3 A 33/2022– 39

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Střední škola PRIGO, s.r.o., IČ 25371835 sídlem Mojmírovců 1002/42, 709 00 Ostrava zastoupená Mgr. et Mgr. Radim Kalabis, advokátem sídlem Ó. Lysohorského 702, 738 01 Frýdek–Místek proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2022, č. j. MSMT–26401/2021–3 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“) ze dne 27. 1. 2022, č. j. MSMT–26401/2021–3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ministr zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného (dále též „správní orgán prvního stupně“ či „ministerstvo“) ze dne 27. 8. 2021, č. j. MSMT–15199/2021–8 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný podle § 143 odst. 2 ve spojení s § 148 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), zamítnul žádost žalobkyně ze dne 30. 4. 2021 o převod činnosti střední školy, jejíž činnost dříve vykonávala zanikající právnická osoba s názvem Lékařské a přírodovědné GYMNÁZIUM PRIGO PRAHA, s. r. o. (dále též „Gymnázium Prigo Praha“), IČO: 25139029, se sídlem Humny 338, 273 08 Pchery, s kapacitou 124 žáků, na nástupnickou právnickou osobu – žalobkyni, v rejstříku škol a školských zařízení.

3. Ministerstvo uvedlo, že dne 5. 10. 2020 požádalo Gymnázium Prigo Praha o výmaz jednoho ze dvou míst poskytovaného vzdělávání, a to na adrese V Kolonii 1804, Nymburk. Jediným místem poskytovaného vzdělávání by zůstala adresa Humny 338, Pchery. Dle stanoviska Krajské hygienické stanice Středočeského kraje ze dne 18. 8. 2020 lze prostory na této adrese využívat pro poskytování vzdělávání 90 žáků. Gymnázium Prigo Praha má však zapsán nejvyšší povolený počet 124 žáků. Ministerstvo proto řízení přerušilo a vyzvalo žalobkyni, aby doložila doklad dle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona, tedy stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, z kterého by vyplývalo, že prostory lze užívat pro navrhovaný účel a pro zapsaný nejvyšší povolený počet žáků. Toto řízení bylo ke dni vydání prvostupňového řízení v nyní projednávané věci (27. 8. 2021) stále přerušeno. Ministerstvo dále zjistilo, že Gymnázium Prigo Praha v letech 2019, 2020 a 2021 nevykazovalo žádné žáky. K 31. 3. 2018 vykazovalo 31 žáků.

4. Dne 30. 4. 2021 podala žalobkyně žádost ve věci zápisu změny v údajích dle § 144 odst. 1 písm. d), e) a g) školského zákona do rejstříku škol a školských zařízení, jejímž obsahem byla žádost o převod činnosti střední školy ze zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu (žalobkyni). Ministerstvo tuto žádost obdrželo dne 2. 6. 2021.

5. Usnesením ze dne 20. 7. 2021 ministerstvo přerušilo řízení do 15. 8. 2021 a vyzvalo žalobkyni, aby odstranila nedostatky žádosti, tj. aby doložila údaje a doklady podle § 147 odst. 1 písm. f), g), h) a q) školského zákona a udělení výjimky podle § 23 odst. 2 školského zákona (dále jen „usnesení ministerstva“). Usnesení ministerstva obsahovalo poučení, že „[n]ebudou–li nedostatky žádosti ve výše stanovené lhůtě odstraněny, podle § 148 odst. 2 školského zákona bude žádost zamítnuta.“ Dne 30. 7. 2021 podala žalobkyně proti usnesení ministerstva rozklad, který ministr zamítl rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021.

6. Rozklad podaný proti usnesení ministerstva o přerušení řízení neměl odkladný účinek. Jelikož žalobkyně požadované dokumenty nedoložila, ministerstvo její žádost prvostupňovým rozhodnutím dne 27. 8. 2021 zamítlo. Rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl ministr nyní napadeným rozhodnutím ze dne 27. 1. 2022. Žaloba 7. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalobkyně uvádí, že žádost o změnu zápisu v rejstříku škol a školských zařízení podala v návaznosti na fúzi, v níž zaniklo Gymnázium Prigo Praha, přičemž žalobkyně je nástupnickou společností. Cílem fúze byla optimalizace činnosti školy, přičemž budovu, pedagogické zajištění i obory měla žalobkyně přebrat po Gymnáziu Prigo Praha. Kromě osoby zřizovatele nemělo dojít k žádným změnám.

8. Žalobkyně ve správním řízení odkazovala na sbírku listin u zanikající i nástupnické právnické osoby a požadovala provést k důkazu v probíhajícím řízení dříve založené listiny, které prokazovaly skutečnosti dle § 147 odst. 1 písm. f), g), h) a q) školského zákona. Žalovaný se dle žalobkyně v prvostupňovém ani napadeném rozhodnutí s návrhem a odkazem na dříve založené listiny ve sbírce listin u zanikajícího a nástupnického subjektu nevypořádal. Žalovaný měl toliko hodnotit „aktuální obsah již založených listin“.

9. Žalobkyně spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v závěru ministra, že v případě žalobkyně nejde o pouhou optimalizaci. Dle žalobkyně není patrné, z jakých důvodů ministr k takovému závěru dospěl. Ministr se dle žalobkyně ani nevypořádal s jejími námitkami, pouze de facto převzal argumentaci orgánu prvního stupně a konstatoval, že žalobkyně nepředložila dokumenty po výzvě ministerstva. Ministr se dle žalobkyně měl zaměřit na skutečnost, že žalobkyně brojila proti výzvě ministerstva s odkazem na zásadu vyjádřenou v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2001 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), že správní orgán dotčené osoby co nejméně zatěžuje a podklady od nich vyžaduje jen tehdy, stanoví–li tak právní předpis. Dle žalobkyně však § 149 odst. 3 neuvádí, že žadatel musí podklady předložit znovu, uvádí pouze to, že správní orgán znovu posuzuje podmínky tak, „jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení“. Dle žalobkyně není důvod požadovat podklady po žadateli znovu, jestliže správní orgán již disponuje veškerou dokumentací odpovídající zákonným požadavkům.

10. Žalobkyně odkazuje na komentářovou literaturu, dle které „v souladu se zásadou správního řízení vyjádřenou v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle které správní orgán dotčené osoby co nejméně zatěžuje a podklady od nich vyžaduje jen tehdy, stanoví–li tak právní předpis, se stanoví, že žádost o zápis změny v rejstříku (a to změny jak podle § 149 odst. 1, tak podle § 149 odst. 2 školského zákona) musí obsahovat pouze ty údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. To znamená, že žádost o zápis změny v údajích v žádném případě nemusí obsahovat všechny náležitosti jako žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, ale vždy pouze ty doklady a údaje, které jsou k provedení této změny nezbytné. Tímto způsobem lze odvodit náležitosti u všech změn v údajích v rejstříku.” Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

12. Žalovaný se domnívá, že při postupu podle § 147 odst. 1 písm. f), g), h) a q) školského zákona nemusel žalovaný zkoumat zákonnost s správnost výzvy dle § 45 odst. 2 správního řádu, pouze ověřuje, zda došlo k odstranění nedostatků na výzvu. Žalovaný zdůrazňuje, že zákonnost a správnost výzvy dle § 45 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána v řízení vedeném pod sp. zn. MSMT–23475/2021, v němž byl posouzen rozklad proti usnesení žalovaného. V rozhodnutí o rozkladu ze dne 23. 11. 2021, č. j. MSMT–23475/2021–3, byly dle žalovaného zevrubně posouzeny veškeré námitky (stran doložení požadovaných údajů a dokumentů), které nyní vznáší žalobkyně, přičemž žalovaný na toto rozhodnutí v napadeném rozhodnutí explicitně odkázal. Příslušná argumentace je tak integrální součástí napadeného rozhodnutí.

13. Žalovaný shrnul, že při vydání zamítavého rozhodnutí ve smyslu § 148 odst. 2 školského zákona pouze ověřuje, že žalobkyně na jeho výzvu zjištěné nedostatky žádosti ani dodatečně (ve stanovené lhůtě) neodstranila. Tento závěr dle žalovaného platí tím spíše, že zákonnost a správnost výzvy k odstranění nedostatků žádosti ministr přezkoumal v jiném řízení o rozkladu, přičemž na příslušné rozhodnutí o rozkladu v napadeném rozhodnutí explicitně odkázal. Výklad žalobkyně by dle žalovaného vedl k absurdním důsledkům, neboť by správnímu orgánu znemožňoval postup dle § 148 odst. 2 školského zákona, když by účastník řízení vždy mohl tvrdit, že z nějakého důvodu žádost tvrzenými nedostatky netrpí.

14. Žalovaný namítá, že v posuzované věci již není na místě přezkoumávat zákonnost a správnost usnesení žalovaného ze dne 20. 7. 2021. Žalobkyně měla podat žalobu proti rozhodnutí o rozkladu ze dne 23. 11. 2021, ve kterém ministr po přezkumu předmětného usnesení zamítl podaný rozklad. Posouzení žaloby 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, k nimž by měl povinnost přihlédnout z moci úřední.

16. Soud rozhodl bez jednání, neboť účastníci nevyslovili svůj nesouhlas s takovým projednáním věci dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

17. Mezi stranami není sporné, že žalobkyně nedoplnila požadované údaje a dokumenty. Předmětem sporu je, zda žalovaný mohl usnesením ze dne 20. 7. 2021 přerušit řízení a vyzvat žalobkyni k doplnění dokumentů dle § 147 odst. 1 písm. f), g), h) a q) školského zákona, ač žalobkyně uváděla, že tyto dokumenty již dříve doložila. Povaha usnesení ministerstva 18. Předně soud musel vyřešit otázku, zda se může zabývat žalobními námitkami proti usnesení ministerstva o přerušení řízení ze dne 20. 7. 2021, nebo zda měla žalobkyně podat samostatnou žalobu proti zamítavému rozhodnutí o rozkladu ze dne 23. 11. 2021, jak tvrdí žalovaný.

19. Dle § 70 písm. c) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

20. Dle § 64 odst. 1 písm. a) správní orgán může řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst.

2. Dle § 76 odst. 5 věty druhé správního řádu odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek.

21. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2023, č. j. 4 As 259/2022–29, plyne, že „správní řád výzvě k odstranění vad podání podle § 45 odst. 2 nepředepisuje formu usnesení. Výzvu k odstranění nedostatků žádosti navíc nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 správního řádu, podle kterého správní orgán rozhoduje v případech stanovených zákonem usnesením. Z hlediska posouzení náležitostí písemné výzvy není rozhodující její forma (zda je výzva učiněna formou přípisu či usnesením), ale to, zda je výzva určitá, konkrétní, srozumitelná, individualizovaná, vztahuje se k dané věci a obsahuje veškerá potřebná poučení.“ 22. Komentářová literatura k § 70 s. ř. s. uvádí: „Ve vztahu k rozhodnutím, která lze považovat za rozhodnutí upravující vedení řízení, je třeba při zvažování aplikace výluky ze soudního přezkumu v každém individuálním případě vážit, zda byl úkon učiněn v průběhu řízení a zda bude mít adresát tohoto rozhodnutí možnost namítnout nezákonnost tohoto rozhodnutí v souvislosti s přezkumem konečného rozhodnutí. Zejména rozhodnutí, která představují zásah do základních lidských práv a svobod, lze vyloučit ze soudního přezkumu dle § 70 písm. c) s. ř. s. pouze za podmínky, že na ně musí navazovat konečné rozhodnutí, v rámci jehož přezkumu se bude moci adresát rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení, domoci posouzení i tohoto "procesního" rozhodnutí. Vztah mezi těmito dvěma rozhodnutími musí být takový, že nezákonnost rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, může vést ke zrušení rozhodnutí konečného z důvodu, že se jedná o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí konečného. Pokud by nezákonnost rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, nikdy nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí konečného, potom je třeba podrobit soudnímu přezkumu "procesní" rozhodnutí, jímž se zasahuje do základních lidských práv a svobod (srov. usnesení RS NSS 7 Afs 13/2007–54, dále rozsudek NSS 4 Afs 216/2014–32).“ (Zvýraznění doplněno soudem. Kocourek, T. § 70 Kompetenční výluky. In: Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019.)

23. Jako příklady rozhodnutí, jimiž se upravuje pouze vedení řízení, komentář uvádí „dále např. usnesení o přerušení řízení (rozsudky NSS 3 As 64/2007–62 a 4 As 48/2008–23) (…)“ 24. Rovněž komentář k § 64 správního řádu uvádí: „Usnesení o přerušení řízení nelze napadnout před správními soudy samostatnou žalobou. Taková žaloba by byla nepřípustná dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a s § 70 písm. c) s. ř. s., neboť se jedná o rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení správního řízení (srov. např. NSS 3 As 64/2007–62, NSS 4 As 48/2008–23, KS v Brně 29 A 58/2014–18). Proti usnesení, kterým správní orgán přerušil řízení, lze však brojit ve správní žalobě směřující proti meritornímu rozhodnutí. Důvodnost přerušení řízení může být předmětem přezkumu správními soudy i v řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (srov. MS v Praze 3 A 121/2010–129, NSS 7 Ans 10/2012–46, KS v Plzni 57 A 56/2014–112).“ (Zvýraznění doplněno soudem. Adamusová, Z. § 64 Důvody přerušení řízení. In: Kopecký, M., Staša. J. a kol. Správní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2022.)

25. Žalobkyně se tedy nemohla proti rozhodnutí o rozkladu, ve kterém ministr přezkoumal usnesení ministerstva ze dne 20. 7. 2021, bránit samostatnou žalobou. Předmětné usnesení má povahu rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Takovéto rozhodnutí zákon vylučuje se soudního přezkumu. Případná nezákonnost usnesení ministerstva by však mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé a mohla by vést k jeho zrušení. Nelze tedy žalobkyni upřít možnost namítat nezákonnost usnesení ministerstva v souvislosti s přezkumem napadeného rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí 26. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí z důvodu, že v bodě 24 napadeného rozhodnutí žalovaný konstatuje, že se neztotožňuje se závěry žalobkyně, že by se v případě žalobkyně jednalo o pouhou optimalizaci s tím, že pedagogické zajištění i budovu přebírá žalobkyně po zaniklé právnické osobě. Dle žalobkyně není patrné, z jakých důvodů ministr k takovému závěru dospěl. Ministr se dle žalobkyně ani nevypořádal s jejími námitkami a pouze převzal argumentaci prvostupňového orgánu.

27. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, pokud z jeho odůvodnění není zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu, z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení a proč subsumoval popsaný skutkový stav pod zvolené právní normy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003–52). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů však musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí z důvodu, že v něm nelze zjistit jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–74). Institut nepřezkoumatelnosti nelze libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán námitkami účastníka řízení zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45).

28. K námitce, že žalovaný pouze de facto převzal argumentaci orgánu prvního stupně a konstatoval, že žalobkyně nepředložila dokumenty po výzvě ministerstva, soud uvádí, že v tomto případě se o žádný nedostatek důvodů rozhodnutí nejedná. Žalobkyně pouze věcně a konkrétně nesouhlasí se závěry žalovaného. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů nejde v případě, kdy účastník řízení nesouhlasí s vypořádáním svých námitek.

29. Vadou napadeného rozhodnutí není ani to, že ministr ve vztahu k námitkám ohledně zákonnosti a správnosti usnesení ministerstva ze dne 20. 7. 2021 odkázal na své rozhodnutí o rozkladu proti tomuto usnesení ze dne 23. 11. 2021 a že dospěl k závěru, že usnesení ministerstva mělo jasnou zákonnou oporu v § 149 odst. 3 a § 147 školského zákona a § 45 odst. 2 a § 64 správního řádu. I přestože ministr mohl své úvahy v napadeném rozhodnutí více rozvést, lze jeho rozhodnutí ve spojení se závěry učiněnými v rozhodnutí o rozkladu proti usnesení ministerstva ze dne 23. 11. 2021 přezkoumat. Nezákonnost rozhodnutí 30. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí pro vadu řízení. Žalovaný neměl důvod po žalobkyni požadovat předložení dokladů podle § 147 odst. 1 písm. f), g), h) a q) školského zákona.

31. Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízen upravuje § 147 školského zákona. Dle odst. 1 tohoto ustanovení žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady: a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení; v případě lesní mateřské školy údaj, že se jedná o lesní mateřskou školu; v případě výdejny lesní mateřské školy údaj, že se jedná o výdejnu lesní mateřské školy, b) název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo–li přiděleno, c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby, d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo–li přiděleno, zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je–li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je–li jím fyzická osoba, e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je–li jím právnická osoba; to neplatí, je–li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, f) rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven; v případě lesní mateřské školy popis zázemí, g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, případně území, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby, h) stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby, i) doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, j) doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou osobu, k) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy, l) jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního právního předpisu,2) m) navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a jejich statutární orgány, o) datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení, p) stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem, q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem.

32. Dle § 149 odst. 3 školského zákona žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f). Navrhuje–li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.

33. Dle § 148 odst. 2 školského zákona platí, že orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.

34. Žalovaný v průběhu řízení o žádosti žalobkyni vyzval k doložení dokladů dle § 147 odst. 1 písm. f), g), h), q) školského zákona.

35. Žalobkyně uvádí, že k založení dokumentů dle žalobkyně již jednou došlo v minulosti u zanikající právnické osoby i u žalobkyně. Z podané žádosti dle žalobkyně vyplývalo, že se na činnosti školy na adrese zanikajícího subjektu nic nemění, zůstává její pedagogické zajištění, budova, obory aj., školy se pouze v rámci optimalizace sloučí pod jeden subjekt, a to pod žalobkyni.

36. Z § 149 odst. 3 školského zákona vyplývá, že žalovaný posuzuje podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.

37. Soud se ztotožňuje s žalobkyní, že zákon nestanoví, že by nástupnická právnická osoba měla povinnost k žádosti opětovně přikládat veškeré údaje a doklady dle § 147 odst. 1 školského zákona. Současně však nelze dovodit, že by ministerstvo nemohlo žádné aktuální podklady požadovat.

38. Ministerstvo po žalobkyni požadovalo stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem (písm. q), rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven (písm. f), doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, případně území, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby (písm. g) a stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby (písm. h).

39. Ministr již v rozhodnutí o rozkladu ze dne 23. 11. 2021, na které v napadeném rozhodnutí odkazuje, žalobkyni vysvětlil, že „[v] případě dokladu podle § 147 odst. 1 písm. q) školského zákona musí jít zjevně o stanovisko Středočeského kraje, neboť účastník řízení dosud vykonává činnost střední školy na území Moravskoslezského kraje, a v případě vyhovění žádosti bude nově působit i na území Středočeského kraje.“ Ministr dále doplnil: „daná zákonná úprava má zcela legitimní faktické a právní důvody, neboť změny spojené s převodem nebo přechodem činnosti školy či školského zařízení na jinou právnickou osobu mohou mít za následek změnu údajů, které jsou relevantní pro celkové posouzení návrhu, v některých případech i pro posouzení návrhu z hlediska souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje (§ 148 odst. 3 písm. a) školského zákona). Jelikož se dokládané údaje mohou v čase měnit, je legitimní a souladné s právními předpisy, pokud je správní orgán požaduje v daném řízení (opětovně) předložit od právního nástupce.“ 40. Soud se se závěry ministra přijatými v průběhu řízení ztotožňuje. V případě převodu nebo přechodu činnosti školy na jinou právnickou osobu může docházet ke změnám údajů. V daném případě žalobkyně dosud působila pouze na území Moravskoslezského kraje, zatímco zanikající právnická osoba vykonávala svoji činnost na území Středočeského kraje. S ohledem na proběhlou fúzi žalobkyně a zanikající právnické osoby, přechází činnost vykonávaná ve Středočeském kraji na žalobkyni. Jelikož se jedná o odlišnou právnickou osobu, je pochopitelné, že žalobkyně musí ve smyslu § 147 odst. 1 písm. q) školského zákona předložit stanovisko kraje, na jehož území má střední škola provozovaná žalobkyní působit.

41. Již z důvodu nedoložení stanoviska Středočeského kraje tedy žalovaný postupoval správně, když žádost žalobkyně v důsledku nedoložení tohoto stanoviska zamítl.

42. Kromě stanoviska kraje požadoval žalovaný doložení dokladů dle § 147 odst. 1 písm. f), g) a h) školského zákona. Ohledně těchto podkladů se ministr v rozhodnutí o rozkladu ze dne 23. 11. 2021 omezil pouze na konstatování, že změny spojené s převodem nebo přechodem činnosti školy či školského zařízení na jinou právnickou osobu mohou mít za následek změnu údajů, které jsou relevantní pro celkové posouzení návrhu. Nikterak však nerozvedl důvody, pro které je legitimní po žalobkyni tyto podklady opětovně požadovat. Soud má za to, že žalovaný, resp. ministr k námitce žalobkyně měl podrobněji zdůvodnit, zda těmito dokumenty disponuje a zda k nim nešlo k návrhu žalobkyně přihlédnout. To však nemá žádný vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

43. Co se týče dokladu dle § 147 odst. 1 písm. f) školského zákona, je nepochybné, že při fúzi žalobkyně a zanikající právnické osoby mohlo dojít ke změně personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy. Doložení rámcového popisu personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven, je povinností žalobkyně a žalovaný si jej nemůže obstarat z úřední povinnosti.

44. K dokladu dle § 147 odst. 1 písm. g) osvědčujícího vlastnické právo žalobkyně a ke stanovisku příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, ve smyslu § 147 odst. 1 písm. h), soud uvádí, že žalobkyně svá tvrzení o neměnnosti veškerých údajů ve správním ani v soudním řízení nikterak nedokládá. Nijak nedokládá ani doložení a zejména aktuálnost dříve doložených dokladů. Žalovaný přitom již v prvostupňovém rozhodnutí uvedl okolnosti, které zpochybňují tvrzení žalobkyně, že toliko přebírá činnost zanikajícího Gymnázia Prigo Praha, neboť toto dle zjištění ministerstva několik let nevykazovalo žádné žáky.

45. Soud uzavírá, že nelze přisvědčit žalobkyni, že požadavek doložení dokladů dle § 147 odst. 1 písm. q), f), g) a h) školského zákona odporuje § 6 odst. 2 správního řádu. Žalovaný tedy postupoval v souladu s § 148 odst. 2 školského zákona, pokud po nedoložení výše uvedených dokladů žádost žalobkyně zamítl. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 46. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

47. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Žaloba Vyjádření žalovaného Posouzení žaloby Povaha usnesení ministerstva Nepřezkoumatelnost rozhodnutí Nezákonnost rozhodnutí Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení