 2019 částka 250 000 Kč, dne 21. 11. 2019 částka 250 000 Kč, dne 21. 2. 2018 částka 250 000 Kč, dne 23. 5. 2018 částka 250 000 Kč, dne 24. 8. 2018 částka 250 000 Kč, dne 23. 11. 2018 částka 250 000 Kč, dne 23. 2. 2017 byla placena částka 5 209,88 Kč platební kartou vedenou na jméno „[Jméno žalovaného]“, dne 25. 5. 2017 částka 250 000 Kč, dne 11. 8. 2017 částka 250 000 Kč, dne 3. 10. 2017 proběhl výběr z bankomatu v zahraničí kartou na jméno „[Jméno žalovaného]“ ve výši 5 331,18 Kč, dne 21. 11. 2017 částka 250 000 Kč, dne 2. 3. 2016 částka 100 000 Kč, dne 10. 3. 2016 bylo placeno kartou na jméno „[Jméno žalovaného]“ v částce 5 075,43 Kč, dne 26. 5. 2016 částka 250 000 Kč, dne 24. 8. 2016 částka 250 000 Kč, dne 24. 11. 2016 částka 250 000 Kč 26. Žalovaný podepsal tyto příjmové doklady vystavené společností [jméno PO] s účelem platby „půjčka“ (zjištěno z kopií příslušných dokladů): dne 29. 1. 2020 na částku 82 667 Kč, dne 3. 9. 2020 na částku 100 000 Kč (stejný příjmový doklad podepsali týž den na stejnou částku i [jméno FO] a [jméno FO]), dne 9. 1. 2019 na částku 96 650 Kč, dne 25. 6. 2019 na částku 50 000 Kč, dne 23. 8. 2019 na částku 107 400 Kč (stejné příjmové doklady podepsali týž den i [jméno FO] a [jméno FO]), dne 26. 4. 2018 na částku 40 000 Kč (stejný doklad na stejnou částku podepsali V. [jméno FO] a M. [jméno FO]), dne 15. 6. 2018 na částku 50 000 Kč, kdy totožné částky přijali týž den i [jméno FO] a [jméno FO], dne 19. 7. 2018 na částku 85 333 Kč, kdy totožnou částku přijali týž den i [jméno FO] a [jméno FO], dne 18. 10. 2018 na částku 66 650 Kč, v roce 2017 (datum nečitelné) na částku 2 667 Kč, dne 18. 4. 2017 na částku 5 000 Kč, dne 26. 6. 2017 na částku 280 000 Kč, dne 30. 6. 2017 na částku 274 667 Kč, dne 15. 9. 2017 na částku 43 334 Kč ([jméno FO] a [jméno FO] podepsali 16. 9. 2017 příjmové doklady na částky 43 333 Kč), dne 19. 12. 2017 na částku 285 667 Kč, dne 24. 6. 2016 na částku 226 666 Kč, dne 27. 6. 2015 na částku 226 667 Kč, dne 30. 6. 2016 na částku 50 000 Kč, v prosinci 2016 (datum nečitelné) na částku 295 000 Kč, dne 23. 12. 2016 na částku 290 000 Kč.

27. Dne 13. 9. 2017 vybral žalovaný z účtu [jméno PO] částku 130 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu) Dne 25. 4. 2018 vybral žalovaný u účtu [jméno PO] částku 120 000 Kč (zjištěno z potvrzení UniCredit Bank), tato částka byla vložena týž den do poklady [jméno PO] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu). Dne 15. 6. 2018 vybral žalovaný z bankovního účtu [jméno PO] částku 150 000 Kč (zjištěno z potvrzení UniCredit Bank), tato částka byla vložena týž den do poklady [jméno PO] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu). Dne 19. 7. 2018 vybral žalovaný z bankovního účtu [jméno FO] částku 256 000 Kč (zjištěno z potvrzení UniCredit Bank), tato částka byla vložena týž den do poklady [jméno PO] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu). Dne 19. 8. 2019 vybral žalovaný z bankovního účtu [jméno PO] částku 287 000 Kč (zjištěno z potvrzení UniCredit Bank), dne 23. 8. 2019 byla do pokladny [jméno PO] vložena částka 322 000 Kč (zjištěno z příjmového pokladního dokladu). Dne 3. 9. 2020 vybral žalovaný z účtu [jméno PO] částku 300 000 Kč.

28. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] ([jméno PO], postupitel) a [právnická osoba] ([jméno PO], postupník). Čl. 1.1 stanoví, že [jméno PO] je ke dni 30. 10. 2020 vlastníkem pohledávek z poskytnutých úročených půjček dle Tabulky č. 1, které jsou úročeny sazbou 0,8395 % p.a. a splatné na písemnou výzvu [jméno PO] se lhůtou splatnosti 90 dní od takové výzvy, dlužníky jsou [jméno FO], [jméno FO], [Jméno žalovaného]. Na každého z nich připadá dlužná částka 16 428 618,23 Kč, z toho jistina 16 277 123 Kč. Dle čl. 1.2. je [jméno FO] k datu uzavření smlouvy obchodní společností 100% vlastněnou společností [jméno PO]. Dle čl. 1.3 je ke dni uzavření smlouvy [jméno PO] povinna hradit [jméno PO] dividendy ve výši 40 000 000 Kč podle rozhodnutí valné hromady ze dne 14. 10. 2019 a 36 000 000 Kč podle rozhodnutí valné hromady ze dne 19. 10. 2020. Dle čl. 2.1. je předmětem smlouvy postoupení pohledávek [jméno PO] vůči dlužníkům uvedeným v Tabulce č. 1 na [jméno PO]. Podle čl. 2.2 [jméno PO] postupuje [jméno PO] pohledávku za žalovaným ve výši 16 445 376,63 Kč, účinnost postoupení nastává ke dni 30. 10. 2020 (čl. 5.1). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno PO] jako postupitelem a [jméno PO] jako postupníkem, jejím předmětem jsou pohledávky [jméno PO] za [jméno FO], [jméno FO] a [Jméno žalovaného], za každým z nich v částce 1 900 000 Kč z titulu úročených půjček.

29. Z Dohody o započítání pohledávek mezi společností a společníky ze dne 6. 11. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní ([jméno PO]) a jejími společníky [jméno FO], [jméno FO] a žalovaným (společníci). Čl. 1.1 dohody stanoví, že [jméno PO] je ke dni 30. 10. 2020 vlastníkem pohledávek z poskytnutých úročených půjček vůči společníkům ve výši dle Tabulky č. 1, které jsou úročeny sazbou 0,8395 % p.a. a jsou splatné na písemnou výzvu [jméno PO] se lhůtou splatnosti 90 dní od takové výzvy. V Tabulce č. 1 je u žalovaného uvedena pohledávka 16 445 376,63 Kč, z toho 16 292 741,48 Kč jistina, zbývající část úroky. Dle č.l. 1.2. je [jméno PO] dále vlastníkem pohledávek z poskytnutých úročených půjček ve výši dle Tabulky č. 2, které jsou úročeny sazbou 1,75 % p.a. a jsou splatné na výzvu [jméno PO] ve lhůtě 90 dní. Dle Tabulky č. 2 připadá na žalovaného pohledávka 1 900 000 Kč. Dle čl. 1.5 rozhodla valná hromada [jméno PO] dne 17. 9. 2020 o výplatě dividend v celkové brutto výši 28 500 000 Kč, tj. 9 500 000 Kč na každého společníka, po úhradě srážkové daně 8 075 000 Kč netto na každého společníka. V čl. 2.1 smluvní strany ujednaly, že pohledávky společníků vůči [jméno PO] plynoucí z rozhodnutí o výplatě dividend, budou započítány proti pohledávkám [jméno PO] vůči společníkům, které jsou uvedeny v Tabulkách 1 a 2. Toto ujednání se poprvé aplikuje ve vztahu k dividendám, o nichž rozhodla valná hromada dne 17. 9. 2020. Dle č. 2.2 bude každý zápočet proveden ve shodné výši vůči každému společníkovi. Dle čl. 2.3 písm. c) smluvní strany započítávají s účinností ke dni 1. 11. 2020 pohledávku žalovaného na úhradu části dividend dle rozhodnutí valné hromady ze dne 17. 9. 2020 ve výši 7 650 000 Kč vůči závazku žalovaného uhradit [jméno PO] úročenou půjčku ve výši jistiny 1 900 000 Kč uvedenou v Tabulce č. 2 a v objemu 5 750 000 Kč vůči závazku žalovaného uhradit část úročené půjčky uvedené v Tabulce č. 1, a to nejdříve na úroky. Dle čl. 2.4. v návaznosti na zápočet uhradili společníci [jméno PO] veškeré pohledávky dle Tabulky č. 2, stav pohledávky žalovaného dle Tabulky č. 1 ke dni 1. 11. 2020 po provedených zápočtech činí 10 695 376,63 Kč (celá částka tvořena jistinou) uvedené v Tabulce č. 3, pohledávka je dále úročena sazbou 0,8395 % p.a. a je splatná na výzvu [jméno PO] se lhůtou splatnosti 90 dní od výzvy, a to vždy tak, že [jméno PO] vyzve současně ve shodném termínu k úhradě jistiny půjčky ve shodné výši každého ze společníků. Dle čl. 2.5. smluvní strany ujednaly, že obdobně, jako v případě zápočtu uvedeného v čl. 2.3, bude postupováno v okamžiku, kdy [jméno PO] rozhodne o výplatě dividend společníkům v roce 2021 a letech následujících. Na výši provedeného zápočtu (finančním objemu započítávané částky) se společníci vždy dohodnou, přičemž musí být postupováno v souladu s čl. 2.1 a 2.2 této dohody.

30. Dne 9. 11. 2020 byla žalobkyní vyhotovena tabulka obsahující přehled závazků žalovaného vůči žalobkyni, které byly předmětem dohody o zápočtu ze dne 6. 11. 2020 (č.l. 229 spisu). Tabulka obsahuje závazky žalovaného od 31. 8. 2012 do 3. 9. 2020 z titulu půjček, k níž má být k dispozici pokladní doklad či bankovní výpis.

31. Ze zápisu z jednání jednatelů [jméno PO] ze dne 2. 7. 2021 plyne, že se jej zúčastnili [jméno FO] (VL), [jméno FO] (MV) a žalovaný (JK). VL uvedl, že má-li dojít k dohodě (ohledně odchodu JK ze struktury), musí být vypořádány všechny dluhy, tedy i osobní dluhy společníků vůči [jméno PO] a [právnická osoba]. JK potvrdil, že k okamžiku dohody nesmí existovat osobní dluhy společníků, nesmí se s těmito dluhy obchodovat a nebudou se vzájemně zneužívat. Došlo ke schválení účetní závěrky [jméno PO] za rok 2020 s tím, že JK hlasoval proti, v rámci projednání tohoto bodu vznesl námitku stran vykázané hodnoty podílu v [jméno PO]. VL a MV prezentovali návrh, aby valná hromada [jméno PO] rozhodla o výplatě dividend zhruba v takové výši, aby byla vyrovnána cca polovina dluhů všech společníků vůči [jméno PO], protože [jméno PO] nemá dostatek cash pro úhradu srážkové daně, JK navrhl, aby cash společníci zajistili z dividend vyplacených [právnická osoba] za rok 2020.

32. Žalovaný jako jednatel žalobkyně rozhodl dne 1. 9. 2021 o vyplacení záloh na podíl na zisku společníkům společnosti v celkové výši 37 799 325,60 Kč tak, že každý ze společníků (žalovaný, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) obdrží zálohu na podíl na zisku ve výši 12 599 775,20 Kč. Rozhodnutí je učiněno na základě mezitímní účetní závěrky ze dne 31. 7. 2021, z níž plyne, že společnost má dostatek zdrojů na rozdělení zisku (zjištěno z rozhodnutí jednatele žalobkyně ze dne 1. 9. 2021).

33. Ze zápisu z porady jednatelů [jméno PO] ze dne 10. 9. 2021 plyne, že se jej zúčastnili [jméno FO] (VL), [jméno FO] (MV) a žalovaný (JK), ten pouze při projednávání některých bodů programu. Na tomto jednání bylo mj. zrušeno rozhodnutí žalovaného o vyplacení záloh na podíl na zisku ze dne 1. 9. 2021 34. Výzvami ze dne 17. 9. 2021 vyzvala žalobkyně každého ze společníků k provedení dílčí splátky poskytnuté půjčky ve výši 1 250 000 Kč (zjištěno z výzev datovaných 17. 9. 2021). Žalovaný toto odmítl s odůvodněním, že údajné půjčky představují pouhé zůstatky účetních operací, zastírající výplaty podílů na zisku v minulých letech, ze kterých nebyla odvedena příslušná daň. Dne 29. 9. 2021 se konala valná hromada, na níž bylo rozhodnuto o rozdělení části zisku a jeho započtení na pohledávky společnosti vůči společníkům, proti usnesení podal žalovaný protest a následně návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady, neboť jej považuje za neplatné. Do doby, než soud pravomocně rozhodne, je usnesení valné hromady považováno za platné, přičemž podle něj mělo dojít k započtení blíže nespecifikované části pohledávky z půjčky proti pohledávce na výplatu podílu na zisku (zjištěno z dopisu zástupkyně žalovaného ze dne 23. 12. 2021).

35. Dne 29. 9. 2021 se konala valná hromada žalobkyně za účasti všech tří společníků, valná hromada zde mj. byla schválena účetní závěrka sestavená ke dni 31. 12. 2020, dále valná hromada rozhodla o tom, že zisk společnosti za rok 2020 bude rozdělen tak, že částka 15 803 953 Kč bude převedena ve prospěch účtu nerozděleného zisku z minulých let, částka 17 722 500 Kč brutto bude vyplacena ve formě dividendy společníkům, každému po 5 907 500 Kč; žalovaný hlasoval proti těmto usnesením, valná hromada dále vzala na vědomí, že společnost dne 17. 9. 2021 vyzvala každého společníka k zaplacení částky 1 250 000 Kč za účelem dílčí splátky půjčky poskytnuté mu společností (zjištěno ze zápisu z valné hromady ze dne 29. 9. 2021).

36. Dopisem ze dne 10. 11. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě závazku z přijaté půjčky ve výši 7 000 000 Kč.

37. Dne 2. 12. 2021 se konala valná hromada žalobkyně za účasti všech tří společníků, na níž byla mj. schválena účetní závěrka sestavená ke dni 31. 12. 2020, dále bylo rozhodnuto o zrušení usnesení o rozdělení hospodářského výsledku za rok 2020 schváleného valnou hromadou ze dne 29. 9. 2021, dále valná hromada rozhodla o tom, že zisk společnosti za rok 2020 bude rozdělen tak, že částka 12 803 953 Kč bude převedena ve prospěch účtu nerozděleného zisku z minulých let, částka 23 850 000 Kč brutto bude vyplacena ve formě dividendy společníkům, každému po 6 757 500 Kč; žalovaný hlasoval proti těmto usnesením (zjištěno ze zápisu z valné hromady ze dne 2. 12. 2021).

38. Na účet žalobkyně byla z účtu na jméno [jméno FO] dne 16. 12. 2021 přijata částka 1 250 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu).

39. Na účet žalobkyně byly z účtu na jméno [jméno FO] přijaty tyto částky (zjištěno z výpisů z účtu): dne 22. 12. 2021 částka 40 000 Kč, dne 20. 12. 2021 částka 290 000 Kč, dne 16. 12. 2021 částka 290 000 Kč, dne 14. 12. 2021 částka 280 000 Kč, dne 13. 12. 2021 částka 300 000 Kč, dne 5. 1. 2022 částka 80 000 Kč.

40. Dne 25. 2. 2022 odešla z účtu žalobkyně částka 3 577 500 Kč s poznámkou „srážková daň dividendy 2020“ (zjištěno z výpisu z účtu).

41. Žalovaný podal k Městskému soudu v Praze návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady žalobkyně ze dne 29. 9. 2021 a na zahájení řízení ve věci zneužití hlasovacího práva na této valné hromadě, v němž se domáhal prohlášení, že usnesení o rozdělení zisku žalobkyně přijaté pod bodem 7) na této valné hromadě je neplatné a že k hlasům [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] se pro účely hlasování o bodu 7) na valné hromadě nepřihlíží (zjištěno z návrhu žalovaného ze dne 18. 11. 2021) a návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 a na zahájení řízení ve věci zneužití hlasovacího práva na této valné hromadě (zjištěno z návrhu žalovaného ze dne 2. 3. 2022)

42. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022 (zjištěno z předžalobní upomínky). Dne 3. 3. 2022 provedla žalobkyně vůči žalovanému zápočet vzájemných pohledávek, a to tak, že na pohledávku žalobkyně za žalovaným ve výši ke dni 31. 12. 2021 v částce 11 243 059,21 Kč započetla pohledávku žalovaného vůči žalobkyni na podíl na zisku dle rozhodnutí valné hromady ze dne 2. 12. 2021 ve výši 6 757 500 Kč. Neuhrazený zůstatek pohledávky činí 4 485 559,21 Kč (zjištěno z dopisu „Zápočet splatných pohledávek“ ze dne 3. 3. 2022).

43. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv.

44. Právní posouzení:

45. Podle § 3028 odst. 1 a 3 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

46. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

47. Podle § 1908 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen 48. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

50. Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

51. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

52. Podle § 1987 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

53. Podle § 1991 o.z. zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží 54. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný přijal od společnosti [právnická osoba] peněžní prostředky, a to jednak bezhotovostními platbami, jednak v hotovosti, neboť to prokazují shora uvedené výpisy z účtu a výdajové pokladní doklady. K výpisům z účtu žalovaný na jednání dne 6. 3. 2023 potvrdil, že bankovní účet [č. účtu], na který byly částky zasílány, je jeho, rovněž nesporoval svůj podpis na příjmových pokladních dokladech. Převzetí částek uvedených v bodech 25 – 27 rozsudku tak má soud za prokázané. Tvrzení žalovaného, že podpis na příjmových dokladech je sice jeho, avšak on žádné částky v hotovosti neobdržel, soud považuje za účelovou obranu nekorespondující s ostatními provedenými důkazy. Je pravdou, že má-li se jednat o nárok na vrácení půjčky, je třeba prokázat, že k předání peněz došlo, neboť půjčka (nyní zápůjčka) je tzv. reálným kontraktem vznikajícím nikoli smlouvou, ale samotným předáním předmětu (zá)půjčky. Za situace, kdy žalobkyně předložila příjmové pokladní doklady, má soud za to, že v tomto směru unesla své důkazní břemeno, a bylo by naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že k předání peněž nedošlo (nemohlo dojít), tedy např. že podpis na dokladech není jeho (to však žalovaný nesporuje), či že jsou zde jiné okolnosti, které předání peněz vylučují. Naopak skutečnost, že s penězi bylo fyzicky nakládáno, prokazují důkazy uvedené pod bodem 27, z nichž je patrné, že žalovaný minimálně v těchto případech vybral z účtu [jméno PO] finanční prostředky, k totožné částce byl vystaven společností [jméno PO] příjmový pokladní doklad a zároveň byly ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného vystaveny tři příjmové pokladní doklady odpovídající jedné třetině vybrané částky; konkrétně 15. 6. 2018 vybral žalovaný částku 150 000 Kč, která byla týž den vložena do pokladny [jméno PO] a týž den byly vystaveny tři příjmové pokladní doklady na částky 50 000 Kč. Obdobně dne 25. 4. 2018 (výběr žalovaného z účtu [jméno FO] v částce 120 000 Kč, částka vložena do pokladny [jméno PO], dne 26. 4. 2018 vystaveny tři příjmové doklady na 40 000 Kč), 19. 7. 2018 (výběr žalovaného v částce 256 000 Kč, částka týž den vložena do pokladny [jméno PO], týž den vystaveny tři příjmové doklady na částky 85 333 Kč), dne 19. 8. 2019 (výběr žalovaného z účtu [jméno PO] v částce 287 000 Kč, dne 23. 8. 2019 vklad do pokladny [jméno PO] v částce 322 000 Kč, týž den vystaveny tři výdajové doklady na 107 400 Kč), a 3. 9. 2020 (výběr žalovaného z účtu [jméno PO] v částce 300 000 Kč, týž den vystaveny tři výdajové pokladní doklady na částku 100 000 Kč).

55. Žalovaný nárok na vrácení částek sporoval z těchto důvodů: 1) nejednalo se o půjčky, ale zastřené právní jednání, jehož skutečnou podstatou byla výplata podílu na zisku, přičemž nárok na podíl na zisku žalovaný učinil rovněž předmětem zápočtu; 2) nejednalo se o půjčky, ale zatřené právní jednání, jehož skutečnou podstatou bylo získat prostředky na výplatu mezd/mimořádných odměn zaměstnanců v hotovosti; 3) pohledávky jsou promlčené; 4) dohoda o započtení, jakož i smlouva o postoupení pohledávky mezi [jméno PO] a žalobkyní jsou neurčité, neboť neobsahují přesnou specifikaci započtených/postoupených pohledávek.

56. Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávek mezi [jméno PO] a žalobkyní, soud nemá za to, že by byla pro neurčitost neplatným či nicotným právním jednáním, jak tvrdil žalovaný. Je pravdou, že právní úprava i judikatura stanoví požadavek, aby ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zřejmé, jaká pohledávka je postupována (srov např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 523/2005, dle kterého „Postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě – tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena“). Tento požadavek směřuje k zajištění (zachování) jistoty v právních vztazích. Smyslem je, aby postupovaná pohledávka nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami téhož postupitele za týmž dlužníkem. Strany smlouvy o postoupení pohledávky musí být s to prokázat, jaká konkrétní pohledávka byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávky. Z tohoto důvodu je třeba klást přísnější požadavky na identifikaci pohledávky v případě postupní smlouvy, jíž se postupuje jedna z více pohledávek, které má postupitel vůči dlužníku v době postoupení. Má-li postupitel vůči dlužníku v době postoupení pouze jedinou pohledávku, resp. postupuje všechny své pohledávky vůči dlužníku, mohou být kritéria na její konkretizaci hodnocena mírněji. V případě uzavření písemné smlouvy o postoupení pohledávky je třeba trvat na tom, aby z této smlouvy bylo seznatelné, co bylo jejím předmětem, tedy jaká konkrétní pohledávka, resp. jaké pohledávky byly touto smlouvou postoupeny (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3855/2018, ze dne 12. 10. 2020). Soud má za to, že v daném případě je smlouva o postoupení pohledávek dostatečně určitá, neboť v ní došlo k postoupení všech pohledávek [jméno FO] za [jméno FO], [jméno FO] a žalovaným. Tomu nasvědčují i účetní závěrky [jméno PO], kdy za rok 2019 vykázala pohledávky vůči společníkům v částce 47 159 000 Kč, za rok 2020 (k 31. 12. 2020) již pouze 1 000 Kč s tím, že pohledávky v částce 49 305 000 Kč byly v průběhu roku 2020 postoupeny žalobkyni. Z uvedeného je zřejmé, že obsahem smlouvy o postoupení pohledávek jsou všechny pohledávky, které měla [jméno PO] vůči společníkům a ve smyslu shora citovaných závěrů lze mít za to, že není třeba klást na určitost vymezení postupovaných pohledávek ve smlouvě takové nároky, jinými slovy není třeba, aby obsahem smlouvy o postoupení pohledávek byl jejich podrobný seznam, jsou-li postupovány všechny, a není tak o obsahu smlouvy pochyb. Na smlouvu je tak třeba (i ve světle § 574 o.z.) hledět jako na platné právní jednání. Nadto za situace, kdy žalovaný jako jednatel žalobkyně smlouvu sám podepsal, se jeho námitka, že je smlouva neurčitá, jeví jako účelová, neboť by bylo s podivem, kdyby žalovaný jako statutární orgán společnosti, nadto osoba znalá účetní a daňové problematiky, podepsal smlouvu, jejíž obsah by považoval za neurčitý a nesrozumitelný. Krátce po postoupení pohledávky byla mezi žalobkyní na jedné straně a [jméno FO], [jméno FO] a žalovaným na druhé straně uzavřena „Dohoda o započítání pohledávek mezi společností a společníky“, jejímž předmětem je zápočet pohledávek žalobkyně (nabytých smlouvou o postoupení od [jméno PO], jejichž výše vůči jednotlivým společníkům odpovídá pohledávkám uvedeným ve smlouvě o postoupení) oproti pohledávkám společníků na výplatu zisku, o němž bylo rozhodnuto valnou hromadou žalobkyně dne 17. 9. 2020. Po takto učiněném zápočtu zbývá žalobkyni za žalovaným pohledávka ve výši 10 695 376,63 Kč, která je úročena sazbou 0,8395 % p.a. a je splatná na výzvu do 90 dní. Rovněž tuto dohodu nepovažuje soud za neurčitou, neboť má za to, že je zřejmé, že navazuje na smlouvu o postoupení pohledávky, jejím obsahem jsou totožné pohledávky, které byly předmětem této smlouvy o postoupení, když tomu odpovídají započítávané pohledávky žalobkyně vůči společníkům i jejich datace 30. 10. 2020 odpovídající datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Soud má dále za to, že toto právní jednání žalobkyně a jejích společníků by bylo podle jeho obsahu (§ 555 odst. 1 o.z.) možno posoudit i jako privativní novaci ve smyslu § 1902 o.z., neboť soud má za to, že jeho účelem bylo nahradit původní dílčí závazky závazkem novým, tento stav (poprvé) písemně zachytit a dohodnout jeho splatnost. Nadto je dle soudu otázkou, zda dohodu o započítání pohledávek nelze dle jejího obsahu posoudit rovněž jako uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., s důsledky pro promlčení dle § 639 o.z. Má-li částečné plnění dluhu představovat jeho konkludentní uznání ve smyslu § 2054 odst. 2, musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu, např. plní-li dlužník částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši (usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 25 Cdo 3543/2021). Není naopak uznáním dluhu, je-li splatnost sjednána ve splátkách a plní-li dlužník pouze dílčí splátku; je tedy třeba rozlišovat mezi částečným a dílčím plněním. V daném případě podpisem dohody o započtení žalovaný souhlasil s tím, že se jeho pohledávka na výplatu podílu na zisku ve výši 5 750 000 Kč započte na pohledávku žalobkyně ve výši 16 445 376,63 Kč, a dle soudu se tak jedná o částečné plnění ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., nikoli o plnění dílčí, které by domněnku uznání dluhu nezakládalo (jako je např. plnění sjednané ve splátkách, tedy situace, kdy závazek je podle dohody stran, ze zákona nebo z rozhodnutí soudu rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně (většinou postupně) dospívají). V dohodě není zbývající část pohledávky žalobkyně jakkoli zpochybňována, naopak je v čl. 2.5 uvedeno, že obdobným zápočtem bude stran zbývajících pohledávek postupováno v okamžiku, kdy žalobkyně rozhodne o výplatě dividend společníkům. Konečně má soud za to, že částečné plnění ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z. může být provedeno splněním v širším smyslu, tedy všemi způsoby splnění, jaké předvídá zákon a jimiž může dlužník platně splnit dluh, tedy např. i započtením (srov. systematické zařazení započtení v o.z. jako „jiné způsoby zániku závazků“).

57. Soud nemá za důvodnou námitku promlčení. Žalovaný namítal, že jsou-li předmětem dohody o zápočtu, a tedy i žalované částky, starší půjčky, pak je možné, že jsou tyto promlčené. Nijak však netvrdil, kdy měla nastat splatnost půjček a jak byla tato sjednána. Naopak z výslechů jednatelů [jméno FO] a [jméno FO] vyplynulo, že zpočátku splatnost půjček sjednána nebyla, a půjčky tak byly splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.), první ujednání o splatnosti půjček se objevuje ve smlouvě o jejich postoupení a následně v dohodě o narovnání tak, že jsou splatné na výzvu, a to ve lhůtě 90 dní od takové výzvy. K výzvě k zaplacení 1 250 000 Kč došlo až 17. 9. 2021, a žaloba ze dne 25. 2. 2022 tak byla podána v zachované promlčecí lhůtě. Nadto za situace, kdy má soud podle obsahu dohody za to, že ji lze vyložit jako uznání dluhu, počíná ve smyslu § 639 o.z. běže nová, desetileté promlčecí lhůta. Soud rovněž nemá za důvodnou a prokázanou námitku žalovaného, že se nejednalo o půjčky, ale o prostředky určené pro výplaty mezd a odměn zaměstnanců, kdy jmenovitě žalovaný uváděl [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o zaměstnance, bylo prokázáno výpověďmi jednatelů [jméno FO] a [jméno FO] i výpověďmi svědků, že v průběhu roku 2017 byl zaveden systém pololetních odměn mající za cíl dorovnat mzdy zaměstnanců, které se do té doby pohybovaly na průměrné, či spíše podprůměrné úrovni. Svědci [jméno FO], [jméno FO], a zejména žalovaným uváděný svědek [jméno FO] v řízení 35 C 18/2022 uvedli, že odměny byly součástí mzdy a takto byly vypláceny na účet, žádné hotovostní platby tito svědci neobdrželi. Přijetí odměn v hotovosti potvrdil svědek [jméno FO], který uvedl, že poslední odměny přicházely na účet, předtím byly vypláceny v hotovosti, jednalo se na počátku o částky v desítkách tisíc, předával je [tituly před jménem] [jméno FO], takto v hotovosti byly vypláceny někdy do roku 2016, 2017, tehdy činila odměna kolem 150 000 Kč pololetně, a [jméno FO], která uvedla, že odměny v hotovosti vyplácel [tituly před jménem] [jméno FO]. Ani tito svědci tak tvrzení žalovaného neprokazují, neboť jednak shodně uvedli, že pokud dostali vyplacenou odměnu v hotovosti, pak od [tituly před jménem] [jméno FO], nadto svědek [jméno FO] zařadil hotovostní vyplácení odměn časově do let 2016 a 2017 s tím, že poslední odměny mu přišly na účet (přičemž svědek pracoval u [jméno PO] naposledy před pěti lety, tedy do roku 2018), což koresponduje i s tím, že v prosinci 2017 již obdržel prémie na účet, jak plyne z jeho mzdového listu. Žalovaný však přijímal od [jméno PO] peněžní prostředky i v letech 2018 – 2020, jak plyne z důkazů citovaných pod body 25 – 27, přičemž nebylo ničím – ani výslechy svědků – prokázáno, že by tyto prostředky použil na mzdy či mimořádné odměny zaměstnanců.

58. Konečně soud nepovažuje za důvodnou námitku započtení. Tu žalovaný uplatnil z titulu tvrzeného nároku na výplatu podílu na zisku s tím, že valná hromada žalobkyně rozhodla dne 17. 9. 2020 o rozdělení zisku za účetní období 1. 1. 2019 až 31. 12. 2019 v celkové výši 24 225 000 Kč po zdanění, přičemž na žalovaného připadá podíl na zisku 9 500 000 Kč brutto, tj. 8 075 000 Kč netto. Byť je žalovaný přesvědčen, že pohledávky označené žalobkyní neexistují, z důvodu procesní opatrnosti namítá, že má za žalobkyní pohledávku ve stejné výši, kterou tímto uplatňuje k započtení, kdy dle rozhodnutí valné hromady o vyplacení zisku připadá na žalovaného 9 500 000 Kč hrubého, tedy 8 075 000 Kč čistého. Část podílu na zisku přiznaného žalovanému valnou hromadou žalobce ve výši 7 650 000 Kč měla být započtena na základě dohody o započtení pohledávek ze dne 6. 11. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a jeho společníky oproti údajné pohledávce žalobkyně z titulu půjčky. Žalovaný je však přesvědčen, že Dohoda nemá žádné právní účinky a k zápočtu pohledávek tak nemohlo dojít, neboť oproti podílu na zisku nemohly být započteny neexistující pohledávky žalobkyně z titulu půjčky. Jak soud vyložil shora, má za to, že pohledávky žalobkyně vůči společníkům, tedy i vůči žalovanému, existují a existovaly v době sepisu dohody o započtení ze dne 6. 11. 2020. Namítá-li žalovaný, že k zápočtu nedošlo, pak by takový závěr vedl k tomu, že pohledávky žalobkyně by nyní existovaly ve vyšší výši, konkrétně v částkách uvedených v tabulce č. 1 této dohody, neboť by nebyly poníženy o dohodou provedený zápočet. K zápočtu provedenému v dohodě ze dne 6. 11. 2020 soud podotýká, že ačkoli pohledávky žalobkyně z titulu půjček vůči společníkům nebyly v době zápočtu splatné (neboť byly splatné na výzvu, která do té doby učiněna nebyla), má soud za to, že tato okolnost zápočtu nebránila, neboť pravidlo, že způsobilé k započtení jsou toliko pohledávky uplatnitelné u soudu, tedy pohledávky splatné, platí pouze pro jednostranný zápočet, nikoli zápočet formou dohody stran (§ 1991 o.z.). Zápočtu pohledávek tedy nic nebránilo a soud jej považuje za možný a platný. Za této situace je však zřejmé, že pohledávka žalovaného z titulu nároku na výplatu podílu na zisku za rok 2019, o němž rozhodla valná hromada 17. 9. 2020, již tímto zápočtem zanikla a nelze ji proto k započtení uplatnit znovu.

59. Soud proto uzavřel, že bylo prokázáno poskytnutí zápůjček žalovanému, které byly postoupeny žalobkyni a ohledně nichž byla platně uzavřena dohoda ze dne 6. 11. 2020, neshledal naopak důvodnými námitky žalovaného. Proto soud žalobě vyhověl. Nárok na úrok z prodlení je dán § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., splatnost byla v souladu s dohodou ze dne 6. 11. 2020 určena na 90 dní od výzvy k zaplacení.

60. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyni s ohledem na její procesní úspěch náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 62 500 Kč, z odměny advokáta dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 13 300 Kč za úkon, za tyto úkony: 1) převzetí zastoupení, 2) předžalobní upomínka, 3) žaloba, 4) účast na jednání dne 20. 10. 2022, 5) vyjádření ze dne 23. 11. 2022, 6) účast na jednání dne 6. 3. 2023, 7) vyjádření ze dne 5. 4. 2023, 8), 9) účast na jednání dne 3. 5. 2023 přesahující dvě hodiny, 10) vyjádření ze dne 31. 5. 2023, 11) účast na jednání dne 28. 6. 2023, 12) závěrečný návrh, 12,5) účast na vyhlášení rozsudku, tedy celkem 12,5 úkonů odpovídajících odměně 166 250 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 3 900 Kč, a náhradu DPH ve výši 35 732 Kč. Celkové náklady činí 268 382 Kč, žalovaný je povinen uhradit je ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.