3 A 38/2025– 42

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: San Anton s.r.o., IČO 28176829 sídlem Gagarinova 1106/25, 165 00 Praha 6 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Markem sídlem Na Poříčí 1070/19, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2025, č. j. MZE–21413/2025–13122 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Základ sporu 1. Žalobkyně žádala Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) o mimořádnou podporu za škodu způsobenou mrazy na její borůvkové farmě podle nařízení vlády č. 264/2024 Sb. o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024 (dále jen „nařízení vlády“). Jádrem sporu je otázka, zda měl Fond žalobkyni poskytnout mimořádnou podporu přesto, že si nesjednala místní šetření pro odhad škody přes Portál farmáře a škodu dokládala dokumenty soukromé pojišťovny.

2. Ve dnech 18. 4. – 24. 4. 2024 se v nočních a ranních hodinách měly vyskytovat na borůvkové farmě San Anton v lokalitě Těně – Smolárna nečekaně vysoké mrazy. Podle žalobkyně v důsledku těchto mrazů došlo k poškození vytvářených borůvkových plodů. Žalobkyně vzniklou škodu nahlásila Generali Česká pojišťovna a. s. (dále jen „pojišťovna Generali“), u které měla uzavřené zemědělské pojištění.

3. Žalobkyně doručila dne 30. 10. 2024 Fondu žádost o poskytnutí mimořádné podpory podle § 2 nařízení vlády.

4. Fond žádost zamítl rozhodnutím ze dne 6. 12. 2024, č. j. SZIF/2024/0745301, (dále jen „rozhodnutí Fondu“) z důvodu nesplnění podmínek stanovených § 3 odst. 3 nařízení vlády. Podle uvedeného ustanovení může být mimořádná finanční podpora poskytnuta pouze na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci. Fond uvedl, že nemůže akceptovat posouzení rozsahu škody pojišťovnou Generali.

5. Žalobkyně podala odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí Fondu potvrdil. Obsah správního spisu 6. Součástí správního spisu je tisková zpráva Fondu ze dne 20. 5. 2024 nadepsaná: „O kompenzaci škod způsobených mrazy budou moci pěstitelé žádat Státní zemědělský intervenční fond. Škodní komise zahajují místní šetření.“ Součástí tiskové zprávy je návod, jak žádat o místní šetření přes Portál farmáře i informace o tom, že po odeslání bude žadatel kontaktován ze strany SZIF ohledně termínu a rozsahu provedení místního šetření. Tisková zpráva dále uvádí, že protokol, který vznikne při kontrole na místě, bude jednou z podmínek pro následnou kompenzaci.

7. Tisková zpráva informuje, že důvodu co nejobjektivnějšího monitoringu škod je nezbytné provést registraci podle druhu nejpozději do určených termínů, pro drobné ovoce (maliny, borůvky, rybíz červený, bílý, černý a angrešt) do 31. 5. 2024.

8. Žalobkyně doručila dne 30. 10. 2024 žádost o poskytnutí mimořádné podpory dle § 2 nařízení vlády. Žalobkyně přiložila ke své žádosti o mimořádnou podporu dopis, z nějž vyplývá, že průběžně sledovala informace ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách Fondu ohledně možností kompenzace ze strany státu, resp. Fondu. Dne 25. 5. 2024 zjistila z webových stánek Fondu informaci o tom, že může zaregistrovat škodu a požádat o provedení místního šetření. To však neučinila, neboť v té době u ní již probíhalo šetření pojišťovny Generali, u které byla pojištěna pro případ poškození úrody mrazem. Pojišťovna Generali ji ujistila, že pro účely kompenzace od státu by závěry jejího místního šetření měly být dostatečně průkazné. Podmínky pro získání kompenzace od státu byly podle žalobkyně shodné s požadavky pojišťovny.

9. Z rozhodnutí Fondu vyplývá, že Fond žádost posoudil a dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nebyla dodržena podmínka stanovená v § 3 odst. 3 nařízení vlády, dle něhož Mimořádná podpora bude žadateli poskytnuta na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části s konkrétním druhem ovoce vedené na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle odstavce 2, na které bylo poškození konkrétního druhu ovoce na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci způsobených v přímé souvislosti s jarními mrazy v roce 2024 vyšší než 50 %.

10. Fond dále v rozhodnutí uvedl, že dne 20. 5. 2024 informoval na svých webových stránkách, že spustil aplikaci, jejímž prostřednictvím mohli pěstitelé ovoce, kteří byli zasažení jarními mrazy v dubnu 2024 požádat o místní šetření škod na ovoci na obhospodařovaných pozemcích, a to pro účely plánované mimořádné kompenzace škod. Na základě tohoto místního šetření byl potom vyhotoven záznam, resp. informace o odhadu škod na ovoci způsobených v přímé souvislosti s jarními mrazy v roce 2024. Vzhledem k významu této informace, která pro účely plánované mimořádné kompenzace škod obsahuje relevantní údaje o rozsahu škod na ovoci způsobených jarními mrazy v roce 2024, se předložení této informace stalo přijetím nařízení vlády nezbytnou podmínkou pro poskytnutí mimořádné podpory. Záznam měl být vyhotoven v souladu s informací uvedenou na webových stránkách Fondu na základě žádosti žadatelů zaslané prostřednictvím aplikace Fondu.

11. Žalobkyně nepožádala Fond o provedení místního šetření. Žalobkyně umožnila místní šetření toliko pojišťovně Generali, u níž měla sjednané zemědělské pojištění, a následně doložila Fondu podklady od pojišťovny Generali spolu s posudkem Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“), resp. tabulkou minimální denní teploty vzduchu a minimální denní přízemní teploty vzduchu v období 1. 4. – 30. 4. 2024 (dále jen „tabulka teplot ČHMÚ“). Tyto podklady však nelze považovat za „informace Fondu o odhadu škod na ovoci“. Jelikož žalobkyně nepožádala o provedení místního šetření Fondem, nesplnila příslušnou podmínku. Z toho důvodu Fond zamítl její žádost o mimořádnou podporu pro rok 2024.

12. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala.

13. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil s právním názorem Fondu. Žaloba 14. Žalobkyně brojí proti nedostatečnému zjištění skutkového stavu a neprovedení navržených důkazů.

15. Žalobkyně má za to, že podmínka, dle které je třeba doložit rozsah vzniklé škody výhradně pomocí protokolů vyhotovených Fondem, případně Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále též „Ústřední kontrolní ústav“), je také v rozporu s právem EU. Dle předmětných unijních pramenů práva je totiž hlavním cílem odškodnění skutečných hospodářských škod a správní orgány jsou tak povinny přihlížet k faktickému stavu, a to nehledě na konkrétní povahu relevantních podkladů.

16. Žalobkyně namítá, že jí poskytnuté podklady od pojišťovny Generali jsou zcela relevantní a byly vyhotoveny nestranným třetím subjektem s dobrou reputací na trhu, a je proto třeba se jimi zabývat.

17. Ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády uvádí, že mimořádná podpora se vyplácí na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci, přičemž nespecifikuje žádné formální náležitosti takové informace. Formulaci „na základě informace Fondu o odhadu škod“ žalobkyně vykládá tak, že Fond musí být informován, respektive obdržet informaci o odhadu škod.

18. Na podporu svých tvrzení žalobkyně poukazuje na skutečnost, že v rámci zjišťovaní škod Fond sám delegoval část povinností spojených se šetřením na Ústřední kontrolní ústav. Dle žalobkyně je tudíž nerozhodné, zda informace o škodě pocházely od Ústředního kontrolního ústavu, či od třetího subjektu s dobrou reputací na trhu.

19. Tímto postupem, kdy žalovaný plošně odmítl průkaznost podkladů od pojišťovny Generali, aniž by je k důkazu provedl, zhodnotil je a jejich vypovídající hodnotou se zabýval, zkrátil žalobkyni na jejích procesních právech.

20. Žalobkyně upozorňuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, která v obdobných případech dovodila, že správní orgán musí za účelem prokázání skutečného skutkového stavu provést i jiné než zákonném předvídané důkazy, pokud mohou přispět k odstranění pochybností o skutečném skutkovém stavu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003–50, a ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 114/2015–36). Dále žalobkyně zdůrazňuje, že případné nesplnění povinnosti součinnosti účastníka řízení označit důkazy na podporu svých tvrzení nezbavuje správní orgán povinnosti zjistit podstatný skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 Azs 181/2018–29), 21. Žalobkyně také v tomto směru poukázala na následující závěry: „Není na libovůli správního orgánu, jakým způsobem s návrhy účastníků na provedení důkazů naloží, neboť správní orgán sice není ve smyslu § 52 správního řádu povinen všechny důkazy navržené účastníky provést, pokud však některé z nich neprovede, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést, proč se tak stalo. Správní orgán je oprávněn, ale i povinen odpovědně vážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování. Zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že by bylo rozhodujícímu orgánu dáno na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli a o které opře skutkové závěry a které opomene“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 As 29/2009–48).

22. Žalobkyně k prokázání vzniklé škody navrhla provést část fotodokumentace pořízené žalobkyní a pojišťovnou Generali, která zachycuje stav květů a plodů v době trvání nízkých teplot.

23. Žalobkyně dále namítá, že ze strany Fondu dovozená (a žalovaným potvrzená) podmínka pro poskytnutí dotace spočívající v povinnosti doložit škodu pouze protokoly Fondu, potažmo Ústředního kontrolního ústavu, je v rozporu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2030 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (dále jen „prováděcí nařízení“).

24. Čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení uvádí, že „opatření uvedená v odstavci 2 se přijímají na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohledňují skutečné hospodářské ztráty vzniklé postiženým zemědělcům a zajišťují, aby výsledné platby nevedly k narušení trhu nebo hospodářské soutěže“.

25. Žalovaný však v průběhu řízení nevzal v potaz žalobkyní navrhované důkazy a vyžadoval toliko protokoly přímo vyhotovené Fondem či Ústředním kontrolním ústavem. V konečném důsledku tak nebral ohledy na unijní právo, neboť pominul relevantní podklady, které by prokázaly skutečné hospodářské ztráty ve smyslu prováděcího nařízení a tak, jak to zamýšlel unijní zákonodárce.

26. Konečně, žalobkyně namítá porušení svých procesních práv tím, že nebyla před vydáním napadeného rozhodnutí vyzvána k možnosti vyjádřit se k podkladům řízení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí poukazuje na ustanovení § 11f odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o Fondu“), ve spojení s § 11ic odst. 1 zákona o Fondu. Podle těchto ustanovení platí, že Fond nedává účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobkyně namítá, že podle § 11ic zákona o Fondu se ustanovení § 11f odst. 2 písm. a) zákona o Fondu použijí jen „obdobně“. Fond tedy žalobkyni k prostudování spisu vyzvat měl. Tím, že tak Fond neučinil, porušil její procesní práva a žalovaný toto porušení nezhojil. Vyjádření žalovaného 27. Ve svém vyjádření žalovaný uvedl, že žalobkyně byla řádně obeznámena s možností zažádat o šetření prostřednictvím Portálu farmáře a také s tím, že výsledek provedeného šetření (v podobě protokolu) bude jednou z podmínek pro posouzení žádosti o mimořádnou podporu. Zdůraznil, že všechna dotační řízení se běžně vyřizují právě přes Portál farmáře.

28. Žalovaný poukázal na skutečnost, že v rozporu s názorem žalobkyně podmínky vyplývající z obsahu smlouvy uzavřené s pojišťovnou Generali právně nesouvisí s dotačními podmínkami mimořádné podpory pro ovoce postižené mrazy pro rok 2024. Proto ani hlášení pojišťovně a provedení prohlídky pojišťovnou kvůli ověření pojistného plnění ze smlouvy o pojištění nemůže nahradit či dokonce ani suplovat kontrolu podmínek vyplývajících z nařízení vlády a prováděcího nařízení.

29. Žalovaný zdůraznil, že kompetentním pro ověřování dotačních podmínek je Fond. Ten prováděl kontroly společně se zaměstnanci Ústředního kontrolního ústavu. Provedení prohlídky pojišťovnou nemůže suplovat kontrolu, za kterou je odpovědný Fond.

30. Žalovaný podrobně popsal specifika místního šetření prováděného Ústředním kontrolním ústavem.

31. Výstup Ústředního kontrolního ústavu obsahuje údaje o dílech půdního bloku evidovaných na žalobkyni v evidenci využití půdy podle zemědělských vztahů a o výměře, na jaké došlo ke škodám na konkrétním druhu ovoce v důsledku jarních mrazů v roce 2024. Součástí této informace je i údaj o tom, zda na konkrétním ovocném druhu bylo zavedeno technické opatření k ochraně proti klimatickým jevům, tedy protikroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce a v případě jahod zakrývací textilie. Tato informace je mimo jiné také nezbytná k ověření splnění podmínky stanovené v § 3 odst. 3 nařízení vlády, tedy zda poškození konkrétního ovocného druhu (v případě žalobkyně drobné ovoce – borůvky) bylo na výměře vyšší než 50 % celkové evidované výměry konkrétního dílu půdního bloku, a k ověření, zda má žadatel nárok na mimořádnou podporu v plné výši v souladu s § 3 odst. 4 nebo 5 nařízení vlády.

32. Žalobkyní předložené záznamy nemohly podmínku § 3 odst. 3 nařízení vlády naplnit i proto, že neboť Fond nedisponuje informacemi, s jakými daty z LPIS a z registru sadů zaměstnanci pojišťovny pracovali, jak ověřovali odhad škody vůči skutečné výměře dílu půdního bloku, jestli ověřovali zavedení technického opatření k ochraně proti klimatickým jevům, tedy proti kroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce.

33. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně jako jediná ze všech žadatelů o mimořádnou podporu o místní šetření přes webový portál Fondu nepožádala.

34. Podle § 11f odst. 2 písm. a) zákona o Fondu skutečně Fond nemá povinnost postupovat podle § 36 odst. 3 správního řádu a vyzývat žalobkyni k vyjádření se před vydáním rozhodnutí, jak se mylně domnívá. S ohledem na uvedené nemohla být ani v tomto ohledu zkrácena na svých procesních právech.Posouzení žaloby35. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, ke kterým by měl povinnost přihlédnout z moci úřední. Městský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně po výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný s takovým postupem výslovně souhlasil.

36. Soud neshledal potřebu nařídit jednání ani za účelem dokazování. Žalobkyně uvedla, že pro úplnost zakládá do spisu část fotodokumentace pořízené jednak jí samotnou a dále pojišťovnou Generali Česká pojišťovna a.s. a připravena předložit více fotografií, nicméně je jejím názorem, že dokazování měl vést primárně SZIF a žalovaný. Soud neshledal důvod k provedení těchto fotografií k důkazu. Spor v nyní projednávané věci není veden o to, zda žalobkyně skutečně utrpěla škodu, nýbrž o výklad § 3 odst. 3 nařízení vlády.

37. Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády platí, že Mimořádná podpora bude žadateli poskytnuta na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části s konkrétním druhem ovoce vedené na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle odstavce 2, na které bylo poškození konkrétního druhu ovoce na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci způsobených v přímé souvislosti s jarními mrazy v roce 2024 vyšší než 50 %. (zvýraznění doplněno).K výkladu pojmu „informace Fondu o odhadu škod na ovoci“38. Ústřední otázkou je, zda lze za informace Fondu o odhadu škod na ovoci považovat podklady žalobkyně od soukromé pojišťovny a ČHMÚ.

39. Žalobkyně namítá, že správní orgány měly zohlednit všechny relevantní zdroje informací za účelem zjištění skutečných škod na zasažených plodinách. Žalobkyně rovněž namítá, že místní šetření prováděl Ústřední kontrolní ústav, tedy subjekt odlišný od Fondu. Jí navrhované podklady pocházely rovněž od jiných subjektů (pojišťovna Generali a ČHMÚ). Odmítnutí provést důkazy je podle žalobkyně založené na diskriminačních kritériích.

40. Správní orgány naopak shodně uvádí, že mimořádná podpora může být žadateli poskytnuta pouze na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci. Informace Fondu o odhadu škod na ovoci je podle správních orgánů nezbytným podkladem. Tento podklad vychází z výsledků místního šetření provedeného přímo Fondem, resp. ve spolupráci s Ústředním kontrolním ústavem.

41. Informace Fondu o odhadu škod na ovoci měla obsahovat údaje o dílech půdního bloku evidovaných na žalobce v evidenci využití půdy podle zemědělských vztahů (dále jen „LPIS“) a o výměře, na jaké došlo ke škodám na konkrétním druhu ovoce v důsledku jarních mrazů v roce 2024. Součástí této informace měl být i údaj o tom, zda na konkrétním ovocném druhu bylo zavedeno technické opatření k ochraně proti klimatickým jevům, tedy protikroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce a v případě jahod zakrývací textilie. Tato informace měla být mimo jiné také nezbytná k ověření splnění podmínky stanovené v § 3 odst. 3 nařízení vlády, tedy zda poškození konkrétního ovocného druhu (v případě žalobce drobné ovoce – borůvky) bylo na výměře vyšší než 50 % celkové evidované výměry konkrétního dílu půdního bloku, a k ověření, zda má žadatel nárok na mimořádnou podporu v plné výši v souladu s § 3 odst. 4 nebo 5 nařízení vlády.

42. O provedení místního šetření bylo možné žádat v pevně stanoveném termínu během května roku 2024, a to prostřednictvím Portálu farmáře. Žalobkyně o toto místní šetření nepožádala. Spokojila se s provedením místního šetření ze strany pojišťovny Generali, s níž měla uzavřenou smlouvu o zemědělském pojištění.

43. Soud dospěl k závěru, že správní orgány nepochybily, když žádost žalobkyně zamítly.

44. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o Fondu Fond v souladu s právními předpisy, právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace.

45. Podle § 11 odst. 1 zákona o Fondu Fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství, nařízeními vlády vydanými k jejich provedení, podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících financování společné zemědělské politiky a pravidly vydanými ministerstvem k jejich provedení.

46. Fond je tedy odpovědný za kontrolu plnění podmínek poskytnutí dotace. Je proto logické, že právě Fond zajišťuje získávání potřebných informací a ověřuje skutečný rozsah škod. Tomu odpovídá i samotné nařízení vlády, které požaduje výpočet míry poškození na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci. S ohledem na odpovědnost Fondu za kontrolu plnění podmínek pro poskytnutí dotace je třeba tuto formulaci vyložit tak, že informaci obstarává právě Fond. Nic na tom nemění skutečnost, že Fond část kontrolních činností delegoval na Ústřední kontrolní ústav. Ústřední kontrolní ústav byl Fondem k ověřování škody pověřen, na rozdíl od pojišťovny Generali.

47. Žalobkyně v dopise, který přiložila k žádosti, uvedla, že se dne 25. 5. 2024 seznámila s tiskovou zprávou Fondu. V té je přitom uvedeno, že Protokol, který vznikne při kontrole na místě, bude jednou z podmínek pro následnou kompenzaci. Je tedy nesporné, že žalobkyně věděla, že protokol z místního šetření provedeného Fondem bude podmínkou pro kompenzaci. Přesto však o místní šetření nepožádala, ačkoli tak učinit mohla (škodu na borůvkách bylo dle tiskové zprávy třeba hlásit do 31. 5. 2024).

48. Místo žádosti o místní šetření se podle dopisu přiloženého k žádosti spolehla na ujištění pojišťovny, že pro účely kompenzace od státu by její závěry z místního šetření měly být dostatečně průkazné. Žalobkyně se tedy spolehla na ujištění soukromého subjektu, který prováděl místní šetření v souvislosti se soukromým pojištěním, nikoli pro potřeby mimořádné kompenzace od státu. Žalobkyně měla k dispozici informace o tom, že toto místní šetření bude podmínkou získání mimořádné podpory, a přesto se rozhodla, že o místní šetření nepožádá.

49. Soud shrnuje, že správní orgány nemusely provádět dokazování podklady pojišťovny Generali a ČHMÚ ani dalšími dokumenty předloženými žalobkyní. Tyto podklady totiž nelze považovat za informace Fondu o rozsahu škod, které jsou podmínkou pro poskytnutí mimořádné podpory.

50. Námitka není důvodná. K namítanému porušení práva EU 51. Žalobkyně rovněž odkazuje na prováděcí nařízení komise a shledává jeho porušení. Namítá, že prováděcí nařízení uložilo ČR, aby jím přijaté nařízení vlády, potažmo jiné právní akty, vedly k odškodnění skutečných hospodářských škod (hospodářské ztráty). Odmítnutí zohlednit podklady od ČHMÚ a pojišťovny Generali pokládá žalobkyně za diskriminační.

52. Prováděcí nařízení komise v preambuli uvádí, že Rakousko, Česko a Polsko by měly podporu rozdělit prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohlední rozsah obtíží a skutečných hospodářských škod, jimž dotčení zemědělci čelí. Měly by zajistit, aby zemědělci byli konečnými příjemci podpory, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže. V čl. 2 odst. 1 písm. b) a h) pak stanoví, že neprodleně a nejpozději do 31. října 2024 oznámí Rakousko, Česko a Polsko Komisi v souvislosti s opatřeními uvedenými v článku 1 následující skutečnosti: 1. b)2. kritéria použitá ke stanovení metod udělování podpory, její výše a zdůvodnění rozdělení podpory mezi zemědělce; h) opatření přijatá ke kontrole způsobilosti zemědělců a k ochraně finančních zájmů Unie.

53. Soud konstatuje, že v projednávané věci, je Komisí požadovaná objektivita zajištěná právě tím, že provádění místních šetření je svěřeno Fondu, resp. Fondem pověřenému orgánu, který kontroluje splnění podmínek pro získání mimořádné podpory. Odmítnutí mimořádné podpory na základě kontroly provedené soukromým subjektem soud nepovažuje za diskriminační.

54. Námitka proto není důvodná. K povinnosti vyzvat žalobkyni k vyjádření se k podkladům 55. Žalobkyně rovněž namítá, že nebyla vyzvána k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, čímž byla zkrácena na svých procesních právech.

56. Podle § 11f odst. 2 písm. a) zákona o Fondu se v řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti nedává účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Toto ustanovení se pak v souladu s § 11ic odst. 1 zákona o Fondu v poměrech projednávané věci použije obdobně.

57. Nelze souhlasit s žalobkyní, že k užití § 11f odst. 2 písm. a) dochází „jen“ obdobně, a tudíž se v zásadě neužije. Soud se ztotožnil s žalovaným, že žalobkyni nemusely správní orgány poskytnout možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí tak, jak je jinak běžné v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu.

58. Ani tato námitka tedy není důvodná. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 59. Soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení

Základ sporu Obsah správního spisu Žaloba Vyjádření žalovaného Posouzení žaloby K výkladu pojmu „informace Fondu o odhadu škod na ovoci“ K namítanému porušení práva EU K povinnosti vyzvat žalobkyni k vyjádření se k podkladům Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení