3 A 28/2022 – 324

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: X. Y., narozený dne D. státní příslušník Z. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Michalem Zemanem sídlem Plaská 623/5, 150 00 Praha 5 proti žalované: Policie České republiky – Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 1666/2, 140 00 Praha 4 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované ze dne 28. 1. 2022 pod sp. zn. KRPA–34489/ČJ–2022–001120 takto:

Výrok

I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalované ze dne 28. 1. 2022 spočívajícím ve vykázání žalobce z bytu evidovaném pod sp. zn. KRPA–34489/ČJ–2022–001120 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá toho, aby soud vyslovil, že vykázání žalobce dle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), ze společného obydlí na adrese B., na 10 dnů, toho času obývaného s K. L., narozenou A., a jejich společným synem M. N., narozeným C., vykázání z bezprostředního okolí tohoto bytu a uložení povinnosti ke zdržení se styku a navazování kontaktu s partnerkou a nezletilým synem, ke kterým došlo dne 28. 1. 2022 ze strany Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha I, Vnější služby, Místního oddělení Holešovice (dále jen „policejní orgán“), evidované pod sp. zn. KRPA–34489/ČJ–2022–001120, bylo nezákonné. Žaloba Absence důvodů pro vykázání 2. Žalobce uvedl, že žije v bytovém domě na adrese B., kde se nachází byt, který spoluvlastní se svým bratrem O. P. Do doby, než byl žalobce z tohoto bytu vykázán, zde žil i s tehdejší partnerkou K. L. a jejich společným synem M. N. (dále jen „nezletilý“). Dne 28. 1. 2022 vyvstal mezi žalobcem a K. L. spor o to, jakým způsobem léčit ekzém nezletilého, přičemž žalobce preferoval léčbu pomocí tradiční medicíny, zatímco matka nezletilého chtěla využít léčby bylinné. V průběhu této hádky přišel oba uklidnit soused. Později zavolala K. L. policii. Žalobce poukazuje na to, že ač se sousedem hovořila pouze jeho partnerka, nesdělila mu, že by docházelo k protiprávnímu jednání vůči ní či nezletilému. Žalobce nijak nerozporuje, že dne 28. 1. 2022 k hádce došlo. Zdůraznil však, že hádka byla vzájemná. Nesouhlasí s popisem situace, který nastínila K. L., a to zejména s tím, že by ji nebo nezletilého měl fyzicky napadat. Mezi žalobcem a K. L. docházelo v minulosti k občasným vzájemným hádkám, avšak jejich soužití se nedá popsat tak, že by byl on agresorem a ona osobou v defenzivě. Relevantní je dle žalobce rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2009, č. j. 5 As 84/2008–81, který se zabýval pojmem domácího násilí ve světle tzv. „italské domácnosti“, přičemž dospěl k závěru, že pokud chybí znak mocenské asymetrie, tedy pokud jsou oba partneři v rovnocenném postavení, nejedná se o domácí násilí.

3. Dále žalobce uvedl, že přibližně kolem 11:00 hodiny se do bytu dostavili příslušníci policejního orgánu, kteří dle § 44 zákona o policii žalobce vykázali z jeho bytu a bezprostředního okolí na 10 dní a dále mu uložili zdržet se styku a navazování kontaktů s ohroženými osobami – K. L. a nezletilým. O této skutečnosti byl sepsán úřední záznam o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–6/ČJ–2022–001120, a potvrzení o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–5/ČJ–2022–001120. Přestože žalobce, jakožto turecký občan, nehovoří česky, nebyl u vykázání přítomen tlumočník do turečtiny, ale pouze do angličtiny, zatímco ze strany policejního orgánu nedošlo k poučení o charakteru vykázání a toto bylo nahrazeno předáním dokumentu nazvaného „Instruction to a Person in Custody“ ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–4/ČJ–2022–001163, určeného pro zadržené osoby.

4. Žalobce je přesvědčen, že k vykázání došlo pouze na základě nepravdivých informací, policii zprostředkovaných paní K. L., která uvedla, že se žalobce vůči ní už 4 roky dopouští slovního a fyzického napadání. To má spočívat především v hrubém jednání, fackování, tahání za vlasy a ruce. Podle úředního záznamu o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–6/ČJ–2022–001120, je zde prý důvodný předpoklad, že agresivita žalobce bude postupem času narůstat a přeroste až v útok na zdraví. Podle žalobce se jedná o nepodloženou domněnku, k žádnému fyzickému napadení K. L. ani nezletilého nedošlo a skutečnost, že byl nezletilý účasten hádky, jde na vrub jak žalobce, tak K. L. Žalobce zároveň uvedl, že v záznamu o vykázání nejsou jeho tvrzení nijak zohledněna. Dále žalobce zpochybnil tvrzení K. L. o údajném čtyři roky trvajícím napadání a zaslal soudu fotografie a videa k důkazu, že se o svého syna stará, a že měl dobrý vztah i se svou partnerkou. Konkrétně uvedl, že v srpnu 2021 byla žalobci od jeho partnerky zaslána zpráva o zamýšleném zásnubním prstenu, a že na březen 2022 (tedy v době podání žaloby) měli oba partneři zarezervované letenky. Žalobce uvedl, že se jeho partnerka účelově staví do role oběti. Ze vzájemné komunikace mezi žalobcem a jeho partnerkou podle žalobce plyne, že zatímco on je milujícím a pečujícím otcem, jeho partnerka trpí nedostatkem empatie.

5. Úvaha policejního orgánu o nutnosti vykázání se podle žalobce opírá pouze o zcela nepodložený a nepřezkoumatelný závěr, že lze důvodně předpokládat, že agresivita chování žalobce bude narůstat, a je obava, že se dopustí nebezpečného útoku proti zdraví své družky K. L. Tento závěr označil žalobce za čistou spekulaci, přičemž dodal, že z úředního záznamu nevyplývá, o co jiného vyjma jednostranných tvrzení družky žalobce se policejní orgán opírá. Absence nezúčastněné osoby 6. Pochybení žalobce spatřoval také v tom, že se vykázání neúčastnila nezúčastněná osoba, na níž nelze ani při rychlosti vykázání rezignovat. Nelze tudíž přezkoumat subjektivní vnímání policisty. Nedostatek poučení a absence překladatele do tureckého jazyka 7. Dne 28. 1. 2022 obdržel žalobce potvrzení o vykázání č. j. KRPA–34489–5/ČJ–2022–001120, v rámci něhož je možné na místě podat námitky. Vzhledem k tomu, že žalobce je turecký občan, češtinu neovládá a přítomen byl pouze překladatel do angličtiny, nebyl žalobce poučen o možnosti podat námitky, protože ze strany tlumočníka mu nebyla možnost podat námitky přetlumočena, což lze dle něj považovat za vážné porušení jeho procesních práv.

8. Žalobci byl předložen k podpisu dokument nazvaný „Instruction to a Person in Custody“ ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–4/ČJ–2022–001163. Z obsahu tohoto dokumentu vyplývá, že se jedná o poučení pro zadržené osoby. Žalobci tak není zřejmé, proč mu byl dán k podpisu tento dokument a jaký má vztah k vykázání. Jiného poučení v souvislosti s vykázáním se mu nedostalo. S tímto procesním pochybením se žalovaná nevypořádává ani ve sdělení o vypořádání námitek. Za klíčové zde žalobce považuje § 44 odst. 3 zákona o policii, dle něhož potvrzení o vykázání obsahuje mj. poučení o právech a povinnostech vykázané osoby, což v případě žalobce absentuje. Nepřezkoumatelnost vyhodnocení námitek 9. Žalobce podal proti vykázání dne 31. 1. 2022 námitky ve smyslu § 44 odst. 5 zákona o policii, přičemž tyto námitky zaslal jak policejnímu orgánu, tak žalované. Žalovaná dne 2. 2. 2022 oznámila žalobci ve sdělení č. j. KRPA–37758–23/ČJ–2022–0000PZ, že vykázání neukončila. Dospěla k závěru, že situace, tak jak se jevila policistům, byla skutečná a existoval důvodný předpoklad, že tvrzení K. L. jsou pravdivá. Žalovaná vycházela z tvrzení uvedených K. L., tvrzení uvedených žalobcem v námitkách, tvrzení zjištěných diagnostickou metodou SARA DN a tvrzení obsažených v dalších materiálech vedených pod č. j. KRPA–34489/ČJ–2022–001120 a pod č. j. KRPA–34413/PŘ–2022–001120. Na tyto důkazní materiály žalovaná ve sdělení odkázala, ale poté je nijak nerozvedla. Žalobci tak není zřejmé, co z nich vyplývá, jak je žalovaná vyhodnotila a jakými úvahami se řídila. Žalovaná se omezila pouze na konstatování, že z nich oprávněnost vykázání vyplývá. Žalobce považuje toto sdělení za velmi stručné a nepřezkoumatelné.

10. Žalobce uvedl, že žalovaná vůbec nezohlednila jím uplatněné konkrétní námitky. Jedinou výjimku žalovaná učinila, když přezkoumala vlastnické právo žalobce k jeho bytu, s tvrzením, že ochrana před domácím násilím má přednost před ochranou vlastnického práva. Nebyla zohledněna jím uvedená tvrzení. Nejsou uvedena ani v úředním záznamu o vykázání. Jak samotné vykázání, tak vyhodnocení námitek by přitom mělo být dostatečně odůvodněno tak, aby bylo přezkoumatelné. Žalobce zdůraznil, že pro něj mělo vykázání závažné následky, zejména proto, že nemohl vídat svého syna.

11. Žalobce přisvědčil tomu, že vykázání musí být rychlé, proto nelze vyžadovat tak vysoký důkazní standard, avšak nesouhlasil s tím, že postačí pouze indicie o domácím násilí. Vyjádření žalované 12. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě navrhla soudu, aby podanou žalobu zamítl, neboť dle jejího názoru ve věci ze strany Policie České republiky k nezákonnému zásahu nedošlo. Žalovaná rozsáhle popsala skutečnosti, které vedly k použití institutu vykázání. Uvedla, že dne 28. 1. 2022 byla na základě oznámení K. L. vyslána policejní hlídka na adresu B. Hlídka se dostavila na místo v 11:45 hodin. K. L. začala spontánně uvádět, že ji žalobce surově napadl a že z něj má strach. Napadení mělo následovat po sérii výčitek a urážek způsobených na základě neshody o nezletilém. Agresivita žalobce se podle jeho přítelkyně vystupňovala natolik, že ji chytil za vlasy a vláčel i s nezletilým po chodbě. Tím jí způsobil zranění na hlavě a předloktí. K. L. uvedla, že žalobcovo agresivní chování trvá již 4 roky, a z toho důvodu sama pravidelně komunikuje s neziskovou organizací ROSA – centrem pro ženy. Incident, který předcházel vykázání z bytu, byl jen vyvrcholením žalobcovy stupňující se agrese z minulých let. Žalovaná na základě těchto zjištění a viditelných zranění, konkrétně podlitin na ruce K. L., přistoupila k omezení osobní svobody žalobce v podobě vykázání dle § 44 zákona o policii.

13. Žalovaná se neztotožnila s názorem žalobce, že sdělení o námitkách, doručených mu dne 2. 2. 2022, je nepřezkoumatelné. Dle žalované byly ve věci vyhodnoceny všechny námitky včetně všech příloh a mimo to bylo k věci provedeno vlastní šetření na podkladě skutečností zjištěných z uvedených spisových materiálů. O všech úkonech a zjištěných skutečnostech byl pod č. j. KRPA–37758–24/ČJ–2022–0000PZ sepsán úřední záznam o prošetření věci. Na podkladě všech zjištěných skutečností byly námitky žalobce vyhodnoceny jako neopodstatněné.

14. K námitce žalobce, že nebyl řádně poučen ve svém rodném jazyce, ale v angličtině, žalovaná uvedla, že žalobce s policejní hlídkou již od počátku komunikoval anglicky, a i s ohledem na tuto skutečnost byla na místo přivolána tlumočnice z anglického jazyka, I. J., která žalobci tlumočila úkony, které měl provádět. Vzhledem k tomu, že policie nedisponuje formuláři v tureckém jazyce, žalobce po celou dobu komunikoval v anglickém jazyce a nevznesl námitku ani požadavek na tlumočníka v turečtině, byla mu veškerá poučení, mj. i poučení vykázané osoby, tlumočena z jazyka českého do jazyka anglického a naopak, případně mu byla předána poučení v anglickém jazyce, konkrétně poučení o zajištění osoby. Převzetí dokumentů o poučení žalobce stvrdil svým podpisem.

15. Žalovaná uvedla, že námitka žalobce o neúčasti nezúčastněné osoby nemůže obstát, protože k vyhodnocení celého incidentu se znaky domácího násilí a dalších podkladů důležitých pro vykázání nedošlo v bytě žalobce, nýbrž až na místním oddělení policie Holešovice. Dodala, že ze spisu je patrné, že v dané věci byly činěny pouze úkony jako výpověď K. L., zpracování úředních záznamů hlídek k úkonům na místě události, vyhodnocení fotodokumentace apod. Takové úkony přítomnost nezúčastněné osoby nevyžadují. Dle žalované se povinnost přítomnosti nezúčastněné osoby vztahuje toliko na úkony, které souvisí s místním ohledáním místa činu či vykázáním osoby na místě se sepsáním potvrzení o vykázání.

16. V průběhu dalšího řízení byl ze strany žalované proveden telefonický dotaz ve společnosti Rosa – centrum pro ženy. Centrum pro ženy potvrdilo, že K. L. je od roku 2021 jejich klientkou. Matka K. L. telefonicky dosvědčila, že byla přítomna psychickému ponižování své dcery žalobcem. Svou výpověď dosvědčil i soused ze stejného patra, který do úředního záznamu ze dne 10. 2. 2022 uvedl, že přibližně za poslední rok byl z bytu žalobce slyšet zhruba dvakrát až třikrát do měsíce křik patřící muži a trvající až jednu hodinu. Tvrzení K. L. dále podporuje lékařská zpráva ze dne 2. 2. 2022, která potvrzuje modřinu na pravé paži s tím, že tato odpovídá fotografii paže pořízené policistou dne 28. 1. 2022. Žalovaná dále připomněla usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 2. 2022, č. j. 43 Nc 505/2022–44, ve kterém soud rozhodl o návrhu na vyřízení předběžného opatření dle § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že žalobce je povinen zdržet se setkávání a navazování jakéhokoliv kontaktu s K. L. a nezletilým. Replika žalobce 17. Žalobce v replice ze dne 20. 5. 2022 setrval na svém stanovisku, že předmětné vykázání bylo nezákonné. Připomněl, že pro určení zákonnosti zásahu je nutné vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Je proto irelevantní, že se žalovaná odkazuje například na rozsudek civilního soudu č. j. 43 Nc 505/2022–44 o nařízení předběžného opatření. Dále zopakoval, že žalovaná při vykázání žalobce vzala v potaz pouze vyjádření K. L. a nevycházela přitom z jiného zdroje, aby si situaci ověřila. Tento špatný postup a absence zjištění, jestli měla K. L. problémy se zajištěním svého bezpečí nebo strach ze žalobce samotného, dle žalobce zapříčiňuje to, že je vyhodnocení otázek SARA DN vnitřně rozporné.

18. K námitce tlumočení do anglického jazyka se žalobce vyjádřil tak, že se jednalo o mimořádně citlivou situaci, a proto mu mělo být tlumočeno do turečtiny. K tomu žalobce dodal, že I. J., která byla žalobci tlumočnicí do angličtiny, není evidována jako tlumočnice do anglického jazyka dle evidence Ministerstva spravedlnosti ČR. Žalobce namítl neodbornost takto přibrané tlumočnice s ohledem na to, že překládaný text obsahuje složitou právní problematiku.

19. Žalobce nesouhlasil s vyjádřením žalované o tom, že nebyla nutná účast nezúčastněné osoby. Žalobce v neúčasti nezúčastněné osoby spatřuje porušení § 47 odst. 2 zákona o policii. V tomto svém názoru se opírá jednak o judikaturu NSS, jednak o komentářovou literaturu, z nichž má vyplývat, že význam nezúčastněné osoby spočívá mj. v tom, že v řízení o zásahové žalobě může tato osoba svědčit jako svědek. Nezúčastněná osoba je posílením objektivity vykázání a prostředkem ochrany vykázané osoby. Žalovaná pak netvrdí ani zákonnou podmínku, tedy že by hrozilo nebezpečí z prodlení. Situaci bylo dle žalobce možno řešit například přivoláním souseda žijícího ve vedlejším bytě.

20. Žalobce uvedl, že vykázáním a následným vyhodnocením námitek bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, a to zejména z toho důvodu, že mu nebylo umožněno se k věci vyjádřit. Nesouhlasil s tvrzením, že ho nebylo třeba k věci vyslechnout z časových důvodů, a protože se měl údajně dopustit přestupku proti občanskému soužití.

21. Žalobce dále uvedl, že od policejního orgánu kromě úředního záznamu o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–6/ČJ–2022–001120, potvrzení o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–5/ČJ–2022–001120, a dokumentu „Instruction to a Person in Custody“ ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–4/ČJ–2022–001163, neobdržel žádné další dokumenty.

22. K dokumentům, které neobdržel, patří zejména vyhotovení poučení vykázané osoby ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–2/ČJ–2022–001120. Tento dokument neobsahuje podpis tlumočnice, z něhož by mohlo být patrné, že mu byl skutečně přetlumočen. Dále uvedl, že si nevzpomíná, že by takový dokument vůbec kdy podepsal. Podpis na listině vykazuje významné odlišnosti od jeho obvyklého podpisu.

23. K listině úřední záznam o součinnosti k obstarání tlumočníka ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–8/ČJ–2022–001120, žalobce uvedl, že na listině je uvedeno, že se součinností za přítomnosti tlumočníka měl být žalobce seznámen dne 28. 1. 2022 v 17:00 hodin. To však dle žalobce nebylo možné, protože přesně v tuto dobu komunikoval se svým bratrem přes mobilní telefon, což dokládá pomocí vzájemné komunikace.

24. Dále žalobce uvedl, že obsahem spisu jsou dokumenty, u nichž si nepamatuje, že by je kdy podepsal a přitom mu nebyly ani předány jejich kopie, konkrétně se jedná o poučení vykázané osoby ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–2/ČJ–2022–001120, úřední záznam o zajištění osoby ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–3/ČJ–2022–001120, a úřední záznam o součinnosti k obstarání tlumočníka ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–8/ČJ–2022–001120. Žalobce tak má za to, že podpisy na uvedených listinách nesplňují znaky jeho vlastního podpisu; k otázce jejich pravosti se vyjádří až poté, co osobně nahlédne do soudního spisu. Žalobce si je však zcela jistý, že mu tyto dokumenty nebyly předány a ani předloženy. Duplika žalované 25. Žalovaná reagovala duplikou ze dne 24. 6. 2022, v níž setrvala na své dřívější argumentaci. Ke konstatování žalobce, že se neměl možnost k vykázání vyjádřit, žalovaná zopakovala, že žalobce byl o úkonu vykázání vyrozuměn, převzal potvrzení o vykázání a další dokumenty.

26. K námitce žalobce, že policejní orgán nevycházel z jiného zdroje než z výpovědi samotné K. L., žalovaná uvedla, že k rozhodnutí o vykázání nedošlo na místě činu, ale až po zajištění všech uvedených skutkových okolností, tedy výslechu a poučení ohrožené osoby, zajištění důkazů od ní, provedení lustrací a vyhodnocení možných rizik za pomocí metody SARA DN. Až po vyhodnocení skutečností zjištěných z popsaných důkazů dospěl policejní orgán k závěru, že lze důvodně předpokládat, že ze strany žalobce existovalo riziko hrozby budoucích útoků.

27. K námitce žalobce o neúčasti nezúčastněné osoby žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2009, č. j. 5 As 84/2008–81, podle kterého přítomnosti nezúčastněné osoby není třeba, pokud dojde k vyhodnocení okolností a využití oprávnění k vykázání na služebně, tedy ve veřejném prostoru, po písemném zaznamenání všech skutkových okolností, což byl i tento případ.

28. Žalovaná dále trvá na tom, že všechny dokumenty byly žalobci předloženy, byl s nimi seznámen tlumočnicí I. J. a tyto dokumenty všechny sám podepsal. Mimo to byly žalobci předány kopie dokumentů, na něž má právo, zatímco kopie dalších dokumentů nepožadoval. Žalovaná odmítla, že by byly podpisy na dokumentech založených ve spisech nepravé. Zjištění ze správního spisu 29. Z obsahu správního spisu žalované zjistil soud následující pro věc podstatné skutečnosti.

30. Z úředního záznamu ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–2/ČJ–2022–001163, plyne, že dne 28. 1. 2022 v 11:38 hodin přijela policejní hlídka Alka 727 (pprap. V. a pprap. S.) na adresu B., kde se měla nacházet žena napadená svým partnerem. Dveře od bytu otevřela žena s miminkem a za ní se nacházel její partner. Hlídka se zeptala ženy, zda volala polici. Žena odpověděla, že ne a nejspíš to byli sousedé. Přitom však tajně kývala hlavou na znamení toho, že ano. Hlídka pojala podezření, že se žena cítí v ohrožení života a vstoupila do bytu. Žena, K. L., byla vyzvána k podání vysvětlení dle § 61 odst. 1 písm. a) zákona o policii. Uvedla, že ji partner tahá za vlasy, mlátí otevřenou dlaní do paže a sprostě jí nadává. Toto jednání trvá již dlouho. Žena ani dítě nepotřebují lékařské ošetření. Následně byl k podání vysvětlení dle § 61 odst. 1 písm. a) zákona o policii vyzván žalobce, který anglicky vypověděl, že mezi ním a partnerkou došlo k hádce o ekzém nezletilého a každý z nich jej chce léčit jinou metodou. Hlídka pojala podezření, že by mohlo docházet k domácímu násilí a proto přivolala hlídku místního oddělení Holešovice. Žalobce byl zajištěn dle § 26 odst. 1 písm. f) zákona o policii. Dále byla provedena prohlídka osoby dle § 35 odst. 2 písm. a) zákona o policii, při které nebyla nalezena zbraň. Žalobce i jeho partnerka byli následně převezeni na MOP Holešovice.

31. Z úředního záznamu KRPA–34413–3/ČJ–2022–001163 ze zajištění provedl pprap. V.

32. Dle úředního záznamu č. j. KRPA–34413–7/ČJ–2022–001120 se v 11:45 hodin na místo dostavila hlídka G–115 místního oddělení policie (dále též „MOP“) Holešovice. V bytě se nacházely již dvě posádky PMJ (pohotovostní motorizovaná jednotka, pozn. soudu), které od sebe oddělily agresora a ohroženou ženu. Ohrožená žena hlídce MOP uvedla, že žalobce je její přítel a otec jejího dítěte. Přibližně v 11 hodin jí začal žalobce nadávat za hlasitého řvaní. Nesouhlasil s tím, aby syna odvezla ke své matce, aby si po 13 měsících denní péče o syna udělala čas na sebe a odpočinula si. Následně přišel soused z 5. patra, aby se ujistil, že je paní K. L. v pořádku a aby požádal žalobce, aby se ztišil. Po odchodu souseda žalobce K. L. surově napadl. Chytil ji za vlasy a vláčel i s dítětem v obýváku a po chodbě, přičemž jí způsobil bolestivé zranění na hlavě a dále na ruce a předloktí. Dále paní K. L. uvedla, že agresivní chování žalobce trvá již 4 roky, v minulosti ji tloukl a kopal do zad. Zranění si již dříve zaznamenávala. Toto chování se děje často, stupňuje se a vyvrcholilo tímto surovým napadením. Z žalobce má proto již strach.

33. Dle úředního záznamu ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–5/ČJ–2022–001163, podala K. L. v 13:58 hodin na služebně MOP Holešovice vysvětlení. Uvedla, že společné problémy partnerů začaly asi před 4 lety, kdy ji žalobce napadal pouze verbálně. K fyzickému napadání se žalobce uchýlil až postupem času, přičemž toto jednání nejprve spočívalo ve strkání, což zapříčinilo její první odchod z domu, a postupem času zesílilo až v tahání za vlasy, kopání do zad a bouchání otevřenou dlaní. Toto jednání poté probíhalo pravidelně, avšak K. L. zároveň dodala, že nikdy nebyla poraněna tak, že by potřebovala lékařskou pomoc, má však dosud mírnou podlitinu na tricepsu pravé ruky. K napadení dochází přibližně dvakrát za měsíc. Situaci začala řešit pomocí konzultací v centru ROSA, kde měla dosud čtyři sezení. Událost z tohoto dne popsala K. L. tak, že křik z jejich bytu byl tak hlasitý, že na ně zazvonil soused a požádal partnera, aby se ztišil. Po odchodu souseda si vyslechla další sérii nadávek, tahání za vlasy a za ruku, za níž ji žalobce v jednu chvíli zatáhl tak, že nezletilý, kterého tou dobou držela za ruku, spadl na zem. Poté využila chvíle a z koupelny zavolala policii.

34. Ze správního spisu dále plyne, že dne 28. 1. 2022 byl prap. T. vyhotoven dotazník SARA ND č. j. KRPA–34413–4/ČJ–2022–001163, podle nějž byly splněny podmínky pro vykázání, se zdůvodněním, že jednáním násilné osoby je bezprostředně ohroženo zdraví K. L.

35. Obsahem správního spisu je také fotografie ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34413–6/Př–2022–001120, pořízená policistou na MOP Holešovice, na níž je zachycena modřina K. L. na zadní části její pravé paže a dále pak 4 fotografie č. j. KRPA–34413–8/Př–2022–001120, které si K. L. pořizovala sama v minulosti a které zachycují obtisky lidské dlaně, popřípadě pohmožděniny ramena a zápěstí.

36. Dle úředního záznamu o vykázání ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–6/ČJ–2022–001120, dne 28. 1. 2022 v 16:04 hodin prap. T. využil svého oprávnění a žalobce vykázal. Záznam obsahuje odůvodnění, že se žalobce dopouští vůči své partnerce hrubého jednání, kdy ji fackuje, tahá za vlasy a ruce. Tomuto jednání byl přítomen též nezletilý, který při jednom tahání za ruku dokonce spadl na zem, když ho partnerka držela. Policejní orgán dále uvedl, že vzhledem k uvedenému lze důvodně předpokládat, že agresivita chování podezřelého bude postupem času narůstat a je obava, že se dopustí nebezpečného útoku proti zdraví své družky.

37. Součástí správního spisu je potvrzení o vykázání ze dne 28.1 2022, č. j. KRPA–34489–5/ČJ–2022–001120, na jehož základě bylo žalobci uloženo vydání klíčů od bytu, což dle jeho podpisu v 15:58 hodin téhož dne také učinil. V dokumentu je uvedeno, že vykázání nebylo provedeno za přítomnosti nezúčastněné osoby z důvodu obav z prodlení. Vyhotovení tohoto dokumentu žalobce podepsal a dle jeho podpisu v 17:52 hodin i převzal.

38. Dále je ze správního spisu patrné, že žalobcův podpis je obsažen i na dokumentu poučení vykázané osoby ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–2/ČJ–2022–001120.

39. Stejného dne byl vyhotoven také úřední záznam o součinnosti k obstarání tlumočníka č. j. KRPA–34489–8/ČJ–2022–001120, o obstarání překladatelky do angličtiny I. J., přičemž i tento dokument obsahuje podpis žalobce.

40. Z úředního záznamu ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–9/ČJ–2022–001120 dále vyplývá, že žalobce byl v 15:58 vyzván k vydání klíčů od společného obydlí, což učinil. Hlídka G–115 doprovodila žalobce zpět do bytu, kde si vyzvedl své osobní věci a byt opustil.

41. Z úředního záznamu ze dne 2. 2. 2022, č. j. KRPA–34413–10/PŘ–2022–001120, vyplývá, že žalobce nebyl vyslechnut hned dne 28. 1. 2022, tedy v den vykázání, protože zde byla jazyková bariéra, přičemž policejní orgán uznal, že žalobce hovořil i rozuměl anglicky natolik, aby pochopil, jaké úkony jsou s ním prováděny. Přesto však bylo rozhodnuto, že samotné podání vysvětlení bude prováděno později v jeho rodném jazyce za přítomnosti tlumočníka do turečtiny.

42. Žalobce podal dne 31. 1. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce námitky proti vykázání. V nich žalobce uvedl, že K. L. fyzicky nenapadl a už vůbec ji nenapadá po dobu 4 let. Žalobce předložil řadu dokumentů (fotografií, videí, snímků obrazovky a emailů), jimiž chtěl prokázat poklidný a spokojený vztah se svou partnerkou. Uvedl, že vykázání z bytu pro něj bylo šokující a má za to, že k němu mohlo dojít z důvodu naléhání policejního orgánu na K. L. Odůvodnění vykázání a úředního záznamu o vykázání ze dne 28. 1. 2022 považoval za nedostatečné. Policejní orgán podle žalobce vyšel čistě z tvrzení partnerky žalobce. Žalobce dále namítal řadu procesních pochybění žalované. Žalobci nebylo umožněno se vyjádřit. Žalobce nebyl na místě vykázání poučen o možnosti podat proti vykázání námitky. V písemném poučení bylo toto právo uvedeno česky, ale žalobce češtinu neovládá. Vykázání byla přítomna tlumočnice z anglického jazyka, angličtina však není žalobcovým rodným jazykem. Tlumočnice navíc žalobci možnost podat námitky žalobci nepřetlumočila. Žalobci byl k podpisu předložen dokument pro zadržené osoby v anglickém jazyce, avšak žalobce nebyl zadržen a toto poučení nijak nesouvisí s institutem vykázání. Žalobce dále poukázal na to, že byt, z něhož byl vykázán, je ve spoluvlastnictví žalobce a jeho bratra. K. L. má k bytu pouze odvozené právo užívání, a i z úředního záznamu o vykázání vyplývá, že trvalý pobyt má na jiné adrese.

43. Dne 2. 2. 2022 byl sepsán úřední záznam k prošetření námitek proti vykázání č. j. KRPA–37758–23/ČJ–2022–0000PZ. Vrchní komisařka vyšla z dosud shromážděných dokumentů a dospěla k závěru, že zákonné podmínky k vykázání byly splněny. Zdůraznila výpověď partnerky ohledně pravidelnosti útoků a okolností posledního incidentu, zdokumentování situace hlídkami policie, skutečnosti zjištěné diagnostickou metodou SARA DN a důkazy zajištěné ve spisových materiálech, zejména fotografie zranění. K fotografiím a emailům předloženým žalobcem uvedla, že neprokazují, že by k násilnému chování žalobce nedocházelo. K námitce ohledně nedostatečného poučení o možnosti podat námitky uvedla, že žalobce komunikuje v anglickém jazyce, přičemž podstatu věci mu tento tlumočník osvětlil. Převzetí dokumentů žalobce stvrdil svým podpisem a námitky proti vykázání podal. Dále uvedla, že matka přítelkyně žalobce potvrdila, že ví o fyzickém násilí na dceři, a sama byla přítomna jejímu psychickému ponižování.

44. Téhož dne zaslala žalovaná posouzení námitek proti vykázání – sdělení, č. j. KRPA–37758–23/ČJ–2022–0000PZ, v němž žalobce informovala, že dospěla k závěru, že vykázání žalobce neukončí. Existoval důvodný předpoklad, že tvrzení K. L., že je osobou ohroženou ze strany žalobce domácím násilím, jsou pravdivá. Zákonné podmínky k vykázání tak byly splněny. Dále uvedla, že námitky žalobce jsou irelevantní, neboť institut vykázání byl v dané situaci a konkrétní době jediný fakticky možný – bylo třeba primárně chránit život, zdraví, svobodu a lidskou důstojnost, a to i přes právo vlastnické.

45. Policejní orgán obdržel dne 2. 2. 2022 zprávu od informačního a poradenského centra ROSA k č. j. KRPA–37758–22/ČJ–2022–0000PZ, v níž k jeho dotazu tato organizace sdělila, že K. L. je již půl roku se sdružením v kontaktu a že mezi nimi proběhly 4 sociálně terapeutické konzultace.

46. Dále spisový materiál obsahuje úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 4. 2. 2022, č. j. KRPA–34413–13/PŘ–2022–001120, kterým byla vyslechnuta matka K. L., R. L., která potvrdila, že byla v minulosti svědkem křičení a slovních urážek od žalobce směrem ke své dceři.

47. Obsahem spisového materiálu je také lékařská zpráva ze dne 2. 2. 2022 vyhotovená MUDr. G., která potvrzuje existenci modřiny na paži, která byla vyfocena i na policejní stanici dne 28. 1. 2022.

48. Součástí spisu je též usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 2. 2022, č. j. 43 Nc 505/2022–44, ve kterém tento soud rozhodl o návrhu na nařízení předběžného opatření dle § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), a to tak, že žalobce je povinen zdržet se setkávání a navazování jakéhokoliv kontaktu s K. L. a nezletilým.

49. Ve spise je založen též úřední záznam ze dne 10. 2. 2022, č. j. KRPA–34413–17/PŘ–2022–001120, o výpovědi souseda ze stejného patra pana R., který uvedl, že zhruba poslední rok byl z bytu žalobce asi dvakrát až třikrát do měsíce slyšet mužský křik.

50. Součástí správního spisu je též Oznámení přestupku na úseku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona 251/2016 Sb. o některých přestupcích ze dne 21. 2. 2022. Ústní jednání soudu 51. Při ústním jednání dne 16. 12. 2022 zástupce žalobce zopakoval vybrané žalobní body. Dále uvedl, že nově považuje za nezákonné také své zajištění dle § 26 odst. 1 písm. f) zákona o policii ze dne 28. 1. 2022. Postup policie spočívající v zajištění považuje za nezákonný z důvodu, že mohl být jednoduše vyzván, aby se na policejní stanici sám dostavil, aniž by musel být využit institut zajištění.

52. Soud provedl následně výslech žalobce za účasti tlumočnice. Žalobce podrobně popsal průběh vykázání. Uvedl, že mezi ním a partnerkou došlo kolem jedenácté hodiny k hádce o to, zda může společného syna po zbytek dne hlídat matka partnerky. Žalobce s tím nesouhlasil, neboť syn měl ekzém. V tu chvíli zazvonil soused shora a chtěl mluvit s žalobcem, ten však byl ve spodním prádle, proto mluvil soused pouze s partnerkou. Soused si podle slov partnerky stěžoval na hluk vycházející z bytu žalobce. Žalobce následně řekl partnerce, aby syna připravila na spaní, že spornou záležitost vyřeší později. Syna uložil do kočárku a chystal se s ním ven, aby mohl v kočárku usnout. V tu chvíli zazvonila policie, kterou vpustil dovnitř. Policie se ptala, kam míří s kočárkem, na což odpověděl. Policie následně jeho i partnerku nasměrovala každého do jiného pokoje. V obývacím pokoji s ním zhruba hodinu seděli dva policisté, aniž by se na cokoliv zeptali. Následně s ním hovořili anglicky, sdělili mu, že zavolají hlídku místní policie, a že má desetidenní vykázání, tedy zákaz přístupu do bytu. Následně přijela hlídka místní policie, která s ním anglicky vůbec nehovořila. Žalobce byl následně převezen na stanici, kde čekal 4 hodiny. V průběhu této doby slyšel přijít svou partnerku a slyšel ji asi hodinu mluvit. Po dobu čekání intenzivně komunikoval se svým bratrem prostřednictvím sms zpráv. Asi půl hodiny po odchodu partnerky s ním policie začala mluvit za přítomnosti tlumočníka. Na výzvu podepsal listinu, která měla mít souvislost s tlumočníkem. Poté mu policie předložila další tři dokumenty. Z dokumentů zjistil, že se jedná o 4 roky trvající domácí násilí. Telefonicky kontaktoval svůj zastupitelský úřad. Následně kontaktoval advokáta Michala Zemana, s kterým záležitost konzultoval. Advokát si též vyžádal předání telefonu přítomným policistům. Po konzultaci s advokátem dva z dokumentů následně podepsal. Policie mu předala kopie listin, které bezprostředně poslal svému advokátovi. Policie ho dovezla zpět do bytu, kde si vyzvedl své osobní věci. Žalobce doplnil, že v průběhu hovoru s advokátem na služebně mu byl předložen též dokument v angličtině, který také podepsal.

53. Žalobce uvedl, že tlumočnice mu předložené dokumenty netlumočila doslovně. Žalobce tlumočnici požádal o doslovné přetlumočení jednoho odstavce, což učinila. Další doslovné tlumočení nepožadoval, neboť byl pod tlakem a uklidnil se teprve později po konzultaci s advokátem. Ostatní listiny nepovažoval za důležité. Teprve když ohledně nich později mluvil se svým advokátem, ukázal mu advokát, že tam jsou podrobně popsána jeho práva, jako třeba právo podat námitku.

54. Soud odročil jednání na 27. 1. 2023. Podání účastníků po prvním ústním jednání 55. Po prvním ústním jednání zaslala žalovaná soudu dva návrhy na výslechy svědků.

56. Žalobce zaslal soudu dne 6. 1. 2023 své vyjádření spolu se specifikací důkazních návrhů, které již byly dříve uplatněny. Nově navrhl k důkazu komunikaci mezi žalobcem a jeho bratrem. Úředně ověřený překlad části této komunikace soudu zaslal dne 12. 1. 2023. Dále k důkazu navrhl úředně ověřený překlad emailu zastupitelského úřadu ze dne 28. 1. 2022.

57. Žalovaná zaslala soudu dne 25. 1. 2023 své vyjádření k podání žalobce. V něm zejména zopakovala své předchozí argumenty a podrobně popsala průběh a důvody zásahu v bytě žalobce i následného postupu na služebně. Dále uvedla, že již v předchozím roce obdržela na linku 158 několik hlášení o rušení nočního klidu a o konfliktech v rodině žalobce (cizinec mlátí ženu, mají tam malé dítě), tehdy však bylo hlídce sděleno, že šlo o pouhou hádku. Druhé ústní jednání soudu 58. Při jednání dne 27. 1. 2023 soud provedl výslech sedmi policistů zasahujících v bytě žalobce, výslech policisty T., který na služebně místního oddělení policie přistoupil k vykázání žalobce, a výslech zaměstnankyně policie ve funkci tlumočnice I. J., přítomné na služebně místního oddělení policie.

59. Z výslechu policistů vyplynulo, že na místo byly nejprve povolány dvě hlídky, dvoučlenná a tříčlenná. Policisté z těchto hlídek uvedli, že dveře od bytu otevřela partnerka žalobce. K dotazu policistů, zda volala policii, uvedla, že ne, avšak tajně kývala hlavou, že ano. V bytě bylo přítomné malé dítě. Policisté oddělili žalobce a jeho partnerku každého do jiné místnosti. Žalobce policistům uvedl, že mezi ním a partnerkou došlo k hádce ohledně dítěte. Partnerka žalobce uvedla, že ji žalobce při hádce napadl, a že v rodině dochází dlouhodobě k domácímu násilí.

60. Policisté následně přivolali třetí, dvoučlennou hlídku místního oddělení Holešovice. Partnerka žalobce následně uvedla podrobnosti ohledně napadení a jemu předcházejícího domácího násilí. Upozornila na modřiny na rukou a tahání za vlasy. Jeden z policistů uvedl, že obešel sousedy, přičemž tři z nich uvedli, že slýchávají křik muže a křik nebo pláč ženy. Policisté pojali podezření, že dochází k domácímu násilí. Žalobce informovali, že je třeba učinit další úkony, že bude zajištěn a převezen na místní oddělení. O zajištění byl poučen v anglickém jazyce přítomným policistou a dále pomocí tlumočnice na telefonu. Žalobce s tím byl srozuměn a s policisty spolupracoval. Žalobce i jeho partnerka byli převezeni na místní oddělení policie. Dítě převzala do péče matka partnerky žalobkyně. Žádný ze zasahujících policistů žalobce v bytě nevykázal.

61. Tlumočnice vypověděla, že byla v den zásahu kontaktována, aby telefonicky přetlumočila žalobci, že existuje podezření z domácího násilí, že bude zajištěn a převezen na místní oddělení policie k dalším úkonům. Následně byla převezena na místní oddělení policie, aby žalobci tlumočila. Informovala žalobce, že s ním dříve hovořila po telefonu. Přetlumočila žalobci do angličtiny předložené dokumenty, konkrétně úřední záznam o zajištění, úřední záznam o vykázání, poučení o vykázání a dokument o přibrání tlumočníka. Tlumočnice vypověděla, že pokud jde o dokument o přibrání tlumočníka, netlumočila ho žalobci doslovně. Žalobce požádal o telefonát na tureckou ambasádu, která mu zprostředkovala kontakt na právního zástupce. Předložené dokumenty se zdráhal podepsat. Věc následně telefonicky konzultoval se svým právním zástupcem a po poradě s ním dokumenty podepsal. Výslech žalobce nebyl proveden, neboť ten není možné realizovat toliko za přítomnosti policejního tlumočníka. Tlumočnice následně provázela žalobce spolu s policisty zpět do jeho bytu, kde si převzal své osobní věci.

62. Policista prap. T. vypověděl, že po převozu na služebnu byl proveden výslech partnerky žalobce. Následně společně s dozorčím policistou rozhodl o vykázání žalobce. O přibrání nezúčastněné osoby neuvažoval, neboť rozhodoval na místním oddělení policie, v bytě žalobce nikdy nebyl. Rozhodoval na základě informací od hlídek a na základě informací z místního oddělení.

63. V průběhu jednání zástupce žalobce namítal nevěrohodnost svědků s ohledem na to, že spolu na chodbě soudu mluvili, a to za přítomnosti zástupkyně žalovaného. Svědci k tomu uvedli, že spolu na chodbě skutečně mluvili, neboť se znají, a část z nich dosud společně slouží. Připomněli si též vykázání, o nějž v projednávané věci jde. Nijak se nedomlouvali na obsahu výpovědi, ani nebyli instruováni ohledně toho, jakým způsobem mají vypovídat.

64. Po výsleších svědků navrhl právní zástupce žalobce provedení důkazu kamerovými záznamy zasahujících policistů. Žalovaná uvedla, že si není jistá, zda byly nějaké kamerové záznamy pořízeny. Soud odročil jednání na 31. 1. 2023. Podání účastníků po druhém ústním jednání 65. Po druhém ústním jednání zaslala žalovaná soudu dne 30. 1. 2022 informaci, že kamerové záznamy zasahujících policistů nemá k dispozici.

66. Žalobce zaslal soudu dne 30. 1. 2022 návrh na důkaz kamerovými záznamy soudu za účelem prověření věrohodnosti svědků, konkrétně zda lze jejich komunikaci na chodbě před jednací síní považovat za standardní a odpovídající. Třetí ústní jednání soudu 67. Při jednání dne 31. 1. 2023 soud rozhodl o dalších návrzích účastníků řízení na provedení důkazů.

68. Soud konstatoval, že podle informace žalovaného ze dne 30. 1. 2023 nejsou k dispozici žádné kamerové záznamy, kterými by bylo možné provést důkaz.

69. Soud provedl důkaz žalobcem předloženými částmi písemné komunikace žalobce a jeho bratra prostřednictvím sms zpráv ze dne 28. 1. 2022.

70. Soud dále provedl důkaz emailem zastupitelského úřadu žalobci ohledně seznamu doporučovaných advokátů. Email byl žalobci zaslán dne 28. 1. 2022 v čase 17:31.

71. Návrhy na provedení důkazů zaslané žalobcem soudu dne 6. 1. 2023 soud zamítl. Soud zamítl návrh na provedení důkazů obsahem listin, které jsou součástí správního spisu, neboť obsahem správního spisu se dokazování neprovádí. Soud rovněž zamítl ostatní návrhy žalobce na provedení důkazů pro nadbytečnost.

72. Pokud jde o důkazy k prokázání povahy vztahu mezi žalobcem, jeho partnerkou a dítětem, soud v tomto řízení neposuzuje otázku, zda v domácnosti skutečně docházelo k domácímu násilí, nýbrž toliko otázku, zda policejní orgán, který přistoupil k vykázání žalobce, měl důvod domnívat se, že tomu tak je. Soud proto zamítl návrh na provedení důkazů k této skutečnosti, a to fotografiemi, videy, kopiemi písemné komunikace přes email a aplikaci Whatsapp. Ze stejného důvodu soud zamítl důkaz písemnými prohlášeními příbuzných žalobce.

73. Závěr, že společné bydlení žalobce a jeho partnerky bylo z důvodu tělesného nebo duševního násilí pro partnerku nesnesitelné, ostatně již přijaly obecné soudy a přezkoumal Ústavní soud (viz zejména bod 17 usnesení ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I ÚS 1272/22). Není též třeba prokazovat skutečnosti, které mezi účastníky řízení nejsou sporné.

74. Soud zamítl důkaz návrhem partnerky žalobce ze dne 8. 2. 2022 na úpravu péče a výživy syna žalobce, neboť se nevztahuje k projednávané věci. Ze stejného důvodu soud zamítl důkaz návrhem na prodloužení předběžného opatření z důvodu domácího násilí ze dne 8. 3. 2022 podaného k Obvodnímu soudu pro Prahu 7.

75. Pokud jde o návrh na důkaz ke skutečnosti, že žalobce je spoluvlastníkem bytu, z nějž byl vykázán, tato okolnost není v řízení sporná.

76. Návrhy na provedení důkazů předložené žalobcem soudu při jednání dne 27. 1. 2023 k událostem ze dnů 7. 1. 2023 (oznámení o hlasité hudbě) a 12. 6. 2021 (zveřejnění receptu na Boloňskou omáčku a související konverzace) soud zamítl pro nadbytečnost, neboť se nevztahují k nyní projednávané věci.

77. Návrh na provedení důkazů kamerovými záznamy soudu za účelem prověření věrohodnosti svědků soud zamítl pro nadbytečnost. Skutečnost, že mezi sebou svědci na chodbě soudu mluvili, byla konstatována již při druhém soudním jednání, a svědci se k této otázce vyjádřili.

78. Další důkazy účastníci řízení nenavrhli.

79. Právní zástupce žalobce v závěrečné řeči zdůraznil, že žalovaná pochybila ohledně 1) nepřibrání žalobcem zvoleného tlumočníka, 2) absence nezúčastněné osoby, 3) nemožnosti se k věci vyjádřit a 4) neověření informací od partnerky žalobce. První rozsudek zdejšího soudu a rozsudek NSS 80. Rozsudkem ze dne 30. ledna 2023, č. j. 3 A 28/2022–209 (dále též „první rozsudek“), zdejší soud žalobu částečně odmítl (I. výrok rozsudku) a částečně zamítl (II. výrok rozsudku). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok rozsudku).

81. Žalobce podal proti rozsudku kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 11. 2024, č. j. 8 As 46/2023–115 tak, že kasační stížnost směřující proti I. výroku rozsudku odmítl a rozsudek ve výroku II. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Vyjádření žalované po rozsudku NSS 82. Žalovaná k výzvě soudu zaslala své vyjádření k bodům 35 až 40 rozsudku Nejvyššího správního soudu. Uvedla, že žalobce opakovaně směšoval své námitky proti absenci tlumočení do tureckého jazyka s otázkou tlumočení do jazyka anglického. Dále uvedla, že opakuje svá předchozí písemná podání.

83. Soud zaslal vyjádření žalované na vědomí právnímu zástupci žalobce; tento se k němu písemně nevyjádřil. Čtvrté ústní jednání soudu 84. Na čtvrtém ústním jednání soudu účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Zástupce žalobce uvedl, že trvá na svých námitkách předložených zdejšímu a kasačnímu soudu. I po rozsudku Nejvyššího správního soudu v jeho věci trvá na veškerých svých tvrzeních.

85. Zástupce žalobce dále uvedl, že zdejšímu soudu doplňuje tvrzení, které poprvé přednesl kasačnímu soudu v řízení o kasační stížnosti, že osoba, která rozhodla o samotném vykázání, v odůvodnění toho rozhodnutí odkazovala na osobní pocit, kdy tato osoba, která rozhodovala, nebyla přítomna tomu samotnému vykázání.

86. Zástupce žalobce navrhl provedení důkazu listinou – usnesením Městské části Praha 7 ze dne 12. 6. 2023, č. j. MČ P7 153228//2023/OSA/MJ k prokázání skutečnosti, že řízení o přestupku bylo po výslechu žalobce úřadem městské části zastaveno. Soud navržený důkaz provedl. Posouzení žaloby soudem K otázce nesložení tlumočnického slibu I. J.

87. Soud se v návaznosti na zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu věnoval námitce žalobce vznesené na soudním jednání dne 31. 1. 2023, že I. J., zaměstnankyně policie, nesložila tlumočnický slib.

88. K tomu soud uvádí, že složení tlumočnického slibu I. J. nebylo v soudním řízení prokázáno. Z předložených spisových podkladů neplyne a sama I. J. si již nepamatuje, zda tento slib v daný den složila. Tyto skutečnosti konstatoval již Nejvyšší správní soud (viz body 37 a 39 rozsudku č. j. 8 As 46/2023–115).

89. Nejvyšší správní soud přitom zdejší soud zavázal, aby posoudil, zda bylo přibrání tlumočníka v dané věci potřeba, či zda naopak nebylo nutné.

90. Zdejší soud dospěl po novém posouzení věci k závěru, že přibrání tlumočnice nebylo v dané věci nutné.

91. Mezi stranami není sporné, že v průběhu vykázání nebyl přítomen soudní tlumočník.

92. Komunikaci mezi žalobcem a žalovanou dne 28. 1. 2022 lze rozdělit na dvě části. První se odehrála přímo v bytě žalobce, druhá na služebně po převozu žalobce i jeho partnerky na služebnu místního oddělení.

93. Ve svém bytě komunikoval s přítomnými policisty v anglickém jazyce. Umožnil jim vstup do svého bytu, uvedl, že se pohádal s partnerkou, a byl poučen o tom, že bude zajištěn a převezen na služebnu policie. Poučení o zajištění se mu dle výpovědi policistů dostalo jak od policistů přítomných na místě, tak telefonicky prostřednictvím policejní překladatelky I. J.. Zákonnost zajištění žalobce přitom není předmětem tohoto řízení (žalobu soud I. výrokem prvního rozsudku odmítl, kasační stížnost odmítl Nejvyšší správní soud). Není vadou, že v bytě žalobce, kam policisté přijeli na základě hlášení o aktuálně probíhajícím násilí, nebyl přítomen soudní tlumočník. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 As 46/2023–115, „prvotním úkolem zasahující hlídky bylo zjistit, zda na místě dochází (případně došlo) k jednání, které naplňuje znaky přestupku či trestného činu, a ochránit jeho oběť. Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem v tom, že v takovém případě nelze požadovat, aby hlídka zasahující v případě hlášeného (právě probíhajícího) domácího násilí nejprve sháněla nezúčastněnou osobu, a teprve následně vstoupila do bytu.“ Stejně tak nelze požadovat, aby hlídka nejprve sháněla tlumočníka.

94. Pokud jde o komunikaci na služebně, je třeba zdůraznit, že žalobce nebyl před svým vykázáním vyslechnut (viz níže), k jeho výslechu tedy nebyl tlumočník třeba. Přibrání tlumočníka nebylo nutné, neboť policie vycházela z jiných indicií (viz níže).

95. Přivolaná policejní překladatelka žalobci toliko přetlumočila obsah dokumentů, které mu byly předány v souvislosti s jeho vykázáním. Soud dospěl k závěru, že žalobce obsahu dokumentů dostatečně porozuměl. Soud neshledal žádný následek tvrzeného nedoslovného tlumočení, který by se negativně projevil ve sféře žalobce. Žalobce předložené dokumenty po poradě s advokátem podepsal a jejich obsahem se řídil, spolupracoval s policií v dalších krocích a uplatnil svá práva formou námitek.

96. V dané věci nebylo přibrání soudního tlumočníka nutné. Vyjádření a výslech žalobce 97. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že vykázání podle § 44 a násl. zákona o policii obvykle nepředchází žádné formalizované řízení, nýbrž policie k němu přistupuje na základě důvodných předpokladů, které se obvykle odvozují právě z vyjádření dotčených osob.

98. V nyní projednávané věci žalovaná přistoupila na základě důvodných předpokladů, které odvodila z jiných skutečností, než je vyjádření žalobce. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalovaná přistoupila k vykázání žalobce, aniž by ho předem konfrontovala se zjištěnými skutečnostmi, a aniž by prováděla jeho výslech.

99. Pokud jde o jeho vyjádření k věci, z obsahu správního spisu (úřední záznam hlídky Alka 727) i z výpovědi zasahujících policistů při soudním jednání dne 27. 1. 2022 vyplývá, že žalobce ve svém bytě přivolané hlídce anglicky sdělil, že se s partnerkou pohádali kvůli ekzému dítěte. Partnerka žalobce sdělila, že hádka předcházející jejímu napadení žalobcem vznikla kvůli nesouhlasu žalobce s tím, aby společného syna po 13 měsících denní péče na několik hodin svěřila na hlídání své matce.

100. K dalšímu vyjádření žalobce nebyl vyzván.

101. Žalovaná k tomu uvedla, že s ohledem na prověření možného přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona 251/2016 Sb., o některých přestupcích, plánovala provést výslech žalobce, kterému musel být přítomen tlumočník do tureckého jazyka. Toho se v daný okamžik nepodařilo zajistit. Současně nic nebránilo tomu, aby byl tento výslech proveden později.

102. Ve vztahu k vykázání žalobce žalovaná nepovažovala výslech žalobce za nezbytný. Měla totiž dostatek indicií o domácím násilí v domácnosti žalobce, aby o vykázání rozhodla i bez stanoviska žalobce.

103. Soud se s tímto hodnocením ztotožňuje. V nyní projednávané věci se plně uplatní závěry Nejvyššího správního soudu ohledně předpokladů vykázání. K tomu soud odkazuje zejména na rozsudek ze dne 12. 1. 2023, č. j. 8 As 219/2022–41, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že: „nezbytným předpokladem pro vykázání osoby ze společného obydlí podle § 44 odst. 1 zákona o Policii ČR však není konfrontace osoby, jež má být vykázána, se zjištěnými skutečnostmi, které zakládají důvodný předpoklad budoucího útoku. To odpovídá povaze vykázání jako faktického pokynu, který je leckdy činěn ve vypjatých a lidsky složitých situacích, kdy je třeba bezprostředně reagovat na zjištěné skutečnosti v zájmu ochrany ohrožené osoby. Není proto pochybením, jestliže s ohledem na konkrétní okolnosti policista vykáže útočníka ze společného obydlí, aniž by ho k důvodům vykázání blíže vyslechl a dal mu možnost se k věci vyjádřit. Rozhodné totiž je pouze to, má–li na základě jiných skutečností za to, že je dán důvodný předpoklad budoucího útoku. Vysvětlení ze strany tvrzeného útočníka tak sice může vnést světlo do skutkových zjištění, avšak není nutnou podmínkou pro jeho vykázání ze společného obydlí, (…)“ Vykázání nepředstavuje veřejnoprávní sankci vůči násilné osobě. Jde o preventivní institut, jehož účelem je předejít nebezpečným útokům násilné osoby vůči ohrožené osobě (bod 16 rozsudku sp. zn. 6 As 62/2012). Podle § 44 odst. 5 zákona o Policii ČR může vykázaná osoba vznést námitky, nesouhlasí–li s vykázáním. Jsou–li důvodné, příslušné krajské ředitelství policie vykázání ukončí (§ 44 odst. 6 téhož zákona). V rámci námitek může vykázaná osoba vylíčit svůj pohled na věc a vyvrátit tvrzení ohrožené osoby. Vykázaná osoba tak má účinný nástroj, jak se během krátké doby domoci ukončení vykázání, má–li za to, že důvodný předpoklad budoucího útoku nebyl dán. Její práva proto nejsou dotčena tím, že jí nemusí být dána možnost se před vykázáním ze společného obydlí k věci vyjádřit.“ 104. Výše uvedený závěr je plně aplikovatelný v nyní projednávané věci.

105. Žalovaná rozhodla o vykázání žalobce z bytu na 10 dní na základě zjištěných skutečností, z nichž vyplýval důvodný předpoklad budoucího útoku. Není proto pochybením, jestliže vykázala žalobce ze společného obydlí, aniž by ho k důvodům vykázání blíže vyslechla a dala mu možnost se k věci vyjádřit.

106. Žalovaná vycházela zejména z toho, že: – Partnerka žalobce ohlásila své napadení. – Policisté přivolaní na místo zaznamenali viditelné obavy partnerky přiznat přivolání policie za přítomnosti žalobce. – Partnerka žalobce vypověděla, že násilí trvá již čtyři roky a stupňuje se; před časem proto začala spolupracovat s informačním a poradenským centrem Rosa pro oběti domácího násilí, kam dochází na konzultace. – Partnerka dále vypověděla, že zatímco původně ji žalobce napadal pouze verbálně, postupně se uchýlil k fyzickému napadání, které se stupňovalo. Zpočátku šlo pouze o strkání a postupem času zesílilo až v tahání za vlasy, kopání do zad a bouchání otevřenou dlaní. Při posledním útoku měl být přítomen též nezletilý syn, kterého držela za ruku, a který při útoku upadl na zem. – Partnerka žalobce měla na zadní části paže aktuálně viditelnou podlitinu a dále doložila fotografie modřin a obtisků lidské ruky na svém těle.

107. Dle soudu tedy existovaly objektivní skutečnosti, které svědčily o nezbytnosti aplikace institutu vykázání, neboť se žalované mohlo jevit, že hrozí pokračování násilných projevů v domácnosti.

108. Není pravdou, že by policisté vycházeli toliko z výpovědi partnerky žalobce. Vycházeli též ze zranění partnerky (podlitina), fotografií dalších zranění (modřin a obtisků lidské ruky) a z vlastních poznatků ohledně chování partnerky. Z jejího chování (obavy přiznat přivolání policie před partnerem) mohli dovodit, že partnerka má z žalobce strach. Řada tvrzení partnerky byla nadto snadno ověřitelná (dlouhodobá spolupráce partnerky s centrem ROSA pro oběti domácího násilí, opakující se řev a pláč vycházející z bytu žalobce a jeho partnerky, které byly slyšitelné pro sousedy). I ověřitelnost informací poskytnutých partnerkou je přitom důležitou indicií. Pro důvodnost využití institutu vykázání svědčil i fakt, že předmětná domácnost byla obývána nezletilým dítětem.

109. Soud se proto ztotožnil s žalovanou, že za daných okolností není pochybením, pokud žalobce nebyl vyslechnut ani konfrontován se skutečnostmi, které žalované sdělila jeho partnerka. Přibrání tlumočníka k výslechu žalobce nebylo třeba, neboť tento výslech vůbec neproběhl.

110. Soud se ztotožňuje s žalovanou, že k samotnému vykázání ani k jemu předcházejícímu zásahu v bytě žalobce nebyla přítomnost žalobcem zvoleného tlumočníka zapotřebí, neboť anglickému jazyku, kterým s ním policie jednala, rozuměl. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce se po celou dobu řídil pokyny policistů a nijak neavizoval jakýkoliv problém s porozuměním. Neprohlásil tedy, že by neovládal jazyk, kterým s ním policie jednala, a tlumočníka nežádal, a to ani po telefonické poradě se svým advokátem.

111. Žalobce má za to, že pokud by ho policie vyslechla před samotným vykázáním, k vykázání by nedošlo. Mohl by již tehdy uplatnit všechna tvrzení, která uplatnil později v námitkách proti vykázání, v řízení o přestupku i v soudních sporech (např. tvrzení, že vůči partnerce nebyl násilný, zranění si mohla způsobit sama nebo je mohl způsobit hmyz, vyfocená zranění mohla patřit někomu jinému, žalobce je štíhlý zatímco partnerka sportuje, apod.).

112. K tomu soud opakuje, že smyslem institutu vykázání není postavit najisto, zda se stal přestupek či trestný čin, nýbrž předejít nebezpečným útokům vůči ohrožené osobě, je–li důvodný předpoklad takových útoků. Jak již soud podrobně uvedl ve svém rozsudku ze dne 30. 1. 2023, v nyní projednávané věci byla podmínka důvodného předpokladu možných budoucích útoků splněna. Soud opakuje, že v případě policejního vykázání je dána nižší míra požadované pravděpodobnosti budoucího útoku ohrožující osoby, a tedy relativně nižší „důkazní standard“ oproti vydání předběžného opatření dle § 400 a násl. z. ř. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2013, č. j. 9 Aps 11/2013–39). Soud nad rámec nezbytného doplňuje, že v případě žalobce a jeho partnerky civilní soudy shledaly i naplnění tohoto vyššího standardu (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2022, č. j. 19 Co 75/2022–129, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. února 2022, č. j. 43 Nc 505/2022–44, citované v usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I.ÚS 1272/22). Žalobce byl dostatečně poučen navzdory možné absenci slibu 113. Soud se dále zabýval námitkou nedostatečného poučení žalobce. Žalobce uvedl, že žalovaná ho nepoučila o charakteru vykázání ani o možnosti na místě podat námitky.

114. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou.

115. Součástí spisového materiálu je listina označená jako poučení vykázané osoby dle § 44 až § 47 zákona o policii ze dne 28. 1. 2022, č. j. KRPA–34489–2/ČJ–2022–001120, která je na konci opatřena podpisem žalobce. Tato listina obsahuje i poučení o právu podat námitky, a to ústně nebo písemně. Podpis na listině se vizuálně shoduje s podpisem žalobce na plné moci udělené jeho právnímu zástupci, která je součástí soudního spisu (viz jeho č. l. 6).

116. Dle soudu tato skutečnost svědčí o tom, že žalobce byl s tímto dokumentem seznámen.

117. Pokud měl žalobce pochybnosti o správnosti či kvalitě jeho překladu (tlumočení) přítomnou I. J., mohl tyto pochybnosti vyjádřit na místě, což neudělal. Celou záležitost přitom již na místě konzultoval se svým právním zástupcem, s nímž se telefonicky radil o dalším postupu, zejména o tom, zda má předmětné dokumenty podepsat (jak žalobce sám vypověděl na soudním jednání dne 16. 12. 2022).

118. Soud má za to, že ze zjištěných skutečností vyplývá, že žalobce „charakteru vykázání“ porozuměl, a že nebyl nijak zkrácen ani na právu podat námitky, které v zákonné lhůtě také podal.

119. Skutečnost, že nebylo prokázáno, zda I. J., která žalobci obsah předložených dokumentů tlumočila do angličtiny, složila tlumočnický slib, nemá žádný vliv na zákonnost vykázání žalobce. Žalobce byl o svých právech dostatečně poučen a na toto poučení reagoval. Směrnice EU 120. Právní zástupce žalobce v této souvislosti na jednání dne 7. 3. 2025 uvedl, že otázka tlumočení je v dané věci zcela zásadní, neboť existuje i evropská směrnice ohledně tlumočení, která byla implementována do českého právního řádu. Tuto směrnici nijak nespecifikoval.

121. K tomu soud uvádí, že evropskou směrnicí týkající se tlumočení je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení. Tato směrnice však nemá žádný význam pro nyní projednávanou věc. Vykázání žalobce z bytu není trestním řízením. Námitka na místě 122. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce, že policista přítomný na místě odmítl převzít jeho námitku proti vykázání. Toto své tvrzení žalobce nijak neprokázal.

123. I pokud by žalobce prokázal, že se již v okamžiku, kdy se dozvěděl o svém vykázání, neúspěšně pokusil založit do spisu svou námitku, nemělo by to v nyní projednávané věci vliv na zákonnost jeho vykázání.

124. Žalobce nebyl nijak zkrácen na svém právu podat námitku, neboť tuto námitku, v níž vylíčil svůj pohled na věc a domáhal se ukončení vykázání, po konzultaci se svým právním zástupcem úspěšně podal a žalovaná se jí zabývala. K vykázání žalobce policistou nepřítomným vykázání 125. Na čtvrtém jednání soudu dne 7. 3. 2025 zástupce žalobce nově zdejšímu soudu uvedl, že „osoba, která rozhodla o samotném vykázání, v odůvodnění toho rozhodnutí odkazovala na osobní pocit, kdy tato osoba, která rozhodovala, nebyla přítomna tomu samotnému vykázání.“ 126. K této námitce soud uvádí, že osobou, která rozhodla o vykázání žalobce z bytu, byl prap. T. V odůvodnění rozhodnutí (konkrétně v úředním záznamu o vykázání č. j. KRPA–34489–6/ČJ–2022–001120) na svůj osobní pocit nijak neodkazoval. Námitka není důvodná.

127. Nad rámec nezbytného soud doplňuje, že na zákonnost vykázání žalobce nemá vliv ani skutečnost, že prap. T. nebyl osobně přítomen zásahu v bytě. V bytě žalobce a jeho partnerky byly dle obsahu správního spisu i výpovědi jednotlivých osob dvě hlídky oddělení hlídkové služby a jedna hlídka místního oddělení policie. K vykázání žalobce došlo až po převozu žalobce a jeho partnerky na místní oddělení policie. Prap. T. při rozhodnutí o vykázání vycházel ze všech zjištěných skutečností včetně úředních záznamů jednotlivých hlídek. Tomuto postupu soud nemá co vytknout. K ostatním námitkám žalobce 128. K ostatním námitkám žalobce soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne 30. 1. 2023, č. j. 3 A 28/2022–209.

129. Soud shrnuje, že ve vykázání žalobce z bytu neshledal libovůli žalované. Zjistil naopak naplnění důvodného předpokladu možného budoucího útoku dle § 44 odst. 1 zákona o policii (v podrobnostech viz zejména body 89 až 106 prvního rozsudku). Nezákonnost vykázání nezpůsobuje to, že žalobce nebyl před svým vykázáním vyslechnut. Nezákonnost vykázání nezpůsobuje ani absence tlumočníka do tureckého jazyka, ani absence tlumočníka do anglického jazyka, ani skutečnost, že pracovnice policie, která žalobci tlumočila česky psané dokumenty do angličtiny, neprokázala, že by před tímto tlumočením složila tlumočnický slib. Soud nepřisvědčil ani sérii námitek žalobce, že si nepamatuje podepisování dokumentů a má pochybnosti o pravosti podpisů a předání dokumentů (viz zejména body 113 až 122 prvního rozsudku). Nezákonnost vykázání nezpůsobuje ani nepřítomnost nezúčastněné osoby (viz zejména body 123 až 129 prvního rozsudku). Soud nepřisvědčil ani námitce nepřezkoumatelnosti vyhodnocení námitek proti vykázání, které žalobce písemně uplatnil (viz zejména body 130 až 139 prvního rozsudku).

130. Soud zdůrazňuje, že v nyní projednávané věci není jeho úkolem posoudit, zda se žalobce skutečně dopouštěl domácího násilí vůči své partnerce, v jaké míře a jak dlouhou dobu. Posuzuje toliko otázku, zda žalovaná postupovala správně, když na základě zjištěných skutečností preventivně vykázala žalobce z bytu na 10 dní. Další předběžná opatření přijatá civilním soudem také nejsou předmětem tohoto přezkumu.

131. Žalobce tvrdí, že byl překvapen tím, že jeho partnerka zavolala policii. Svému bratrovi psal, že na sebe s partnerkou pouze křičeli, čehož si syn nevšímal a smál se. Domníval se, že policii zavolal soused, který slyšel hlasité zvuky jejich hádky.

132. K tomu soud uvádí, že žalovaná nebyla povinna žalobce konfrontovat se všemi zjištěnými skutečnosti před rozhodnutím o vykázání. Její rozhodnutí provést výslech žalobce později za účasti tlumočníka do tureckého jazyka bylo v dané situaci v pořádku. Žalobce byl o všech podstatných skutečnostech informován písemně, měl možnost konzultace se svým právním zástupcem, jakož i možnost vyjádřit se ke všem zjištěným skutečnostem formou námitek, což učinil.

133. Soud konstatuje, že na jeho posouzení nic nemění ani provedení důkazu usnesením městské části Praha 7 ze dne 12. 6. 2023. Pro otázku zákonnosti vykázání žalobce z bytu policií není nijak relevantní skutečnost, že městská část později zastavila řízení o přestupku vedené s žalobcem. V nyní projednávané věci není oprávněn přezkoumávat zákonnost tohoto usnesení.

134. Soud zaznamenal, že v průběhu čtvrtého ústního jednání zástupce žalobce uvedl, že trvá na námitkách vznesených v kasační stížnosti a v dalších podáních v řízení před Nejvyšším správním soudem. Tyto námitky nijak nespecifikoval.

135. Zdejší soud obsahem kasačního spisu nedisponuje. Není přitom jeho povinností si kasační spis s ohledem na zcela obecnou námitku odkazující na „námitky vznesené v kasační stížnosti a v dalších podáních“ od Nejvyššího správního soudu vyžádat a námitky žalobce v něm vyhledat a vypořádat.

136. K tomu soud uvádí, že není jeho rolí domýšlet za žalobce, které námitky chce nově uplatnit či rozvést v řízení před soudem. Paušální odkaz na argumentaci vznesenou v jiném řízení není řádnou žalobní argumentací. K tomu lze přiměřeně odkázat na konstantní judikaturu správních soudů, že není možné v žalobě toliko odkázat na svoji předchozí argumentaci, jelikož takový odkaz není řádným žalobním bodem (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2019, č. j. 2 As 284/2018–38).

137. Podstatou řízení u městského soudu není znovu přezkoumat kasační stížnost. To již učinil Nejvyšší správní soud. Soud je přitom v nyní projednávané věci závěry Nejvyššího správního soudu vázán a nemůže k jednotlivým kasačním námitkám zaujmout jiné stanovisko. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 138. Soud uzavírá, že zásah spočívající ve vykázání žalobce z bytu neshledal nezákonným a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Policejní vykázání žalobce nebylo ze strany policistů učiněno svévolně a neuváženě, neboť na základě zjištěných skutečností se jevilo jako reálně možné, že se žalobce dopustil vůči své partnerce K. L. nebezpečného útoku proti životu a zdraví, a současně bylo odůvodněné předpokládat reálnou hrozbu, že by se podobné násilné jednání vůči ní ze strany žalobce mohlo ve společné domácnosti opakovat. Přibrání soudního tlumočníka nebylo v dané věci nutné. Žalovaná měla dostatek indicií o možném násilí i bez výslechu žalobce. Anglickému jazyku, kterým s ním žalovaná jednala přímo (bez přítomnosti soudního tlumočníka) žalobce rozuměl.

139. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalované žádné důvodně vynaložené náklady nad rámec její běžné činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Žaloba Absence důvodů pro vykázání Absence nezúčastněné osoby Nedostatek poučení a absence překladatele do tureckého jazyka Nepřezkoumatelnost vyhodnocení námitek Vyjádření žalované Replika žalobce Duplika žalované Zjištění ze správního spisu Ústní jednání soudu Podání účastníků po prvním ústním jednání Druhé ústní jednání soudu Podání účastníků po druhém ústním jednání Třetí ústní jednání soudu První rozsudek zdejšího soudu a rozsudek NSS Vyjádření žalované po rozsudku NSS Čtvrté ústní jednání soudu Posouzení žaloby soudem K otázce nesložení tlumočnického slibu I. J. Vyjádření a výslech žalobce Žalobce byl dostatečně poučen navzdory možné absenci slibu Směrnice EU Námitka na místě K vykázání žalobce policistou nepřítomným vykázání K ostatním námitkám žalobce Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení