3 A 114/2019 – 201

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: B e H o spol. s r. o., IČO 45535353 sídlem Staré Ransko 90, 582 63 Krucemburk zastoupená advokátkou JUDr. Sylvou Kopeckou sídlem Zborovská 1023/21, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu ze dne 29. 4. 2019 č. j. MPO 73699/18/61100/01000, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým ministryně průmyslu a obchodu (dále též „ministryně“) nevyhověla námitkám žalobkyně, tehdy příjemce dotace, a potvrdila opatření Ministerstva průmyslu a obchodu (dále též „žalovaný“ či „poskytovatel dotace“) ze dne 21. 9. 2018 č. j. MPO 69417/18/61100/61150 (dále též „Opatření“). Tímto Opatřením žalovaný podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZRP“), zkrátil příjemci dotace částku 17 289 999,65 Kč ve výši 100 % v rámci projektu realizovaného z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program NEMOVITOSTI I. VÝZVA (dále též „OP PIK Nemovitosti“). Důvodem zkrácení bylo nedodržení podmínek poskytnutí dotace ze strany žalobkyně, která v rámci projektu číslo CZ.01.2.07/0.0/0.0/15_004/0000425, nazvaného Rekonstrukce a přístavba areálu společnosti II. (dále též „Projekt“), nedoložila k datu ukončení Projektu dokumenty podle Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 16. 2. 2017 č. j. MPO 13908/17/61400 (dále též „rozhodnutí o poskytnutí dotace“), a to k posouzení data dosažení indikátoru 46601 – Rozšířené, zrekonstruované nebo nově vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu (kolaudační souhlas, nebo povolení k užívání, anebo zahájení zkušebního provozu), nedodržela termín pro podání žádosti o platbu ani termín pro její opravu.

2. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti:

3. Rozhodnutím o poskytnutí dotace byla žalobkyni poskytnuta dotace na Projekt v rámci OP PIK Nemovitosti, a to ve výši maximálně 35 % způsobilých výdajů Projektu, maximálně 17 500 000 Kč. Podle Hlavy I., čl. I., odst. 1 podmínky podle § 14 odst. 4 písm. g) ZRP jsou stanoveny v Hlavě I., čl. IX. a XII. a Hlavě II., čl. I. rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podle Hlavy I., čl. XII. byly stanoveny indikátory povinné k naplnění, a to indikátor 46601 Rozšířené, zrekonstruované nebo nově vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu (dále též „indikátor 46601“) s cílovou hodnotou 5320,720 m a datem cílové hodnoty dne 11. 6. 2018. Podle Hlavy II., čl. I, odst. 2 byly určeny zvláštní povinnosti příjemce v programu Nemovitosti, takto: „[z]a datum dosažení indikátoru 46601 je v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce dotace z OPPIK – zvláštní část považováno datum vydání Kolaudačního souhlasu, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. […] Datum dosažení indikátoru 46601 musí nastat nejpozději k datu ukončení projektu. […] V případě, že cílová hodnota nebude naplněna a příjemce dotace prokáže, že její nenaplnění je způsobeno okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost, může být cílová hodnota upravena v souladu s Hlavou I. Obecná část, čl. III Změny projektu, změny v osobě příjemce dotace (1).“ Podle Hlavy II., čl. I., odst. 4 „[p]okud není součástí závěrečné etapy kolaudační souhlas, přestože je vyžadován stavebním povolením, je žadatel povinen tento nahradit např. povolením zkušebního provozu, nebo povolením předčasného užívání stavby (viz bod (2) Hlava II., Článek I. výše). Kolaudační souhlas je pak příjemce dotace povinen doložit nejpozději 18 měsíců od data skutečného ukončení projektu. Porušení této povinnosti může být správcem daně postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši 100 % částky celkově proplacené dotace.“ Podle Hlavy II., čl. I., odst. 7 „[p]říjemce dotace se zavazuje k naplnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění, tj. 46601 Rozšířené, zrekonstruované nebo nově vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu. Pokud příjemce dotace nesplní stanovenou cílovou hodnotu indikátoru a nepožádal v minulosti o její úpravu (nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím lhůty, kdy má být daná povinnost splněna), Řídící orgán uplatní postup dle § 14e Rozpočtových pravidel, při zohlednění limitů stanovených níže, a to u žádosti o platbu za poslední etapu projektu.“ Následně je v tomto odstavci uvedena tabulka nazvaná Krácení způsobilých výdajů projektu v návaznosti na nesplnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění, v ní je v levém sloupci uvedeno procento splnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění, a v pravém sloupci procento snížení způsobilých výdajů podle § 14e ZRP. Při hodnotě méně než 20 % splnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění je sankcí 100 % snížení způsobilých výdajů podle § 14e ZRP a lze použít postup pro odnětí dotace podle § 15 ZRP.

4. Dne 11. 8. 2018 žalobkyně pod č. CZ.01.2.07/0.0/0.0/15_004/0000425/2018/001/POST požádala o vyplacení částky 17 289 999,65 Kč (dále též „žádost o platbu“).

5. Opatřením (ze dne 21. 9. 2018 č. j. MPO 69417/18/61100/61150) byla žalobkyni požadovaná platba částky 17 289 999,65 Kč krácena ve výši 100 %, jelikož „1) Dle RoPd (rozhodnutí o poskytnutí dotace, pozn. soudu) Hlavy II. Zvláštní části Článku I. (2) je stanoveno, že za datum dosažení indikátoru 46601 je v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce dotace považováno datum vydání Kolaudačního souhlasu, případně povolení užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. Žádný z těchto dokumentů nebyl doložen. Na tomto základě je žadateli uděleno sankční krácení ve výši 100 %. 2) Dle RoPd Hlavy I. Obecné části Článku VI. (6) Žadatel nedodržel termín pro podání ŽoPl (žádost o platbu, pozn. soudu) do dvou měsíců ode dne ukončení projektu stanoveného v harmonogramu. Poskytovatel dotace je na tomto základě oprávněn dotaci nebo její část neproplatit. 3) Při věcné kontrole I. stupně ŽoPl, byla ŽoPl vrácena žadateli k opravě se stanoveným termínem, který žadatel nedodržel. Poskytovatel dotace je na tomto základě oprávněn dotaci nebo její část neproplatit.“ 6. Proti tomuto Opatření podala žalobkyně námitky, o nichž rozhodla ministryně napadeným rozhodnutím.

7. Napadeným rozhodnutím ministryně námitkám nevyhověla a Opatření potvrdila. Připomněla, že ke krácení dotace žalovaný přistoupil z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace příjemcem dotace, který nedoložil k datu ukončení Projektu dokumenty podle rozhodnutí o poskytnutí dotace, Hlavy II., čl. I., odst. 2 k posouzení data dosažení indikátoru 46601 (kolaudační souhlas, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu). Dále nebyl dodržen termín pro podání žádosti o platbu a nedodržen termín pro opravu žádosti. Ministryně uvedla, že nelze porovnávat podmínky a rozhodovací praxi v odlišných programech podpory, každý program podpory má stanovené specifické podmínky a odlišné indikátory povinné k naplnění. Z důvodu zachování rovných podmínek pro všechny příjemce dotace je povinností poskytovatele dotace z důvodu nedodržení povinnosti dané rozhodnutím o poskytnutí dotace snížit způsobilé výdaje podle procentuálního splnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění. Ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace přímo odkazuje na dokumenty podle Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde jsou požadované dokumenty stanoveny taxativním výčtem, a je u nich požadováno doložení do data dosažení indikátoru. Splnění podmínek v odst. 4 je tedy přímo navázané na splnění podmínek v odst. 2 a naopak, vždy s ohledem na datum dosažení cílové hodnoty indikátoru dle Hlavy I., čl. XII. rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podle tohoto článku musí být cílová hodnota indikátoru dosažena ke dni 11. 6. 2018. K tomuto datu musí příjemce dotace disponovat kolaudačním souhlasem, nebo povolením k užívání, anebo zahájením zkušebního provozu, vydanými stavebním úřadem. Jiné dokumenty nelze akceptovat. Na rozdíl od programu Úspory energie, kde je dosažení hodnoty indikátoru stanoveno na den 7. 6. 2023, se v OP PIK Nemovitosti vztahuje splnění indikátoru ke dni ukončení realizace projektu, tj. dne 11. 6. 2018. Nedoložení kolaudačního souhlasu, nebo povolení k užívání, anebo zahájení zkušebního provozu, do závěrečné etapy, zakládá nedosažení stanovené hodnoty indikátoru se sankčním postihem. Program Úspory energie upravuje sankční krácení při nesplnění podmínek až v okamžiku nesplnění hodnoty indikátoru či nedoložení kolaudačního souhlasu do 18 měsíců od data skutečného ukončení projektu, pokud v rámci závěrečné etapy příjemce dotace nedisponuje kolaudačním souhlasem, a ve stanovené lhůtě kolaudační souhlas poskytovateli dotace nedoloží. Sankční krácení platí pro oba zmíněné programy. V OP PIK Nemovitosti podléhá nesplnění dosažení hodnoty indikátoru sankčnímu krácení již v okamžiku ukončení realizace projektu, resp. datem dosažení cílové hodnoty indikátoru podle rozhodnutí o poskytnutí dotace.

8. Ministryně uvedla, že z rozhodnutí o poskytnutí dotace nevyplývá, že certifikát autorizovaného inspektora podle § 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“), lze považovat za dokument nahrazující kolaudační souhlas, povolení k užívání či povolení zkušebního provozu. Tento certifikát není považován za splnění podmínky dané rozhodnutím o poskytnutí dotace. Certifikát autorizovaného inspektora není kolaudačním souhlasem, který vydává stavební úřad, tudíž se nejedná o totožný dokument, který by jej mohl nahradit. Nadto v doloženém certifikátu ze dne 3. 6. 2018 na str. 5 autorizovaný inspektor konstatuje, že v době sepsání posudku nebyly k dispozici všechny povinné dokumenty pro vydání kolaudačního souhlasu, kterými jsou stanoviska dotčených orgánů státní správy. K námitkám týkajícím se dlouhého schvalovacího procesu poskytovatel dotace uvedl, že v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace mohl příjemce dotace realizovat Projekt ode dne 12. 6. 2015. Ukončení Projektu připadá podle rozhodnutí o poskytnutí dotace na den 11. 6. 2018. Doba realizace projektu nesmí podle Výzvy I. OP PIK Nemovitosti překročit 3 roky od data zaregistrování předběžné žádosti o podporu. S touto podmínkou byl příjemce dotace seznámen před podáním žádosti o podporu. Příjemce dotace s uvedenými podmínkami souhlasil, tento souhlas stvrdil podpisem na rozhodnutí o poskytnutí dotace. Výše krácení dotace vyplývá z Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, kde je stanoveno datum dosažení povinného indikátoru k naplnění. Výše sankce je uvedena v Hlavě II., čl. I., odst. 7 rozhodnutí o poskytnutí dotace.

9. Ministryně shledala oprávněnými námitky ohledně termínů podání žádosti o platbu a její opravu. Krácení dotace tím zůstane však nedotčeno, tato skutečnost nemá vliv na krácení dotace.

10. Proti tomuto rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů:

11. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že předložila certifikát autorizovaného inspektora, způsobilý nahradit předložení kolaudačního souhlasu. Z ustanovení Hlavy II, čl. I, odst. 2 a odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplývá, že požadované dokumenty nejsou stanoveny taxativním výčtem. Z užité zkratky „např.“ s následujícím výčtem dokumentů (např. povolení zkušebního provozu, nebo povolení předčasného užívání stavby), lze dovodit, že tento výčet je výčtem demonstrativním. Přílohou závěrečné žádosti proto mohou být i jiné dokumenty, způsobilé doložit stejnou skutečnost. Přitom v rámci jiných dotačních projektů poté, co žalovaný uznal certifikát autorizovaného inspektora za dokument způsobilý nahradit kolaudační souhlas, schválil žádost o dotaci. Tomu se tak stalo v projektu číslo CZ.01.3.10/0.0/0.0/15_010/0000316, nazvaném Zlepšení tepelně technických vlastností budov výrobního areálu společnosti II. (dále též „projekt Zlepšení“), či v projektu číslo CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_002/0000339, nazvaném Vybudování centra průmyslového výzkumu, vývoje a inovací společnosti B e H o spol. s r. o. (dále též „projekt Vybudování“). Podle žalobkyně není možné identický požadavek posuzovat diametrálně odlišně. Správní orgán rozhoduje rozdílně, na jedné straně u shodné podmínky u projektu, který se týká shodné stavby a stavebního povolení, dotaci proplatí bez jakéhokoli krácení a v druhém případě v jiném obdobném projektu dotaci 100% krátí, což představuje porušení principu rovnosti. Certifikát autorizovaného inspektora vydaný podle § 122 odst. 6 stavebního zákona osvědčuje, že stavba je způsobilá k řádnému a bezpečnému užívání pro účel, ke kterému byla navržena a schválena v souladu s dokumentací pro stavební povolení, i přestože kolaudační souhlas zatím nebyl vydán. Vydání kolaudačního souhlasu je v pravomoci stavebního úřadu. V případě existence certifikátu autorizovaného inspektora se jedná o formální záležitost, neboť závěrečná prohlídka stavby byla již provedena autorizovaným inspektorem. Jestliže tento neshledal žádné nedostatky, které by bránily řádnému užívání stavby, vychází stavební úřad ze stanoviska autorizovaného inspektora obsaženého v certifikátu, a může od konání závěrečné kontrolní prohlídky stavby upustit. V předmětné věci žalobkyně nechala vyhotovit certifikáty podle § 122 odst. 6 stavebního zákona vystavené dne 3. 6. 2018 pod č. j. BeHo/01/06/2018/Dv a BeHo/02/06/2018/Dv autorizovaným inspektorem, které nahrazují závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby a prokazují, že stavby Rekonstrukce a přístavba areálu společnosti BeHo ve Starém Ransku a Přístavba a nástavba stávajícího průmyslového objektu byly provedeny podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení a podle podmínek společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, jsou dokončené a schopné samostatného a bezpečného trvalého užívání. Certifikát tedy osvědčuje, že stavba je způsobilá k řádnému a bezpečnému užívání pro účel, ke kterému byla navržena a schválena v souladu s dokumentací pro stavební povolení. Z demonstrativně vyjmenovaných dokumentů podle dotačních podmínek daného projektu v Hlavě II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace (povolení zkušebního provozu, nebo povolení předčasného užívání stavby) je přitom patrné, že se jedná dokumenty osvědčující způsobilost stavby pro užívání.

12. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně uvádí, že podala žádost o změnové řízení na prodloužení lhůty k doložení kolaudace stavby, neboť rozsah stavebních prací přesahoval stavební povolení a související dotační projekty. Ze strany stavebního úřadu byla požadována kompletní kolaudace v rozsahu stavebního povolení. Žalobkyně v žádosti jako důvod uvedla, že s ohledem na dlouhou administraci projektu, tedy okolností vylučující odpovědnost, fakticky přišla o dva roky z lhůty pro realizaci Projektu a doložení jeho ukončení. V případě projektu Zlepšení bylo takové zdůvodnění uznáno a žádost o změnu byla schválena, v případě Projektu byla žádost zamítnuta. Podle žalobkyně je třeba přihlédnout k tomu, že schvalovací proces z důvodů na straně poskytovatele dotace trval neúměrně dlouho, po jeho skončení zbyla žalobkyni necelá třetina z celkové lhůty pro realizaci projektu. Takové podmínky pro realizaci projektu jsou ve vztahu k podmínkám jiných příjemců nerovné. Podle dotačních podmínek je v Hlavě II., článku I., odst. 4 uvedena lhůta 18 měsíců k provedení kolaudace, nebo nahrazení této kolaudace např. povolením zkušebního provozu, nebo povolením předčasného užívání stavby (nebo certifikátem autorizovaného inspektora). V předmětném Projektu však vlivem velkého zdržení na straně poskytovatele dotace došlo k situaci, že reálná zbývající lhůta pro realizaci Projektu byla kratší než lhůta pro provedení kolaudačního procesu (nebo jeho alternativy) v délce 18 měsíců. V důsledku zkrácení faktické lhůty pro realizaci Projektu bylo na hranici nemožnosti získání souhlasných stanovisek správních úřadu pro vydání kolaudačního souhlasu podle § 122 odst. 1 stavebního zákona. Je tudíž třeba zdůraznit, že kolaudační souhlas může být nahrazen i jinými dokumenty, a to i certifikátem autorizovaného inspektora podle § 122 stavebního zákona. Žalobkyně připomíná, že podle Výzvy I OP PIK Nemovitosti bylo stanoveno datum zpřístupnění žádosti o podporu v MS2014+ na den 1. 6. 2015 od 14:00 hod., kdy byl také zahájen příjem předběžných žádostí o podporu. Podle této výzvy měl být příjem plných žádostí zahájen dne 1. 9. 2015. Ze strany žalobkyně byla předběžná žádost podána dne 11. 6. 2015, což je i datum, od kterého se počítá lhůta 3 roků realizace. Podle depeše splnila předběžná žádost podmínky věcného hodnocení/analýzy rizik dne 4. 11. 2015. Vlivem problémů se systémem MS2014+ byla původní lhůta pro podání plné žádosti uvedená ve výzvě posunuta ze dne 1. 9. 2015 na den 1. 12. 2015. Plná žádost byla podána dne 3. 12. 2015 a ze strany poskytovatele dotace byla schválena až dne 13. 2. 2017, rozhodnutí o poskytnutí dotace žalobkyně obdržela do datové schránky dne 21. 2. 2017. Následně si musela žalobkyně nechat schválit ze strany poskytovatele dotace dokumenty výběrového řízení na realizaci projektu před jeho vyhlášením a po jeho realizaci před podpisem s vítězem výběrového řízení. Žalobkyně má za to, že postup žalovaného je s ohledem na tyto skutečnosti v rozporu s účelem a smyslem dotačního procesu a časové posloupnosti předmětného projektu. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné, nesprávné a nespravedlivé.

13. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2017 č. j. 2 Afs 142/2016–32, a nález pléna Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 12/14, namítá, že nejednoznačnost či neurčitost dotačních podmínek nemá jít k tíži příjemce dotace jakožto slabší strany. V předmětné věci se žalobkyni dostalo v rámci jednotlivých projektů rozdílných pokynů ze strany poskytovatele dotace, které ve spojení se spornou interpretací jednotlivých dotačních pravidel vedly k vydání nezákonného napadeného rozhodnutí.

14. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobkyně uvádí, že nedodržení termínu podání žádosti o platbu žalobkyně nemohla ovlivnit. Při podání se přesně řídila instrukcemi projektové manažerky, což prokazují jednotlivé depeše. Termín ukončení projektu byl dne 11. 6. 2018. Ke konci realizace projektu bylo ze strany žalobkyně podáno změnové řízení na prodloužení termínu realizace projektu, jehož součástí bylo i sloučení všech etap projektu do jedné etapy. Jelikož změnové řízení bylo zamítnuto, iniciovala žalobkyně nové změnové řízení, které se týkalo pouze sloučení etap. Žádost o platbu byla podána včas ve stanoveném termínu. Jak je zřejmé z depeší, projektová manažerka žalobkyni nejprve informovala o tom, že u žádosti o platbu je hlášena chyba systému MS2014+ a následně vyzvala ke smazání žádosti a vyčkání s opětovným podáním na schválení změnového řízení.

15. V pátém žalobním bodu žalobkyně tvrdí, že byl dodržen stanovený termín pro opravu žádosti o platbu. Při věcné kontrole I. stupně žádosti o platbu byla žádost vrácena k opravě s textem „Požadovanou opravu proveďte do 5 pracovních dnů – tj. do 11. 9. 2018“, jak je průkazné z depeše projektové manažerky ze dne 4. 9. 2018 zaslané v 14:03 hod. Z depeše ze dne 11. 9. 2018 zaslané v 21:30 hod., vyplývá, že žádost o platbu byla opravena a vrácena ve stanoveném termínu. Následující den dne 12. 9. 2018 byla pouze zaslána projektové manažerce depeše, kterou žalobkyně projektovou manažerku informovala, že oprava byla podána.

16. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 18. 10. 2019 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvedl, že každý dotační program má vlastní podmínky, které mohou být podobné, ale i odlišné. S ohledem na cíle a vymezené účely jednotlivých programů podpory je nastavení parametrů jednotlivých výzev individuální a pro žalovaného je klíčový jednotný přístup k vyhodnocování/posuzování daných projektů dané jedné výzvy, nikoli napříč různými výzvami různých programů podpory, které mohou mít jiná specifika, jiné podmínky i cíle. Nelze navzájem porovnávat projekty různých programů. Žalobkyně byla s předmětnými podmínkami poskytnutí dotace srozuměna, přistoupila na ně v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace. V případě nejasností si mohla nechat dané podmínky objasnit, a nespoléhat na postup, který prošel v rámci jiného projektu, jiného dotačního programu, s jinými dotačními podmínkami, a který byl zaměřen na něco jiného. K odkazu žalobkyně na konkrétní projekty, v rámci nichž bylo podle žalobkyně rozhodováno odlišně, žalovaný uvedl, že ustanovení Hlavy II, čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace u Projektu je navázáno na splnění indikátoru povinného k naplnění. Ustanovení Hlavy II, čl. I, odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace u projektu Zlepšení tímto provázáním nedisponuje, tudíž porovnání je irelevantní. Taktéž v ustanovení Hlavy II, čl. I, odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace u projektu Vybudování není obsažena vazba na splnění indikátoru povinného k naplnění. Podle žalovaného je textace podmínky v ustanovení Hlavy II, čl. I, odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, která nebyla v rámci Projektu dodržena, a na základě které byla v Projektu podle Opatření dotace krácena, je daná. Proto úvahy žalobkyně navazující na ustanovení Hlavy II, čl. I, odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace, ze kterého vyvozuje naprosto jiné závěry závazné i pro ustanovení Hlavy II., čl. I, odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, jsou mylné a irelevantní. Porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, které bylo jasně definováno Opatřením s odkazem na ustanovení Hlavy II., čl. I, odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, ukládá povinnost předložit kolaudační souhlas, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. Dále žalovaný uvedl, že při umožnění doložení kolaudačního souhlasu i jiným dokumentem, vycházel přímo z možností, které upravuje a stanovuje stavební zákon. Žalobkyní předložené posudky autorizovaného inspektora podle § 122 odst. 6 stavebního zákona nejsou dokumentem, který by žalobkyni umožňoval využívat danou budovu v souladu s právními předpisy. Jedná se o dokumenty, které je možné předložit spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, a na základě kterých stavební úřad může, avšak nemusí, upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby.

17. Žalovaný dále odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a doplnil, že vzhledem k náročnému a zdlouhavému procesu vydání kolaudačního souhlasu, který vyžaduje souhlasná stanoviska dalších dotčených orgánů, umožnil doložit namísto kolaudačního souhlasu právě povolení k užívání stavby či povolení ke zkušebnímu provozu, aby situaci potencionálním žadatelům, či příjemcům dotace, usnadnil.

18. Podle žalovaného napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející Opatření, bylo vyhotoveno v souladu s účelem a smyslem daného programu podpory a dané výzvy, v rámci které byl Projekt podán. Žalovaný udělil žalobkyni sankční krácení v souladu s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace, které kopírují možnosti uvedené ve stavebním zákoně. Není možné porovnávat jednotlivé postupy v rámci odlišných projektů, které jsou podány v rámci odlišných výzev, odlišných programů podpory, a které jsou vázány odlišnou textací podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace. Argumentace žalobkyně je v tomto ohledu irelevantní. Žalovaný neshledal důvody pro nezákonnost, nesprávnost či nespravedlnost napadeného rozhodnutí.

19. Žalovaný konstatoval, že v napadeném rozhodnutí argumenty uvedené v uplatněných námitkách byly vzaty v potaz. Na straně 4 napadeného rozhodnutí bylo uvedeno, že: „Námitky ohledně termínů podání ŽoPl její opravy považujeme za oprávněné dle kontroly depeší projektu, nicméně navržené krácení dotace dle výše popsaného skutkového stavu zůstane nedotčeno, to znamená, že tato skutečnost nemá vliv na krácení dotace.“ 20. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O věci samé rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalovaný s takovým vyřízením věci výslovně souhlasil a žalobkyně se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, souhlasila tudíž konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

21. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:

22. Podle § 14e odst. 1 ZRP poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).

23. Podle § 14e odst. 2 ZRP poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

24. Podle § 14e odst. 3 ZRP v rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

25. Podle § 14e odst. 4 ZRP bylo–li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo–li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo–li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.

26. Soud připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu soudy nemusí nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013–19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2014 č. j. 7 Afs 85/2013–33). Soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožní. Jak k tomu přiléhavě uvádí Ústavní soud, „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014–43, ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 Afs 41/2012–50, ze dne 6. 6. 2013 č. j. 1 Afs 44/2013–30, ze dne 3. 7. 2013 č. j. 1 As 17/2013–50, nebo ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014–108).

27. K prvnímu žalobnímu bodu soud úvodem konstatuje, že dotací se podle ustanovení § 3 písm. a) ZRP rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Na dotaci není právní nárok a poskytnutí dotace je de facto dobrou vůlí státu, která musí být na druhé straně vyvážena přísnými podmínkami, jež zavazují jejího příjemce. Z uvedeného vyplývá, že příjemce dotace je při nakládání s rozpočtovými prostředky povinen dodržovat nejen zákonné podmínky, nýbrž i podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008 č. j. 9 Afs 113/2007–63).

28. Jak vyplývá z § 14 odst. 4 ZRP, vyhoví–li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace, vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace, v něm mimo jiné stanoví podmínky a povinnosti příjemce dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace není titulem k vyplacení dotace, nýbrž představuje toliko závazný příslib poskytovatele dotace, že užije své volné správní uvážení ohledně poskytnutí dotace určitým způsobem, tedy že dotaci příjemci poskytne při splnění daných podmínek. Jestliže by poskytovatel dotace za splnění všech stanovených podmínek příjemci dotaci nevyplatil, dopustil by se nezákonného zneužití správního uvážení a porušení principu ochrany legitimního očekávání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2006 č. j. 6 A 25/2002–59).

29. V právě posuzovaném případě žalovaný přistoupil ke krácení části poskytnuté dotace (§ 14e ZRP) ve výši 17 289 999,65 Kč na částku 0 Kč z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace žalobkyní jako příjemcem dotace, její maximální výše mohla podle rozhodnutí o poskytnutí dotace být 17 500 000 Kč. Důvodem pro zkrácení vyplacené částky dotace byla podle napadeného rozhodnutí skutečnost, že žalobkyně v rozporu s ustanovením Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace nedoložila k datu ukončení Projektu dokumenty k posouzení data dosažení indikátoru 46601. Žalovaný v Opatření uvedl: „Dle RoPd Hlavy II. Zvláštní části Článku I. (2) je stanoveno, že za datum dosažení indikátoru 46601 je v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce dotace považováno datum vydání Kolaudačního souhlasu, případně povolení užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. Žádný z těchto dokumentů nebyl doložen. Na tomto základě je žadateli uděleno sankční krácení ve výši 100 %.“ Nedůvodný je tak odkaz žalobkyně na ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboť porušení tohoto ustanovení nebylo ze strany poskytovatele dotace sankcionováno. Žalovaný, resp. ministryně, v napadeném rozhodnutí deklaroval, za porušení jaké povinnosti došlo ke krácení částky dotace. Podle ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 ve spojení s ustanovením Hlavy II., čl. I., odst. 7 rozhodnutí o poskytnutí dotace je žalobkyně jako příjemce dotace zavázána k naplnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění (indikátor 46601 Rozšířené, zrekonstruované nebo volně vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu), a to nejpozději k datu ukončení projektu. Za datum dosažení indikátoru 46601 je považováno datum vydání kolaudačního souhlasu, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. Podle ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 7 rozhodnutí o poskytnutí dotace pokud příjemce dotace nesplní stanovenou cílovou hodnotu indikátoru, a nepožádal v minulosti o jeho úpravu, uplatní se postup podle § 14e ZRP, a budou kráceny způsobilé výdaje Projektu. Naproti tomu žalobkyní odkazované ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace upravuje povinnost příjemce dotace, žalobkyně, pro případ, kdy není součástí závěrečné etapy kolaudační souhlas, přestože je vyžadován stavebním povolením, nahradit tento např. povolením zkušebního provozu, nebo povolením předčasného užívání stavby. Zároveň stanoví povinnost v takovém případě kolaudační souhlas doložit nejpozději do 18 měsíců od data skutečného ukončení projektu. Dotčené ustanovení pak stanoví, že porušení této povinnosti může být správcem daně postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši 100 % částky celkově proplacené dotace.

30. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího Opatření, žalobkyni byla uložena sankce v podobě krácení dotace za porušení povinnosti podle ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, nikoli za porušení povinnosti vymezené v ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Námitky žalobkyně odkazující na uvedené ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 jsou tak ve věci liché.

31. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplývá povinnost žalobkyně směřující k dodržení cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění (Hlava II., čl. I., odst. 7 rozhodnutí o poskytnutí dotace), a to nejpozději k datu ukončení projektu (Hlava II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace). Datum cílové hodnoty indikátoru 46601 bylo stanoveno ke dni 11. 6. 2018 (Hlava I. čl. XII. rozhodnutí o poskytnutí dotace). Za datum dosažení indikátoru 46601 bylo považováno datum vydání kolaudačního souhlasu, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu (Hlava II. čl. I. odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace). Jednalo se přitom o závaznou podmínku poskytnutí dotace (Hlava I. čl. I. odst. 1 rozhodnutí o poskytnutí dotace).

32. V souzené věci je nesporné, že žalobkyně kolaudační souhlas (případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu) žalovanému nepředložila. Žalobkyně sama připouští, že žalovanému předložila toliko certifikát autorizovaného inspektora, resp. jeho odborné posudky ze dne 3. 6. 2018 č. j. BeHo/01/06/2018/Dv a č. j. BeHo/02/06/2018/Dv. Namítá přitom, že tyto plně nahradily kolaudační souhlas (případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu), když osvědčují způsobilost stavby k řádnému a bezpečnému užívání, a že jejich doložením splnila podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace.

33. Soud po posouzení věci dospěl ke shodnému závěru jako žalovaný, a sice že žalobkyně nedodržela závaznou podmínku, za níž byla dotace poskytnuta, stanovenou v rozhodnutí o poskytnutí dotace – naplnění indikátoru 46601.

34. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 30. 10. 2018 č. j. 1 Afs 291/2017–33, konstatoval, že „každé porušení dotačních podmínek, které nejsou v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezeny jako méně závažné, zakládá porušení rozpočtové kázně [§ 3 písm. e) ve spojení s § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel]. Při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (§ 44a odst. 4 rozpočtových pravidel) a své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Týká–li se porušení povinnosti oddělitelné části poskytnuté dotace, odvod bude stanoven pouze částkou odpovídající této části dotace. I zde však mohou vyvstat okolnosti, které mohou s ohledem na malou závažnost porušení povinnosti vést správce daně ke snížení odvodu ve smyslu zásady přiměřenosti (§ 44a odst. 4 rozpočtových pravidel).“ Rozšířený senát dále zdůraznil, že „rozpočtová pravidla jasně v § 14 odst. 4 rozlišují případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, na straně jedné, a ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e), na straně druhé. Nelze tedy jasnou zákonnou dikci obcházet tím, že správce daně nebo dokonce až soud zpětně prohlásí některou ze závazných dotačních podmínek za nevýznamnou, a proto nezakládající vůbec porušení rozpočtové kázně. Takovýto výklad by závažným způsobem narušil vnitřní uspořádání poměrů dotačního vztahu. Poskytnutí dotace představuje dobrodiní ze strany státu, čemuž odpovídá i oprávnění poskytovatele dotace svázat příjemce dotace přísnými podmínkami.“ Citované závěry lze vztáhnout i na projednávanou věc, přestože se v nyní posuzované věci nejedná o institut odvodů za porušení rozpočtové kázně, Nejvyšší správní soud dlouhodobě dovozuje, že je možné judikaturu k tomuto institutu aplikovat také v případě opatření podle § 14e ZRP (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017 č. j. 6 Afs 270/2015–48).

35. Ze správního spisu soud ověřil, že rozhodnutí o poskytnutí dotace fakticky neumožňovalo, aby byl požadovaný kolaudační souhlas (§ 119 odst. 1 a 2 stavebního zákona a § 122 stavebního zákona) nahrazen odborným posudkem, v dané věci certifikátem zpracovaným autorizovaným inspektorem, resp. jakýmkoli vyjádřením příslušného stavebního úřadu. Pro dosažení závazného indikátoru 44601 bylo stanoveno dle Hlavy II. čl. I. odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace datum vydání kolaudačního souhlasu, resp. povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu. Odborný posudek autorizovaného inspektora mezi nimi nebyl.

36. Je tomu tak proto, že předmětný certifikát zpracovaný autorizovaným inspektorem nepředstavuje žádné veřejnoprávní povolení, které by v rovině povinností podle stavebního zákona opravňovalo žalobkyni k užívání stavby. Jak je uvedeno shora, stavební zákon tento certifikát v § 122 odst. 6 užívá pro řízení o kolaudačním souhlasu. Ze žádného ustanovení stavebního zákona však neplyne, že by tento certifikát nahrazoval kolaudační souhlas, resp. se mu stavěl na roveň. Také žalobkyně v podané žalobě připouští, že teprve na základě certifikátu autorizovaného inspektora je vydán kolaudační souhlas. Rovněž právní režim stavby v rámci předčasného užívání či zkušebního provozu podle § 123 a § 124 stavebního zákona vždy vyžaduje veřejnoprávní povolení stavebního úřadu, což žalobkyně v řízení nedoložila. Za takto zjištěného skutkového stavu podle soudu nelze dojít k jinému právnímu závěru, než že užívání stavby v žádném režimu, který upravuje stavební zákon, k datu 11. 6. 2018 nebylo povoleno, což žalobkyně svými žalobními body důvodně nezpochybnila (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021 č. j. 6 A 110/2019–40).

37. Na uvedeném závěru nemohou změnit nic námitky žalobkyně týkající se rozdílného rozhodování žalovaného v rámci různých projektů. Projekty, jimiž v podané žalobě žalobkyně argumentuje, byly uskutečněny v rámci jiných programů podpory než Projekt (projekt Zlepšení byl realizován v rámci projektu podpory Úspory energie a projekt Vybudování byl realizován v rámci programu podpory Potenciál). Jak příhodně uvedl žalovaný ve vyjádření k žalobě, každý program podpory má svoje vlastní podmínky, specifika a cíle, nelze proto porovnávat projekty v rámci různých dotačních programů. S tímto závěrem se soud ztotožňuje.

38. Žalobkyně odkazuje na ustanovení Hlavy II., čl. IV., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. MOP 8585/17/61200 ze dne 3. 3. 2017, jímž bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace na projekt Zlepšení. Podle tohoto ustanovení: „Pokud není kolaudační souhlas doložen k poslední žádosti o platbu, přestože je vyžadována stavebním povolením, je žadatel povinen toto nahradit např. povolením zkušebního provozu, nebo povolením předčasného užívání stavby. Kolaudační souhlas je pak příjemce dotace povinen doložit nejpozději 18 měsíců od data skutečného ukončení projektu. Projekt musí být ukončen v souladu s Pravidly způsobilosti a publicity. Porušení této povinnosti může být správcem daně postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši 100 % částky celkově proplacené dotace.“ Z citovaného znění je zřejmé, že povinnost, kterou toto ustanovení upravuje, není totožná s povinností podle Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, za jejíž porušení byla žalobkyně postižena. V posuzovaném případě bylo předložení kolaudačního souhlasu, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu navázáno na dosažení indikátoru povinného k naplnění. Nelze porovnávat obsahově odlišné dotační podmínky stanovené v rámci různých projektů programů podpory. Stejně tak není přiléhavé žalobkyní odkazované znění Pravidel pro žadatele a příjemce dotaze z OP PIK – obecná část č. j. 25075/15/61100, která jsou přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. MPO 62312/16/61600/1372 na projekt Vybudování, jelikož na straně 77 je stanovena jiná podmínka, a to „ … v případě stavení činnosti kolaudační souhlas nebo povolení k užívání stavby – uvedení do zkušebního provozu“. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplývá jednoznačné nastavení dotačních podmínek. Z ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí je zřejmé, že za datum dosažení indikátoru 46601 je považováno „datum vydání Kolaudačního souhlasu, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu“. Odkazy žalobkyně na projekty uskutečněné v rámci různých programů podpory s jinými podmínkami, tudíž pro danou věc nelze považovat za příhodné.

39. Městský soud proto nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že závazná podmínka pro poskytnutí dotace [§ 14 odst. 4 písm. g) ZRP] byla ke dni 11. 6. 2018 splněna. Žalovaný neměl jinou možnost, než v posuzované věci konstatovat nedodržení závazné podmínky a přistoupit k rozhodnutí o krácení dotace (§ 14e ZRP). První žalobní bod není důvodný.

40. Ke druhému žalobnímu bodu soud připomíná, že podle ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace ve spojení s ustanovením Hlavy I., čl. XII. rozhodnutí o poskytnutí dotace byla žalobkyně povinna nejpozději ke dni 11. 6. 2018 doložit poskytovateli dotace kolaudační souhlas, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu k naplnění indikátoru 46601. Žalobkyně namítá, že předložení kolaudačního souhlasu k tomuto datu nebylo s ohledem na složitost řízení o vydání kolaudačního souhlasu možné. Tato svá tvrzení však žalobkyně ničím relevantním nedoložila. Žalobkyně se omezila pouze na obecné tvrzení o obtížnosti získání závazných stanovisek, aniž by soudu doložila, jaké konkrétní skutečnosti jí bránily v předložení kolaudačního souhlasu do uvedeného data. Nutno zmínit, že ani později žalobkyně nepředložila kolaudační souhlas poskytovateli dotace. Stejně tak žalobkyně netvrdila, natož prokázala, co konkrétního jí bránilo v předložení povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu, jež mohly být podle ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace předloženy namísto (nedoloženého) kolaudačního souhlasu. Námitky žalobkyně ohledně data ukončení projektu se tak jeví jako účelové, když žalobkyně toliko v obecné rovině namítá, že do stanoveného data nebylo možné doložit kolaudační souhlas, aniž by tato svá tvrzení věrohodně podložila. Současně ani neuvádí, z jakého důvodu poskytovateli dotace nepředložila povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu, které byly žalovaným v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoveny jako alternativa kolaudačního souhlasu právě z důvodu jednoduššího dosažení indikátoru 46601. Ve Výzvě I OP PIK Nemovitosti ze dne 29. 5. 2015, kterou žalovaný jako řídící orgán vyzval k podání žádosti o poskytnutí dotace, bylo stanoveno, že doba realizace projektu nesmí překročit 3 roky od data přijatelnosti projektu, nerozhodne–li poskytovatel dotace jinak. Nejzazším termínem pro ukončení projektu bylo stanoveno datum 31. 12. 2018, nerozhodne–li poskytovatel dotace jinak. Tedy již před podáním žádosti o podporu byla žalobkyně ve zmiňované výzvě seznámena s podmínkami ukončení projektu s tím, že poskytovatel dotace o nich může rozhodnout i jinak. V žádosti o podporu žalobkyně uvedla jako předpokládané datum zahájení realizace projektu 12. 6. 2015 a předpokládané datum jeho ukončení dne 11. 6. 2018. Na základě takto podané žádosti o podporu vydal žalovaný dne 16. 2. 2017 rozhodnutí o poskytnutí dotace, v něm závazně stanovil datum ukončení projektu jako dosažení účelu dotace na 11. 6. 2018. Rozhodnutí o poskytnutí dotace žalobkyně elektronicky podepsala, tím mimo jiné potvrdila, že byla seznámena s rozhodnutím o poskytnutí dotace před jeho vydáním, a že je srozuměna s tím, že vydáním rozhodnutí bude povinna plnit podmínky v rozhodnutí stanovené. Soud připomíná, že na poskytnutí dotace není právní nárok, příjemce dotace je při nakládání s rozpočtovými prostředky povinen dodržovat nejen zákonné podmínky, nýbrž i podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalovaný v rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě podané žádosti o podporu stanovil datum zahájení projektu dne 12. 6. 2015 a datum jeho ukončení dne 11. 6. 2018 s tím, že termín zahájení projektu je pouze orientační, termín pro ukončení projektu závazný. Žalobkyně v podané žádosti sama deklarovala předpokládané datum zahájení projektu na 12. 6. 2015. Od tohoto data mohl být Projekt fakticky uskutečňován. Porovnání s jinými projekty jiného dotačního programu není přiléhavé, stejně tak odkaz žalobkyně na ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Námitky druhého žalobního bodu jsou nedůvodné.

41. K třetímu žalobnímu bodu městský soud připomíná, že vzhledem k zásadě dispozitivnosti soudního řízení správního není možné, aby žalobkyně předmět soudního přezkumu vymezila jen nekonkrétními námitkami bez souvislosti se skutkovými výtkami. Odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu či listinách zachycené musí být učiněn tak, aby bylo možné je odlišit od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy, a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobkyně za základ jí tvrzené námitky (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005 č. j. 2 Azs 92/2005–58). Soud je povinen vypořádat jednotlivé žalobní body, aby nezatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností, není ale povinen na základě vágních odkazů žalobní body či podpůrné argumenty dohledávat ve spisech či v zaslaných dokumentech. Opačný postup by porušoval popsanou dispoziční zásadu a zasahoval by do rovného postavení účastníků řízení (§ 36 odst. 1 s. ř. s.). Žalobkyně v podané žalobě namítá nejednoznačnost a neurčitost dotačních podmínek, neuvádí přitom, jaké konkrétní podmínky by měly těmito vadami trpět, stejně tak žalobkyně netvrdí, jak měla být údajná nejednoznačnost a neurčitost dotačních podmínek přičtena k její tíži, když se omezila pouze na obecné konstatování, že nejednoznačnost či neurčitost dotačních podmínek nemá jít k tíži příjemce dotace. Obecný odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2017 č. j. 2 Afs 142/2016–32, a nález pléna Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 12/14, je taktéž uveden bez souvislosti s konkrétními skutkovými výtkami. Ani námitka žalobkyně, že v rámci jednotlivých projektů byly dány rozdílné pokyny ze strany poskytovatele dotace, které ve spojení se spornou interpretací jednotlivých dotačních pravidel vedly k vydání nezákonného napadeného rozhodnutí, není důvodná. Žalobkyně opět pouze obecně namítá sporný výklad dotačních pravidel, aniž by uvedla, o jaká konkrétní pravidla se jedná a v čem konkrétně tvrzený sporný výklad spočívá. Stejně tak žalobkyně nespecifikuje pokyny vydané v rámci Projektu, které podle ní byly stanoveny odlišně než u jiných projektů. Námitky třetího žalobního bodu tak nejsou důvodné.

42. Čtvrtý a pátý žalobní bod spolu úzce souvisí, soud je proto vypořádá společně. Námitky totožného obsahu vznesla žalobkyně již v rámci námitek proti Opatření podaných dne 9. 10. 2018. Ministryně tento okruh námitek vypořádala na straně 4 napadeného rozhodnutí, kde uvedla, že námitky považuje za oprávněné. Ačkoliv ministryně této skupině námitek vyhověla, dospěla současně k závěru, že tato skutečnost nic nezmění na krácení částky poskytnuté dotace, neboť ta je krácena z jiného důvodu, a to pro porušení ustanovení Hlavy II., čl. I., odst. 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Městský soud tudíž neshledal ani čtvrtý a pátý žalobní bod důvodným, jelikož námitkám vznesených v rámci těchto žalobních bodů bylo vyhověno již v napadeném rozhodnutí. Soud připomíná, že napadené rozhodnutí a jemu předcházející Opatření tvoří jeden celek, případná pochybení žalovaného tak mohla zhojit ministryně, což také v daném případě učinila.

43. K námitce žalobkyně, že byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, soud dodává, že nelze takto obecně žalobní námitku vymezit. Jak soud uvedl shora, soudní řízení správní je ovládáno zásadou dispozitivnosti a rovného postavení účastníků řízení. V souladu s těmito zásadami není možné, aby žalobkyně vymezila žalobní námitku toliko obecně bez souvislosti s konkrétními skutkovými výtkami. Žalobkyně v podané žalobě netvrdí, na jakých konkrétních právech byla napadeným rozhodnutím dotčena, ani v čem měl tento zásah do práv žalobkyně spočívat. Není přitom úlohou soudu dohledávat žalobní argumentaci v předloženém spisu, stavěl by se tak do pozice obhájce té které strany.

44. Na základě výše uvedených důvodů tak Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

45. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.