29 Co 206/2020-264

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudců JUDr. Tomáše Vejnara a Mgr. Adély Kaftanové v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o odstranění stromu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 47 C 100/2018-148 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit státu náklady řízení – znalečné v plné výši, která bude uvedena v samostatném rozhodnutí, ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost odstranit vzrostlý strom - douglasku tisolistou, nacházející se na jeho pozemku, parcelní [číslo] pro katastrální území Točná, obec hl. m. [obec], v části (v cípu), přiléhající pozemku žalobkyně parcelní [číslo] pro katastrální území Točná, obec hl. m. [obec], jeho pokácením, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Na základě provedeného dokazování učinil soud I. stupně následující podstatná skutková zjištění: již v roce 2005 se žalovaný ve správním řízení domáhal povolení odstranění předmětného stromu, návrh odůvodnil požadavkem majitelky sousedního pozemku, pokácení stromu správním orgánem povoleno nebylo s odkazem na zjištění, že strom je vitální, kořenový systém viditelně bez jakéhokoliv poškození, pravidelně zavětvený, nemá žádné suché větve a nepoškozuje podezdívku plotu. Větve stromu se pouze částečně dotýkají střechy sousedního domu a opad starého jehličí je přirozeným jevem. Správní orgán konstatoval, že strom plní požadovanou ekologickou a estetickou funkci. V době rozhodování správního orgánu byla pata kmene stromu vzdálená 1,5 metru od oplocení a asi 2,5 metru od sousedního domu.

3. Podle odborného stanoviska k Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zemědělství, ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie ze dne [datum], předloženého žalobkyní a podle znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie, sadovnictví a květinářství ze dne [datum] předloženého žalovaným (bez doložky dle ustanovení § 127 a) o. s. ř.), když znalci posuzovali celkovou kvalitu a zdravotní stav předmětného stromu, jeho perspektivu, stabilitu a provozní bezpečnost, bylo zjištěno následující: strom roste v rohu zvýšené parcely žalovaného, asi 1,28 m od 80 cm vysoké zídky přiléhající k ulici [ulice] a asi 1,43 m od plotu (2,25 m od domu) sousedního pozemku, jehož vlastnicí je žalobkyně. [příjmení] je asi 18 m vysoký a průměr koruny, která přes plot přesahuje nad střechu domu žalobkyně, je cca 7 m. [obec] silné kořeny stromu podrůstají do její zahrady do vzdálenosti asi 9 m; při dalším růstu stromu bude sílit kořenový věnec, který bude staticky narušovat zídku nad komunikací a z druhé strany narušovat statiku domu (nadzvedávat). V případě sesutí zídky na komunikaci by byla narušena stabilita domu, strom by se mohl vyvrátit a mohlo by dojít ke stržení části domu nacházejícího se nad kořenovým věncem. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl v průběhu místního šetření, že růst stromu byl třikrát narušen, první narušení je přibližně ve výšce dvou třetin vzrůstu stromu, další narušení vzrůstu stromu je přibližně o tři metry výše, uvedené je důvodem, že v jednom místě vyrůstá větší počet větví a kmen zase kopíruje šavlovitý růst (je zakřivený), třetí narušení je na samém vrcholu stromu. [příjmení] tohoto druhu je velmi křehký a je náchylný na vylomení. Obvyklá dispozice koruny je narušena tím, že ve spodní části stromu docházelo k vyvětvování větví, a to buď přirozeně, neboť z této strany stromu stíní dům a další strom, nebo umělým odvětvením pomocí odříznutí. V minulosti došlo třikrát k vylomení vrcholu stromu pravděpodobně v důsledku větrného poryvu. Vitalita a kvalita stromu je velmi dobrá, problém by nastal v okamžiku, kdyby začalo docházet k vylamování větví spojeným se zhoršenou vitalitou a zdravotním stavem stromu. Kořenový systém stromu bude narostlý 6 až 8 metrů od průměru koruny. Ze strany od domu žalobkyně je strom náchylnější, protože kořeny jsou mělčí, pokud by se strom vyvrátil, padal by spíše směrem na dům žalobkyně. Z hlediska současné zdravotní kondice stromu, důvod pro jeho kácení nebyl tímto znalcem shledán, ovšem z hlediska případných (výše popsaných) nebezpečí a vlivu růstu stromu na okolí pak byl názoru opačného. Závěrem znalec doporučil nejprve odborně seříznout 3 až 4 spodní větve zasahující do střechy domu žalobkyně, případě odborně zkrátit 2 až 3 vyšší větve prorůstající nad střechou a poté projednat s žalovaným pokácení stromu. Znalkyně konstatovala, že strom je zdravý, není zcela bezpečný, neboť při změně povětrnostní situace může dojít k samovolnému zlomu v koruně či k pádu některé větve, tak jako v případě jakéhokoliv stromu. I tato znalkyně zjistila defekt koruny stromu, uvedla, že pravděpodobně v souvislosti s vichřicí došlo k vyosení - ztrátu vrcholu koruny, který se strom snaží nahradit nejblíže postavenými větvemi (to je patrné pohledem – vytvořil se shluk konkurujících si větví, které v současné době zápasí, která z větví se stane tzv. terminálem, tedy pokračujícím kmenem.). Znalkyně v závěru svého posouzení doporučila sledovat stav koruny stromu a věnovat pozornost změnám v kořenovém prostoru (nadzvedávání terénu pod okapem koruny, vychylování kmene), dále shledala vhodným ze vzniklých shluků větví ponechat jen nejlépe postavenou a nejvíce rostoucí větev a ostatní odstranit.

4. V souvislosti s opakovaně projevovanou obavou žalované žalovaný učinil opatření a pro případy vzniku škody způsobené vlivem stromu (např. pádem) sjednal pojistnou smlouvu.

5. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej, např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5259/2015) soud I. stupně na zjištěné aplikoval ustanovení § 417 odst. 2 zákona č.o40/1964 Sb., občanský zákoník účinný v období od [datum] do [datum] (dále jen„ obč. zák.“).

6. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci v daném sporu jako vlastnice pozemku, jehož součástí je stromem utiskovaná budova a pasivní legitimaci žalovaného ve sporu jako vlastníka pozemku sousedního, jehož součástí je vzrostlý strom nacházející se v bezprostřední blízkosti hranice mezi pozemky a na rozdíl od domu žalovaného též v bezprostřední blízkosti domu žalobkyně. V řízení nebylo sporováno, že dům žalobkyně je užíván i jejími rodinnými příslušníky k bydlení. Faktické umístění stromu (zvolení místa zasazení do země), výšku stromu vzhledem k okolí a neřešení nepříznivých důsledků růstu stromu – větve nejsou prořezávání tak, aby fyzicky nezasahovaly do střechy žalobkyně a netísnily její stavbu, označil soud I. stupně za nedostatečnou péči ze strany žalovaného. Žalovaný dlouhodobě neřešil defekty koruny stromu, na výzvu žalobkyně k odstranění závadového stavu reagoval pouze tím, že pro případ vzniku škody způsobené tímto stromem se pojistil (a ochránil tak sebe, nikoliv žalovanou, respektive okolí) a pokud mu správním orgánem v prvoinstančním řízení nebylo vyhověno v návrhu na povolení strom pokácet, nevyužil možnosti podat opravný prostředek.

7. V dalším soud I. stupně poukázal na závěry znalců, kteří sice shodně uvedli, že strom je z hlediska podlehnutí nepřízni větru nebezpečný tak, jako každý jiný strom, v daném případě však byly ve vzrůstu stromu – jeho koruně, zjištěny již celkem 3 defekty způsobené větrem, a to konkrétně vylomení vrcholových větví stromů, což způsobilo vybočení kmene stromu, tedy jeho zakřivení. Znalci připustili možnost pádu kmene jak jeho zlomením, tak vyvrácením s tím, že pokračujícím růstem koruny stromů a jeho kořenů se nebezpečí vzniku škody bude zvyšovat, konkrétně zmínili narušení statiky domu prorůstajícími kořeny či deformaci plotové podezdívky. Za situace, kdy je růst stromu žalovaným prakticky neregulovaný lze předpokládat, že i pouhé odlomení větve a její pád na střechu obydleného domu žalobkyně, by mohlo způsobit fatální následky. Uvedené soud I. stupně posoudil jako důvodně tvrzené vážné ohrožení zdraví (a možná i života) a majetku žalobkyně. Obdobně jako žalobkyně jsou ohroženy stavby v blízkém okolí. Soud I. stupně shledal za prokázaný zákonem stanovený předpoklad pro žádané rozhodnutí soudu ve smyslu ustanovení § 417 odst. 2 věta prvá obč. zák.

8. Při úvaze o konkrétním vhodném opatření vyšel soud I. stupně jednak z doporučení znalce, který ve výsledku pokácení stromu doporučil a jednak též z úvahy, že v daném případě se jedná o vzrostlý jehličnatý strom, jehož koruna kuželovitého tvaru prakticky začíná ve výšce shodné s výškou domu žalobkyně, neboť větve ke straně domu byly z důvodu rekonstrukce střechy již v roce 2015 odstraněny či zkráceny. Pokud by byl strom do určité výše přeříznut vznikl byt tvar pro tento strom neobvyklý a esteticky nevyhovující, jak rovněž uvedl znalec. Pokácení stromu shledal soud I. stupně za opatření přiměřené a vhodné.

9. Vzhledem k tomu, že doba výsadby předmětného stromu není zcela jistá, prvostupňový soud dodal, že shora popsaný obdobný závěr by bylo možno učinit i podle § 353 středního občanského zákoníku (zákon č. 141/1950 Sb.). Pokud by byl skutkový stav posuzován podle ustanovení § 1017 odst. 1 OZ, byla by bez dalšího rovněž splněna podmínka pro odstranění stromu v něm uvedená, neboť v řízení bylo prokázáno, že předmětný strom se nenachází v přípustné vzdálenosti od společné hranice pozemků účastníků, kterou je minimální přípustná vzdálenost 3 m stanovená pro strom přesahující 3 m.

10. Tvrzení žalobkyně o zatěžování jejího pozemku, ke kterému dochází vlivem existence a růstu stromu (spad jehličí, stínění a podobně), soud I. stupně pro své rozhodnutí nepovažoval za významné, neboť jejich řešení by odpovídalo zákonné úpravě dle ustanovení § 127 odst. 1 obč. zák., čehož však žalobkyně v řízení nepožadovala. Protože žalobkyně prokázala vážné ohrožení, z něhož plyne její právo domáhat se u soudu nařízení provedení vhodného a přiměřeného opatření k odvrácení hrozící škody, bylo způsobem ve výroku I. uvedeném žalobě vyhověno. S odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud I. stupně stanovil delší lhůtu ke splnění uložené povinnosti, kterou považoval za přiměřenou.

11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Proti tomu rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém požadoval jeho změnu tak, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Odvolatel předně poukázal na skutková tvrzení, jež měla prokázat vážné ohrožení žalobkyně, a jejích rodinných příslušníků a majetku, konkrétně to, že při větru strom sám o sobě představuje bezpečnostní riziko pro ní a její rodinu, ohrožuje její majetek – rodinný dům stojící při hranici s pozemkem žalovaného a zatěžuje pozemek žalobkyně spadem jehličí. Soud I. stupně opomněl, že do současné doby nebylo ani přes uvedené správní řízení a ani přes výslech dvou soudních znalců konstatováno, že strom je nebezpečný nebo není dostatečně zdravý, oba odborníci z oboru dendrologie se naopak shodli, že strom je zdravý a není v současnosti dán důvod k jeho odstranění. Výslechem obou znalců bylo jednoznačně prokázáno, že předmětný strom v současné době není nebezpečný, když bylo pouze konstatováno, že je nutné zdraví stromu sledovat a do budoucna vyčkat výsledku konkurenčního souboje v koruně stromu, kde se formuluje směr dalšího růstu. Ani jeden ze znalců nekonstatoval, že by strom jakkoliv narušoval statiku domu žalobkyně nebo přilehlé zídky u veřejné komunikace, což ani sama žalobkyně netvrdila a závěr soudu I. stupně o hrozbě narušení statiky domu nebo přilehlé zídky nemá žádnou oporu v dokazování. Znalci shodně hovořili o navýšení nebezpečnosti stromu pouze, pokud by byla údržba stromu zanedbána (neprovedený ořezu v budoucnu vychýlené koruny stromů), anebo by strom nebyl zdravý a není tak správný závěr uvedený v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že oba znalci možnost pádu kmene stromu připustili, jak jeho zlomením, tak vyvrácením s tím, že pokračujícím růstem koruny stromů a jeho kořenů se nebezpečí vzniku škody bude zvyšovat. Žalovaný uvedl, že soud I. stupně své závěry o aktuální nebezpečnosti stromu a ohrožení zdraví a majetku žalobkyně staví na nepodložených úvahách a na dezinterpretaci výslechu znalců, kteří jasně potvrdili plné zdraví stromu, který není nebezpečný více než jiný strom. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou tak nepodložená a neodpovídají výsledkům provedeného dokazování. V dalším odvolatel namítá nesprávné právní posouzení věci, neboť v důsledku nepodložených skutkových zjištění o bezprostřední nebezpečnosti stromu nelze hodnotit přijaté opatření - odstranění stromu - jako přiměřené a vhodné. Žalovaný je přesvědčen, že se pro daný případ nabízejí jiná, méně závažná opatření a nelze přikázat odstranění stromu jen proto, že každý strom je potenciálně nebezpečným, přestože je aktuálně ve výborné kondici. S ohledem na to, že neexistují důkazy prokazující v současné době hrozící nebezpečí pro žalobkyni, že odstranění zdravého stromu není jediným vhodným a přiměřeným preventivním opatřením a pouhá samotná existence stromu u hranice pozemků a domu žalobkyně podle ustálené judikatury bez dalšího nepostačuje k uložení povinnosti strom odstranit, žalovaný navrhl změnu rozsudku soudu I. stupně tak, že žaloba bude zamítnuta.

13. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.). Poté, kdy v souladu s § 213 odst.2 o.s.ř. zopakoval dokazování odborným stanoviskem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné.

14. Podle § 417 odst. 1 obč. zák. komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

15. V posuzovaném případě obsahovala žaloba (k výzvě soudu doplněna) vylíčení skutkového základu, podle něhož má žalobkyně obavy, že strom (jehož poloha, celková kvalita a zdravotní stav byl dostatečně zjištěn znalci), nacházející se za zdí ložnice žalobkyně, by mohl při pádu způsobit újmu na jejím zdraví, životě či majetku, stejně tak spad suchých větví. Strach žalobkyně a jejich rodinných příslušníků se projevuje při každém větru, bouřce, větším přívalu sněhu apod., což nejsou nadále ochotni snášet. Již samotnou existencí takto vysokého stromu v bezprostřední blízkosti jejího domu se cítí být bezprostředně a vážně ohrožena, a proto požaduje jeho odstranění.

16. Problematika vztahu žaloby na ochranu vlastnického práva a žaloby podle § 417 odst. 2 obč. zák., na jejímž základě lze uložit povinnost k aktivnímu jednání (nikoliv jen povinnost zdržet se určitého jednání), byla opakovaně řešena v publikované judikatuře (viz např. v již citované zprávě uveřejněné pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1988, nebo R 3/1971 a R 65/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1599/99, publikovaný v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 4, pod C 383.) se závěrem, že domáhá-li se žalobce, aby soud žalovanému uložil povinnost provést určité opatření (nikoliv zdržet se určitého rušení), neboť žalobci hrozí závažná škoda, jde o žalobu podle § 417 odst. 2 obč. zák., nikoliv o vlastnickou žalobu podle § 126 odst. 1 obč. zák. Podmínkou pro aplikaci § 417 odst. 2 obč. zák. je vážné ohrožení žalobce anebo jeho majetku; není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody, postačí, že v důsledku vážného ohrožení vznikne škoda v budoucnosti.

17. Soud I. stupně při úvaze o důvodnosti žalobou uplatněného nároku (a formulovaného žalobního petitu) správně aplikoval ust. § 417 odst.2 obč. zák. Žalobě opřené o § 417 obč. zák. však nelze vyhovět, pokud žalobce neprokáže, že mu hrozí vážná škoda; nestačí tedy prokázat ohrožení škodou nikoliv vážnou. Musí jít též o ohrožení aktuální a skutečně hrozící. Otázku, zda jde o vážné ohrožení, posoudí soud v nalézacím řízení na základě volné úvahy. V dané věci bylo třeba k tomu, aby byly splněny podmínky pro uložení odstranění předmětného stromu podle § 417 odst. 2 obč. zák., učinit skutkové zjištění, že dům žalobkyně, její zdraví a zdraví příslušníků její domácnosti jsou vážně ohroženy a že toto ohrožení je v příčinné souvislosti s existencí předmětného stromu na pozemku žalovaného jeho stavem, výškou, místem umístění), resp. že by odstranění stromu takové ohrožení alespoň významně zmírnilo. Taková skutková zjištění však nemají oporu v provedeném dokazování, když oba znalci nastínili možnost vzniku ohrožení pádem předmětného stromu či jeho větví toliko do budoucna, nikoliv v současné době, a důvodnost jeho pokácení aktuálně vyloučili (za současného pozorování stavu stromu) příp. připustili toliko z preventivních důvodů. Ze znaleckých závěrů nevyplývá, že by žalobkyni (jejímu majetku a rodinným příslušníkům) aktuální konkrétní ohrožení vážnou škodou způsobenou předmětným stromem hrozilo.

18. Podle náhledu odvolacího soudu nebyly v předmětné věci prokázány podmínky pro uložení požadované povinnosti žalovanému a proto rozsudek soudu I. stupně dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

19. Rozsudkem Nejvyššího soud ze dne 23.6.2021 č.j. 25 Cdo 591/2021-219 byl na základě dovolání podaného žalobkyní rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2020, č. j. 29 Co 206/2020-176, zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolací důvod byl naplněn nesprávným právním posouzením věci z důvodu nedostatku v úvahách odvolacího soudu 20. Nejvyšší soud uvedl, že dosavadní judikatura dovolacího soudu k § 417 odst. 2 obč. zák. (užitá odvolacím soudem) nahrazeného s účinností od [datum] obdobnou úpravou v § 2903 odst. 2 o. z. je přiměřeně použitelná i v režimu § 2903 odst. 2 o. z. vyžadující jako jednu z podmínek, aby vážné ohrožení bylo dáno v době rozhodování soudu (viz již citovaný rozsudek [číslo] Sbírky, či dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1599/99, publikovaný pod C 383 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 822/2008, publikovaný tamtéž pod C [číslo]) a aby šlo o újmu vážnou, aktuální a skutečnou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3968/2009, a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 2527/2018). Uvedl, že úsudek nalézacího soudu, zda jde o vážné ohrožení ve smyslu § 2903 odst. 2 o. z. a zda žalobou navrhované řešení je přiměřeným prostředkem k dosažení účelu sledovaného tímto ustanovením, je volnou úvahou soudu (kterou dovolací soud může zpochybnit jen při její zjevné nepřiměřenosti (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3968/2009, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3319/2010, a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1743/2016, a judikaturu zde odkazovanou). V takové úvaze musí být alespoň stručně zohledněny všechny podstatné okolnosti, z nich dotčená osoba vyvozuje existenci nebezpečí. V projednávané věci sice dovolatelka od počátku zdůrazňuje především svou obavu z pádu stromu na její dům, avšak poukazuje též na rizika spjatá s prorůstáním kořenového systému stromu k základům domu, odvolací soud však tuto skutečnost do svých úvah nezahrnul.

21. Odvolací soud na základě uvedeného (a současně s ohledem na prosté plynutí času, které nevylučuje změnu dříve zjištěného skutkového stavu) ustanovil ve věci znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., obor zemědělství/ovocnářství a zahradnictví, dendrologie, sadovnictví a okrasné zahradnictví, specializace ekonomika, ceny a odhady okrasných dřevin a jejich porostů 22. Podle závěru znaleckého posudku, který byl vypracován na základě místního šetření dne [datum], aktuální zdravotní stav předmětného stromu je velmi dobrý, což je projev dobré fyziologické vitality stromu. Z pohledu stability je jedle mírně labilním prvkem, jehož pád znalec nepředpokládá, stejně jako zlom části koruny či pády větví, ovšem s vyloučením zásahů vyšší moci. [příjmení] v dané lokalitě představuje esteticky a funkčně hodnotný element s dlouhodobou perspektivou těchto benefitů. Neblahé působení kořenového systému na dům žalobkyně je podle provedené sondy minimální, stejně tak na kryt vozovky ulice a blízké stavební konstrukce. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění obsažené pod bodem d) posudku. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. (oproti znalci [příjmení] [jméno] [příjmení]) uvedl, že předmětným stromem není douglaska tisolistá, nýbrž jedle obrovská.

23. Při výslechu znalec setrval na učiněných závěrech, včetně toho, že předmětný strom je jedle obrovská a toho, že k vyosení stromu došlo toliko jednou v jeho koruně. Důvod pro doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, jímž by bylo prokázáno, o jaký druh stromu se jedná, odvolací soud důvodným neshledal, neboť znalec [příjmení] [příjmení] pečlivě a logicky své závěry vysvětlil i odůvodnil a odvolací soud nemá důvod o nich pochybovat.

24. Odvolací soud na základě doplněného dokazování, dospěl k závěru, že podmínky pro odstranění předmětného stromu splněny nebyly z důvodů shora předestřených, k nimž je třeba dodat, že ani působení kořenového systému předmětného stromu na majetek žalobkyně a jeho okolí takový důvod nepředstavuje. Znalec vykopal na pozemku žalobkyně, podél základu zdi domu, sondu dlouhou 3 m o průměrné hloubce 0,5 m, zjistil že k základům domu nesměřují žádné silné kořeny. Největší koncentrace a hustota slabých kořínků, které přecházejí do kořenového vlásení (až postupně vymizí) je poblíž SZ rohu domu. Uzavřel, že kořenový systém jedle nemá na statické poměry domu žádný podstatný vliv.

25. Protože nebyly prokázány podmínky pro uložení požadované povinnosti žalovanému, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

26. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé, rozhodoval dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem, ale i o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně. Procesně zcela úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů za řízení před soudem I. stupně ve výši [částka] (6 úkonů právní služby advokáta dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a´ [částka] – příprava, převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě soudní jednání dne [číslo] dne [datum], místní šetření dne [datum], vyjádření k místnímu šetření, 6 režijních paušálů a´ [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl., cestovné na místní šetření ze sídla právního zástupce a zpět ve výši [částka] a náhrada za zmeškaný čas [částka]). V odvolacím řízení náleží žalovanému náhrada nákladů řízení ve výši [částka] (soudní poplatek z odvolání [částka] a 2 úkony právní služby advokáta (odvolání, účast u odvolacího jednání dne [datum]) vypočtená shodně, písemné vyjádření ke znaleckému posudku, soudní jednání dne [datum]. Za řízení odvolací náleží žalovanému náhrada za 1 úkon právní služby (písemné vyjádření k dovolání). Výše nákladů řízení celkem činí [částka].

27. O nákladech státu – znalečném odvolací soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

Poučení