3 A 61/2023– 44

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: SKLÁRNY MORAVIA, akciová společnost, IČ: 16343646 sídlem č.p. 79, 679 39 Úsobrno zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Stehlíkem, LL.M. sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 30. 3. 2023 č. j. MPO 36369/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného usnesení, jímž žalovaný jako poskytovatel dotace, zastavil řízení o žádosti žalobkyně jako žadatelky ze dne 8. 2. 2023 č. 2291001246, podané v rámci Výzvy 1 z Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen (dále jen „Výzva“ a „Program“) podle § 14j odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZRP“), v níž požadovala dotaci v částce 19 651 105,83 Kč. Důvodem zastavení řízení bylo, že žadatelka neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci podle Výzvy z Programu. Jinými slovy, žadatelka není velkým podnikem, jelikož spadá do kategorie malých a středních podniků (dále jen „MSP“).

2. Ze správního spisu vyplývají tyto pro věc podstatné skutečnosti.

3. Dne 14. 9. 2022 usnesením vlády č. 786 na základě oddílu 2.4 sdělení Evropské komise „Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 l/Ol)“ a sdělení Evropské komise „Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 280/01)“ (dále též souhrnně „Dočasný krizový rámec EK“) byl schválen Program (program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen). Žalovaný jako poskytovatel dotace na základě Dočasného krizového rámce EK podporu v předstihu notifikoval u Evropské komise, aby bylo možné podporu po schvalujícím rozhodnutí Evropské komise začít poskytovat. Aktualizace Programu podle oddílu 2.4 Dočasného krizového rámce EK byla provedena usnesením vlády č. 876 ze dne 19. 10. 2022 i s ohledem na nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 5. 10. 2022 o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, které umožňuje zastropování cen elektřiny a plynu pro určité zákazníky, včetně některých podniků. Program byl určen pro podniky, které nepatří do kategorie zákazníků se zastropovanými cenami podle nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Dne 2. 11. 2022 žalovaný na základě usnesení vlády č. 876 ze dne 19. 10. 2022 a usnesení vlády č. 786 ze dne 14. 9. 2022 vyhlásil Výzvu (Výzvu 1 Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen) s tím, že žádosti o dotace bude možné podávat od 15. 11. 2022 prostřednictvím informačního systému AIS MPO. Vláda ČR téhož dne (dne 2. 11. 2022) schválila nařízení vlády č. 343/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Nařízení vlády upravuje několik změn ve stanovených kategoriích zákazníků, na jejichž spotřebu elektřiny či plynu se má uplatnit státem stanovená zastropovaná cena. Dne 14. 12. 2022 vláda schválila nařízení vlády č. 442/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. Uvedené nařízení vlády v návaznosti na další sdělení Evropské komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 426/01), rozšířilo kategorie zákazníků se stanovenou cenou elektřiny a plynu. Nařízení vlády tím zajistilo pomoc s vysokými cenami elektřiny a plynu domácnostem, MSP jako bylo tomu doposud, ale nově i velkým podnikům. Nařízení vlády odlišuje prohlášení zákazníka, který je MSP, a zákazníka, který je velkým podnikem s tím, že u velkého podniku obsahuje toto prohlášení odkaz na nejvýše přípustný majetkový prospěch. Dne 16. 12. 2022 žalovaný zveřejnil aktualizovanou verzi Výzvy na základě Dodatku č. 3 k Výzvě Programu. Došlo k upřesnění textu článku 5.1 b), článku 8.1 a bodu Přílohy 1 Čestného prohlášení žadatele o podporu Výzvy, v následujícím znění: „... se nevztahuje nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 5. října 2022 o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. ze dne 2. listopadu 2022.“ Vláda dne 25. 1. 2023 schválila nařízení vlády č. 28/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízením vlády byl režim stropování cen elektřiny a plynu pro zákazníky doplněn o stanovení nejvýše přípustného majetkového prospěchu, který zákazník – velký podnikatel, bude moci získat odběrem energií za zastropované ceny. V souladu s Dočasným krizovým rámcem EK byla stanovena různá intenzita podpory formou odběru energie za stanovené ceny pro velké podnikatele, kteří jsou energeticky náročnými zákazníky. Zároveň hodnoty nejvyšších přípustných majetkových prospěchů se snižují o výši jiné podpory na úhradu nákladů na nákup elektřiny a plynu poskytnuté velkému podnikateli nebo na výrobu tepelné energie dodávané velkému podnikateli v období od 1. 2. 2022 do skončení období, pro které jsou tímto nařízením stanoveny ceny elektřiny nebo plynu, podle přímo použitelného předpisu EU nebo rozhodnutí Evropské komise, jímž byla schválena jiná opatření podpory podle článku 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

4. Dne 8. 2. 2023 žadatelka (žalobkyně) podala prostřednictvím elektronického systému AIS MPO žalovanému Žádost Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen (dále též „Žádost“), k ní nepřipojila jako její nedílnou součást v požadované formě Přílohu 1 Čestné prohlášení žadatele o finanční podporu v Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. Namísto toho připojila písemnost nazvanou Čestné prohlášení žadatele, že byl poskytovatelem dotace (MPO) uveden v omyl a poškozen, a stejně tak byly poškozeny a uvedeny v omyl i další energetické náročné firmy z kategorie malých a středních podniků (MSP) ze dne 7. 2. 2023. V této písemnosti žadatelka čestně prohlašuje, že spadá do kategorie zákazníků se stanovenou cenou podle § 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Čestně též prohlašuje, že pokládá za nepřijatelné, aby velké firmy čerpaly přímé dotace a MSP byla tato možnost odepřena. Rozhodnutí, že velké firmy cenové stropy získají a zároveň je jim umožněno přímou dotaci čerpat, považuje za extrémně neférové podmínky ze strany žalovaného. Dále čestně prohlašuje, že pokládá za nepřijatelné a diskriminační, aby žalovaný podpořil tři ze čtyř skláren vyrábějící obalové sklo v ČR. Proto neakceptuje, že jí jako čtvrté sklárně je tato přímá podpora odepřena, má tím na konkurenčním trhu hrubě znevýhodněnou pozici. Čestně prohlašuje též, že pokládá za zvrácené, aby dotace čerpaly firmy s energetickou náročností na úrovni 3% obratu a skutečně energeticky náročná firma, jejíž náklady za energie dosahují téměř 50% obratu, byla z podpory vyřazena. Žádá, aby jí byla dodatečně poskytnuta možnost čerpat přímou dotaci.

5. Poskytovatel dotace dne 2. 3. 2023 vyzval žadatelku k odstranění vad Žádosti, kterou jí vrátil k opravě a doplnění s tím, že výčet vad Žádosti je uveden v záložkách Doplnění žádosti a Nástěnka v systému AIS MPO. Žádost má žadatelka podat znovu prostřednictvím systému AIS MPO do 14 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Poučil ji, že v případě neodstranění vad řízení zastaví.

6. Dne 10. 3.2023 žadatelka podala v pořadí druhou Žádost, k ní připojila vyjádření ze dne 9. 3. 2023, ve kterém uvádí, že: „uvedené čestné prohlášení nejsme ochotni podepsat, odkazujeme na původní čestné prohlášení již zaslané. Zároveň znovu apelujeme a žádáme o řešení vzniklé situace, která v souvislosti s Vámi nastavenými pravidly podpory výrazně poškodila fungování naší společnosti na trhu. Celou problematiku jsme detailně popsali a adresovali na p. M., věc byla diskutována s dalšími úředníky MPO a následně jsme žádali o řešení i přímo p. ministra Síkelu. Zároveň se distancujeme od tvrzení MPO, že takto nastavený systém není diskriminační. S ohledem na stávající cenové úrovně energií je zřejmě, že stávající nastavení podpory vede k poškození firem z kategorie MSP.“ Připojila tabulky podpory MSP a velkých firem ohledně dotace. Dále uvedla, že „je jasně vidět výsledek a ,dvojí metr’. Jsou jednoznačně zvýhodněny velké firmy na úkor firem z kategorie MSP. S ohledem na výše uvedené žádáme o řešení, které by mělo vypadat tak, že i poškozené malé a střední firmy budou mít možnost získat podporu z programu/dotace přímé podpory. Ideální řešení je např. vypsání druhého kola výzvy. Zde jsme přesvědčeni, že s ohledem na celkovou předpokládanou alokaci i současný vývoj cen energií půjde už jen o zanedbatelný výdaj navíc. Bude však zachována rovnováha a MPO předejde spekulacím proč jsou zvýhodňovány jen některé kategorie firem.“ Uvedla další tabulku podpory MSP a velkých firem ohledně dotace a doplnila: „Děkujeme, že MPO ČR pracuje i v zájmu malých a středních firem (a nejen těch velkých), a celý proces podpory po velmi náročném období, se nakonec podaří dotáhnout do stavu, který nebude vzbuzovat takto velké kontroverze a pochybnosti.“ 7. Poskytovatel dotace dne 14. 3. 2023 vyzval žadatelku v pořadí podruhé k odstranění vad Žádosti, kterou jí opět vrátil k opravě a doplnění s tím, že výčet vad Žádosti je i tentokráte uveden v záložkách Doplnění žádosti a Nástěnka v systému AIS MPO, a nechť žadatelka podá znovu Žádost prostřednictvím systému AIS MPO do 14 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Uvedl k tomuto shodné poučení, že v případě neodstranění vad řízení zastaví.

8. Dne 22. 3.2023 žadatelka podala v pořadí třetí Žádost, aniž by odstranila vady řízení, na které byla upozorněna.

9. Napadeným usnesením (ze dne 30. 3. 2023 č. j. MPO 36369/2023) poskytovatel dotace zastavil řízení o Žádosti žadatelky podle § 14j odst. 4 písm. b) ZRP, jelikož žadatelka, která spadá do kategorie MSP, neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci podle čl. 5.1 písm. b) Výzvy. Konstatuje, že žadatelka si byla vědoma, že není oprávněným žadatelem, přesto Žádost podala, aby se následně domáhala změny podmínek Výzvy, či udělení výjimky, aby jí podpora byla přiznána. Uvádí, že podle čl. 8.12 Výzvy na poskytnutí podpory není právní nárok, poskytovatel dotace nemůže udělovat jednotlivé výjimky z nastavených podmínek Výzvy. Bylo by to porušení podmínek podpory tak, jak byla notifikována a následně schválena Evropskou komisí. K otázce diskriminace poskytovatel dotace odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 8/2018–37, či č. j. 9 Ads 83/2014–46, že rozhodování o tom, jaké oblasti veřejného zájmu budou podporovány, za jakých podmínek a jakým subjektům (zda soukromým či veřejným, zda podnikatelským či nepodnikatelským atd.), bude možné veřejné prostředky poskytnout, je otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat. Výzva k podání Žádosti musí být v souladu s dotační politikou Evropské unie, jakož i s ní dojednanou strategií členského státu, i pravidly dotačního programu. Zásah soudu do podmínek Výzvy lze připustit, pokud by např. dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zjevně nepřípustná, dosahovala by extrémní intenzity. V daném případě toto není splněno, jelikož podpora byla koncipována tak, aby dopadla na určený okruh adresátů, tj. žadatele jako subjekty, které nespadají pod nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. Je na poskytovateli dotace, jak nastaví pravidla podpory. Pokud žadatel podmínky nesplňuje a na dotaci nedosáhne, nelze jej považovat za oprávněného. V daném případě žadatelka vady Žádosti, na které byla opakovaně upozorněna, a ohledně nichž jí bylo doporučeno doplnění a úprava Žádosti, ve stanovené lhůtě neodstranila. Naopak opakovaně tvrdila, že si je vědoma, že podle podmínek Výzvy není oprávněným žadatelem. Uznala tím, že jde o vady neodstranitelné. Podmínky Výzvy byly žadatelce zřejmé, nemohla nabýt legitimního očekávání, že její Žádosti bude vyhověno. Podle § 14j odst. 4 písm. b) ZRP proto poskytovatel dotace řízení zastavil.

10. Proti tomuto rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou.

11. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného usnesení, jímž byla jako MSP diskriminačně vyloučena z okruhu oprávněných žadatelů velkých podniků čerpat dotace, v rozporu s rovnou ochranou práv a rovným zacházením se všemi žadateli. Popsala právní rámec ohledně dotace předcházející její Žádosti (viz shora pod bodem 3. tohoto rozsudku) a uvedla, že je jednou ze čtyř skláren v České republice na výrobu obalového skla, z nich pouze žalobkyně je MSP, nevlastní ji zahraniční majitel. Ostatní tři jsou velké podniky, z nich nikdo nebyl a priori vyloučen z čerpání podpory. Všichni čtyři jsou přitom zatížení stejnou daňovou povinností i povinností hradit emisní povolenky bez ohledu na kategorii velikosti podniku, a neexistují žádné mechanismy, které by znevýhodnění MSP vyrovnávaly. I existence tohoto „dvojího metru“ podtrhuje diskriminaci a neodůvodněnost podmínky podle čl. 5.1 písm. b) Výzvy, která vylučuje žalobkyni z okruhu oprávněných žadatelů o dotaci z Programu. Provoz sklárny je přitom vysoce energeticky náročný a události na trhu s energiemi mají zásadní dopad na její podnikání. Např. od 8. 9. 2022 do 19. 12. 2022 byla nucena odstavit jeden ze dvou tavících agregátů, propouštět zaměstnance, za stávající zaměstnance platit pojistné (údaje uvedla do tabulky), redukovat mzdy a omezovat či rušit plánované investice (od října 2022). Žalobkyně poukazuje na to, že na podmínky MSP nedosáhne, z možnosti čerpat dotaci je a priori vyřazen. Žalobkyně žádala o téměř 20 milionů Kč a byla vyřazena, zatímco jiným třem velkým podnikům, které stejně jako žalobkyni zastupovala při vyřizování dotace stejná agentura, dotace v rozmezí od 0,3 mil. Kč do 4 mil. Kč byla schválena. Ačkoli byla žalobkyně přibližně 65x více zasažena energetickou krizí nežli podnik, jemuž byla schválena podpora 0,3 mil. Kč, přesto žalobkyně na podporu nedosáhne jen proto, že není velkým podnikem. Dotační politika státu prostřednictvím Programu neodůvodněně diskriminuje žalobkyni jako jednoho ze čtyř subjektů na stejném trhu, ačkoli je jedním z nejpostiženějších podniků energetickou krizí. Stávajícím nastavením podpory se žalobkyni nedostává potřebná „první pomoc“, a současně je nedůvodně znevýhodněna před svou konkurencí jen proto, že je MSP, a nikoli velkým podnikem. Poukazuje na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který v kontrolním závěru z kontrolní akce 21/33 dovodil, že podpora Ministerstva zemědělství i evropského dotačního programu měla směřovat přednostně na mikropodniky a MSP, jmenované ministerstvo pro ně žádný národní dotační program v letech 2018 až 2021 nepřipravilo, ale naopak vyhlásilo program na zvyšování konkurenceschopnosti určený pouze pro velké zpracovatelské podniky. Diskriminační podmínka uvedená v čl. 5.1 písm. b) Výzvy, je proto neopodstatněná. Žalobkyně požaduje soudní přezkum podmínek Výzvy, neboť má za to, že limity nespravedlnosti v dotační politice státu jsou překročené. Odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014–46, či na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018 č. j. 6 Afs 8/2018–37.

12. Žalobkyně pro úplnost zmiňuje, že při podání Žádosti si byla vědoma, že nesplňuje podmínky čl. 5.1 písm. b) Výzvy, a nespadá do okruhu oprávněných žadatelů, a proto, že bude řízení o její žádosti zřejmě zastaveno. Žádost podala s úmyslem, aby soud přezkoumal podmínku čl. 5.1 písm. b) Výzvy, která je podle žalobkyně neopodstatněná a zjevně nepřípustná s cílem upozornit na nastavení pravidel podpory jen pro velké podniky. Žalobkyně navrhla provedení těchto důkazů: 1) Usnesení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 30. 3. 2023 č. j. MPO 36369/2023 2) Doručenka datové zprávy k usnesení Ministerstva průmyslu a obchodu, č. j. MPO 36369/2023 ze dne 30. 3. 2023 3) Výzva z Programu (konsolidované znění) 4) Program 5) Aktualizovaný program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen 6) Článek uveřejněný dne 26. 8. 2022 v časopisu Forbes nazvaný „Systém se hroutí a lihovarník Žufánek tápe. Sklárna, která mu dodává lahve, bude zavírat“ 7) Novinový článek uveřejněný dne 9. 9. 2022 na webu HN.cz nazvaný „Sklárny Moravia zaměstnávají v Úsobrně celé rodiny. Teď kvůli drahému plynu čelí krachu“ 8) Novinový článek uveřejněný dne 27. 9. 2022 na webu HN.cz nazvaný „Sklárny zdražují a omezují výrobu. Likérka Rudolf Jelínek hledá nové dodavatele láhví“ 9) Přehled pracovních míst, které musel žalobce ukončit z důvodu mimořádně prudkého růstu cen energií 10) Přehledy o výši pojistného za 09–12/2021 a 09–12/2022 11) Přehledy o výši pojistného za 01–04/2022 a 01–04/2023 12) Informační sdělení žalobce ze dne 21. 9. 2022 13) E–mailová komunikace s INNOGY týkající se odstavení tavícího agregátu 14) Protokol o odtemperování ze dne 14. 9. 2022 15) Oznámení České inspekci životního prostředí ze dne 22. 11. 2022 16) Tisková zpráva NKÚ ze dne 9. 1. 2023 dostupná z: URL:https://www.nku.cz/cz/pro–media/tiskove–zpravy/podpora–zpracovani–zemedelskych–produktu:–stat–dotoval–predevsim–velke–firmy–s–az–stamilionovymi–zisky–id12942/ 17) Správní spis vedený žalovaným o podané žádosti žalobce 18) Znění čestných prohlášení ze dne 7. 2. 2023 a 9. 3. 2023 19) Seznamem všech schválených žádostí o dotaci z Programu s uvedením identifikačních údajů žadatelů a výší schválené dotace vyžádáním u žalovaného.

13. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ji navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Popsal chronologicky právní rámec předcházející Výzvě a Programu, podání Žádosti žalobkyní, opakované vrácení Žádosti žalobkyni k doplnění pro vady s poučením o následku nedodržení podmínek Výzvy, i důvody, které jej vedly k vydání napadeného usnesení. Doplnil, že žalobkyně argumentačně brojí proti celému Programu a Výzvě. Uvedl, že z čl. 8.12 Výzvy vyplývá, na poskytnutí podpory není právní nárok, shodné vyplývá z § 14 odst. 1 ZRP. Poskytovatel dotace nemůže udělovat jednotlivé výjimky z nastavení podmínek Výzvy. Bylo by to porušení podmínek podpory tak, jak byla notifikována a následně schválena Evropskou komisí. Odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu shora zmiňovanou, podle žalovaného z ní vyplývá, že existuje určitý prostor pro relativně volnou úvahu státu, co bude či nebude podporovat. Dotační politika státu by neměla být svévolná, ale její kontrola není v gesci správních soudů do určitého okamžiku. Proto, aby při poskytování veřejné podpory nedocházelo k nepřípustnému narušování hospodářské soutěže, diskriminaci a podobně, existují v rámci Evropské unie pravidla a kontrolní mechanismy, které dodržování těchto základních zásad zajišťují. Každá výzva k podávání žádostí o dotaci musí být v souladu s dotační politikou EU, jakož i s ní dojednanou strategií každého členského státu, i pravidly dotačního programu. Pokud by členský stát nedodržoval základní zásady, např. rovné zacházení, či dotace poskytoval v rozporu s dotační politikou EU, případně v rozporu s pravidly přípustnosti subvencování, neposkytla by EU na takto realizované projekty finanční prostředky ze strukturálních fondů, přičemž dotčený stát by mohl být příslušnými orgány EU sankcionován za své jednání. Není zde prostor pro libovůli státu a nepřípustnou diskriminaci.

14. Žalobkyně v písemné replice setrvala na své argumentaci. Upřesnila, že patří mezi 7 % nejvíce poškozených firem v republice, resp. v přepočtu na tržby nebo počet zaměstnanců je pravděpodobně nejvíce postiženou firmou v republice. Její konkurent, velký podnik, společnost VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost, obdržel na rozdíl od ní dotaci ve výši 34 937 274,76 Kč. Velikostí podniku je proto diskriminována. Nově uvedla, že jelikož kontrolní mechanismy EU nereagovaly na podmínky na národní úrovni, žalovaný měl vypsat národní program bez účasti prostředků z fondů EU určený pro MSP. S ohledem na možnosti státního rozpočtu o tomto však žalovaný neuvažoval. Na Program bylo vyplaceno necelých 5,3 miliard korun, ačkoli alokováno bylo 30 miliard korun. Navrhla, aby soud provedl další důkazy, a to: 20) seznam příjemců podpořených z Výzvy, 21) dopis ministra průmyslu a obchodu ze dne 10. 3. 2023 a 22) dopis ministra průmyslu a obchodu ze dne 15. 5. 2023 15. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O věci samé rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, souhlasili tudíž konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

16. Soud shledal žalobu za nedůvodnou.

17. Soud předně konstatuje, že mezi účastníky není sporná otázka právního rámce chronologicky popsaného shora pod bodem 3. tohoto rozsudku, jenž předcházel podání Žádosti, ani otázka, že schválení dotačních programů podléhá Evropské komisi, a též ani otázka, že předmětné řízení o dotaci žalovaný zastavil z důvodu, že žalobkyně nesplnila podmínku podle čl. 5.1 písm. b) Výzvy. V dané věci žalobkyně požaduje po soudu, aby podmínky Výzvy jako diskriminační přezkoumal, neboť podle ní vytváří nerovnost v zacházení se subjekty v obdobném postavení.

18. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

19. Podle čl. 5.1 písm. b) Výzvy oprávněným žadatelem je subjekt, který má alespoň jedno odběrné a předávací místo dle čl. 3.

9. Výzvy, na které se nevztahuje nařízení vlády č. 298 Sb. ze dne 5. října 2022 o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. ze dne 2. listopadu 2022.

20. Podle § 14 odst. 1 ZRP na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

21. Podle § 14j odst. 1 věta třetí ZRP obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).

22. Podle § 14j odst. 4 písm. b) ZRP poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti.

23. Soud připomíná, že správní soudy v minulosti opakovaně dovodily, že rozhodnutí, kterým poskytovatel nevyhověl žádosti o dotaci, není obecně vyloučeno ze soudního přezkumu správními soudy (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014–46, či ze dne 17. 1. 2013 č. j. 7 As 173/2012–44). S účinností od 1. 1. 2018 byla předchozí úprava ZRP změněna novelou provedenou zákonem č. 367/2017 Sb. a ustanovení ZRP nově kromě (pozitivního) rozhodnutí o poskytnutí dotace a (negativního) rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci předvídá další procesní variantu vyústění posuzování žádosti o dotaci, když v § 14j odst. 4 upravuje okruh případů, v nichž poskytovatel usnesením řízení o žádosti o poskytnutí dotace zastaví. Soud přitom nemá pochybnosti o tom, že touto legislativní změnou nebyly nijak popřeny závěry vyplývající z ustálené rozhodovací praxe správních soudů, podle nichž rozhodnutí, kterým poskytovatel nevyhověl žádosti o dotaci, není vyloučeno ze soudního přezkumu správními soudy (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020 č. j. 10 A 122/2019–45). O přípustnosti soudního přezkumu napadeného rozhodnutí v popsaném rozsahu ostatně také není mezi účastníky sporu.

24. Obecně platí, že rozsah přezkumu je s ohledem na skutečnost, že na dotace zásadně není právní nárok, určitým způsobem omezen. Ve zmiňovaném rozsudku ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014–46 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu podrobně popsal rozsah soudního přezkumu rozhodnutí, kterým není vyhověno žádosti o dotaci, na jejíž poskytnutí nemá žadatel právní nárok. Takový soudní přezkum „je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. (…) Při rozhodování je nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012–40, č. 2736/2013 Sb. NSS).“ Citované znamená, že Nejvyšší správní soud dovodil, že soudní přezkum rozhodnutí poskytovatele dotace o jejím neposkytnutí žadateli neznamená, že správního uvážení bude nahrazeno uvážením soudním. Případný soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. „nenárokových“ dotacích je totiž omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Jinými slovy, žadatel nemá právo na výsledek, nýbrž na řádný proces s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. Dále rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dovodil, že „pro demokratický právní stát je charakteristický princip právní jistoty, spočívající mimo jiné v tom, že právní pravidla budou jasná a přesná a budou zajišťovat, že právní vztahy a jejich důsledky zůstanou pro adresáty pravidel předvídatelné. Princip právní jistoty je třeba spojit se zákazem svévole.“ Přestože rozhodování poskytovatele dotace je založeno zejména na jeho volném uvážení, rozhodování o poskytnutí dotace má své limity. Předem stanovená kritéria pro rozhodování proto nesmí být excesivní, tj. nemohou například stanovovat diskriminační podmínky, na jejichž základě by mělo být rozhodováno. Stejně tak nesmí být excesivní či svévolná aplikační praxe poskytovatelů dotace.

25. Poskytování dotací je ovládáno zásadou vrchnostenského postavení poskytovatele dotace. Spočívá v tom (na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů), že poskytovatel dotace může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace mezi ním a příjemcem dotace, a to v mantinelech právního rámce či v limitech, které si poskytovatel dotace stanoví. Záleží na příjemci dotace, zda podmínky přijme. Příjemce dotace přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jeho protiváhou je akceptace podmínek, za nichž je dotace poskytnuta. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 21. 7. 2005 č. j. 2 Afs 58/2005–90, a ze dne 29. 10. 2009 č. j. 1 Afs 100/2009–63.

26. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018 č. j. 6 Afs 8/2018–37, který rovněž i oba účastníci zmiňují, zároveň platí, že „(r)ozhodování o tom, jaké oblasti veřejného zájmu budou podporovány, za jakých podmínek a jakým subjektům (zda soukromým či veřejným, zda podnikatelským či nepodnikatelským atd.) bude možné veřejné prostředky poskytnout, je otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat. Teprve při rozhodování o konkrétních právech a povinnostech konkrétních adresátů o jejich žádosti o poskytnutí dotace je soudní přezkum možný (…). Jinými slovy až na podkladě dříve nastavených pravidel může soud přezkoumávat, zda při rozhodování o neposkytnutí dotace není postupováno svévolně a zda jsou dodržována pravidla, která si stát sám nastavil.“ Správní soudy tak zásadně nejsou oprávněny přezkoumávat obsah či nastavení dotačních podmínek a nejsou tak oprávněny posuzovat ani vymezení oprávněných žadatelů. Jejich role nastává až v dalším kroku, tj. při přezkumu dodržení nastavených podmínek. Převedeno na nyní posuzovanou věc se tak soud může námitkami žalobkyně zabývat jen v rovině (ne)dodržení nastavených podmínek ze strany žalovaného, pokud jde o vymezení okruhu oprávněných žadatelů (jejich řádné interpretace a aplikace), nikoli z hlediska toho, jestli jsou dotační podmínky nastaveny správně, šťastně či vhodně.

27. Nejvyšší správní soud ve zmiňovaném rozsudku ze dne 23. 5. 2018 č. j. 6 Afs 8/2018–37 dovodil: „V daném případě se jedná o dotační program, v rámci něhož jsou čerpány prostředky z evropských strukturálních fondů. Základní zásady poskytování podpory tak vychází z unijních právních předpisů. Výzva je aktem, který na ně navazuje a musí je respektovat. Základní mechanismus při nastavování podmínek pro čerpání dotace lze popsat tak, že nejdříve existuje záměr Evropské unie podporovat určité oblasti, k čemuž vytvoří základní strategii. Poté musí mít každý členský stát navazující strategický dokument, o nějž opírá svou dotační politiku. Následuje schválení jednotlivých dotačních programů Evropskou komisí. Tyto programy musí vycházet ze strategického dokumentu [k tomu viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. 12. 2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení č. 1303/2013“), zejména čl. 9, 10, 14, 26 až 29]. Teprve v rámci schválených dotačních programů jsou vyhlašovány výzvy. Na ty reagují zájemci o dotace podáváním žádostí, o nichž se rozhoduje rozhodnutím, v němž se stanoví konkrétní práva a povinnosti příjemce dotace. Výzva k podávání žádostí o dotaci je tedy (zjednodušeně řečeno) dokument dotační politiky státu, v němž v rámci schváleného dotačního programu příslušný orgán vyzývá zájemce o dotace k předkládání žádostí a stanoví, v jakém období lze žádosti podávat, jaký objem finančních prostředků bude přerozdělen, komu a na co lze dotaci poskytnout[1]. Tato výzva tak relativně obecně nastavuje některá pravidla poskytování dotací a míří proti blíže neurčenému okruhu adresátů (byť může stanovovat určité požadavky na osoby, kterým lze dotaci poskytnout, není adresována konkrétním subjektům). Konkrétní práva a povinnosti při poskytování dotace stanoví až rozhodnutí o poskytnutí dotace podle § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,rozpočtová pravidla’). Až zde se jedná o úkon správního orgánu adresovaný určitému subjektu a zasahující do jeho práv. Aby nějaký úkon mohl být pojmově nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., musí se jednat o individuální úkon veřejné moci, který je přímo namířen proti jednotlivci a přímo zasahuje do jeho subjektivních veřejných práv (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008–98). S ohledem na shora popsaný obsah Výzvy, která pouze informuje o možnosti žádat o dotaci za určitých podmínek, přičemž není žádným způsobem adresná, se nemůže jednat o nezákonný zásah. Jak správně odkazoval již městský soud, dle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015–160, je–li zjevné a nepochybné, že není možné, aby jednání popsané v žalobě bylo vzhledem ke své povaze nezákonným zásahem, musí být taková žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jelikož chybí podmínka řízení spočívající v připustitelném tvrzení nezákonného zásahu. Městský soud proto rozhodl správně, když žalobu odmítl. Nejvyšší správní soud dodává, že zde ani není žádné veřejné subjektivní právo stěžovatele, kterému by byla odepřena ochrana. O legitimním očekávání ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva lze hovořit až poté, co poskytovatel rozhodne o přiznání dotace podle § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel – přesně k takové situaci se vyjadřoval Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. 12/14, odkazovaném stěžovatelem, pročež tento odkaz je v daném případě nepřiléhavý. Na dotaci zásadně není právní nárok (§ 14 odst. 1 rozpočtových pravidel), proto teprve po jejím přiznání judikatura dovozuje legitimní očekávání příjemce dotace, že za předpokladu splnění všech stanovených podmínek mu bude dotace proplacena. Ostatně i sám stěžovatel uvádí, že pro případ náhrady škody způsobené nezákonným výkonem veřejné moci by nebyl schopen prokázat svůj nárok, neboť není zřejmé, zda by mu dotace byla přiznána, či v jaké výši. Nemůže mít proto žádné legitimní očekávání přijetí veřejných prostředků, které by zasloužilo stejnou ochranu jako vlastnické právo. Soudní kontrola veřejné správy není bezbřehá. Existují oblasti činnosti veřejné správy, jejichž kontrola podléhá jiným mechanismům. Správní soudnictví je vyhrazeno ochraně veřejných subjektivních práv (§ 2 s. ř. s.). Rozhodování o tom, jaké oblasti veřejného zájmu budou podporovány, za jakých podmínek a jakým subjektům (zda soukromým či veřejným, zda podnikatelským či nepodnikatelským, atd.) bude možné veřejné prostředky poskytnout, je otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat. Teprve při rozhodování o konkrétních právech a povinnostech konkrétních adresátů o jejich žádosti o poskytnutí dotace je soudní přezkum možný (možnost přezkumu rozhodnutí o neposkytnutí dotace dovodil rozšířený senát Nevyššího správního soudu v rozsudku ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–46). Jinými slovy až na podkladě dříve nastavených pravidel může soud přezkoumávat, zda při rozhodování o neposkytnutí dotace není postupováno svévolně a zda jsou dodržována pravidla, která si stát sám nastavil. Do té doby skutečně existuje určitý prostor pro relativně volnou úvahu státu, co bude či nebude podporovat. Zásadně tedy před rozhodnutím podle § 14 rozpočtových pravidel nepřipadá soudní přezkum v procesu čerpání dotací v úvahu. Nejvyšší správní soud nezpochybňuje, že dotační politika státu by neměla být zcela svévolná. Její kontrola však není v gesci správních soudů (do určitého okamžiku). Aby při poskytování veřejné podpory nedocházelo k nepřípustnému narušování hospodářské soutěže, diskriminaci a podobně, existují v rámci Evropské unie pravidla a kontrolní mechanismy, které dodržování těchto základních zásad zajišťují. Ostatně každá výzva k podávání žádostí o dotaci musí být v souladu s dotační politikou Evropské unie, jakož i s ní dojednanou strategií každého členského státu, i pravidly dotačního programu (jak bylo uvedeno výše). Pokud by členský stát nedodržoval základní zásady, jako je např. rovné zacházení, či dotace poskytoval v rozporu s dotační politikou Evropské unie, případě v rozporu s pravidly přípustnosti subvencování, neposkytla by Evropská unie na takto realizované projekty finanční prostředky ze strukturálních fondů, přičemž dotčený stát by mohl být příslušnými orgány Evropské unie sankcionován za své jednání [např. z nařízení č. 1303/2013 vyplývají rozsáhlé mechanismy pro zajišťování a kontrolu čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů]. Nelze se tedy obávat, že by zde byl nějaký prostor pro libovůli státu a nepřípustnou diskriminaci. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že závěr, dle něhož Výzva je úkonem veřejné správy, který nelze napadat před správními soudy, neporušuje čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a postupem městského soudu nebyla stěžovateli nezákonně odepřena soudní ochrana. ….. V návaznosti na přezkum rozhodnutí o neposkytnutí dotace totiž nelze přezkoumávat Výzvu jako takovou. Zásadně totiž bude soud posuzovat pouze to, zda poskytovatel dotace postupoval férově a dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla, mezi které patří i pravidla vyplývající z výzvy k předkládání žádostí o dotaci. Zásah soudu do podmínek obsažených v takové výzvě tak bude možný pouze ve výjimečných případech; např. pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná. Obecně však výzvy není možné plně přezkoumávat v řízení o žalobě proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace. Ve shora citovaném rozsudku č. j. 9 Ads 83/2014–46 přitom rozšířený senát ve vztahu k nenárokovým dotacím konstatoval, že soudní přezkum je „omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno, žadatel nemá právo na ,výsledek’, ale na ,řádný proces’ s ním související. Jelikož výzvy obsahují právě ony obecně stanovené podmínky pro potenciální žadatele o dotaci, jde spíše o mantinely, v nichž se bude soud při přezkumu rozhodnutí o poskytnutí dotace pohybovat.“ 28. V souladu s výše citovaným závěrem Nejvyššího správního soudu se proto soud zaměřil na posouzení žalobkyní rozporovaného ustanovení podle čl. 5.1 písm. b) Výzvy, dle kterého oprávněným žadatelem je subjekt, který má alespoň jedno odběrné a předávací místo podle čl. 3.

9. Výzvy, na které se nevztahuje nařízení vlády č. 298 Sb. ze dne 5. října 2022 o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. ze dne 2. listopadu 2022, o čemž žalobkyně tvrdí, že je diskriminační, vytváří nerovnost v zacházení se subjekty v obdobném postavení. Jinými slovy, a účastníci tak nesporují, že Výzva dopadá na velké podniky, ale není určena pro žalobkyni, která je MSP a jiné subjekty, které jsou také MSP.

29. Soud se neztotožnil s žalobkyní, že uvedené ustanovení zakládá nerovnost a vytváří nerovné prostředí pro subjekty v obdobném postavení.

30. Úprava by byla diskriminační, pokud by pro různé subjekty v obdobných stejných situacích zakládala odlišná práva a povinnosti (přímá diskriminace), nebo by na základě zdánlivě neutrálních ustanovení určité subjekty znevýhodňovala bez zdůvodnění legitimním cílem, přičemž prostředky k jeho dosažení by nebyly přiměřené a nezbytné (nepřímá diskriminace).

31. V posuzovaném případě podle soudu se nemůže jednat o diskriminaci (ani přímou ani nepřímou), jelikož podmínky byly formulovány ve Výzvě tak, aby v obecné rovině působily vůči těm žadatelům, jimž byly určeny, stejně. Tedy vymezily předem určený okruh adresátů. Rovněž vyloučení žadatelů, kteří nesplňovali stanovené podmínky oprávněného žadatele o dotaci, bylo stejné pro všechny potenciální žadatele v obdobném postavení. Tedy Výzvy se nemohl účastnit žádný MSP. Z textu podmínek posuzované Výzvy je totiž zřejmé, že jsou formulovány tak, aby v obecné rovině působily vůči oprávněným žadatelům stejně tak, aby na jejich základě žadatelé zvážili, zda Program je adresován právě jim. Ust. čl. 5.1. písm. b) Výzvy uvádí negativní vymezení podmínky oprávněného žadatele, resp. definuje subjekt, který nesmí být pro účely čerpání podpory, jejím příjemcem. Uvedené vymezení tedy vychází z právních předpisů, které jsou závazné pro všechny potenciální žadatele. Dotace byla ve shora uvedené podobě notifikována a následně schválena Evropskou komisí, což žalobkyně rovněž nesporuje. Poskytovatel dotace nemůže žalobkyni či jinému subjektu udělovat jednotlivé výjimky z nastavení podmínek Výzvy. Bylo by to porušení podmínek podpory tak, jak byla schválena Evropskou komisí. Soud na základě uvedeného v obsahu Výzvy Programu žádnou tvrzenou diskriminaci neshledal, a to ani ve vztahu k žalobkyni, která tvrdí, že je jako MSP diskriminována (znevýhodněna) oproti jinému žadateli, který provozuje obdobné podnikání jako ona a je velkým podnikem, kterému byla dotace přiznána. Záměrem vlády bylo prostřednictvím Výzvy pomoci stanovenému okruhu podnikatelských subjektů, u kterých došlo ve značné míře ke zvýšení nákladů na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen, a to těch, na něž se nevztahuje nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb. Výzva byla zaměřena na zmírnění negativních důsledků růstu cen zemního plynu a elektřiny na provozní schopnosti a možnosti těmto podnikatelů, s cílem zabránit dalšímu zhoršování jejich podnikatelské situace a postavení na trhu, zvýšit jejich likviditu a vytvořit předpoklady pro zachování a ozdravení jejich podnikatelských aktivit. Účelem podpory byla pomoc těmto podnikatelským subjektům ze strany státu s cílem udržet s jejich podnikatelskou činnost (viz čl.

2. Výzvy). Jinými slovy, politická podpora byla stanovena tak, aby mířila na okruh podnikatelských subjektů, za současné podmínky, že se na ně nevztahuje nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb., jak je uvedeno v čl. 5.1. písm. b) Výzvy. Toliko těmto podnikatelským subjektům byla podpora určena. Žalobkyně nesporuje, že do tohoto okruhu nepatří. Pokud by vláda měla v úmyslu podporu všem podnikatelským subjektům, pak by podmínku uvedenou v čl. 5.1. písm. b) Výzvy neuvedla.

32. Podle soudu stanovení podmiňující podmínky není na úkor znevýhodnění postavení žalobkyně. Je dána vůči adresátům objektivně, nezakládá odlišná práva a povinnosti adresátům podpory (přímá diskriminace) a adresáty podpory ničím neznevýhodňuje. Žalobkyně se dovolává skutečnosti, že je jednou ze 4 společností v republice vyrábějící obalové sklo s tím, že zbylé tři společnosti jsou velké podniky a ty dotaci čerpat mohu, na rozdíl od žalobkyně, která je MPO a dotaci čerpat nemůže. Žalobkyně se de facto dovolává dotace určené tzv. velkým podnikům, kterým žalobkyně není. Toliko definovaným podnikatelským subjektům je dotace určena. Soud se ztotožňuje s žalovaným, že dotační podmínka, byť s ní žalobkyně z výše uvedených důvodů nesouhlasí, nemůže být diskriminační, působí vůči definovaným podnikatelským subjektům. Žalobkyně nemohla být oproti adresátům Výzvy znevýhodněna a diskriminována, a to i podle závěrů Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2023 č. j. 8 Afs 351/2021–43, v němž se Nejvyšší správní soud zabýval obdobnou podmínkou stanovenou v rámci podobného dotačního programu.

33. Pro úplnost lze uvést, že každá výzva k podávání žádostí o dotaci musí být v souladu s dotační politikou Evropské unie, jakož i s ní dojednanou strategií každého členského státu a pravidly dotačního programu. Pokud by členský stát nedodržoval základní zásady, jako je např. rovné zacházení, či dotace poskytoval v rozporu s dotační politikou Evropské unie, případě v rozporu s pravidly přípustnosti subvencování, neposkytla by Evropská unie na takto realizované projekty finanční prostředky ze strukturálních fondů, přičemž dotčený stát by mohl být příslušnými orgány Evropské unie sankcionován za své jednání [např. z nařízení č. 1303/2013 vyplývají rozsáhlé mechanismy pro zajišťování a kontrolu čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů]. Nelze připustit, že by zde byl nějaký prostor pro libovůli státu a nepřípustnou diskriminaci. V posuzovaném případě soud připomíná, že předmětná Výzva také splňovala kritéria dotační politiky Evropské unie.

34. Ačkoli předmětná dotace byla určena jinému okruhu oprávněných žadatelů, bylo věcí žalovaného, aby vymezil okruh potenciálních příjemců dotace, resp. byl oprávněn vyloučit z tohoto okruhu žadatele, kteří podmínky nesplní. V posuzovaném případě zároveň předmětná podmínka Výzvy nedosáhla z povahy věci namítané extrémní intenzity, aby bylo možno hovořit o podmínce neopodstatněné a v demokratickém právním státě skutečně zjevně nepřípustné, jak opakovaně zdůraznil Nejvyšší správní soud ve své ustálené judikatuře. Žalobkyně přitom výslovně nespecifikuje, v čem konkrétně vůči sobě spatřuje tvrzenou extrémní intenzitu podmínky. Případný zásah soudu založený na věcném posouzení podmínek obsažených v dotační Výzvě přitom připadá v úvahu pouze ve zcela výjimečných případech, který v nyní posuzovaném případě soud neshledal, že by nastal. Na základě námitky, v níž žalobkyně upozorňuje, že oproti zbylým konkurentům v oblasti obalového skla je v nevýhodě, protože jako MSP je vyloučena z okruhu oprávněných žadatelů, jelikož musela pro svůj podnik přijmout nepopulární opatření (podrobně popsaná zejm. pod bodem 11. tohoto rozsudku), nemůže soud neakceptovat konstantní judikaturu. Tvrzení, že všichni čtyři podnikatelé na výrobu obalového sklad v republice jsou zatížení stejnou daňovou povinností i povinností hradit emisní povolenky bez ohledu na kategorii velikosti podniku, kdy neexistují žádné mechanismy, které by znevýhodnění MSP vyrovnávaly, soud považuje k dané otázce za irelevantní. Stejně tak jako poukaz žalobkyně na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu i na nedostatečnou podporu politiky ze strany Ministerstva zemědělství, jenž je jiným subjektem než žalovaný.

35. K návrhům žalobkyně na provedení důkazů soud uvádí následující. Ohledně důkazů označených shora pod bodem 12. tohoto rozsudku ad 1) až ad 5) a ad 17) soud nepřisvědčil. Jedná se o písemnosti obsažené ve správním spisu, ze kterého soud vychází při přezkumu napadeného rozhodnutí jako podkladu pro rozhodování správního soudu, a proto by provádění takových důkazů bylo nadbytečné. Správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009 č. j. 9 Afs 8/2008–117). Ohledně dalších důkazů označených shora pod bodem 12. tohoto rozsudku ad 6) až ad 16), ad 18) a ad 19), a pod bodem 14. tohoto rozsudku ad 20) až ad 22), soud neshledal za důvodné, aby prováděl žalobkyní navrhované důkazy, neboť správní spis obsahuje všechny podstatné písemnosti, na základě nich lze o věci rozhodnout. Námitka uplatněná v replice žalobkyně, že žalovaný měl vypsat národní program zacílený na žalobkyni, je námitka nově uplatněná, v rozporu s § 72 odst. 1 s. ř. s.

36. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.