29 C 86/2016- 393

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou v právní věci žalobkyně a) nezletilá [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně, žalobce a žalobce], právně zastoupené [jméno] [příjmení], advokátkou, se sídlem [adresa], proti žalovanému Česká republika – Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa žalované], za účasti vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného [název vedlejší účastnice], [IČO], se sídlem [adresa svědka a vedlejší účastnice], právně zastoupeného JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou, se sídlem [adresa], o náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit nezletilé žalobkyni a) částku 176 800 Kč představující požadované finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, která se člení na částku 132 600 Kč za namítaná procesní pochybení související se shromažďováním podkladů nezbytných pro provedení požadovaného zápisu a na částku 22 100 Kč za nedůvodné podání podnětu pracovnicí matričního úřadu [jméno] [příjmení] k orgánu sociálně právní ochrany dětí a na částku 22 100 Kč za výhrůžku při ústním jednání se zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 28. 5. 2014, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobkyně a) povinna zaplatit žalovanému částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Na náhradu nákladů řízení je žalobkyně a) povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 15 078,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 20. 3. 2015 se žalobci a) [celé jméno žalobce], [datum narození], b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], c) [celé jméno žalobce], [datum narození] a d) [celé jméno žalobce], [datum narození], domáhali vydání rozsudku, kterým by bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni a) [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 340.000 Kč, žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 200.000 Kč, žalobci c) [jméno] [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 160.000 Kč, a žalobkyni d) [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 65.000 Kč. Žalobci uvedli, že nesprávného úředního postupu se dopustil matriční úřad Městyse [obec] a [anonymizována dvě slova] [územní celek] při odmítání vydat rodný list nezletilé [celé jméno žalobce]. Tato byla zapsána do knihy narození až ve svém 20. měsíci života, přestože k zápisu do knihy narození měl příslušný orgán veškeré podklady již několik dní po narození dítěte. Nežádoucí stav, kdy dítě nebylo zapsáno do knihy narození, trval 20 měsíců, a byl zhojen až vydáním rodného listu dne 21. 9. 2015. Matriční úřad Městyse [obec] a Krajský úřad v [obec] svými četnými pochybeními v průběhu řízení způsobily, že dítěti byla upřena základní práva vyplývající z článku 7 Úmluvy o právech dítěte, tedy právo na registraci, jméno a státní příslušnost a byla mu tím způsobena nemajetková újma i škoda, stejně tak jako ostatním žalobcům, tedy rodičům a sourozenci. Žalobci splnili všechny podmínky uvedené v § 16 zákona o matrikách, a proto legitimně očekávali, že zápis dítěte do knihy narození proběhne na základě jimi předložených dokumentů. Z důvodu nesprávného úředního postupu vznikla žalobcům újma, když celá rodina byla dlouhodobě vystavena neustálému stresu v důsledku přístupu správních orgánů. Situace vedla k napětí v rodině a celkovému psychickému vyčerpání. Zejména v období šestinedělí působily obstrukce úřadu žalobkyni b) nepřiměřenou zátěž a vedly k těžkému prožívání tohoto období. Nezletilé žalobkyni a) byl ztížen přístup ke zdravotní péči. Do doby, než jí byl vystaven rodný list, nemohla být přihlášena ke zdravotnímu pojištění a nemohl jí být tak zajištěn bezproblémový přístup k bezplatné zdravotní péči. Po celou dobu trvání řízení žadatelé žili v neustálých obavách o zdraví dítěte, které v důsledku nesprávného úředního postupu Matričního úřadu městyse Choltice nemělo průkaz pojištěnce. Se zajištěním zdravotní péče měli žadatelé problémy v únoru 2014 po autonehodě. Nemajetková újma byla žalobcům způsobena také tím, že nemohli vycestovat do zahraničí, ať už na plánovanou dovolenou nebo za rodinnými příslušníky žijícími v Německu. Žalobcům b) a c) bylo též znemožněno uzavřít stavební spoření pro žalobkyni a), stejně jako spoření komerční, které zamýšleli uzavřít, tak jak to udělali v případě žalobkyně d). Od června 2014 nebyl rodině vyplácen rodičovský příspěvek. Žalobkyni a) byla nesprávným úředním postupem způsobena nemajetková újma. Došlo k poškození zájmu dítěte v důsledku odmítnutí zapsání do knihy narození a vystavení rodného listu, žalobkyně a) musela vytrpět zásah do soukromí, měla ztížený přístup ke zdravotní péči, byla vystavena zvýšenému napětí v rodině, muselo být odloženo zajištění stavebního spoření a jiných finančních a pojistných produktů a nemohla vyjet s rodinou v zahraničí a setkat se s příbuznými žijícími v zahraničí. To vše za období od ledna 2014 do září 2015. Žalobkyni b) byla nesprávným úředním postupem způsobena nemajetková újma. [příjmení] strpět zásah do soukromí jak postupem úřadu tak i následnými návštěvami úřednic OSPOD. Těžce prožívala šestinedělí v důsledku nutnosti strpět stresové situace vyvolané postupem úřadu, měla trvalé obavy způsobené nemožností zajistit kvalitní zdravotní péči pro žalobkyni a), musela čelit napětí, které bylo způsobeno zhoršenou finanční situací rodiny v důsledku nevyplácení rodičovského příspěvku, nemohla žalobkyni a) zajistit stavební spoření a jiné finanční a pojistné produkty, nemohla vyjet s rodinou do zahraničí, dlouhodobě byla vystavena stresu a šikanóznímu přístupu úřadu. To vše za období od ledna 2014 do září 2015. Žalobci c) byla nesprávným úředním postupem způsobena nemajetková újma. [příjmení] vytrpět zásah do soukromí jak postupem úřadu, tak i následnými návštěvami úřednic OSPOD. Měl trvalé obavy způsobené nemožností zajistit kvalitní zdravotní péči pro žalobkyni a). V rodině panovalo napětí způsobené zhoršenou finanční situací rodiny v důsledku nevyplácení rodičovského příspěvku. Nemohl žalobkyni a) zajistit stavební spoření a jiné finanční a pojistné produkty a nemohl s rodinou vyjet do zahraničí. Nemajetkovou újmu také spatřuje v času stráveném vyjednáváním s úředníky a v energii vynaložené k přesvědčování úředníků, aby byl proveden zápis dítěte do knihy narození v souladu se zákonem. To vše za období od ledna 2014 do září 2015. Žalobkyni d) byla nesprávným úředním postupem způsobena nemajetková újma. [příjmení] vytrpět zásah do soukromí jak postupem úřadu, tak i následnými návštěvami úřednic OSPOD. Byla vystavena zvýšenému napětí v rodině z důvodu řešení celé situace, nemohla cestovat na dovolené do zahraničí a nemohla navštívit rodinu v Německu. To vše za období od ledna 2014 do září 2015. Žalobkyni b) a žalobci c) byla způsobena škoda na majetku ve výši 10.000 Kč. Tato částka odpovídá nákladům za právní zastoupení, které žalobcům vznikly v souvislosti se soudním řízením o určení mateřství a právním zastoupením, které by žalobci nevyužili, pokud by úřad postupoval v souladu se zákonem. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že pro vznik nároku na náhradu škody, resp. na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 nebo nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 82/1998 Sb., nejsou splněny podmínky stanovené zákonem. [ulice] účastník na straně žalovaného navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že postup správních orgánů byl v souladu s právní úpravou a nebyl nesprávný. Žalobcům postupem v tomto řízení újma nevznikla. Byli to právě žalobci, kteří zapojovali další subjekty do řízení svými návrhy, postup ve věci zdržovali odmítáním součinnosti a svými procesními úkony a věc veřejně prezentovali ve veřejně přístupných médiích, včetně fotografií rodiny. Soud I. stupně již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 4. prosince 2019, č.j. 29 C 86/2016-203, tak, že I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni a) [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 340 000 Kč se zamítá; II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, se zamítá; III. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) [jméno] [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 160 000 Kč, se zamítá; IV. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni d) [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 65 000 Kč, se zamítá; V. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jednoho z žalobců zaniká povinnost plnění ostatních žalobců; a VI. Na náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni společně a nerozdílně zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 27 205,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jednoho z žalobců zaniká povinnost plnění ostatních žalobců. Doplňujícím rozsudkem ze dne 9. března 2020, č.j. 29 C 86/2016-228 Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl tak, že I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 10 000 Kč, se zamítá; II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení zaplatit žalovanému částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jednoho z žalobců zaniká povinnost plnění ostatních žalobců; III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 6 415,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. dubna 2020, č.j. 29 C 86/2016-230, bylo rozhodnuto, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, č.j. 29 C 86/2016-203, ze dne 4. prosince 2019, se ve výroku ad. V. opravuje tak, že správně zní:“ V. Na náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V rozsahu plnění jednoho z žalobců zaniká povinnost plnění ostatních žalobců.“. K odvolání žalobců rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2020, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], bylo rozhodnuto tak, že I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích o věci samé (ad I, II, III, [příjmení]) potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanou (ad V) se mění tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované (ad [příjmení]) se mění tak, že žalobci jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované 39 063,83 Kč na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky; II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; III. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 14 643,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 2. 2021. K dovolání žalobkyně a) rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2022, č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2020, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], v části výroku I, kterou byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 12. 2019, č.j. 29 C 86/2016-203, ve znění doplňujícího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 3. 2020, č.j. 29 C 86/2016-228, a opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 4. 2020, č.j. 29 C 86/2016-230, potvrzen v části výroku I o zamítnutí žaloby ohledně požadavku žalobkyně a) na zaplacení částky 176 800 Kč a změněn ve výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a), žalovanou a vedlejším účastníkem, a dále v částech výroků II a III, kterými bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a), žalovanou a vedlejším účastníkem, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 12. 2019, č.j. 29 C 86/2016-203, ve znění doplňujícího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 3. 2020, č.j. 29 C 86/2016-228, a opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 4. 2020, č.j. 29 C 86/2016-230, v části výroku I o zamítnutí žaloby ohledně požadavku žalobkyně a) na zaplacení částky 176 800 Kč a ve výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a), žalovanou a vedlejším účastníkem se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení; II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Výše uvedené rozsudky soudu I. stupně i soudu odvolacího nabyly v celém rozsahu právní moci vůči žalobkyni b), žalobci c) a žalobkyni d) a vůči žalobkyni a) nabyly právní moci v části na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 163 200 Kč; řízení je po rozsudku Nejvyššího soudu nadále vedeno pouze s žalobkyní a) ohledně jejího nároku na poskytnutí peněžního zadostiučinění ve výši 176 800 Kč za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem správního orgánu. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2022, č.j. 30 Cdo 2097/2021-322, vyzval Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 30. března 2022, č.j. 29 C 86/2016-338 žalobkyni a) k odstranění vad žaloby. Žalobkyně a) podáním ze dne 2. 5. 2022 uvedla, že celková částka 176 800 Kč představující požadované finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem se člení na částku 132 600 Kč za namítaná procesní pochybení související se shromažďováním podkladů nezbytných pro provedení požadovaného zápisu, na částku 22 100 Kč za nedůvodné podání podnětu pracovnicí matričního úřadu [jméno] [příjmení] k orgánu sociálně-právní ochrany dětí a na částku 22 100 Kč za výhrůžku při ústním jednání se zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje dne 28. 5. 2014. Pod namítané pochybení spočívající ve shromažďování podkladů nezbytných pro provedení požadovaného zápisu žalobkyně a) podřazuje: a) neoprávněný požadavek na předložení již vyplněného tiskopisu„ Hlášení o narození“, který měl být vyplněn až v součinnosti pověřené matriční úřednice a oznamovatele narození nezletilého dítěte – žalobce c), b) chybný postup při zjišťování a ověřování skutečností nutných pro zápis do knihy narození spočívající v tom, že po obdržení informace od MUDr. [příjmení] dne 21. 1. 2014 měl matriční úřad prokázáno těhotenství žalobkyně b), a proto měla být dále zkoumána pouze existence narozeného dítěte v její péči. Ve stejné době přitom prováděl šetření orgán sociálně právní ochrany dětí, v jehož šetření byly tyto skutečnosti prokázány. K zápisu nezletilé žalobkyně a) do knihy narození a vydání rodného listu tyto informace postačovaly, c) namísto vydání rozhodnutí o zamítnutí zápisu ze dne 17. 3. 2014 měl matriční úřad sám pokračovat ve vlastním šetření. Dle zprávy o šetření veřejné ochránkyně práv ze dne 5. 2. 2016, sp. zn. [číslo] 2014 VOP/MV, totiž zápis matriční události obsahuje jak prvky řízení vedeného z moci úřední, tak prvky řízení vedeného na základě žádosti. Nejsou-li proto doklady předložené oznamovatelem podle § 16 odst. 4 zákona o matrikách dostatečné k prokázání mateřství a zjištěné nedostatky se nepodaří odstranit na místě, matriční úřad nemůže po marné výzvě k odstranění nedostatků zápis bez dalšího zamítnout, ale má naopak sám pokračovat v šetření, d) před vydáním zamítavého rozhodnutí ze dne 17. 3. 2014 chybělo ze strany matričního úřadu poučení, že čestné prohlášení žalobkyně b) jakožto domnělé matky nelze z důvodu absentujícího podpisu použít, a že dříve navrhovanému místu schůzky v zámeckém parku v [obec] nelze vyhovět z důvodu místní nepříslušnosti. Zamítavé rozhodnutí ze dne 17. 3. 2014 navíc z neznámých důvodů neobsahovalo zprávu MUDr. [příjmení] ze dne 21. 4. 2014, kterou matriční úřad disponoval a ze které nepochybně při objasňování skutkového stavu vycházel, e) ze strany matričního úřadu došlo k nedůvodnému podání podnětu k zahájení řízení o určení mateřství k Okresnímu soudu v Pardubicích, f) vyžadované důkazní prostředky, ve formě lékařského potvrzení o lékařském vyšetření matky či dítěte v poporodním období, nebyly způsobilé doložit vyžadovanou skutečnost, že matkou nezletilé žalobkyně a) je žena, která jej porodila. Naopak mohly nanejvýš prokázat, že žalobkyně b) rodila a že je zde nově narozené dítě, které má matka ve své péči – jednoznačné prokázání mateřství však z těchto důkazních prostředků učinit nešlo. Doporučované důkazní prostředky tak nebyly objektivně způsobilé prokázat skutečnost, která byla po rodičích nezletilé žalobkyně a) vyžadována. Za každé namítané pochybení uvedené pod písmeny a) až f) žalobkyně požaduje peněžní zadostiučinění ve výši 22 100 Kč, tedy 132 600 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13. 3. 2019, č.j. 21 Nc 2002/2019-16, soud schválil právní jednání rodičů, kterým za nezletilou [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a nezletilou [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], podali u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 20. 3. 2015 žalobu na náhradu škody a újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., proti žalované – [země], zastoupená [stát. instituce]. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 3. 2019. Žalobci k důkazu předložili doklady – listiny, které také soud v rámci dokazování k důkazu provedl, a to rodným listem žalobkyně a) ze dne 21. 9. 2015, rodným listem žalobkyně d) ze dne 3. 9. 2010, rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], listinou Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. [číslo jednací], rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2015, č.j. [číslo jednací], usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 30. 9. 2015, č.j. [číslo jednací] Zprávou o šetření veřejné ochránkyně práv ze dne 5. 2. 2016, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka], čestným prohlášením ze dne 14. 5. 2015, čestným prohlášením ze dne 6. 5. 2015, čestným prohlášením ze dne 28. 4. 2015 a čestným prohlášením (nedatováno), dále článkem„ Dítě přišlo na svět doma, matrika už půl roku odmítá vydat rodný list“ ze dne 1. 8. 2014 na www.idnes.cz, usnesením Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Pardubicích, kontaktní pracoviště [obec], ze dne 26. 6. 2014, [číslo jednací], fakturou ze dne 3. 6. 2016, kopiemi ze stránek pasů všech žalobců, kopiemi letenek, dopisem [anonymizováno] ochránkyně [anonymizováno] ze dne 10. 3. 2015, dopisem Městského úřadu Přelouč adresovaným žalobcům b) a c) ze dne 4. 3. 2014 a ze dne 11. 3. 2014, dopisem žalobců b) a c) ze dne 1. 3. 2014, Protokolem o ústním jednání ze dne 24. 1. 2014, stížností žalobců b) a c) ze dne 26. 2. 2014, doplněním stížnosti ze dne 30. 5. 2014, výpisem z ročenky matka a dítě 2014 – [anonymizována tři slova], uplatněním náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 27. 4. 2015, oznámením o přijetí žádosti ze dne 4. 5. 2015, stanoviskem Ministerstva vnitra ze dne 13. 7. 2015, uplatněním náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 20. 3. 2016, oznámením Ministerstva vnitra ze dne 31. 3. 2016 a rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 258/2015. Rovněž tak žalovaný na výzvu soudu předložil soudu doklady – listiny, zejména správní spis Úřadu městyse Choltice sp. zn. 80/ 2014, které soud v rámci dokazování k důkazu provedl. Takto bylo zjištěno, že dne 15. 1. 2014 se na Úřad městyse Choltice dostavil žalobce c), oznámil narození dítěte a předložil podklady potřebné k zápisu dítěte do knihy narození, a to: zápis o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů před narozením dítěte učiněný u [stát. instituce] dne 5. 12. 2013, prohlášení o jménu dítěte, rodný list matky (žalobkyně b), rodný list otce (žalobce c), občanský průkaz žalobkyně b), občanský průkaz žalobce c), průkaz pro těhotné žalobkyně b) čestné prohlášení žalobce c) o narození dítěte. Matrikářka matričního úřadu s žalobcem c) sepsala dne 15. 1. 2014 protokol o narození dítěte. Vzhledem k tomu, že se dítě narodilo mimo zdravotnické zařízení a matce nebyly po porodu poskytnuty zdravotní služby, požádal správní orgán v souladu s § 16 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o matrikách“) v návaznosti na ustanovení § 775 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) o další doklady k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Žalobce c) předložil těhotenský průkaz s vyznačeným datem předpokládaného porodu a 1 návštěvy u gynekologa ve 14. týdnu těhotenství a své čestné prohlášení. Žalobce c) byl na místě upozorněn, že těhotenský průkaz prokazuje těhotenství žalobkyně b), ale neprokazuje skutečnost, že porodila. Toto bylo zaznamenáno do protokolu, který žalobce c) podepsal. Správním orgánem byly požadovány další doklady, které by prokázaly skutečnost, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Doklady nebyly ve stanovené lhůtě správnímu orgánu předloženy. Dne 17. 2. 2014 bylo zahájeno správní řízení ve věci zápisu narození dítěte mimo zdravotnické zařízení ve [adresa] dle § 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ SŘ“). Dne 19. 2. 2014 matrikářka v přítomnosti svědků [příjmení] [celé jméno svědkyně] a pana [příjmení] osobně kontaktovala žalobkyni b) a žalobce c) za účelem domluvy na dalším postupu. Dle protokolu o ústním jednání ze dne 19. 2. 2014 žalobce c) odmítl jakoukoli dohodu a připustil komunikaci pouze přes datovou schránku. S žalobkyní b) nebyl matrikářce rozhovor umožněn, matrikářka žalobkyni b) ani žalobkyni a) neviděla. Následně starosta městyse [obec] kontaktoval telefonicky starostu [územní celek] [anonymizováno]. Do úředního záznamu o telefonickém hovoru uvedl, že účastníci řízení se v obci neukazují, a že je nikdo v poslední době neviděl. Kontaktoval i jejich sousedku, která potvrdila totéž. Téhož dne byla žalobcům zaslána opětovná výzva k doložení jakéhokoli dokladu k prokázání skutečnosti dle § 16 odst. 4 zákona o matrikách, a to ve lhůtě do 7. 3. 2014. Reakce žalobců b) a c) byla taková, že nemají a nemohou mít jiné doklady, než těhotenský průkaz a čestné prohlášení. Dne 25. 2. 2014 byl žalobcům b) a c) zaslán informační dopis k postupu matriky v uvedené věci. Zároveň byli upozorněni na možnost navrhnout v rámci správního řízení svědky, které by matrika mohla předvolat a vyslechnout. Dne 26. 2. 2014 podali žalobci odvolání proti rozhodnutí matrikářky [stát. instituce] ze dne 21. 2. 2014 sp. zn. 80/ 2014, popřípadě návrh na opatření proti nečinnosti. Vzhledem k tomu, že matrika do této doby rozhodnutí ve věci nevydala, postoupila podání žalobců na Krajský úřad Pardubického kraje. Žalobci ve svém podání také uvedli, že potřebné doklady již byly doloženy s tím, že zákonný požadavek by bylo možné splnit snad už jedině testem DNA, ale takový výklad by žalobci považovali za zjevně nepřiměřený, diskriminační a protiústavní. Dne 3. 3. 2014 matrikářka opětovně žalobce písemně požádala o doložení jakéhokoli dokladu s návrhem výčtu možných dokladů, které by potvrzovaly skutečnost, že žalobkyně b) rodila. Žalobci b) a c) na tuto výzvu reagovali tak, že požadované doklady již doložili, ostatní doklady zmiňované ve výzvě zákon nevyžaduje, nejsou jimi akceptovatelné a jejich požadování odporuje dobrým mravům, zákonu či lidské důstojnosti; tedy žádné další doklady žalobci dokládat nebudou. Na základě doporučení [anonymizována dvě slova] práv č.j. [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 5. 3. 2014 [stát. instituce] pozval žalobkyně a) a b) a žalobce c) na schůzku na [stát. instituce] dne 12. 3. 2014 v 10:00 hodin za účelem doplnění podání ze dne 15. 1. 2014. Zároveň bylo žalobcům nabídnuto, že žalobkyně b) na této schůzce může učinit prohlášení, že je matkou přítomného dítěte a že jej porodila. Matrika obdržela dne 6. 3. 2014 čestné prohlášení žalobkyně b) ze dne 5. 3. 2014, že je matkou dítěte – dcery, narozené dne 10. 1. 2014 ve [obec]. Správní orgán toto prohlášení neakceptoval, neboť na čestném prohlášení nebyl žádný podpis a bylo odesláno z datové schránky žalobce c). Dne 12. 3. 2014 se na Obecním úřadu ve Stojicích konala schůzka za přítomnosti matrikářky [jméno] [příjmení], pracovnice městyse [obec] [celé jméno svědkyně], matrikářky [stát. instituce] [příjmení] a starosty [územní celek] [anonymizováno]. Na této schůzce měly být provedeny následující úkony: vyjádření účastníků řízení k věci, vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, případně důkaz listinou, že žalobkyně b) rodila. Žalobci b) a c) se na schůzku nedostavili ani žádným jiným způsobem nepředložili další doklady potřebné pro zápis do knihy narození. Protokol o jednání č.j. 280/2014 byl zaslán dne 12. 3. 2014 s průvodním dopisem žalobcům, byla jim dána další možnost nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním správního rozhodnutí. Lhůta byla stanovena do 14. 3. 2014. Dne 13. 3. 2014 zaslali žalobci b) a c)„ Návrh na ústní jednání“, ve kterém uvedli, že se odmítají dostavit na úřad včetně Úřadu městyse Choltice s tím, že toto prostředí nepovažují za zdravotně nezávadné pro miminko a hlavně nepřátelské a stresující, není neutrální. Žalobce c) uvedl, že již na ústním jednání s matrikou byl a nová schůzka by nepřinesla nic nového, oproti již zjištěným skutečnostem. Zároveň navrhli schůzku s maximálně dvěma pracovnicemi úřadu (kromě paní [příjmení]) v zámeckém parku v [obec]. Uvedli, že s paní [příjmení] si z důvodu její podjatosti nepřejí jednat. Vzhledem k tomu, že ve věci nebylo dostatečně prokázáno, že matkou žalobkyně a) je žalobkyně b), správní orgán 1. stupně rozhodl dne 17. 3. 2014 tak, že zápis dítěte do knihy narození zamítl, neboť ve věci nebyl zjištěn stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že správní orgán 1. stupně vycházel z provedených důkazů: zápisu o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů ze dne 5. 12. 2013, prohlášení o jménu dítěte, rodného listu žalobkyně b), rodného listu žalobce c), občanských průkazů žalobce b) a c), průkazu pro těhotné, čestného prohlášení otce o narození dítěte, zpráv o UZ vyšetření u MUDr. [příjmení] ze dne 11. 7. 2013 a dne 7. 11. 2013 a dále v [anonymizováno] kolem 20. týdne gravidity. Dne 3. 4. 2014 bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno odvolání proti rozhodnutí o zápisu do knihy narození č.j. 321/2014 a odvolání proti usnesení o nepodjatosti úřední osoby č.j. 297/2014. Dne 4. 4. 2014 obdržel správní orgán 1. stupně doplnění odvolání proti rozhodnutí o zápisu do knihy narození č.j. 368/2014 a současně zplnomocnění žalobce c) žalobkyní b) k jednání na úřadech a k zasílání veškerých písemností přes datovou schránku žalobce c) a Čestné prohlášení žalobkyně b), že je matkou dítěte – dcery narozené dne 10. 1. 2014 ve [obec]. [anonymizována dvě slova] [územní celek] zrušil a vrátil k novému projednání usnesení starosty o nepodjatosti oprávněných úředních osob a následně potvrdil nově vydané usnesení starosty o nepodjatosti úředních osob. Dne 18. 7. 2014 vydal [anonymizována dvě slova] [územní celek] rozhodnutí [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí správního orgánu 1. stupně o zamítnutí provedení zápisu žalobkyně a) do knihy narození zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu 1. stupně k novému projednání. V odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu je mimo jiné uvedeno, že důvodem zrušení napadeného rozhodnutí a jeho vrácení zpět matričnímu úřadu je skutečnost, že veřejný ochránce práv, v rámci šetření zahájeného z podnětu odvolatelů ohledně předmětu tohoto řízení, navrhl ve svém podání č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne 19. 6. 2014 krajskému úřadu další postup v řízení spočívající v tom, že napadené rozhodnutí bude zrušeno a věc vrácena matričnímu úřadu za účelem provedení důkazů ze spisu sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu v Přelouči, jako svědci budou vyslechnuti někteří občané [obec] a případně zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří se dne 7. 5. 2014 zúčastnili jednání s odvolateli. Dále je v rozhodnutí uvedeno, že vedle důkazů, které veřejný ochránce práv navrhuje v dalším řízení provést, je nutno dokazování zaměřit nejen k prokázání toho, zda odvolatelé mají či nemají v péči novorozence, ale i k prokázání skutečnosti, že paní [celé jméno žalobkyně] je matkou tohoto dítěte. Odvolatelé tak jsou i v dalším řízení povinni předložit v souladu s § 16 odst. 4 zákona o matrikách další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Takovýmto dokladem může být například prohlášení osoby, která se porodu zúčastnila, případně lékařské potvrzení, pokud matka či dítě byli v poporodním období vyšetřeni lékařem apod. Dne 29. 7. 2014 správní orgán 1. stupně zaslal žádost o poskytnutí součinnosti MUDr. [jméno] [příjmení], která měla být ošetřující lékařkou žalobkyně a), dále zdravotní pojišťovně žalobkyně b), orgánu sociálně právní ochrany dětí [stát. instituce] a MUDr. [jméno] [příjmení], gynekoložce žalobkyně b) a požádal je o poskytnutí informací, které by mohly být rozhodné pro zápis žalobkyně a) do knihy narození. Dne 4. 8. 2014 zaslali žalobkyně b) a žalobce c) vyjádření, ve kterém uvedli, že:„ rodiče nezletilé jsou přesvědčení, že v současné době má správní orgán dostatečné podklady k vydání rodného listu nezletilé. Kromě dokladů, které rodiče nezletilé předložili, má správní orgán též vyjádření gynekoložky matky nezletilé, MUDr. [příjmení] o ultrazvukovém vyšetření ve 20. týdnu gravidity a ještě dalším vyšetření dne 7. 11. 2013. Z toho vyplývá, že matka nezletilé skutečně byla těhotná a doba těhotenství časově odpovídá době narození nezletilé. Je tedy dostatečně osvědčeno, že nejde o smyšlené těhotenství a smyšlený porod spojený s případným únosem nebo nelegálním obchodem s dětmi, což je podle vyjádření úředních osob jejich hlavní obava. Hypotéza [anonymizována dvě slova], že paní [celé jméno žalobkyně] nemusela dítě donosit a nemusela dne 10. 1. 2014 porodit novorozence ženského pohlaví, nemá oporu v žádných důkazech. Stejně tak by úřady mohly dovozovat, že dítě narozené v porodnici mohlo po propuštění zemřít (například náhlé úmrtí novorozence) a rodiče si mohli nelegálním způsobem obstarat jiné dítě, které chtějí legalizovat. Krajský úřad ovšem tyto velmi nepravděpodobné hypotézy vznáší diskriminačně pouze v případě rodin po porodu doma, nikoliv rodin po porodu v nemocnici. Nedůvěra správního orgánu k tvrzení rodičů o narození dítěte by byla na místě pouze v případě, kdy by rodiče neměli kromě svého čestného prohlášení žádný jiný doklad, který by nasvědčoval o těhotenství a porodu dítěte. Tento názor vyjadřuje i veřejná ochránkyně práv svém vyjádření ze dne 2. 7. 2014„ O takovou situace ovšem v projednávaném případě nejde, neboť bylo prokázáno těhotenství matky nezletilé, a to s předpokládaným termínem porodu 10. 1. 2014. Pokud by měly úřední osoby podezření z trestné činnosti rodičů nezletilé, pak je na místě, aby se obrátily na orgány činné v trestním řízení, nikoli aby situaci řešily nevydáním rodného listu nezletilé. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že takové podezření úřední osoby nemají a že si jsou dobře vědomi, že kdyby šlo skutečně o legalizaci dítěte z trestné činnosti, rodiče nezletilé by přistoupili na nezákonné požadavky správních orgánu a dodali by veškeré požadované doklady (které ovšem nijak neprokazují, kdo je matkou dítěte). Tvrzení Krajského úřadu, že rodiče nezletilé ji odmítli ukázat jak matričnímu, tak krajskému úřadu, uvádíme, že se jedná o tvrzení nepravdivé. Rodiče nezletilé se s nezletilou pouze odmítli z legitimních důvodů dostavit se na matriční úřad, ale sami navrhli setkání na procházce, na což matriční úřad nereagoval a rovnou vydal rozhodnutí o nevydání rodného listu. Krajskému úřadu také rodiče nezletilé neodmítli dceru ukázat bezdůvodně, ale z důvodu její tehdejší nemoci. Nicméně uvádíme, že nezletilou viděli pracovníci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] práv, tudíž správní orgán si může vyžádat od nich vyjádření k této věci a jakákoliv další prohlídka nezletilé úředníky je nadbytečná. Pokud by ovšem správní orgán shledal, že je potřeba, aby jeho úředníci nezletilou viděli, pak rodiče nezletilé nadále navrhují setkání s nezletilou mimo úřad po předchozí dohodě.“ Žalobci b) a c) navrhli, aby žalobkyně a) byla neprodleně zapsána do knihy narození. Dne 6. 8. 2014 obdržel správní orgán 1. stupně vyjádření Městského úřadu Přelouč, orgánu sociálně právní ochrany dětí, ve kterém je uvedeno:„ Na oddělení OSPOD v [obec] není vedena spisová dokumentace Om. V rámci šetření, která byla v minulosti prováděna, bylo hovořeno osobně pouze s domnělým otcem. S oběma domnělými rodiči, paní [celé jméno žalobkyně] a panem [celé jméno žalobce], bylo hovořeno telefonicky. Paní [celé jméno žalobkyně] byla doma jednou zastižena, bylo s ní hovořeno pouze telefonicky, kdy uvedla, že neumožní šetření, přestože se nachází doma. Paní [celé jméno žalobkyně] ani nezl. [jméno] [příjmení] se nepodařilo osobně zastihnout, spatřit. Nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že matkou dítěte je paní [celé jméno žalobkyně] O tom, jakého stáří a pohlaví je dítě uvedených, víme z čestného prohlášení otce. Jedná se o holčičku narozenou 10. 1. 2014. O tom, že paní [celé jméno žalobkyně] a pan [celé jméno žalobce] jsou rodiče nezletilé [jméno] [jméno], máme informace pouze ze zpráv Vašeho úřadu a z prohlášení učiněného panem [celé jméno žalobce], domnělým otcem, na oddělení [anonymizováno]. V rámci šetření bylo hovořeno s místními obyvateli obce Stojice, kde rodina s nezletilou žije. Bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalobkyně] vídali těhotnou i v pokročilém stupni těhotenství ke konci roku 2013. Matka hovořila o tom, že hodlá rodit doma. V době šetření (únor 2014) je vídána v obci s dítětem v kočárku. Nejsou nám známy žádné výhrady k péči rodičů o děti. Byl kontaktován starosta obce Stojice, pan [příjmení], který ve zprávě uvedl, že paní [celé jméno žalobkyně] je vídána na procházkách s dítětem po vesnici. V obci se rodiče nijak zvlášť neprojevují.“. Dne 7. 8. 2014 správní orgán 1. stupně odpověděl na vyjádření žalobců ze dne 4. 8. 2014, že nemá dostatečné podklady pro zápis žalobkyně a) do knihy narození a že za součinnosti obou stran by třeba našli další možnosti řešení. Správní orgán 1. stupně požádal žalobce o návrh termínu a místa schůzky. Rovněž je informoval, že v případě poskytnutí jakéhokoliv důkazu, který by zajistil v řízení stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, by se řízení značně urychlilo či se docílilo jeho zastavení a vydání rodného listu žalobkyně a). Dne 11. 8. 2014 obdržel správní orgán 1. stupně vyjádření žalobců, kde připouští schůzku na dětském hřišti ve [obec] v 11:00 hodin. Dále žalobci v tomto vyjádření uvedli, že matriční úřad má jako podklad ve spisu mimo jiné informaci o vyšetření žalobkyně b) ze dne 7. 11. 2013, což je cca 2 měsíce před termínem porodu a skutečným porodem dítěte. Dne 11. 8. 2014 se pracovnice správního orgánu 1. stupně a starosta Městyse [obec] dostavili na schůzku na dětském hřišti ve [obec]. Na tuto schůzku přišli žalobci b) a c) s kočárkem. Kočárek byl zakryt ochranným krytem, bylo vidět, že uvnitř je dítě a hýbe se. Stáří ani pohlaví dítěte nešlo takto určit. Žalobce c) odmítl další komunikaci s osobami, s tím, že dítě je vidět a pokud chce správní orgán něco jiného, tak pouze přes datovou schránku. Po té žalobci b) a c) i s dítětem odešli. O setkání byl sepsán protokol č.j. 2014/808 ze dne 11. 8. 2014. Dne 14. 8. 2014 byla správnímu orgánu 1. stupně doručena zpráva Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra s tím, že po datu 10. 1. 2014 nebyla žádným poskytovatelem vykázána zdravotní péče pro žalobkyni b), během 2. pololetí 2013 vykázala péči 2 zdravotnická zařízení – MUDr. [příjmení] a MUDr. [právnická osoba] Dne 15. 8. 2014 byla správnímu orgánu 1. stupně doručena odpověď od MUDr. [příjmení] s tím, že žalobkyně b) v její ordinaci vyšetřena nebyla. Dne 25. 8. 2014 zaslali žalobci [příjmení] zápisu narozeného dítěte do knihy narození s tím, že bylo prokázáno těhotenství žalobkyně b), tedy matky žalobkyně a), a to s předpokládaným termínem porodu 10. 1. 2014. Dne 27. 8. 2014 bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno vyjádření MUDr. [příjmení]. Uvedla, že žalobkyni a) převzala do péče dne 21. 1. 2014, matka chodí do poradny pro kojence dle pozvání. Dne 2. 9. 2014 vyzval správní orgán 1. stupně žalobce, aby ve lhůtě do 5 pracovních dnů označili důkazy na podporu svých tvrzení dle ustanovení § 52 SŘ s tím, že testy DNA, které ve svých podáních žalobci několikrát zmínili, by správní orgán 1. stupně byl ochoten provést, pokud by tento důkaz účastníci navrhli ve smyslu § 52 SŘ. Dne 3. 9. 2014 se správní orgán obrátil se žádostí o poskytnutí informace na MUDr. [právnická osoba], která na žalobkyni b) vykazovala péči. Na 15. 9. 2014 nařídil správní orgán I. stupně ústní jednání ve věci, jehož součástí měl být výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 10. 9. 2014 obdržel správní orgán I. stupně vyjádření účastníků, kteří v něm uvedli, že správní orgán věc neřeší bez zbytečných průtahů, neboť žalobkyně a) není po 8 měsících od narození zapsána do knihy narození a nemá vydaný rodný list, když má k dispozici všechny doklady nutné pro zapsání žalobkyně a) do knihy narození. Dne 15. 9. 2014 se konalo ústní jednání, ke kterému se žalobci nedostavili. V rámci tohoto jednání byli vyslechnuti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 16. 9. 2014 vydala MUDr. [jméno] [příjmení] potvrzení, že žalobkyně b) byla naposled na ultrazvukovém vyšetření 7. 11. 2013, kdy byl diagnostikován živý plod velikosti odpovídající [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ochránce práv, kteří byli na návštěvě u žalobců dne 7. 5. 2014. Usnesením [číslo] 2014 ze dne 30. 9. 2014 bylo řízení přerušeno do doby, než předseda [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] České republiky rozhodne o zproštění mlčenlivosti pro zaměstnance kanceláře Veřejného ochránce práv. Dne 6. 10. 2014 bylo nařízeno ústní jednání ve věci za účelem výslechu svědků – pracovníků kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to na 20. 10. 2014. Toto jednání následně proběhlo, žalobci se k němu nedostavili. Usnesením ze dne 12. 11. 2014, č.j. 974/2014, bylo řízení přerušeno do doby rozhodnutí soudu, zda je žalobkyně b) matkou žalobkyně a) a správní orgán 1. stupně dal dne 24. 11. 2014 návrh k příslušnému opatrovnickému soudu ve věci určení mateřství. Dne 21. 11. 2014 bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno odvolání žalobců proti usnesení o přerušení řízení č.j. 974/2014 ze dne 12. 11. 2014. Spis byl předán k odvolacímu řízení Krajskému úřadu Pardubického kraje. Dne 16. 12. 2014 bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno sdělení Okresního soudu v Pardubicích o jmenování opatrovníka k podání návrhu na určení mateřství k nezletilé, označované jako [jméno] [jméno] [příjmení], údajně narozené dne 10. 1. 2014 a k jejímu zastupování v řízení. Dne 15. 1. 2015 byla správnímu orgánu 1. stupně doručena žádost Úřadu práce ČR o sdělení o zápisu do knihy narození. Dne 16. 1. 2015 správní orgán 1. stupně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] odpověděl. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 22. 1. 2015, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23. 1. 2015, bylo zamítnuto odvolání žalobců b) a c) a usnesení [stát. instituce] ze dne 12. 11. 2014, [číslo jednací] bylo potvrzeno. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 28. 5. 2015, který nabyl právní moci dne 4. 8. 2015, bylo rozhodnuto, že se určuje, že žalobkyně b) je matkou nezletilé žalobkyně a), narozené dne 10. 1. 2014 ve [obec]. Dne 21. 9. 2015 matriční úřad vydal rodný list žalobkyně a), kde je uvedeno, že se narodila dne 10. 1. 2014 ve [adresa], jako otec je zapsán žalobce c), jako matka žalobkyně b). Výše uvedený skutkový děj byl potvrzen svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně], účastnickým výslechem starosty Městyse [obec] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Soud neprovedl důkaz úplným spisem Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a to z důvodu nadbytečnosti, neboť z tohoto spisu byl pro posouzení projednávané věci důležitý pouze rozsudek ze dne 28. 5. 2015, č.j. 24 Nc 1064/2014-248, ve věci určení mateřství k žalobkyni a), který byl k důkazu proveden. Podle § 775 NOZ matkou dítěte je žena, která je porodila. Podle § 14 odst. 3 zákona o matrikách zápis do knihy narození se provede a) na základě písemného prohlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte, nebo b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis. Podle § 15 odst. 1 zákona o matrikách narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby. Podle § 15 odst. 2 zákona o matrikách nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnému úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník. Podle § 15 odst. 3 zákona o matrikách nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. Podle § 15 odst. 4 zákona o matrikách oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla. Podle § 16 odst. 4 zákona o matrikách k zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. S účinností od 1. 1. 2014 byl do ustanovení § 16 zákona o matrikách doplněn nový odstavec 4, který dopadá na projednávaný případ. Jde o dítě narozené mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby. V takovém případě se k zápisu do knihy narození předkládají doklady k zápisu narození dítěte narozeného za trvání manželství, nebo dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, nebo dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas a kromě těchto dokladů i další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Mezi takové doklady patří například hlášení o narození dítěte vystavené pediatrem, potvrzení pediatra o ošetření dítěte, potvrzení gynekologa o porodu (těhotenský průkaz), zpráva porodní asistentky o porodu, zpráva porodní asistentky o novorozenci, prohlášení duly o porodu, byla-li u porodu přítomna, výpovědi svědků, kteří byli přítomni u porodu apod. Rozsah dokazování za účelem náležitého zjištění skutkového stavu je věcí správního orgánu. Správní orgán musí mít jednoznačně prokázáno, že matkou dítěte je žena, která tvrdí, že dítě porodila. V opačném případě zápis matriční události dle § 5 až 7 zákona o matrikách neučiní. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, k novému § 16 odst. 4, k zápisu narození pouze oznámení rodičů o narození dítěte je naprosto nedostatečné. Správní orgán 1. stupně je také povinen řídit se stanoviskem [anonymizováno] úřadu [územní celek] jako nadřízeného orgánu i stanoviskem [stát. instituce] dle Informace [číslo] vydané [stát. instituce] dne 1. 10. 2012 – Zápis dětí narozených mimo zdravotnické zařízení, č.j. MV-38785-35/VS-2011, a Informací [stát. instituce] [číslo] – Zápis dítěte narozeného mimo zdravotnického zařízení – rozeslané dne 29. 5. 2017, pod č.j. MV [číslo], podle něhož při provádění zápisů do knihy narození, v případě jakýchkoli pochybností, je nezbytné využít všech důkazních prostředků k tomu, aby byl zjištěn stav věci, o němž jsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu). Pokud matriční úřad po provedeném důkazním řízení dospěje k závěru, že uvedená žena/muž není matkou/otcem dítěte, zápis do knihy narození neprovede, vydá zamítavé správní rozhodnutí, proti kterému je možné podat odvolání, popřípadě správní žalobu k soudu. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a) a b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným předním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Z výše uvedeného ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. vyplývá, že nezbytným předpokladem pro vznik nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je kumulativní naplnění všech podmínek a to: 1) nesprávný úřední postup příslušného orgánu státu, 2) vznik nemajetkové újmy, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou nemajetkovou újmou. Podmínkou, která musí být naplněna, aby vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích je, že vzniklou újmu není možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva se nejeví jako dostačující. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práv by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé nebo třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce, řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Po provedené dokazování soud dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Úřadu Městyse [obec] a žalovaného nedošlo, a proto žalobkyni a) nemohl vzniknout nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Úřad městyse Choltice postupoval při shromažďování podkladů pro provedení zápisu do matriční knihy narození v souladu s ustanoveními zákona o matrikách. Do 31. 12. 2013 nebyl v tomto zákonu upraven rozsah dokladů, které se v případech, když nastane situace, jako byla v případě žalobců, předkládají k zápisu do knihy narození, tedy jde o zápis narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení a jeho matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby. S účinností od 1. 1. 2014 byl do zákona o matrikách vložen nový odstavec 4, ve kterém je uveden výčet dokladů, které se předkládají k zápisu do knihy narození, jde-li o dítě narozené mimo zdravotnické zařízení a jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby. K zápisu narození dítěte do knihy narození předloží jeden z rodičů doklady, které se předkládají k zápisu narození dítěte narozeného za trvání manželství, nebo dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, nebo dítěte, narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas. Kromě těchto dokladů předloží jeden z rodičů další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila, například hlášení o narození vystavené pediatrem, potvrzení pediatra o ošetření dítěte, potvrzení gynekologa o porodu (těhotenský průkaz), zpráva porodní asistentky o porodu, zpráva porodní asistentky o novorozenci, prohlášení duly o porodu (byly-li u porodu přítomny), svědecké výpovědi atd. Z ustanovení § 16 odst. 4 zákona o matrikách ve znění účinném od 1. 1. 2014 vyplývá, že musejí být předloženy doklady, kterými bude jednoznačně prokázáno, že matkou dítěte je žena, která tvrdí, že dítě porodila. Matriční úřad [stát. instituce] postupoval v souladu s ustanovením § 3 SŘ, podle kterého nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Matriční úřad tedy musí mít za jednoznačně prokázané, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Rodiče žalobkyně a) narození žalobkyně a) od počátku dokládali pouze vlastními čestnými prohlášeními a těhotenským průkazem, kde byl jediný záznam cca 6 měsíců před údajným porodem. Žádný další doklad v průběhu řízení nedoložili, respektive odmítali i k opakovaným výzvám správních orgánů předložit i důkazy, které existovaly a nebyl problém je předložit. Toto je prokázáno i svědeckou výpovědí Bc. [jméno] [jméno] [celé jméno svědkyně], která dne 13. 11. 2019 před soudem uvedla že by byla ochotná rodičům nezletilé žalobkyně a) něco napsat, ale rodiče toto po ní nechtěli s odůvodněním, že svědkyni nechtějí vystavovat nějakým komplikacím. Z výše uvedeného důkazu vyplývá, že žalobkyně a), resp. její rodiče neměli zájem na bezproblémovém zapsání narození žalobkyně a) do matriční knihy narození, a proto matričnímu úřadu nezbylo, než postupovat dle § 16 odst. 4 zákona o matrikách, aby bylo najisto postaveno, že matkou žalobkyně a) je paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Shromažďování podkladů pro provedení zápisu do matriční knihy narození a postup, jakým byly tyto podklady ze strany správního orgánu shromažďovány, byly v souladu s právními předpisy a v zájmu žalobkyně a). K jednotlivým pochybením správních orgánů, které tvrdí žalobkyně a) ve svém podání ze dne 2. 5. 2022 soud uvádí: Vyplnění tiskopisu„ Hlášení o narození“ Formulář„ Hlášení o narození“ je vyplňován pro statistické účely dle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovatelé byli mimo jiné vyzváni k vyplnění formuláře pediatrem, který převzal dítě do péče. Tento postup je aplikován i v jiných případech, kde rodiče poskytují součinnost a správní orgán nemá konkrétní údaje o dítěti k dispozici (tedy například přesný čas narození, porodní délka, porodní hmotnost apod.). Tento postup vyplývá i z metodického pokynu Ministerstva vnitra České republiky č.j.: MV [číslo] ze dne 1. 10. 2012. V případě narození dítěte ve zdravotnickém zařízení vyplňuje tento formulář zdravotnické zařízení, ve kterém došlo k porodu a zasílá jej matričnímu úřadu. Formulář může být vyplněn v případě narození mimo zdravotnické zařízení subjektem poskytujícím legální poporodní péči matce nebo dítěti. Potom by tento formulář mohl být považován za další doklad osvědčující skutečnosti potřebné pro zápis do knihy narození. K vyplnění tohoto formuláře neposkytli oznamovatelé součinnost, a to ani sdělením potřebných údajů. Na výzvu správního orgánu oznamovatelé žádnou součinnost pro vyplnění formuláře neposkytli. Formulář byl tedy následně vyplněn správním orgánem, úřední osobou [celé jméno svědkyně], a to pouze v takovém rozsahu, který odpovídal informacím, které měl správní orgán zjištěné. Vyplnění formuláře pro statistické účely nemělo žádný vliv na vydání rozhodnutí správního orgánu, ani na jeho správnost či jeho zákonnost. Vyplněním formuláře pro statistické účely ani požadavkem na součinnost oznamovatelů při vyplnění tohoto formuláře, jelikož se nejedná o nesprávný úřední postup, žalobkyni a) žádná nemajetková újma nevznikla. Postup správního orgánu po obdržení zprávy od MUDr. [příjmení] ze dne 21. 1. 2014 Ve zprávě MUDr. [příjmení] ze dne 21. 1. 2014 bylo potvrzeno těhotenství žalobkyně b) zjištěné v počátečním stadiu a dále je zde uvedeno, že žalobkyně b) následně odmítala další vyšetření a zdravotnickou péči. MUDr. [příjmení] nepotvrdila porod a narození dítěte žalobkyni b). Zprávou MUDr. [příjmení] nebyla prokázána existence narozeného dítěte ani vztah dítěte k oznamovatelům (žalobkyni b) a žalobci c). Z tohoto důvodu správní orgán dne 23. 1. 2014 vyzval oznamovatele k předložení formuláře Hlášení o narození vyplněného pediatrem, který dítě převzal do péče po porodu. Tak by mohlo dojít k doplnění podkladů pro zápis narození dítěte do knihy narození. Oznamovatelé (rodiče nezletilé žalobkyně a)) toto odmítli. Z výše uvedených důvodů nemohlo být považováno šetření matričního úřadu za ukončené a podklady k zápisu do knihy narození za kompletní pouze na základě obsahu zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 21. 1. 2014. Správní orgán postupoval v souladu se zákonem, když po obdržení zprávy od MUDr. [příjmení] ze dne 21. 1. 2014 neprovedl zápis do knihy narození, když neměl podklady uvedené v § 16 odst. 4 zákona o matrikách. Matriční úřad byl podle tohoto zákona povinen požadovat další doklad potřebný k prokázání skutečnost, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Obdržení zprávy od MUDr. [příjmení] nemělo vliv na správnost či zákonnost rozhodnutí. Vyžádání zprávy od MUDr. [příjmení] a ověřování skutečností potřebných pro zápis do [příjmení] narození není nesprávným úředním postupem a žalobkyni a) tak nemohla z tohoto důvodu vzniknout nemajetková újma. Namísto vydání rozhodnutí o zamítnutí zápisu ze dne 17. 3. 2014 měl matriční úřad sám pokračovat ve vlastním šetření. Matriční úřad prováděl vlastní šetření a postupoval bez zbytečných průtahů a snažil se obstarat si zákonem o matrikách požadovaný„ další doklad“ i vlastní aktivní činností v souladu s ustanovením § 59 zákona o matrikách. Tento postup oznamovatelé správnímu orgánu vytýkali s tím, že správní orgán nemá právo sám šetřit stav ani vyžadovat předložení zprávy od lékaře a poukazovali na zákonnou povinnost mlčenlivosti zdravotnických pracovníků. Toto je například uvedeno ve vyjádření žalobců ze dne 10. 9. 2014. Vlastní šetření matričního orgánu žalobci označovali jako„ nepřípustné slídění“. Soud však dospěl k závěru, že matriční úřad postupoval tak, aby zjistil vše potřebné ke zjištění stavu věci bez důvodných pochybností. Je třeba uvést, že matriční úřad není povinen a také ani oprávněn v případě pochybností zápis do knihy narození provést. Jelikož se matričnímu úřadu nepodařilo zajistit podklady pro zápis narozeného dítěte do knihy narození, vydal dne 17. 3. 2014 rozhodnutí o zamítnutí zápisu, které bylo řádně odůvodněno. Je paradoxem, že žalobkyně a) nyní tvrdí, že správní orgán rozhodl předčasně, když v předcházejícím průběhu řízení naopak namítala nečinnost a průtahy řízení a žádala z tohoto důvodu poskytnutí zadostiučinění. Matriční orgán opakovaně vyzýval oznamovatele k doplnění podkladů, doporučoval jim, jaký jiný doklad by měli předložit. Správní orgán jednal aktivně a pokusil se zajistit si podklad pro rozhodnutí způsobem, který považoval za vhodný a možný. Úřední osoby se za účasti zástupce obce pokusily provést místní šetření v bydlišti žalobkyně b) (matky dítěte), což žalobce c) odmítl. Toto je prokázáno Protokolem o ústním jednání ze dne 19. 2. 2014, který je založen na čl.l. 19 správního spisu. Žalobce c) uváděl jinou adresu svého bydliště než žalobkyně b). Prostřednictvím starosty obce byl činěn dotaz v místě bydliště matky žalobkyně a) u starosty obce Stojice a bylo zjištěno, že„ oznamovatelé se v obci neukazují a nikdo je v poslední době neviděl“, což je prokázáno úředním záznamem ze dne 19. 2. 2014, který je založen na č.l. 20 správního spisu. Správní orgán vyzval dne 25. 2. 2014 oznamovatele, aby navrhli svědka, což je prokázáno listinou na č.l. 22 správního spisu. Správní orgán vyzval oznamovatele dne 3. 3. 2014 k předložení jakéhokoliv dokladu k prokázání potřebných skutečností a to i s výčtem možných takových dokladů. To je prokázanou výzvou k součinnosti, která je založena na č.l. 26 správního spisu. Po obdržení čestného prohlášení žalobkyně b), které nebylo žalobkyní b) podepsáno, a které bylo zasláno z datové schránky žalobce c), vyzval správní orgán oba oznamovatele, aby se dostavili na obecní úřad v místě bydliště žalobkyně b) za účelem učinění řádného prohlášení o dítěti a poskytnutí součinnosti oznamovatelů k vyplnění tiskopisu„ Hlášení o narození“ pro statistické účely, což je prokázáno výzvou založenou na č.l. 29 správního spisu. Protokolem z jednání ze dne 12. 3. 2014, který je založen na č.l. 33 správního spisu, je prokázáno, že oznamovatelé se na schůzku nedostavili a protokol jim byl následně doručen. Správní orgán vyzval oznamovatele k nahlédnutí do spisu na matričním úřadu v [obec] a k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, a to výzvou ze dne 12. 3. 2014, která je založena na č.l. 34 správního spisu. Na tuto výzvu oznamovatelé reagovali odmítnutím a sdělili dne 12. 3. 2014 (č.l. 35 správního spisu), že„ na další obstrukce již nebudou přistupovat“, zákonné povinnosti považují za splněné a jako gesto dobré vůle navrhli schůzku mimo úřední dobu v místě mimo úřední pravomoc matričního úřadu. Oznamovatelé byli opakovaně poučeni o možnosti a nutnosti označit vhodný doklad k prokázání potřebných skutečností a s ohledem na postoj oznamovatelů přistoupil správní orgán k vydání rozhodnutí o zamítnutí zápisu do knihy narození. Správní orgán neporušuje postup podle správního řádu, nepřihlédne-li ke skutečnostem jemu neznámým, které s ohledem na jejich povahu může uvést jen účastník řízení (viz. [číslo] Sb. NSS). Oznamovatelé jako účastníci řízení měli možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve věci, vyjádřit se k nim a měli možnost navrhnout jejich doplnění, k čemuž byli opakovaně vyzýváni, což je prokázáno například sdělením ze dne 12. 3. 2014, které je založeno na č.l. 34 správního spisu. Toto oznamovatelé neučinili a důrazně to odmítali. Vydání rozhodnutí správním orgánem, kterým byla žádost účastníka s ohledem na důkazní stav zamítnuta ve lhůtě pro vydání rozhodnutí stanovené správním řádem, není nesprávným úředním postupem a žalobkyni a) tímto postupem nevznikla žádná újma. Před vydáním zamítavého rozhodnutí ze dne 17. 3. 2014 chybělo ze strany matričního úřadu poučení, že čestné prohlášení žalobkyně b) jakožto domnělé matky nelze z důvodu absentujícího podpisu použít, a že dříve navrhovanému místu schůzky v zámeckém parku v [obec] nelze vyhovět z důvodu místní nepříslušnosti. V řízení bylo prokázáno, jak je uvedeno v předchozím odstavci, že oznamovatelé byli správním orgánem opakovaně poučováni, co je třeba v řízení učinit a jakým způsobem lze poskytnout potřebný doklad k prokázání skutečností zapisovaných do knihy narození. Na poučení správního orgánu oznamovatelé nereagovali a žádný z navržených důkazních prostředků nepředložili ani možný důkaz správnímu orgánu neoznačili. Předložení čestného prohlášení oznamovatelem není dostatečným podkladem pro povolení zápisu, a to i v případě, když by bylo opatřeno podpisem žalobkyně b). Toto vyplývá z Metodického pokynu [stát. instituce] [země] č.j.: [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 10. 2012. Čestné prohlášení žalobkyně b) takto hodnotil i veřejný ochránce práv ve svém vyjádření ze dne 2. 7. 2014. Odstranění této vady a její náprava by nepřivodila možnost provedení požadovaného zápisu. Oznamovatelé byli vyzváni, aby se dne 12. 3. 2014 v 10 hodin dostavili na [stát. instituce] k doplnění žádosti ze dne 15. 1. 2014 za účelem učinění prohlášení o dítěti a k vyplnění tiskopisu pro statistické účely. Na jednání se žalobkyně b) a žalobce c) nedostavili, proto jim byl zaslán protokol z jednání s poučením podle § 36 odst. 3 SŘ. Žalobci b) a c) písemně požádali dne 13. 3. 2014 (č.l. 35 správního spisu), aby se jednání uskutečnilo dne 14. 3. 2014 v zámeckém parku v [obec] v době mezi [číslo] a 18.00 hodin. Žalobci b) a c) požadovali jednání s úředními osobami, a to výslovně s jinými než s jimi označenou úřední osobou, mimo úřední dobu a mimo místní příslušnost správního orgánu, který ve věci rozhodoval. Takové požadavky jsou v rozporu s právními předpisy a i v rozporu s běžným způsobem jednání účastníků řízení se správním orgánem v rámci správního řízení, čehož si museli být oznamovatelé dobře vědomi. Oznamovatelé odmítali kontakt s úřední osobu v místě bydliště žalobkyně b), současně se odmítali dostavit k jednání na matriční úřad nebo na Obecní úřad ve Stojicích, tedy v místě bydliště žalobkyně b). Toto je prokázáno správním spisem. Pokud žalobkyně a) namítá, že rozhodnutí ze dne 17. 3. 2014 neobsahovalo nějakou tvrzenou skutečnost, pak je třeba uvést, že toto rozhodnutí bylo odvolacím správním orgánem zrušeno na základě odvolání žalobkyně b) a žalobce c), byť z jiných důvodů, než odvolatelé uváděli. V rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 18. 7. 2014 je zpráva MUDr. [příjmení] uvedena. V rámci odvolacího řízení byla řešena správnost rozhodnutí matričního úřadu ze dne 17. 3. 2014 a v rámci tohoto řízení nebyl shledán nesprávný úřední postup. V rozhodnutí Krajského úřadu [obec] ze dne 18. 7. 2014 je uvedeno, že matriční úřad postupoval správně, pokud záznam do knihy narození na základě podkladů neučinil. Odvolací orgán uložil matričnímu úřadu provést dle doporučení veřejné ochránkyně práv důkazy ze spisu OSPOD MÚ [obec], výslechem svědků občanů [obec], případně výslechem zaměstnanců [anonymizována tři slova] práv, kteří osobně jednali s oznamovateli a dále oznamovatele znovu vyzvat k předložení dalšího potřebného dokladu, což bylo v dalším řízení před správním orgánem I. stupně provedeno. K objasnění stavu věci bez pochybností však přesto nedošlo. Nejedná se tedy ze strany správního orgánu o nesprávný úřední postup a žalobkyni a) tak nemohla tímto postupem vzniknout nemajetková újma. Ze strany matričního úřadu došlo k nedůvodnému podání podnětu k zahájení řízení o určení mateřství k Okresnímu soudu v Pardubicích. Správní orgán nebyl účastníkem řízení před soudem o určení mateřství. Vzhledem k tomu, že rodiče žalobkyně a) zaujali negativní postoj vůči oprávněným požadavkům správního orgánu na poskytnutí požadovaným podkladů k prokázání mateřství, a dosud neprokázaný stav věci bez důvodných pochybností bylo zcela legitimní, když správní orgán podal podnět místně příslušnému opatrovnickému soudu, tedy Okresnímu soudu v Pardubicích. Bylo na úvaze soudu, zda bude zahájeno řízení a jaké řízení bude zahájeno. Opatrovnický soud posoudil podnět správního orgánu jako důvodný a bylo zahájeno řízení o určení mateřství. Žalobkyni a) byl v tomto soudním řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů. Na základě dokazování vydal soud rozsudek ve věci určení mateřství, který nabyl právní moci a byl jednoznačným podkladem pro provedení zápisu do knihy narození. V průběhu soudního řízení oznamovatelé součinnost poskytli, jednání před soudem dne 26. 3. 2015 a dne 28. 5. 2015 se osobně zúčastnili, podrobně popsali všechny okolnosti porodu, potvrdili přítomnost třetí osoby u porodu a označili lékaře, od nichž soud žádal zprávu, tedy poskytli skutková tvrzení a označili k nim důkazy. Soud tak mohl dospět k závěru o určení mateřství. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že žalobci zavdali příčinu k podání návrhu na určení mateřství a proto jim byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Toto je prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2015, č.j. [číslo jednací] a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2015, č.j. 27 Co 444/2015-270. Pravomocné rozsudky soudu I. stupně i soudu odvolacího byly nezpochybnitelnými podklady pro provedení zápisu do knihy narození. Postup správního orgánu, který podal podnět k soudu, vedl tedy k výsledku, který oznamovatelé požadovali již ve správním řízení, ale ve správním řízení neposkytli správnímu orgánu potřebnou součinnost. Správní orgán nebyl účastníkem soudního řízení. Správní orgán podal podnět k soudu právě v zájmu žalobkyně a), aby její poměry byly určeny, když oznamovatelé neměli v rámci správního řízení vůli předložit či označit jakékoliv důkazy, které jim byly správními orgány obou stupňů navrhovány. Správní orgán nemohl ovlivnit délku řízení před soudem, proti rozsudku soudu I. stupně podali žalobci b) a c) odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové. Nešlo tak o nesprávný úřední postup správního orgánu a žalobkyni tak nemohla být způsobena nemajetková újma. Vyžadované důkazní prostředky, ve formě lékařského potvrzení o lékařském vyšetření matky či dítěte v poporodním období, nebyly způsobilé doložit vyžadovanou skutečnost, že matkou nezletilé žalobkyně a) je žena, která jej porodila. Naopak mohly nanejvýš prokázat, že žalobkyně b) rodila a že je zde nově narozené dítě, které má matka ve své péči – jednoznačné prokázání mateřství však z těchto důkazních prostředků učinit nešlo. Doporučované důkazní prostředky tak nebyly objektivně způsobilé prokázat skutečnost, která byla po rodičích nezletilé žalobkyně a) vyžadována. Správní orgán oznamovatele opakovaně poučoval o postupu ve správním řízení, o aktuální právní úpravě a o povinnostech z ní vyplývajících a o možnostech, jak lze doložit skutečnost, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Správní orgán vyzýval opakovaně oznamovatele k doplnění Oznámení o narození ze dne 15. 1. 2014, k poskytnutí součinnosti a k předložení dokladu o prokázání potřebné skutečnosti. Oznamovatelé neposkytli správnímu orgánu žádnou součinnost k prokázání potřebných skutečností, veškeré návrhy odmítali, správní orgán napadali a všemi dostupnými procesními prostředky bránili postupu v řízení, jehož výsledkem by bylo provedení zápisu o narození dítěte do knihy narození. Žalobci b) a c) vznesli námitku podjatosti všech úředních osob, podávali stížnosti, odvolání do rozhodnutí správních orgánů, obrátili se na Veřejného ochránce práv, odmítli se dostavit na výzvu správního orgánu, odmítli, aby správní orgán provedl šetření. Návrhy a doklady označované správním orgánem byly pouze doporučením k možnému postupu, ve snaze pomoci oznamovatelům. Pokud tuto pomoc správního orgánu vnímali oznamovatelé jako nežádoucí, jde pouze o jejich subjektivní vnímání ovlivněné jimi deklarovaným stanoviskem k otázce domácích porodů. Nešlo o nesprávný úřední postup správního orgánu a žalobkyni a) tak nemohla vzniknout nemajetková újma. Nedůvodné podání podnětu pracovnicí matričního úřadu [jméno] [příjmení] k orgánu sociálně-právní ochrany dětí V řízení bylo prokázáno, že správní orgán se s ohledem na nesoučinnost oznamovatelů snažil zajistit další podklad pro provedení zápisu. Orgán sociálně právní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD“) byl kontaktován za účelem zjištění, zda nemá nějaké informace týkající se žalobkyně a) vyplývající z jeho vlastní úřední činnosti, neboť žalobkyně b) a žalobce c) nebyly v době podání žádosti o zápis do knihy narození manželé, měli rozdílná bydliště a právní poměry jejich nezletilých dětí tak mohly být řešeny za účasti OSPOD. Podle § 51 SŘ k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Dle ustanovení § 51 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 359/1999 Sb.“) je orgán OSPOD povinen na žádost poskytnout soudu nebo správnímu orgánu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení. Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy. OSPOD je orgánem zajišťujícím primárně ochranu práv nezletilých dětí. Podle § 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. sociálně právní ochranou se rozumí ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění. Provádění šetření poměrů dítěte, a to i v rodině či u jiných osob, patří do působnosti OSPOD. Podle § 50 odst. 1 SŘ podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Pokud ve svém podání žalobkyně a) zmiňuje opakované šetření poměrů, pak je třeba uvést, že toto šetření probíhalo také v souvislosti se soudním řízením o určení mateřství, které bylo vedeno u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 24 Nc 1064/2014. Tvrzení žalobkyně a), že se lidé měli začít rodině žalobců stranit či bezdůvodně odcházet v jejich přítomnosti, nebylo v řízení prokázáno, žalobkyně a) nenavrhla k tomuto svému tvrzení důkazy. I pokud by taková reakce ze strany nějaké osoby nastala, což nebylo prokázáno, žalobkyně a) by takovou skutečnost nejspíš nebyla schopna ve svém věku takto vnímat. Navíc je třeba uvést, že údaje, které správní orgány zjistí, jsou důvěrné a podléhají ochraně. V průběhu správního řízení se na základě podnětu oznamovatelů věcí začal zabývat i [anonymizována tři slova], který v podání ze dne 19. 6. 2014, č.j. [číslo] [rok] [spisová značka], které bylo adresováno Krajskému úřadu Pardubického kraje, navrhl provedení důkazů ze spisu OSPOD. Odvolací správní orgán uložil matričnímu úřadu provedení důkazů ze spisu OSPOD. Sdělení OSPOD však do správního řízení nové poznatky nepřineslo. Ze strany správního orgánu se vzhledem k výše uvedenému nejednalo o nesprávný úřední postup a žalobkyni a) tak nemohla vzniknout nemajetková újma. Výhrůžka úředních osob Krajského úřadu Pardubického kraje při ústním jednání dne 28. 5. 2014 Žalobkyně a) tvrdí, že zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje hrozili rodině žalobkyně a) nahlášením rodiny sociálně právní ochraně dětí. Toto tvrzení žalobkyně a) však v řízení prokázáno nebylo. Se správním orgánem komunikoval osobně pouze žalobce c), když přišel na správní orgán 1. stupně oznámit narození dítěte, nadále komunikace žalobců probíhala pouze písemně prostřednictvím datové schránky žalobce c). Žalobkyně b) se správním orgánem v průběhu řízení před ním nekomunikovala. Veškeré informace průběhu jednání tak žalobcům zprostředkovával pouze žalobce c) a jeho interpretaci událostí nemohl správní orgán žádným způsobem ovlivnit. V podání ze dne 2. 5. 2022 žalobkyně a) pouze uvádí, že postup správního orgánu považovali za výhrůžku. Taková skutečnost, že by bylo žalobkyni a) nebo některému z členů její rodiny správními orgány vyhrožováno, však nebyla prokázána, ze správního spisu taková skutečnost nevyplývá. Žalobkyně a) se jednání před správním orgánem nezúčastnila, a i kdyby byla jednání přítomna, vzhledem ke svému věku v době, kdy se jednání konalo, nemohla náležitě vnímat průběh jednání. Ze strany správního orgánu nedošlo v tomto směru k nesprávnému úřednímu postupu a žalobkyni a) tak nemohla vzniknout nemajetková újma. Zákon [číslo] Sb. rozeznává tři odpovědnostní tituly, a to rozhodnutí o vazbě (trestu a ochranném opatření), nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup je nutno považovat i„ jiné vady ve způsobu vedení řízení“ (srovnej definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené například v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. [spisová značka]). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřujících k vydání rozhodnutí, které nacházejí svůj odraz v jeho obsahu (například typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou (srovnej [příjmení], P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci – komentář, 2. Vydání, Praha: C.H.Beck 2007, str. 91; uvedené hodnocení nicméně shrnuje t.č. již po delší dobu konstantní judikaturu soudů v tomto směru). Stejně tak se jedná o nedostatečné zjištění skutkového stavu věci. Mezi žalobkyní a) a žalovaným, resp. vedlejším účastníkem na straně žalovaného, byl odlišný náhled na to, zda matriční úřad postupoval při zjišťování skutkového stavu správně či nikoliv, zda správně hodnotil důkazy, zda měl dostatek podkladů pro zápis žalobkyně a) do knihy narození, zda tak ji měl zapsat a nikoliv vydat zamítavé rozhodnutí, zda po doplnění podkladů po kasačním rozhodnutí odvolacího správního orgánu měl žalobkyni a) do knihy narození zapsat a nepřistoupit k přerušení řízení a učinění podnětu k zahájení soudního řízení, zda nevyšel zcela ze zjištěného skutkového stavu ve svém prvním rozhodnutí vydaném ve věci, když opominul ve svém odůvodnění jeden z důkazů, zda se dopustil procesních pochybení v řízení. K těmto tvrzeným pochybením soud uvádí, že i kdyby k nim, případně k některým z nich došlo, promítla by se taková pochybení v konečném rozhodnutí. Zamítavé rozhodnutí matričního úřadu jakožto správního orgánu I. stupně bylo zrušeno k řádnému opravnému prostředku rozhodnutím krajského úřadu jakožto správního orgánu II. stupně a rozhodnutí matričního úřadu jakožto správního orgánu I. stupně o přerušení řízení bylo k řádnému opravnému prostředku rozhodnutím krajského úřadu jakožto správního orgánu II. stupně jako správné potvrzeno. Ani v jednom případě tak nenastala situace předvídaná ustanovením § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., ani jedno z rozhodnutí matričního úřadu nebylo nezákonné, přičemž jak se podává z dikce ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. soudy rozhodující v kompenzačním řízení jsou tím, zda pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, vázány. V daném případě nešlo o situaci, kdy by zamítavé rozhodnutí matričního úřadu bylo vykonatelné bez ohledu na právní moc. Na rozhodnutí vydané v soudním řízení o určení mateřství nelze nahlížet jako na zrušující či měnící rozhodnutí ve vztahu k jakémukoliv rozhodnutí správního orgánu (první zamítavé rozhodnutí matričního úřadu bylo zrušeno k řádnému opravnému prostředku, rozhodnutí matričního úřadu o přerušení řízení bylo potvrzeno, vyhovující rozhodnutí matričního úřadu bylo vydáno právě na základě proběhlého soudního řízení). V projednávané věci soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zde není příčinná souvislost mezi postupem správního orgánu 1. stupně a vznikem škody, resp. nemajetkové újmy, kterou tvrdí žalobkyně a) a v postupu správního orgánu 1. I 2. stupně soud neshledal nesprávný úřední postup. Žalobkyně a) neprokázala existenci tvrzení nemajetkové újmy. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne 13. 7. 2006 úprava obsažená v ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nekonstituje, ale pouze v rovině vnitrostátní právní úpravy deklaruje jeho existenci. Žalobkyně a) by měla vznik nemateriální újmy tvrdit a zároveň její existenci, včetně příčinné souvislosti mezi újmou a nesprávným úředním postupem prokázat. Tento právní názor zaujal i Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. III. ÚS 712/06 ze dne 27. 9. 2007. K nesprávnému úřednímu postupu správních orgánů obou stupňů, tak jak ho žalobkyně a) uvádí ve svém podání ze dne 2. 5. 2022, nedošlo. Žalobkyni a) nevznikla žádná nemajetková újma, která by byla v příčinné souvislosti s průběhem správního řízení. Správní orgán I. stupně – matriční úřad – postupoval v souladu s ustanovením § 16 odst. 4 a § 59 zákona o matrikách, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Matriční úřad byl podle tohoto zákona povinen požadovat další doklad k prokázání skutečnosti, že dítě narozené mimo zdravotnické zařízení se narodilo určité konkrétní matce. Správní orgán postupoval nejen v souladu se zákonem, ale i v souladu s Informací [stát. instituce] [země] [číslo] ze dne 1. 10. 2012 – Zápis dětí narozených mimo zdravotnické zařízení, č.j. MV-38785-35/VS-2011. Soud dodává, že rodiče žalobkyně a) celou záležitost medializovali a prezentovali svá subjektivní stanoviska ohledně podmínek domácích porodů v České republice. Navrhovali, aby správní orgán učinil podnět na Ministerstvo zdravotnictví České republiky na legalizaci poskytování péče porodních asistentek, což je obsaženo v jejich podání na č.l. 61 správního spisu. Otázku domácích porodů medializovali také prostřednictvím www.idnes.cz v článku„ Dítě přišlo na svět doma, matrika už půl roku odmítá vydat rodný list“ ze dne 1. 8. 2014, kde otec žalobkyně a) poskytl rozhovor a fotografii celé rodiny, když v tomto rozhovoru byl i odkaz na blog žalobce c) o sporu s úřady. V článku je mimo jiné uvedeno, že otec žalobkyně a) nebude ve sporu ustupovat a sporem fakticky žalobkyně a) netrpí. Dále v článku žalobce c) uvedl, že pokud by se spor měl žalobkyně a) dotknout, tak by ho žalobci okamžitě utnuli. Z výše uvedeného vyplývá, že místo zájmu nezletilé žalobkyně a), aby co nejdříve mohlo být ve správním řízení zapsáno její narození do knihy narození, její rodiče upřednostňovali svůj zájem na prezentaci svých stanovisek k otázce domácích porodů. Z výše uvedených důvodů soud jednotlivé nároky žalobkyně a) na přiznání přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu nesprávným úředním postupem správního orgánu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč za 2 paušální náhrady po 300 Kč (vyjádření k doplnění žaloby, účast na jednání před soudem dne 8. 9. 2022), když žalovaný nebyl v řízení zastoupen právním zástupcem (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). Ve věci zcela úspěšnému vedlejšímu účastníku řízení na straně žalovaného soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 15 078,20 Kč. Tato částka se sestává z odměny za první zastoupení vedlejšího účastníka řízení advokátem dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 300 Kč za 3 úkony právní služby po 3.100 Kč (vyjádření ze dne 11. 10. 2021 k dovolání žalobkyně a), vyjádření ze dne 8. 6. 2022 k doplnění žaloby, účast na jednání před soudem I. stupně dne 8. 9. 2022), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč. Dále byla vedlejšímu účastníku na straně žalovaného přiznána náhrada jízdních výdajů dle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. ve výši 1 461,32 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], při průměrné spotřebě 4 l [číslo] km motorové nafty a základní náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. a výši průměrné ceny motorové nafty 47,10 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. Dále byla vedlejšímu účastníku řízení na straně žalovaného přiznána náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 800 Kč za 8 započatých půlhodin po 100 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. byla vedlejšímu účastníku na straně žalovaného přiznána 21% DPH ve výši 2 616,90, když právní zástupce vedlejšího účastníka je plátcem DPH. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soud neshledal zákonné důvody.