3 A 23/2014 - 47
Citované zákony (6)
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 78 odst. 7 § 103 odst. 1
- Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, 520/2005 Sb. — § 6 odst. 1
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 180 odst. 2
Rubrum
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: E SIDE PROPERTY LIMITED, organizační složka v ČR, se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, U Slavie 1540/2a, IČ 275 90 623, zastoupeného Mgr. Václavem Slavíčkem, advokátem se sídlem v Kladně, Ctiborova 3091, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2013, sp.zn.: S-MHMP 91866/2013/SUP/Pt, takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze dne 18.2.2014, domáhal přezkoumání rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „žalovaný“ nebo „odvolací orgán“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru stavebního (dále jen „stavební úřad“) ze dne 15.1.2013, sp.zn. OST 115157/2012/Ga. Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad uložil žalobci pokutu ve výši 200 000 Kč za spáchání správního deliktu podle ust. § 180 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „stavební zákon“) a dále povinnost nahradit náklady řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které hradí správní orgán jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhl. č. č. 520/2005 Sb.“) ve výši 1 000 Kč. Správního deliktu se měl žalobce dopustit tím, že jako vlastník stavby fotbalového stadionu Slavie neodstranil závady zjištěné během kontrolních prohlídek této stavby ve dnech 27.8.2012 a 16.9.2012, a to ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního řádu ze dne 1.6.2012 sp.zn.: OST 058928/2012/Ra, č.j.: P10-058957/2012. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí je nezákonné a své námitky vyjádřil v následujících žalobních bodech. V prvním žalobním bodu žalobce poukazuje na stranu 3 kolaudačního rozhodnutí, kde jsou stavebním úřadem stanoveny podmínky pro užívání stavby podle ustanovení § 82 odst. 1 a 2 stavebního zákona a namítá, že kolaudační rozhodnutí neobsahuje žádnou podmínku spočívající v omezení užívání stavby ve vztahu k pořádání jakékoli hudební produkce, z čehož žalobce dovozuje, že nemohl užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, jak uvádí v prvostupňovém rozhodnutí stavební úřad. Žalobce dále konstatuje, že jeden rok před vydáním kolaudačního rozhodnutí bylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu stavby, v němž byly stanoveny podmínky pro zkušební provoz stavby. Žalobce v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že v době zkušebního provozu stavby se v prostorách stavby konal kromě jiného i koncert skupiny Metallica (dne 3.6.2008) a koncert skupiny Iron Maiden (dne 8.8.2008). Navzdory uvedenému bylo vydáno kolaudační rozhodnutí neobsahující žádné omezující podmínky ve vztahu k provozování hudební produkce. Žalobce má za to, že kolaudační rozhodnutí, které nestanoví podmínky ve vztahu k provozování hudební produkce a bylo vydáno po zkušebním provozu, v jehož průběhu se konaly dva zmíněné koncerty, svědčí o tom, že podmínky zkušebního provozu konání hudebních produkcí nevylučovaly. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá, že výzva, které mu byla zaslána stavebním úřadem slouží {podle ustanovení § 132 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) a ustanovení § 133 odst. 2 písm. d) a f) a odst. 4 stavebního zákona} k zajištění nápravy nedostatku zpravidla stavebního charakteru, který je možné napravit a týká se stavby samotné, nikoli způsobu jejího užívání. Dle žalobce nebylo ve skutečnosti z hlediska technického co napravovat. Nadto výzva ke zjednání nápravy byla vydána ještě před uskutečněním kontrolní prohlídky stavby, tzn. před faktickým zjištěním údajné závady. Žalobce dále poukazuje na způsob formulace lhůty uvedené ve výzvě, která byla stanovena „ode dne doručení výzvy po dobu platnosti kolaudačního rozhodnutí“ a v této souvislosti namítá, že kolaudační rozhodnutí je stále platné, a lhůty ke zjednání nápravy stanovené ve výzvě tedy nemohly dosud uplynout. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá nedostatek jeho pasivní legitimace, neboť dne 31.5.2011 uzavřel nájemní smlouvu se společností Echo Promotion s. r. o., IČ 271 90 943 (dále jen „Echo Promotion“) za účelem pořádání koncertů a kulturních akcí vždy od 1.6. do 31.7. běžného roku, a to do roku 2016. Žalobce se tedy domnívá, že v době konání koncertů stavbu neužíval on, nýbrž společnost Echo Promotion, a to na základě nájemní smlouvy. V souladu s ustanovením bodu 4.10 nájemní smlouvy byla společnost Echo Promotion jako nájemce plně obeznámena s veškerými podmínkami provozování stavby stanovenými kolaudačním rozhodnutím, které je zároveň přílohou č. 5 nájemní smlouvy. Nájemce je dle smlouvy zavázán dodržovat obecně závazné předpisy. Žalobce tvrdí, že pokud skutečně došlo k porušení zákonného ustanovení, je za správní delikt odpovědný nájemce prostor, který svou činností porušil kolaudační rozhodnutí. Dle žalobce odpovědnost za správní delikt dle § 182 stavebního zákona není odpovědností objektivní, je třeba zkoumat míru zavinění. V daném případě žalobce nemohl předmětný správní delikt spáchat, neboť jej nemohl zavinit, a to ani úmyslně, ani z nedbalosti, když stavbu neužíval. Závěrem žalobce shrnuje, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí, které mu předcházelo, považuje za nesprávné, nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť nebyla porušena žádná z podmínek kolaudačního rozhodnutí a účastníkem prvoinstančního správního řízení měla být Echo Promotion jako nájemce stavby v době konání koncertů, nikoliv žalobce jako vlastník stavby, tj. pronajímatel dle nájemní smlouvy. V písemném vyjádření žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a k jednotlivým námitkám uvedl: - k námitkám v prvním žalobním bodu – odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.2.2014 vydaným pod č.j.: 11 A 136/2012-88, který zamítl žalobu v podobné věci s odůvodněním, že byť formulace kolaudačního rozhodnutí, vydaného dne 5.5.2009 Úřadem Městské části Praha 10, odborem stavebním, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 2.6.2009, není vzhledem k jejímu charakteru při popisu vlastní stavby zvolena příliš šťastným způsobem z hlediska požadavků, kladených na obsahové náležitosti výroku rozhodnutí správního úřadu, přesto z výroku kolaudačního rozhodnutí závěry, vyvozované v podané žalobě žalobcem, vyvozovat bez dalšího nelze. Z výroku kolaudačního rozhodnutí totiž podle názoru soudu nepochybně vyplývá, že šlo o vydání rozhodnutí o povolení k užívání primárně sportovního stadionu, jehož účelem je pořádání sportovních akcí a případně doprovodných akcí, spojených s pořádáním sportovních akcí. Zároveň bylo v kolaudačním rozhodnutí stanoveno, že je vyloučeno, aby byly prováděny jakékoli veškeré (tedy bez ohledu na to, zda jde o doprovodné či nedoprovodné) akce, při nichž by počet diváků byl vyšší než stanovená kapacita 19.370 diváků a při nichž by mohlo docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě. Z uvedeného je podle názoru soudu zřejmé, že pořádání hudební produkce, při níž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě a při níž počet účastníků akce přesáhne 19.370, je podle uvedeného kolaudačního rozhodnutí z užívání stavby „Fotbalový stadion Slavie“ v katastrálním území Vršovice v Praze 10 vyloučeno. Žalovaný je tedy toho názoru, že pokud soud dospěl k závěru, že koncert hudební skupiny Depeche Mode je hudební produkcí, která hlukovou zátěž v okolí zvýší, je nade vší pochybnost, že koncerty hudebních skupin RED HOT CHILLI PEPPERS a COLDPLAY zvýší tuto zátěž také, a jsou tedy produkcí z užívání předmětné stavby vyloučenou; - k námitkám ve druhém žalobním bodu – uvedl, že již v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobce jako vlastník předmětné stavby, přestože si musel být vědom skutečnosti, že konání hudebních produkcí ze způsobu užívání stavby je vyloučeno, naplánoval a následně uskutečnil dva zmíněné hudební koncerty. Již s předstihem tedy bylo zřejmé, že vlastník stavby hodlá stavbu v avizované dny užívat nepovoleným způsobem, v rozporu s vydaným kolaudačním rozhodnutím. Na základě této skutečnosti byla vydána výzva ke zjednání nápravy, přičemž stavební úřad vycházel z logické úvahy, že stavba, pokud je užívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, vykazuje závadu. K námitce postupu při vydání výzvy ke zjednání nápravy spočívající v užívání stavby v souladu s kolaudačním rozhodnutím a k námitce v následném konání kontrolní prohlídky stavby za účelem zjištění dodržování této výzvy se soud rovněž vyjádřil v soudním řízení vedeném pod sp.zn.: 11 A 136/2012, kde mj. konstatoval, že stavební zákon nepodmiňuje vydání výzvy ke zjednání nápravy předchozím provedením kontrolní prohlídky. V posuzované věci nebylo třeba takovou prohlídku konat, neboť smyslem a účelem výzvy stavebního úřadu bylo upozornit žalobce na to, že stavební úřad má na základě zcela veřejně dostupných informačních zdrojů za to, že případným umožněním třetí osobě za účelem pořádání koncertu hudební skupiny se může vlastník předmětné stavby dopustit jednání, v němž stavební úřad může shledat jednání v rozporu s vydaným kolaudačním rozhodnutím. Pokud jde o lhůtu ke zjednání nápravy, ta byla ve výzvě definována dnem doručení této výzvy a dále po celou dobu platnosti uvedeného kolaudačního rozhodnutí, tj. mimo jiné i v nepořádání koncertů dne 11.7.2012, 27.8.2012 a 16.9.2012 na předmětné stavbě. V tomto směru žalovaný opět odkázal na odůvodnění zmíněného rozsudku Městského soudu v Praze, dle něhož pokud žalobce zároveň argumentoval nezákonností v souvislosti se stanovením lhůty k nápravě, pak soud má za to, že se o nezákonnost nejedná, neboť nešlo o plnění nemožné, ale smyslem stanovení lhůty „ihned“ bylo zamezit pokračování protiprávního jednání žalobce. Podle názoru soudu tato skutečnost nečiní důvod pro závěr o tom, že by správní řízení a následně vydaná rozhodnutí ve věci byly již z tohoto důvodu pro rozpor se zákonem vadné a že by to byl důvod pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí; - k námitkám ve třetím žalobním bodu – uvedl žalovaný, že z ust. § 180 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že tohoto správního deliktu se nemůže dopustit kdokoliv, nýbrž jen stavebník nebo vlastník stavby, jímž je v daném konkrétním případě právě žalobce podle právní úpravy na daný případ aplikovaný. U ústního jednání, které se ve věci konalo dne 30. března 2016, zástupce žalobce setrval na podané žalobě a zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Z obsahu spisového materiálu zjistil soud následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Spisový materiál obsahuje rozhodnutí Městské části Praha 10 ze dne 5.5.2009, sp. zn. OSP 141345/2008/Ra, č.j. P10-035594/2009, kterým bylo žalobci povoleno užívat stavbu „Fotbalový stadion Slavie“ v katastrálním území Vršovice v Praze 10 za podmínek uvedených v tomto rozhodnutí. Na str. 2 rozhodnutí je uvedeno, že „stavba obsahuje vlastní stadion s doprovodnými funkcemi nezbytnými pro pořádání sportovních akcí určených pro sport a doprovodné akce spojené s pořádáním těchto sportovních událostí s vyloučením hudebních a jiných produkcí jimiž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě, s maximální kapacitou 19.370 diváků, s denním provozem od 6:00 do 22:00 hodin.“ Správní spis obsahuje rovněž výzvu stavebního úřadu ze dne 1.6.2012, z níž vyplývá, že stavební úřad provedl dne 7. 5. 2012 prohlídku na stavbě „Fotbalový stadion Slavie“, při které zjistil, že od 17.00 hodin se zde konal koncert skupiny Metallica. Koncert hudební skupiny není akcí sportovní ani doprovodnou akcí spojenou s pořádáním sportovní události a jedná se jednoznačně o akci, jejíž pořádání bylo kolaudačním rozhodnutím ze dne 5.5.2009, sp. zn. OSP 141345/2008/Ra, č.j. P10-035594/2009, vyloučeno, tj. jedná se o hudební produkci, kterou může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě. Ve veřejně přístupných zdrojích (např. média, internetové stránky) se uvádí, že na výše uvedené stavbě proběhnou další koncerty, a to dne 11.7.2012 BRUCE SPRINGSTEEN, dne 27.8.2012 RED HOT CHILLI PEPPERS a dne 16.9.2012 COLDPLAY. Vzhledem k uvedenému byl žalobce vyzván ke zjednání nápravy, a to užíváním uvedené stavby k účelům a rozsahu určenému v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009 ode dne doručení této výzvy a po celou dobu této platnosti uvedeného kolaudačního rozhodnutí, tj. mj. i k nepořádání koncertů dne 11.7.2012, 27.8.2012 a 16.9.2012 na předmětné stavbě. Spisový materiál obsahuje protokol ze dne 27.8.2012 týkající se kontroly užívání stavby k účelu a rozsahu určenému v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009 sp. zn. OSP 141345/2008/Ra, č.j. P10-035594/2009. V protokolu je zaznamenáno, že při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že na stavbě „Fotbalový stadion Slavie“ v katastrálním území Vršovice v Praze 10 probíhá dne 27.8.2012 hudební koncert skupiny RED HOT CHILLI PEPPERS, plocha před stavbou je plná lidí, prohlídky byl účasten i zástupce žalobce. Spisový materiál obsahuje rovněž protokol ze dne 16.9.2012, týkající se kontroly užívání stavby k účelu a rozsahu určenému v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009, sp. zn. OSP 141345/2008/Ra, č.j. P10-035594/2009. V protokolu je zaznamenáno, že při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že se na stavbě „Fotbalový stadion Slavie“ v katastrálním území Vršovice v Praze 10 koná hudební koncert skupiny COLDPLAY. Prohlídky se účastnil rovněž zástupce žalobce. Rozhodnutím o správním deliktu vydaným stavebním úřadem dne 15.1.2013, sp.zn. OST 115157/2012/Ga byla žalobci uložena pokuta podle ustanovení § 181 písm. a) stavebního zákona ve výši 200 000 Kč s tím, že žalobce na výzvu ke zjednání nápravy nereagoval, nápravu nezjednal a tím se stavebník a vlastník stavby v jedné osobě dopustil podle ustanovení § 180 odst. 2 stavebního zákona správního deliktu, neboť neodstranil závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu. Žalobci byla dále uložena povinnost nahradit náklady řízení podle § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb. ve výši 1 000 Kč. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 31.1.2013 včasné odvolání (které následně odůvodnil), v němž argumentoval zcela shodně jako v podané žalobě, tedy, že nedošlo k porušení podmínek kolaudačního rozhodnutí, když rozhodnutí neobsahuje omezení ve vztahu k pořádání jakékoliv hudební produkce, rovněž uvedl, že jde o nedostatek pasivní legitimace žalobce. Podané odvolání bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto. Po rekapitulaci průběhu správního řízení žalovaný konstatoval, že odvolatel (nyní žalobce pozn. soudu) uskutečňuje na své stavbě koncerty hudebních skupin opakovaně, a to i přesto, že je téměř za každý z nich ze strany stavebního úřadu sankcionován. K námitce spočívající v neporušení žádné z podmínek kolaudačního rozhodnutí žalovaný odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2011, sp.zn.: 11 A 49/2010, který se týkal koncertu hudební skupiny DEPECHE MODE na předmětné stavbě dne 25.6.2009, přičemž Městský soud v Praze sice zrušil rozhodnutí odvolacího správního orgánu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu ukládající za správní delikt podle § 180 odst. 2 stavebního zákona v souvislosti s uskutečněním koncertu pokutu ve výši 100 000 Kč, nicméně učinil tak pouze z procesních důvodů; v podstatě jedinou důvodnou námitku shledal soud ve skutečnosti, že společnosti nebylo umožněno nahlédnout do spisu a seznámit se před vydáním prvoinstančního rozhodnutí s podklady pro rozhodnutí. K námitce legitimace odvolatele žalovaný odkázal na ust. § 180 odst. 2 stavebního zákona účinného do 31.12.2012, který výslovně stanoví, že správního deliktu se může dopustit pouze stavebník nebo vlastník stavby, nikoliv tedy nájemce. Stavební úřad v daném případě aplikoval stavební zákon účinný do 31.12.2012, neboť v části upravující správní delikty právnických či podnikajících fyzických osob neobsahoval stavební zákon přímo skutkovou podstatu vystihující předmětné deliktní jednání odvolatele, tzn. skutkovou podstatu spočívající v užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Stavební zákon účinný od 1.1.2013 již v ustanovení § 180 odst. 1 písm. k) tuto skutkovou podstatu obsahuje. Vzhledem k tomu, že dle nové právní úpravy se za tento správní delikt uloží pokuta do 500 000 Kč (§ 180 odst. 3 písm. c) stavebního zákona účinného od 1.1.2013), tedy pokuta vyšší než za správní delikt dle ust. § 180 odst. 2 stavebního zákona účinného do 31.12.2012 (kdy pokuta dle § 181 písm. a) stavebního zákona účinného do 31.12.2012 se uloží do 200.000 Kč), dle přechodných ustanovení, konkrétně dle čl. II. odst. 14 písm. b), se dané deliktní řízení dokončí dle dosavadních právních předpisů, tzn. dle stavebního zákona účinného do 31.12.2012. Městský soud v Praze posoudil věc takto: V projednávané věci byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000 Kč za spáchání správního deliktu podle ustanovení § 180 odst. 2 stavebního zákona, jehož se měl žalobce dopustit tím, že jako vlastník stavby fotbalového stadionu Slavie umožnil dne 27.8.2012 uskutečnění koncertu hudební skupiny RED HOT CHILLI PEPPERS a dne 16.9.2012 uskutečnění koncertu hudební skupiny COLDPLAY, čímž neodstranil závadu, zjištěnou během kontrolní prohlídky stadionu konané dne 27.8.2012 a dále dne 16.9.2012, a to ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu sp.zn. OST 058928/2012/Ra ze dne 1.6.2012, vydané podle ust. § 134 odst. 2 stavebního zákona. Předně je třeba konstatovat, že na posuzovanou věc dopadá právní úprava stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012. Správní delikt užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím byl do stavebního zákona včleněn novelou provedenou zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se měnil stavební zákon, účinnou od 1. 1. 2013. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 25.3.2015, č.j. 8 As 126/2014-36) soud uvádí, že však již za účinnosti stavebního zákona do 31. 12. 2012 bylo možno vlastníka stavby postihnout za jednání v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Stavební úřad neměl v předmětném období jiný nástroj pro kontrolu užívání stavby k povolenému účelu než kontrolní prohlídku stavby. Povinnost stavebního úřadu kontrolovat již dokončené (a zkolaudované) stavby vyplývá mj. i z § 133 odst. 2 písm. g) stavebního zákona – oprávnění stavebního úřadu v rámci kontrolní prohlídky zjišťovat řádné provádění údržby stavby. Výsledkem kontrolní prohlídky je zjištění, zda stavba, její provádění, údržba nebo bezpečnost při odstraňování atd. odpovídá § 132 odst. 3 stavebního zákona ve spojení s § 133 odst. 2 stavebního zákona. Pokud stavební úřad zjistil, že stavba, její provádění, údržba nebo bezpečnost při odstraňování atd. je v rozporu s uvedenými ustanoveními, tak stavba vykazuje „závadu“ a stavební úřad vyzve stavebníka, popř. osobu, která zabezpečuje odborné provádění vedení stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního předpisu nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Závadou ve smyslu § 134 odst. 2 stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012, které bylo účinné i v době spáchání přezkoumávaného správního deliktu, je i užívání stavby k jinému než povolenému účelu nebo jiným než stanoveným způsobem. V daném případě není mezi účastníky sporné (a koresponduje s obsahem správního spisu), že fotbalový stadion Slavie byl opakovaně k pořádání hudebních produkcí využíván. V případě koncertů skupiny RED HOT CHILLI PEPPERS (dne 27.8.2012) a skupiny COLDPLAY (dne 16.9.2012) se tedy nejednalo o nahodilou, jednorázovou a výjimečnou aktivitu. O uvedeném svědčí nejen smlouva žalobce uzavřená se společností Echo Promotion za účelem pořádání koncertů a kulturních akcí vždy od 1.6. do 31.7. běžného roku do roku 2016 a její dodatky č. 1 a 2 (včetně seznamu koncertů plánovaných v r. 2012), ale především skutečnost vyplývající ze správního spisu, že žalobce byl opakovaně za užívání stavby v rozporu s jejím účelem pokutován (např. koncert hudební skupiny Metallica dne 3.6.2008, koncert skupiny Iron Maiden dne 8.8.2008 – na tyto koncerty žalobce sám poukazuje v žalobě, koncert hudební skupiny Depeche Mode dne 25. 6. 2009 či hudební koncert zpěvačky Pink dne 20.7.2010). Žalobci byla uložena pokuta v obdobných případech v období od roku 2008 do roku 2010, jenž vyústila v následná soudní řízení vedená nejprve u Městského soudu v Praze (sp. zn. 11 A 49/2010, 8 A 144/2011, 11 A 136/2012), poté v řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 8 As 106/2015). V posuzované věci dne 27.8.2012 a dne 16.9.2012 proběhly kontrolní prohlídky stavby – stadionu Slavie, během nichž stavební úřad zjistil, že dochází k přípravám na koncerty, které se měly uskutečnit téhož dne a jejichž konání bylo známo z veřejných zdrojů. Z kontrolních prohlídek ve spojitosti s připojeným reklamním letákem byl zřejmý závěr, že opětovně bude stavba užívána způsobem, který může být v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. K námitkám obsaženým v prvním žalobním bodu, v němž žalobce tvrdí, že kolaudační rozhodnutí neobsahuje žádnou podmínku spočívající v omezení užívání stavby ve vztahu k pořádání jakékoli hudební produkce, a proto nemohl užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, soud nejprve konstatuje, že v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009 stavební úřad zcela jednoznačně povolil užívání Fotbalového stadionu Slavie, k. ú. Vršovice s konkrétním vymezením obsaženým na str. 2 v prvním odstavci tak, že „stavba obsahuje vlastní stadion s doprovodnými funkcemi nezbytnými pro pořádání sportovních akcí určených pro sport a doprovodné akce spojené s pořádáním těchto sportovních událostí s vyloučením hudebních a jiných produkcí, jimiž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě, s maximální kapacitou 19.370 diváků, s denním provozem od 6:00 do 22:00 hodin.“ Dále soud poukazuje na předcházející rozsudek Městského soudu v Praze týkající se obdobné věci (sp. zn. 11 A 136/2012), v němž zdejší soud mj. uvádí, že „byť formulace kolaudačního rozhodnutí, vydaného dne 5.5.2009 stavebním úřadem není vzhledem k jejímu charakteru při popisu vlastní stavby zvolena příliš šťastným způsobem z hlediska požadavků, kladených na obsahové náležitosti výroku rozhodnutí správního úřadu, přesto z výroku kolaudačního rozhodnutí závěry, vyvozované v podané žalobě žalobcem, vyvozovat bez dalšího nelze. Z výroku kolaudačního rozhodnutí totiž podle názoru soudu nepochybně vyplývá, že šlo o vydání rozhodnutí o povolení k užívání primárně sportovního stadionu, jehož účelem je pořádání sportovních akcí a případně doprovodných akcí, spojených s pořádáním sportovních akcí. Zároveň bylo v kolaudačním rozhodnutí stanoveno, že je vyloučeno, aby byly prováděny jakékoli veškeré (tedy bez ohledu na to, zda jde o doprovodné či nedoprovodné) akce, při nichž by počet diváků byl vyšší než stanovená kapacita 19.370 diváků a při nichž by mohlo docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě. Z uvedeného je podle názoru soudu zřejmé, že pořádání hudební produkce pod širým nebem, při níž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě a při níž počet účastníků akce přesáhne 19.370, je podle uvedeného kolaudačního rozhodnutí z užívání stavby „Fotbalový stadion Slavie“ v katastrálním území Vršovice v Praze 10 vyloučeno.“ V návaznosti na výše uvedenou citaci rozsudku zdejšího soudu lze dodat, že ani v tomto případě nemá důvod se od uvedeného posouzení kolaudačního rozhodnutí odchýlit, neboť předmětem posouzení je jednak totožné kolaudační rozhodnutí a jednak dospěl ke shodnému závěru, že i tímto způsobem je vymezení účelu posuzované stavby fotbalového stadionu jednoznačně – pořádání sportovních akcí určených pro sport - určeno, včetně negativního vymezení, jímž je - vyloučení hudebních a jiných produkcí jimiž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě. Ani námitku žalobce, v níž poukazuje na skutečnost, že před vydáním kolaudačního rozhodnutí bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu stavby a v době zkušebního provozu stavby se v prostorách stavby konaly i dva koncerty (dne 3.6.2008 koncert skupiny Metallica a dne 8.8.2008 koncert skupiny Iron Maiden), přesto bylo vydáno kolaudační rozhodnutí neobsahující žádné omezující podmínky ve vztahu k provozování hudební produkce, nemohl soud shledat úspěšnou. Jak již bylo uvedeno výše, předmětné kolaudační rozhodnutí obsahuje vymezení účelu posuzované stavby stadionu jednoznačně – pořádání sportovních akcí určených pro sport, včetně negativního vymezení, jímž je - vyloučení hudebních a jiných produkcí, jimiž může docházet ke zvýšení hlukové zátěže obyvatel v lokalitě, proto se žalobce mýlí, tvrdí-li, že kolaudační rozhodnutí neobsahuje žádné omezující podmínky ve vztahu k provozování hudební produkce. Námitky uvedené v prvním žalobním bodu nebyly proto soudem shledány důvodnými. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá, že výzvy, které mu byly zaslány stavebním úřadem slouží k zajištění nápravy zpravidla nedostatku stavebního charakteru, který je možné napravit a nikoli způsobu jejího užívání. Nadto výzva ke zjednání nápravy byla vydána ještě před uskutečněním kontrolní prohlídky stavby, tzn. před faktickým zjištěním údajné závady. Soud k takto formulované námitce uvádí, že stavební zákon nepodmiňuje vydání výzvy ke zjednání nápravy nedostatkem stavebního charakteru či předchozím provedením kontrolní prohlídky. V posuzované věci nebylo třeba takovou prohlídku konat, neboť smyslem a účelem výzvy stavebního úřadu bylo upozornit žalobce na to, že případným umožněním třetí osobě za účelem pořádání koncertu hudební skupiny se může vlastník předmětné stavby dopustit jednání, v němž stavební úřad může shledat jednání v rozporu s vydaným kolaudačním rozhodnutím. V daném případě je třeba zohlednit skutečnost, že žalobce jako vlastník užíval opakovaně stavbu jako prostor pro pořádání hudebních produkcí, které byly v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, a proto jakékoliv poskytnutí stavby k aktivitě, která mohla být opětovně v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, plně opravňovalo stavební úřad v případě, že dospěje na základě relevantních zjištění k závěru o možnosti porušení kolaudačního rozhodnutí, vyzvat žalobce ke zjednání nápravy. Výzvou ze dne 1. 6. 2012 byl žalobce jasně informován, že uskutečněním hudebního koncertu může konat v rozporu s kolaudačním rozhodnutím (žalobce byl vyzván ke zjednání nápravy, a to užíváním uvedené stavby k účelům a rozsahu určenému v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009 mj. i k nepořádání koncertů dne 11.7.2012, 27.8.2012 a 16.9.2012 na předmětné stavbě na předmětné stavbě) a byl mu poskytnut prostor pro zjednání nápravy. Takovému postupu nelze dle soudu nic vytknout. K námitce žalobce, že neuplynula dosud lhůta k nápravě, když kolaudační rozhodnutí je stále platné, soud uvádí, že stanovení lhůty „ode dne doručení výzvy po dobu platnosti kolaudačního rozhodnutí“ znamená bezesporu počátek lhůty a její trvání po dobu platnosti kolaudačního rozhodnutí, tedy ihned po doručení výzvy a dále udržování tohoto stavu po celou dobu platnosti kolaudačního rozhodnutí. V závěrečném třetím žalobním bodu spatřuje žalobce nedostatek ve své pasivní legitimaci a tedy nemožnosti být odpovědný za správní delikt, neboť oba hudební koncerty uspořádala společnost Echo Promotion, která má předmětnou stavbu vždy od 1.6. do 31.7. běžného roku (až do roku 2016) v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 1.6.2011. Dle ustanovení § 180 odst. 2 stavebního zákona účinného do 31.12.2012 se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako stavebník anebo vlastník stavby dopustí správního deliktu tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu podle § 134 odst.
2. Z tohoto ustanovení tedy jasně vyplývá, že se jej nemůže dopustit kdokoliv, nýbrž jen stavebník nebo vlastník stavby, jímž je v daném konkrétním případě právě žalobce podle právní úpravy na daný případ aplikovaný. Na základě uvedeného byla i tato námitka žalobce soudem vyhodnocena jako nedůvodná. Závěrem soud shledává vhodným uvést, že žalobce si musel být vědom toho, že konání hudebních produkcí je ze způsobu užívání stavby vyloučeno. Přesto je zřejmé, že naplánoval a posléze uskutečnil podnikatelský záměr v podobě koncertů hudební skupiny RED HOT CHILLI PEPPERS (dne 27.8.2012) a hudební skupiny COLDPLAY (dne 16.9.2012) na předmětné stavbě. Není pochyb o tom, že již s předstihem byla veřejnost seznámena s tím, že vlastník stavby hodlá stavbu v avizovaný den užívat uvedeným způsobem, který stavební úřad shledává nepovoleným a v rozporu s vydaným kolaudačním rozhodnutím. Za této situace nemohlo pro žalobce být překvapivým, že na základě těchto skutečností stavební úřad vydal – jak bylo soudem výše uvedeno - již dne 1.6.2012 výzvu ke zjednání nápravy, adresovanou žalobci jako vlastníkovi stavby Fotbalového stadionu Slavie. Tato výzva žalobce vyzývala k užívání uvedené stavby k účelu a rozsahu určenému v kolaudačním rozhodnutí ze dne 5.5.2009 ode dne doručení výzvy a dále po celou dobu platnosti uvedeného kolaudačního rozhodnutí. Následně stavební úřad vydal dne 1.8.2012 a 9.8.2012 výzvy, adresované žalobci, týkající se jeho účasti na kontrolní prohlídce stavby v den konání koncertů dne 27.8.2012 a dne 16.9.2012, ani tato skutečnost neodradila žalobce od užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí vycházel z logické úvahy, že stavba, pokud je užívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, vykazuje závadu, a proto zvolil – při nedostatku jiné, podrobnější a přesněji situaci vystihující právní úpravy – postup podle zmíněného ustanovení § 180 odst. 2 stavebního zákona. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož žalobce, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalovaný správní úřad, jemuž by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevykázal ani neuplatňoval. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.