29 C 77/2021-103

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 294 967 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 271 638,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 266 418,40 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 23 328,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 328,60 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 37 366 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši 4 547 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 294 967 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 11. 2017 okolo 17:47 hod. došlo na silnici II. třídy [číslo] v km 29,798 v katastru [územní celek], [anonymizováno] – [obec] k dopravní nehodě, při níž došlo ke střetu s vozidlem řízeným [jméno] [příjmení], který nehodu zavinil tím, že žalobci nedal přednost v jízdě. V důsledku této nehody utrpěl žalobce distorzi C páteře a distorzi L páteře, zhmoždění hrudníku a pravého ramene. Žalobce uplatnil zákonný nárok u odpovědného pojistitele (žalované) dne 27. 1. 2020, kde přesně vyčíslil a vysvětlil požadovaný zákonný nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSU“) ve výši 246 814 Kč a cenu za vypracování posudku ve výši 8 000 Kč. Nárok na ZSU žalobce požadoval na základě znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], MHA, ze dne 15. 12. 2019. Dne 4. 5. 2020 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, v níž opět rekapituloval své nároky a stanovil žalované 15 denní lhůtu k plnění. Na základě této předžalobní výzvy byly dne 12. 10. 2020 zaslány žalobci informace ke škodě, kde bylo žalobci sděleno, že mu právo na pojistné plnění nevzniklo, a to z důvodu neprokázání příčinné souvislosti s předmětnou nehodou a trvalými následky žalobce a rovněž měla žalovaná prokazatelně za to, že zdravotní stav žalobce byl v roce 2017 lepší než v roce 2018. Při výpočtu ZSU byl znalcem brán v potaz věk žalobce, a z toho důvodu byl u žalobce uplatněn modifikační koeficient ve výši 10 %. Žalovaný nárok na ZSU tedy činí částku ve výši 246 814 Kč Soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při vypracování znaleckého posudku vycházel jak z veškeré dostupné zdravotnické dokumentace, tak z osobního vyšetření žalobce. Zjistil obtíže a omezení způsobené předmětným úrazem u uvedených položek. Žalobcovy obtíže se stále spíše zhoršují, v současné době měl žalobce absolvovat kolagenové injekce, které jsou však ve vzdálenějším městě, kam pro bolesti nebyl schopen dojet, musel tedy jen ke svému praktickému lékaři pro injekci od bolesti. Bolesti vnímá nejvíce při změnách počasí, v zimním období musí záda pořád udržovat v teple, v autě si musí sedat na deku, aby si nesedal na studené sedadlo. Když jede do [obec], musí si po cestě dvakrát zastavit, protáhnout se. V době před úrazem chodil do posilovny, často chodíval na dlouhé vycházky, na [příjmení] padesátku, nyní žádnou z těchto aktivit provozovat nemůže. Veřejnou dopravu vůbec nepoužívá, kvůli kývání se autobusu či vlaku, které mu nedělá dobře, bolí ho to. Práci v domácnosti nezastane, nemůže ani vymalovat, kdykoli zvedne ruce nad úroveň ramen, pociťuje velké bolesti. Dříve pracoval jako security pracovník na výjezdy, toto již není možné, dělá„ pěšáka“, jelikož by výjezdy autem již nezvládl. Dříve rád chodil na fotbal, to již nyní nemůže, nevydrží tak dlouho sedět v hledišti. Žalobce dále nárokoval cenu za vypracování posudku [celé jméno znalce], ve výši 8 000 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 1681999 Sb. Žalobce byl po celou dobu pojistného šetření právně zastoupen advokátem, a vznikl mu nárok na zaplacení náhrady nákladů právního zastupování za všechny provedené úkony, když při vyčíslení těchto nároků má být dle ustálené praxe postupováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Tarifní hodnotu jednotlivých nároků představuje souhrnná hodnota všech nároků, které byly v řízení uplatněny (254 814 Kč). Celkem za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, uplatnění nároku u žalované a předžalobní výzva) činí celková odměna a hotové výdaje částku 34 993 Kč. Žalobci vznikl dále nárok na zákonný úrok z prodlení pojistitele se zaplacením pojistného plnění podle § 9 odst. 4 zákona č. 1681999 Sb. Žalobce uplatnil žalované nároky na ZSU, cenu za vypracování posudku a náklady právního zastoupení přípisem ze dne 27. 1. 2020, doručeno bylo 31. 1. 2020. Žalovaná měla povinnost ve lhůtě podle § 9 odst. 3 šetření buď ukončit a sdělit žalobci výši plnění, nebo podat žalobci zprávu k nárokům, které byly zamítnuty. Tato lhůta skončila dne 30. 4. 2020. Žalovaná však sdělila žalobci, že ukončila šetření dne 12. 10. 2020. Žalovaná tak byla v prodlení, a to za období od 1. 5. 2020 do 12. 10. 2020, úrok činí 4,05 % ročně pro těchto 6 měsíců prodlení. Úrok náleží za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku. Za 6 započatých měsíců prodlení tedy žalobci náleží z jistiny 254 814 Kč na úroku z prodlení částka 5 160 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení pojistitele se zaplacením pojistného plnění. Žalovaná měla ukončit pojistné šetření nejpozději do dne 30. 4. 2020, lhůta splatnosti uplynula dne 18. 5. 2020 a od 19. 5. 2020 je tedy žalovaná v prodlení se zaplacením nároku na ZSU, ceny za vypracování posudku a náhrady nákladů právního zastoupení v celkové výši 289 747 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobou neuznala, když dále konstatovala, že s ohledem na některé lékařské zprávy má za neprokázané, že by uplatněné ZSU souviselo s předmětnou dopravní nehodou a po následně doložené dokumentaci k invalidnímu důchodu má žalovaná za to, že nynější potíže žalobce nevznikly v příčinné souvislosti s nehodou. Žalobce má od počátku v posudcích o invalidním důchodu kromě ramena vždy uvedeno jako další onemocnění„ chronický vertebrogenní syndrom“. V posudku z 10/ 2017, tedy ještě před dopravní nehodou, již je toto onemocnění uvedeno jako základní onemocnění, pro které je mu důchod přiznán, hodnoceno dle položky XIII oddíl B pol. 1C – střednětěžké funkční postižení páteře hodnocené 30 % - 40 %. Následně v roce 2018 opětovně jako hlavní diagnóza pro přiznání invalidního důchodu je uvedeno rameno, kdy je konstatováno, že postižení páteře by mohlo být hodnoceno pouze za 20 %, je tedy hodnoceno rameno, které se zhoršilo a přidáno 10 % za další onemocnění. U poškozeného se tedy nejedná o zhoršení o 10 %, jak uvádí znalec a na čem postavil svůj posudek. Naopak, z posudků ČSSZ lze dovodit, že v říjnu 2017 na tom byl ohledně páteře hůře než v roce 2018. Z dostupné dokumentace jednoznačně vyplývá, že není prokázána příčinná souvislost mezi utrpěným úrazem a trvalými následky poškozeného. Ve zdravotní dokumentaci se rovněž uvádí, že podvrtnutí krku utrpěl žalobce opětovně i po nehodě. Znalecký posudek MUDr. [anonymizováno] je postaven na chybné úvaze, že se jedná o zhoršení zdravotního stavu o 10 %, avšak doloženou dokumentací je prokázáno, že ke zhoršení nedošlo.

3. V doplnění vyjádření žalobce k nároku na náhradu nákladů právního zastupování při mimosoudním vyřízení nároků konstatoval, že tento nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením má být likvidován v souladu s Dohodou mezi [anonymizována čtyři slova] [advokátní komora] ze dne 8. 5. 1991 o úhradě nákladů právního zastoupení při mimosoudním vyřízení věci ze všech pojištění odpovědnosti za škody provozovaných [anonymizováno] a o úhradě nákladů obhajoby v trestním řízení, které je vedeno proti osobě, pojištěné odpovědnostním pojištěním u [anonymizováno] (dále jen„ dohoda“), když žalovaná je dohodou vázána jakožto právní nástupce [anonymizováno], přičemž ve smyslu Článku 1 dohody (tedy v paušální výši za tři úkony právní služby) byla za žalobce účtována částka ve výši 34 993 vč. DPH. Takto stanovená částka je samostatným nárokem žalobce vůči žalované, která je v režimu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nejedná se tedy o náklady řízení, které jsou samostatným nárokem specifikovaným níže, a které vznikají žalobci až po podání žaloby.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 14. 11. 2017 okolo 17:47 hod. došlo na silnici II. třídy [číslo] v km 29,798 v katastru [územní celek], [anonymizováno] – [obec] k dopravní nehodě, při níž došlo ke střetu s vozidlem řízeným řidičem [jméno] [příjmení], který nedal přednost v jízdě. Škodící vozidlo bylo k době dopravní nehody pojištěno u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této nehody utrpěl žalobce distorzi C páteře a distorzi L páteře, zhmoždění hrudníku a pravého ramene. Žalobce uplatnil dopisem ze dne 27 1. 2020 u žalované nároky ztížení společenského uplatnění žalobce v částce 246 814 Kč, cenu za vypracování znaleckého posudku v částce 8 000 Kč a náklady právního zastoupení při mimosoudním vyřízení nároků v částce 34 993 Kč (prokázáno Uplatněním zákonných nároků poškozeného při dopravní nehodě ze dne 27. 1. 2020). Uplatnění bylo žalované doručeno dne 31. 1. 2020 (prokázání sledováním zásilek, zásilka [anonymizováno]). Žalovaná ukončila šetření pojistné události ohledně nároků ZSU, nákladů na znalecký posudek a nákladů na právní zastoupení dne 12. 10. 2020 bez výplaty pojistného plnění. Proti tomuto výsledku šetření podal žalobce dne 23. 10. 2020 námitky, na které žalovaná reagovala dopisem ze dne 18. 11. 2011, ve kterém setrvala na svých závěrech o neprokázání příčinné souvislosti mezi utrpěným úrazem a zdravotními potížemi žalobce.

5. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], [anonymizováno], [číslo] ze dne 15. 12. 2019 ve spojení s výslechem znalce soud zjistil, že za podklady pro vypracování znaleckého posudku vzal znalec lékařské zprávy, posudek o invaliditě ze dne 17. 10. 2018, přičemž dále znalec osobně žalobce vyšetřil dne 11. 12. 2019. Znalec shledal, že u žalobce přetrvává celkové zhoršení předúrazových obtíží, které byly definovány jako cervikobrachiální syndrom a lumbalgie, které byly akcentovány autonehodou v období 11/ 2017. Jedná se především o funkční svalové poruchy, bez paréz, bez radikulopatie. Manifestní těžké reflexní změny po poranění měkkých struktur C a LS páteře. Posttraumatické dorzalgie. Omezení rozsahu aktivního pohybu C a L páteře. Zvýšená celková únavnost. V současnosti dominuje zatuhlý krk. Každý den jsou bolesti za krkem a bolesti bederní páteře při delší chůzi (cca 1 km). Chůze do schodů je omezena: mezi 2. - 3. patrem dochází ke vzniku bolestí krční a bederní páteře. Na schodech se musí přidržovat. Významně vázne předklon i záklon, úklony a rotace krční páteře. Dřep původně provedl, dnes pro bolesti bederní páteře provede pouze s oporou horních končetin, klek provede také s jejich s oporou. Omezení je také v hybnosti bederní páteře. Bolesti se objeví při delším sezení cca během 30 min, kdy musí změnit polohu, nebo se projít. Projevuje se především při činnostech na počítači. Při větších bolestech musí užít analgetika. Běh je omezen bolestí krční a bederní páteře pro otřesy při běhu, stejně tak skoky a lezení. Dlouhá chůze nelze pro rozvoj bolestí a zatuhnutí krku. Velké problémy jsou při řízení vozidla (omezení pohybů v krční páteři) - po cca 30 minutách musí zastavit a krk uvolnit nebo předat řízení. Při jízdě autobusem se projevují vegetativní projevy, nauzea, vertigo. Domácí práce jsou možné pouze v rámci lehkých činností. Přemisťování těžších předmětů není možné. Většinu prací provádí manželka. Nákupy provádí pouze při malém množství nakoupených potravin, předmětů aj. Péče o mladšího syna je nyní možná pouze jako dohled nebo na hraní. Jinak nemůže pomoci - nepřenese, nezvládne sám transport. Původní pracovní činnost stolaře již nemůže provádět, v pracovní činnosti je omezen, proto dnes pracuje jako strážný objektu a i zde došlo ke změně pracovní náplně ve smyslu změny místa strážního objektu s menším množstvím schodů a délkou pochůzky. Turistika o víkendech (kolem 20 km za den), práce v lese, cyklistika již nelze provádět pro výše uvedená omezení. V rámci konzervativní léčby a dlouhodobé rehabilitace přetrvávají následky, které se projevují jako zhoršení původních zdravotních obtíží, pro které již měl poškozený přidělen Invalidní důchod I. stupně. Dochází také ke zhoršení pracovních schopností o dalších 10 %. Zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s dopravní nehodou se také projevuje omezením v každodenních činnostech poškozeného.

6. Znalec tedy zohlednil předchorobí žalobce (taktéž i přiznaný invalidní důchod I. stupně). Při dopravní nehodě došlo k prudké decelaraci, při které dochází k distorzi krční páteře, jedná se o tzv. opěrkový syndrom, kde přetrvávají funkční potíže, ale není zjevná žádná změna při zobrazovacích metodách: CT a MRI. Vychází to z tzv. mikrotraumatu a jsou přítomny zhoršující se klinické obtíže. Dle znalce nelze směšovat hodnocení provedené v posudku o invaliditě, ve kterém se hodnotí zhoršení pracovních schopností, s trvalými následky na zdraví žalobce dle hodnocení Metodiky. Jedná se o omezení funkční a jejich posouzení nemá s posudkovým závěrem o invaliditě nic společného. Pokud by byl člověk zcela zdravý, bez předchorobí, ohodnotil by znalec v případě obtíží žalobce stupněm II. - středně těžká obtíž. Jelikož bylo nutné zhodnotit předchorobí, jednalo by se o odečtení, tzn., že se hodnotí I. stupněm - lehká obtíž. Znalec však v případě žalobce hodnotil ještě pod průměrem I. stupně (14,5 %), kdy ohodnotil obtíže v jednotlivých doménách 10 %.

7. K úrazu krku žalobce, zaznamenaného ve zprávě z rehabilitačního odd. z 23. 2. 2018, znalec uvedl, že„ úraz krku“,„ pohnutí si s krkem“ je velice všeobecný pojem, přičemž tyto skutečnosti se v žádné další lékařské dokumentaci neobjevují. Dle znalce toto nemělo významný vliv na zdravotní stav žalobce a zhoršení jeho potíží při dopravní nehodě.

8. Snížení procentuálního ohodnocení obtíží žalobce v posudcích o invaliditě se zaměřením na potíže s páteří, a to v roce 2014: 35 %, v roce 2018: 20 %, automaticky neznamená zlepšení potíží s páteří. Nelze zaměňovat posudky o invaliditě a ZSU dle Metodiky, když u Metodiky se počítá s Mezinárodní klasifikací funkčních omezení. Posudky o invaliditě má znalec jako vodítko k poskytnutí informací, že již před dopravní nehodou byly u žalobce potíže.

9. Rozlišit rozsah zhoršení obtíží v důsledku dopravní nehody a rozsah progrese základního onemocnění přítomného před dopravní nehodou absolutně nelze. Právě s ohledem na existenci předchorobí však znalec ohodnotil obtíže velmi nízkou sazbou 10 %. Znalec tedy stanovil výši ztížení společenského uplatnění žalobce při aplikaci koeficientu + 10 % z důvodu věku žalobce v době dopravní nehody ve výši 246 814 Kč. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

11. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

12. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

13. Podle § 6 odst. 2 písm. a) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

14. Podle § 6 odst. 2 písm. d) věta před středníkem ZoP nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c).

15. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

16. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

17. Podle § 9 odst. 3 ZoP pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

18. Podle § 9 odst. 4 ZoP nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

19. Podle § 2798 odst. 2 o.z. nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít.

20. Podle § 2798 odst. 3 o.z. porušil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z příčin na své straně, je v prodlení; k opačnému ujednání se nepřihlíží.

21. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

22. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Mezi účastníky byl sporný rozsah trvalých následků na zdraví žalobce v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, resp. zda a v jakém rozsahu se na trvalých následcích podílelo předchorobí žalobce.

24. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při hodnocení zdravotního stavu žalobce po dopravní nehodě vycházel z lékařských zpráv, posudků o invaliditě, jakož i z osobního vyšetření žalobce v okamžiku, kdy již jeho zdravotní stav je ustálený. Obtíže žalobce vycházejí z poškození krční a bederní páteře. Ačkoliv potíže s páteří byly u žalobce přítomny již před dopravní nehodou (chronický vertebrogenní syndrom), úrazem při dopravní nehodě došlo k jejich zhoršení. I přesto, že subjektivní potíže žalobce (bolestivost, omezení hybnosti) nemusí být v důsledku způsobu poškození tělesných struktur při dopravní nehodě (tzv. opěrkový syndrom) objektivně zaznamenatelné – zobrazitelné např. při CT či magnetické rezonanci, nelze je zlehčovat a zaujmout závěr, že by v důsledku dopravní nehody u žalobce ke zhoršení jeho již existujících potíží nedošlo. MUDr. [celé jméno znalce] vycházel při zhodnocení zdravotního stavu žalobce po dopravní nehodě legitimně taktéž z poznatků ze své odborné praxe, přičemž s ohledem na rozsah poranění žalobce při dopravní nehodě dospěl ke kategorickému závěru, že je dána souvislost mezi dopravní nehodou a zhoršením zdravotních obtíží žalobce. Při hodnocení jednotlivých domén pak znalec přihlédl k předchorobí žalobce, kdy obtíže hodnotil v dolní polovině I. stupně, tedy pod průměrem nejnižšího stupně. Tuto výši ohodnocení pak má soud za odpovídající zjištěným trvalým následkům na zdraví žalobce s přihlédnutím k již existujícímu předchorobí žalobce, neboť jak znalec vysvětlil, pokud by byly předmětné zdravotní následky přítomny u osoby jinak zdravé (bez předchorobí), hodnotil by jednotlivé dotčené domény II. stupněm.

25. Soud tedy po provedeném dokazování neshledal, že by ohodnocené ztížení společenského uplatnění žalobce, provedené ve znaleckém posudku MUDr. [celé jméno znalce], neodpovídalo skutečnému zdravotnímu stavu žalobce, že by znalcem nebylo dostatečně zhodnoceno i předchorobí žalobce, či že by byla zvolena neadekvátní výše ohodnocení jednotlivých dotčených domén. Z těchto výše uvedených důvodů soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku k ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce. V části žalobního nároku ztížení společenského ohodnocení žalobce v částce 246 814 Kč tak shledal soud žalobu důvodnou. Důvodným je pak taktéž nárok žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů na vypracování daného znaleckého posudku v částce 8 000 Kč.

26. Ohledně nároku náhrady nákladů právního zastoupení dle § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 1681999 Sb. soud shledal důvodným pouze úkon uplatnění nároku ze dne 27. 1. 2020. Úkon přípravy a převzetí věci a úkon předžalobní výzvy spadá v případě zahájeného soudního řízení pod náklady soudního řízení, nikoliv náklady při uplatňování nároků na pojistné plnění. Pokud žalobce argumentuje Dohodou mezi [anonymizována čtyři slova] [advokátní komora] ze dne 8. 5. 1991 o úhradě nákladů právního zastoupení při mimosoudním vyřízení věci ze všech pojištění odpovědnosti za škody provozovaných [anonymizováno] a o úhradě nákladů obhajoby v trestním řízení, které je vedeno proti osobě, pojištěné odpovědnostním pojištěním u [anonymizováno], již z názvu této dohody je patrné, že se jedná o úsek mimosoudního vyřízení věci. V daném případě však k mimosoudnímu vyřízení věci nedošlo a není na místě tuto dohodu aplikovat. Proto soud žalobci z tohoto nároku přiznal náhradu právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 254 814 Kč (součet ohodnocení ZSU a nákladů za znalecký posudek), hotové výdaje v částce 300 Kč a 21% DPH v částce 2 024,40 Kč, celkem tedy 11 664,40 Kč. V rozdílu mezi požadovanou výší nároku v částce 34 993 Kč a částkou 11 664,40 Kč, tj. co do částky 23 328,60 Kč soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. rozsudku zamítl. Soud při stanovení výše tarifní hodnoty nevycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu (viz níže), dle níž u nároků dle § 2958 a § 2959 o.z. činí tarifní hodnota 50 000 Kč. Žalobce u žalované v předsoudním řízení uplatnil nárok na zaplacení právě částky 254 814 Kč, tato částka byla v době uplatnění nároku žalobcem jednoznačně specifikována, podložena znaleckým posudkem a dle náhledu soudu tak není důvod předmětnou částku za tarifní hodnotu nepovažovat a z ní nevycházet.

27. Nárok tzv. sankčních úroků z prodlení v kapitalizované výši 5 160 Kč soud shledal důvodným. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nároky, které jsou předmětem tohoto řízení, uplatnil u žalované dopisem ze dne 27 1. 2020, který byl žalované doručen dne 31. 1. 2020. Od tohoto okamžiku měla žalovaná povinnost (§ 9 odst. 3 ZoP) do 3 měsíců ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění, nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Žalovaná však na předmětné uplatnění reagovala až dne 12. 10. 2020, kdy ukončila šetření pojistné události bez výplaty pojistného plnění. Výzvy žalované adresované žalobci se žádostí o doplnění podkladů (lékařských zpráv aj.) se netýkaly žalobou uplatněných nároků, nýbrž nároků cestovného, věcné škody, ztráty na výdělku, nákladů spojených s léčením a s těmito související náklady právního zastoupení, což žalovaná sama konstatovala v podání soudu dne 21. 12. 2021. Žalovaná se tak při nesplnění své povinnosti vyplývající z § 9 odst. 3 ZoP ocitla od 1. 4. 2020 v prodlení, které trvalo až do 12. 10. 2020. Za toto období vzniklo žalobci právo na úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 9 odst. 4 ZoP, tj. 4,05 % ročně z uplatněné částky 254 814 Kč za 6 měsíců prodlení, tj. v částce 5 160 Kč.

28. Důvodným shledal soud taktéž požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 9 odst. 2 ZoP. Žalovaná byla povinna ukončit šetření pojistné události do 3 měsíců od oznámení, nebo žalobci sdělit, z jakých důvodů šetření ukončit nelze, tj. do 30. 4. 2020. Toto však žalovaná neučinila, a to z důvodu svého opomenutí. Žalovaná tak porušila povinnost stanovenou v § 2798 odst. 2 o.z. z příčin na své straně, pročež je od 1. 5. 2020 v prodlení. Pokud tedy žalobce požaduje úrok z prodlení v zákonné výši od data 19. 5. 2020 (žalobce počítal ještě se splatností 15 dnů od ukončení šetření), tento je ze součtu přiznaných částek ztížení společenského uplatnění, nákladů za vypracování znaleckého posudku a nákladů právního zastoupení v mimosoudním uplatnění nároků požadován žalobcem oprávněně a takto mu byl i přiznán.

29. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku. Tato sestává z odměny za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika, závěrečný návrh a účast na jednání soudu dne 4. 11. 2021 a 17. 12. 2021) 1 úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v částce 3 100 Kč. Tato tarifní hodnota u nároků na náhradu nemajetkové újmy dle § 2958 o.z. byla aprobována judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 3771/2020), kdy Nejvyšší soud„ v zájmu sjednocení judikatury ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“) již v usnesení ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, dospěl k závěru o správnosti té linie soudních rozhodnutí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1901/2018, či rozsudek ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018), podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením či těžkým poškozením zdraví osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, neboť v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, nebo ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1791/2015), přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež ostatně podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Tytéž důvody vedou k závěru, že postup podle téhož ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. se uplatní i při výpočtu odměny advokáta v řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Odměna advokáta se proto v projednávané věci ohledně nároku žalobce b) a o nároku žalobkyně a) na náhradu újmy na zdraví vypočte z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč v citovaném ustanovení stanovené“. Dále náhrada nákladů řízení sestává z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 7 úkonů právní služby ve výši celkem 2 100 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 4. 11. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 410,2 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 340,43 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 17. 12. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 410,2 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 340,43 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 24 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 2 400 Kč a dále 21% DPH v částce 6 484,98 Kč, celkem tedy 37 366 Kč.

30. Obsah výroku IV. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují znalečné za výslech MUDr. [celé jméno znalce], přiznané usnesením soudu ze dne 23. 11. 2021, č.j. 29 C 77/2021-75, v částce 4 547 Kč.