29 CO 32/2022-186

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o vydání věci, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 20. září 2021, č. j. 11 C 168/2012 - 153 <b>I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a III. potvrzuje. Odvolání do výroku II. se odmítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku u JUDr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. rozhodl., že žalovaný je povinen vydat žalobci pracovní stroj typu UNC 060, [číslo] žluté barvy, rok výroby 1993, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. rozhodl, že žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vydání nakládacích vidlí, černé barvy, tvořenými dvěma kovanými vidlicemi o délce 120 cm usazenými v základním rámu o šířce 150 cm, který je osazen upínáním pro nakladače a s nosností 2 000 kg, zamítá. Výrokem III. rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

2. Rozsudek je odůvodněn tak, že žalobce se žalobou ze dne [datum] proti žalovanému domáhal vydání pracovního stroje typu UNC 060, [číslo] žluté barvy, rok výroby [částka s příslušenstvím] sestávajícím z radlice, pluhu a podkopové lžíce (dále jen„ předmětný stroj“). Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětný stroj nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od své matky [jméno] [příjmení]. Žalovaný předmětný stroj zadržuje a odmítá jej vydat s tím, že tento je předmětem probíhajícího vypořádání SJM mezi ním a [jméno] [příjmení]. Žalobce má za to, že předmětný stroj byl výlučným majetkem [jméno] [příjmení] a na základě uvedené smlouvy se stal jeho vlastníkem žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobci vlastnické právo k předmětnému stroji nesvědčí a stroj je v jeho vlastnictví. Žalobou zmíněná smlouva je dle žalovaného podvrh. Namítl, že [jméno] [příjmení] nemohla prodat něco, co jí nepatřilo. Stroj koupil u firmy [příjmení] dne [datum], což dokládá technickým průkazem a dodacím listem na jeho jméno. Stroj již byl řešen v rámci řízení o vypořádání SJM a následně dědického řízení zůstavitelky [jméno] [příjmení], kde se žalobce majetku zřekl. Usnesením ze dne 9.6.2021, č.j. 11 C 168/2012-133, byla podle § 95 odst. 1 o.s.ř. připuštěna změna žaloby podle podání žalobce ze dne [datum] ve znění, že žalovaný je povinen vydat žalobci pracovní stroj typu UNC 060, [číslo] žluté barvy, rok výroby 1993, opatřený nakládacími vidlemi. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Okresní soud po provedeném dokazování shledal, že žalobce v řízení prokázal, že nabyl předmětný stroj od prodávající [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Citovanou kupní smlouvu shledal okresní soud za platnou, když pravost listiny nebyla protistranou namítána a její pravdivost nebyla relevantně vyvrácena. [jméno] [příjmení] nabyla stroj jako fyzická osoba – podnikatelka podnikající pod [IČO], jak vyplývá z předložené smlouvy o pronájmu (leasingu) a z výpisu z živnostenského rejstříku [jméno] [příjmení] obsahující její [IČO]. Pokud se tedy jedná o námitku žalovaného, že žalovaná nebyla vlastnicí předmětného stroje, byla tato v řízení vyvrácena, žalovaný dle živnostenského listu podnikal pod jiným [IČO]. Označení žalovaného jako fyzické osoby (pouze) přebírající předmětný stroj dle dodacího listu ze dne [datum] nemůže na závěru o vlastnickém právu [jméno] [příjmení] ničeho změnit, neboť tato listina dokládá pouze převzetí stroje žalovaným. Listina sama však není nabývajícím titulem. Shodně je nutno hodnotit i žalovaným předložený průkaz o zaškolení na předmětný stroj. Rozhodnutí v řízení o vypořádání SJM žalovaného a [jméno] [příjmení] vydaného Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočkou v Liberci dne 11. 12. 2019, č.j. 29 Co 305/2016 537, vyplynulo, že předmětný stroj nebyl do smírného vypořádání zahrnut. Žalovaným předložená vyjádření [jméno] [příjmení] v rámci řízení o vypořádání SJM (vyjádření ke znaleckému posudku [číslo] vyjádření ke znaleckému posudku o stanovení hodnoty firmy [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova]) či posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke stanovení hodnoty firmy [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] k datu [datum], nemůže ničeho změnit, neboť podstatný je konečný výsledek sporu, tedy pravomocné rozhodnutí ve věci. Za prokázané je třeba mít i zaplacení kupní ceny [částka], jak plyne z předložených daňových dokladů i vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Podle aplikovatelné právní úpravy bylo podmínkou přechodu vlastnického práva k movité věci při jejím převodu na základě smlouvy zásadně její převzetí. K převzetí může dle závěrů judikatury dojít i předáním takového příslušenství, které umožňuje faktické ovládání věci a je jeho předpokladem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.1984, 3 Cz 72/83), tím bylo v daném případě předání klíčů od stroje, jak plyne rovněž z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu ze dne [datum]. Okresní soud proto uzavřel, že žalobce prokázal, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnické právo k předmětnému stroji. Mezi stranami pak bylo nesporné, že žalovaný věc zadržuje. V řízení naopak nebyla prokázána vůle smluvních stran (žalobce a [jméno] [příjmení]) převést na žalobce i příslušenství, nakládací vidle, jejichž vydání se žalobce rovněž domáhal. K tomu okresní soud uvedl, že občanský zákoník č. 40/1964 Sb. nemá ustanovení o tom, že by na nabyvatele věci hlavní přecházelo i příslušenství věci. K převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy třeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli převést i příslušenství; nebyla-li vůle převést i příslušenství věci hlavní právně významným způsobem projevena, příslušenství na nabyvatele věci hlavní nepřechází. Opačný názor nelze opřít o žádné ustanovení platného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.3.2020, sp.zn. 22 Cdo 3953/2019). Okresní soud se neztotožnil s názorem žalobce, že se jedná součást předmětného stroje. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenství tvoří věci samostatné, které mohou být samostatným předmětem právních vztahů a jejich právní režim nesleduje ze zákona bez dalšího režim věci hlavní (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2003, sp.zn. 31 Cdo 2772/2000). Skutečnost, že se jedná o samostatný předmět právních vztahů, vyplývá i z faktury [číslo] předložené samotným žalobcem, která dokládá nákup paletizačních vidlí, jako samostatného předmětu kupní smlouvy, z čehož vyplývá i navazující skutečnost, že je lze od stroje oddělit, aniž by došlo ke znehodnocení stroje či vidlí. Byl to sám žalobce, který v původním znění žaloby navrhoval vydání radlice, pluhu a podkopové lžíce, jež sám označoval za příslušenství. Obdobný charakter mají dle názoru soudu i nárokované nakládací vidle. Vzhledem ke shora učiněným závěrům, kdy žalovaný zasáhl do vlastnického práva žalobce, okresní soud uložil žalovanému ve smyslu § 126 obč. zák. povinnost vydat žalobci pracovní stroj typu UNC 060, [číslo] žluté barvy, rok výroby 1993. Ohledně nárokovaného příslušenství soud žalobu zamítl. Dále přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. v plné výši [částka], když s ohledem na předmět sporu lze neúspěch žalobce posoudit jako nepatrný.

4. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný, který namítal, že okresní soud nerespektoval při rozhodování rozhodnutí jiných soudů, konkrétně rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19.11.2015, č.j. 10 C 38/2004-412, který přikázal stroj žalobci, dále usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 3.5.2019, č.j. 35 D 927/2016-210, které ukončilo účast žalobce v pozůstalostním řízení, usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 6.5.2019, č.j. 35 D 927/2016-213, kterým nabyl práva na vypořádání [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] a smlouvu o mimosoudním vyrovnání SJM, usnesení o procesním nástupnictví v řízení o SJM o pokračování na straně žalované s Ing. [jméno] [příjmení], zpětvzetí odvolání ve věci sp.zn. 29 Co 305/2016 a rozsudek Krajského soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11.12.2019, č.j. 29 Co 305/2016-537 o vypořádání SJM. Napadený rozsudek okresního soudu je v rozporu s tím, že žalobce nebyl účastníkem dědického řízení, kam byla předmětná věc zahrnuta. Žalovaný tedy navrhl rozsudek okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

5. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že okresní soud se vypořádáním společného jmění manželů [příjmení] a pozůstalostí po [jméno] [příjmení] zabýval, provedl důkaz oběma spisy a shledal, že věc nebyla předmětem pozůstalosti ani vypořádání SJM. Nelze odkazovat na nepravomocná rozhodnutí ani označovat nové důkazy po koncentraci řízení. Žalovaný sám svá tvrzení o vlastnictví věci neprokázal, hovořil zmatečně v tom smyslu, že nejprve označoval věc za svůj výlučný majetek později za součást SJM, zřejmě s následným nabytím žalovaným po vypořádání SJM, což nebylo prokázáno. Žalobce doložil nabytí věci kupní smlouvou i převzetí věci, které žalovaný ani nijak nesporoval. Bylo prokázáno, že věc byla ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení], neboť sloužila jejímu podnikání, a i kdyby byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů či v SJM, žalovaný nevznesl námitku relativní neplatnosti převodu. O tom, že je věc v dispozici žalovaného, nebylo sporu. Nárok žalobce na vydání věci je tak oprávněný. Žalobce proto navrhuje rozsudek okresního soudu potvrdit.

6. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o.s.ř.), včetně jemu předcházejícího řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Při splnění podmínek ust. § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o odvolání bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas s tímto postupem.

7. Pokud žalovaný podal odvolání i do výroku II. kterým byla žaloba zčásti zamítnuta, pak bylo třeba odvolání v této části odmítnout podle § 218 písm. b) o.s.ř., neboť tímto výrokem bylo žalovanému vyhověno a není tak oprávněnou osobou k podání odvolání. Předmětem odvolacího řízení tak zůstalo pouze vydání pracovního stroje typu UNC 060, [číslo] žluté barvy, rok výroby 1993.

8. Pokud jde o skutková zjištění v dané věci, lze vyjít ze správného zjištění okresního soudu, že předmětný stroj byl nabyt za trvání manželství [jméno] [příjmení] a žalovaného v roce 1993 dle leasingové smlouvy, kde dodavatelem byla [právnická osoba] a spol., [obec] a leasingový pronajímatel společnost [právnická osoba] a nájemce [anonymizována dvě slova], obchodní činnost, [obec], [IČO] a dodacího listu, kde jako odběratel byl označen [anonymizována dvě slova], p. [příjmení]. Předmětnou živnost s [IČO] provozovala od 1992 do 2016 paní [jméno] [příjmení], která ve své výpovědi na úřední záznam Policie ČR ze dne [datum] vypověděla uvedený podnik [anonymizována dvě slova], obchodní činnost, [obec] vlastnila a žalovaný byl osobou spolupracující. V rámci této živnosti, na uvedený podnik, [jméno] [příjmení] zakoupila předmětný stroj. K posouzení nabytí tak není rozhodující, kdo objednaný stroj v rámci podniku [anonymizována dvě slova] převzal, ani kdo byl vyškolen na jeho provoz či kdo jej užíval. [jméno] [příjmení] též policii potvrdila a listinami bylo doloženo, že následně kupní smlouvou z [datum] převedla předmětný stroj na žalobce za cenu [částka]. Změna vlastnictví byla evidována v technickém průkazu k témuž datu, na kupní cenu byla vystavena faktura. [jméno] [příjmení] též policii uvedla, že předala žalobci od stroje klíče, následně stroj zmizel a později byl nalezen u bratra žalovaného. [jméno] [příjmení] zemřela [datum]. Její manželství s žalovaným trvalo od [datum] do [datum]. Řízení o vypořádání společného jmění manželů [příjmení] vedené u Okresního soudu v Jablonci pod sp.zn. 10 C 38/2004 bylo skončeno až po smrti [jméno] [příjmení] při pokračování s právním nástupcem Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], který v pozůstalostním řízení sp.zn. 35 D 927/2016 nabyl právo na vypořádání [anonymizována dvě slova], tj. pohledávku ve výši 1/2 čisté hodnoty zaniklého SJM ve výši [částka]. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. 12. 2019, č.j. 29 Co 305/2016-537 v řízení o vypořádání SJM, vyplývá, že rozsudek [název soudu] na [anonymizováno] č. j. 10 C 38/2004-412 ze dne 19. listopadu 2015, kterým byl vypořádán stroj pracovní stroj UNC 060 včetně příslušenství v hodnotě [částka], byl změněn tak, že soud schválil smír žalovaného a Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], coby právního nástupce [jméno] [příjmení]. Předmětný stroj však nebyl do smírného vypořádání zahrnut. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. Předmětem sporu bylo zprvu tvrzení žalovaného, že stroj nabyl do svého vlastnictví, později uváděl, že se stal součástí SJM a sporným zůstalo, zda došlo k jeho převodu na žalobce. V odvolacím řízení žalovaný již pouze namítal, že při posuzování nabytí nebyla respektována rozhodnutí vydaná v řízeních o vypořádání SJM a o pozůstalosti, kam byl stroj zahrnován.

10. V daném řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] nabyla stroj v rámci své živnosti [anonymizována dvě slova], obchodní činnost, [obec], [IČO] v roce 1993 na základě leasingové smlouvy podle tehdy platného § 489 až 496 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) upravujícího koupi najaté věci. K otázce majetkových poměrů mezi manželi se vztahovala tehdy platná úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), která nabytý majetek jedním z manželů za trvání manželství zahrnovala do bezpodílového spoluvlastnictví manželů (§ 143 odst. 1 písm. a) obč. zák.). Výjimku tvořily věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů. Za výkon povolání bylo považováno i samostatné podnikání. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2004 sp. zn. 22 Cdo 684/2004 podnik mohl být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, upraveného občanským zákoníkem ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., avšak jen z předpokladu, že šlo o podnik náležející oběma manželům jako podnikatelům. Pokud však byl podnikatelem jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náležel podnik do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela. Přijetím uvedené novely bylo zavedeno společné jmění manželů a podle přechodných ustanovení Čl.VIII. bod 2. věta první, se věci, které ke dni [datum] tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se staly součástí společného jmění manželů. Naopak věci, které do té doby tvořily výlučný majetek jednoho z manželů, se součástí společného jmění manželů nestaly. Uvedené se týká i podniku a jeho složek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3705/2014).

11. Nabytí předmětného stroje [jméno] [příjmení] na svou živnost v roce 1993 tedy mohlo zakládat její výlučné vlastnictví nebo bezpodílové spoluvlastnictví (potažmo následně SJM) podle toho, jaké bylo postavení (podnikání) žalovaného. Tato otázka však nebyla okresním soudem v tomto řízení řešena, bylo tak nutno při přezkumu vycházet z předpokladu pro žalovaného příznivější varianty nabytí do BSM (SJM). K uvedenému lze ještě dodat, že otázka toho, zda předmětný stroj nebo celý podnik [jméno] [příjmení] se stal součástí SJM nebyla skutkově ani právně vyřešena ani v řízeních o vypořádání pozůstalosti ani SJM. Navíc je třeba zdůraznit, že výsledek těchto řízení nebyl pro žalobce závazný, když se řízení neúčastnil, rozhodnutí mu nebyla doručována a nemohl vznášet konkrétní námitky.

12. Zbývalo tedy vyřešit, zda [jméno] [příjmení] mohla kupní smlouvou z [datum] převést stroj na žalobce, zda takové nabytí nevylučuje zákonná úprava či některé z rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti či [anonymizováno].

13. Okresní soud dokazování o obsahu rozhodnutí v obou řízeních provedl. Z pozůstalostního řízení vedeného pod sp.zn. 35 D 927/2016 bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] nabyl právo na vypořádání [anonymizována dvě slova], bylo tedy na řízení o vypořádání SJM vedeném pod sp.zn. 10 C 38/2004, aby se v něm prokázalo, co je do tohoto práva zahrnuto. V řízení o vypořádání SJM sice před okresním soudem byl předmětný stroj do vypořádání SJM zahrnut a [jméno] [příjmení] jeho vypořádání připouštěla, důvody jejího procesního postupu v tomto řízení nejsou známy, byla uváděna i situace zhoršeného [anonymizováno] stavu [jméno] [příjmení], odvolací soud však procesní stanovisko účastníka v jiném řízení, jehož se žalobce neúčastnil, nepovažuje pro posouzení nabytí za rozhodné. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 10 C 38/2004-412 ze dne 19. listopadu 2015, který vypořádání stroje zahrnoval, nenabyl právní moci a byl změněn schváleným smírem, který však předmětný stroj podle vůle účastníků do smírného vypořádání nezahrnul. Nelze tak z nepravomocného rozhodnutí okresního soudu ničeho dovozovat a znovu je třeba zdůraznit, že ani kdyby rozhodnutí okresního soudu o vypořádání SJM bylo zcela potvrzeno v jeho původním znění, nebylo by pro žalobce v daném řízení nijak závazné.

14. Okresní soud správně samostatně posuzoval převod stroje a vycházel správně z ustanovení § 132 odst. 1 obč. zák., podle kterého vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Podle § 133 odst. 1 obč. zák. převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Přičemž této neplatnosti je třeba se dovolat podle § 40a obč. zák. jinak se považuje úkon za platný.

15. Žalovaný se takové neplatnosti nedovolal, zpochybňoval pouze to, že k převodu došlo a namítal, že [jméno] [příjmení] s majetkem nemohla nakládat. Shora uvedené ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. ve znění, které platilo v době převodu ([číslo]) však takové nakládání rozvedené manželce umožňovalo i pro případ, že by věc byla v SJM. To, že k převodu kupní smlouvou došlo bylo prokázáno touto kupní smlouvou, fakturou i dokladem o uskutečnění zdanitelného plnění vše z [datum], dále držením technického průkazu žalobcem, jeho evidencí jako vlastníka i prohlášením [jméno] [příjmení] na úřední záznam policie z [datum] o předání klíčů. [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení o vypořádání SJM ve vyjádření z [datum] připouštěla, že stroj chtěla synovi prodat, ale ztratil se (až posléze byl nalezen), a že o něj nemá zájem. Pak lze říci, že toto vyjádření má oproti shora uvedeným důkazům nižší váhu, neboť je výrazem procesního postoje [jméno] [příjmení] v řízení o vypořádání SJM, které již nebylo v uvedeném řízení, co do povahy důvodů tvrzené nerealizace převodu blížeji objasněno, přičemž pozdější vyjádření u policie je možno považovat za zpřesňující, když jsou uváděny konkrétní okolnosti převodu i následného zmizení předmětného stroje. Navíc vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení] již nemůže pro její úmrtí být poskytnuto, je tak rozhodné, jaké jsou zbývající důkazy. Listinné důkazy však dokládají převod na žalobce, který žalovaný nijak nevyvrátil. Okresní soud tak na základě uvedeného skutkového stavu správně právně vyhodnotil, že k převodu na žalobce kupní smlouvou a předáním technického průkazu a klíčů došlo k nabytí vlastnictví předmětného stroje a lze dodat, že takový převod nebyl právně vyloučen, když [jméno] [příjmení] mohla s majetkem nakládat, když její jednání ani v případě, že by se jednalo o neběžnou záležitost, nebylo napadeno dovoláním se neplatnosti. S ohledem na to, že k převodu došlo po rozvodu manželství, pak předmětem vypořádání mezi manžely (zde žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení] jako právním nástupcem bývalé manželky) by byla pouze pohledávka finanční, což ale není předmětem tohoto řízení. Žalobce se tak převodem stal vlastníkem předmětného stroje. Okresní soud tedy ohledně vydání stroje rozhodl věcně správně, neboť bylo nesporným, že jeho zadržování žalovaným nadále trvá a podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) platného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Otázka vydání příslušenství stroje nebyla předmětem odvolacího přezkumu, když výrok II. nebyl odvoláním žalobce napaden.

16. Odvolací soud shledal, že okresní soud rozhodl správně i o náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně. Na odůvodnění nákladového výroku odvolací soud pro stručnost zcela odkazuje. Tudíž byl rozsudek ve výrocích I. a III. podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

17. V odvolacím řízení byl také zcela úspěšný žalobce, a proto mu podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které se skládají z odměny zástupce žalobce (advokáta) za jeden úkony právní služby – za vyjádření k odvolání – 1 x [částka] dle § 9, § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů za uvedený úkon právní služby po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378, tedy celkem [částka].