29 CO 176/2021-160

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. Ing. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 3. Ing. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti usnesení přijatých na zasedání shromáždění vlastníků jednotek ze dne datum , o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 16. dubna 2021, č. j. 15 C 169/2020-126, <b>I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje v správném znění tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti všech usnesení přijatých na zasedání shromáždění vlastníků jednotek bytového domu na adrese [adresa], se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně povinna nahradit náklady odvolacího řízení žalovanému 2) ve výši [částka] a žalované 3) ve výši [částka] do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</b> 1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. rozhodl, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti všech usnesení přijatých na zasedání shromáždění vlastníků jednotek dne [datum], se v celém rozsahu zamítá. Výrokem II., že žalobkyně je povinna nahradit žalované 1) náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1). Výrokem III., že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 2) náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2). Výrokem IV., že žalobkyně je povinna nahradit žalované 3) náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 3).

2. Rozsudek je odůvodněn tak, že se žalobou doručenou původně Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci dne [datum] domáhala určení, že všechna usnesení přijatá na zasedání shromáždění vlastníků jednotek bytového domu na adrese [adresa], jsou neplatná. Jedná se o usnesení, kterými byla schválena zpráva hospodaření domu za rok 2017 a dále byl schválen rozpočet domu na rok 2019. Žalobu odůvodnila zejména tím, že lhůtu pro podání žaloby odvíjí od [datum], když žalobkyně nebyla dosud seznámena s obsahem zápisu z daného zasedání. Na uvedeném zasedání jí nebylo umožněno hlasovat, ani se vyjadřovat k programu. Dále zde nedošlo ke zvolení předsedy zasedání, když toto si osoboval [jméno] [příjmení]. Hlasování žalobkyně nebylo do zápisu zapsáno a žalobkyni nebylo umožněno hlasovat ani o jednom bodu programu. Zasedání nebylo řádně zahájeno, ani ukončeno, a neprobíhalo v souladu s občanským zákoníkem. Rovněž poukázala na to, že jí není dosud známa, jaká byla zpráva o výsledku hospodaření za rok 2017, jakož i na nejasnost a neurčitost rozpočtu na rok 2019. Žalovaná 1) [jméno] [příjmení] s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Dle žalované [jméno] [příjmení] žaloba v podstatném rozsahu věnuje pozornost záležitosti, která je předmětem jiného soudního řízení. Uváděné důvody pro zrušení usnesení shromáždění vlastníků ze dne [datum] neodpovídají skutečnosti a žaloba je nedůvodná. Nadto žalovaná 1) již není spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, ty na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla do vlastnictví [příjmení]. [jméno] [příjmení] a v řízení by měla proto vystupovat na straně žalované současná vlastnice. Žalovaní [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení] rovněž vyjádřili nesouhlas s žalobou a navrhli její zamítnutí. Na svoji obranu uvedli, že žalobkyně dlouhodobě činí úkony, kterými zásadním způsobem narušuje vztahy mezi jednotlivými vlastníky bytových jednotek. Žalobkyně opakovaně namítá neexistenci vlastnických práv žalovaných k jednotlivým bytovým jednotkám, nicméně tato problematika již byla soudem vyřešena v jiném řízení. Dle tvrzení žalovaných byl každý z vlastníků řádně pozván na shromáždění. Žalobkyně se dostavila, ale odmítla podepsat prezenční listinu, proto její jednání bylo chápáno jako jednání osoby, která není shromáždění vlastníků jednotek účastna. Dále poukázali na nedostatek pasivní legitimace s ohledem na změnu vlastnictví jednotky, jakož i s ohledem na skutečnost, že činnost správce domu od roku 2015 vykonává [právnická osoba], a proto by měla být žalována tato společnost, nikoliv jednotliví vlastníci jednotek.

3. Okresní soud po provedeném dokazování shledal, že žalobkyně ke dni [datum] byla vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], [obec] I – [obec], na pozemku [parcelní číslo] a podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, obec a katastrální území Liberec. Žalobkyně nabyla jednotku na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum]. V bytovém domě na adrese [adresa]. Žalovaná 1) ve shodné budově ke dni [datum] vlastnila bytovou jednotku [číslo] podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] a žalovaní 2) a 3) v režimu společného jmění manželů ke dni [datum] vlastnili bytovou jednotku [číslo] podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo]. Ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu [datum] byli v katastru nemovitostí evidováni jako spoluvlastníci budovy [adresa], bytový dům, ve které se nacházejí jednotky [číslo] žalobkyně, žalovaní 2) a 3) a MUDr. [jméno] [příjmení].

4. Dne [datum] se konalo shromáždění vlastníků, na nějž byla žalobkyně řádně pozvána, a to pozvánkou doručenou jí [datum] s tím, že bude projednána zpráva o hospodaření domu za rok 2017 a rozpočet domu na rok 2019. K pozvánce byly připojeny podklady k bodům jednání, a to rozpis k hlavní knize za účetní období roku 2017, dále rozpočet domu na období od [datum] do [datum] a přehled plateb. Shromáždění se účastnili všichni tehdejší vlastníci, tedy žalobkyně a žalovaní. Žalobkyně byla shromáždění sice přítomna, ale odmítla podepsat prezenční listinu v kolonce vyhrazené na podpis, podepsala se však níže v rámci svého prohlášení, a v důsledku toho nebylo ani zaznamenáno její hlasování. Rozpočet domu na rok 2017 obsahuje vyúčtování správní činnosti a správy domu. K tomu je pak připojen přehled plateb za uvedený rok. Usnesením shromáždění vlastníků dne [datum] byly určeny měsíční zálohy za celý dům pro jednotku [číslo] ve výši [částka].

5. Okresní soud věc posoudil po právní stránce podle § 1191 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (tj. do té doby, než nabyl účinnosti zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) (dále jen„ o. z.“), podle kterého nevzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla určená v prohlášení a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

6. Okresní soud tak shledal, že žalobkyně je aktivně legitimovanou ve věci, neboť je přehlasovaným vlastníkem jednotky, usnesení se týkalo správy domu a pozemku, a rovněž byla zachována tříměsíční prekluzivní lhůta k podání návrhu. Je proto zřejmé, že žaloba byla podána včas a námitka žalovaných 2) a 3) ohledně opožděnosti žaloby je tudíž nedůvodná. Dále se tedy zabýval okresní soud pasivní legitimací žalovaných a dospěl k závěru, že shromáždění vlastníků tvoří všichni vlastníci jednotek, z čehož lze dovodit, že právo účastnit se shromáždění a hlasovat na něm se odvíjí od vlastnictví jednotky. Zároveň hlasováním na shromáždění vzniká společná vůle vlastníků mimo jiné ve věcech správy domu a pozemku, a to většinou hlasů. Taková společná vůle se pak stává zároveň i vůlí shromáždění. V konečném důsledku tak není důležité, jak hlasoval každý jednotlivý vlastník, ale právě jaká je vůle shromáždění. Pasivně věcně legitimovaní jsou v daném případě vlastníci jako„ články shromáždění“, nikoliv jako samostatné subjekty, které na shromáždění vyjádřily svůj názor. Žalovanými tedy jsou vlastníci z titulu jejich vlastnického práva a z něj vyplývajícího práva účastnit se shromáždění, nikoliv z titulu, že se předmětného shromáždění dne [datum] účastnili. Soud má tedy za to, že pasivně věcně legitimovaní jsou v předmětné věci aktuální vlastníci, tedy ti, kterým svědčí vlastnické právo k nemovité věci a s ním spojené právo podílet se na společné vůli shromáždění (hlasovat) v době rozhodování soudu. Tento závěr plyne i z toho, že pokud by byl shledán důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na předmětném zasedání, byli by to současní vlastníci jednotek, kterým by příslušelo v dané záležitosti opětovně rozhodnout, nikoliv ti, kteří jednotky vlastnili v době přijetí žalobou napadených usnesení. Dále okresní soud shledal, že procesní společenství je v daném případě na straně žalovaných nerozlučné (§ 91 odst. 2 o. s. ř), což je tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi a v daném řízení nelze vydat než shodné rozhodnutí vůči všem spoluvlastníkům, tedy jde o povinnosti žalovaných nedílné povahy. Všechny tyto subjekty tudíž musí být účastníky příslušného řízení, neboť platí, že výrok napadeného rozsudku, nejde-li o rozsudek o osobním stavu či případy uvedené v §159a odst. 2 o.s.ř., je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). V důsledku toho lze žalobě vyhovět jen v případě, že na straně žalované by vystupovaly všechny osoby vázané nedílnou povinností, tedy aktuální vlastníci jednotek, kteří jsou zároveň spoluvlastníky bytového domu. Důsledkem neúčasti byť jen jednoho z nerozlučných společníků je nedostatek pasivní věcné legitimace. Okresní soud podle § 5 a § 118a odst. 4 o.s.ř. poučil obecně žalobkyni o jejím procesním právu podat návrh na procesní nástupnictví [anonymizováno] § 107 o. s. ř., aniž by jí byl povinen poskytovat poučení o hmotném právu, koho má jako nástupce označit. Žalobkyně však setrvala na tom, že žalovanou 1) je původní vlastník příslušné jednotky, tedy [jméno] [příjmení], nikoliv vlastník současný. Na tomto setrvala i za situace, kdy ostatní žalovaní sami namítali nedostatek pasivní legitimace z důvodu převodu bytové jednotky. Po poučení soudu daném žalobkyni jak písemně, tak následně při jednání, žalobkyně uvedla, že podle ní má na straně žalované vystupovat [jméno] [příjmení], nikoliv MUDr. [jméno] [příjmení], když žalobkyně vychází z toho, že hlasování je osobním právem každého vlastníka. Okresní soud po provedeném dokazování shledal, že v průběhu řízení došlo ke změně jednoho spoluvlastníka bytového domu, když bytová jednotka původně ve vlastnictví žalované [jméno] [příjmení] byla převedena do vlastnictví její dcery, MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] této skutečnosti žalobkyně věděla, dokonce ji účastníci označili za skutečnost nespornou. Žalobkyně tak s ohledem na změnu skutkového stavu v době rozhodování okresního soudu nezměnila žalobu tak, aby uplatnila svůj nárok vůči všem aktuálním vlastníkům bytových jednotek, kteří jsou zároveň spoluvlastníky předmětného bytového domu ani navrhla procesní nástupnictví na straně žalované, tedy okresní soud uzavřel, že na straně žalovaných nebyla tímto dána pasivní legitimace a žalobu zamítl již z tohoto důvodu, nezabýval se proto tím, zda napadená usnesení byla přijatá v rozporu se zákonem, ani v tomto směru neprováděl dokazování. Žalovaní tak byli v řízení plně úspěšní, okresní soud jim tedy každému přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

7. Rozsudek napadla včas podaným odvoláním žalobkyně, která namítala, že okresní soud věc posoudil nesprávně, tedy se odvolává do všech výroků. Uvedla, že již na první pohled je zřejmé, že výrok I. rozsudku je neurčitý, neboť v něm není shromáždění blíže určeno. V doplnění odvolání z [datum] pak uvedla eventuálně další odvolatele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastoupené žalobkyní [údaje o zástupci] proti stanovení výše nákladů řízení. Na shromáždění žalovaný 2) a žalovaná 3) vystupovali jako jedna osoba s jedním hlasem, pak není možno postupovat dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Navrhuje tak odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. K výzvě odvolacího soudu ohledně rozhodnutí bez nařízení jednání se žalobkyně ve lhůtě nevyjádřila.

8. Žalovaní 2) a 3) se k odvolání žalobkyně vyjádřili tak, že okresní soud věc posoudil správně s ohledem na nedostatek pasivní legitimace, žalovaná navíc v průběhu odvolacího řízení ztratila aktivní legitimaci, když již není vlastníkem bytové jednotky v domě [adresa], když ji prodala [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaní tak navrhují potvrzení rozsudku okresního soudu a to rozhodnutím bez nařízení jednání.

9. Žalovaná 1) vyslovila souhlas s rozhodnutím bez jednání.

10. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o.s.ř.), včetně jemu předcházejícího řízení, přičemž [anonymizováno] splnění podmínek ust. § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o odvolání bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Pokud jde o skutková zjištění v dané věci, lze vyjít ze správného zjištění okresního soudu, že dne [datum] se konalo shromáždění vlastníků jednotek bytového domu na adrese [adresa]. V bytovém domě na adrese [adresa] [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalobkyně ke dni [datum] byla vlastníkem bytové jednotky [číslo]. Žalovaná [číslo] vlastnila bytovou jednotku [číslo] žalovaní 2) a 3) v režimu společného jmění manželů vlastnili bytovou jednotku [číslo]. Ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu [datum] byli v katastru nemovitostí evidováni jako spoluvlastníci budovy [adresa], bytový dům, ve které se nacházejí předmětné bytové jednotky, žalobkyně, žalovaní 2) a 3) a MUDr. [jméno] [příjmení], která nabyla jednotku [číslo] na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. V odvolacím řízení pak účastníci učinili nesporným, že žalobkyně prodala bytovou jednotku [číslo] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s účinky zápisu ke dni [datum].

12. Okresní soud tak správně po právní stránce vyšel z toho, že rozhodování vlastníků bytových jednotek bez vzniku společenství vlastníků se řídí § 1191 a násl. o.z., podle kterého se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění, přičemž shromáždění podle § [číslo] tvoří všichni vlastníci jednotek. Podání žaloby přehlasovaného vlastníka se pak řídí zejména § 1209 o. z., podle kterého je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Podle § 1106 o.z. kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Přechod práv a povinností při převodu bytové jednotky dále upravuje zvláštní ustanovení § 1186 o.z., které do [datum] (týká se postavení žalované 1) s ohledem na nabytí jednotky jako daru v r. 2019) stanovilo v odst. 2, že převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Od [datum] (týká se postavení žalobkyně s ohledem na prodej jednotky v r. 2021) pak platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

13. Odvolací soud tak shledává, že převodem vlastnictví k jednotce nový vlastník nabývá práva a povinnosti spojené s vlastnictvím této jednotky včetně práva podílet se na rozhodování shromáždění vlastníků a práva domáhat se změn přijatých rozhodnutí včetně práva k podání žaloby podle § 1209 o.z. Na nabyvatele jednotky přechází též povinnost hradit dluhy svého předchůdce vymezené shora podle úpravy účinné dle data nabytí jednotky, tedy nést důsledky rozhodnutí vlastníků předcházejících nabytí jeho vlastnického práva. Originálně pak převodem jednotky ze zákona vzniká povinnost ručení původního vlastníka. Toto ručení se již nemá kvalitu původní povinnosti ani nejde o právní nástupnictví v původním závazku, nezakládá tak důvod pro změnu účastenství v řízení z důvodu právního nástupnictví.

14. V usnesení ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, Nejvyšší soud (dostupné na [webová adresa]) dovodil, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky (omezení osobní) může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním; může tak učinit pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Z uvedeného odvolací soud shledává patrným, že výklad § 1209 o.z. je spíše restriktivním, neboť ustanovení zasahuje do právní jistoty a formulace vůle vlastníků jednotek.

15. Odvolací soud se shoduje s okresním soudem v tom, že procesní účastenství žalovaných je nerozlučné, neboť žaloba podle § 1209 o.z., pokud je založeno společenství vlastníků, směřuje proti tomuto společenství, a pokud nevzniklo společenství, má přiměřeně podobné postavení souhrn všech vlastníků jednotek, tedy na straně žalované musí stát všichni zbývající vlastníci, kteří nepodávají žalobu, neboť rozhodnutí soudu musí zavazovat všechny vlastníky jednotek v domě, ať již jejich stanoviska při hlasování byla jakákoliv. Žaloba tak jak je vymezena § 1209 o.z. musí být v daném případě podaná proti vlastníkům jednotek, a tedy naopak nemůže směřovat proti vlastníkům jiného majetku než jednotek v domě, neboť shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek (§ 1206 o.z.). Tedy pokud žalobkyně uváděla, že žalovaná 1) je stále spoluvlastníkem zahrady, není to pro věc rozhodné, neboť jako spoluvlastník zahrady se nemůže podílet na rozhodování shromáždění vlastníků jednotek. Žalobkyně se domáhala toho, aby na shromáždění přijatá usnesení byla shledána neplatnými. Tudíž při úspěchu žaloby by rozhodnutí přijaté na shromáždění neplatilo a muselo by být znovu v aktuálním složení všech vlastníků jednotek rozhodováno o schválení výsledku hospodaření za rok 2017 a rozpočtu včetně záloh pro rok 2019. [příjmení] tu však byl právní důvod pro nové hlasování, je třeba, aby rozhodnutí soudu o neplatnosti přijatého usnesení vázalo aktuální vlastníky, když vlastník, který své vlastnické právo k jednotce převedl, své hlasovací právo na shromáždění vlastníků jednotek tímto převodem ztratil, a tedy již nemůže dosáhnout jakékoliv změny dřívějších rozhodnutí, například vyvoláním nového hlasování a obdobně tedy ani dosažením soudního rozhodnutí. Toto právo náleží pouze nově novému nabyvateli jednotky. Právo podat žalobu podle § 1209 o.z. tak přechází z přehlasovaného vlastníka jednotky na nového nabyvatele spolu převodem jednotky. Není tak důvodná argumentace žalobkyně, že jde o osobnostní právo, neboť jde o právo, které nelze vykonávat bez vlastnictví věci, byť představuje projev prosazování osobního zájmu vlastníka. Odvolací soud tak má za to, že převodem jednotky ze strany žalobkyně na třetí osoby po vydání rozsudku okresního soudu žalobkyně ztratila aktivní legitimaci v tomto sporu a toto právo přešlo na nové nabyvatele jednotky. I pokud by odvolací soud připustil, že z titulu ručení za dluhy podle § 1186 odst. 2 o.z., nebo z důvodu jiného právního zájmu daného dopadem na postavení bývalého vlastníka jednotky mohlo trvat jeho účastenství v řízení jako žalobce, neboť by neměl jiné prostředky k ochraně svých práv (viz přiměřeně nález Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 2303/15 ze dne [datum] týkající se aktivní legitimace bývalého společníka k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, dostupný na [webová adresa]), pak by i v takovém případě muselo být v řízení zajištěno nerozlučné účastenství všech aktuálních vlastníků jednotek, což nenastalo. Žalobkyně však měla možnost volby, zda jednotku v průběhu řízení převede a způsobí tak zánik některých svých práv, tedy nejde o situaci, která by se dala ztotožnit se situací řešenou v uvedeném ústavním nálezu, proto se odvolací soud domnívá, že aktivní legitimace žalobkyně převodem jednotky zanikla. Odvolací soud podotýká, že stejně jako okresní soud neřešil otázku aktivní legitimace žalobkyně z dalších hledisek daných ustanovením § 1209 o.z. tj. povahou účasti žalobkyně na shromáždění k posouzení toho, zda je přehlasovaným vlastníkem jednotky ani tím, zda je dán důležitý důvod k podání žaloby, nečinil tak ani odvolací soud, když zároveň byl shledán i nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaných.

16. Lze plně souhlasit s okresním soudem v tom, že na straně žalovaných došlo k nedostatku pasivní legitimace, když žalovaná 1) svou jednotku převedla v průběhu řízení před okresním soudem, neboť rozhodnutí o neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění vlastníků musí vyvolat účinky pro nového nabyvatele a zavazovat jej, proto musí být řízení účasten a chybějící účast některého z nerozlučně pasivně legitimovaných vede k zamítnutí žaloby pro nedostatek pasivní legitimace, stejně jako k zamítnutí vede i nedostatek aktivní legitimace dané žalobkyně.

17. Žalobkyně, která disponuje řízením byla soudem jako v řízení nezastoupená poučena o právu dle § 107a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Žalobkyně takový návrh neučinila ani v řízení před soudem prvého stupně ani před soudem odvolacím. O tom, koho má označit jako svého nástupce jí soudy nemohly poučit, neboť by šlo o nepřípustné poučení o hmotném právu. Žalobkyně v průběhu řízení, žádnou změnu v účastenství ani na jedné straně nenavrhla, své eventuální označení dalších žalobců v odvolacím řízení na výzvu nevysvětlila. Žaloba tak byla důvodně zamítnuta pro nedostatek pasivní i aktivní legitimace.

18. Rozsudek okresního soudu byl tudíž jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrzen včetně výroků o náhradě nákladů řízení, na jejichž odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje. Pokud žalovaná namítala, že žalovaní 2) a 3) mají pouze jednu bytovou jednotku a hlasovací právo, je nutno konstatovat, že vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif rozlišuje v § 12 odst. 4 pouze zastupování podle počtu osob, není přitom relevantní, jak vykonávají svá hmotná práva.

19. Pokud žalobkyně namítala, že ve výroku chybí specifikace shromáždění, které usnesení přijalo, byť z odůvodnění rozsudku to bylo zřejmé, pak odvolací soud tuto zjevnou nesprávnost odstranil označením bytového domu a jeho adresy a potvrzením výroku rozsudku ve správném znění dle § 211 a § 164 o.s.ř.

20. V odvolacím řízení byli také zcela úspěšní žalovaní, a proto jim podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které se v případě žalovaných 2) a 3) skládají u každého z odměny zástupce (advokáta) za jeden úkon právní služby – za vyjádření k odvolání [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. k ) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH, tedy každý [částka]. Žalované 1) náklady odvolacího řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. nevznikly.