3 A 59/2024 – 30

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové, soudkyně JUDr. Petry Kamínkové a soudce Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: X. Y., IČO I. sídlem S. proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE–18865/2024–14141 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE–18865/2024–14141 se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce je zemědělec, který se domáhá vyplacení dotace ve výši 1 760,44 Kč, kterou mu správní orgány nechtějí vyplatit.

2. Žalobce podal dne 15. 5. 2023 žádost o základní podporu příjmu pro udržitelnost na zemědělskou půdu (dále jen „žádost“) o výměře 1,01 ha Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“). Prvostupňovým rozhodnutím Fond určil, že sazba podpory na celkovou zjištěnou plochu 1,01 ha je 1 760,44 Kč. Tuto částku Fond snížil o 3 % na 1 724,71 Kč, jelikož žalobce k žádosti nepřiložil Deklaraci veškeré zemědělské půdy (dále též „deklarace“).

3. Fond současně uvedl, že celou tuto částku 1 724,71 Kč používá k odečtení dlužné částky vzniklé rozhodnutím Fondu ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0724558, o zamítnutí žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2021 (dále jen „rozhodnutí z roku 2021“).

4. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal a žalovaný jeho odvolání napadeným rozhodnutím zamítl.

5. Žalobce uvádí, že žalovaný v odvolání dostatečně nevypořádal jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce v odvolání namítal, že deklaraci záměrně neuvedl, jelikož nechtěl na jeden z pozemků žádat o dotaci. Kdykoli k žádosti deklaraci připojil, automaticky se tento pozemek zohlednil do výpočtu dotace. Dále žalobce namítal, že mu není známé žádné rozhodnutí, které by výrokem stanovilo dlužnou částku. Sankce stanovující dlužnou částku přitom musí být dle žalobce vždy stanovena výrokem rozhodnutí, a nikoli pouze odůvodněním. Obsah správního spisu 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti.

7. Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0724558, zamítl Fond žádost žalobce o jednotnou platbu na plochu pro rok 2021.

8. V odůvodnění Fond uvedl, že zjistil rozdíl mezi plochou uvedenou žadatelem v žádosti a plochou zjištěnou v rámci administrativní kontroly. Zjištěný rozdíl byl vyšší než 3 % zjištěné plochy, a proto Fond postupoval podle čl. 19a odst. 1 prvního pododstavce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (dále jen „nařízení 640/2014“) a žadateli udělil sankci ve výši 1,5 násobku zjištěného rozdílu, což činí 4 597,72 Kč. Dále Fond v odůvodnění uvedl, že sankce ve výši 4 597,72 Kč bude stržena z Fondem poskytovaných plateb, na které bude mít žadatel nárok v průběhu tří následujících let (dále jen „víceletá sankce“).

9. Proti rozhodnutí Fondu z roku 2021 se žalobce odvolal. Odvolání není součástí správního spisu v nyní projednávané věci. Součástí spisu však je rozhodnutí o tomto odvolání ze dne 1. 8. 2022, č. j. MZE–6879/2022–14141. Žalovaný v tomto rozhodnutí uvedl, že o víceleté sankci není nutné ze strany Fondu vydávat samostatné rozhodnutí. Víceletá sankce se po žadatelích nevymáhá. V případě, že v průběhu následujících tří kalendářních let nebude možné tuto víceletou sankci vyrovnat, tj. žadateli v průběhu této doby nevznikne nárok na další platby v rámci nichž by bylo možno víceletou sankci započíst, nevyrovnaný zůstatek se v souladu s čl. 19a odst. 4 nařízení 640/2014 zruší. Z toho důvodu nemůže být dle žalovaného víceletá sankce stanovena direktivně ve výroku rozhodnutí.

10. Dne 15. 5. 2023 podal žalobce nyní projednávanou žádost o dotaci. O žádosti Fond rozhodl rozhodnutím ze dne 15. 12. 2023, č. j. SZIF/2023/0807113 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Fond uvedl, že žadatel nedodal Deklaraci veškeré zemědělské půdy. Tím žadatel porušil § 11b odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském a intervenčním fondu (dále jen „zákon o SZIF“). Fond proto postupoval podle § 12bb zákona o SZIF a snížil výši dotace v rámci základní podpory příjmu pro udržitelnost pro rok 2023 o 3 % z celkové výše dotace, tj. o 53,34 Kč. Fond uvedl, že žadateli vznikl nárok na celkovou částku 1 724,71 Kč. Od tohoto nároku následně Fond odečetl víceletou sankci ve výši 4 597,72, která byla dle Fondu žalobci udělena rozhodnutím z roku 2021.

11. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce dne 10. 1. 2024 odvolal. V odvolání uvedl, že v přílohách k jednotné žádosti elektronicky vyplnil díly půdních bloků DPB E., DPB F., DPB G., DPB H. (k žádosti o dotaci BISS) a díly půdních bloků DPB O., DPB P., DPB Q. (k žádosti k dotaci ANC). Díl půdního bloku DPB R., který chybí do kompletního výčtu všech žalobcem obhospodařovaných dílů půdních bloků žalobce v žádosti neuvedl záměrně, jelikož na tento díl půdního bloku nepožadoval dotaci. Žalobce v době podání žádosti nemohl zaručit, že bude na tomto pozemku dodržovat podmínky obhospodařování.

12. Žalobce dále v odvolání uvedl, že ve výroku rozhodnutí z roku 2021 Fond toliko rozhodl, že zamítá žádost o jednotnou platbu na plochu pro rok 2021. Přiznání práv i stanovení povinností, event. plnění je státními orgány realizováno formou rozhodnutí, přičemž tato práva a povinnosti, event. plnění musí být uvedena ve výrokové části rozhodnutí. Žalobce odkazuje na § 82 odst. 1 zákona č. 500/2004 správní řád (dále jen „správní řád“) podle kterého odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.

13. O odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE–18865/2024–14141 (dále jen „napadené rozhodnutí“). V napadeném rozhodnutí k odvolacím námitkám uvedl žalovaný následující: K odvolatelově námitce, že DPB R. neuváděl do žádosti, z důvodu nemožnosti zaručit plnění podmínek ministerstvo uvádí, že každý žadatel je dle § 11b odst. 6 zákona o SZIF povinen deklarovat veškeré DPB, které jsou na něj k datu podání žádosti evidovány v systému LPIS bez rozdílu, zda na ně žádá v rámci některých dotačních titulů. V tomto případě Deklarace zemědělské půdy v Jednotné žádosti. Ministerstvo na základě prozkoumání spisového materiálu uvádí, že si odvolatel v Jednotné žádosti nezaškrtl na str. 2 na druhém řádku Deklaraci veškeré zemědělské půdy. Z tohoto důvodu je tedy sankce snížení platby o 3 % relevantní. Ke správní sankci a požadavku na její zrušení ministerstvo uvádí, že rozhodnutí č. j. SZIF/2021/0724558, kterým byla sankce založena, bylo již předmětem správního řízení ve věci odvolání odvolatele a ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí SZIF potvrdilo svým rozhodnutím č. j. MZE–6879/2022–14141. Správní sankce tedy odvolateli zůstala zachována.

14. Zrušení napadeného rozhodnutí se žalobce domáhá podanou žalobou. Žaloba 15. Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný vůbec nevypořádal jeho odvolací námitky. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné.

16. Žalobce v žalobě opakuje, že díl půdního bloku č. 3409/1 neuvedl v žádosti záměrně, protože nemohl zaručit, že u tohoto půdního bloku bude schopen dodržet podmínky obhospodařování stanovené pro účely poskytnutí dotací BISS a ANC. Pozemek je omezeně dostupný a svažitý. Vždy, když tento pozemek zohlednil, tak se mu tento pozemek započítal do výčtu navázaného na výši dotace. Žalobce se obával, že pokud by tento půdní blok uvedl, mohl by se dopustit nesplnění podmínek obhospodařování a tím i porušení podmínky podle § 7 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., příp. podmínky podle § 7 písm. d) nařízení vlády č. 43/2018 Sb. Žalobce se tak dostal do patové situace. Mohl buď pozemek neuvést dostat sankci za nedoložení deklarace, nebo mohl pozemek uvést a dostat ještě vyšší sankci za to, že pozemek neobhospodařoval. Žalobce toto uváděl již ve svém odvolání, žalovaný však tuto námitku podle žalobce vůbec nevypořádal.

17. Dále žalobce namítá, že si není vědom žádného rozhodnutí, jehož součástí by byl výrok o sankci. Žalobce namítá, že přiznání práv či stanovení povinností, event. plnění je státními orgány realizováno formou rozhodnutí, přičemž tato práva a povinnosti musí být uvedena ve výrokové části rozhodnutí. Touto námitkou, kterou žalobce uplatnil již v odvolání, se dle žalobce žalovaný vůbec nezabýval. Vyjádření žalovaného 18. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce v jednotné žádosti nedeklaroval veškerou svou zemědělskou půdu. Napadenému rozhodnutí lze podle žalovaného vytknout strohost, faktem však zůstává, že žalobce deklaraci nepodal. Žalobce nezaškrtl na straně dvě formuláře políčko „Deklarace veškeré zemědělské půdy“. Deklarace je zvláštní a samostatně stojící deklarace mimo jakýkoli dotační titul. Žalovaný přiznává, že toto bližší vysvětlení struktury formuláře mohl uvést již v napadeném rozhodnutí, dle jeho názoru však absence tohoto vysvětlení nezpůsobuje nepřezkoumatelnost. Žalovaný dále uvádí, že žalobce měl deklaraci předpřipravenou k podání. Z důvodu, který správní orgán nezná, ji však nakonec nepodal.

19. K námitce žalobce, že rozhodnutí z roku 2021 mu sankci ve výši 4 597,92 Kč neuložilo, neboť o žádné sankci ve výroku tohoto rozhodnutí nic není, žalovaný uvádí, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je sice strohé, avšak stále naplňuje požadavek přezkoumatelnosti. Napadené rozhodnutí uvádí základní právní rámec, způsob výpočtu sankce i uvedení podkladů, na jejichž základě byla stanovena. Dle žalovaného se o víceleté sankci nevydává samostatné rozhodnutí, jelikož tato sankce se po žadatelích nevymáhá. Sankce se vyrovnává v rámci žádostí v následujících třech letech. Pokud žadatelé žádost nepodají, tak se po třech letech nevyrovnaný zůstatek zruší. Dle žalovaného je text uvedený v rozhodnutí z roku 2021 jakousi předběžnou informací. Žalovaný rovněž odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2020, č. j. 6 A 149/2016–59, podle kterého dřívější rozhodnutí se stanovením víceleté sankce v odůvodnění představuje řetězící rozhodnutí, které je samostatně přezkoumatelné. Replika 20. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného setrval na tom, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval jeho odvolacími námitkami. Proto se proti napadenému rozhodnutí rozhodl brojit žalobou. Žalobce považuje za nepravdivé tvrzení žalovaného, že deklaraci nepodal ze správnímu orgánu neznámého důvodu. Žalobce tento důvod popsal v odvolání, ve kterém uvedl, že do žádosti nechtěl zahrnout jeden z dílčích půdních bloků. Žalobce dále uvedl, že mu není zřejmé, v jaké situaci se sporné políčko deklarace veškeré zemědělské půdy v jednotné žádosti nezaškrtává. Políčko deklarace veškeré zemědělské půdy je sice primárně zaškrtnuto, ale dá se naprosto bezproblémově bez jakéhokoliv upozornění pouhým kliknutím myši odznačit. V případě odznačení přitom dojde automaticky ke stanovení sankce ze strany Fondu.

21. Žalobce dále uvádí, že vyjádření žalovaného nic nemění na jeho námitce, že správní sankce měla být stanovena výrokem rozhodnutí. Posouzení věci soudem 22. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek. Vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s takovým postupem výslovně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný navrhoval k důkazu rozhodnutí Fondu ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0724558, a rozhodnutí o odvolání proti tomuto rozhodnutí ze dne 1. 8. 2022, č. j. MZE–6879/2022–14141. Obě rozhodnutí jsou však součástí správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

23. Soud vyšel především z následující právní úpravy: § 11b odst. 6 zákona o SZIF – Jednotná žádost Žadatel je povinen v jednotné žádosti uvést veškeré jím užívané díly půdních bloků. Článek 19a odst. 1 nařízení 640/2014 Pokud je v případě skupiny plodin podle čl. 17 odst. 1 plocha ohlášená pro režimy podpor stanovené v kapitolách 1, 2, 4 a 5 hlavy III a v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013 a podpůrná opatření podle článků 30 a 31 nařízení (EU) č. 1305/2013 vyšší než plocha zjištěná podle článku 18 tohoto nařízení, vypočítá se podpora na základě zjištěné plochy snížené o 1,5 násobek zjištěného rozdílu, je–li tento rozdíl vyšší než 3 % zjištěné plochy nebo 2 hektary. Článek 19a odst. 4 nařízení 640/2014 Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění nelze částku vypočítanou podle odstavců 1, 2 a 3 plně vyrovnat v souladu s článkem 28 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014, nevyrovnaný zůstatek se zruší. Článek 28 prováděcího nařízení Komise č. 908/2014 (dále jen „prováděcí nařízení 908/2014“) Aniž jsou dotčena jakákoli jiná opatření k prosazení práva stanovená vnitrostátním právem, členské státy započtou dlužnou částku, kterou příjemce dosud nevrátil a která byla zjištěna v souladu s vnitrostátním právem, proti jakékoli budoucí platbě, kterou má uhradit platební agentura odpovědná za získání dlužné částky tomuto příjemci. Nepřezkoumatelnost ve vztahu ke snížení dotace o 3 % 24. Fond v prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že žadatel porušil § 11b odst. 6 zákona o SZIF tím, že nedodal deklaraci veškeré zemědělské půdy. Fond proto postupoval podle § 12bb zákona o SZIF a snížil žalobci výši dotace v rámci základní podpory příjmu pro udržitelnost pro rok 2023 o 3 % z celkové výše dotace, tj. o 53,34 Kč.

25. V odvolání žalobce uvedl, že v přílohách k jednotné žádosti uvedl k žádosti o dotaci BISS dílčí půdní bloky DPB E., DPB F., DPB G., DPB H. a k žádosti o dotaci ANC dílčí půdní bloky DPB O., DPB P., DPB Q. Žalobce neuvedl v přílohách půdní blok DPB R., který chybí do kompletního výčtu. Žalobce na něj totiž nepožadoval dotaci, jelikož nevěděl, zda bude schopen dodržet podmínky obhospodařování. Vždy, když tento pozemek uvedl, tak se mu započítal do výčtu navázaného na výši dotace.

26. V žalobě žalobce namítá, že tuto námitku, uvedenou již v odvolání, žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal.

27. Námitka je důvodná.

28. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k této námitce uvedl následující: K odvolatelově námitce, že DPB R. neuváděl do žádosti, z důvodu nemožnosti zaručit plnění podmínek ministerstvo uvádí, že každý žadatel je dle § 11b odst. 6 zákona o SZIF povinen deklarovat veškeré DPB, které jsou na něj k datu podání žádosti evidovány v systému LPIS bez rozdílu, zda na ně žádá v rámci některých dotačních titulů. V tomto případě Deklarace zemědělské půdy v Jednotné žádosti. Ministerstvo na základě prozkoumání spisového materiálu uvádí, že si odvolatel v Jednotné žádosti nezaškrtl na str. 2 na druhém řádku Deklaraci veškeré zemědělské půdy. Z tohoto důvodu je tedy sankce snížení platby o 3 % relevantní.

29. Žalovaný reagoval na námitku žalobce pouze obecně tím, že žalobce měl povinnost uvést deklaraci zemědělské půdy, což neudělal, protože nezaškrtl příslušné políčko jednotné žádosti.

30. To je však dle soudu nedostatečné.

31. Žalovaný se podle soudu vůbec nevyjádřil k podstatě námitky žalobce. Ta spočívá v tom, že když žalobce chybějící pozemek uvedl, tak se automaticky započítal do výčtu navázaného na výši dotace. Na tento pozemek přitom žalobce o dotaci žádat nechtěl. Žalovaný na tuto argumentaci v napadeném rozhodnutí nijak konkrétně nereagoval.

32. Správní rozhodnutí „[b]y mělo být jasné, přesvědčivé a úplné mimo jiné také proto, aby se předešlo tomu, že účastník bude rozhodnutí napadat jen proto, že účastník rozhodnutí (a jeho důvodům) neporozumí“ (Pouperová, O. Komentář k § 68 správního řádu. In: Kopecký, M., Staša, J., Balounová, J., Malast, J., Pouperová, O., Kopecký, P., Adamusová, Z. Správní řád: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025–7–1]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X.).

33. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že ač měl žalobce deklaraci půdy předpřipravenou, tak ji z žalovanému neznámého důvodu nepodal. Ani ve vyjádření k žalobě tedy žalovaný konkrétně nereaguje na tvrzení žalobce ohledně nemožnosti podání deklarace bez vlivu na výpočet výše požadované dotace. Důvod, proč žalobce deklaraci nepodal, žalobce uváděl již v odvolání a žalovaný na něj dostatečně nereagoval.

34. Nedostatky odůvodnění rozhodnutí, které způsobují jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, nadto nelze zhojit uvedením chybějících náležitostí odůvodnění ve vyjádření k žalobě (viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní: Komentář. § 76 [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025–7–3]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X).

35. Soud proto shledal, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalovaný musí reagovat na zcela konkrétní odvolací námitku a vysvětlit žalobci, zda je či není důvodná. Nepřezkoumatelnost ve vztahu k víceleté sankci 36. Fond v prvostupňovém rozhodnutí uvedl následující: Rozhodnutím číslo jednací SZIF/2021/0724558, spisová značka 21/F1D/111/025082–S byla žadateli z důvodu zjištěného rozdílu mezi plochou ohlášenou a plochou zjištěnou udělena v rámci opatření jednotná platba na plochu zemědělské půdy podle čl. 19a odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění, správní sankce ve výši 1,5 násobku zjištěného rozdílu, tj. ve výši 4.597,72 Kč. Fond proto postupoval podle čl. 19a odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění, a odečetl částku 1.724,71 Kč od nároku na základní podporu příjmu pro udržitelnost pro rok 2023.

37. Žalobce namítá, že žalovaný nevypořádal jeho odvolací námitku spočívající v tom, že rozhodnutí z roku 2021 nezakládá žádný právní titul k odečtení částky dotace na základě jednotné žádosti pro rok 2023. Žalobce již v odvolání namítal, že ve výroku rozhodnutí z roku 2021 je uvedeno toliko to, že se žádost žalobce pro rok 2021 zamítá, nikoliv to, že by mu byla stanovena sankce. Sankci přitom nelze uložit jen v odůvodnění rozhodnutí. Podle žalobce neexistuje žádný právní titul, který by umožňoval odečtení provedené Fondem.

38. Žalovaný k této odvolací námitce uvedl v napadeném rozhodnutí následující: [r]ozhodnutí č. j. SZIF/2021/0724558, kterým byla sankce založena, bylo již předmětem správního řízení ve věci odvolání odvolatele a ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí SZIF potvrdilo svým rozhodnutím č. j. MZE–6879/2022–14141. Správní sankce tedy odvolateli zůstala zachována.

39. Soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné i v této části, neboť nereaguje na námitku žalobce. Strohé konstatování žalovaného, že rozhodnutí z roku 2021 „předmětem správního řízení ve věci odvolání odvolatele a ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí SZIF potvrdilo“ je ve vztahu k námitce žalobce irelevantní.

40. Žalobce namítal, že mu rozhodnutí z roku 2021 žádnou sankci neuložilo. Na to žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval.

41. Z vyjádření k žalobě se nadto jeví, že v tomto žalovaný s žalobcem alespoň částečně souhlasí. Žalovaný totiž uvádí, že nejde o typickou sankci, ale o zajišťovací opatření, a že text uvedený v odůvodnění rozhodnutí z roku 2021 je „tedy jakousi předběžnou informací pro žalobce stran této skutečnosti“. Dále uvádí, že o této sankci se rozhodnutí nevydává, neboť se po žadatelích nevymáhá.

42. Vyjádření žalovaného je v této části vnitřně rozporné. Nelze současně tvrdit, že rozhodnutím z roku 2021 stanovil Fond žalobci sankci (proti které snad měl žalobce brojit odvoláním a správní žalobou), a současně, že se o této sankci rozhodnutí nevydává, a že Fond žalobce pouze předběžně informoval o zajišťovacím opatření.

43. Pokud jde o odkaz na rozhodnutí zdejšího soudu č. j. 6 A 149/2016–59, žalovaný ho poprvé uvedl ve vyjádření k žalobě. Úvahy v něm uvedené, které by mohly být relevantní ve vztahu k odvolacím námitkám žalobce, žalovaný do odůvodnění napadeného rozhodnutí nijak nepromítl, a soud je proto nyní nemůže brát ve zřetel.

44. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že zaznamenal, že Fond v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 15. 12. 2023 uvedl, že postupuje podle čl. 19a odst. 1 a 4 nařízení 640/2014, v platném znění. Žalovaný ve vyjádření k žalobě doplnil, že Fond postupoval při započtení víceleté sankce podle čl. 19a nařízení 640/2014 a čl. 28 prováděcího nařízení 908/2014.

45. Správní orgány však nijak nevysvětlily, proč by se mělo nařízení 640/2014 nadále použít (např. na základě přechodných ustanovení), když toto nařízení bylo s účinností od 1. 1. 2023 zrušeno článkem 13 nařízení Komise v přenesené působnosti ze dne 4. 5. 2022, č. 2022/1172.

46. Totéž platí pro prováděcí nařízení č. 908/2014, které bylo zrušeno s účinností od 1. 1. 2023 článkem 64 prováděcího nařízení Komise ze dne 21. 12. 2021, č. 2022/128. Závěr a náklady řízení 47. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí I. výrokem zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalobce nebyl právně zastoupen. Jediným důvodně vynaloženým nákladem je zaplacený soudní poplatek. Soud proto II. výrokem rozhodl, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit 3000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.